Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

29. 3. 2017 19:29

Tisková konference po jednání vlády, 29. března 2017

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem velice rád, že vláda dneska přijala nařízení vlády, kterým od 1. července letošního roku o 10 % zvyšujeme platové tarify příslušníkům bezpečnostních sborů. Je to v zásadě definitivní tečka nad rozpočtovým škrtem, který se tady na Úřadu vlády odehrál 7. prosince roku 2010. Právě 7. prosince roku 2010 tehdy Nečasova vláda rozhodla o tom, že se plošně sníží tarifní platy příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 %, a také se rozhodlo o tom, že tedy platy budou příslušníků těchto bezpečnostních sborů, budou v dalším roce zmraženy. Jak jistě víte, tak my jsme opakovaně během funkčního období naší vlády zvyšovali platy zaměstnanců veřejného sektoru. Každý rok jsme také zvyšovali tarifní platy příslušníků bezpečnostních složek, nicméně příslušníci bezpečnostních složek, ať už to byli hasiči, policisté nebo třeba celníci v minulosti opakovaně upozorňovali na fakt, že vlastně tehdy v tom roce 2010 byli jedinými zaměstnanci veřejného sektoru, kterým se takto dramaticky plošně snížily tarifní platy o 10 %. Takže my jsme dnes napravili ten rozpočtový škrt Nečasovy vlády ze zimy roku 2010 a přijali jsme rozhodnutí o zvýšení tarifních platů právě pro tyto příslušníky bezpečnostních sborů. Já to říkám proto, že samozřejmě budeme usilovat o zvyšování platů zaměstnanců veřejného sektoru od roku 2018 a tam už samozřejmě budeme rozhodovat o těch jednotlivých dalších kategoriích. Tohle rozhodnutí není izolované, ale je to rozhodnutí, které reaguje právě na to, co se odehrálo před sedmi lety. Jak už jsem zmínil, toto rozhodnutí pozitivně dopadne na zvýšení platů policistů, hasičů, celníků, příslušníků vězeňské služby a také dalších příslušníků bezpečnostních sborů, jejichž platové tarify jsou ovlivňovány tímto nařízením vlády.

Druhé důležité rozhodnutí souvisí s tím, které jsme dnes udělali, že vláda dnes měla jednu z posledních příležitostí, jak tedy poslat do Parlamentu zákony, které ještě mají šanci na to, aby byly schváleny. Já předpokládám, že po dnešku už bude legislativní aktivita vlády utlumena v tom smyslu, že už se budeme pokud možno snažit nepředkládat nové návrhy zákonů do Parlamentu, už jich tam leží dost, to znamená, budeme se soustředit v těch příštích měsících na to, abychom ty vládní návrhy zákonů, které v tuto chvíli leží v Parlamentu, čeká je první, druhé nebo třetí čtení, tak aby byly doprojednány, aby byly schváleny ještě do konce volebního období. Takže vláda dneškem tedy výrazně utlumuje předkládání nových návrhů zákonů, samozřejmě pokud se bude dít něco mimořádného, zejména pokud půjde o problém implementace norem Evropské unie, a pokud ještě budeme schopni něco udělat, tak samozřejmě ten čas, který je před námi, využijeme, nicméně byl bych rád, abychom už se teď v zásadě soustředili pouze na doprojednání návrhů zákonů. Jsem proto rád, že dnes vláda schválila tu dlouho očekávanou novelu zákona o sociálních službách, která vlastně po deseti letech modernizuje náš systém sociálních služeb, který výrazně zlepšil komfort péče o lidi, kteří si nemohou pomoci sami. A jsem také rád, že součástí toho dnes schváleného návrhu je zvýšení částky příspěvku na péči o osoby, které jsou zcela závislé na péči druhých, z 13 200 na 19 200 korun, pokud těmto lidem bude poskytována péče v domácím prostředí. To si myslím, že je velmi důležitou součástí této změny. Stejně tak jsem rád, že vláda dnes splnila jednu ze svých důležitých priorit Programového prohlášení vlády, taky Koaliční smlouvy, schválili jsme zákon o zálohovaném výživném. Je to jedno z klíčových opatření, kterým chceme zlepšit situaci samoživitelek, nebo samoživitelů, kde druhý partner, ačkoliv na to existuje rozhodnutí soudu, tak neplatí na děti. Vytvořili jsme systém, který je podle mého názoru úsporný, je jasně definovaný a konečně po letech planých debat, diskusí, různých návrhů, které se diskutovaly, tak předkládáme konkrétní možnost pomoci konkrétnímu okruhu dětí, které dneska vyrůstají ve velmi složitých a těžkých sociálních podmínkách. Takže jsem rovněž rád, že i tady se vláda shodla, návrh putuje do Parlamentu a držím palce paní ministryni Marksové, aby se ho podařilo schválit včas, ještě do konce volebního období.

Dnešek je důležitým dnem také proto, že Velká Británie oznámila definitivně tedy záměr vystoupit z Evropské unie, odehrálo se to tedy v oné devět měsíců očekávané formální podobě v Bruselu. Je to něco, co jsme tedy čekali, co bylo předem avizované. Česká republika je v tuto chvíli uprostřed příprav na to, abychom formulovali jasný mandát, se kterým půjdeme do vyjednávání. Na konci dubna se uskuteční mimořádné jednání Evropské rady v Bruselu, kde by Evropská rada měla schválit zadání pro brexit. Platí, že pokud jde o naše priority, které budeme uplatňovat, jednoznačně je to obhajoba zájmů našich občanů, kteří dneska v Británii pracují a žijí, získali určitá práva, která souvisí s tím, že jsou členy, že jsou občany členského státu Evropské unie, a my si nepřejeme, aby v budoucnu tito lidé o tato svá práva přišli. Další důležitou prioritou vedle obhajoby zájmů našich občanů je samozřejmě udržení obchodu s Velkou Británií. My bychom rádi, aby ty budoucí vztahy mezi Británií a Evropou byly takové, aby to neohrozilo náš export do Velké Británie, aby to neohrozilo naše pracovní místa, takže v tomto duchu budeme jednat a jsme samozřejmě připraveni, abychom jako Češi v tomto byli maximálně aktivní. Očekávám, že ta jednání budou složitá, dva roky se mohou ukázat jako velmi krátká doba, která velmi rychle uběhne. Já bych si přál, abychom samozřejmě ty dva roky využili k tomu, abychom definovali budoucí vztahy, abychom definovali všechny věci, které souvisí s odchodem Velké Británie, ale také bych si přál, až ta složitá vyjednávání skončí, tak aby na konci ten příkop, který zůstane mezi Velkou Británií a Evropskou unií, byl co nejmenší. A aby nám nebránil v tom, aby do budoucna v řadě důležitých věcí, mimo jiné i v oblasti bezpečnosti, Evropská unie a Velká Británie dobře spolupracovaly. Tolik z mé strany k dnešnímu jednání vlády. Děkuju.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, poprosím nyní ministryni práce a sociálních věcí, paní Michaelu Marksovou.

 

Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, co se týče toho schváleného zákona o sociálních službách, tak já bych tady zmínila několik zásadních změn, jednu tedy už zmínil pan premiér, jedná se o výrazné navýšení příspěvků na péči v tom nejvyšším čtvrtém stupni o šest tisíc korun pro lidi, kteří tedy pobývají doma, kteří nejsou v péči nějakého zařízení. A tím cílem je zejména, aby tam, kde ti lidé mohli zůstat doma u svých blízkých, upřednostňuje to vlastně terénní a ambulantní služby před těmi službami pobytovými, a chceme, aby ti lidé mohli normálně žít, normálně chodit ven, někteří mohou takto studovat, někteří mohou takto pracovat, ale musí mít opravdu téměř 24 hodin denně asistenci, na kterou nemají v současné době finanční prostředky, respektive mají je velmi nahodile, shánějí je přes různé nadace nebo přes různé granty, které nejsou nějak dopředu zajištěné.

Další taková významná věc je, že se zvyšuje podpora rodin, kterým se najednou narodilo tři a více dětí. Už dnes mají tyto rodiny nárok zdarma na pomoc v domácnosti, aby byla to jenom pomoc, která mohla opravdu, abych tak řekla šahat na nábytek, ale nesměla vlastně pomáhat s těmi dětmi, protože se nesměly, nesměla fyzicky dotknout těch dětí, tak v této novele se právě zavádí i pečovatelská služba o ty děti, protože když si představíte asi ty trojčata, čtyřčata, tak si dovedeme představit, že tam nějaká pomoc vůbec fyzická s těmi dětmi je velice nutná.

Dále další opravdu velmi důležitá změna, o kterou taky dlouhodobě, kterou nám kladl na srdce neustále pan prezident, je definice služeb pro lidi, kteří umírají, a pro jejich blízké. Jednak s touto novelou je spojena novela zákona o zdravotnických službách, kde se opravdu oficiálně zavádí ten pojem hospic a ty tedy kamenné hospice budou zdravotnickými zařízeními, ve kterých se ale zároveň budou poskytovat sociální služby, a zároveň v tomto zákoně se zavádí nový druh sociální služby tak, aby vlastně ti lidé mohli v klidu umřít buď doma nebo v domově pro seniory, protože dnes, i když jsou organizace, které poskytují služby umírajícím, tak to vlastně poskytují dá se říci neoficiálně, nebo nějak hledají cesty, jak se do toho zákona dostat, ale ta služba jako taková dosud neexistovala. A dále tam jsou některé úpravy, které se týkají třeba zacházení s klienty, že když bude zařízení, kde se zjistí, že se o klienty špatně starají, tak je možné na ně uvalit takovou vlastně nucenou správu, a tu organizaci může dočasně třeba řídit třeba osoba z Ministerstva práce. Tak to jsou asi ty nejdůležitější k zákonu o sociálních službách.

A co se týče toho tolik diskutovaného zákona o zálohovaném výživném, tak ty diskuse, které tady trvají vlastně více než deset let, se zejména týkají samé podstaty toho návrhu, zda vůbec takový zákon mít nebo zda není lepší zlepšit vymahatelnost práva, respektive vymáhání toho dlužného výživného, ale za těch deset patnáct let se vlastně nic moc nezlepšilo ve vymáhání výživného a my se domníváme, a ostatně je to i v Koaliční smlouvě, že ten zákon je nutný. A na začátku těch diskusí před třemi lety jsme se vlastně bavili o tom, na který resort toto padne, jestli na spravedlnost nebo na práce a sociální věci, tak to nakonec padlo na nás, to znamená, že my to koncipujeme jako novou dávku sociálního zabezpečení, která se bude hradit ze státního rozpočtu. Ten nárok bude mít to nezaopatřené dítě v případě, že ten rodič, který má výživné platit, to neplní a neplní to delší, déle než tři měsíce. Je zde, bylo tedy odhlasováno, že to je jenom ale pro rodiny s určitým omezeným příjmem, a bylo odhlasováno, že to bude do 2,7 násobku životního minima. Je to stejná hranice v tuto chvíli, jako je při nároku na porodné, a zároveň je omezena ta výše toho zálohovaného výživného částkou okolo dvou a půl tisíce korun a tu výplatu té dávky bude organizovat nebo zajišťovat úřad práce a zároveň poskytnutím této zálohy tedy vlastně přechází ta pohledávka na stát. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X