Tiskové konference

30. 11. 2022 15:46

Tisková konference po jednání vlády, 30. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo prosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Naše vláda se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že budeme systematicky snižovat počty úředníků a že budeme zefektivňovat státní správu. Dnes jsme k tomu udělali další krok. Schválili jsme návrh systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2023, díky kterému dojde k meziročnímu snížení úřednických míst o 851. Tímto krokem plníme závazek naší vlády zavádět úspory a zeštíhlovat státní správu a to jde ruku v ruce s omezováním množství agend, kterými se musí stát zabývat, a v této cestě budeme dále, v dalších měsících a letech pokračovat.

Druhá informace se týká energií, naší energetické bezpečnosti a snižování naší závislosti na Rusku. Vláda pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku a dnes se nám povedl další důležitý krok, který nám nejpozději od roku 2025 umožní úplnou nezávislost na ruském ropovodu Družba. Vláda před čtrnácti dny schválila projekt rozšíření ropovodu TAL, projekt TAL+, a tento projekt dnes dopoledne na zasedání v Rakousku schválil i nejvyšší orgán konsorcia TAL. To je významný úspěch českého vyjednávání a těch dlouhodobých aktivit, které jsme v tomto směru vedli.

Tato úprava umožní zvýšit přepravovaný objem o další zhruba čtyři miliardy tun ropy, tedy na požadovaných sedm osm milionů tun ročně. Tohoto zvýšeného výkonu bude moci dosáhnout poté, co ropovod bude rozšířen, což znamená provést některé technické úpravy, jejichž náklady jsou odhadovány někde mezi 1,2 až 1,6 miliardami korun. Tyto úpravy budou realizovány zhruba do dvou let.

Právě toto rozšíření, tedy projekt TAL+, který se nám dnes definitivně podařilo prosadit, a právě toto rozšíření – po dokončení tohoto rozšíření, po dokončení tohoto projektu to bude znamenat, že Česká republika bude úplně nezávislá na dodávkách ruské ropy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, ještě doplnění k tomu, co už avizoval pan premiér. Systemizace od 1. ledna. Jak bylo řečeno o 851 systemizovaných míst méně, než jsme měli k 1. lednu 2022 – 700 z toho je počet služebních míst, tedy v režimu zákona o státní službě, 151 pracovních míst je dle zákoníku práce.

Nejedná se pouze o nějaké úřady, které by se rušily třeba jenom ve spojení s předsednictvím a podobně. Jedná se mnohokrát o živá místa na ministerstvech a v úřadech jako takových. Příklad: Ministerstvo zdravotnictví 54 zrušených míst, Ministerstvo vnitra 157 zrušených systemizovaných míst v rámci organizačních změn, 121 míst v ústředí České správy sociálního zabezpečení, v ústředí zdůrazňuji, 180 míst ve Finanční správě a podobně.

Skutečně to vychází z toho, že jsme procházeli agendy na jednotlivých resortech a v tom budeme pokračovat. Ministerstvo vnitra České republiky dostalo od vlády úkol připravit právě metodiku toho, jak má vypadat revize jednotlivých agend, protože my v rámci moderní, efektivní státní správy musíme zjistit to, jaké činnosti stát a jednotlivé resorty opravdu v téhle době musí vykonávat, aby reálně přinášely služby občanům.

To je to, co od státu chceme. A první krok, i přes nejrůznější mediální interpretace, jsme udělali včera v Poslanecké sněmovně přehlasováním veta pana prezidenta. Je to cesta k profesionalizaci státní správy. Je to cesta k tomu, abychom měli státní správu moderní a plnou i odborníků, kteří se tímhle způsobem do ní budou snáze dostávat, a štíhlou a méně finančně náročnou.

Další věc, kterou dnes vláda projednala: Starostové, zastupitelé, starostové malých obcí od roku 2020 neměli žádný nárůst svých odměn. A to nehledě na obrovskou inflaci, nehledě na to, že ostatním ve státní správě samozřejmě platy rostou. My jsme se jako vláda rozhodli o deset procent v příslušných tabulkách právě zvýšit odměnu uvolněným členům zastupitelstev. Zároveň tak umožňujeme zastupitelstvům samotným, aby neuvolněným členům zastupitelstva odměny ze svých rozpočtů rovněž o tuto sumu pro příští rok zvýšily.

Myslíme si, že ale ani tenhle způsob není úplně optimální, aby museli čekat na rozhodnutí vlády. Malý starosta na malé obce se dostával do paradoxní situace, kdy jeho odměna je menší než třeba odměna ředitele školy, kterou on zřizuje. Prostě to jsou v téhle chvíli peníze, které rozhodně nebyly motivující pro lidi pro to, aby vstoupili do služby svým občanům, což ta starostenská profese každopádně i ta zastupitelská je.

Zároveň bychom chtěli přijít se zavedením automatické valorizace tak, aby nemuseli zastupitelé čekat na rozhodnutí vlády. S tímto návrhem zákona bychom za Ministerstvo vnitra chtěli přijít do 31. března 2023 a předložit ho vládě k projednání.

Poslední věc, kterou bych chtěl prezentovat: lex Ukrajina, který se především týká prodloužení dočasné ochrany pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Je to na základě evropského rozhodnutí. Evropská směrnice o dočasné ochraně. Zatím je její platnost časově omezená do 31. března 2023 a bude prodloužena rozhodnutím Evropské komise do konce března 2024, přičemž my to pomocí lex Ukrajina implementujeme do českého právního řádu.

Co je obrovský důležité? Věčný dotaz, mnohokrát nesmyslný: Víte přesně, kolik Ukrajinců na území České republiky je? Naše odpověď vždy byla – při volném pohybu to nikdy nebudeme vědět přesně. Ale právě přeregistrace v rámci prodloužení dočasné ochrany ukládá povinnost, a to v tom zákonu je, elektronické registrace všem Ukrajincům pobývajícím na území České republiky v rámci dočasné ochrany do 31. března 2023 a do konce září potom papírová registrace na úřadě s vyznačeným štítkem do pasu.

My toto využijeme ke sběru všech potřebných dat, která chceme od ukrajinské populace v rámci uprchlické vlny u nás mít k dispozici, a na základě těchto dat pracovat a připravovat další adaptačně-integrační programy.

Zároveň je tady řada dalších úkolů pro jednotlivé resorty, třeba i to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí do 15. 1. má představit revizi systému, jak to bude vypadat dál s dávkami a s nejrůznějšími příspěvky od 1. dubna. My říkáme: Máme tady první rok, ten končí 31. března a ten druhý rok se pojede podle nových pravidel, která ještě v rámci ledna dodefinujeme. Zároveň jsme se s kraji dohodli na tom, že do 31. 3. provozují nadále kraje krajská asistenční centra. Od 1. 4. přebírá činnost krajských asistenčních center pod sebe Ministerstvo vnitra.

Děkuji, stručný komentář.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Primu vidím, potom Česká televize.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Já bych se nejprve ještě doptal na ty uprchlíky. Máte nějaké signály, že sem ještě další běženci z Ukrajiny budou přicházet i s ohledem na to, že se blíží zima, a případně, zda jsou pro ně zajištěny ještě nějaké další kapacity ubytovací? A na pana premiéra bych měl jeden dotaz mimo dnešní vládní agendu: ČEZ dnes oznámil, že bude rozdávat všem zaměstnancům plošně odměny 60 000 korun jako jakousi inflační doložku. Tak by mě zajímalo, jak to vnímáte vy? Jestli se třeba podle vás nejedná o jakousi konsolidaci těch vysokých zisků ČEZ i s ohledem na to, že se na ně bude vlastně vztahovat ta daň, tzv. windfall tax? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak k Ukrajině a k ukrajinským uprchlíkům v České republice. My se připravujeme na krizové scénáře, ale zatím nejsou indicie k tomu, že by k nim docházelo. Česká republika dělá maximum pro to, aby pomohla Ukrajině se zvládáním všech těch útoků na infrastrukturu, které teď přicházejí, abychom tím snižovali maximálně motivaci lidí Ukrajinu opouštět. To je to, o co se jako Česká republika snažíme – o prevenci toho, aby sem další velká uprchlická vlna přišla.

Samozřejmě, že jako zodpovědná vláda vytváříme krizové scénáře, a ty jsou jasné a říkám to stále. Do půl milionu počtu uprchlíků to zvládáme s vypětím všech sil v nějaké kvalitě ubytování. Co by přesahovalo půl milionu, je to typ nouzového ubytování. Tím se zabýval, všemi případnými nouzovými kroky, pondělní Ústřední krizový štáb. Ale nakonec chci zopakovat. Máme informace z Ukrajiny i o tom, že ta motivace lidí teď Ukrajinou opouštět nějak velká není. My nepředpokládáme nějakou vysokou, statisícovou vlnu. Pokud se ta čísla mírně zvýší, budeme to zvládat i současným systémem.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o ty odměny, které se týkají všech zaměstnanců společnosti ČEZ, pokud jsem informován, tak je to výsledek kolektivního vyjednávání s odborovou organizací. Vládě nepřísluší v tomto případě do toho jakkoliv zasahovat, ani to jakkoliv komentovat. Odměny rozdává celá řada firem, takže v tomto nevidíme nic mimořádného.

To, že se na společnost ČEZ bude vztahovat válečná daň a to, co vláda připravila pro to, abychom dosáhli větší míry solidarity ve společnosti, a ti, kteří mají neočekávané zisky, se o ně podělili s těmi, na které dopadají důsledky zvýšených cen energií, to prostě platí a s tímhle společnost ČEZ počítá a musí počítat. Stejně jako s tím, že my jsme připraveni všechny zisky, které společnost ČEZ má a na které máme díky svému podílu nárok, investovat zpátky. Ať už je to formou daně, nebo jakékoliv jiné formy. Prostě zpátky občanům, abychom jim pomohli překonat energetickou krizi.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den. Já mám dvě otázky, obě se týkají toho lex Ukrajina. V důvodové zprávě k tomu zákonu je napsané, že v případě nějakého mimořádného náporu by se ten proces zjednodušil a odpadla by povinnost té osobní návštěvy. Tak se chci zeptat, jestli by to v takovém případě dávalo smysl, když cílem je tedy zjistit, kdo je reálně na území České republiky. Jestli by třeba nehrozilo to, že by vlastně se lidé snažili se zaregistrovat pomocí toho elektronického formuláře pouze kvůli těm dávkám? A pak druhá otázka: Když tedy někomu skončí vízum 31. března příštího roku a třeba ten termín osobní návštěvy dostane až v červnu, tak bude to znamenat, že z Česka do té doby nebude moci vycestovat od toho dubna až třeba do června? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuju. K té první otázce, a to je přesně to, co já říkám: My skutečně předpokládáme, že k žádné dramatické situaci tady v České republice nedojde. Proto připravujeme ten systém na klidový režim. Chceme krajům po dohodě ulevit, od 1. dubna ten systém krajských asistenčních center provozovat sami, trošku ten systém změnit, ale předpokládáme, že nebude pro nikoho problém, aby na tu osobní registraci přišel.

Samozřejmě, že ve chvíli, kdy by tady byla mnohasettisícová vlna a měli bychom vytížena všechna pracoviště a pracovnice a pracovníky našich úřadů, no tak v té chvíli samozřejmě posouváme třeba v čase tu povinnost registrace o měsíc, o dva. Ale rozhodně nerezignujeme na to, aby každý, kdo v České republice bude přítomen, měl i tu fyzickou registraci, měl i fyzicky přítomen ten štítek v pase, protože je to největší prevence.

A ještě jedna poznámka: Ten evropský registrační systém, na který my jsme apelovali, v rámci našeho předsednictví jsme ho prosadili, aby ho všechny státy skutečně používaly, nám poskytuje skvělé informace. Ukazuje se, že těch duplicit v systému, že by někdo byl zaregistrován ve dvou státech najednou a chtěl podvádět, tak je skutečně v jednotkách tisíců po celé Evropské unii. Jasný důkaz toho, že ti lidé sem přišli utéct před válkou, a ne podvádět.

Ještě byla druhá otázka…

Adéla Davidová, Česká televize: Jestli budou moci vycestovat…

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tady by to mělo být řešeno tím, že to vycestování jako takové z České republiky na Ukrajinu a zpět by nemělo být problematické. Asi to bude horší v rámci schengenského prostoru jako takového, kde skutečně by v tom dokladu to prodloužení mělo být vyznačeno. My se pokusíme to stíhat maximálně rychle, ale to rozhodně nijak nebere na právu užívat tady v České republice výhody dočasné ochrany.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji iDNES, Josef Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já mám také otázku k lex Ukrajina, nebo k lex Ukrajina tři nebo čtyři, nevím, kolikáté už je to číslo. Nějakým způsobem se bude kontrolovat, kteří lidé tady mají jaké příjmy, jestli pracují nebo jestli mají dohody o provedení práce nebo jestli tzv. pracují na melouchy? Protože zaměstnavatelé nechtějí, jak známo, přijímat lidi, kteří se nedorozumí česky, a naučit se cizí jazyk není úplně tak snadné. Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: My definujeme tu sadu věcí, které budeme chtít zjišťovat, a jako Ministerstvo vnitra to koordinujeme. My máme představu, co potřebujeme my, a poptáváme i všechny ostatní resorty, jakou by ta datová sada měla mít podobu, co všechno potřebujeme vědět. A chceme samozřejmě při tom, když ten člověk půjde na úřad, těch informací dostat co nejvíce.

Pokud se bavíme o pracovním trhu, aktuální číslo je, že skutečně pracuje sto tisíc lidí, ale od začátku války už nějakým pracovním procesem prošlo až 161 tisíc lidí. To číslo je velmi solidní, ale dávám vám za pravdu: My samozřejmě potřebujeme vědět to, v jakém režimu ti lidé pracují. A tohle, pokud sebereme ta data, nám pomůže jít preventivně i proti snahám využívat je třeba nějakými ne úplně čestnými pracovními agenturami. Ano, takže tato data také chceme sbírat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, a protože se blíží hlasování o státním rozpočtu na příští rok, tak tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 30. listopadu 2022

Související zprávy