Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

31. 5. 2021 17:33

Tisková konference po jednání vlády, 31. května 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve ministryně financí a paní vicepremiérka Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já mám zprávu jednak z agendy Ministerstva financí, a to je to, že vláda jednomyslně schválila můj návrh na prodloužení osvobození od DPH respirátorů, a to do konce června. Chtěla bych poděkovat všem výrobcům, všem obchodníkům, kteří prodávají respirátory a nenechali si tuto výhodu, kterou máme už nějako dobu, nenechali si ji ve svých maržích, ale promítli ji do ceny pro konečné spotřebitele, což především pomáhá důchodcům, samoživitelům a prostě lidem, kteří jsou sociálně slabí.

Navrhla jsem prodloužení tohoto osvobození do konce června v souladu s opatřeními, které přetrvávají ze strany Ministerstva zdravotnictví, a to nosit respirátory v uzavřených prostorách, nosit je například na zastávkách, a proto jsem k tomuto kroku přistoupila. Věřím, že i dál bude pokračovat tato velice pozitivní zkušenost, kterou s tím máme.

Dále bych chtěla říct, že vláda dnes jednomyslně schválila, bude o tom mluvit moje kolegyně paní ministryně Maláčová bezesporu, na základě dohody koaliční rady navýšení pro důchodce o pevnou částku 300 korun nad zákonnou valorizaci, která bude zhruba 458 korun. A chtěla bych zdůraznit a odkazuji prostě i na graf, který jsem dala na sociální sítě, že důchodci jsou pro tuto vládu jednoznačnou prioritou.

Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu zákona o státním rozpočtu, který musím dnes do půlnoci vložit do eKLEP a vláda ho musí podle rozpočtových pravidel do 20. června schválit. Byť ten zákon speciální, o kterém bude paní ministryně mluvit, zatím schválen není, tak jsem musela v tomto duchu upravit výdajovou stranu příslušnými škrty tak, aby na tuto položku v rozpočtu bylo. Proto jsem to tam vložila už nyní, aby s tím bylo jednoznačně počítáno jako s jasnou prioritou této vlády, na které je jasná koaliční shoda.

Grafy, které jsem dala na sociální sítě – na twitter, na facebook – tak ukazují, že tato vláda navýšila důchody o částku již v tuto chvíli, která se blíží částce 3 700 korun. Srovnejte si to s bývalými pravicovými vládami za té minulé krize. Bylo to 737 korun za pět let, my za čtyři roky už je takováto částka.

Navíc jsme přidali důchodcům nad 85 let tisícovku. Loni jsme v souladu s ekonomickou situací dali jednorázový příspěvek 5 000 korun. Takže si myslím, že je to jasná priorita, a proto to i vložím do prvního návrhu zákona o státním rozpočtu, který do dnešní půlnoci bude vložen do eKLEP. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás krátce informoval nejdříve o jednom necovidovém tématu, a to konkrétně o tom, že jsme přijali návrh zákona o pozemních komunikacích.

Velmi krátce, jedná se o to, že jsme zesynchronizovali požadavky vůči Evropské unii – nebo s tím, co Evropská unie vyžaduje – a to jak s ohledem na bezpečnost vybraných pozemních komunikací, která se rozšiřuje nejenom na takzvané transevropské silniční sítě, ale rovněž na pozemní komunikace, jako jsou dálnice, silnice I. třídy anebo na unijně spolufinancované úseky silnic II. a III. tříd.

Rovněž se zákon týká poskytování evropské služby elektronického mýtného a poskytování informací o absenci úhrady časové poplatku nebo mýtného v přeshraničních situacích. Takže veskrze praktické věci týkající se Evropské unie a vztahu vůči České republice.

Co se týká covidových témat, tak nejdřív to, co vláda schválila z toho hospodářského úhlu pohledu. Poslední takzvaně nepuštěnou službou byly aktivity takzvaných dětských koutků, které jsme dnes uvolnili s platností od zítřka. Fakticky to znamená, že dětské koutky, které jsou tedy zejména v obchodních centrech, mohou být provozovány, nicméně maximální přípustný počet přítomných osob nesmí být větší, než je 50 procent celkové kapacity toho koutku s tím, že osoby, jímž se poskytují služby toho dětského koutku, nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a provozovatel vede evidenci osob, které právě služby dětského koutku využijí, a to pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, přičemž kontaktní údaje účastníka, respektive jeho zákonného zástupce, tuto evidenci musí evidovat po dobu 30 dnů od dne konání, jinými slovy od doby, kdy byl v tom dětském koutku.

Takže opakuji, je to vlastně poslední služba, která ještě byla dotčena a byla takzvaně uzavřena. A k tomu se vážou i podpůrné programy. To jsme dnes neprojednávali na vládě s výjimkou částečně programu Antivirus, ale k tomu řekne určitě paní ministryně Maláčová více. Já bych jenom zrekapituloval ty programy, které jsou pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, aby bylo tedy v tuto chvíli jasné, v jakém jsou stavu.

Pouze ještě připomenu to, že program Covid 2021 skončil dne 9. května. Byl to program takzvaná pětistovka na pracovníka za den a ten skončil proto, protože se od 10. května pouštěly maloobchodní provozovny. Přičemž pokračoval program Covid – Nepokryté náklady. To je program, který jede od začátku tohoto roku, program, který kompenzuje 60 procent všech nákladů. Tento program končí ke konci května, to znamená k 31. květnu a dále nebude prodlužován, a to z toho důvodu, že všechny provozovny jsou v tuto chvíli již uvolněny.

Dojíždí a pokračují programy, které už byly naplánovány s předstihem, a to jsou programy, které se týkají všech kulturních aktivit. To je Covid – Kultura a ten dále pokračuje a budeme ho vždycky upřesňovat i v těch následujících týdnech.

Současně pokračuje program Covid – Potravinářství, který jsme dnes schválili na vládě, a tento program se přesně jmenuje Agricovid Potravinářství a pokračuje i nadále.

A dotáhne se, dodělá se ještě program Covid – Bus, který navazuje na program, který už byl v minulém roce pod Ministerstvem dopravy. Byl to program na podporu zájezdových dopravců.

Čili jsou to specifické, přímo určené programy, které byly už rozpracovány v těch posledních týdnech anebo pouze se prodloužily. Tak to je z mé strany vše. Pokud by byla samozřejmě jakákoliv otázka, jsem připraven k tomu zodpovědět.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, tak já s velkou radostí oznamuji, že vláda dnes skutečně jednomyslně schválila ten sociálnědemokratický návrh, abychom všem důchodcům a důchodkyním nad rámec zákonné valorizace přidali 300 korun. Je to všem stejně a víte, že ta zákonná valorizace v průměru činí 450 korun, nebo 458, to se bude ještě do konce srpna vyvíjet, ta čísla. V tuto chvíli pracujeme jenom s odhady. To znamená, v průměru se všem důchodcům nebo v průměru se důchodcům zvýší důchody o 750 korun.

Já bych vzkázala všem kritikům, kteří říkají, že je to špatný krok, tak aby se rozhlédli kolem sebe a podívali se zejména na nízkopříjmové seniory, seniorky a na osaměle žijící seniory, seniorky a zeptali se jich, jak se jim žije s důchodem 12 000 po celoživotní práci, a pak aby se skutečně nad tou odpovědí zamysleli.

Protože já se domnívám, že je naší povinností postarat se o naše rodiče a prarodiče, kteří vybudovali tuto zemi a kteří nám ji předali v takovém stavu, v jakém je, a pevně doufám, že my budeme našim dětem předávat v podobně minimálně dobrém stavu tak, aby naše děti měly pak důvod postarat se o nás.

Z tohoto důvodu je to opravdu velmi dobrá zpráva. Přáli bychom si, aby důchody rostly více, nicméně zadlužení související s koronakrizí nám to neumožňuje. Ale ještě jednou vzkazuji všem kritikům: Prosím, nedělejte seniorům a seniorkám špatné svědomí. Jsou to lidé, kteří celý život pracovali, a to navýšení si zaslouží, a kdyby to rozpočtová situace umožňovala, tak bychom důchody navýšili ještě více.

Druhá věc – program Antivirus. Dnes jsme v podstatě na můj návrh na vládě rozhodli, že Antivirus vypínáme s jedinou malinkatou výjimkou a to je režim Antivirus A, tzv. karantény. Ty jsme prodloužili o jeden měsíc a ten důvod je jasný. Chceme držet Antivirus pro případ, že by byl, nedej bože, na podzim potřeba, při životě. Je to ten nejmenší program, který dává smysl.

Ty současné měsíční náklady jsou 30 milionů měsíčně a dává i smysl z hlediska věcného, protože pomáháme firmám, které mají zaměstnance v karanténě, tak proplácet náklady. Víte, že prvních 14 dní hradí zaměstnavatel nemocenskou.

Takže je to věc, jak udržet pro případ podzimní potřeby – všichni doufáme, že nenastane – Antivirus při životě, a zároveň je to jasný signál, že ekonomika se rozvolňuje, a proto ten nejúspěšnější protikrizový vládní program vypínáme, a myslím si, že si zaslouží obrovskou pochvalu, protože zachránil přes milion unikátních pracovních míst.

Toliko za mě. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.  

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Já se vyjádřím primárně k návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který jsem dnes předložil na vládu. Ono to vychází z nějaké debaty, která se vedla již v minulém týdnu. Týká se to těch tzv. covid pasů, to znamená certifikátů, které osvědčují, že člověk prodělal onemocnění covid-19, byl testován nebo byl očkován proti tomuto onemocnění.

V minulém týdnu byl předložen určitý návrh, který nebyl schválen ze strany Poslanecké sněmovny v legislativní nouzi. Já jsem po mém nástupu do funkce ministra zadal, abychom ten návrh upravili tak, aby skutečně byl, řekněme, zúžen pouze na technické otázky a nutnost tedy úpravy vydávání právě oněch certifikátů tak, abychom byli v souladu zejména s nařízením Evropské unie, které bude účinné od 1. 7., a lidé mohli tyto certifikáty využívat právě v rámci cestování po zemích Evropské unie s tím, že ovšem od zítřka covid pasy budou nebo ty certifikáty budou vydávány v rámci toho serveru nebo té adresy ocko.uzis.cz a budou bilaterálně uznávány v sedmi zemích, tak jak jsme to schválili v pátek na vládě. To znamená okolní státy, Slovinsko, Maďarsko a taktéž Chorvatsko, pardon, pan ministr zahraničí mi napověděl, děkuju.

Takže zkrátka to bude ta technická otázka. Ale ta právní otázka spočívá v tom návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví, kde musíme právě tu českou právní úpravu na to uzpůsobit, a já budu navrhovat, abychom ten návrh projednali opět v legislativní nouzi. Věřím tomu, že pro něj tentokrát bude podpora, neboť skutečně obsahuje pouze to, co je naprosto nezbytně nutné.

Pokud jde o další opatření, která se týkají covidu, to znamená ta mimořádná opatření, pan ministr a vicepremiér Havlíček hovořil již o dětských koutcích, ale přijali jsme ještě tři úpravy mimořádných opatření, které se vztahují prvotně ke školství na základě podnětu ministerstva školství.

Jsou to, řekněme, detailní úpravy, ale pro ty dotčené subjekty poměrně důležité. Jednak umožňujeme navýšit kapacitu žáků při výuce zpěvu z šesti na třicet žáků ve školách, které jsou zaměřeny umělecky na výuku zpěvu. Takže to je, řekněme, nějaký posun tak, aby tyto skupiny mohly být větší.

Dále umožňujeme, a to se týká zejména konce školního roku, aby byly pořizovány fotografie organizované školou a děti si mohly odložit ochranné prostředky, to znamená roušky, respirátory, a mohly se tedy vyfotit bez nich v rámci zejména toho focení na konec školního roku.

A třetí úprava se týká právě opět covid pasu, respektive těch certifikátů o očkování, testování nebo prodělání onemocnění, kdy toto je tedy případ očkování. Víte, že máme schváleno, že po první dávce člověk může prokázat bezinfekčnost. A právě od zítra, kdy se spouští technicky ten systém, tak bude umožněno, aby očkovaná osoba po první dávce očkování proti nemoci covid-19 v případě toho dvoudávkového schématu si vyzvedla na webových stránkách ocko.uzis.cz elektronickou verzi certifikátu o očkování proti onemocnění covid-19.

Takže tolik ode mě k těm technickým úpravám, řekl bych spíše detailním. Ale to, co je asi nejzásadnější, je právě novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Já pevně věřím, že se nám podaří ji schválit tak, abychom skutečně byli připraveni zejména na to letní období, účinnost nařízení Evropské unie, tak, aby lidé mohli bez problémů cestovat po celé Unii. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ještě ministr zahraničních věcí pan Kulhánek.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí: Dámy a pánové, dobré pozdní odpoledne. Já bych se rád vyjádřil k jednomu tématu, jímž se vláda na dnešním jednání přímo nezabývala, nevěnovala se tomuto tématu, nicméně je to téma, které plní mediální prostor, a to je otázka zastropování počtu personálu ambasády Ruské federace v Praze. Já bych si dovolil, abych tu celou situaci ještě jednou popsal a trochu zrekapituloval, a možná uvedu některé věci na pravou míru.

Jak víte, Česká republika musela zareagovat na to skandální odhalení o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a reagovali jsme tak, že 19. dubna letošního roku jsme se rozhodli vyhostit osmnáct pracovníků ruské ambasády v Praze, jejichž činnost se neslučovala s diplomatickou úlohou. Tedy jinými slovy byli identifikováni jako zpravodajci.

Nicméně na to Rusko zareagovalo vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z naší ambasády v Moskvě, tedy ambasády, která byla nepoměrně menší, co se týče počtu personálu, a tím pádem se naše ambasáda stala velmi omezená, co se týče funkčnosti.

Ruská strana po mé výzvě, aby přehodnotila vyhoštění těch dvaceti českých diplomatů z Moskvy – a já tady upozorňuji, že to bylo dvacet diplomatů, kteří se ničím neprovinili, pouze pracovali pro zájmy České republiky – tak Rusko nezareagovalo na výzvu české vlády na přehodnocení tohoto kroku.

A proto jsme nemohli postupovat jinak, než nám umožňuje Vídeňská úmluva, která stanovuje principy a fungování diplomatických vztahů, a 22. dubna byl zastropován počet pracovníků na ruském velvyslanectví v Praze, a to tedy tak, že zde od zítřka, tedy 1. června, bude působit sedm diplomatů a 25 členů administrativního a technického personálu. Dojde tak k narovnání toho počtu nebo srovnání toho počtu s počtem našich pracovníků na naší ambasádě v Moskvě.

Já mohu konstatovat, že ruská strana splnila ten stanovený termín a pracovníci ruské ambasády opouštějí Českou republiku. Mohu zároveň potvrdit, že Konzulární odbor Ministerstva zahraničí vydal celkem 123 výjezdních příkazů občanům Ruské federace, kteří ukončili diplomatickou misi v České republice, z toho bylo třicet držitelů diplomatických pasů a 93 bylo držitelem služebních pasů.

Já bych se ještě u tohoto tématu rád zastavil a zmínil bych dvě otázky. Jednak je to otázka dalšího fungování Českého domu v Moskvě. Bohužel tedy z rozhodnutí vlády Ruské federace došlo k omezení možnosti najímat místní síly v Rusku, což samozřejmě má přímý vliv na fungování Českého domu v Moskvě, a výsledkem toho je, že jsme nyní museli – a já věřím jenom dočasně – přikročit k uzavření hotelového a restauračního provozu v Českém domě.

Chtěl bych vás také ujistit, že se budeme výhledově zajímat o všechny možné varianty, abychom v nějaké míře mohli za zmíněných podmínek provoz v Českém domě obnovit.

Dalším tématem, často skloňovaným v souvislosti s Vrběticemi a česko-ruskou diplomatickou roztržkou, je postavení školy při ambasádě Ruské federace v Praze. Česká republika – a já jsem to mnohokrát opakoval – nemá žádný zájem na ukončení aktivit střední školy při Velvyslanectví Ruské federace.

Nicméně z pohledu České republiky není správné, aby škola působila jako součást velvyslanectví. Školní výuka podle Vídeňské úmluvy nespadá pod funkce diplomatické mise v případě, že je přípustná veřejnosti, a to byl právě případ i této školy. My jsme od začátku upozorňovali ruskou stranu na nutnost hledat řešení ve spolupráci s českým ministerstvem školství, a dostát tak všem podmínkám, které vyžaduje český právní řád.

Jde tedy o to, aby ruská škola fungovala jako jiné zahraniční školy v České republice, a co se týče personálu této školy, tak pracovníci této školy by neměli být zaregistrováni jako akreditovaný personál diplomatické mise, ale měli by zažádat o standardní pobytová víza.

A dovolte mi úplně na závěr se ještě vyjádřit k otázce cestování v nadcházející letní sezóně. On o tom již mluvil pan ministr zdravotnictví. Já bych zde ještě využil tu příležitost a zmínil tu dobrou zprávu, která spočívá v tom, že pro české občany, kteří míří do Chorvatska, tak nově bude umožněno, že pokud budou očkováni první dávkou, tedy 22 dní po první dávce, budou moci zcela volně cestovat do Chorvatska bez nutnosti testu, tedy testu po příjezdu, ale nebude se na ně vztahovat i ta nutnost absolvovat test po návratu.

Takže to je dobrá zpráva, která se mi podařila vyjednat během mé návštěvy Chorvatska tento víkend, a já věřím, že je to zpráva, která zpříjemní život našim občanům, a hlavně tedy je to pozitivní zpráva směrem k nadcházejícím dovoleným.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, nejprve bych se zeptala paní vicepremiérky a pana vicepremiéra. Policie navrhla obžalovat premiéra a paní Mayerovou v kauze Čapí hnízdo, tak vás poprosím o komentář k tomu, jestli to bude mít nějaký vliv na fungování vlády. Pak bych se zeptala pana ministra zdravotnictví, proč se nebude uznávat očkování i z dalších států, než jste původně vyjmenoval v té první fázi? A pak co se týká těch covid pasů, tak kdy by se to tedy mohlo řešit v Poslanecké sněmovně? A pak bych se ještě zeptala ohledně Vrbětic. Bylo avizováno, že by se mohlo řešit odškodnění obyvatel Vrbětic a dalších přilehlých obcí na Zlínsku. Tak prosím, jestli se to řešilo, s jakým výsledkem, jestli jste podnikli anebo v nejbližší době podniknete nějaké kroky k vymáhání škody po ruské straně. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak asi já začnu jako první. Informace mám pouze z médií. Pokud jsem to dobře četla, tak policie to předala státnímu zástupci. Až ten může podávat obžalobu. A já to komentuji pořád stejně. Po celou tu dobu od roku 2017, co probíhá tady ta kauza Čapí hnízdo, tak já říkám, že mám důvěru v činnost orgánů činných v trestním řízení. To je celé. Celý můj komentář. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká mého názoru, tak je to záležitost, která je přibližně pět let stará a 14 let stará vůbec záležitost toho Čapího hnízda, kdy se to budovalo, a v dané chvíli to není nic úplně nového. Návrh policie na obžalobu už zde před dvěma lety byl. Tehdy státní zástupce to odmítnul. To znamená, v tuto chvíli se to víceméně pouze opakuje a je docela možné, že státní zástupce bude postupovat úplně stejně.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli mohu tedy k těm vašim dotazům týkajícím se mého resortu, byť mě možná může doplnit i pan ministr zahraničí. Pokud jde o to očkování, respektive uznávání těch certifikátů, tady to vychází z bilaterálních dohod právě s těmi okolními státy plus Slovinsko, Maďarsko a Chorvatsko. To znamená těch celkově sedm států tak, jak to byl schváleno i na vládě v rámci toho ochranného opatření v pátek. Pokud jde o další státy, je to případně v jednání. O tom může mluvit pan ministr zahraničí.

Každopádně my jdeme cestou právě toho, abychom měli ty takzvané covid pasy nebo certifikáty uznatelné v rámci celé Evropské unie, to znamená celé sedmadvacítky. A to je to nařízení, na kterém se členské státy shodly, které nastavuje ten základní rámec, a my potřebujeme k tomuto vlastně mít národní úpravu právě v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví, která bude technicky řešit vlastně, jak ti lidé budou ztotožňováni v rámci našich registrů, aby jim mohl být ten certifikát vydán, kde ten certifikát mohou získat, že to je buď ten web, o kterém jsem hovořil, nebo bude k dispozici mobilní aplikace nebo do budoucna i na CzechPointech anebo třeba i u poskytovatelů zdravotních služeb. To znamená u svého lékaře, který jim může tento certifikát vytisknout.

Takže tyto možnosti tam budou a jsou v tom návrhu popsány. A vychází se právě zejména z toho nařízení, které od 1. 7. má být účinné, a na základě toho tedy naši občané budou moci s těmito covid pasy cestovat svobodně bez jakýchkoliv omezení v rámci všech zemí Evropské unie.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničí: Já bych nejdříve asi doplnil pana ministra zdravotnictví. Naším cílem je – a my to říkáme od začátku – aby fungoval ten celoevropský covid pas. Myslím si, že to bude nejpohodlnější, nejbezpečnější a z hlediska uživatelů také to nejlehčí možné řešení.

Ten cíl je, aby ten systém začal fungovat v Evropě od 1. července. Já věřím, že se to povede. Nicméně my se připravujeme i na případné zdržení, a proto již teď už bilaterálně jednáme s vybranými státy, zejména tedy státy, kam Češi rádi jezdí na dovolenou, abychom využili už tu poměrně robustní IT infrastrukturu, kterou máme, i co se týká vydávání certifikátů, tak abychom byli schopni českým občanům dát ten komfort toho bezpečného a relativně snadného cestování.

Takže to je možná jenom na doplnění a potom k otázce k Vrběticím. Jestli si dobře pamatuji otázku, tak co se týče pomoci obcím v okolí Vrbětic, tak ta otázka dnes na vládě byla otevřena. Konkrétně pan první vicepremiér Hamáček ji otevřel a je shoda, že vznikne pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva financí a Ministerstva obrany, jestli to říkám dobře, která se tedy tou problematikou bude zabývat a myslím v nejbližší době bude mít návrh nějakého dalšího postupu.

A co se týče vymáhání škody po Ruské federaci, tak to je poměrně složitý mezinárodně-právní úkon. My na tom pracujeme. Pracujeme na tom ve spolupráci s právníky Ministerstva financí. My máme již nějaký návrh hotový. Ještě se čeká na některé úkony orgánů činných v trestním řízení, ale myslím si, že v nejbližší době bychom tedy mohli přikročit k tomu, že budeme směřovat tedy na Ruskou federaci tu žádost o náhradu škody. My jsme se inspirovali v zahraničí, tedy budeme postupovat podobně jako třeba v případě toho sestřeleného nizozemského letadla.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě prosím o upřesnění. V nejbližší době – to je jaký časový horizont? A ještě, prosím, se zeptám paní ministryně Maláčové. Vy jste dnes na vládě chtěla předložit návrh na zmrazení platů ústavních činitelů. S jakým výsledkem? A poslední dotaz na pana ministra zdravotnictví: Dnes tedy další vlna rozvolňování, tak co napovídají ta aktuální data? Jak lidé dodržují opatření? Co se týká restaurací, tam je to v zásadě na zákaznících. Ti provozovatelé nekontrolují, zda mají potvrzení o bezinfekčnosti. Tak jestli jsou podle vás ty kontroly dostatečné. Jestli lidé toto opatření dodržují. Děkuji. Protože hlavní hygienička v minulém týdnu mluvila třeba o tom, že se to hodně porušuje. Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak jestli mohu já, tak co se týká toho návrhu na zamrazení platů, tak hnutí ANO trvá na tom, aby se to řešilo přes ten poslanecký návrh. Já se domnívám, že systémový by byl ten vládní návrh. A to nejenom z toho důvodu, že bychom si pak mohli pohlídat, že se to skutečně stihne včas, ale ten druhý, závažný důvod spočívá v tom, že ten poslanecký návrh, který byl předložen, tak má i druhou část, kde se mění platová základna platů ústavních činitelů. A ta se má nově velmi složitým způsobem indexovat.

My jako gestor, Ministerstvo práce a sociálních věcí, s tímto způsobem nesouhlasíme. Zaprvé před několika málo měsíci byla učiněna shoda v Poslanecké sněmovně na tom, že platy ústavních činitelů se budou odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství. Připomínám, že v minulosti to bylo ve veřejné sféře, od průměrné mzdy ve veřejné sféře, nebo respektive v nepodnikatelské sféře. Teď máme novou základnu. Ta si myslím, že je velmi spravedlivá. Ústavní činitelé by měli dýchat s ekonomikou. A po tak krátké době to měnit na netransparentní, složitý a velmi komplikovaný způsob se nám zdá nesystémové, špatné a tak dále.

Takže jsme se shodli na tom, že si to vyřešíme s příslušnými rezorty. A my budeme určitě jako Ministerstvo práce a sociálních věcí, jakmile dojde na vládě ten poslanecký návrh, tak budeme uplatňovat to, aby se pozměnila ta druhá část toho návrhu.

Jinak se zmrazením souhlasíme. Sociální demokracie chtěla minulý rok snižovat, pak se mi podařilo vybojovat díky pozměňovacímu návrhu pana poslance Chvojky právě to zmrazení a zároveň změnu té platové základny. Takže je to dobře, když se zmrazí platy i na letošek.

Jenom pro vaši informaci, kdybychom to neudělali, kdybychom platy ústavních činitelů nezmrazili, tak by normálnímu poslanci bez jakýchkoliv funkcí k 1. lednu stoupl plat, tuším, že o 6 000 korun. To znamená, bylo by to další obrovské skokové navýšení a já si nedokážu představit, že je to politicky průchozí v této době, kdy spousta lidí o práci přišla, spousta lidí vykazuje snížení příjmů.

Tady jsme měli obrovskou diskuzi o tom, jestli si důchodci zaslouží nebo nezaslouží tři stovky navíc, a politikům by takto zásadně platy rostly. To znamená, zmrazení ano a teď hledáme tu správnou cestu. My jako gestor Ministerstvo práce a sociálních věcí si myslíme, že to indexování je špatně, a budeme o tom vést diskuzi, jakmile budeme k tomu vyjadřovat stanovisko na vládě, takto.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych to doplnila. Ano, přesně ta slova, která teď zazněla od paní ministryně, je ten důvod, proč pan premiér jako poslanec ten poslanecký návrh podal. Bylo to poté, co jsme debatovali nad základními položkami prvního návrhu rozpočtu, kdy já tam navrhuji opakovaně vzhledem k tomu, že jsme vlastně zrušili superhrubou mzdu a snížili výrazným způsobem daň zaměstnancům, tak opakovaně navrhuji zmrazení platů státních zaměstnanců. A teď si představte, že by ústavním činitelům vzrostly platy o 5,9 procenta.

Proto Andrej Babiš jako poslanec podal tento návrh. Zpracovávalo ho Ministerstvo financí, já se k tomu doznám. Vyšli jsme ze stejných podkladů jako v tom loňském roce. Nakonec to bylo Ministerstvo financí, které ten pirátský návrh v loňském roce připomínkovalo a zásadním způsobem se podílelo na jeho úpravě. Pokud tam budou nějaké technické – to jsou technické debaty, které v tuto chvíli jsme schopni opravit, ale ten návrh už tam leží.

Ten návrh už tam leží. Běží příslušné lhůty a my uděláme všechno proto, tak jako v loňském roce, abychom přesvědčili obě komory Parlamentu, aby v podstatě ten návrh prošel. Nebyl čas to nějak diskutovat, to určitě je nevýhodou toho návrhu, že nebyl diskutován, ale myslím si, že je morální a správné, že byl podán, protože i každý jiný postup by byl neobhajitelný. A proto to premiér jako poslanec udělal. Děkuji.

Ještě doplním svého kolegu, pana ministra zahraničních věcí k Vrběticím. My jsme debatovali vlastně dva okruhy problému. Ten první okruh byl materiál Ministerstva vnitra z loňského roku na 100 milionů na rekultivaci těch pozemků jako speciální dotaci pro Zlínský kraj. Ten byl tehdy stažen a bylo dohodnuto, že se na tom bude podílet Ministerstvo obrany. To na tom kus práce odpracovalo a musíme si prostě říci, zda, kolik a jak zbývá, to je jeden okruh problému.

A druhý okruh problému je zvažovaný návrh Ministerstva vnitra, že by se udělal speciální zákon na náhradu škody Vrběticím. Musíme to říci, protože tady je celá řada zákonů, které že platí, které mají obecný charakter., musíme si prostě říci, zda nestačí některý z těch zákonů – je jich celá řada – a jak k tomu přistoupit. Určitě jsme připraveni na tom společně pracovat a přijít co nejrychleji k cíli. Příští týden už by měla být první schůzka, kterou svolalo Ministerstvo vnitra. Budou tam zástupci Ministerstva financí, Ministerstva obrany, no a samozřejmě o gesci ministra zahraničí informoval. To znamená o tom, že zvažujeme obrátit se podle norem mezinárodního práva na Ruskou federaci.

Děkuji.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí: Já to možná ještě si dovolím jenom doplnit a vlastně zareagovat na ten dotaz, kdy by ten další krok, co se týče vyžadování mezinárodní právní odpovědnosti po Rusku, kdy bychom k tomu měli přikročit. Tak je to poměrně náročný proces, nicméně já si myslím, že bychom mohli ten další krok podniknout během června. Takže během června by mohlo dojít vlastně k podání toho návrhu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ještě zdravotnictví tedy. Pokud jde o to rozvolnění, já si myslím, že je velmi brzy hodnotit, jaký to bude mít dopad nebo jak je to rozvolnění a ta opatření, která jsou s tím spojena, protiepidemická, v těch provozech dodržována. Máme pondělí, dnes skutečně je to první den, takže vyčkejme si na ty dopady.

Já pevně věřím, že nebudou nějak zásadní. Určitě je nemůžeme zcela vyloučit. Víte, že jsme to rozvolnění udělali pod vlivem rozsudku Nejvyššího správního soudu. Nebylo to čistě naše svobodné rozhodnutí, ale zkrátka musíme respektovat rozsudek Nejvyššího správního soudu a jeho výklad zákona a musíme teď vyčkat na nějaký vývoj situace epidemiologické.

Pravdou je, že proočkovanost populace se stále zvyšuje. Dnes přes 50 procent osob nad 30 let má minimálně první dávku očkování, takže to je dobrá zpráva. Bude se otevírat ve čtvrtek nebo ze čtvrtka na pátek další slot pro osoby 16 plus, 16 až 29 let. Takže toto nám může a doufám, pevně věřím, že bude garantovat, že tady nedojde k nějakému zásadnímu zhoršení a že ta imunizace společnosti je dnes na mnohem vyšší rovině, než když jsme rozvolňovali někdy třeba před rokem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych možná prvním dotazem na pana ministra Vojtěcha navázal. Ještě ta registrace pro lidi 16 až 29 ze čtvrtka na pátek. Nebojíte se toho, že ten slot je příliš široký, že tam je rozdíl přece jenom 13 let, což tolik úplně nebývalo, tak nebojíte se nějakého případného přetížení a pádu systému, tak jako to bylo úplně na začátku? Druhý dotaz ještě taky na pana ministra Vojtěcha: Vy jste měl dnes jednání s panem ministrem kultury, panem Zaorálkem o tom narovnání podmínek v kultuře, tak jak to jednání probíhalo? Pan Zaorálek už dnes řekl, že věří tomu, že příští týden by mohlo dojít k tomu rozvolnění v kultuře třeba v oblasti jídla a občerstvení v kinech a v divadlech atd. A úplně poslední dotaz pak míří na paní ministryni Maláčovou, ještě se týká těch důchodů, 300 korun nad rámec valorizace. Vy jste říkala, že nebylo více peněz na nějaké výraznější navýšení, byť to vláda chtěla. Každopádně třeba komunisté říkali, že to vítají, že ve Sněmovně to hodlají podpořit, ale že možná budou vyžadovat právě ještě citelnější navýšení těch penzí. Tak bude to případně téma k jednání, nebo prostě přes 300 korun nejede vlak? Díky.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já začnu, pokud jde o registraci osob ve věku 16 až 29 let. Ano, máte pravdu, je to téměř 1,5 milionu lidí, ovšem podle informací kolegů, kteří spravují systém registrace, tak mě ubezpečili, že bude ten systém na to připraven a že by nemělo dojít k žádným technickým problémům.

Já jim pevně věřím. Myslím si, že to jsou skutečně skvělí odborníci a že mají velkou zkušenost, ať je to NAKIT, nebo kolegové z armády, tak že k tomu problému nedojde. Uvidíme také, jaký bude zájem. Ono samozřejmě na to trošku všichni čekáme, jaký vlastně v této věkové skupině, té nejmladší, byť máme dnes EMA registrovánu i možnost pro děti 12 plus. Zatím tedy, pokud jde o ty otevřené sloty, tak 16 plus je nejmladší kategorie, kterou nabízíme, a uvidíme tedy, jaký ten zájem reálně bude. Věřím tomu, že systém to zvládne.

Pokud jde o jednání s panem ministrem Zaorálkem, ano, je pravdou, že jsme jednali na základě nějakých jeho vyjádření. Určitě asi není úplně šťastné, pokud dochází k nějakým přestřelkám v mediích, ale už se stalo. Já jsem říkal, že po mém nástupu zkrátka se s ním potkám, což se událo dnes.

Obecně jsme ve shodě a já jsem zadal a byl jsem o tom přesvědčen už v minulém týdnu i na základě toho rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že musíme obecně udělat revizi těch opatření tak, abychom je více sjednotili, více zjednodušili možná, tak aby zkrátka ty podmínky tam, kde to dává logiku, tak byly obdobné. Takže to se týká i kultury, kolegové na Ministerstvu zdravotnictví na tom teď pracují a chtěl bych předložit nějakou revizi těch opatření na příští vládu.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká těch důchodů, tak pokud bude paní ministryně financí řešit příjmy státního rozpočtu, tak je to věc dohody. Za mě říkám, že kromě té valorizace nad rámec zákona ve výši 300 korun, to znamená ten sociálně-demokratický, nikoli vládní, sociálně-demokratický návrh, tak to je důležité, ale ještě důležitější je spravedlivá důchodová reforma.

Víte, že lidi nejvíce zajímá to tzv. výchovné, což je pětistovka za každé vychované dítě pro převážně pečujícího rodiče, a to je věc, která by systémově řešila postavení těch nejchudších seniorů a zejména seniorek v naší zemi, protože ten začarovaný kruh je jednoduchý. Pokud vychováváte děti, tak máte kvůli té roli rodiče nižší mzdu. Bohužel, je to tak všude. A když máte celý život nižší mzdu, tak máte pak logicky pak nižší důchod.

Když to zkombinujeme s tím, že ženy se dožívají, nebo muži umírají bohužel zase v průměru o šest let dříve než jejich partnerky, tak to pak automaticky znamená, že chudoba má ve stáří zejména ženskou tvář.

To znamená, bude to věc diskuse ve Sněmovně. Jak jsem zmiňovala, já bych si přála, abychom schválili ten návrh na devadesátku, to znamená hned po prvním čtení. Uvidíme, jestli se nám to podaří, tam by pak prostor pro změny nebyl. A budeme vyjednávat se všemi, ale důležité je mít systémové řešení a je to především otázka příjmů státního rozpočtu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já to asi doplním. Je to dohoda koaliční, kterou předpokládám, že budeme jako koalice respektovat. Já jsem na jednání koaliční rady měla několik scénářů a samozřejmě jsme to podpořili. Jak jsem řekla, jsou jednoznačně důchodci naší prioritou. Já myslím, že jsme to tím pravidelným zvyšováním a zajištěním jejich úrovně i v této největší krizi od 30. let minulého století dokázali. Srovnejte si to s tou minulou krizí, kdy měli valorizaci 40 korun.

Takže v tuto chvíli ale samozřejmě je tady nějaký rozpočet. Ten rozpočet má i další priority. My jsme se shodli zatím na této jedné. Nechceme ani ohrozit investice, nechceme ohrozit další věci k diskusi. To znamená, že v tuto chvíli je to prostě v rámci možností rozpočtu, a tak to jako koalice jsme se dohodli, že to budeme prosazovat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý podvečer. Já bych měla dotaz na pana ministra Vojtěcha. Vy jste dnes měl jednat s panem Plagou ohledně PCR testování ve školách od nového školního roku. Tak by mě zajímalo, jak toto jednání dopadlo, zdali už je z něj nějaký výsledek a jak to bude od září? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, jednali jsme s panem ministrem Plagou, ale zatím nemáme nějaký konkrétní výsledek. To jednání bylo vlastně první, které jsme měli po mém nástupu tak, abychom si vůbec řekli nějakou představu, jak by ten návrat dětí do škol měl probíhat.

Cílíme na to, a to jsem již řekl několikrát, že bychom chtěli udělat určité screeningové preventivní testování metodou PCR v rámci škol. To znamená první, druhý stupeň a střední školy. Ale ty detaily budeme jednat, o nich budeme tedy jednat, dohodli jsme se na tom dnes.

Ale pravdou je také to, že bychom chtěli mít ty podmínky známé nejpozději do konce školního roku, to znamená do konce června. Ale zatím vám tedy neřeknu přesnější podobu toho testování. Bude to otázka následujících jednání v rámci tedy těch týdnů, které nás čekají.

Je to otázka samozřejmě logistická, organizační, debata s laboratořemi atd., atd. Těch věcí, které musíme tam vyřešit, je celá řada. Ale oba vnímáme to, že by to bylo dobře, abychom zkrátka udělali onen screening v rámci škol, zejména po tom letním období, kdy se děti vrací z prázdnin. Mohou samozřejmě tady hrozit nějaká zavlečení nějakých mutací koronaviru a podobně. Takže to je něco, kde chceme být velmi obezřetní.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla taky dotaz na pana ministra zdravotnictví. Ráda bych se zeptala, jak podle vás bude fungovat od zítra to hrazené testování? Ta změna na ty čtyři antigenní, dva PCR. Jestli můžete třeba říct, kdo bude kontrolovat, jestli případně, eventuálně ten počet lidi nepřekračují? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to nastaveno skutečně tak, že lidé budou mít nárok na čtyři antigenní testy za měsíc, jeden maximálně za sedm dní, a dva PCR. Bude to kontrolováno v rámci systému, do kterého se ty výsledky zadávají. Takže v tomto směru zkrátka by to mělo být podchyceno i technicky a cílem je zkrátka, aby lidé měli nárok nejenom na ty antigenní testy hrazené, což je i současný stav, ale právě i na ty testy PCR, pokud tady máme právě nastávající nějaké cesty, dovolené nebo i povinnost prokázat se testem v rámci jednotlivých provozů, které dnes otvíráme. Takže takto by to mělo být. Dnes proběhlo jednání ohledně úhrad těchto testů, takže já věřím tomu, že by neměl být žádný problém s tímto.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana ministra zdravotnictví, zda váš rezort souhlasí se snížením úhrad od pojišťoven za antigenní testy na 201 korun. Dále bych měl dotaz k agendě vlády, zda jste dnes schválili šest kandidátů do orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. A poslední otázka na pana ministra zahraničí, která se týká českého zastoupení v Rusku. Tam mělo dostat výpověď do konce května 79 místních sil. Tak zda už je tom tak, zda skutečně všichni dosud tu výpověď dostali? A zároveň Česko také dostává z řady zemí, nebo dostalo, nabídku pomoci v souvislosti s chodem české ambasády, tak zda byste tohle mohl trošku konkrétně popsat? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Začnu tou první otázkou. Ano, máte pravdu, já jsem vlastně tím končil tu odpověď na předchozí otázku. Skutečně proběhla debata o snížení úhrad jak tedy testů metodou PCR, tak antigenních testů. Ten výsledek za nás je uspokojivý.

Pokud se bavíme tedy o těch testech antigenních, tak dochází ke snížení na 201 korun. My jsme cílili na tu částku 200 korun, protože se obáváme, že nižší částka by mohla znamenat, že se testování stane hůře dostupným, že zkrátka už ti poskytovatelé a testovací místa to pro ně nebude lukrativní. Takže myslím si, že je dobře, že se všechny pojišťovny dohodly na té částce 200 korun za antigenní test.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak co se týče té druhé otázky. Ano, návrh kandidátů na funkci členů orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky byl vládou jednomyslně schválen.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, a ještě pan Kulhánek.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí: Děkuji, co se týče propouštění těch místních sil na naší ambasádě v Moskvě a i v Českém domě v Moskvě, tak těch zhruba 79 místních sil bylo propuštěno, respektive byla jim řádně dána výpověď. Já jsem byl dnes informován panem velvyslancem Pivoňkou, že i dnes proběhla nějaká menší rozlučka s těmi pracovníky, kteří se tedy podíleli na chodu jak české ambasády, tak i Českého domu.

My do budoucna řešíme to, jakým způsobem nastavit chod ambasády i Českého domu. Probíhá teď v rámci Ministerstva zahraničí takový interní audit. Máme několik scénářů, ten proces ještě není ukončen, takže já se zdráhám tady sdělovat nějaké postupy, nebo jak budeme postupovat.

Co se týče pomoci, kterou nám nabízí celá řada členských států Evropské unie, já říkám na všech jednáních s našimi partnery, tak vždycky ta nabídka padá. Naposledy, když jsem byl v Berlíně, tak můj německý kolega Heiko Maas mi taky nabízel možnost pomoci s chodem české ambasády. Slovensko, Velká Británie, Maďarsko, Slovinsko, všechny tyto státy nám nabízejí pomoc.

My si toho nesmírně vážíme, já za to chci poděkovat. Nicméně v tento moment ještě necháváme doběhnout ten audit, jak by měly naše ambasáda a Český dům dále fungovat, a ještě tedy nebylo rozhodnuto, jestli tuto pomoc využijeme, nebo ne.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz ještě.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, jaké kroky děláte pro to, abyste přilákali turisty k nám do České republiky tak, aby to pomohlo české ekonomice. Případně jestli plánujete upravit pravidla nebo zjednodušit pravidla pro cestování i z jiných zemí, a to i ze zemí mimo Evropskou unii. A jak to bude, nebo jestli plánujete upravit podmínky i pro země, které testují vakcínami, které nejsou schválené Evropskou unií. Děkuju.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí: Děkuji, tak my samozřejmě nejenom chceme umožnit českým občanům, aby cestovali do zahraničí, ale chceme podpořit český turistický sektor, protože, jak říkám, celý tento sektor zaměstnává statisíce lidí v České republice, myšleno tedy v pohostinství, v hotelnictví. Takže určitě tohle je jedna z velkých priorit.

Musíme ale postupovat tak, aby ta incomingová turistka byla bezpečná. My si velmi slibujeme od toho evropského covid pasu. To si myslím, že bude způsob, jak nastavit cestování po Evropě bezpečné a celkem snadné.

Samozřejmě, my se díváme i na země, kde je epidemická situace, řekněme, velmi pozitivní, jako je Izrael. Já když jsem byl v Izraeli, tak jsem i o otázce podpory turistického ruchu a řekněme lákání izraelských turistů do České republiky také jednal. Dnes jsem o tom mimo jiné znovu jednal s izraelským velvyslancem.

Takže určitě tohle jsou možnosti, které České republika má. Ale jak říkám, musíme postupovat obezřetně, protože ten vir nikam nezmizel a je nutné nastavovat ta pravidla tak, abychom nedávali možnost šíření viru dále.

Takže tohle asi k tomu, jestli vám takhle stačí odpověď.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě dotazy prostřednictvím webexu. Nejprve Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý podvečer. Já budu mít, s dovolením, tři otázky takové drobnější. Chci se ještě dostat k těm PCR testům, které by nyní měly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Jak to bude vypadat, budu se moci otestovat v jakémkoliv zařízení, které ty testy dělá, anebo bude seznam těch, které to hradí z veřejného zdravotního pojištění?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Bude to standardní systém jako nyní. To znamená, pokud jde o PCR testy, u těch antigenních už jsme o tom hovořili, to je také stejný systém, ale pokud jde o ty PCR testy, tak vlastně budeme mít dva PCR, respektive dva způsoby testování metodou PCR.

Jednak to budou právě ty screeningové plošné PCR testy od zítřka, kde se úhrada nastavuje na 303 korun plus odběr za 47 korun, a pak standardně diagnostické PCR po indikaci lékaře, kde se také úhrada snižuje z 1 113 na 614 korun, což bude tedy platit až od 1. 7. 2021.

To je ta dohoda z dneška a bude takto možné se nechat otestovat kdekoliv, kde zkrátka nabízí tuto metodu a budou tedy se lidé moci preventivně v rámci toho screeningu otestovat dvakrát měsíčně za tuto úhradu.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuju. Pak se vás ještě, pane ministře, zeptám: Vy jste říkal, že byste chtěli udělat revizi těch podmínek pro kulturu, jak jste o tom hovořil s panem ministrem Zaorálkem. Bude se ta revize týkat i nějakých dalších věcí? Já dám třeba příklad bazény – do restaurace můžete jít se samotestem, ale bazény toto neakceptují, tam musíte mít ten test profesionálně udělaný z odběrového místa: Neakceptují ani ty samotesty, které si třeba uděláte v práci. Tak jestli i v této věci dojde k nějakému srovnání podmínek?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to možné. Já skutečně jsem zadal kolegům, aby se podívali komplexně na všechny ty segmenty, protože to není jenom otázka bazénů, kultury, to jsou třeba i konference a podobně, kde ty rozdíly také ne vždy z mého pohledu jsou smysluplné nebo zdůvodnitelné. Třeba mezi kulturními akcemi a konferencemi.

Takže cílem je zkrátka se na to podívat celkově, komplexně, vyhodnotit epidemiologické riziko a tam, kde je obdobné, tak mít obdobné podmínky. Jestli se to bude týkat třeba i bazénů nebo tam kolegové vyhodnotí, že tam to epidemiologické riziko, vzhledem k tomu, že není povinnost nosit tam roušky jakkoliv a není tam možné ani dodržovat nějaké rozestupy atd., tak jestli vyhodnotí, že bude nutné tam mít pouze ty standardní testy, to nechám na vyhodnocení kolegů z hygienické služby.

Ale znovu říkám, chceme tu revizi provést v tomto týdnu a předložit návrh příští týden na vládu, takže určitě o to budeme informovat.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuju. A ještě můj poslední dotaz se týká toho, co řekl pan vicepremiér Hamáček na dnešní tiskové konferenci ČSSD. On tam hovořil o tom, že by chtěl, aby se rozvolnily trošku podmínky podávání druhé dávky, protože lidé si stěžují, že chtějí jet na dovolenou a v tu dobu by měli jít na druhou dávku, a to teď není možné si ji posunout. Tak jestli jste o tomto na vládě hovořili a jestli je možné tato pravidla nějak rozvolnit. Děkuju vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My jsme o tom hovořili pouze s panem vicepremiérem Hamáčkem a on pak to zvedl na vládě, ale spíše tak, že by to chtěl projednat zejména v rámci Rady vlády pro zdravotní rizika. Já s tím souhlasím, na druhou stranu pravdou je, že ten systém je nějak organizován, jsou naplánovány dodávky vakcín a podobně.

Takže budeme to debatovat, já už jsem tu debatu zahájil vlastně ještě před tím, než pan vicepremiér dnes o tom hovořil, protože samozřejmě mě to také zajímalo a musíme to diskutovat s kolegy z armády, z NAKIT, kteří vlastně plánují všechny ty dodávky každý den.

Víte, že očkujeme dnes 100 000 lidí, takže je otázka, jak vlastně může být ten systém nastaven a flexibilní tak, aby nám nedošlo k tomu, což bychom si určitě nepřáli, aby pak třeba se prodlužovaly čekací doby a podobně, nějakým způsobem se ty termíny přehazovaly příliš, a tím pádem by celá ta organizace očkování mohla zhavarovat, což určitě nechceme. Takže budeme o tom jednat, jaké budou možnosti v rámci toho systému tak, aby to neohrozilo ten systém jako takový.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý podvečer, já bych měl také tři dotazy, rovněž velmi stručné. Nejprve taková, řekl bych, potvrzovací otázka na paní vicepremiérku Schillerovou, zdali tedy platí, že jste neprodloužili kompenzační bonus a že tedy s dneškem končí tato vládní pomoc.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, já jsem nenavrhla na vládě vydat formou nařízení vlády prodloužení kompenzačního bonusu na červen. Takže končí 31. květnem, což znamená, že bude ještě nějakou dobu trvat lhůta za to vyplacení.

Dnes vlastně například skončilo druhé bonusové období. To znamená, že ještě nějakou dobu budou moci žádat. A to z prostého důvodu, protože v podstatě ekonomika je de facto až na nějaké úplné malinkaté výjimky otevřená. Ty malinkaté výjimky, k tomu se vyjádřil pan vicepremiér Havlíček, že bude možné pokrýt v rámci jeho dotačních programů, programů MPO. To znamená, já jsem tento návrh nepodala. Děkuju.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. A právě tam směřuje i můj druhý dotaz. Pane vicepremiére Havlíčku, vy jste řekl, že dnes teda na agendě vlády nebyly programy pomoci vašeho rezortu, nicméně skončil s dneškem Covid – Nepokryté náklady. Znamená to, že na jednom z dalších jednání vlády se budete zabývat dalšími programy, které jste vy dnes zmínil, které ještě zůstaly, a že dojde na přetřes také další redukce těchto programů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My jsme řekli, že dokud budou některé obory zavřeny, že stále budou dostávat podporu, a protože v tuto chvíli se to ještě týká do značné míry kultury, i když už se taky otevírá, tak ten program pokračuje dál. Ale on už byl nadesignován v těch týdnech minulých, takže vlastně dojede.

Stejně tak je to s tím programem Covid – Bus a stejně tak je to s tím programem Afgricovidem, čili potravinářství. Nepředpokládá se, že by se další programy spouštěly, ani se nepředpokládá, že by se prodlužoval například Covid – Nepokryté náklady, ale je třeba říct jednu důležitou věc, a to tu, že se vlastně stále vyplácí z těchto programů.

Je pravda, že to jsou samozřejmě už platby, které jsou vztažené k těm minulým měsícům, ale protože program Covid – Nepokryté náklady se bude žádat v červnu, tak vlastně po celý červen lze předpokládat, ještě v části července vlastně budou dostávat podnikatelé peníze, které se vázaly v dubnu a které se vázaly v květnu.

Fakticky tím chci říct, že když se na to díváme z úhlu pohledu cash flow, protože ti podnikatelé to tolik už nevážou, jestli to platilo k měsíci a, nebo k měsíci b, tak vlastně podnikatelé stále dostávají a budou dostávat z těchto programů dojíždějících žádostí.

Jenom tady řeknu ještě jednu věc, pane Ťopku, pro vás to je celkem důležitá informace, tak když jsme to dopočítali, tak program Covid – Nepokryté náklady a program Covid 2021 v tuto chvíli už se pohybuje a bude se přibližně blížit mezi částkou 15 až 16 miliard korun. My jsme původně, možná si vzpomínáte, předpokládali, že to jsou programy za 12 miliard korun. Takže o ty programy je zájem a lze předpokládat, že ta částka 15 až 16 miliard skutečně nakonec bude vyplacena.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Nicméně už nikoliv za měsíc červen.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, přesně tak. Nebude to už za červen, bude to za květen, ale bude se to vyplácet v průběhu června, případně v červenci podle toho, jak kdo zažádá.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji za odpověď. A třetí dotaz vlastně míří na oba oslovené členy vlády, jak na paní vicepremiérku, tak asi i na vás, pane vicepremiére, protože kritici říkají, že to, že se otevřou obchody, ještě neznamená, že se dosahují tržby těch původních hodnot. Volají po tom otevření. Já se vás chci zeptat, do jaké míry ukončení těchto programů souvisí se stavem státního rozpočtu? Neboli kdybychom chtěli v těchto programech pokračovat, měli bychom na to vůbec?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak to je asi dotaz primárně na mě. Já bych chtěla upozornit na to, že se podařilo vyjednat, a nebylo to vůbec nic jednoduchého, schodek rozpočtu 500 miliard. Disponibilních ve vládní rozpočtové rezervě bylo něco kolem necelých 80 miliard, které byly vyplaceny a použity primárně na tuto podporu.

Když se podíváte, zítra bude pokladní plnění. Zase zveřejním jako každý měsíc výkaz toho, kolik bylo investováno do ekonomiky. K 30., teď máme 1. června, takže k 30. dubnu to bylo 421 miliard od vypuknutí pandemie, přičemž většina těch peněz šla právě na přímou pomoc. Jenom vy jste se ptal na ten kompenzační bonus, tak od října do dnešního dne bylo vyplaceno téměř 20 miliard.

Takže pak to sečtu všechno dohromady a zjistíte, že to nebylo málo, třeba jenom na tom kompenzačním bonusu a byly i další pomoci. To znamená, žádná země na světě by neměla na vyplácení do nekonečna. Ale jsou tady další nástroje. Máme tady pandemický zákon, máme tady odškodňovací zákon. Pokud někdo má pocit, že prostě by se měl domáhat této náhrady, tak samozřejmě může.

A nezapomínejme, prosím, že máme disponibilních ještě kolem 400 miliard na úvěrech podpořených státní zárukou ve výši 80 procent pro ty střední firmy, pro ty nejmenší ve výši 90 procent a že jsem prosadila jménem vlády v Poslanecké sněmovně, aby tyto úvěry mohly být použitý nejen na provozní, ale i na investiční. Takže to je také nástroj, který je velkou pomocí ekonomice jako další peníze, které investujeme do investic.

Takže váš dotaz, který zní, jestli bychom měli na další podporu, tak samozřejmě v určitém okamžiku bychom na ni neměli, ale to by neměla žádná země na světě. Děkuji vám.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já vám také děkuji za odpovědi.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Jestli můžu, ještě k tomu dodám tedy jednu věc, a to, že my jsme jasně říkali, že do doby, dokud jsou zavřené provozovny, tak bude podpora přímá. Jenom podotýkám, že je celá řada evropských zemí, které dávaly pouze podporu nepřímou. Typickým příkladem je třeba Maďarsko. To znamená záruční instrumenty.

Byl jsem minulý týden v Belgii, tam jsou stále zavřené restaurace, přesto už restaurace nedostávají žádnou přímou podporu, i když jsou zavřené. My jsme přesně do dne, dokud bylo zavřeno, poskytovali a poskytovat budeme tu podporu přímou.

Teď to tedy bude přecházet na podporu nepřímou, a to přesně v momentu otevření. Současně bych jenom doplnil, že nejde jenom o záruční instrumenty, ale my jsme slíbili, že podpoříme investice, a pokud jste teď sledoval poslední průzkumy trhu, tak právě menší a střední firmy potřebují více investovat. Berou to jako určitý hendikep po té době, a právě proto jsme připravili záruky rovněž investičního charakteru, případně ty zrychlené odpisy, nebo jsme změnili zákon o investičních pobídkách. A současně jsme posílili i inovační podporuT

Takže bude to podpora inovační, investiční a záruční, jak za provozní úvěry, tak za investiční úvěry.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Mockrát děkuji za odpovědi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a z dnešní tiskové konference je to vše, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X