Tisková konference po jednání vlády, 3. prosince 2018

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké dopoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Andreje Babiše, ministra spravedlnosti pana Jana Kněžínka a ministryni pro místní rozvoj paní Kláru Dostálovou. O úvodní slovo prosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes projednala strašně moc bodů, ale předpokládám, že všichni se zajímají o ten hlavní bod a to je stanovisko ke střetu zájmů premiéra České republiky Andreje Babiše. Já jsem požádal kolegy, aby to předložili na dnešní vládu, kde jsme dostali informaci od pana ministra spravedlnosti a od paní ministryně Dostálové a analýzu Státního zemědělského intervenčního fondu, kterou dělal už 18. července 2018, a to proto, že, jak už to klasicky bývá u těch dezinformací v mediálním prostoru, máme od pátku večer nějaké informace ze zahraničního tisku o nějaké analýze, která něco říká.

Na základě toho v mediálním prostoru stále probíhají různé dezinformace a nepravdy, protože, znovu opakuji, Česká republika žádné peníze vracet nebude, protože není k tomu ani nejmenší důvod. Tak by bylo dobré, kdyby se tahle nepravda nerozšiřovala. A další spekulace, samozřejmě. Takže my nemáme žádné stanovisko Evropské komise. Tady byl zveřejněn nějaký interní materiál. Nebudu spekulovat o načasování, jak už to vždycky bývá, že se to tak načasuje, protože právě dnes odpoledne bude Evropská unie řešit rozpočet a nepochybuji, že různí europoslanci to využijí znovu k napadání mé osoby a vlastně o to jde.

My jsme obdrželi, respektive paní ministryně, 16. 10. 2018 vyzvala Komise, aby paní ministryně poslala všechny podklady, ale já předpokládám, že kolegové se vyjádří odborně, a to i na druhý den bylo zasláno. Já jsem 16. 10. zaslal Komisi můj osobní dopis komisaři Oettingerovi a komisařce Cretuové, kde jsem na devíti stranách zásadně odmítl nepravdivé tvrzení Transparency International. Nepravdivé! A o nezávislosti této organizace můžeme polemizovat, ale k tomu jsem se už vyjadřoval i v minulosti. Takže nepravdivé informace.

Já jsem postupoval podle českých zákonů. Žijeme v České republice. A pamatujete si na lex Babiš, kde se všichni těšili, jak toho Babiše dostanou? A na základě toho já jsem postupoval podle našich zákonů a vložil do svěřeneckých fondů. To, že lex Babiš následně dohnala Starosty, a potom už se to nejmenovalo lex Babiš, protože už se to nehodilo, a vlastně se přijal nějaký zákon, který vlastně už dopadl i na ostatní kolegy. To stanovisko, které je v nějakém prostoru, nevíme, komu slouží a pro koho.

Takže my stále čekáme, že Evropská komise nám něco řekne a ona nám nic neříká. Takže všechny ty spekulace, které jsou v prostoru, já odmítám a chápu, že se blíží evropské volby a že někteří europoslanci se potřebují stále zviditelňovat. Takže já bych možná poprosil kolegy, aby se k tomu vyjádřili předtím, než budeme informovat o průběhu vlády.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a prosím paní ministryni.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Já bych asi jen zrekapitulovala, že my jsme skutečně připravili informaci na vládu, abych vládu informovala o průběhu komunikace s Evropskou komisí. Evropská komise nás prostřednictvím pana Ericha Unterwurzachera, což je ředitel při Generálním ředitelství pro regionální a urbánní politiku, vyzvala 16. října, abychom zaslali screening projektů, který se váže a spadá do svěřeneckého fondu společnosti Agrofert. Toto jsme odeslali 17. října, to znamená, samozřejmě za využití monitorovacího projektu jsme velmi promptně vytáhli všechna data, která Evropská komise požadovala. Evropská komise následně rozšířila ten požadavek až od roku 2012 a opět jí to bylo následně okamžitě posláno. Na základě této komunikace s Evropskou komisí jsme v podstatě ten samý den 16. října požádala pana ministra spravedlnosti o výklad zákona o střetu zájmů v České republice tak, abychom jako národní orgán pro koordinaci měli všechny relevantní informace pohromadě.

Ta analýza od Ministerstva spravedlnosti přišla v podstatě minulý týden, myslím, že úterý středa, abych se nemýlila, v nějakém takovémto čase. Mezitím jsme udělali i rozbor nového nařízení, které je platné od 2. srpna 2018. V České republice jde o nařízení  1046/2018, kde je upravena v článku 61 právě ta problematika střetu zájmu. To znamená, že je více upřesněna. A v tomto článku 61 se píše, že v podstatě ve střetu zájmů by byly všechny osoby, které se podílení – a teď velmi důležité slovo – na plnění rozpočtu v přímém či nepřímém řízení nebo ve sdíleném řízení.

My skutečně, když jsme to detailně rozebrali, jsme nenašli, z jakého důvodu by měl být předseda vlády ve střetu zájmů, protože on se nepodílí na plnění rozpočtu. To znamená, pan premiér nebo předseda vlády neposkytuje žádné dotace, o žádných nerozhoduje, nepodílí se ani na finančním řízení, ani na auditech, prostě na žádné z těchto věcí. V kontextu těchto věcí jsme samozřejmě rozebrali i zákon 248 o regionálním rozvoji, kde právě v zákoně 248/2000 Sbírky jsou uvedeny v § 18 přesné kompetence Rady pro evropské a strukturální fondy, kde samozřejmě zasedají všichni členové vlády. Tato rada nemá žádné kompetence k tomu, aby mohla dělat třeba revize operačních programů.

To znamená, aby mohla třeba přesouvat peníze mezi jednotlivými operačními programy, což jsme teď, všichni víme, že jsme teď přesouvali z operačního programu Podnikání, inovace, konkurenceschopnost do Integrovaného regionálního operačního programu. Tuto kompetenci mají pouze řídicí orgány a monitorovací výbor. Vláda ani rada, tzv. ESIF, tuto kompetenci nemá a nemůže to schválit. Kdyby monitorovací výbor neschválil relokaci, tak nelze žádným způsobem nic poslat do Evropské komise, ani kdyby vláda rozhodovala stokrát, protože by to vždycky musel potvrdit monitorovací výbor.

Zároveň tedy Rada pro investiční fondy se zabývá pouze tzv. architekturou operačních programů. To znamená, jestli budeme mít operačních programů sedm, osm, devět, deset a na jaké priority budou nastaveny. Takže ani z tohoto úhlu pohledu jsme samozřejmě nenašli žádný potenciální střet zájmů. Pak jsme rozebírali článek 63 zmíněného nařízení, kde je uvedeno, že členské země musí nastavit řádným způsobem finanční řízení, transparentnost a zákaz diskriminace. Tady skutečně opět jsme vlastně museli dojít k závěru, že pan předseda vlády nemůže být ve střetu zájmů, protože tyto řídicí mechanismy a finanční kontrolu a všechny tyto věci nastavují řídicí orgány. Každý řídicí orgán na začátku programovacího období projde tzv., jeho programové dokumentace a všechny metodiky, tzv. auditem designace neboli auditem shody.

Dokonce v České republice proběhly tzv. early preventive system audits, které jsou vykonávány přímo z úrovně Evropské komise. Tyto audity byly provedeny na IROP, operačním programu Podnikání a inovace, Zaměstnanost a Věda výzkum, vzdělávání. Ani tady Evropská komise nedospěla k žádnému závěru, že by ty mechanismy byly nastaveny špatně. Takže z tohoto úhlu pohledu jsme dnes seznámili vládu právě s tou analýzou tohoto článku a skutečně jsme, jak Ministerstvo pro místní rozvoj, tak Ministerstvo zemědělství pomocí Státního intervenčního fondu, dospěli k závěru, že z našich všech metodik a nastavení nijakým způsobem nevyplývá, že by pan předseda vlády měl být ve střetu zájmů.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím pana ministra Kněžínka.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti: Já možná jen pro doplnění, proč vlastně bylo Ministerstvo spravedlnosti vůbec před tím zhruba měsícem osloveno se žádostí o stanovisko. No, je to z jednoho prostého důvodu: Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro problematiku střetu zájmů, a tím pádem i gestorem zákona o střetu zájmů. Naše stanovisko, které by už tuto chvíli mělo být veřejně přístupné na internetu, takže každý si ho může přečíst a seznámit se s ním, je v podstatě jakýmsi obecným výkladem § 4c zákona o střetu zájmů, podle kterého člen vlády nesmí mít ten zákonem předepsaný, to znamená pětadvacetiprocentní podíl v právnické osobě, která pobírá dotace.

Ten výklad je obecný, v zásadě se netýká rozboru nějaké konkrétní kauzy. Je na Ministerstvu pro místní rozvoj, popřípadě na jiných příslušných orgánech, aby potom ty závěry, které tam jsou, aplikovaly na nějaký konkrétní případ, bude-li to třeba. Nicméně k čemu dospíváme? Institut svěřenského fondu, který je tedy předpokládán naším občanským právem po jeho rekodifikaci, je přesně tím institutem, který dopadá na podobné situace. To znamená, někdo, kdo je podnikatelem, vstupuje do veřejného života, a právě proto, aby předešel střetu zájmů, vkládá svůj majetek, nebo jeho část, kterou používal k podnikání, do svěřenského fondu a následně s tím majetkem již nehospodaří, protože s ním hospodaří správce toho svěřenského fondu.

Jinými slovy institut svěřenského fondu je přesně tím, co vyhovuje tomu smyslu a účelu zákona. Koneckonců není tomu tak jen v České republice, ale i v jiných státech právě se na podobné situace svěřenské fondy využívají. Hypoteticky lze uvažovat o nějakých divokých konstrukcích, ale to není smyslem toho stanoviska. Pokud svěřenský fond funguje řádně, byl řádně zřízen a jeho orgány jsou řádně ustaveny a plní své úkoly, střet zájmů by měl být tedy z pohledu českého práva vyloučen.

My jsme nezkoumali to evropské právo, protože to už není naše gesce. K tomu jsme se nevyjadřovali. Ale já možná ještě navážu na paní ministryni a možná to zase bude obecná poznámka ústavněprávní. Předseda vlády je typicky člen vlády bez portfeje. To znamená, že neřídí žádné ministerstvo, dokonce neřídí ani Úřad vlády, protože Úřad vlády je řízen vedoucím Úřadu vlády. Takže on skutečně nerozhoduje o žádné rozpočtové kapitole ani ministerstva, ani Úřadu vlády, tedy nikoho, kdo by případně mohl vystupovat jako poskytovatel dotace.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji panu ministrovi a poprosím pana premiéra, jestli by mohl okomentovat…

Andrej Babiš, předseda vlády: Já ještě jsem zapomněl na jednu věc, jak asi si vzpomenou tady média, jak tady tvrdila, že když pan Faltýnek seděl v SIF, budeme vracet peníze. To taky bylo tvrzeno. Samozřejmě, že to byla nepravda od samého počátku, byl to nesmysl.  A stanovisko SIF je mimochodem z 18. července 2018. Takže myslím, že všechno bylo řečeno a já bych teď informoval krátce o tom, co jsme projednávali na vládě.

Zákon o NKÚ. Jde vlastně o novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Cílem je rozšířit dosavadní omezený rozsah kontrolní působnosti. Hlavně to navrhujeme na územní samosprávné celky, protože kraje de facto z hlediska příjmů českých peněz nikdo nekontroluje. Jde o tom, abychom udrželi zdravé veřejné finance. Máme to v programovém prohlášení, kde se chceme zaměřit na efektivní využívání veřejných prostředků.

Dále jsme projednávali nařízení vlády o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. To jsme projednali pro rezort Ministerstva práce a sociálních věcí i pro vnitro. Jde vlastně o náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Takže to jsme projednali i za rezort obrany.

Dále jsme projednávali úhrady za zkoušky lékařů. To je nové nařízení o stanovení výše úhrad za zkoušky lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Je to prováděcí právní předpis k zákonu o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti lékařů. Dále jsme projednávali novelu zákona o veřejných rejstřících. To ale tyto věci, myslím, že by bylo dobré, aby pan ministr spravedlnosti okomentoval. To jsou všechno návrhy poslanců.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Prosím pana ministra o komentář.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti: Tak já, pokud jde o ty poslanecké návrhy, které dnes byly projednávány na vládě, tak jich byla celá řada. Prvním z nich byla novela zákoníku práce. Je to komunistický návrh, který předpokládá prodloužení minimální doby dovolené v kalendářním roce ze čtyř na pět týdnů. Tady vláda po debatě a zvažování pro a proti se nakonec neusnesla na žádném stanovisku. Žádné stanovisko nezískalo většinu, to znamená, že Poslanecká sněmovna bude ten návrh dále projednávat bez stanoviska vlády.

Další poslanecké návrhy potom byly návrhy Pirátů. Jednak novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a jednak novela malých a velkých rozpočtových pravidel. V obou případech vláda zaujala neutrální stanovisko. Vnímá tedy, že tas úprava v zásadě, co do svého cíle jde správným směrem, nicméně provedení není úplně vhodné. Vláda potom uvádí některé konkrétní připomínky ve svém stanovisku a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ty připomínky zohlednila v dalším legislativním procesu.

Pokud jde o novelu občanského soudního řádu, to je změna, která má posílit postavení správních orgánů v řízení podle části páté při přezkumu jejich rozhodnutí. Tady bylo přijato taktéž neutrální stanovisko, stejně jako v případě novely stavebního zákona a vodního zákona, což má být úprava, která zjednoduší budování vodních děl za účelem zadržování vody v krajině. Zase: Cíl je správný, ale to provedení by mohlo být problematické, takže my budeme určitě spolupracovat s Poslaneckou sněmovnou, aby se ty věci dopracovaly.

Z poslaneckých návrhů potom poslední byl návrh poslanců Jana Chvojky a Ondřeje Veselého na novelu trestního zákoníku. Jde o zrušení trestného činu pomluvy. A tady vláda po debatě nad tímto návrhem, která byla poměrně podrobná, zaujala souhlasné stanovisko. Jinými slovy souhlasí s tím, aby byl trestný čin pomluvy vypuštěn z trestního zákoníku a aby případně tato osobnostní práva byla vymáhána soukromoprávní cestou.

To je z poslaneckých návrhů vše.