Tisková konference po jednání vlády, 27. dubna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Poprosím pana premiéra Petra Fialu o úvodní slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. My jsme se na jednání vlády samozřejmě zabývali celou řadou otázek, ale já tady zmíním ty nejdůležitější body, a to je pomoc občanům České republiky, občanům, na které dopadají rostoucí ceny energií, potravin a všechno, co souvisí s inflací a drahotou.

Politika naší vlády je jasná, je jasná od začátku. My pomáháme těm, kteří si s těmi dopady nemohou pomoci sami. Nenecháme nikoho padnout, ale není v možnostech státních financí, ani by nebylo rozumné, abychom dávali podporu plošně všem, abychom dělali plošná opatření. Nedávalo by to smysl, jenom bychom zrychlovali tu spirálu inflace, do které nás uvrhla svou nezodpovědnou politikou vláda Andreje Babiše.

Naší strategií je pomáhat cíleně, pomáhat těm, kteří tu pomoc skutečně potřebují. A právě proto jsme dnes projednali a shodli jsme se na balíčku následujících opatření, která pomohou střední třídě, pomohou rodinám s dětmi, pomohou samoživitelkám a samoživitelům. To jsou právě ty skupiny lidí, které se mohou vlivem rostoucích cen, inflace a toho všeho, co s tím souvisí, dostávat do problémů, a tomu chceme předejít. Dnes jsme tedy rozhodli o následujícím balíčku pomoci, který je směřován především na rodiny s dětmi.

To klíčové opatření je, že dáme jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun. Příspěvek dostanou domácnosti s příjmem do milionu korun ročně na každé dítě v domácnosti. Shodli jsme se také, že upravíme maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000, tedy z té dosavadní maximální výše 10 000 na 13 000 korun. Připravíme, za třetí, také legislativní změny na podporu zkrácených a flexibilních úvazků a rozhodli jsme se také, že z plánu obnovy a z operačních programů podpoříme ještě více dětské skupiny.

To jsou konkrétní cílená opatření, která pocítí všechny rodiny, na které dopadá v souvislosti s Putinovou válkou na Ukrajině, na které dopadají důsledky zvyšování cen. Jsem rád, že po dnešním jednání vlády můžeme všem rodinám přinést dobré zprávy a jasný vzkaz, že na ně vláda myslí a že děláme všechno proto, aby se nedostaly do obtíží.

Na závěr bych chtěl také informovat, a to je určitě také dobrá zpráva, o tom, že jsme navrhli Sněmovně zrušení pandemické pohotovosti od úterý 3. května. Můžeme to udělat, veškerá data ukazují pokles incidence, a není tedy nadále nutné pandemickou pohotovost udržovat.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana vicepremiéra Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý večer. Já rozšířím ještě informace, které už v té základní podobě představil pan premiér. My jsme, jako vláda, jasně deklarovali, že budeme pamatovat v této inflační spirále, v době, kdy se nám výrazným způsobem zdražují ceny energií, ceny potravin, ceny pohonných hmot, na opravdu zranitelné skupiny obyvatel. Že nikoho nenecháme ve štychu, jsme jasně řekli, a že budeme sociálně odpovědnou vládou. A budeme hledat ta řešení, jak pomoci především tím adresným cílením.

A v situaci, kdy tady opakovaně, v letošním roce na to dojde ještě jednou, jsme jasně podle zákonné valorizace připravili zvýšení důchodů, to mimořádné zvýšení důchodů, tak víme, že tou další velmi silně zranitelnou skupinou jsou právě především rodiče s dětmi, samoživitelky, samoživitelé.

Já jenom pro zajímavost řeknu: Čistý příjem na hlavu v domácnosti seniorů, kteří pobírají důchod, byl za loňský rok 195 000 korun. U rodin samoživitelek je ta částka pouze 154 000 korun čistého a například u rodiny s dvěma dětmi je to 168 000 korun čistého.

Tím chci deklarovat, že opravdu rodiče s dětmi, především právě samoživitelky a samoživitelé, jsou velmi zranitelnou skupinou. A proto jsme se rozhodli po té debatě, kterou jsme vedli v posledních dnech a parametricky jsme hledali to správné zacílení, přistoupit k tomuto kroku, že tedy budeme na ně směřovat těch 5 000 korun, o kterých mluvil pan premiér, tak, aby tuto podporu dostaly rodiny, které mají příjem do jednoho milionu korun ročně, s tím, že připravíme k tomuto kroku jednoduchý speciální zákon. A zároveň počítáme s tím, že bychom tuto výplatu měli zvládnout někdy nejpozději v průběhu měsíce srpna, do konce srpna tak, aby například i ty výdaje, které mají rodiče a rodiny spojené s nástupem do školy, bylo možné pokrýt z těchto finančních zdrojů. Myslím si, že je to důležitá, dobrá zpráva pro rodiny, které opravdu tu podporu potřebují.

Stručně jenom okomentuji ještě i tu úpravu rodičovského příspěvku. Tady počítáme vlastně s tím, že když zvýšíme limit základu vyměřovacího na 13 000 korun a celkově uděláme změny parametrické tak, aby rodičák bylo možné čerpat více flexibilněji, tak je to zase další možnost, jak rodičům a rodinám pomoci zvýšit jejich vlastní aktivitou příjmy té dané domácnosti.

Pak také počítáme s tou podporou flexibilních a zkrácených úvazků. Tady chceme jít tou cestou, kdy vlastně pro ty zaměstnavatele umožníme odečíst až pět procent z toho úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které bychom takovýmto způsobem poskytli slevu, a tedy bychom vlastně motivovali zaměstnavatele, aby ty zkrácené úvazky, flexibilní úvazky nabízeli.

No a co je velmi zásadní, tak je vlastně dokázat teď ještě nabídnout také podporu těch služeb pro skloubení rodinného a pracovního života a k tomu cílí to poslední opatření, a to je intenzivní rozšiřování kapacit předškolního vzdělávání. Tady v letošním roce vypíšeme ještě mimořádné výzvy tak, abychom aktivovali zhruba 7,1 miliardy korun, které máme v Národním plánu obnovy a v operačním programu, tak, aby opravdu ať už zaměstnavatelé, jiní poskytovatelé, města, obce mohly rozšířit kapacity dětských skupin, aby bylo možné ty děti mít kde umístit. Protože jsou regiony, kde ten problém tady je.

Takže to jsou čtyři základní opatření, kterými směřujeme teď v příštích týdnech a měsících k tomu, abychom podpořili rodiče a rodiny, samoživitelky, samoživitele v České republice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý večer, pane ministře, já tedy, první dotaz na vás poprosím, a to, vy jste říkal, že chcete, aby se ten zákon stihl schválit do konce srpna nebo během srpna. Vyplatit, pardon, během srpna. Není to ale pozdě, nebojíte se toho, že do té doby mohou mít ty rodiny už nějaké velmi závažné nedostatky financí? Není ještě mezi tím možnost nějakého jiného finančního příspěvku, který by byl třeba rychlejší, který by byl okamžitý? A pak druhý dotaz, a to je na to, proč nedošlo vlastně ještě k další uvažované pomoci, a to je zvýšení toho existenčního minima? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. Tak my jsme životní a existenční minimum zvýšili k 1. dubnu. Je to zhruba skupina necelých 400 000 lidí, kterých se toto zvýšení týkalo, a i dnes na vládě jsme o tom vedli debatu a jsme připraveni s ohledem na ten vývoj případně v pololetí přistoupit ke zvýšení životního a existenčního minima. A za nás ten termín toho září, respektive konce srpna, je ten nejzazší.

Samozřejmě my budeme hledat nástroje, kterými bychom to byli schopni zvládnout klidně i rychleji. Ale jsou tady dvě nutné podmínky: Mít k tomu hotovou legislativu, tady se budeme snažit jít podle paragrafu 90, tak aby to bylo co nejrychleji, a pak samozřejmě taky mít připravený IT systém a nástroje, jak tu výplatu zvládnout. Jenom pro zajímavost, nebude to úplně jednoduché, protože se to týká zhruba 2,1 milionu dětí v České republice. Takže je to opravdu velký objem těch, ke kterým budeme tyto finanční prostředky směřovat.

Petr Fiala, předseda vlády: A ještě je tam jeden moment, na který není možné zapomenout. My jsme vlastně nejprve pomohli těm, kteří se opravdu dostávají do existenčních problémů v důsledku cen energií, drahoty. Výrazným způsobem jsme rozšířili počet těch, kteří mají nárok na sociální dávky, ať už je to příspěvek na bydlení, nebo právě tím zvýšením existenčního a životního minima.

Takže když se někdo dostane do nečekaných problémů, jak jste to vy formuloval, tak už ten polštář nebo ta záchrana tam je. Ale toto naše opatření míří na střední třídu, na lidi, kteří nejsou v existenčních problémech, ale kterým chceme pomoci, aby mohli zvládnout ty rostoucí ceny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pak jsem tam viděl rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý večer, já mám dotaz na pana ministra Síkelu ohledně dodávek plynu. Jak je na tom aktuálně Česko? A případně, jestli ještě můžete okomentovat: Váš rezort dnes uvedl, že při kritickém nedostatku plynu by se dodával jen domácnostem a kritickým infrastrukturám, jako jsou třeba nemocnice. Jestli vás k tomu můžu poprosit o komentář. Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Určitě můžete, dobrý večer všem. Tak jak jsme na tom s plynem? Jsme na tom s plynem daleko lépe, než jsme na tom s plynem byli před rokem v tuto dobu. K dnešnímu dni, a to mluvím o stavu dnes ráno, máme v zásobnících přibližně 925 milionů kubických metrů, možná teď večer už to bude o nějakých deset milionů zase trošku více. Jenom pro srovnání, v loňském roce ve stejnou dobu to bylo jenom 391 milionů. To znamená, to je zásoba, která při běžné spotřebě vystačí minimálně na dva měsíce, při regulované spotřebě i na mnohem déle.

Pokud se jedná o ten kritický nedostatek plynu, a to byla činnost mě a naší vlády v těch posledních dnech a týdnech, my jsme udělali všechno pro to, aby ta situace toho kritického nedostatku buď byla ztlumena, anebo vůbec nenastala. Pokud by k té situaci došlo, tak samozřejmě my máme zákonem stanovené regulační stupně. Ale ta situace, kdy dochází k tomu, že jsou zásobovány jenom domácnosti a jenom kritická infrastruktura, tak nastává až v těch posledních regulačních stupních.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. CNN Prima News

Sabina Dračková, CNN Prima News: Dobrý večer. Já mám, prosím, několik dotazů. Jednak tedy k té sociální pomoci. Tam mluvilo se před jednáním vlády o více možných druzích pomoci, bylo tam zvýšení daňové slevy na poplatníka, zvýšení slevy na dítě. Zajímá mě, jestli ten argument pro to nezvýšit slevu na poplatníka bylo čistě tedy to, co jste vy říkal, pane premiére, že zkrátka ta kasa není připravená na to, aby pomáhala takto plošně? Potom tam se, tuším, mluvilo o zvýšení porodného. Tak jestli i toto jste diskutovali, možná ty důvody, proč právě k těmto krokům jste nedošli? A potom se ještě, prosím, doptám.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych chtěl říct, že se mluví o různých věcech, ale vláda rozhodla o této důležité a rozumné formě pomoci. To, že se zvažují další kroky, to je samozřejmě možné a i my je zvažujeme. A určitě tohle není všechno, co pro lidi budeme postupně připravovat podle toho, jak se ta situace bude vyvíjet. Ale v tuto chvíli jsme se rozhodli pro neplošná, cílená opatření na ty, kteří podle všech analýz a veškerých informací, které máme k dispozici, se dostávají do určitých problémů právě díky těm rostoucím cenám. A to jsou rodiny, to jsou samoživitelky a samoživitelé s dětmi, a proto jsme na ně takto zacílili ta opatření. A ten jednorázový příspěvek, to je něco, co opravdu pocítí každý, co uvidí každý, co každý, prostě kdo na to bude mít nárok a bude to velmi široká skupina lidí, tak to pozná a pomůže mu to.

Ta další opatření jsou taky důležitá, protože to zase nejsou plošná opatření, kterými roztáčíte tu inflační spirálu. My naopak lidem dáváme šanci, aby si s tím lépe poradili. Zaměstnavatelům, aby připravili více flexibilních, zkrácených úvazků, což zase pomáhá těm rodinám. Rodinám dáváme šanci, aby, když mají malé dítě, tak aby si mohly lépe upravit to čerpání rodičovského příspěvku. A teď potřebují víc, nestačí jim ten limit 10 000, tak budou mít limit 13 000 a zase se mohou rychleji třeba vrátit na pracovní trh, budou-li chtít, kde zase budou mít větší možnost těch flexibilních a zkrácených úvazků. Chceme rozšířit možnost těch dětských skupin, proto jsme se rozhodli, že do toho dáme evropské peníze, které tady máme k dispozici.

Čili my postupujeme v takovýchto rozumných balíčcích, které opravdu pomáhají těm, kteří tu pomoc potřebují, a současně to nevede k tomu, že úplně roztočíme tu inflační spirálu. Protože musíme mít pořád na paměti, že se musíme chovat zodpovědně z hlediska inflace.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já bych to možná ještě drobně rozšířil, protože my jsme opravdu zvažovali více nástrojů. Proto jsme i v posledních dnech říkali, že opravdu potřebujeme to parametricky dobře vyladit, protože kdybychom zůstali například pouze u toho nástroje sleva na dítě, tak máme skupinu zhruba více než 700 000 živnostníků, kteří by ty peníze reálně viděli nejdřív v dubnu, v květnu nebo v červenci příštího roku. Měli bychom část rodičů, kteří by na tuto podporu nedosáhli. Když jsme se bavili například o té cestě přes zvýšení jenom rodičáku, zase by to byli rodiče dětí jen do čtyř let.

Máme rodiče, a já to sám vidím u nás doma ve svém okolí jako rodič, vidíte že vám dítě jde teda spíš potom na druhý stupeň, na střední školu, rostou mu nároky těch výdajů a my se bavíme o dopadech inflace, vysokých cen energií, vysokých cen pohonných hmot na ty rodiny, a tam prostě to dítě, ať už má 8, 10 nebo 4 roky, prostě logicky musíte vytápět, máte tu spotřebu. Takže proto nakonec způsob, který jsme zvolili, tak abychom dokázali opravdu pomoci rodičům, samoživitelkám, ale zároveň jsme zastropovali i tu horní příjmovou kategorii. Takže proto nakonec tato varianta.

Sabina Dračková, CNN Prima News: Takže jenom jestli to správně chápu, tak vy jste ty věci probrali a zavrhli jste je, nebo si je necháváte, že by třeba ještě mohly někdy přijít a necháváte si je v záloze, že byste ty kroky mohli učinit?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak některé ty kroky se učinily, tak je nemůžeme dělat překotně. Třeba sleva na poplatníka se zvyšovala vlastně na začátku roku rozhodnutím z minulého roku. Takže – a zase nějaký efekt a dopad na ty domácnosti to má. Takže my budeme v těch krocích samozřejmě postupovat podle toho, jak to bude potřeba. Ale přiklonili jsme se k těmto opatřením, která nám připadají, že splňují ty parametry, které my jako vláda sledujeme, a budou opravdu pomáhat těm, kteří tu pomoc potřebují.

Sabina Dračková, CNN Prima News: Děkuju a ještě mám, prosím, dotaz pro kolegyni, zřejmě na pana vicepremiéra Rakušana. Týká se to toho ubytování romských uprchlíků, o kterém tedy vy jste tedy jednal i s hejtmany i se zástupci romských neziskovek. Mě by zajímalo, jestli jste připraveni konkretizovat ta tři místa, kam chcete ty romské uprchlíky nějak velkokapacitně ubytovat, a jestli už nějak, protože vy jste říkal, že už do týdne by se to mělo nějak posunout, tak jestli už nějak reálně řešíte opravu, jestli budou ty nemovitosti vyžadovat nějakou opravu a kdy by se tam reálně už mohli ti lidé stěhovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já taky děkuju za otázku, dobrý večer všem. Já bych si dovolil krátké shrnutí a uvedení do kontextu, protože tohle je jedna dílčí informace.

Máme tady specifickou skupinu uprchlíků, kde u některých bylo zjištěno, že mají dvojí občanství. Pokud má někdo občanství jak ukrajinské, tak například maďarské, což byla častá kombinace, tak nezávisle na tom, zda je z romské komunity, nebo není, nemá nárok na jakoukoliv sociální podporu v rámci České republiky. Pokud má ten dotyčný pouze ukrajinský pas, opět ať je to Rom, nebo nerom, má nárok na tu podporu, kterou mu tady poskytujeme.

Nicméně u této skupiny příchozích se objevily i subjektivně specifické potřeby ubytování. Nechtěli být děleni do menších skupin, chtěli bydlet v těch větších, většinou širokých rodinách a podobně. Často neuměli ukrajinsky. Často byly specifické potřeby vyžadovány právě i na těch krajských asistenčních centrech.

My jsme s hejtmany dlouhodobě tuto situaci řešili a usnesením vlády České republiky už před čtrnácti dny jsme rozhodli, že budou poptány ubytovací kapacity většího rozsahu, kam budou daní lidé ubytováni, a romský neziskový sektor tam bude poskytovat v součinnosti s vládou s tím, že vláda bude například financovat jídlo a podobně, budou poskytovány veškeré služby.

Bohužel se v tom prvním týdnu na komerční bázi nepovedlo podobné nemovitosti získat. Je to logické, protože ta poptávka po těch nemovitostech v tom posledním měsíci byla obrovská. Proto úřad, který zastupuje stát ve věcech majetkových, vytipoval volné objekty, které jsme poslali hejtmanům k tomu, aby je prošli tím regionálním screeningem.

Některé se ukázaly zcela nevhodné, některé se ukázaly třeba do budoucna využitelné pro nějaký typ ubytování, některé, a zůstali jsme nakonec asi u tří objektů, lze využít pro ubytování tohoto typu i po souhlasu těch regionálních politických autorit.

My v současné době, dokud nebude definitivně řečeno a definitivně prověřeno, že ta nemovitost bude sloužit k ubytování tohoto typu, tak nebudeme zveřejňovat ta přesná místa. Já jsem dnes zaregistroval řadu i velmi chybných mediálních spekulací, ale prosím dejte nám čas. Až bude podepsána smlouva. Až tady skutečně bude řečeno, že ty nemovitosti jsou už připraveny. My bychom chtěli, aby to bylo během zítřka, nejdéle pak pátku, zcela jasné, abychom během příštího týdne mohli tyto nemovitosti zaprvé adaptovat na bydlení, aby to bylo bydlení normálního charakteru, a za druhé, abychom mohli dohodnout s lokálním romským neziskovým sektorem to, aby byly tyto nemovitosti provozovány. A znovu chci říci, k této dohodě jsme došli právě s romskými neziskovými organizacemi a ty jsou spokojeny s tím řešením, se kterým vláda, Ministerstvo vnitra finálně přišlo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dovolte mi to ještě doplnit, já abych to zasadil zase do ještě většího kontextu, než to zasadil pan vicepremiér, který se svým týmem velmi intenzivně a úspěšně pracuje na tom, abychom tu migrační, uprchlickou vlnu zvládli. Tak jaký je ten kontext?

Do České republiky přišlo zhruba 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a zhruba 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny je zaregistrováno. K dnešnímu dni je už na pracovním trhu kolem 30 tisíc lidí. To jsou vlastně neuvěřitelná čísla během těch několika dnů a nejsou srovnatelná s žádnou zemí v Evropě. Takovýmto způsobem to zvládáme.

A k tomu bych ještě doplnil, že nikdo, a slyšeli jsme všichni ty předpovědi, jak to bude, vlastně nikdo není v nějakých stanových táborech nebo v nějakých halách. Našli jsme ubytování pro ty lidi díky obrovské solidaritě české veřejnosti. Prostě tu situaci zvládáme úplně příkladně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den. Já budu mít pár krátkých dotazů asi na pana ministra Jurečku. Mluvili jste o těch příspěvcích. Říkal jste, že se to týká zhruba 2,1 milionů dětí. Tak jestli máte představu, kolika procent domácností se to týká? Potom by mě zajímalo, jestli to je příspěvek pro děti věch věků, nebo tedy všech do 18 let? Dále by mě zajímalo, jestli se bude o ten příspěvek nějak žádat,nebo jak to bude probíhat? A ještě v neposlední řadě… Jo, to je asi všechno, děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. Tak týká se to dětí do 18 let věku, to jsme jasně řekli. Odhadem, já dnes neumím říct přesné číslo domácností, ale když to vezmu, vydělím ten objem dětí přes nějakou průměrnou porodnost v posledních letech, tak se můžeme bavit o zhruba někde kolem 1,1 milionu domácností v České republice.

A my, jak jsem tady již říkal, my jsme dnes rozhodli parametricky a budeme k tomu připravovat rychlý zákon, na základě kterého můžeme tento krok zrealizovat, a k tomu samozřejmě i úpravy IT systému tak, abychom toto dokázali následně vyplatit. Takže uvidíme, jestli bude nutná přímo žádost, nebo budeme schopni ten proces tedy zautomatizovat, to ještě doladíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, CNN, potom ČTK.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Dobrý večer, já ještě se vás taky doptám. Chci se zeptat, odkdy se bude moct ten příspěvek čerpat, jestli už to víte? Budou ho moct čerpat i rodiny, kterým se děti teprve narodí třeba v průběhu, kdy se bude moct čerpat ten příspěvek? Je ten milion korun z hrubého, nebo čistého? A ještě mám dotaz na pana ministra Válka. Dnes jste rozhodli tedy o tom, že by měl skončit ten stav pandemické pohotovosti, tak jestli už víte i kdy skončí povinnost respirátorů v těch zdravotnických zařízeních? Mluvil jste o tom, že to bude na přelomu dubna a května. Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já se pokusím odpovědět na všechny ty věci. Uděláme ty kroky tak, aby opravdu co nejrychleji mohly ty rodiny žádat, nebo respektive nebo jim to odeslat. To uvidíme, jak ten proces nastavíme podle množství a dat, které budeme schopni k tomu mít.

Jako náš cíl je udělat to co nejvíce klientsky. To znamená, pokud možno ty lidi neobtěžovat, takže budeme ještě ladit, jak ta data vzájemně propojit, protože bude potřeba tady mít data, která nemá jenom jeden rezort.

V okamžiku, kdy budeme mít hotový ten zákon a budeme mít nachystaný IT systém, tak můžeme potom spustit tu výplatu. Jak jsme říkali, chceme to udělat poměrně rychle, tak ale, aby ty peníze dorazily nejpozději do konce srpna rodičům na účty. Vrátím se ještě k předchozí otázce, předpokládáme, že prostě na to budou mít nárok všichni rodiče dětí do 18 let věku.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: A ten zbytek. Jestli to budou moct čerpat i rodiny s dětma, kterým se děti teprve narodí?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Jo, já předpokládám, že minimálně by to mělo být ty děti, které se narodí do doby účinnosti toho zákona. Pokud se rozhodneme to vztáhnout do konce roku, tak to je ještě věc, kterou parametricky musíme prodiskutovat.

Petr Fiala, předseda vlády: A je to jednorázový příspěvek, je to jednorázový příspěvek.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Jo, dobře, děkuju, to jsme slyšela. A ještě jestli ten milion je z hrubého nebo čistého, jsem se ptala, jestli můžu, děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já, pokud se nepletu, tak v té debatě, kterou jsme vedli k tomu parametru, tak jsme bavili čistý příjem té domácnosti.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Děkuju a můžu ještě pana ministra Válka poprosit o odpověď, děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já děkuju za ten dotaz. Je dobře, že se podařilo splnit to, co jsme jasně řekli, že stav pandemické pohotovosti, a tím pádem zaparkování pandemického zákona, bude koncem dubna, což se podařilo. Je to tím, že se daří tu pandemii zvládat, byť tady stále covid je, a to musím zopakovat.

Covid tady je, bude tady pořád. Jediná efektivní ochrana očkování. Pořád, jako ministr zdravotnictví, jako lékař, všem občanům, zvlášť seniorům a rizikovým doporučuji, aby se nechali naočkovat. Máme všechny očkovací látky pro ně k dispozici. Jsme připraveni kdykoliv očkování jim nabídnout a je stále zdarma, a to je velmi důležité. A pořád doporučuji těm, co mají po druhé dávce, aby si nechali píchnout třetí dávku.

Nicméně k vašemu dotazu. Já předpokládám, že na tiskové konferenci v druhém květnovém týdnu po vládě se dozvíte přesné datum, kdy budou ukončeny respirátory ve zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory. Pracovní skupina Národní institut pro zvládání pandemie, která dále funguje a nyní bude přetavena ve vědeckou radu nějakého budoucího Kochova institutu, českého Kochova institutu, tak debatuje i o té variantě, že nejenom kvůli covidu, ale obecně kvůli všem respiračním nemocem – já jsem tady slyšel některé z vás kašlat, takže respirační nemoci se objevují. Objevují se nachlazení. Objevují se chřipky. Takže kvůli respiračním onemocněním bude možná velmi vhodné, obecně mít respirátory v ambulancích lékařů a mít respirátory například na urgentních příjmech právě pro to, abychom chránili pacienty a aby pacienti na těchto ambulancích, kde jsou obecně nemocní, zvlášť v době chřipkových epidemií se nenakazili. A teď hledáme, jestli tento princip nějakým způsobem zavést do nějaké vyhlášky nebo hygienického předpisu.

Nicméně, tady to poslední opatření, které ještě, řekněme, má určitý plošný dopad, tak to bych chtěl změnit někdy v půlce května.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych navázal s dotazem na pana ministra Válka. Chtěl bych se ještě zeptat ještě na ty další covidové body, které jste měl v dodatku programu, ohledně léku PAXLOVID. Jestli jste schválili jeho nákuP, Kolik se ho objednalo, Kdy dorazí? A další bod byl ohledně vakcíny Moderna. Tak také co obsahoval, co jste schválili případně?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já bych chtěl zdůraznit, že chování některých firem není úplně standardní, a je potřeba si uvědomit, že standardním způsobem dodávání jakéhokoliv léku do doby, než se objevil covid, jakékoliv vakcíny bylo, že distributor tento lék zakoupil a byl zaplacen poté, až byl dodán do zdravotnického zařízení, a pouze tehdy, když byl spotřebován.

My jsme se museli s covidem naučit, protože tak na tom trvaly ty firmy, které mají monopol na výrobu těch léků nebo vakcín, platit předem. Platit s několikaletým předstihem a jaksi přistupovat na ty podmínky.

Na druhé straně je potřeba zdůraznit, že jsme se tím dostali k vakcínám proti covidu například, a stále to platí a je to zásluha Evropské unie, protože ta jednání byla za celou Evropskou unii, jejichž cena je opravdu, opravdu velmi nízká. Je daleko nižší, než je u vakcín proti chřipce a některým jiným vakcínám. A země, které jsou spíše menší, byť Česká republika je, tuším, devátá největší země Evropské unie, tak země, které jsou spíše menší, se tak dostaly k těmto vakcínám bez problémů, což pokud by Evropská unie nevyjednávala jednotně, tak by se nestalo.

Ale protože covid nezmizel, protože očekáváme a připravujeme se, a já jsem to říkal, že se budeme připravovat, na podzim. Připravujeme se, jak bude probíhat očkování na podzim. Připravujeme se na to, že tady bude podzimní vlna, určitě, v každém případě, protože se jedná o respirační onemocnění. Otázka je, jaká mutace nebo jaká kombinace mutací to bude. Tak samozřejmě se připravujeme i na to, abychom měli dostatek vakcín na podzim a abychom měli dostatek léků na podzim.

Lék, o kterém jste mluvil, je antivirotikum, které je účinné na mutaci omikronu. My máme těchto léků zatím dostatek a na vládě jsme debatovali o tom, že zahájím diskuzi, dostal jsem pověření zahájit tuto diskuzi v rámci Evropské unie, o nákupu tohoto léku na podzimní měsíce. My přesně spočítáme odhadované počty podle spotřeby v uplynulých měsících, podle prognóz Národního institutu pro zvládání pandemie, a podle toho objednávám pak to konkrétní množství. Vláda mě tímto pověřila.

Druhá věc je očkovací látka od firmy Moderna, o které jste mluvil, a tady je ta debata velmi složitá, protože není jasné, jestli bude, nebo nebude schopna firma Moderna mít vyvinutou nějakou novou očkovací látku proti, řekněme, mutaci omikron.

Současné očkovací látky dobře fungují proti mutaci omikron, dobře chrání pacienty proti úmrtí a my to víme ze statistik z České republiky, ze zahraničí, z Izraele. Navíc máme nové očkovací látky, proteinové očkovací látky. Přesto musí člověk prozíravě uvažovat o všech možných variantách. A proto takto vláda prozíravě rozhodla a dala mi pověření, abych dál vyjednával o tom, jestli nakoupíme, nebo nenakoupíme tuto očkovací látku. A já se rozhodnu podle toho, jak velká bude pravděpodobnost, že tato očkovací látka bude v nějaké lepší kvalitě, zásadně lepší kvalitě pro pacienty, a pak objednáme to množství, které bude potřeba zvlášť pro ty nejvíce ohrožené, tedy pro seniory s komorbiditami, kteří by na podzim měli dostat další dávku právě před tou podzimní vlnou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, iDNES, potom Seznam.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, já bych měl otázku na pana ministra práce a sociálních věcí Jurečku. Vy jste řekl, že ten jednorázový příspěvek těm rodinám se má vyplácet online. Jestli není trochu varující dnešní zpráva, že 6 000 žádostí o solidární příspěvek pro ty rodiny, které ubytovaly Ukrajince, se bude muset opravovat, že to není funkční? A jestli je to teda, jestli je to správná věc. Protože vy jste, jestli se nepletu, avizoval, že to vyplácení začne probíhat dříve. Vlastně teď se to posunulo až na tento týden a teprve snad dnes nebo včera začalo se vyplácet a dnes jste upozornili na to obrovské množství chyb v těch žádostech a jestli to není varující. A druhá věc, dnes na serveru Seznam se objevila zpráva s titulkem: Čekali jsme 14 hodin, Ukrajinci nocují ve frontě, aby získali dávku. Budu citovat větu: Úřad práce sice tvrdí, že opakovaně mohou Ukrajinci požádat o humanitární dávku již elektronicky, ti ale říkají, že jim to nefunguje, a proto přicházejí osobně a musí čekat třeba přes noc čtrnáct hodin. Tak jestli vlastně skutečně to IT řešení jste schopni zvládnout tak, abyste alespoň těm rodinám, které na to budou mít nárok, to dokázali vyplatit, když to nedokážete vyplácet Ukrajincům nebo solidárním domácnostem? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. Já bych nesouhlasil s tím, že to nedokážeme vyplácet. Když se podíváte na statistiky, máme dnes přes 330 000 dávek, které byly zaregistrovány a vyplaceny. To, že na, řekněme, dvou pracovištích v Praze se tvoří fronty, to je fakt, s tím se potýkáme. Ale na, řekněme, 95 procentech ostatních poboček v České republice jsou lidé, kteří tam přijdou a jsou odbaveni v řádu desítek minut nebo v řádu jedné dvou hodin. A v květnu ten počet žadatelů výrazně poklesne, protože už budou mít všichni, nebo většina z nich, požádáno elektronicky, bankovní identitu atd.

My samozřejmě apelujeme na ně, aby kdo může, aby si šli vyřídit účet u banky, aby měli případně bankovní identitu, a vidíme, že ty nárůsty tam jsou poměrně značné. Ale nezastíráme, že určité komplikace tady byly. To určitě ano.

To, co jsem neříkal v úvodu, náš cíl bude ne to udělat úplně online, ale udělat maximum pro to, aby ten proces byl digitalizovaný. My jsme schopni říct, že u velké části těch lidí jsme schopni vlastně ty peníze k nim nasměřovat, protože už víme o nich všecky informace, i tu příjmovou částku. To znamená, pak předpokládáme, že by ti lidé ani nemuseli žádat, ale mohli bychom jim ty peníze přímo odeslat.

Budeme o tom řešení jednat i s bankovní asociací, jak to udělat co nejjednodušeji právě proto, abychom se třeba vyvarovali i některých zkušeností, které jsme teď za poslední dva týdny udělali, a jde nám o to, aby to opravdu bylo co nejjednodušší. Neřekl jsem, že to má být plně oline, ale řekl jsem, aby to bylo maximálně digitalizováno a aby to bylo maximálně komfortní.

Josef Kopecký, iDNES: Promiňte, a těch několik tisíc chyb v těch žádostech. To je ten formulář tak těžký nebo to lidé neumějí vyplňovat nebo v čem je chyba, když vlastně vy jste říkali snad kolem dvaceti tisíc žádostí a dnes jste řekli, že šest tisíc z nich, co je skoro třetina, je chybně vyplněná.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Byly tam některé informace, které byly třeba neúplné, u některých žádostí se některé informace neshodovaly zase s tím, co ti žadatelé uvedli například při registraci na KACPech. Takže my jsme jim to vrátili s tím, aby tyto chyby opravili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Seznam, poslední dotaz.

Kristýna Jelínková, Seznam Zprávy: Pane ministře Rakušane, já mám dotaz na vás. Chci se zeptat: Vy jste pověřil předsedu Asociace krajů Martina Kubu, aby zmapoval tu situaci ohledně soukromých provozovatelů, kteří poskytují ubytování uprchlíkům. Máte nějaký odhad, do kdy by to tak mohlo být, a předpokládám, že přibližně se to dá i odvodit, protože sám Jihočeský kraj má nějakých těch 250, jestli si to pamatuju dobře. Bavili jste se na vládě právě, co s těmi místy, která už nebudou moct poskytovat soukromí ubytovatelé, je tam nějaká strategie? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuju za tuhle otázku. My jsme ten úkol skutečně panu předsedovi Asociace krajů Kubovi na Ústředním krizovém štábu dali. Záleží to samozřejmě na aktivitě jednotlivých krajů. Některé už dodaly, některé mají dodat do příštího týdne, nicméně zhruba se to dá opravdu odhadnout. Jihočeský kraj má nějakých 250, ale nepatří k těm úplně nejvytíženějším krajům. Logicky největší problém může nastat v hlavním městě Praze, ve Středočeském kraji, v Jihomoravském kraji, bude to odpovídat počtu ubytovaných v jednotlivých krajích v České republice. A my se na to připravujeme.

Většinou ty ubytovací smlouvy končí buď ke 30. 5., nebo k 30. 6. podle těch informací, to znamená, máme na tu situaci měsíc, dva měsíce. My postupujme systematicky a než já přijdu s uceleným materiálem na vládu, tak my máme, a dnes jsme to i potvrdili statutem, který jsme schválili na vládě, máme statut naší strategické pracovní skupiny.

Strategická pracovní skupina se skládá z jedenácti pracovních týmů. Jeden se věnuje sociální politice, bydlení, tomu vlastně předsedá, vede ho pan kolega vicepremiér Jurečka, tedy je reprezentativní vedení těch jednotlivých pracovních týmů. Ty týmy připravují řešení.

Tady jich je několik. Zaprvé připravujeme právě s MPSV dohromady, vnitro a MPSV, registr ubytovatelů. To znamená jakýsi otevřený systém, do kterého se i fyzické osoby v České republice snadno budou moci přihlásit, pokud mají k dispozici jakýkoli typ ubytování, který by byl vhodný, ať už soukromý, nebo v nějaké své nemovitosti.

Za další, my v téhle chvíli postupně uvádíme do systému i některé nemovitosti státní, které v něm ještě nebyly. To znamená, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nějaké nemovitost má. V první fázi byly nevhodné, my je postupně zkoušíme do toho systému zařadit a adaptovat. Ale zatřetí je potřeba si uvědomit jednu věc. Ukrajinci sem přicházejí sem do České republiky, stále větší počet jich začíná pracovat. Koneckonců i ta sociální dávka jako taková je tady na půl roku. Ta ochrana, kterou my jako Česká republika poskytujeme, je dočasná ochrana a samozřejmě je potřeba myslet i na to, že ti lidé si během toho roku, pokud budou adaptováni na život v České republice, budou tady pracovat, tak si tu svoji ekonomickou existenci budou zajišťovat čím dál tím více sami.

A to znamená, že někteří z nich, a jsou k tomu i vyzýváni, si samozřejmě budou poptávat i nějaké vlastní nájemní bydlení, ke kterému se dostanou. Nemějme představu, prosím, takovou, že stát bude celý rok té dočasné ochrany zodpovědný za 300 000 lidí, kterým všem a v každém momentu bude schopen a ochoten poskytnout ubytování.

My jsme pomohli v té první fázi, teď jsme v jiné. Teď jsme v té fázi adaptace, pomáháme lidem z Ukrajiny, aby si zvykli na život v České republice a aby ho co nejdříve a co nejefektivněji žili i samostatně, a to i ekonomicky samostatně. Ale troufám si říct, že jako jsme zvládli tu první fázi, zvládneme i tuhle. Na konci června nikdo nebude na ulici.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z dnešní tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.