Tisková konference po jednání vlády, 28. ledna 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde zejména předsedu vlády pana Andreje Babiše, dále potom ministra spravedlnosti pana Jana Kněžínka a ministra kultury pana Antonína Staňka. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. My jsme dnes ráno měli důležité zasedání. Bylo to první zasedání Rady vlády pro veřejné investování, která má za úkol podporovat rozhodování vlády při budování a provozování moderního systému veřejného investování. Byl to takový brainstorming. My jsme do té rady pozvali a členy jsou samozřejmě hlavně ministři, kterých se investování týká – to znamená pan ministr dopravy, životního prostředí, MMR a samozřejmě paní ministryně financí. A byli tam i zástupci developerů, zástupci Hospodářské komory, Svazu podnikatelů ve stavebnictví a další organizace.

Dnes to byl takový brainstorming, kde jsme si řekli, co všechno chceme řešit. Samozřejmě, hlavně je to legislativa. To znamená, že na příští zasedání dostaneme přehled o stavu rekodifikace stavebního práva. To je asi nejdůležitější zákon, který se připravuje a měl by jít zřejmě v březnu na vládu. Další zákony připravuje a předkládá například ministr dopravy. Bavili jsme se o standardech ve stavebnictví, o technických normách, o projektových pracích. Také jsme diskutovali o tom, jestli by nebylo vhodné v určitém směru změnit rozpočtová pravidla, protože ty velké projekty a vlastně i to projektování začne, až když je schválena celá částka. Na to mají jednotlivá ministerstva různý názor, Ministerstvo financí dokonce tvrdí, že je možné začít nějaký projekt a investovat nějakou částku bez toho, aby byly pokryty celé náklady té investice.

Bavili jsme se o expertize, po které tady různé instituce volají. Například takové brněnské nádraží za 46 miliard by si asi zasloužilo nějakou expertizu, nebo některé investice SŽDC na některé tratě. Potom jsme se bavili samozřejmě i o zdrojích, kde na to máme peníze z Evropy, z českého rozpočtu, ale byl přítomen i generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky a mluvili jsme i o úvěrech od Evropské investiční banky.

Dále jsme se domluvili, že Národní investiční plán, který je samozřejmě obrovského rozsahu. Je potřeba, aby ministři specifikovali na léta 2020, 2021 a 2022, pokud samozřejmě naše vláda bude ještě dělat tyto rozpočty, aby ukázali přesně připravenost jednotlivých investic podle cashflow, protože samozřejmě, když si vezmu za příklad třeba Invalidovnu, která má stát až miliardu, ale tento rok je tam výdaj 20 milionů, příští rok asi 40 atd. a potom do čtyř let je tam celá ta investice. Abychom skutečně viděli i připravenost i potřebu cashflow, abychom to potom mohli vlastně promítnout do rozpočtu.

Vrátili jsme se i k PPP projektům. To se nám tady historicky moc nedaří. Je tu vlastně na stole jediný projekt, myslím, že je to dálnice – teď neznám číslo – kolem Strakonic, kde to také už dlouho trvá, připravuje se soutěž. Požádali jsme Hospodářskou komoru, která s námi spolupracuje na rekodifikaci stavebního práva, aby nám připravila nějakou analýzu a porovnala jiné evropské státy, u kterých investic bychom mohli tento způsob investování, kde výhoda je v tom, že stát nemá až takové výdaj, ale pronajme si to a to cashflow je potom podstatně méně náročné, uplatnit.

Na vládě jsme řešili vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Tam je to pro nás důležité, protože Evropský parlament prosadil, že podíl obnovitelných zdrojů by měl být 32 procent průměr. Není jasně řečeno, jak to bude fungovat, a nám se to nelíbí. My dnes jsme asi na 14,95 procenta a náš výhled do roku 2030 je asi 20,5 procenta. Takže to je důležité samozřejmě z hlediska dopadů na náš průmysl, na náš rozpočet a další věci.

Ještě jsme na vládě vzali na vědomí materiál Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice a návrh usnesení k přípravě Národní strategie pro umělou inteligenci. Je to v rámci projektu, který jsme představovali, Česká republika: země pro budoucnost, kde jasně říkáme, že základem je inovace, věda, výzkum a finální výroba.

Za mě všechno.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji za úvodní slovo a o vyjádření poprosím pana ministra Kněžínka.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti: Děkuji. Já jen velmi krátce pohovořím o legislativních návrzích a právních věcech, které dnes projednávala vláda. Jednak vláda dnes schválila návrh paní ministryně financí na novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, což je v podstatě euronovela transponující příslušné směrnice Evropské unie. Stejně tak euronovelou je i návrh Ministerstva zemědělství na novelu zákona o krmivech a třetím právním předpisem, který dnes byl projednán a vládou schválen, je potom nařízení vlády o prohlášení usedlosti Bertramka za národní kulturní památku. K tomu případně potom podrobněji pohovoří pan ministr kultury.

Zároveň vláda dnes projednala tři mnou předložené návrhy, které se týkají vstupu do řízení před Ústavním soudem. Ve dvou případech se rozhodla vstoupit do řízení před Ústavním soudem a tu napadenou právní úpravu hájit. Jde jednak o napadený zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, který v zásadě stanovil a vytvořil předpoklady pro stanovení prioritních dopravních staveb včetně tedy klíčových úseků dálnic, u kterých v minulosti proběhlo hodnocení vlivů na životní prostředí podle staré právní úpravy, a nebýt tohoto zákona, který byl přijat v minulém volebním období, by se muselo toto hodnocení provést znovu, což by ty stavby o řadu let oddálilo. Tady je vláda přesvědčena, že ta právní úprava je v pořádku a stanovení prioritních staveb, které už v zásadě jsou i z jisté části realizovány, před Ústavním soudem obstojí a hodlá tu úpravu hájit.

Stejně tak vláda vstoupila do řízení před Ústavním soudem, v němž skupina senátorů chce zrušit některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění. Opět vláda bude navrhovat, aby ten návrh byl zamítnut a aby ta úprava zůstala zachována tak, jak dnes platí. V opačném případě by to do značné míry ohrozilo financování zdravotnictví v České republice.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a předám slovo panu ministru Staňkovi.

Antonín Staněk, ministr kultury:  Také děkuji za slovo. Já bych jen krátce okomentoval dva materiály, které jsem předkládal do vlády. Tím prvním byl návrh nařízení vlády o prohlášení usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku. Tento návrh byl dán mimo blok jiných návrhů, který přijde ve druhé polovině tohoto roku. Důvod lze vidět v tom, že usedlost Bertramka v dnešní době je opravdu v neutěšeném stavu, je dlouhodobě uzavřena a posílení její ochrany v  podobě národní kulturní památky může být významným krokem k nalezení společné cesty dnešního vlastníka, Mozartovy obce, a dalších zainteresovaných, jako jsou městská část Praha a Magistrát hlavního města Prahy a Ministerstvo kultury usednout k jednomu stolu a připravit plán obnovy Bertramky. Jsem rád, že jednání dnes proběhlo s pozitivním výsledkem, protože včera jsme si připomněli 263. narozeniny Wolfganga Amadea Mozarta a právě Bertramka je s jeho pobytem velmi úzce spojena.

Druhým materiálem, který jsem předkládal do vlády, je materiál, ve kterém se vláda přihlásila k připomenutí si tří významných výročí v roce 2019. Konkrétně se jedná o výročí spojené se vstupem České republiky do Severoatlantické aliance, do Evropské unie a také 30 let od sametové revoluce. Projekt, který předpokládá z hlediska nákladů asi 54 55 milionů, bude zaměřen zejména na akce, které budou realizovat příspěvkové organizace Ministerstva kultury, jako jsou Národní divadlo, Národní galerie, Národní muzeum. A dále ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí si budeme připomínat a prezentovat Českou republiku jako pevnou součást jak atlantické aliance, tak Evropské unie ve spolupráci se zastupitelskými úřady a českými centry.