Tisková konference po jednání vlády, 27. října 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zabývala řadou materiálů. Já se pokusím tady některé z nich shrnout a říci výsledky jednání vlády v některých oblastech.

V programovém prohlášení si naše vláda vytkla jako jeden z hlavních úkolů zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. To je naprosto zásadní věc pro budoucnost naší země, dobré služby občanům a pro občany jako takové. My jsme zároveň odmítali vznik centrálního stavebního úřadu, odebrání stavebních úřadů obcím, protože blízkost těch úřadů k občanům, blízkost k tomu, o čem vlastě rozhodují, pokládáme za zásadní.

Proto jsme dnes schválili novelu stavebního zákona, která přesně toto naplňuje a zabrání kolapsu stavebnictví, ke kterému by došlo, kdyby byla v platnosti ta předloha přijatá minulou vládou. A to vše jsme udělali při zachování rozhodování na místní úrovni a při zachování specializovaného a odvolacího stavebního úřadu pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Čili je tam ten centrální prvek tam, kde patří, a jinde je zachováno to rozhodnutí blízko tomu místu, o kterém se rozhoduje.

Plníme tedy náš předvolební závazek a plníme také další slib z programového prohlášení vlády. Určitě o tom podrobněji bude potom informovat pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Rozhodli jsme také dnes o tom, že kvůli potřebě zvýšené ochrany před nelegální migrací prodloužíme kontroly na státních hranicích se Slovenskem o dalších patnáct dní.

Vláda dnes také přijala nařízení, které ukládá povinnost vybraným dodavatelům plynu uzavřít dohodu s poskytovateli veřejných služeb, samospráv, podnikatelů a všech dalších, kterých se týká zastropování cen plynu, a dodat jim dostatečné množství plynu v případě, že se na tyto dodavatele daný subjekt obrátí. Ti všichni pak mají jistotu, že se dostanou k dostatečnému množství plynu, a to za již zastropované ceny.

V příštím týdnu potom vláda legislativně doplní do nařízení vlády k zastropování další subjekty, které se do toho původního zastropování z nejrůznějších důvodů nevešly, protože mají nezvyklou právní formu nebo kvůli nějakým jiným administrativním překážkám. Toto odstraníme příští týden a rozšíříme ten počet těch, kterých se to týká. Jsou to například některé městské společnosti typu technických služeb nebo některá sportovní zařízení, která zatím neměla zastropované ceny.

Důležitá také je informovanost a to, aby všichni věděli, od samospráv přes veřejné instituce, co mají dělat v případě, že si neví rady nebo potřebují další informace. Proto jsme… Nebo neví, koho se zastropování týká atd., co je třeba udělat. Tak jsme připravili linku 1212, která bude fungovat od 1. listopadu a kde operátoři kvalifikovaně zodpoví všechny otázky, popřípadě odkáží tam, kde lze najít, jak se má dál postupovat.

Tolik k vládě. A protože hned po vládě bezprostředně jsme se účastnili my všichni tři a ještě někteří další členové vlády jednání se zástupci Plzeňského kraje, se zástupci města Plzně o plánované stavbě gigafactory v areálu Plzeň-Líně, tak ještě vás budu krátce informovat o tomto jednání.

My jsme opakovaně, vláda České republiky, označili tento projekt za klíčový pro úspěšnou transformaci automobilového průmyslu, která nás v nejbližších letech čeká. Za projekt zásadního významu pro Českou republiku a vyjádřili jsme podporu a projevujeme maximální úsilí pro to, abychom tento projekt pro Českou republiku získali.

Já jenom připomenu, že sektor automobilového průmyslu vytváří v České republice deset procent našeho HDP a 25 procent našeho exportu. Na výrobu automobilů jsou navázány další desítky, stovky firem, desetitisíce zaměstnanců. Má to velký význam, a pokud chceme, aby automobilový průmysl hrál v České republice významnou roli i v budoucnosti, musíme se adaptovat na ty změny, kterými prochází. A gigafactory je takovou příležitostí. Je to obrovská příležitost, kterou bychom se měli snažit využít.

Jak říkám, dnes jsme se setkali se zástupci kraje, se zástupci statutárního města Plzeň. Všechny ty strany si uvědomují důležitost této investice pro automobilový a návazný průmysl a jeho význam pro budoucnost. Vnímáme obavy a připomínky občanů Plzeňského kraje i dotčených obcí z dopadů na okolí plánované stavby a shodli jsme se dnes, že jsme jako vláda připraveni společně s krajem a obcemi pracovat na odstranění těchto obav z možných negativních dopadů.

Domluvili jsme se také na tom, že budou probíhat pravidelné schůzky na pracovní úrovni a že se budou podle potřeby a podle vývoje debat o tomto projektu konat i další schůzky na této nejvyšší úrovni. Shodli jsme se také na tom, že určitě nebude a nemůže být ohrožena obranyschopnost České republiky v důsledku jiného využití letiště Líně. Vláda proto zajistí všechny potřebné funkce, které toto letiště má, jinde. Dohodli jsme se také na tom, že bude zpracována studie dopadů na Plzeňský kraj a na další obce.

Celkově bych chtěl říct, že tou dnešní schůzkou – jsem přesvědčen, bylo to i vyjádřeno v těch závěrečných slovech jednotlivých účastníků – jsme dnes dosáhli značného posunu a budeme dál pokračovat v tom, abychom projekt gigafactory pro Českou republiku mohli získat, abychom pro to vytvořili z naší strany všechny podmínky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vás také všechny vítám. Jak už zde zaznělo, vláda dnes svým hlasováním bez rozporu a jednomyslně schválila vládní návrh novely stavebního zákona, jehož cílem je zjednodušit a zrychlit výstavbu v České republice. Vládní koalice tak schválila zásadní novelu a já to považuji za velký úspěch, a to nejen pro nás, protože jsme tím splnili vládní závazek z programového prohlášení vlády, ale zejména pro lidi v České republice, občany, kteří se rozhodnou stavět včetně i stavebníků, kteří ty stavby realizují, kterých se to samozřejmě dotýká nejvíce.

My samozřejmě nejsme u konce. Ten vládní návrh půjde v blízké chvíli do Sněmovny, bude ho projednávat Poslanecká sněmovna a Senát. A já věřím, že to je dobrý návrh, neboť my jsme na rozdíl od vlády předchozí hledali tu širokou podporu. Je kompromisem, který respektuje jak programové prohlášení vlády, tak ale i veřejné zájmy a zájmy samospráv, na které my jsme navazovali.

Já jenom musím připomenout, že ten megaúřad, který navrhovala minulá vláda, s 8 000 zaměstnanci, centralizací stavebního řízení, odebrání těch pravomocí obcím nakonec vláda Andreje Babiše prohlasovala v závěru volebního období s hlasy SPD a KSČM. Senát tuto rekodifikaci z pera Kláry Dostálové odmítl, dokonce hlasy senátorů za ANO.

Je tedy logické, že tato vláda se rozhodla zákon přepracovat. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s partnery ušlo dlouhou, ale myslím si, že správnou cestu, která respektovala jednak klasický proces, který je požadován zákonem – všechny lhůty, meziresortní připomínkové řízení i vypřádání připomínek z něj vyplývajících. Prošel Legislativní radou vlády, zároveň k němu existovala správná a pečlivě, nikoliv tendenčně udělaná RIA.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, že po celou dobu projednávání i v tom předchozím období, kdy jsme byli strany opoziční, jsme ten návrh konzultovali s profesními komorami, se svazy, se zástupci samospráv i s velkými městy a mnoho těch námětů bylo do návrhu upraveno. Z logiky věci, pokud některé připomínky nebo výhrady jdou proti sobě, nelze v danou chvíli vyhovět všem, neboť nějaké rozhodnutí uděláno být musí, nelze vyhovět všem zároveň. Ale myslím si, že ten výsledný kompromis míří na ty cíle, které jsme si stanovili.

Cílem bylo změnit stavební zákon tak, aby byl rychlý, transparentní, pro běžného občana srozumitelný a aby se zachovala ta zásada, kdy podám jednu žádost o to, že začínám stavět, a v rámci jednoho procesu dojde ke všem rozhodnutím, jedno řízení, jedno razítko. K tomu jsme se zavázali, to tento zákon obsahuje. Jsou v něm závazné lhůty, jsou tam i úpravné mechanismy i fikce v případě, že by jednotlivé ty orgány nejednaly. Já tak věřím, že stavební řízení v České republice už nebude druhý Mordor.

Možná bych ještě zmínil, že zásadním prvkem, který navazuje na tuto legislativu, je i digitalizace stavebního řízení. Já musím říci, že ta činnost předchozího Ministerstva pro místní rozvoj, toho týmu, nebyla uspokojivá. My jsme skutečně přebrali ty části, které nebyly dobře připraveny k digitalizaci. Dokonce jsem byl trochu zděšen, že tam jakýmsi způsobem figuroval i ten pan Štefel, který byl pak obžalován v kauze Dozimetr. Stále jsem nezjistil, co na Ministerstvu pro místní rozvoj dělal, v čem radil s digitalizací stavebního řízení.

Ale provedli jsme analýzu, nastavili jsme nové požadavky na tu architekturu, možná i ušetříme finanční zdroje a já věřím, že ta digitalizace proběhne dobře a ten zákon se nám podaří přetavit v ten nástroj, který bude užitečný jak pro stavební úřady, tak pro stavebníka, tak pro občana.

Jenom tedy závěrem: Ten nový model stavebního zákona je výrazně blíž tomu stavu, který my chceme, aby byl zachován. Nevzniká úřad za mnoho desítek milionů, zůstávají stavební úřady blíže lidem a zanecháváme i tu funkci, která si myslím, že je důležitá, protože Česká republika musí investovat a inovovat, a to je funkce speciálního stavebního úřadu pro stavby infrastrukturní a pro stavby energetické.

Dokonce jsme zjednodušili projektovou dokumentaci, výrazně povolování některých staveb, například obnovitelných zdrojů energií do 50 kW či nějaké doplňkové stavy na pozemcích, které mají třeba u rodinných domů, kde už povolení není potřeba žádné.

Zároveň jsme i upravili část, kdy největší města skutečně budou moci pracovat s vlastními územními požadavky, ať je to počet parkovacích míst, odstupy mezi stavbami, požadavky na veřejná prostranství a další. A chceme, ale to je spíš na druhou část volebního období, otevřít i část územně-plánovací v další konsekvenční novele, kde bychom zavedli, podobně jako to mají vyspělé země Evropy, i regulační plány jako standard do územního plánování a opět o něco urychlili a zlepšili stavební řízení.

Takže zákon je na stole a předpokládám, že 2. by měl přijít do Sněmovny tak, aby ho mohl organizační výbor projednat 3. a mohli jsme nastoupit tu cestu ve Sněmovně a následně v Senátu ke schválení tohoto návrhu, který dnes schválila vláda. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Václav Ohlídal, Česká televize: Dobrý den, já budu mít několik dotazů. Vrátím se nejdříve k tomu, o čem jste mluvil, co se týká těch pokračování kontrol na hranicích se Slovenskem. Mě by zajímalo, jestli vlastně vláda už řešila i to, co nastane dál? Zda už se nějak jednalo, jestli to prodloužení by bylo až do 27. listopadu, kdyby ještě byla ta nutnost po těch dalších patnácti dnech a případně i ta situace poté. To znamená situace, kdy už by to pak musela schválit i Evropská komise. Tak jestli jste se tímto zabývali?

Pak bych se chtěl zeptat ještě na tu gigafactory. Vy jste říkal, že dnes je to tedy výrazný pokrok. Znamená to tedy, že teď už tomu nic nebrání? Nebo jaké jsou ještě ty, řekněme, nějaké problémy, která budete muset řešit, které budete muset vyřešit? A omlouvám se, jestli jste to řekl, jsem to přeslechl, jestli už vydala stanovisko armáda. Jestli je teda ochotna se toho letiště zbavit a předat ho na využití té gigafactory?

A pak ještě poslední dotaz, a to je na něco, co jste tedy neřekl, ale zajímalo by mě, jestli jste to taky řešili, a to je to zvýšení příspěvků na ubytování uprchlíků o sto korun. Tak i tady bych se chtěl zeptat, jestli ten konkrétní důvod je třeba inflace, jestli vám i nějak vycházelo, že už o to byl i nižší zájem, protože ten příspěvek byl příliš nízký, kolik vlastně subjektů ten příspěvek teď má a jaký tím pádem, pokud to zvýšení tedy jste schválili, tak jaký by to mělo dopad na státní rozpočet? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak děkujeme, na některé ty otázky určitě dokáže odpovědět pan ministr financí. Já odpovím na tu, která se týká prodloužení dočasného znovu zavedení ochrany vnitřní hranice České republiky se Slovenskem. Já znovu za vládu říkám, to je opatření, které opravdu neděláme rádi, ale ta situace to vyžaduje. To opatření, které jsme udělali, funguje. Snižujeme nelegální migraci a bráníme tomu, aby se tato cesta nelegální migrace směrem do Evropy a do České republiky posilovala anebo etablovala dlouhodobě.

To opatření musí být v platnosti tak dlouho, jak bude potřeba. My to teď prodlužujeme o těch patnáct dnů. Uvidíme dál, jak se ta situace bude vyvíjet. Probíhají také intenzivní jednání na úrovni ministra vnitra. I já jsem o té situaci mluvil minulý týden se slovenským premiérem. Ta jednání budou dál pokračovat. Musíme reagovat i na to, co se děje v okolních státech, a podle toho budeme postupovat.

Ten problém nedělá nikomu z nás radost. My považujeme otevřenost hranic a naprosto volný pohyb v rámci schengenského prostoru za velkou výhodu a obrovský výdobytek evropské integrace, ale musíme reagovat na ta bezpečnostní rizika a je to věc, která se netýká jenom České republiky, ale týká se celé Evropy a je vážná. Probíhá tu opravdu řada jednání. Má zatím to naše rozhodnutí velmi pozitivní efekt. Od 20. října policie ve spolupráci s armádou a celní správou zadržela už skoro čtyři tisíce nelegálních migrantů, zadrženo bylo více než šest desítek převaděčů a to všechno ukazuje, že tento nástroj funguje efektivně. Samozřejmě v první chvíli, kdy to situace umožní, tak se budeme snažit, aby hranice byly opět otevřeny.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu postupně na ty otázky, poslední otázka byla na to zvýšení příspěvku na ubytování. Tady jsme vycházeli z jednání a z dohody s hejtmany, s Asociací krajů, protože ono to funguje tak, že jednotlivé kraje koncentrují žádosti těch jednotlivých, zejména soukromých ubytovatelů a pak posílají vlastně jednu fakturu na Ministerstvo financí. My jim to platíme. Takže já nejsem schopen odpovědět na otázku, kolika subjektů se to týká, kolik subjektů to ubytování poskytuje.

Vychází to z reality a já bych řekl, že z realistických představ hejtmanů. No, ono to je z 200 na 300 korun a z 250 na 350. V letošním roce ten dopad bude pravděpodobně v nižších, možná vyšších stovkách milionů korun. Zdroje na to v rozpočtu roku 2022 jsou a pro příští rok stejně ještě budeme řešit jako komplexnější úpravu obecně úhrady ubytování uprchlíkům, kteří utekli před válkou a potřebují ubytování v České republice.

K tom ujednání s gigafactory, abychom to řekli správně. Myslím, že pan premiér to popsal dobře. Shodli jsme se, že to je unikátní šance pro Českou republiku a že to může být rozdílová investice. Že to není investice jako každá jiná. A teď se to netýká, že by to bylo s nějakým despektem k těm ostatním investicím. Protože automobilový průmysl bude procházet transformací a bylo by dobré vytvořit všechny podmínky pro to, aby český automobilový průmysl touto transformací prošel úspěšně.

Ale současně jsme řekli, že rozumíme obavám, lidem z Plzeňského kraje, z města Plzně, ostatních obcí a že společně budeme hledat řešení, které by ty obavy rozptýlilo, případně nějaká opatření, která by mohla odstranit potenciální negativní dopady.

Takže nemůžeme říct takhle jednoduše, že po jednom jediném jednání je všechno vyřešeno. Myslím si, že to jsou ale důležité věci. Shodli jsme se na unikátní šanci pro celou Českou republiku. Ale protože potenciální investor si vybral pouze jediné místo v České republice – není to tak, že bychom mu jako vláda mohli nabídnout jiné lokality. Takže my všichni jsme pochopili, že buď to bude v Plzni-Líních, nebo to bude v jiném státě. Ale současně platí, že chápeme a rozumíme těm obavám, a ve spolupráci s krajskou, městskou i obecními samosprávami se pokusíme ty obavy rozptýlit a díky například investičním opatřením odstranit ty možné negativní vlivy.

Proto budou pravidelné pracovní skupiny, proto říkal pan premiér, že se budeme setkávat na úrovni vedení kraje, vedení měst, možná vedení obcí a vláda, když to bude potřeba. Prvním konkrétním výsledkem je dohoda, že se nechá zpracovat studie dopadu. Ne ekonomická studie dopadu na automobilový průmysl, ekonomiku, tu už máme. Ale studie dopadu této významné investice na život v Plzeňském kraji a na život v těch obcích, kterých se ta stavba a ten provoz, potenciální provoz, bude týkat. To je jeden z konkrétních výstupů toho dnešního jednání.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima.

Andrea Teissigová, TV Prima: Dobrý den, já bych měla dva dotazy ještě doplňující k těm kontrolám na těch hranicích, jestli je nějaká lhůta od Evropské unie, do kdy se musí podat ta žádost pro prodloužení právě těch kontrol na hranicích? A druhá, jestli můžu poprosit pana ministra financí, jestli se jedná o nějakém snížení DPH na zdravotní pomůcky, protože ti, co je potřebují, tak teď za ně platí mnohem víc. Tak jestli je v jednání právě snížení DPH u těchto pomůcek? Děkuji moc.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jednoduchá odpověď: Taková jednání v této chvíli neprobíhají. A jestli mohu i na tu druhou otázku, já myslím, že, zas to říkal i pan premiér, reagujeme i na opatření našich sousedů. My víme, že Rakousko prodloužilo ty kontroly o půl roku, a postupujeme přesně podle evropských pravidel, kdy v určitém okamžiku, a my to pokládáme za pravděpodobné, to budeme chtít prodloužit i na tak dlouhé období, kdy potřebujeme notifikovat toto opatření na úrovni Evropské unie. Ale vycházíme z toho, pokud takové opatření notifikoval náš soused, tak se neobáváme toho, že by ta notifikace v případě České republiky nebyla úspěšná. Nicméně platí, že budeme intenzivně jednat s našimi sousedy tak, aby se ten negativní jev eliminoval už přímo na vnější hranici schengenského prostoru. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Rozhlas a potom Nova.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Bartoše. Vy jste dnes na vládě schválili návrh na záchranu chátrajících objektů v Terezíně a v Josefově, a pokud se nepletu, tak kvůli tomu má vzniknout i speciální vládní komise. Tak jenom, jestli můžete říct, co bude mít na starost? A pak mám ještě dotaz na pana ministra Stanjuru. Hospodářské noviny dnes píšou o tom návrhu pana poslance Bendy, který předložil návrh zákona o dani z hazardu, a prý vás získal už na svoji stranu v tomto návrhu. Tak jestli jenom můžete to okomentovat? Děkuji.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já zareaguju na otázku dvou pevností, ale nejen těch pevností, jak známe ty červené cihly, ale i těch vnitřních pevností, které se nacházejí v těchto historických památkách, což je terezínská pevnost a Josefov, tedy městě Terezín a u obce Jaroměř.

Ta dlouhodobá situace, kdy v nějaký moment, historický, si obce vzaly tyto pevnosti do svého majetku a ony začaly chátrat po odchodu armády, je skutečně tristní. I ta předchozí vláda spíše se snažila slibovat nějaké vzdušné zámky investic z Národního plánu obnovy na regeneraci brownfieldů, což byl naprostý nesmysl, a dala tak těm lokalitám jakési naděje, které nemohly být nikdy naplněny.

Díky tomu se o tu věc začalo zajímat i Ministerstvo pro místní rozvoj, neboť ony to jsou městské objekty a historické památky. Ale jsem rád, že se nám podařilo už teď postavit dohromady poměrně četnou skupinu, a my jsme potřebovali, aby skutečně i z té vládní roviny bylo jasné, že nám nejsou tyto památky lhostejné, že chceme – a ta situace v obou těch památkách je různá co do míry toho, co je třeba sanovat, co je potřeba rekonstruovat a skutečně nastavit jasný model, co a za jakých podmínek tam má být realizováno.

Jsou to poměrně rozsáhlé oblasti, zároveň tam normálně bydlí obyvatelé v té vnitřní části pevnosti. V Terezíně je to tedy i to ghetto z války, kde byli internováni lidé. Tato místa mají nějaké své specifikum, ale jsou zde velké opuštěné objekty, ať jsou to čtvercová kasárna, nebo ta kasárna, kde se točil ten propagandistický film z té doby. To jsou všechno objekty, které jsou poměrně složité. Nemůžete vypracovat na koleni nějaký projekt: Chtěl bych zde tolik bytů nebo chtěl bych zde mít nějaký třeba depozitář, třeba nějakých národních sbírek. Skutečně se to musí uchopit na úrovni architektonické soutěže a pracovat s udržitelnou nějakou investiční představou do těchto oblastí.

Na základě toho tedy vzniká skupina, která by měla někdy do března dubna příštího roku přijít i s modelem nějakého systémového financování obnovy. Nejdřív sanace těch chátrajících objektů, protože některé jsou v havarijním stavu. Ale skutečně s plánem obnovy, zpracováním majetkoprávních variant vypořádání, protože obce to určitě samy neutáhnou. Proto v těch komisích nebo v té komisi budou zástupci jak Terezína a Jaroměře, tak Ústeckého i Královéhradeckého kraje. A naší ambicí je dotáhnout to do momentu, kdy budeme vědět, i jaký má být model financování po ty realizace a skutečně dát těmto dvěma objektům novou budoucnost.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já odpovím poměrně jednoduše. Vy jste říkala, že Hospodářské noviny psaly… Já, když jsem včera měl takový krátký briefing k prvnímu čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2023, tak jsem odpovídal na obdobnou otázku. Byly u toho všechny televize, tak to určitě není žádné zjištění.

Ono se to technicky jmenuje zákon o hazardních hrách a tam je několik písmen. Tak ten návrh mého kolegy se týká sportky. Loterie sportky. A myslím, že každý, nebo takřka každý z nás má někoho v rodině, kdo dlouhodobě podává tikety sportky, a určitě to není, já jsem o tom mluvil, ta nejvíce společensky nebezpečná závislost, pokud je to vůbec závislost podávání sportky.

A ten návrh spočívá v tom, že se to dostane na úroveň ostatních méně společensky nebezpečných závislostí. Ale samozřejmě ten klasický hazard, pod kterým si představíme automaty ve všech generacích, abych tady nepropagoval všechny typy technických her, ten zůstává beze změny. To, aby bylo jasno.

Za druhé, já jsem říkal, že to podpořím, protože já jsem v okamžiku, kdy to tehdejší vláda navrhla pouze pro sportku zvýšit takhle vysoko daně, vystupoval jsem proti, hlasoval jsem proti, byl jsem mezi těmi poslanci, kteří podepsali ústavní stížnost na toto rozhodnutí Sněmovny a Senátu a Ústavní soud nám nevyhověl, ale řekl, že to je věc, kterou nemá řešit Ústavní soud, ale která se má řešit politickými prostředky, jinými slovy změnou zákona.

Tak jenom pro vysvětlení: Týká se to pouze sportky, netýká se to hazardu toho, alespoň já si myslím, že většina z nás si představí pod tím slovem hazard ty technické hry, ty terminály, hrací automaty a podobně. Toho se ten návrh samozřejmě netýká.

Já už jsem včera říkal, že z těchto důvodů, které jsem zopakoval, já osobně ten návrh podpořím. Ale současně platí, že to je malá část, vlastně marginální část celého daňového balíčku a že osud toho zákona samozřejmě nezávisí, jak dopadne toto dílčí hlasování v Poslanecké sněmovně. Tak na tom bych nic od včerejška nezměnil.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poslední dotaz poprosím televizi Nova.

Jan Malina, TV Nova: Dobrý den, já bych poprosil ještě pana Bartoše, jestli by mohl upřesnit, jestli se skutečně nebudou rušit žádné stavební úřady na úrovni obcí, nebo jestli nějaké se rušit budou? A to bych poprosil upřesnit, jestli jsem to jenom nepřeslechl. Potom bych se chtěl zeptat, jestli vláda nějakým způsobem bude řešit prosby provozovatelů veřejné dopravy, že jim chybí řidiči a že navrhují, aby se zvýšily kvóty na příliv zahraničních pracovníků z třetích zemí. Jestli tohleto je cesta, jestli se něco takového zvažuje? A potom poslední dotaz, Evropský parlament dnes jednal s Radou EU o zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Česká republika měla k tomuto kdysi výhrady, tak jaký je postoj dnes? Děkuji.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já odpovím krátce na tu první otázku. Ten původní návrh Kláry Dostálové a ten nakonec schválený odebíral těm samosprávám ty stavební úřady a překlápěl je do čisté státní správy. My jsme měli na stole několik variant, kdy jsme původně chtěli integrovat na úrovni obcí s rozšířenou působností a pracovat formou detašovaných pracovišť. Ale už na počátku jsme se domluvili, že tuto variantu nebudeme preferovat. Byly zde různé názory lidí i z území.

Nakonec jsme zvolili podobný postup, jaký byl v případě matrik, kde po novele stavebního zákona, kdy dojde k významnému úbytku těch úkonů, zavedeme tzv. výkonnostní model, který prostě ohodnocuje jednotlivé ty úkony v tom povolení stavebního řízení, a stát ze stejného objemu nebo nižšího objemu peněz potom platí tyto úkony, což logicky povede k větší efektivitě úřadů a k jakémusi, řekněme, přirozenému třeba procesu i sloučení, slučování.

My jsme pracovali ještě s tím modelem před tím, kde jsme chtěli jít na úroveň jisté výkonnosti úřadů již teď: dostupnost, počet a ta spádová oblast. Tak v reakci na to, dokonce já mám asi dvacet už nějakých žádostí, co by mohly některé obce udělat, kdyby už teď chtěly mít jakýsi sloučený stavební úřad třeba pro větší území. Takže on ten trend bude asi přirozený. Ale nakonec jsme se rozhodli jít tou výkonnostní metodikou. Tedy sedne si zákon a podle počtu těch úkonů potom stát bude platit, a pokud někde neprobíhají ty stavby, tak prostě nemá důvod – a ta obec si to kdyžtak musí zaplatit sama v takovém případě – tak by tam nebyl ten důvod ho tam mít, kdyby ta obec to nechtěla, mohl by se třeba sloučit.

Myslím si, že to je dobrý kompromis, protože i z toho území kvůli vlastním archivům, spisovým službám byla poměrně panika. My jsme měřili, kolik kilometrů by vedla rozluka těch spisovek, těch archivů. I tohleto ta předchozí vláda naprosto nedomyslela.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já jenom doplním tu odpověď a pak odpovím na ty zaměstnance. Kdybychom nenavrhli novelu, tak zaniknou všechny stavební úřady na všech obcích. Takže ta novela je o tom, že zachováme v mnoha obcích stavební úřady. Protože kdyby to bylo tak, jak to schválilo hnutí ANO, SPD a komunisté, tak by zanikly stavební úřady na všech obcích. Takže my zachováváme na mnoha obcích stavební úřady. Ten princip velmi dobře popsal pan vicepremiér.

Na některé z minulých vlád, teď já si nevzpomenu, jestli je to týden, dva, tři pravděpodobně, jsme vlastně řešili zvýšení kvót pro příchod zaměstnanců z nečlenských zemí Evropské unie. Takže tomu problému se věnujeme, konzultujeme to se zaměstnavatelskými svazy a Hospodářskou komorou a současně jsme tomu vyšli vstříc a schválili jsme navýšení těch kvót z nečlenských zemí EU. Není to samozřejmě na konkrétní profesi, ale obecně jsme ty kvóty navýšili na jednom z minulých zasedání vlády.

Petr Fiala, předseda vlády: A odpověď na tu poslední otázku, to znamená probíhajícího trialogu, ve kterém se má dosáhnout výsledku. Ono to má tři roviny. Ta jedna rovina je: Ano, Česká republika v této věci byla velmi zdrženlivá, zastávala jasný postoj. My nechceme jít a nepreferujeme cestu zákazů, ale spíše prostě motivační cestu. Cestu, která bude přesvědčovat zákazníky, že jiný typ pohonu automobilů je výhodnější a správnější.

Za druhé, my jsme, nebo když se ale podíváte na to, co se děje kolem a jak se ta situace mezitím vyvíjí, tak zjistíte, že sám automobilový průmysl, samy automobilky ustupují od výroby vozů se spalovacími motory. Takže je otázka, v jakém čase se tohle všechno protne.

A třetí, a to je v této chvíli nejpodstatnější: Česká republika je předsednickou zemí Evropské unie a my v tomto trialogu musíme moderovat tu debatu. A my v tomto trialogu musíme zastupovat rozhodnutí Rady, které samo o sobě bylo určitým kompromisem.

Takže my tady musíme, a musím to udělat i teď tady já, přesto jsem vám odpověděl na vaši otázku, musíme zachovávat jistou zdrženlivost, protože z předsednictví v Radě Evropské unie vyplývají nejenom práva, ale i některé úkoly. A jedním z těch úkolů je, abychom byli nestranným moderátorem těch trialogů a abychom v těch trialozích zastávali stanovisko, ke kterému dospěla Rada.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.