Tiskové konference
3. 7. 2013 12:03
Tisková konference po jednání vlády, 3. července 2013
Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké dopoledne. Vítejte na tiskovém brífinku po jednání vlády. Vítám pana premiéra, také pana ministra financí, ministra pro místní rozvoj a ministra životního prostředí. A poprosím předsedu vlády o úvodní slovo.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda České republiky dnes v tomto složení s pravděpodobností hraničící s jistotou zasedala naposledy, nicméně pracovala tak standardně, jak má. Schválila celou řadu konkrétních kroků. V prvé řadě jsme se opakovaně zabývali problematikou odstraňování povodňových škod a také zprávou o povodních v červnu letošního roku. Bližší informace k tomu řekne pan ministr Chalupa. Také jsme uvolnili další finanční prostředky pro odstraňování povodňových škod, blíže k tomu řekne pan ministr Kalousek stejně tak jako k problematice firmy Explosia, kterou jsme dnes řešili. Co se týče dalších otázek, projednali jsme i vyřešení financování odstraňování následků povodní, které proběhly v roce 2010 v Libereckém kraji. Bližší informace o tom řekne společně s dalšími kroky, které byly provedeny ve Státním fondu rozvoje bydlení, pan ministr Jankovský. Já chci také říci, že vláda dnes schválila návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na příští rok s výhledem na léta 2015-2016. Tento návrh vládě předložila Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. Tento materiál navrhuje stanovit celkové výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro příští rok zhruba 27,6 miliardy korun, to znamená o 1,5 miliardy více než v roce letošním. V roce 2015 27,8 miliardy korun a v roce 2016 28 miliard korun. Vláda tedy navrhuje zvýšit výdaje na vědu, výzkum a inovace. Především se posiluje oblast aplikovaného výzkumu, to znamená úzké spolupráce výzkumných organizací a průmyslových podniků. Považujeme to za velmi významný, jednak prorůstový impuls a jednak také krok, který zvyšuje konkurenceschopnost České republiky, především její průmyslové báze. I proto jsme se rozhodli tyto výdaje na vědu, výzkum a inovace zvýšit. Současně mi dovolte, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že před vás dnes předstupuji naposledy jako předseda vlády, byť v demisi, abych vám poděkoval za vaši spolupráci po celou dobu mého politického působení i po dobu mého působení v pozici předsedy vlády a popřál vám, zástupcům médií, hodně osobních a pracovních úspěchů. A teď bych rád dal slovo panu ministru financí k bodům, které chce představit.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, prosím o pochopení, že se nepřipojím k těm slovům rozloučení, neboť plánuji ještě krátký brífink na ministerstvu financí v pondělí v dopoledních hodinách. Budete včas tiskovým oddělením informováni, tedy rozloučím se v pondělí. Nicméně dovolte, abych řekl, že jsme dnes dále pokračovali v agendě, která, byť povodně opadly, tak pro jakoukoli vládu narůstá vzhledem k tomu, že narůstají potřeby a požadavky, likvidace následků po povodních. Já jsem vládu informoval, že v pondělí jsem podepsal dalších 100 milionů korun pro Středočeský kraj a požádal jsem o uvolnění celkem 613 milionů korun pro další požadavky, v kterých, a jsem tomu velmi rád, vláda také děkuje všem těm, kteří často s nasazením vlastního života zachraňovali při povodních, ať to byli profesionální policisté, ať to byli profesionální hasiči, ať to byli vojáci. Děkuje také členům hygienické služby a uvolnila z těchto prostředků i odměny pro lidi, kteří s takovým nasazením energie a vlastního bezpečí a života se podíleli na zachraňování majetku a života občanů – to je součástí této položky. Součástí této položky není to, o čem bude zcela jistě hovořit pan ministr Chalupa – poděkování dobrovolným hasičům, ale předesílám, že i na ty vláda myslela, i těm poděkování včetně jistého finančního díku patří rovněž.
Dalším bodem, kde jsem musel vládu požádat o v zrychleném řízení okamžité rozhodnutí, je situace v akciové společnosti Explosia, která kdysi, když byla zprivatizována a v rámci privatizačního projektu Synthesia Pardubice, nicméně nabyvatel odprodal Synthesii zpět státu, tehdejší vládě Vladimíra Špidly. Akciová společnost Synthesia je státní a její další budoucnost byla velmi podobná situaci a budoucnosti akciové společnosti…Pardon, Explosia, akciová společnost Explosia byla kdysi zprivatizována v rámci privatizačního projektu Synthesia Pardubice, nicméně Explosia jako odštěpný závod Synthesia byl odprodán zpět státu, vládě Vladimíra Špidly. Budoucnost této akciové společnosti byla velmi podobná jako budoucnost akciové společnosti České dráhy. V podstatě jediná její budoucnost existuje v nalezení kredibilního strategického partnera. Bezpečnostní rada státu před několika měsíci mi také doporučila, abych zahájil proces privatizace s možností nalézt strategického partnera. Já jsem tento materiál chtěl předložit do konce července. Samozřejmě vzhledem k situaci ho jednak nepředložím, jednak se nedomnívám, že v době politické nestability je možné přikročit k privatizaci strategické a státní společnosti a potom je jediná možnost stabilizace této společnosti – navýšení základního jmění. Vláda dnes na můj návrh schválila navýšení základního jmění akciové společnosti Explosia o 250 milionů korun, což je krok odpovědného vlastníka, který zajistí budoucnost akciové společnosti na příští rok až dva a možnost nalezení strategického partnera již v období, ať už jakékoliv politické stability. Tento výdaj nemusíme chápat jako nevratný výdaj. Jsem si jist, že se jedná o dobrou investici, neboť vzhledem k otvírajícím se perspektivám na trzích velkorážní munice, Explosia má před sebou budoucnost. Musí překlenout toto obtížné období a v rámci budoucí privatizace, ke které nepochybně nějaká vláda přistoupí, oněch 250 milionů korun, o které dnes vláda navýšila základní jmění, tak se stane budoucím příjmem státu v rámci privatizace. Tolik základní body ministra financí na dnešní vládě.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych to jenom okomentoval tím, že pan ministr financí dnes navrhl tolik výdajů v takovém objemu, že je to skutečně takřka na odvolání.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jsem připraven podat demisi.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pan ministr Jankovský k povodním 2010 a Státnímu fondu rozvoje a bydlení.
Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Takže, jedna věc, kterou dnes vláda projednávala, byl materiál, který vycházel z žádosti hejtmana Libereckého kraje. Jak víte, v roce 2010 tam povodeň byla pro Liberecký kraj velmi ničivá. Ta škoda na infrastruktuře přesahovala možnosti našeho podprogramu obnovy, a z toho důvodu jsme požádali, abychom mohli obnovit ten majetek na základě žádosti hejtmana Libereckého kraje a dnes vlastně vláda odsouhlasila, že můžeme tento podprogram překročit, to znamená, že škody, které jsou řádově 340 milionů korun, můžeme uhradit, to znamená překročit program. Druhým materiálem, který jsme projednávali, byla otázka vázání nájemních bytů. Jenom abych to vysvětlil, od roku '93 se vlastně stavěly nájemní byty s podporou Státního fondu rozvoje bydlení, kde byly poskytovány určité dotace. Byla tam pravidla, že ta vázací doba, kdy nebylo možno nájemními byty dále manipulovat, tak byla 30 let, respektive nekonečno. Vzhledem k tomu, že přece jenom ta situace se změnila, vyvíjela, tak ty nájemní byty se dostaly, ti majitelé těch nájemních bytů se dostali do situace buď jako těch domů, kdy by bylo potřeba s tím majetkem hospodařit, a z toho důvodu se nám ozývalo mnoho vlastníků a mnoho obcí s tím, abychom v tomto něco udělali, takže my jsme v tuto chvíli tímto materiálem rozhodli, že ta vázací doba se zkracuje z 20 let na 10 a současně u těch nízkonákladových, to znamená těch sociálních bytů, se ta lhůta stanovuje na třicet let. Naproti tomu v minulosti to tedy bylo nekonečno, neurčito. To znamená, že jsem přesvědčen, že tohle uvítají vlastníci těch bytů, které byly postaveny právě s pomocí dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení a těch bytů, které se postavily, těch bylo poměrně hodně. Bavíme se tady řádově o 27 000 bytů, které byly v té době postaveny. Děkuji.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: A k problematice povodní v červnu letošního roku pan ministr Chalupa.
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Tak dámy a pánové, vláda dnes projednala zprávu o činnosti ústřední povodňové komise o povodňové situaci v červnu letošního roku, respektive od 29. května. Vzala na vědomí informaci, která základním způsobem charakterizuje tu povodeň, kterou Česká republika prošla. Jen pro vaši představu, pro popsání velikosti této povodně mi dovolte uvést několik čísel i pro srovnání s těmi povodněmi, které jsme všichni prožili. Povodeň červen 2013 zasáhla 971 obcí v České republice. To samo o sobě ji činí jednou z nejrozsáhlejších, plošně rozsáhlých povodní v České republice v uplynulém období. V průběhu té povodně například došlo historicky k největším manipulacím na vodních dílech, dokonce od vzniku těchto vodních děl a vybudování vltavské kaskády. Je třeba říci, že v průběhu této povodně, která unikátně, většinou to bývá dvou, měla tři vlny tak, jak se ta povodeň hodnotí, tedy v období 29. května až 5. června, 10. až 12. června a 24. až 27. června. Nouzový stav skončil 28. na většině dotčených krajů. A v průběhu této povodně bylo řešeno jednotkami záchranných systémů 9 611 událostí. Celkově se účastnilo 28 500 dobrovolných i profesionálních hasičů, 21 000 policistů, 9 324 vojáků, evakuováno, a ještě všichni nejsou ve svých domovech, to bych chtěl podotknout, bylo 26 408 osob v těch 971 obcích a v případě 618 případů došlo k tomu, že museli být evakuováni tak jako formou záchrany, to znamená, že už byli v těch zatopených domech a museli zasahovat povětšinou hasiči, aby je dostali z těch objektů. Patnáct obětí na životech, 29 trestních řízení, s výjimkou jednoho ve všech případech rabování a krádeže. Zajímavé na této povodni je například i to, že to byla povodeň, která se vyskytovala a byla unikátní množstvím sesuvů půdy i množstvím pádů stromů, vývratů z podmáčenosti. Do tohoto pátku jsme registrovali 75 intenzivních sesuvů půdy po celé republice, přičemž ten sesuv v úseku nedostavěné, nedokončené dálnice D8 nepochybně patří k největším sesuvům vůbec v historii České republiky a všech záznamů, které máme. Vláda dnes vyjádřila poděkování všem, kteří se při povodni účastnili těch záchranných prací. Jak sami vidíte, bylo zhruba 50 000 lidí, kteří nezachraňovali svůj majetek, ale starali se o majetek někoho jiného, profesionálních hasičů, policistů, hygieniků, vojáků, ale také dobrovolných hasičů. Vláda proto, tím doplňuji pana ministra financí, rozhodla o tom, že vyjma těch odměn a poděkování profesionálním subjektům záchranného systému, tak uvolnila částku 200 milionů korun na podporu dobrovolných hasičů jako odměnu dobrovolným hasičům, a to primárně dobrovolným hasičům vedeným v kategorii římská 5, což jsou ty nejmenší jednotky, které většinou jsou ty, které dostávají v uvozovkách tu nejhorší práci a jsou první s tou lopatou, když je potřeba zasahovat. Rovněž vláda rozhodla o ustanovení týmů pro zpracování, tak jak vyplývá ze zákona o vodách, o zpracování vyhodnocení povodně, protože podle zákona o vodách, Ústřední povodňová komise jako každá povodňová komise na všech úrovních má povinnost do třech měsíců vypracovat zprávu, kde vyhodnotí průběh povodně a přijme návrhy na zlepšení, opatření nebo zhodnocení toho, co fungovalo nebo by mohlo fungovat lépe. Tedy tolik za mě. Ústřední povodňová komise formálně ukončila svou činnost minulý pátek, s ukončením stavu nouze v těch zbývajících krajích.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Takže dámy a pánové, prostor pro vaše dotazy.
Radiožurnál, Martina Spěváčková: Já bych měla dvě otázky. První je na vás, pane ministře financí, co říkáte na tu kritiku Evropské komise, podle které mělo Česko nejhorší dohled nad čerpáním evropských dotací ze zemí Evropské unie a dokument tvrdě kritizuje právě činnost ministerstva financí a zda už byla sjednaná náprava? A potom ještě jedna otázka na vás všechny. Vy jste zmínil, že to vaše jednání vlády je zřejmě poslední, tak jak to vypadá s opouštěním vašich resortů, zda už tedy máte všechno vyřízeno a nemáte tam žádné resty? Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já rád zodpovím za předpokladu, že budou kolegové souhlasit, protože se to netýkalo vládní agendy. To, co citoval Radiožurnál, to, na co jsem dnes odpovídal, dokonce budu i ve vašich Ozvěnách dne po dvanácté hodině, už se těším, tak byl audit Evropské komise z let 2009-2011, který skutečně konstatoval nefunkčnost stávajícího auditního systému vzhledem k přílišné závislosti výkonných auditorů a operačních programů. Pokud si dobře vzpomínáte, až do konce roku 2012 platila tzv. přenesená působnost, kde ministerstvo financí bylo pouze metodickým orgánem, skutečný výkon auditu byl u jednotlivých operačních programů, kde zejména u regionálních operačních programů, pokud to byli přímí podřízení příslušných hejtmanů jako šéfů operačních rad, tak ten audit prostě vypadal podle toho. Nebylo v silách ministerstva financí, a to přiznávám, nebylo v silách ministerstva financí jako metodického orgánu zajistit, ne proto, že by nechtělo, ale protože na to nemělo příslušné nástroje, efektivnější audit vzhledem k tomu, že vůči auditorům, kteří měli výkonnou pravomoc regionální operační rady, tedy příslušní hejtmani měli nejenom místní působnost, ale především personální působnost. Každý z auditorů operačního programu mohl na ministerstvo financí vypláznout jazyk, protože o jeho bytí-nebytí, výplatě, rozhodoval hejtman. Tato skutečnost byla tvrdě kritizována, byť tento systém byl certifikován a Evropská komise trvala na tom, v rámci tzv. akčního plánu, aby k 1. 1. 2013 odpovědnost za veškerý audit, tedy i za výkon, tedy veškerou personální pravomoc nad všemi auditory převzalo ministerstvo financí. Tento požadavek je skutečností, je součástí právního řádu České republiky od 1. 1. 2013, což také Evropská komise konstatovala, že audit byl uveden do pořádku a je plně funkční a také na základě této nápravy bylo obnoveno čerpání zdrojů Evropské unie, takže mohu říct, že čerpání zdrojů z EU za poslední období nebo za období této vlády je největší vůbec od roku 2004.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče vyklízení kanceláří, tak jsou vyklizeny. Pánové ministři, jestli něco nechtějí dodat.
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Tak já musím říci, že ministerstvo životního prostředí funguje, bude fungovat po celou dobu, žádná jeho činnost není přerušena. Pokračujeme v těch věcech, které jsme udělali, a já jsem připraven předat ministerstvo svému nástupci. Se zájmem očekávám, kdo to bude, protože to zatím, jak jsem pochopil, nikdo neví.
MF Dnes, Michaela Svobodová: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat pana premiéra, vy jste včera vyzval státního zástupce, aby vás vyslechl co nejrychleji, s čím na tento výslech půjdete, co byste mu rád sdělil? Další otázka, z ODS zaznívá, nějaké takové hlasy, že byste se měl omluvit občanům. Je něco, co vnímáte jako chybu a čeho třeba případně litujete? Děkuji.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak s čím půjdu na toto podání vysvětlení, to samozřejmě nebudu sdělovat prostřednictvím sdělovacích prostředků, to jistě chápete. Na druhou stranu bych chtěl připomenout to, že vlastně již více než tři týdny jsou někteří lidé drženi ve vazbě a je to odůvodňováno tím, že by mohli ovlivňovat svědky a svědci vyslechnuti mnohdy nejsou. Někteří se toho museli domáhat, aby byli vyslechnuti, jako pan ministr financí nebo já jako předseda vlády, a já bych skutečně byl velmi nerad, když bychom museli dospět k závěru, že to natahování těch výslechů a předvolávání dalších a dalších svědků a vymýšlení, doplňování toho seznamu na desítky a desítky svědků, kteří nebyli přitom původně u toho uvalení vazby, aby to působilo dojmem, že skutečným cílem je držet tyto lidi co nejdéle ve vazbě v těch potupných podmínkách vazby a takzvaně je zlomit. To bych byl velmi nerad, pokud by tento dojem vzniknul.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli dovolíte, pane premiére, protože jste to řekl. Já jsem to nijak nezveřejňoval, že jsem se toho výslechu domáhal. Ten můj poměrně velmi medializovaný výslech před asi deseti dny ve čtvrtek, ano, já jsem se ho musel domoct. Já jsem si přečetl v novinách, v otevřených zdrojích, že soudce, který uvaloval vazbu, jako jeden z důvodů uvedl, při svém ústním zdůvodňování, že bych mohl být ovlivňován jako svědek a marně jsem čekal, kdy tedy budu přizván na výslech, protože pokud mám být nepřímým důvodem koluzní vazby kohokoliv, tak vazba je takové omezení lidských práv, že by tam žádná prodleva být neměla, proto jsem velmi naléhavě žádal, abych byl vyslechnut. Bylo mi vyhověno a byl jsem překvapen, že poté, co jsem byl vyslechnut já, tak dalších čtrnáct dnů zase nebyl vyslechnut nikdo. Já si samozřejmě nemohu dovolit tvrdit, že tento postup je účelový, ale mohu si myslet, že zvenku to tak vypadá.
ČTK, Petr Majer: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, na programu dnešního jednání byl také věcný záměr novely horního zákona, který…
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tento návrh byl stažen. Nebyl projednáván.
Česká televize, Filip Horký: Dobrý den. Já poprosím na vás, pane premiére a pane ministře financí v demisi. Otázka stejná – jaký je váš aktuální postoj k problematice občanského zákoníku a těch doprovodných zákonů a popřípadě k odkladu? A na vás, pane Kalousku, ještě dál. Jestli stále ještě platí ta vládní dohoda, která byla dříve avizovaná, že tento návrh bude mít tu stojedničkovou podporu? A pak úplně jiná věc, co se týče prohlášení ČEZu v posledních dnech, že to spíše vypadá, že nebude rozhodnuto o tom tendru na dostavbu Temelína?
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu tím, že pevně doufám, že dohoda tří politických stran, které tvořily dosavadní koalici, bude respektována i potom, co tato koalice formálně nebude již na vládní úrovni a že se společně zasadíme o to, aby jeden z klíčových projektů této vlády, to znamená zavedení občanského zákoníku, byl uveden do platnosti, nicméně ta doba i atmosféra fungování sněmovny je natolik turbulentní, že v této chvíli je možné říci, že nikdo neví, co se ve skutečnosti stane. Co se týče temelínského tendru, ano, tam je skutečností, že pokud to bude pouze přechodná vláda bez důvěry, tak podle mého nejhlubšího přesvědčení nemá žádný mandát, a troufám si říct dokonce ani právo, o tak zásadním, strategickém projektu rozhodovat.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli mohu doplnit, ať už to bude nebo nebude vládní koalice, stále to je jediná legitimní politická většina v poslanecké sněmovně a dokud to bude jediná stojedničková většina v poslanecké sněmovně, tak TOP 09 ctí všechny dohody, které v rámci této většiny byly učiněny. Je asi známo, že já jsem vedl polemiku o té účinnosti, je asi známo, že jsem upozorňoval na rizika, která jsou spojena s poměrně krátkou legisvakanční lhůtou nikoliv občanského zákoníku, ale doprovodné legislativy, nicméně každý názor, který máte, nemusí být vždycky vítězný. Já respektuji ten většinový názor, dokud bude existovat stojedničková většina, budu já i moji kolegové dodržovat tu dohodu, kterou jsme uzavřeli.
Dovolíte-li, ještě k Temelínu, často existuje představa, že ten jediný problém, který je potřeba rozhodnout, je vybrat tu lepší nabídku z těch dvou a učinit ten podpis s tím závazkem. I v takovém případě by samozřejmě platilo, že vláda, která nemá důvěru a je přechodná, by takovýto závazek ve stovkách miliard uzavírat neměla, ale ten problém je širší. Před tím rozhodnutím a před podpisem tohoto závazku je nezbytné vytvořit legislativní prostředí pro to, aby tento závazek vůbec mohl být učiněn. To legislativní prostředí zejména spočívá v garantované budoucí výkupní ceně, neboť žádný stát v Evropské unii, a to je jeden z velkých problémů samozřejmě na trhu s elektřinou, nikde nemůžete investovat velké prostředky do zdroje, neboť nikdo není schopen odhadnout budoucí vývoj ceny elektřiny. Bez garantované ceny žádný odpovědný manažer nemůže učinit takové rozhodnutí, protože riziko, že taková investice by byla nenávratná, je příliš veliké a nikdo ji nemůže nést, tedy už to není jenom hospodářské riziko, ale dokonce i trestně-právní, tady platí i paragrafy o řádném hospodáři. Že by v této politické situaci mohla sněmovna přijmout skutečně racionální, odborné rozhodnutí o garantované ceně na desítky příštích let, k tomu jsem velmi skeptický, takže dokonce se domnívám, že i kdyby ta vláda nebyla přechodná, dokonce se domnívám, že i kdyby naše vláda dovládla do konce volebního období, že by bylo velmi složité do konce volebního období to rozhodnutí učinit, neboť mu právě předchází toto legislativní prostředí.
Prima: Já mám otázku na pana ministra financí. Týká se to druhého pilíře důchodové reformy, respektive té novely. Do jaké míry si myslíte, že je problém nebo proč přichází ta novela tak brzy poté, co byl ten projekt odstartován, vlastně po půl roce a nebojíte se toho, že to může ohrozit důvěru lidí v ten druhý pilíř, když to přichází vlastně tak brzy poté, co byl ten projekt odstartován?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Naopak, posílit. Ta novela reaguje na to, že ten zájem je mnohem menší, než jsme doufali. To prostě říkám zcela otevřeně a ta novela se snaží ten druhý pilíř v rámci možností a jeho funkčnosti zatraktivnit, to znamená, reaguje na ty hlavní připomínky lidí, kteří druhý pilíř zvažovali a nevstoupili do něj, protože buď mají strach z toho nevratného kroku, proto jsem tam vložil onu možnost. Samozřejmě všechno je po dohodě s těmi pojišťovacími společnostmi, protože nic není možné vkládat tak, aby ten systém byl ohrožen. Jsme si jisti, že to, co navrhujeme, neohrozí systém, ale zatraktivní to. Po pěti letech budete mít tříleté období, v kterém můžete vystoupit. Nepředpokládám, že to někdo udělá, ale pro někoho může být strašně důležité před tím rozhodnutím, že tu možnost má, ale to je jedna z takových klasických parametrických změn, která to má zatraktivnit. Dědictví – v současné právní úpravě sice dědíte po někom, kdo zemřel, je ve druhém pilíři a ještě nečerpal, ale můžete čerpat jenom v rámci svého vlastního druhého pilíře. Zatraktivňujeme to tak, že s dědictvím můžete nakládat volně. Další možnost – rozšiřujeme čerpání renty, současná právní úprava je buď doživotní, nebo dvacetiletá. Navrhujeme i patnáctiletou. Odstraňujeme jedno velmi přísné kritérium, protože pro čerpání dávky má druhý pilíř dvě podmínky, stejně jako první pilíř dosažení důchodového věku a 35 let v systému. Navrhujeme odstranit těch 35 let v systému, stačí dosažení pouze důchodového věku. A s těmito změnami, které by samozřejmě platily už i pro ty, kteří tam vstoupili, aby to bylo pro všechny stejné, s těmito změnami navrhujeme, aby až do čtyřiceti let ten druhý pilíř byl otevřen do konce roku 2014. Aby ti, kteří z těchto důvodů, a ty důvody máme zmapované, přece jenom nevstoupili, i když to velmi zvažovali, abychom jim to zvažování ulehčili a tyto jejich překážky odstranili.
Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme za pozornost a přejeme hezký den. Na shledanou.
