Tisková konference po jednání vlády, 29. června 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:  Dobrý den, já si s dovolením vezmu to první slovo, i když jsou zde dámy a měl bych jim raději dát slovo, ale protože mám další jednání a mám v zásadě pouze jeden jediný bod, tak bych vás s ním chtěl seznámit.

Jedná se o to, že vláda jednomyslně přijala návrh nařízení, kterým se mění určité prováděcí mechanismy v rámci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, který, jak možná většina již ví, před několika týdny byl v rámci covidu upraven tak, že české firmy, které mají více než 250 zaměstnanců, mohou získat státní záruku prostřednictvím programu, který se jmenuje COVID plus, který realizuje společnost EGAP. Nicméně v rámci tohoto programu nebylo možné využít tuto podporu specificky pro skupiny firem z oblasti dopravy a z oblasti cestovního ruchu.

Toto jsme napravili, to znamená, v současné době vláda přijala toto nařízení a v tuto chvíli mohou firmy, které jsou tedy toho většího charakteru nad 250 zaměstnanců, čerpat záruky. Respektive oni mají možnost čerpat tyto záruky, abych byl úplně přesný. A aby tuto záruku mohly získat, musí prokázat jakousi výkonnost, musí s tím souhlasit financující banka a pochopitelně společnost EGAP.

Jedná se tedy o to, že jsme tyto skupiny firem, respektive tato odvětví zařadili do tohoto programu a v tuto chvíli mají stejné možnosti jako všichni ostatní. Domníváme se, že tím vlastně vytváříme férová pravidla pro všechny na trhu, a to tak, že mezi těmito firmami není rozdílu. Pokud byste měli nějaký dotaz k tomu, tak bych vás poprosil teď, protože jak jsem říkal, mám další důležité jednání.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Má někdo dotaz? Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Společnost Smartwings dnes uvedla, že propustí až 600 zaměstnanců. Důvodem jsou finanční dopady po koronavirové krizi. Tak jsem se jen chtěla zeptat, protože už delší dobu se společností jednáte, jestli jste o tom věděli, že je tam takový problém, že se to stane? Nějaký váš komentář k tomu, děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:  My jsme pochopitelně věděli, že společnost má problémy, stejně tak jako všechny společnosti tohoto charakteru ve světě nebo v Evropě. Aerolinky procházejí náročným obdobím.

My jsme se v průběhu posledních dvou měsíců snažili hledat různé varianty, žádná nebyla definitivní, o celé řadě z nich se spekulovalo. Naší povinností, zejména mojí jakožto ministra dopravy, bylo počítat alternativně se všemi možnými variantami, které by mohly nastat. Tato varianta, kterou jsme dnes přinesli, se nám zdá nejférovější. Mimo jiné přesně odpovídá tomu, co nám řekl Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, podvýbor.

Není to varianta, kdy by došlo ke specifické podpoře jedné konkrétní společnosti, které by se to šilo na míru, ale je to v podstatě zařazení do schématu, do programu, který tím pádem mohou využívat i ostatní společnosti z dopravy a z cestovního ruchu, které byly vyřazeny.

Logicky tím ale padají ty podmínky, které jsme průběžně tzv. nastavovali. Protože když jsme zvažovali varianty, že by stát vytvořil nějakou specifickou podmínku, například pro tuto společnost Smartwings – ČSA, tak jsme logicky i chtěli, aby byly splněny zase určité specifické náležitosti ze strany druhé. Tím, že vytváříme vlastně jednotný mechanismus pro všechny, tak logicky i oni dnes mají stejné možnosti a podmínky jako všichni ostatní.

To znamená, stát v tuto chvíli nebude tlačit na to, jestli tam má zůstat tolik zaměstnanců nebo třeba méně, nebo jakékoliv další. V tuhle chvíli je to zcela rovná hra i vůči ostatním hráčům na trhu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě nějaký dotaz na pana Havlíčka? Pokud není, tak děkujeme a my budeme pokračovat dál. Paní vicepremiérka Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí:  Dobrý den, dámy a pánové, já mám dva velmi důležité body. První z nich je, že vláda schválila tzv. paušální daň v rámci novely zákona o dani z příjmu a souvisejících zákonů. To znamená v situaci, kdy pokud se dobrovolně osoba samostatně výdělečně činná rozhodne vstoupit do této paušální daně, tak zaplatí měsíčně odvod, který pro rok 2021 bude činit 5 740, z toho daň z příjmu tvoří 100 korun. Největší část z toho odvodu tvoří odvod na sociální pojištění – něco přes tři tisíce a zbývající část odvod na zdravotním pojištění.

Minimální odvody na sociálním pojištění jsou navýšeny o 15 procent a do této paušální daně může vstoupit, a tady došlo při jednání vlády ke koaličnímu kompromisu, politika je o kompromisech, které musíte činit, takže původní návrh, který zněl, že mohou tam vstoupit osoby samostatně výdělečně činné, které mají příjmy do jednoho milionu korun, se snižuje ten strop na 800 000.

Ale zase dobrou zprávou je, že paní ministryně Maláčová se zavázala k tomu, že společnými silami s Ministerstvem financí vytvoříme IT podmínky k tomu, aby účinnost, tak jak byla navržena Ministerstvem financí, to znamená na 1. ledna 2021, zůstala zachována i za tu cenu, že by IT řešení bylo kompletně dobudováno třeba do poloviny roku 2021 a v tom mezidobí by se prostě našlo nějaké řešení, které by umožnilo, aby mohly osoby samostatně výdělečně činné do tohoto paušálu vstoupit.

Co je nejpodstatnější: Kdo se rozhodne vstoupit do paušálu, tak nemusí zpracovávat daňovou evidenci, nemusí zpracovávat daňové přiznání, nepodává daňové přiznání na dani z příjmu, a tudíž logicky nepřijde na něho ani žádná daňová kontrola. Je to zjednodušení a skutečně odstranění administrativní zátěže pro ty nejmenší podnikatele, pro živnostníky.

A v tuto chvíli se domníváme, že by mohlo za těchto podmínek vstoupit do toho systému, teď i po té úpravě stropu, tipujeme asi 120 000, možná méně, možná více, osob samostatně výdělečně činných. Samozřejmě, že si uvědomujeme, že to bude především zajímavé pro ty, kteří platí daně, protože to, že se zbaví této administrativní zátěže nebo případné daňové kontroly někdy do budoucna, samozřejmě ale také znamená, že nebudou moci uplatňovat odečitatelné položky či různé slevy, které dnes běžně v daňovém přiznání uplatňují.

Takže počítáme s tím, že ti, kteří právě daň neplatí, ale zcela legálně dosahují přeplatku či nároku na vrácení daně, případně daňového bonusu, tak o to mít zájem nebudou. Ale uvidíme, to ukáže až budoucnost. Pro mě je podstatné, že se tento krok konečně udělal a že posíláme tento zákon do Poslanecké sněmovny. Já hned jak skončí tato tisková konference, tak budu jednat s předsedou Poslanecké sněmovny o tom, aby se podařilo zařadit tento bod ještě do prvního čtení před parlamentními prázdninami i za cenu mimořádné schůze.

Druhým velmi důležitým a dlouho očekávaným bodem, který vláda schválila, a tady už ho schválila v tom znění tak, jak Ministerstvo financí připravilo, je novela zákona o kompenzačním bonusu, kde se kompenzační bonus novelizuje pro tzv. dohodáře. To znamená lidi, kteří čistě pracují na dohodu, za které platí sociální pojištění. To znamená u těch nepatrných pracovních poměrů nad tři tisíce korun anebo nad deset tisíc korun.

Tito lidé napříště tedy budou moci si požádat o kompenzační bonus. Je tam ještě podmínka, že v šesti měsících před krizí, to znamená v období od 1. října do 31. března, pracovali na pojištěnou dohodu alespoň čtyři měsíce. Budou si moci požádat o kompenzační bonus za celé období, tak jako osoby samostatně výdělečně činné nebo malá s. r. o. To znamená od 12. března do 8. 6. v té maximální případné výši a ta výše je 350 korun na den.

Budou vyplňovat obdobné čestné prohlášení, tak jako to bylo u osob samostatně výdělečně činných. Bude to trošku komplikovanější o to, že budou ho muset doložit tou dohodou a doložit ho potvrzením zaměstnavatele o tom, že bylo z ní placeno sociální pojištění. Má to prostý důvod z toho důvodu, že Finanční správa, která i v tomto případě bude vyplácet kompenzační bonus pro dohodáře, tak nemá nikde o nich vedenou evidenci, nic o nich neví. Takže v podstatě tím se to trošku prodlouží, ale logicky jinak by to možné nebylo.

Počítáme s tím, že jak jsem už řekla, že by to procesovala Finanční správa. Dokonce jsme do novely vložili i to, že pokud se jednalo o osobu, o dohodáře, který současně byl osobou samostatně výdělečně činnou, tak víte, že takoví lidé nedostávali, nedosáhli na pětadvacítku, neboli kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, takže jsme tam vložili, že budou moci si tedy zpětně požádat tito dohodáři, kteří současně byli OSVČ, o kompenzační bonus pro OSVČ. Ale vždy tam bude stejná neslučitelnost.

To znamená, nebudou moci si žádat o více podpor současně. Takže buď si požádají o pětadvacítku, nebo si požádají o tento kompenzační bonus, nebo prostě, nebo už nic. To znamená, že vlastě jedno, nebo druhé. Každopádně nevím, jestli jsem teď řekla, že částka je maximálně 350 korun denně, takže pokud by si požádali o celé to období, samozřejmě vyplní čestné prohlášení, tam zaznamenají, jestli byli postiženi koronavirovou krizí, tak by ta částka byla něco přes 31 150 korun na osobu.

Ještě bych chtěla připomenout, že dopady do sdílených daní, že to zase bude vypláceno jako negativní daň ze sdílených daní, odhadujeme, samozřejmě nevíme přesně, kolik lidí se přihlásí, ale podle údajů České správy sociálního zabezpečení by to mohlo být něco mezi 105 000 až 120 000 lidmi, takže počítáme, že ty dopady by byly něco mezi 1,7 miliardy až 2,1 miliardy. Na obce by to činilo asi půl miliardy, a proto počítáme i s navýšením kompenzačního bonusu pro obce z 1 200 na 1 250, abychom se vyhnuli dalším politickým tahanicím na půdě Parlamentu, případně někde jinde.

Každopádně je to dobrá zpráva, protože tato skupina osob, a volalo se po tom už delší dobu, bude konečně kompenzována, pokud byla postižena koronavirovou krizí. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Já měla dnes na vládě dva body. Ten první, velmi důležitý, je v podstatě výhrada proti usnesení Evropského parlamentu z 19. června tohoto roku. Česká republika se tímto ohrazuje proti části rezoluce Evropského parlamentu a musím jenom připomenout, že spolupředkladatelkami jsou rovněž paní kolegyně Schillerová a paní kolegyně Dostálová.

Pokud jde o Ministerstvo spravedlnosti, tak jsme konstatovali, že tato část rezoluce, zejména body jedna a další, jsou porušením principu presumpce neviny, zasahováním do konkrétního trestního řízení bez znalosti věci a důkazní situace a jsou zde i určitým mediálním tlakem na justiční systém v České republice. V souhrnu, jak jsme to studovali, tak je to v podstatě porušení paragrafu 48 odstavec 1 Listiny a charty základních práv samotné EU, která si tuto Listinu schválila.

Považuji to za zásah do vnitřních záležitostí členského státu, navíc účelově a subjektivně projevený na konkrétní případ. Pokud jde za nás, tak jsem řekla jasný rozpor, to znamená paragraf 48/1 Listiny základních práv EU.

Pokud jde o ostatní výhrady, k tomu se jistě rády vyjádří mé kolegyně, protože je tam i zásah vlastně do oblasti FAÚ, pak je tam zásah do věcí, které souvisejí s Ministerstvem pro místní rozvoj, kdy tedy Evropská unie stanovovala pravidla.

Takže z mé strany všechno. Pokud je tam ještě jeden bod, tak jsme hlasovali rovněž návrh poslanců Patrika Nachera, dále Jana Chvojky a dalších týkající se zrušení daňové podpory soukromého životního pojištění a zvýšení daňové podpory penzijního pojištění. Tak tady vláda vyjádřila neutrální stanovisko.

Za mě vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji, já jsem dnes předkládala program na vouchery do lázní. Vláda tento program schválila. Od 1. 7. tudíž budou moci naši občané využívat tuto slevu od státu na pobyt v lázních, pokud tam stráví minimálně šest nocí a pět procedur. Týká se to osob starších 18 let, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky a jsou součástí veřejného zdravotního pojištění.

Ten voucher je velmi jednoduchý. To znamená, takto si voucher stáhnete například z webu Kudy z nudy nebo na webu ministerstva nebo přijedete do lázní a stáhnete si to přímo z lázní. Pokud si budete objednávat pobyt elektronicky, to znamená přes nějaké rozhraní, tak stačí jenom do poznámky uvést to číslo toho voucheru, protože lázeňské zařízení už si to spáruje přímo s tím pobytem.

Slevu klient dostane okamžitě, to znamená při placení toho pobytu v lázních mu rovnou bude odečteno 4 000 na osobu, v případě dvou osob v jednom pokoji 8 000 na osobu a lázně jednou za měsíc to budou vyúčtovávat vůči státu. Tak tolik asi k dovolené a k voucherům do lázeňství.

A jenom jestli ještě mohu k té rezoluci. Ministerstvo pro místní rozvoj se tam vyjádřilo k několika bodům. Tady nechci číst, se kterými všemi body jsme vyjádřili nesouhlas, ale zcela zásadní je, že sama Evropská komise nás požádala o to, aby probíhající audity a auditní zprávy byly nadále v režimu důvěrné. I už vlastně jsme se na to ptali i teď v tom posledním kole a znova nám přišla odpověď od Komise, že stále trvá režim důvěrné. My si myslíme, že nikdo, ani Evropský parlament, nemůže předjímat pozici k jednotlivým závěrům, dokud nebude to příslušné řízení ukončeno.

Dále jsme se vyjadřovali k nastavení systému. Nám už vlastně úspěšně se realizovalo více než 100 000 projektů v České republice. Držíme se všech nařízení a metodik, které jsou nám na tu správu evropských fondů dávány ze strany Evropské unie. Máme tzv. jednotné metodické prostředí, jednotlivé, ať už řídicí orgány, operační programy, platební certifikační orgán, monitorovací systém atd., prošly tzv. auditem shody neboli auditem designace. Takže proti těmto věcem jsme se v rámci té společné pozice i vyjadřovali jako Ministerstvo pro místní rozvoj.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, Česká televize.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí:  Já ještě jestli mohu doplnit k rezoluci, protože spoluautorství mělo i Ministerstvo financí, i když v hlavní gesci Ministerstvo spravedlnosti, tak kromě různých věcí, nebudu tady teď zdržovat, zejména jsme se vyjadřovali k tomu, a považujeme to za zcela nepřijatelné, že v této rezoluci bylo uvedeno také mimo jiné, že by Finanční analytický úřad měl zaujmout proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům, korupci, zajistit účelnou kontrolu skutečných majitelů atd.

Takže tady bych chtěla zdůraznit, že Finanční analytický úřad, i když je zařazen ve struktuře organizačně Ministerstva financí, je nezávislým úřadem už několik let. Ani ministr financí nemůže zasahovat do jeho, České republiky, zasahovat do jeho činnosti a mohu vás ubezpečit, že tak nečiním, že jsem tam za celou dobu, co jsem ministryní financí, ani nebyla. Kdysi jsem tam byla jako náměstkyně, jenom abych věděla, kde vůbec sedí. Jinak vůbec se jejich prací nezaobírám.

Oni jsou naopak velice aktivním úřadem, což dokazují statistické údaje zobrazující výsledky činnosti ve výročních zprávách FAÚ, kde třeba za rok 2019 vyplývá, se zaobírali typologií prediaktivních trestných činů, všemožnými formami podvodů, daňovou trestnou činností, úplatkovou trestnou činností atd.

Každopádně oni mají jasně dané zákonné kompetence, řídí se těmito kompetencemi, nepřekračují je. A rozhodně není rolí kohokoliv, navíc ještě notabene Evropského parlamentu, jim ukládat jakékoliv úkoly. Takže tady zejména se Ministerstvo financí ohradilo v této části. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak teď Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat k té výhradě právě, jestli to zaznělo, tak se omlouvám, neslyšela jsem to, jakou podporu ta výhrada měla, jestli to bylo, nebo nebylo jednohlasné, jak se k tomu postavili sociální demokraté? A druhý dotaz ještě k tomu kompenzačnímu bonusu. Vy jste, paní vicepremiérko, říkala, že Ministerstvo financí nemá ten přehled, kdo je, nebo není dohodář, že to má Ministerstvo práce a sociálních věcí. A proč to teda nějakým způsobem neadministruje ministerstvo, proč tam musí být to potvrzení od zaměstnavatele, když jste říkala sama, že to bude pomalejší? Děkuju. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na tu druhou otázku, asi není úplně za mnou tato otázka, už před časem se Ministerstvo práce a sociálních věcí vyjádřilo v tom smyslu, že to nebude administrovat, protože tam vidí určitý prostor. Ona to dneska paní ministryně i vysvětlovala v tom smyslu, že oni si mohou požádat o různé hmotné dávky podpory. Nicméně ten problém i přes to všechno, myslím, že se k tomu vyjadřovala i v médiích paní ministryně, že mají na stránkách k tomuto nějaké vyjádření.

Nicméně ten problém neustále rezonoval, zarezonoval znovu teď, když jsme projednávali novelu rozpočtu na rok 2020 ve třetím čtení. Já jsem se nakonec rozhodla, že se toho úkolu zhostím, než prostě bych poukazovala na někoho, kdo by měl nebo neměl. Tím to neberu jako nějakou kritiku, prostě vzala jsem ho na sebe, protože si myslím, že takto ti lidé, a o to hlavně jde, ne si přehazovat horký brambor, ale jde o to, že ti lidé ty peníze budou mít rychle.

Potvrzení tam bude. My jsme zvažovali ještě, že bychom třeba případně žádali potvrzení Českou správu, nebo ti lidé, Českou správu sociálního zabezpečení. Nakonec jsme se po nějaké debatě rozhodli, že tak činit nebudeme. Zase si říkám, že pokud ti lidé ty peníze chtějí a potřebují, tak toto je to nejmenší, co mohou Finanční správě doložit.

A je to záruka toho, že ty peníze budou mít rychle. Zase Česká správa sociálního zabezpečení, aby byla objektivní, by to musela procesovat jako nějaký dotační program, což si vemte, že by bylo docela zatěžující, a rozhodně by neměli ty peníze tak rychle, jako je budou mít v tomto případě.

Ještě možná zajímavá informace, nevím, jestli jsem ji řekla, vláda to schválila v tzv. devadesátce do Parlamentu. To znamená, navrhujeme, aby ten kompenzační bonus pro dohodáře byl schválen v prvním čtení, předpokládám, že to nikdo z opozičních klubů nebude vetovat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě dotaz Česká televize. 

Klára Bazalová, Česká televize: Já poprosím, jestli byste mohli odpovědět na tu výhradu, jakou to mělo podporu, a jestli se toho účastnil pan premiér Babiš, když se ten bod projednával. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí:  Ne, pan premiér se neúčastnil toho bodu, řídila jsem jednání vlády já z jeho pověření, a pokud si vzpomínám, tak dva členové koaliční vlády, paní ministryně Maláčová se taky zdržela, dva se zdrželi, jinak to mělo podporu.  

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Prosím, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, ještě bych zůstal u paušální daně. Jestli bych mohl navázat na náš rozhovor, který jsme vlastně vedli před jednáním vlády. Jak jste tedy zkorigovala očekávaný počet lidí, kteří se přihlásí k paušální dani poté, co se snížil ten limit?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jenom odhadem v tuto chvíli, protože my jsme počítali s tím, že při tom stropu milion by to mohlo být zhruba asi zhruba 140 000 lidí. Takže pokud strop bude 800 000, když bývalo bylo 600 000, což já počítám teď nahlas, tak jsem počítala i na vládě, tak jsme počítali 100 000, takže mezi 600 000 a milionem je zhruba 40 000 lidí. Takže jestli se spokojíte s hrubým odhadem – 120 000 možná, maximálně.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Vy už jste před jednáním vlády použila číslo 120 000 právě.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, asi 140, tak jsem možná použila nepřesně.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A dovolte mi tedy, abych ještě přešel k tomu, že lidé, kteří se přihlásí k paušální dani, nebudou muset vést účetnictví, nebudou odevzdávat daňové přiznání. Z toho vyplývá, že ani nebudou muset vést nějaký přesný přehled o svých příjmech a tržbách. Jak potom zajistíte, že se dozví Finanční správa od těchto lidí, že překročili tu hranici – kdysi milion – teď teda nově těch 800 000 korun.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak pokud překročí milion, tak oni sami mají zákonnou povinnost se přihlásit, přihlásit se jako plátci DPH. Předpokládám, že to udělají, protože nebudou porušovat zákon o DPH. Myslím si, že by přes kontrolní hlášení se to dalo nějak zjistit v rámci těch vzájemných vztahů. A pokud by k tomu došlo během roku, tak počítáme s tím, že by zůstali v režimu paušální daně celý ten rok. To znamená, třeba od 1. ledna 2021 budou paušálně danit, v polovině roku překročí a stanou se plátci DPH. Teď se bavíme o částce 800 000, takže budeme zase trošku někde jinde. Překročí, tak doběhnou ten rok a do normálního režimu by nastoupili až 1. ledna 2022.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: No ale já jsem se ptal, jak má podnikatel, který nemusí sledovat své příjmy ani je nijak evidovat a dokladovat, jak se má dozvědět, že překročil nějakou limitní hranici svého ročního příjmu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: A tak já si myslím, že podnikatel dobře ví, a stejně jak znám podnikatele, jsem s nimi v pravidelném kontaktu, tak si stejně nějaký svůj přehled pro sebe povedou, aby toto zjistili, takže já bych se o to nebála.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Ještě poslední věc dovolte. Dají se očekávat nějaké změny v elektronické evidenci tržeb právě v souvislosti s touhle skupinou podnikatelů, která se přihlásí k paušální dani?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: V tuto chvíli o tom neuvažujeme, a právě ta elektronická evidence tržeb by byla jeden z těch, teď jste mě navedl, nástrojů, jak by se to zjistilo.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny:  Takže budou muset evidovat své tržby?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Nepočítáme se změnou ve vztahu k evidenci tržeb. Děkuju.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny:  Děkuju vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat nejenom k těm voucherům v lázeňství. Jak to bude s tím, když třeba město Karlovy Vary inzeruje akce, kde láká lidi, aby přijeli do Varů a že jim dá 2 500 příspěvek na wellness pobyt a 5 000 na lázně? Zda se to bude moct kombinovat s tou vládní podporou, nebo jestli se to vzájemně nějak vylučuje. A jak je to s případnou pomocí hotelům, které musely mít zavřeno? Taky se avizovalo, že dostanou podle kvality hotelu, podle kvality ubytování 200 až 400 korun na pokoj. Kdy o tom vláda bude jednat? Děkuju.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak my jsme o tom jednali s paní primátorkou Karlových Varů. Doporučovali jsme, protože slevy se nesčítají. To znamená, že samozřejmě jsme je vyzvali, že by bylo možná dobré ty vouchery města uplatnit do volnočasových aktivit nebo do samozřejmě wellness hotelů, protože my se tady bavíme o lázeňských zařízeních, takže lze podpořit z Karlových Varů i dodatečně. Ale jak jste se ptal, nelze sčítat voucher Karlových Varů a státní voucher. Takže to je první věc.

A co se týká toho covidu ubytování, to chystáme na vládu příští týden. A skutečně jde o to, abychom vlastně restartovali toto odvětví, protože skutečně ty výpadky tam byly obrovské v období koronakrize, a zhruba se počítá s tím, že by dostali 200 až 400 korun na pokoj podle kategorie ubytování. My máme v rámci hromadných ubytovacích zařízení zhruba 210 tisíc pokojů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Já mám dotaz na paní vicepremiérku právě k té paušální dani. Je možné, jestliže živnostník tedy bude splňovat ty podmínky pro paušální daň, rozhodne se tedy využívat paušální daň, je možné, aby se nějakým způsobem v příštím roce zase vrátil ke starému způsobu? A jaký systém tam bude nastaven?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Je to možné, je tam určitá oznamovací povinnost vůči Finanční správě, ale vždycky až k 1. lednu, aby tam byl celý kalendářní rok.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě dotaz…

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se chtěla vrátit k té rezoluci, k tomu usnesení. Mě by zajímalo, v čem je to podle vás vměšování do českých záležitostí, když jde o rozdělování evropských peněz. A druhá otázka: Zajímalo by mě, proč si myslíte, že ta rezoluce vznikla bez znalosti věci a důkazní situace, když ji přes dva roky zkoumaly orgány Evropské unie a naposledy situaci přímo u nás zkoumala speciální mise zástupců Evropského parlamentu? Děkuju.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Tak jestli mohu, tak důkazní situaci zná pouze pan nejvyšší státní zástupce a dozorový státní zástupce. Takže pochybuju, že Evropský parlament měl k dispozici tento spis. Já sama bych se neodvážila zeptat pana nejvyššího státního zástupce, případně městského dozorového státního zástupce na to, jak vyšetřování probíhá. To jsou prostě nezávislé orgány a pracují tak, jak pracují.

Jistě víte, že před půl rokem věc byla vrácena po kontrole skončené věci. Takže my sami bychom takovýto zásah neučinili. A co mě tam hlavně šokovalo, byla ta formulace Evropského parlamentu, že tento vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu Čapí hnízdo. Tak to si myslím, že je nepřijatelná formulace, a myslím si, že tady jsme byli nuceni se ohradit. To už jsem řekla, porušení paragrafu 48/1 samotné tedy Charty evropských práv.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já už jsem se vyjádřila, pokud vím. Ale teď nevím, jakou nezávislou komisi máte na mysli, jestli byste specifikovala, co máte na mysli? Vy jste říkala, že to byla nezávislá komise, tak upřesněte.

Klára Beranová, Novinky.cz: No spíš by mě zajímalo, že ten Evropský parlament se tím zabývá už nějakou dobu, tak proč najednou si myslíte, že bez důkazů?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli máte na mysli tu skupinu europoslanců, která byla v České republice a mluvila s různými zástupci, s úředníky mluvila v podstatě, a to je v pořádku, to je úřednická úroveň. My jsme se toho vždycky, jak tady stojíme, naprosto striktně drželi. Tak já jsem byla jenom informována svými kolegy z Ministerstva financí, kteří byli účastni a zastupovali Ministerstvo financí na tom jednání a v podstatě to jednání bylo velmi tendenční a jakékoliv argumenty, které tam zaznívaly věcného charakteru, tak de facto se v té rezoluci vůbec neobjevily a vůbec nebyly zohledněny. Takže já mám pochybnost o tom, že by to byla nezávislá komise tak, jak jste vy uvedla ve své otázce. Děkuji.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Jenom to doplním ještě o jednu věc. To, co vy jste, paní redaktorko řekla, je zarážející. My sami jsme se velmi proaktivně několikrát dotazovali Evropské komise, zda můžeme vlastně tu auditní zprávu zveřejnit. Naposledy při té poslední komunikaci s Evropskou komisí a znova jsme byli požádáni o to, že audit je v režimu důvěrné. To znamená, já nepředpokládám, že Komise sama u sebe doma, když to tak řeknu v uvozovkách, ten audit zpřístupnila zástupcům Evropského parlamentu, když nás jako členskou zemi neustále vybízí k tomu, aby ten režim byl důvěrný. To znamená až do úplného finále, to znamená ukončení těch všech záležitostí ohledně auditního šetření.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud je to vše, děkujeme a přejeme hezký zbytek dne.