Tisková konference po jednání vlády, 29. června 2022

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. A poprosím o úvodní slovo pana prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministra vnitra: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Zaprvé bych rád omluvil pana premiéra Petra Fialu, který je dnes na zahraniční cestě.

Dnešní vláda, kromě té běžné operativy, se samozřejmě věnovala tomu, co nás bude čekat už od pátku. To znamená, že Česká republika se ujme svého předsednictví, a to na takovém pracovně-slavnostním zasedání, které se bude konat v Litomyšli. Samozřejmě se setkáme s celou Evropskou komisí a pokusíme se důstojně zahájit naše předsednictví, kde budeme samozřejmě i v jednotlivých pracovních skupinách jednotlivým členům Komise prezentovat i priority za jednotlivé rezorty. A my plně doufáme, že to naše předsednictví po tom francouzském se nám povede důstojně přebrat a že Česká republika bude zemí, na kterou čeká spousta obrovitánských výzev nejenom na té domácí politické scéně, ale i na té evropské.

Jsme v situaci, kdy celá Evropa musí čelit důsledkům ukrajinské migrační krize. Jsme ve chvíli, kdy se bavíme o větší energetické nezávislosti Evropy. Čeká nás řada obrovitánských výzev a to určitě na to naše předsednictví spadne, ale já bych za vládu České republiky chtěl říci, že jsme připraveni. Máme prodiskutovány naše priority a jsme připraveni to předsednictví zvládnout velmi důstojně.

Co se týká konkrétních materiálů, které byly schváleny na dnešní vládě, okomentuji to, co je z rezortu Ministerstva vnitra. Jak jistě víte, po nějakých 89 dnech skončí 30. 6. v České republice nouzový stav. My jsme se připravovali na ten přechod do jiného legislativního rámce v rámci novelizace lex Ukrajina, balíček lex Ukrajina II, lex Ukrajina III, který tedy prochází schvalováním v rámci legislativního procesu, a musíme se připravit i na to, jakým způsobem budou fungovat ta krajská asistenční centra pomoci Ukrajině po skončení nouzového stavu.

My jsme se i na úterním jednání, a dnes to bylo potvrzeno i rozhodnutím vlády České republiky, na úterním jednání s hejtmany a s panem primátorem hlavního města Prahy bavili o tom, že ten systém fungování krajských asistenčních center minimálně po dobu měsíce července bude pracovat a probíhat v nezměněné podobě.

To znamená, že i nadále tam budou přítomni příslušníci Hasičského záchranného sboru. I nadále budou na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině asistovat policisté. A my budeme během měsíce července vyhodnocovat, jakým způsobem případně adaptovat přijímání a pomoc ukrajinským uprchlíkům v České republice na té lokální krajské úrovni.

Od 1. července tedy bude i nadále fungovat systém ubytování tak, jak fungoval doposavad. Vláda usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady. Nejde o rozšíření žádné dosavadní povinnosti. Nově nemusejí být vyčleněny zcela všechny kapacity v rekreačních a školicích zařízeních. Kraje už mají teď větší možnost si adaptovat ty potřeby podle jednotlivých situací v jednotlivých krajích v České republice.

Obecně jsme se samozřejmě bavili o tom, že strategická skupina předkládá a bude předkládat i do vlády na schválení některé relokační motivátory. Diskutuje se o nějakých finančních pobídkách, o pomoci těm jednotlivým městům a obcím v České republice, ale samozřejmě tou motivací, která je celkem přirozená, jsou právě probíhající zápisy do škol a mateřských škol, kde samozřejmě bude existovat i ta snaha dítě do takového zařízení umístit. A my věříme, že i toto pomůže v nějaké relokační snaze.

Na druhou stranu jsme hodnotili zahraniční zkušenosti a ukazuje se, že například v Rakousku Vídeň má ještě větší procentuální vytíženost oproti zbytku území, než má třeba hlavní město Praha, ani v Berlíně se nedaří příliš relokovat po jiných částech Německa lidi, kteří přišli, takže to není vůbec jednoduché. Ale já věřím, že se vládě během těch letních měsíců povede v řádu tisíců lidi z těch nejvytíženějších regionů dobrovolně přesunout do jiných částí České republiky tak, aby ten systém fungoval. Zatím z těch probíhajících zápisů jsou ta čísla spíše optimistická, ale samozřejmě uvidíme v půlce července.

Ještě jedna poznámka k tomu. Ten evropský registrační systém, o kterém jsem tady hovořil, který bude odhalovat duplicity v systémech, začíná fungovat. Bohužel ještě některé státy do něj stále ty údaje nedaly a já si to beru jako první úkol v rámci předsednictví Rady ministrů vnitra a vnitřních záležitostí na té evropské úrovni, abychom skutečně během července dosáhli definitivně stavu, kdy ta data o tom, kteří lidé do evropského prostoru z Ukrajiny přišli, byla definitivní, byla kompletní a mohla všem členským státům dostatečně sloužit.

Tak ode mě za začátek všechno.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a poprosím také vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já musím říct za vládu a vládní koalici, dnes je důležitý den z vícero důvodů. Nejenom z pohledu materiálů, které dnes projednala a schválila vláda, ale také protože dnes se završil legislativní proces například u klíčové oblasti zjednodušení příspěvku na bydlení. Dnes tento tisk projednal Senát, měl by ho teď odpoledne podepsat nebo už podepsal pan prezident a od 1. července by mělo platit výrazné zjednodušení celé té administrativy pro žadatele příspěvku na bydlení. Ten příspěvek digitalizujeme a je to opravdu krok k tomu, aby daleko větší množství lidí mohlo požádat o ten příspěvek z domova, nemuseli nikam chodit, nemuseli dokládat originály různých potvrzení, dodávat informace, které si stát může získat z jiných registrů.

To se dnes podařilo v rekordně krátkém čase. Zároveň také dnes pan prezident podepsal ten mimořádný příspěvek pro rodiče dětí do 18 let v té výši 5 000 korun, což začneme vyplácet v průběhu srpna. A zároveň také dnes s tou úpravou příspěvku na bydlení byla schválena ta větší flexibilita v čerpání rodičovské. To znamená i to zvýšení z 10 000 korun na 13 000 korun měsíčně, což mohou čerpat rodiče, kteří potřebují mít ten základ na základě toho vyměřovacího základu, protože před tím například nepracovali, jsou to studenti a podobně.

Takže to jsou důležité kroky v tom, že se snažíme rozšiřovat podporu lidem v této komplikované, těžké situaci, domácnostem. Na to navazuje to, co dnes schválila vláda, a to je zvýšení životního a existenčního minima od 1. července tohoto roku o 8,8 procenta. My jsme životní a existenční minimum zvyšovali o deset procent od 1. dubna. Na základě vývoje inflace v těch posledních dvou měsících dubnu a květnu děláme další krok, to znamená zvýšení o 8,8 procenta.

Rozšiřuje se tím okruh osob. Dosud těch osob bylo zhruba 360 000 lidí, kteří mohli čerpat podpory, které jsou navázány právě na životní a existenční minimum. Teď předpokládáme, že ten okruh osob bude okolo 400 000 lidí, to znamená těch nejzranitelnějších lidí, kterým se snažíme touto formou pomoci.

Já jenom připomenu, že jde například o příspěvek při pěstounské péči, příspěvek na živobytí nebo například dojde také k navýšení limitu u mimořádné okamžité pomoci, u příspěvku na zvláštní pomůcku nebo se rozšiřuje okruh osob, které budou mít nárok na porodné, přídavek na dítě, příspěvek na péči či doplatek na bydlení. To jsou všechno podpory, které tímto zvýšením životního a existenčního minima jsme schopni podpořit ve větší míře než doposud. Takže opravdu vláda sleduje ten vývoj, ty dopady na domácnosti a reagujeme na to i tady touto formou.

Zároveň jsme dnes také upravili i podmínky příspěvku pro solidární domácnost pro lidi, kteří pomáhají válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Já chci tady všem rodinám, všem lidem dobré vůle poděkovat za to, že tento krok udělali. My tady tu formu finanční podpory pro české solidární domácnosti upravujeme, a to do té míry, že jsme vytvořili vlastně dvě kategorie toho ubytování.

Tam kde je to ubytování v rámci jednoho bytu, jedné domácnosti, tam je ta částka 3 000 korun na osobu, maximálně však 9 000 korun, ale u té situace, kde lidé poskytnou celý byt nebo celou nemovitost, celý dům, kde nebydlí, ale který bude plně k dispozici těmto válečným uprchlíkům, tak zvyšujeme tu podporu, která je odvislá od jednotlivých osob, které jsou tam ubytované. To znamená, pokud je tam jedna osoba, bude to 5 000 korun, když tam budou dvě, bude to 9 000 korun, 12 000 korun při třech osobách, až do výše 15 000 korun při pěti osobách, které například v tom bytě budou ubytovány.

Vyslyšeli jsme připomínky nevládních organizací, připomínky z praxe. Takže je to další krok k tomu, abychom opravdu vytvořili prostředí tam, kde jsou dnes volné, nevyužité byty, abychom tam tyto válečné uprchlíky nasměrovali, aby např. z toho ubytování typu hotelů, penzionů, šli oni do toho bydlení, kde se budou schopni např. i více adaptovat a integrovat.

Co je důležité, tak chci říct, že k dnešnímu ránu je pozitivní informace o tom, že 82 541 příchozích válečných uprchlíků z Ukrajiny si našlo práci v České republice. To číslo nám každý týden roste, takže už je to víc než 82 000 lidí, kteří na českém pracovním trhu pracují a zároveň také přispívají svou aktivitou a svými odvody k tomu, že je to příspěvek do společného rozpočtu nás všech v České republice.

Dochází také k 1. červenci i k úpravě humanitární dávky. Dochází k určitému zpřísnění, kde jasně říkáme: Tam, kde z veřejných zdrojů jsou poskytnuty podmínky, tzn. bydlení, strava a základní hygienické podmínky, tak není možné čerpat humanitární dávku. Zároveň jsme upravili to, že ta humanitární dávka se snižuje pro ty, kteří ji budou čerpat sedmý a další měsíc, tak ta humanitární dávka se snižuje z té částky pět tisíc korun na právě částku životního minima, která je nižší jak pro dospělou osobu, tak pro děti.

Takže děláme kroky k tomu, abychom motivovali příchozí válečné uprchlíky k tomu, aby se zapojovali na náš pracovní trh mimo jiné i tím, že vlastně doba, kdy jsou bráni jako státní pojištěnci, se zkrátila na 150 dnů. Poté se musí dospělé osoby zaregistrovat jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce, aby mohli býti nadále státními pojištěnci, a zároveň tím pádem vytvářím předpoklad pro to, abychom opravdu maximum z nich dokázali na českém pracovním trhu zapojit.

Takže to jsou změny, kterými vláda a vládní koalice reaguje na to, jak řešit další kroky v pomoci domácnostem v České republice, domácnostem, které potřebují pomoc, ale zároveň také i ocenit ty, kteří solidárně nabídli své přístřeší a nabízejí i nadále, za což za celou vládu děkuji.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji, poprosím o dotazy. Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, asi dva dotazy pro začátek na pana ministra Jurečku. Životní a existenční minimum. Od toho se odvíjejí přirozeně některé dávky. Máte už v tuhle chvíli spočítáno, jak to navýšení, které vy jste teď schválili, se promítne do státního rozpočtu? A popřípadě, jestli můžu ještě rozvinout tu otázku, jestli už máte v plánu tu automatickou valorizaci podobných věcí, tak jak se o tom mluvilo už v dřívějšku, a v tom případě kdy by to bylo: Jestli to třeba bude ještě v letošním roce, nebo se to bude navyšovat znovu skokově? Dlouhá, ale jedna otázka, omlouvám se. A druhá otázka: Co očekáváte od toho dnešního setkání s předáky odborářů, které vlastně ještě dnes tady ve Strakovce máte naplánované? Protože zatím ty představy odborů a vás, tak jak je prezentujete, nejsou úplně shodné. Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. Já si dovolím na tu první část otázky zareagovat. My to máme vyčísleno, ano. Ty zvýšené náklady na pokrytí toho zvýšeného životního a existenčního minima odhadujeme zhruba na 415 milionů korun do konce roku navíc. Je to i to rozšíření toho okruhu osob o zhruba těch 40 000 lidí na zhruba těch 400 000 lidí.

A pokud jde o ty automatické valorizační mechanismy, tady jsme počítali i v legislativním plánu prací našeho rezortu, že bychom tyto změny připravili během roku 2023, protože to není tak jednoduché, aby se toto napsalo za dva měsíce. My musíme opravdu dobře promyslet, na které ukazatele budeme schopni potom odkazovat při té automatické valorizaci, a počítáme s tím, že bychom tyto věci aplikovali od roku 2024.

Pokud jde o dnešní jednání porady ekonomických ministrů, to je rozšířeno opravdu o zástupce zaměstnavatelů i odborů v užším formátu, než je tripartita. Já předpokládám, že dnes ta debata bude hodně o oblasti vývoje v energetické oblasti, jak budeme schopni reagovat například na ten vývoj, který nás může čekat během příštích měsíců, jakým způsobem podpořit třeba ještě více ty aktivity v oblasti efektivních energetických úspor.

Určitě tam zazní i informace ze včerejšího jednání ministrů životního prostředí, na kterém byla paní ministryně Hubáčková, které bylo velmi dlouhé do pozdních nočních hodin, a myslím si, že přivezla i velmi dobré výsledky pro Českou republiku i pro českou ekonomiku z hlediska finančních prostředků právě na to zvládnout ty změny v oblasti energetiky, zároveň třeba i tu klíčovou podporu pro teplárenství nebo například i už nějaký příslib finančního balíčku pro sociální klimatický fond, který má být nástrojem pomoci těm nejzranitelnějším skupinám obyvatel.

No a zároveň určitě budeme také mluvit ještě o věcech, které souvisejí například s minimální mzdou nebo s otázkou platů, kterou jsme otevřeli včera na jednání K5. Určitě i na to se budou chtít kolegové ze strany zaměstnavatelů a odborů také zeptat.

Petr Kozlíček, Česká televize: A k tomu existenčnímu minimu, dá se předpokládat, že ho budete třeba, pardon, že ho budete třeba ještě zvedat letos jednou, když tu automatickou valorizaci plánujete až pro příští rok s aplikací v dalším roce? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já mohu říci nejenom pro letošní rok, ale i pro příští, do doby, než tady bude automatický valorizační mechanismus, platí za tuto vládu, že s ohledem na ten vývoj růstu inflace jsme připraveni, ať už v letošním roce, pokud to situace bude vyžadovat, nebo v příštím roce opět přistoupit ke zvýšení životního a existenčního minima. Tam je jenom zákonná podmínka, že od té poslední, od toho posledního zvýšení musí ten růst indexu spotřebitelských cen být o více než pět procent. Pokud tato podmínka se naplní, jsme připraveni jako vláda k tomu přistoupit.

Petr Kozlíček, Česká televize: Ještě jeden doplňující k těm odborům. Když zmiňujete, že to bude zřejmě věc, na kterou se kolegové budou chtít zeptat, tak to znamená, že to nebude hlavním tématem, které budete probírat, a skutečně pořád ještě platí pro posun v tomhle tématu ten termín 19. července?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já opravdu nepředpokládám, že dnes to bude předmětem jednání. Já předpokládám, že to bude předmětem informace o tom výsledku včerejším a o tom, že ta finální dohoda by měla být 19. července.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz, Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych měl dotaz jednak k zákonu, který má řešit sňatky stejnopohlavních párů. Vy jste k němu dnes jako vláda měli zaujmout nějaké stanovisko, tak jaké to stanovisko je, mě zajímá? Potom mám taky otázku k té podpoře provozovatelů ubytovacích zařízení, jestli se mění i něco pro ně, případně jestli se, v souvislosti s tím příspěvkem, jestli se pro ně v blízké době něco změní?  A také, jestli máte přehled, do kdy mají kraje ta zařízení pro uprchlíky nasmlouvaná? A ještě mám otázku, která se netýká sice žádného z vašich rezortů, ale možná tu informaci od kolegyně Černochové máte. Jestli je pravda, že nám Švédsko nabídlo bezplatné převedení gripenů? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já začnu od konce. Já tuhle informaci v téhle chvíli rozhodně nebudu potvrzovat. My jsme dnes na vládě ani tuto otázku neotvírali a všechny tyto strategické záležitosti, které se týkají budoucnosti našeho vojenského letectva, skutečně budeme komunikovat v nějakém velmi úsporném režimu ve chvíli, kdy padne nějaké strategické rozhodnutí za Českou republiku, a tak to určitě bude činit i paní ministryně Černochová.

Co se manželství stejnopohlavních párů týče a stanoviska vlády, tady byla už v rámci předdohody na formátu K5 dohoda, že to stanovisko vlády bude neutrální. Není žádným tajemstvím, že tady v rámci vládní koalice existují k danému zákonnému návrhu různé postoje. Naši poslanci v rámci Poslanecké sněmovny, bez toho, aby to způsobilo nějaké koaliční kolize, budou hlasovat v souladu se svým přesvědčením, se svým vědomím a svědomím. Zrovna tady stojí asi dva reprezentanti, kteří se na tu věc dívají jinak, nicméně, a to byl právě ten účel, abychom poslali neutrální stanovisko a ta debata, která tady opravdu není stranická, se odehrávala právě na půdě Poslanecké sněmovny.

Co se týká jednotlivých krajů a ubytovacích kapacit. Je to samozřejmě rozdílné. Kraje ovšem právě tím, že byly schváleny novelizace lex Ukrajina, mají možnost si za těch podmínek, které jsou stejné jako doposavad, to ubytování dále nasmlouvávat, ale jak jsem zdůraznil, mají tam jistou větší volnost, že už si budou moci postupně uvolňovat část svých kapacit.

Ono to souvisí i s tím, o čem hovořil pan vicepremiér Jurečka. Ono to souvisí s tím, že mnoho těch lidí začíná pracovat. My vidíme, že i výplata té humanitární dávky v objemu klesá, protože ti lidé pracují, přinášejí naopak hodnoty do našeho systému a je tady předpoklad a my tu situaci budeme sledovat i diskutovat s hejtmany o tom, že i to bydlení si lidé, alespoň část z nich, začne časem zajišťovat i po nějaké vlastní linii.

Prostě není možné tady dlouhodobě předpokládat v rámci horizontu let a nějaké poskytnuté dočasné ochrany, že stále bude stát garantem veškerého ubytování. Ta situace prostě taková nebude moct být a postupně samozřejmě dochází k tomu, že část těch kapacit z toho systému bude mizet. Ale sledujeme to velmi pozorně, nechceme nikoho dostat do nějaké existenční nouze a myslím si, že ta situace teď s tím 1. červencem se nějak bezprostředně nemění.

Mimochodem, plánuje se i velké setkání Asociace krajů a vlády České republiky v červenci a určitě zásadním bodem bude představení té vládní strategie a vyladění si postojů právě i s tou krajskou úrovní, která je za mnohé ty věci zodpovědná.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Prima.

Zbyněk Zykmund, Televize Prima: Dobrý den, chci se zeptat na jednu věc. Pan prezident Zeman dnes podal podnět k prověření možné sabotáže při jeho onemocnění. Předal to ministru spravedlnosti panu Blažkovi. Tak se chci jednak zeptat, jestli vás s tím pan kolega Blažek seznámil a co vůbec na to říkáte? Měl podle toho, co tam je, jako přímo volená hlava státu čelit pokusu o zbavení svých pravomocí v září až listopadu loňského roku, když byl nemocný. Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já se ve všech typech kauz vždycky odkážu jenom na to, že pokud je to oficiální podnět, tak to bude podnět, který určitě bude nějakým způsobem prošetřován, a myslím si, že teď není na místě, abych k tomu vyjadřoval já i z titulu ministra vnitra nějaký svůj osobní postoj. Pro mě je to informace každopádně překvapivá. Pan ministr Blažek nám žádné konkrétní informace z žádného podání dnes neposkytl. Takže já jsem skutečně obsah toho dokumentu, obsah toho podání neviděl, ani nevím, kam tím pan prezident přesně míří, a uvidíme, jestli to v příštích dnech okomentuje sama prezidentská kancelář nebo sám pan prezident. Asi by bylo teď předčasné to jakkoli jinak interpretovat.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat asi pana ministra vnitra na dva materiály z programu. Prvním je návrh na jmenování ředitele Národního úřadu pro kyberbezpečnost, tak zda byl schválen pan Kintr a platí jeho červencový nástup? A druhým je návrh, který se týkal systemizace policie a Hasičského záchranného sboru, jestli byste mohl přiblížit, o co se jednalo?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: V případě těch hasičů a policie se jedná pouze o potvrzení nějakého tabulkového stavu, nejedná se o žádné dramatické změny, rozhodně se nejedná o žádné škrtání míst. Ta situace v obou dvou sborech je rozdílná. Hasiči mají v podstatě stoprocentní naplněnost svých tabulkových míst. To je rozdíl od Policie České republiky, která dlouhodobě část těch míst naplněných nemá, a to je určitě diskuze, která se povede, ale já se skutečně domnívám, že ta oblast vnitřní bezpečnosti v této době by nás měla vést spíše k tomu, abychom se ta místa snažili do budoucna naplnit.

Prostě i vnitřní bezpečnost vedle otázky obrany naší země je určitě tématem, které v těch následujících, řekněme, neklidných letech, určitě bude mít své opodstatnění a myslím si, že policisté jako takoví teď předvedli, že se skutečně dostávali ve výkonu té těžké práce, Cizinecká policie a podobně, tak se dostávali na hranu svých kapacit a možností.¨

Týká se to například Cizinecké policie, tam se skutečně ukázalo, že reálně pracovní místa chybí právě v době té ukrajinské krize. Ale nejednalo se o žádné škrtání, jedná se pouze o potvrzení toho současného stavu, nadefinování těch tabulkových míst jako takových.

Pan nový šéf NÚKIB je předjednán v rámci jednání K5, ale tuto personální nominaci potvrdíme na některé z příštích vlád.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě je nějaký dotaz? Nevidím… Tak Česká televize, poslední dotaz.

Petr Kozlíček, Česká televize: Jenom velice rychlé doplnění tedy k panu Kintrovi: Je to z důvodu toho, že na tom je nedokonalá shoda, anebo to prostě bylo proto, že dnes vláda nebyla úplně kompletní kvůli těm zahraničním cestám? Jenom pro upřesnění, prosím.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jednoznačně proto, že dnes nebyl přítomen pan premiér, nebyli jsme kompletní. Je tam úplná shoda. Je to potvrzeno formátem K5 a nikdo z představitelů K5 se nevyslovil proti. Já osobně i z titulu svého úřadu samozřejmě s NÚKIB spolupracuji. Spolupracoval jsem s bývalým šéfem, ale i s panem Kintrem a myslím si, že je to velmi kompetentní člověk a že je to člověk, který předvedl jednoznačně to, že dobrou kontinuitu vedení předchozího šéfa je schopen vést dál. Takže tady ve vládě žádný rozpor neexistuje.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, tímto končím tiskovou konferenci a děkujeme vám a přejeme hezký zbytek odpoledne.