Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

31. 1. 2018 14:02

Tisková konference po jednání vlády, 31. ledna 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde premiéra Andreje Babiše, vicepremiéra Martina Stropnického a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra kultury Ilju Šmída. Prosím, pana premiéra o úvodní slovo.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dneska vláda trvala poněkud déle, my jsme řešili strašně moc různých praktických a provozních věcí. Jednak jsme vlastně probírali dlouho evropskou agendu z titulu těch mých různých jednání v Davosu a Budapešti a v Bruselu. Dokonce jsme se domluvili, že si na to uděláme speciální setkání vlády, myslím 14. února, i za účasti našich expertů. Potom jsme řešili, například Státní fond rozvoje bydlení, kde máme z titulu zákona zablokovaných šest miliard.  A také jsme debatovali dneska dlouze o tom, co jsme slíbili, že budeme investovat a já jsem vlastně v sobotu se zúčastnil otevření nového úřadu pro občany v Brandýse nad Labem na základě toho projektu dotací pro obce, který jsem zavedl na Ministerstvo financí 2014. Já si myslím, že právě, to je ten koncept, který chceme aplikovat na další investice, hlavně na obnovu kulturních památek, na domovy seniorů, pro obce, pro sportovní infrastrukturu a přemýšlím o tom, že bychom právě udělali takový velký investiční fond, který by vyhlásil podobné programy dotací, hlavně pro obce, města, potažmo kraje. Potom jsme si připravovali koncepci našich výjezdů do krajů. My bychom chtěli navštívit postupně všechny kraje, celá vláda a nějaký program co bychom tam projednávali. Jednali jsme samozřejmě o celkových provozních záležitostech ministerstev. Znovu budeme řešit čerpání evropských fondů., To má být znovu na plánu 7. února, to chci sledovat měsíčně, hlavně ty programy, které se nečerpají, a potom vlastně řešit ten přesun a samozřejmě, že je to důležité v tom Bruselu, abychom na to měli tu kompetenci. Já jsem o tom mluvil s panem Junckerem že, že pokud zjistíme, že nějaký program je nečerpán, že bychom si to tady vlastně sami odsouhlasili bez toho, abychom museli žádat nějaký souhlas. Potom jsme vlastně schválili vládního zmocněnce pro sport, jak bylo už avizováno, je to pan Milan Hnilička. On se stane tím zmocněncem až 1. března, až po olympiádě, protože vlastně je generální manažer svazu ledního hokeje, takže tu funkci opustí a bude dělat poradce panu ministrovi Plagovi. A jeho hlavní úkoly samozřejmě přijít s transparentním přidělováním peněz do našeho sportu. Hlavně, aby ty peníze přišly do klubu, tam kde jsou naše děti. Vlastně investice.  Protože v rámci debaty na vládě, i paní ministryně Dostálová i na ministerstvu sportu je vlastně obrovský převis na investice a tam se nedostává dost peněz a my si myslíme, že my jsme měli to řešit zásadně v rozpočtu za rok 2019. Rozpočet 2018 je určitě to nejdůležitější, co nás čeká., a tam právě bychom chtěli ukázat, že chceme masivně investovat, protože to je to potřeba, v tom je ten růst, který můžeme sami zrealizovat. Potom udělal personální změnu v radě pro vědu a výzkum. Ta rada už jednou zasedla, v podstatě teďka máme druhé zasedání v pátek. Pana Arnošta Markse v radě nahradil pan pProf. Mařík, který je za významný člen vysokoškolské obce, je to respektovaný odborník, je to vlastně symbol Pprůmyslu 4.0 a to si myslím, že je dobré řešení. Potom jsme samozřejmě dlouho diskutovali to lithium. Bohužel nastala taková nešťastná komunikace ze strany pana ministra a jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna, tzn. že sněmovna jasně řekla, že to memorandum je nulitní , že v podstatě nás žádá, aby ten průzkum prováděl státní podnik a aby v podstatě zisk z té případné těžby zůstal v českých rukou, a to samozřejmě my uděláme. V podstatě pan ministr zaúkoluje státní firmu Diamo, která by měla přikročit k tomu průzkumu, měl mimochodem jsem taky pořád dál, například korejskou stranu, když byla u nás na jednání o jaderné energetice, jestli teda nemá nějaké technologie, no a je zajímavé, že právě v těchto dnech nás oslovil zástupce jednoho velvyslanectví o tom, že by měl tady zájem investovat velký výrobce lithiových baterií, což by bylo samozřejmě velice dobré. Takže ten plán je nezměněn, jak jsme říkali před volbami, chceme, aby lithium zůstalo v našich rukou. Pan ministr v dobré víře se snažil to vyřešit,  já myslím, že to dořeší. Jeho úkol je vyjednat právní závaznost toho memoranda, takže potom on bude pokračovat v jednání. Já jsem přesvědčen, že to, co jsme řekli, že to memorandum je právně nezávazné pro náš stát, že pan ministr vlastně dojedná s tou protistranou.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Prosím, pana vicepremiéra a ministra zahraničí, pana Martina Stropnického.

Martin Stropnický, ministr zahraničních věcí: Ddobrý den i ode mne, dámy a pánové, tak všichni víme, že naši zaměstnavatelé se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovních sil, proto jsme jako na ministerstvu jednu ze svých priorit hned po nástupu do této vlády považovali za nutné se touto problematikou intenzivně zabývat a já můžu s radostí konstatovat, že vláda schválila návrh Ministerstva zahraničních věcí na zvýšení počtu pracovníků, a to především z Ukrajiny, v tzv. režimu Ukrajina, který je docela úspěšně používán už od roku 2016. K tomu bych rád dodal dvě věci, které občas bývají zmiňovány, samozřejmě, že jde o místa, která jsou nejdřív nabízena na našem pracovním trhu, teprve když nejsou adekvátně pokryta zájmem našich pracovníků, tak potom je nabízíme tímto způsobem. Aa druhá významná složka toho plánu je, že nejde o nějaké dumpingové náklady nebo platy, řekněme, ale, že jsou ti lidé zaplaceni v rámci toho mzdového mediánu, a tak jsme také jednali včera s vedením Svazu průmyslu a  dopravy, a tak budeme také jednat s panem Dlouhým z Hospodářské komory, čili konkrétní český podnik si prostě nejlépe sám vybere přímo na místě toho konkrétního člověka, a pak se dostane do mechanismu, který je nastaven právě nově tak, aby tam nedocházelo k nějakým pochybnostem nebo k nějakým dokonce nekalým praktikám, což v minulosti rozhodně není možno vyloučit, čili ten režim Ukrajina bude podstatně navýšen, to si myslím, že je dobrá zpráva, o zhruba z nějakých deseti na dvojnásobek, čili na 20 000 žádostí, které bychom rádi vyřídili, potom samozřejmě myslíme i na další destinace nebo teritoria, je tu zájem z Mongolska, například nebo z Filipín. Tam by samozřejmě nešlo o tak vysoké počty, ale ta možnost se otvírá, samozřejmě, že také sondujeme ten pracovní trh, například v Srbsku nebo nebo Bělorusku. Ještě bych rád, dodal ve vší stručnosti, že my máme i takový režim, řekněme, který má pomoct zemědělství, které se potýká také s nedostatkem pracovních sil speciálně v sezónních pracech, takže tam bychom rádi se dostali na číslo asi 1500 zaměstnanců a tam myslíme teda výhradně na lidi z Ukrajiny. Budou s tím nějaké náklady, ty náklady se pohybují zhruba kolem 50.000.000 Kč, s tím navýšením té agendy, i se zrychlením té agendy, o co my jsme velmi rádi společně s Ministerstvem vnitra se zasadili a především to realizovali, ale vzhledem k tomu, že uvažujeme o zvýšení správního poplatku vzhledem k tomu, že také samozřejmě, ten, to zvýšení pracovních sil přinese nějaké odvody, takže v tom součtu nejsme rozhodně v minusu, naopak v několika milionovém plusu. Toť vše, děkuju.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Dalším, koho poprosím o shrnutí, je ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Robert Pelikán, ministr spravedlnosti: Dobré odpoledne i za mě. Já jsem měl návrh novely trestního zákoníku a dalších zákonů souvisejících, s kterým zejména jsme tak souborně se se upravili legislativu tak, abychom vyhovovali mezinárodním závazkům, které jsme na sebe přijali zejména v oblasti boje proti terorismu, praní špinavých peněz, korupci a z vnitrostátního hlediska je tam zajímavý nový trestný čin maření spravedlnosti, kterého se dopustí ten, kdo v soudním řízení vědomě předloží padělaný důkaz nebo znalecký posudek nebo křivý znalecký posudek, čili jsou to ty případy, kdy sei někdo snaží vlastně podvodně dosáhnout nějakého výsledku toho soudního řízení a dnes paradoxně mu za to nic moc nehrozí, takže oto, co slibujeme, že by to mělo přispět kvalitnější justici. Kromě toho, potom vláda rozhodovala ve čtyřech případech o možném vstupu do řízení před Ústavním soudem, nakonec z těch čtyř případů vybrala 2 případy, kdy do toho řízení vstoupí a to jednak případy, kdy je skupinou senátorů napadán zákon o střetu zájmů, respektive ta povinnost podávat majetková přiznání. My hájíme povinnost podávat majetková přiznání, jsme přesvědčeni, že transparentnost patří do politiky na všech úrovních, a dál potom ještě do řízení zahájeného na základě podnětu Nejvyššího správního soudu na zrušení jednoho ustanovení zákona o státním občanství, kde zase vláda hájí to ustanovení. Děkuji.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úúřadu vlády ČR: Děkuji, nakonec, prosím, ministra kultury Ilju Šmída. Máte slovo.

Ilja Šmíd, ministr kultury: Hhezké, dobré odpoledne, dámy a pánové, já se budu snažit být stručný. Soubor národních kulturních památek čítá dnes 321 položek, a jsou to nejvýznamnější zástupci všech různých typů památkového bohatství, které je u nás. Vláda dnes schválila nařízení o prohlášení 19 kulturních památek za národní kulturní památky a jsou to památky, které jsou, jako každoročně jsou vybírány určitým teématickým celkem, tentokrát jsou to sakrální stavby, poutní areály, které jsou významnými architektonickými dominantami zasazenými v kulturní krajině. Kdybyste se podívali na těch 19 památek, které tady mám vyobrazeny, tak jsou to opravdu stavby, které jsou významnými dominantami v krajině, myslím si, že málokdo může pochybovat o tom, že třeba poutní areál v Mariánské Týnici máme nebo Svatý Kopeček u Olomouce nejsou významnými dominantami v krajině. Chtěl bych říci, že návrh na prohlášení za kulturní památky samozřejmě pochází z gesce Ministerstva kultury, které to vybírá na základě jednak inspirací a podnětů a iniciativ z veřejnosti z kulturní veřejnosti, má svoji vědeckou radu, která potom ty návrhy posuzuje a zhruba právě jednou za rok, možná za 2 roky, záleží na tom, jak velký ten soubor,  ten soubor předkládá k jednání vlády. To, že jsou památky prohlášeny za národní kulturní památku, je samozřejmě pro tyto památky významné, jsou to určité priority při žádání o grantové podpory na jejich obnovu, mohou vstupovat do evropských programů a samozřejmě také je to významným prvkem turismu, protože když je nějaké místo prohlášeno za národní kulturní památku, určitě vzbuzuje větší zájem turistů. Realizace tohoto nařízení nepřinese žádné zvýšené nároky, ty památky jsou v docela komfortním stavu, takže nepředpokládáme v nejbližší době nějaké mimořádné výdaje,  ten návrh byl schválen bez rozporu, takže jsem rád, že od 1. července, kdy, to nařízení vejde v platnost, budeme mít v tom souboru 321 položek a dalších 19 památek, celkem 340 památek. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X