Tiskové konference

31. 8. 2022 15:11

Tisková konference po jednání vlády, 31. srpna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády, Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den dámy a pánové. Vláda samozřejmě v posledních dnech, týdnech měsících intenzivně řeší především rostoucí ceny energií a jejich dopad na občany a na české firmy. Minulý týden jsme doplnili náš deštník proti drahotě úsporným tarifem, pracujeme na navýšení normativu příspěvku na bydlení, vyplácíme mimořádný příspěvek 5 000 korun na dítě, důchody se letos zvýší třikrát atd. A pokud by se občané přesto dostali do problémů, tak je připraven systém mimořádných dávek, které jim pomohou.

Já jsem tedy vyjmenoval některá z těch řešení, která jsou vlastně řešením následků. V době, kdy ale zcela jasně přestal fungovat trh a ceny energií v celé Evropě jsou úplně mimo realitu, tak musíme řešit hlavně příčiny a musíme řešit příčiny jak na celoevropské úrovni, tak na té úrovni národní.

Včera ceny elektřiny na trhu klesly zhruba o čtyřicet procent a to ukazuje zcela jasně, že ten tlak na celoevropské řešení je úspěšný. Protože už samotné svolání Rady pro energetiku, debata o tom, jak společného řešení docílit, vedly k tomu, již tyto věci vedou k tomu, že ceny elektrické energie významně klesly.

To je dobrá zpráva pro spotřebitele a je to samozřejmě i motivace pro nás, abychom pokračovali v přesvědčování dalších států Evropské unie tak, abychom co nejdříve našli společné řešení. Já mohu říct, že k tomu společnému řešení se v těch posledních dnech a hodinách přiklání stále více zemí. Jednal jsem s řadou evropských kolegů, kteří mi to potvrdili. Pan ministr Síkela vede jednání na úrovni ministrů pro energetiku a posunujeme se tady kupředu.

Nadále ale propočítáváme i varianty národního řešení, které by mohlo doplnit to celoevropské. Pro veřejné instituce pracujeme také na nějaké formě tzv. státního obchodníka s energiemi, abychom zajistili dostatek energií pro kritickou infrastrukturu a veřejné instituce. V této souvislosti Ministerstvo průmyslu a obchodu, a pan ministr Síkela o tom bude informovat podrobněji, vyhlásí stav předcházení nouze v teplárenství od 5. září, který umožní teplárnám topit i za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž by přitom čelily sankcím nebo nějakým zdlouhavým povolovacím procesům.

Toto opatření má také význam a podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt, a zásadní je také pro teplárny, které se už nyní mohou začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí. Tato paliva nesplňují určitě ty aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je teď zásadní prioritou, na kterou v této kritické situaci musíme všichni myslet.

Připomenu, že jsem také včera jednal s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem o chystané transformaci ČEZ. Naším cílem je získat v dohledné době větší státní kontrolu nad výrobou elektrické energie v České republice. Tato krize ukazuje, že vliv na energetickou infrastrukturu je pro každý stát důležitý.

Nadále pracujeme intenzivně na tom, abychom odstřihli Českou republiku od závislosti na Rusku. Proto je důležitá i modernizace naší energetiky a té jsme schopni rychle dosáhnout jenom tehdy, pokud budeme dobře využívat i ty možnosti, které nám poskytují zdroje z Evropské unie. Proto také dnes vláda jmenovala vládního zmocněnce pro posílení odolnosti a modernizaci ekonomiky pana Tomáše Hrudu, který bude mít na starost koordinaci čerpání evropských peněz, ať už formou výhodných půjček, nebo dotačních programů.

V souvislosti s energiemi a s těmi kroky, o kterých tady mluvím, bych chtěl ale také varovat občany před tím, aby nenaslouchali nebo nepodléhali těm zdánlivě jednoduchým řešením, která přinášejí do veřejného prostoru populisté, ať už z jedné nebo z druhé strany, kteří mají jeden zájem, jak jsme to viděli v minulosti, a to je větší připoutání České republiky k Rusku.

Musí jasně a nahlas zaznít a naše vláda to říká, že elektrická energie k občanům neputuje přes nějakou záhadnou burzu v Lipsku, ale v drtivé většině ji dodavatelé prodávají přímo zákazníkům v České republice. Jsme součástí otevřeného trhu, díky kterému ale máme také například dostatek ropy pro výrobu benzínu a nafty nebo k nám prostřednictvím tohoto otevřeného trhu proudí zemní plyn. A pro nás je tento otevřený trh z tohoto hlediska životně důležitý a ti, kteří nám radí, abychom to tady zavřeli všechno a nepohybovali se na tomto otevřeném trhu, tak tito opoziční politici buďto nemají základní informace a základní znalosti těch věcí, anebo občanům lžou a snaží se vyvolat paniku. Ať každý posoudí, která z těch variant je horší.

Znovu tedy opakuji, vláda pracuje velmi intenzivně jak na evropském, tak národním řešení a obě ta řešení by se měla doplňovat. Žádné rychlé a jednoduché recepty bohužel v této oblasti nefungují, a naopak by přinesly zásadní hrozby pro Českou republiku, pro naše občany, podnikatele a firmy.

Tolik k energiím, ještě zmíním pár věcí. Vláda dnes také schválila zvýšení tarifní složky platů státních zaměstnanců, jehož pokrytí bude záviset na schopnosti ministerstvech najít prostředky ve svých rozpočtech. Nebude mít tedy žádné další dopady na státní rozpočet. Tímto krokem jdeme také směrem, který jsme si vytyčili v našem programovém prohlášení. Státní správa bude na pracovním trhu konkurenceschopná, aniž by to ale znamenalo výrazně vyšší nároky na státní finance.

V rámci dobrých zpráv bych také chtěl říct, že jsme dnes projednali antibyrokratický balíček, první antibyrokratický balíček, který je výběrem dvaceti zbytečných povinností a agend. Vznikl ve spolupráci s Hospodářkou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a dalšími aktéry. V tom balíčku jde například o zjednodušení daňového odpisování, zrušení povinnosti účetnictví pro fyzické osoby, které mají určitý obrat, nebo o zrušení povinnosti pro zaměstnavatele sestavovat písemný rozvrh dovolených svých zaměstnanců.

Je to první krok ke zrušení zbytečných a zatěžujících agend a povinností, jak to naše vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Samozřejmě následovat budou v této oblasti další kroky a příslušná ministerstva budou tento antibyrokratický balíček uvádět v život.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, a já nyní poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás chtěl informovat rámcově o třech věcech. Ta první je, jak už pan premiér avizoval: Ministerstvo průmyslu a obchodu s platností od 5. září vyhlásí stav předcházení stavu nouze v teplárenství. Jde o další krok, který nám umožní snížit spotřebu plynu během nadcházející topné sezony a jde o prevenci vůči nevyzpytatelnosti ruského režimu a otázce, jak budou vypadat dodávky plynu do Evropy v příštích dnech, týdnech a měsících.

Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství umožní provozovatelům tepláren využívat jiné druhy paliv než zemní plyn. Jde například o uhlí nebo o lehké topné oleje, které by za normálních okolností nesplnily emisní limity. Tento krok je signálem pro provozovatele tepláren, aby se alternativními palivy předzásobili a aby si případně zajistili i dostatečný počet zaměstnanců.

Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství neznamená to, že automaticky vstoupí v platnost také vyhláška o snižování teplot v bytových, administrativních a dalších budovách. Takže tato vyhláška v platnost nevstupuje.

My nyní dokončujeme vypořádání připomínek z mezirezortního řízení a v návaznosti na podané připomínky také počítáme s tím, že tato pravidla dnes nevstoupí v platnost automaticky po vyhlášení stavu předcházení stavu nouze v teplárenství, ale aktivovala by se až v návaznosti na další rozhodnutí ministerstva.

Další věc, o které bych chtěl informovat, je, že jsme dokončili práce na aktivaci programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn, elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen a rozhodli jsme se, že v rámci tzv. dočasného programu v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině pomůžeme firmám, energeticky náročným firmám v celém zpracovatelském průmyslu.

My jsme původně měli připraveno několik variant, například plyn pouze pro sklářství a keramiku. To konečné rozhodnutí je, že chceme pomoci firmám jak s plynem, tak elektřinou v rámci celého zpracovatelského průmyslu, a ta forma pomoci bude vypadat následovně: Firmy, které prokáží povozní ztrátu a to, že tato ztráta byla způsobena vysokými cenami energií, tak my chceme těmto firmám kompenzovat až 30 procent způsobených nákladů u energeticky náročných podniků, až do 50 procent, teda u normálních je to 30 procent, u energeticky náročných až do 50 procent a u zvláště energeticky náročných podniků do 70 procent. Maximální výše pomoci, kterou tento rámec připouští, jsou podle té podoby schválené Komisí dva miliony eur.

Vládě jsme schopni první návrh předložit velmi rychle, tedy já počítám, že k tomu dojde ještě v průběhu září. Ty předběžné kalkulace, kolik na tento program v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu utratíme, jsou zhruba 25 až 28 miliard korun.

Pokud se jedná o zajištění dodávek energií a to téma, které bylo velmi medializováno v posledním týdnu jak ze strany hejtmanů, tak i například ze strany Ministerstva zdravotnictví a nemocnic. Já v této souvislosti musím poznamenat jednu věc: Já jsem v této věci, mám informace od těch nejvýznamnějších obchodníků, že celá řada subjektů, které se teď ozvaly v médiích, tak vlastně chodila už od jara po trhu a nechávala si dělat různé nabídky. Žádná z těch nabídek nebyla pro ně dost nízká, takže některé z nich nabídky přijaly, některé z nich nabídky nepřijaly a ty, které nabídky nepřijaly, tak teď jsou trošku v panice a pod tlakem.

My jsme se na základě aktuálnosti té situace rozhodli vlastně vrátit se nebo urychlit založení státního obchodníka, to znamená tzv. single buyera, který by vlastně nakoupil nebo obstaral energie pro tyto subjekty, jako školy, mateřské školky, nemocnice, samosprávné celky s tím, že to bude buď formou agentury, nebo formou samostatné dceřiné společnosti pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. A paralelně s jeho přípravou budeme připravovat i nákupy energií, které následně za výhodnější ceny by tento obchodník přeprodal veřejné správě. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Dobré odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně doplnil informaci pana premiéra ke zřízení nové pozice vládního zmocněnce pro posílení odolnosti a modernizaci ekonomiky. To je pozice, které úzce souvisí s jedinečnou příležitostí, která se nabízí České republice ze strany Evropské unie.

Evropská unie v tomto období, kromě svého standardního rozpočtu, který je na sedm let, vytvořila zvláštní rozpočtový nástroj či kapitolu, tzv. Nástroj pro odolnost a oživení. To je celková částka až 750 miliard eur, které slouží členským zemím k tomu, aby financovaly strategie zotavení jednak z covidové krize, ale nově i také z důsledků války na Ukrajině.

Česká republika, její vláda minulá, se rozhodla využít část tohoto fondu, která je určena pro dotace, a to je vlastně ten dnešní Národní plán obnovy, který už je implementován. Tehdejší vláda ale na rozdíl od některých jiných zemí nevyužila možnosti vzít si k tomu ještě velmi výhodnou půjčku, která má parametry, které jsou zejména v kontextu dnešních úrokových sazeb velmi zajímavé, protože jde o půjčku, která má odklad splácení jistiny až deset let a splácí se dalších 30 let.

Zkrátka Česká republika má možnost si půjčit až 350 miliard korun na financování svých potřeb v oblasti zbavení se závislosti na fosilních palivech. Pro to rozhodnutí vlády je potřeba připravit studii, která by měla být hotova do konce tohoto měsíce, a pak se vláda rozhodne, zda bude připravovat skutečnou žádost o tu půjčku. Ten termín, dokdy musíme projevit zájem o ty finanční prostředky, závisí na tom, jak bude schválena evropská legislativa v rámci balíčku Re-power EU.

To je velká příležitost, která samozřejmě zasahuje do celé řady rezortů. Klíčovou roli v tom uvažování a v případné implementaci toho plánu by mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostřední, ale také ministerstva dopravy či zemědělství a pro místní rozvoj. Proto jsme se rozhodli zřídit tu koordinující pozici vládního zmocněnce, která je míněna vlastně na dobu určitou, ale prvním úkolem toho zmocněnce je připravit podklady pro to vládní rozhodnutí. Pokud se vláda rozhodne usilovat o tu půjčku, bude koordinovat přípravu podkladů pro jednání s Evropskou komisí.

Do této funkce byl jmenován pan Ing. Tomáš Hruda, což je člověk s poměrně rozsáhlou profesní zkušeností jak ze soukromé, tak z veřejné sféry. V minulosti byl mimo jiné ředitelem CzechInvestu, pracoval pro výzkumné instituce a vysoké školy na velkých evropských projektech a byl také náměstkem ministra školství pro vysoké školy a výzkum. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím říct tři dobré zprávy. Ta první je opravdu dnešním rozhodnutím vlády potvrzená dohoda, kterou jsme měli na opakovaných jednáních se zástupci odborů. To znamená dohoda z července, kdy jsme se rozhodli, že zhruba víc než 300 000 lidí, kteří pracují pro tento stát, ať už jsou to lidé, kteří vaří v kuchyních v nemocnicích, ve školách, ať už jsou to školnice, lidé, kteří zabezpečují fungování vůbec celého kulturního sektoru, tak těmto lidem, že se zvýší jejich platové tarify o deset procent.

K tomu se před čtrnácti dny přidala i ta dohoda, že se to bude týkat i lidí, kteří pracují pro stát v rámci státní služby. Takže zhruba 360 000 lidí se dnešním rozhodnutí vlády zvyšují platové tarify od 1. 9. tak, jak jsme se dohodli.

Samozřejmě je také důležité, aby jednotlivé rezorty dokázaly ty své finanční prostředky především hledat v těch svých zdrojích, v těch kapitolách, v nespotřebovaných nárocích a podobně. A je potřeba si uvědomit, že jsou to taky lidé, kteří zabezpečují opravdu velmi důležité fungování státu, které někdy není na první pohled úplně viditelné, za to je potřeba těm lidem poděkovat, zároveň tímto způsobem také ocenit, protože jim dvacet měsíců ten tarif nebyl zvyšován. Takže proto jsme se nakonec po složitých, těžkých jednáních rozhodli tady na tento kompromis a ten jsme dnes jako vláda stvrdili.

Ta druhá pozitivní zpráva je dnes, že jsme schválili novelu zákona, která vlastně propisuje velkou část toho balíčku pro osoby se zdravotním postižením. V té novele je klíčová část, která se týká příspěvku na mobilitu. Je to zhruba 260 000 lidí, u kterých ten příspěvek zvyšujeme z dnešních 550 korun měsíčně na částku 900 korun. Ale jsou součástí tohoto balíčku ještě další změny, ať už v tomto zákoně, nebo i v nařízení vlády a ve vyhlášce, které se budou týkat podpory zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Tato zvýšená podpora bude od 1. července platit zpětně, protože to je víc než 60 000 lidí na pracovním trhu, kteří mají různý typ hendikepu, přesto pracují a je potřeba tyto zaměstnavatele podporovat. Tak to byla další věc, kterou jsme jako vláda udělali.

Nebo například jsme zvýšili podporu pro domácnosti, které potřebují instalovat plošinu. Ty náklady na instalace těchto zařízení, které pomáhají těmto lidem vůbec fungovat v nějakém běžném životě, tak i tady se tato podpora zvýšila. Nebo se zvýšila i podpora pro lidi, kteří mají různá dietetická omezení, protože jejich náklady na ceny potravin opravdu také výrazně rostou.

Takže i toto je součástí toho balíčku, který v celkových nákladech v letošním roce pro tyto lidi, o kterých tady tyto konkrétní podpory hovoří, tak je to zhruba půl miliardy korun, která jde na podporu osob se zdravotním postižením.

No a další důležitou zprávou je často zmiňovaná věc, která je dlouholetým problémem, a to je rychlost a schopnost lékařské posudkové služby vydávat rozhodnutí. Lidé dlouho čekají na tato rozhodnutí. My jsme dnes schválili opět novelu zákona, která do značné míry řeší tento problém. Neřeší ho úplně. To systémové, velké řešení chystáme na příští rok, ale teď je alespoň posun v tom, že uděláme posílení personálních kapacit, aby opravdu lékařská posudková služba dělala svá rozhodnutí rychleji.

Končíme zase s režimem papír – tužka, zase i v této oblasti jdeme digitalizovat zdravotní dokumentace tak, aby mohla mezi lékařskými posudkáři a mezi zdravotnickými zařízeními běhat v onlinu. Plus některé další technické věci pro to, aby se zase zlepšil přístup ke klientům, k občanům našeho státu. Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já mám tu čest představit za vládu v zásadě kolektivní dílo, které vychází z programového prohlášení vlády, že teda zrušíme v právním řádu všechno, co je zbytečné a mohli bychom to vypustit.

Začali jsme s povinnostmi podnikatelů. Na tom materiálu jsme spolupracovali jednak se zástupci podnikatelského světa, ať už to byla Hospodářská komora, podnikatelské odbory, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních živnostníků, a ti nám vlastně pomohli detekovat situace nebo povinnosti, které jsou z jejich pohledu zbytné a zasloužily by si nějakou úvahu, co tedy s nimi.

Takže my jsme měli spoustu námětů. Nicméně ty náměty se nám rozrůstaly do takové šíře, že jsme někde museli říct dost, a proto tento materiál obsahuje detekci asi dvaceti úkolů pro jednotlivá ministerstva, aby do konce roku připravila legislativní řešení na jejich optimálně vypuštění nebo nahrazení něčím mírnějším.

Nicméně chci uklidnit, že tímto ta aktivita vlády nekončí a počítám už teď s tím antibyrokratickým balíčkem II, kam vlastně propadly všechny ty věci, které si potom vyžádají nějakou delší konzultaci nebo případně už i digitalizaci.

Takže tenhle materiál ještě vlastně není vlastní legislativní text. Je to materiál, který je tak jednak na veřejnost, aby podnikatelé věděli, s čím by mohli počítat, ale i dovnitř státní správy, co se vlastně má udělat. A je to úkol pro jednotlivá ministerstva, gesční, aby to právní znění, nebo to legislativní znění předložila do konce roku.

Pokud vás zajímá ten rozsah teďka toho balíčku I, tak jsou tam nějaké změny v zákoně o účetnictví. Jednak možnost vést účetnictví v cizí měně, opětovně se zamyslet nad povinností těch drakonických pokut za pozdní podání kontrolního hlášení, zjednodušení daňového odpisování, zvážení možnosti udělat nějaký strop vůbec na povinnosti vést účetnictví pro fyzické osoby, když nedosahují určitého obratu.

Pak jsou tam věci v oblasti zákoníku práce, a to vypuštění povinnosti zveřejňovat na začátku roku nějaký plán dovolené. Pak jsou tam věci, které se týkají Ministerstva zdravotnictví, a to povinnosti provádět zdravotnické prohlídky pro určitý typ zaměstnanců, kde se stejně ty zdravotnické prohlídky konají tak říkajíc formálně a žádná velká vyšetření se k tomu nevedou.

Takže tolik k tomu antibyrokratickému balíčku I a už teď počítáme s tím, že bude antibyrokratický balíček II, který by měl být ještě zajímavější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, prostor pro dotazy, Česká televize, potom Prima.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, asi na vás bude mířit otázka ohledně pana Petra Mlejnka, jestli jste se tomu, předpokládám, že ano, dnes věnovali na vládě? Co vám k tomu řekl pan ministr vnitra Vít Rakušan? A také by mě zajímalo, jak dlouho setrvá pan Mlejnek v té pozici, případně v ní zůstane, než bude nalezen nový kandidát, nebo jestli do té doby bude pověřen vedením úřadu někdo jiný? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ta věc je jasná. Pan ředitel Petr Mlejnek rezignoval na svou funkci. Tu rezignaci oznámil vládě. Vláda samozřejmě tu rezignaci akceptovala. Já bych chtěl ocenit postoj Petra Mlejnka, který tu rezignaci formuluje i v tom smyslu, že nechtěl dál zatěžovat Úřad pro zahraniční styky a informace celou tou kampaní, která kolem toho probíhá, a těmi nejasnostmi, které se objevují, a dál nechtěl podstupovat ten tlak, který byl tady na něj vyvíjen, a podal rezignaci.

Znovu říkám, oceňuji tento postoj, rezignaci vláda samozřejmě akceptovala. Tím dalším krokem je, že ta rezignace je prakticky okamžitá. To znamená, že bude pověřen dočasným řízením Úřadu pro zahraniční styky a informace někdo jiný, a to na poměrně krátkou dobu do té chvíle, než bude vybrán nový řádný ředitel.

Kateřina Trnková, Česká televize: Byl z těch kandidátů, kteří byli ve zvažování, než byl právě vybrán pan Mlejnek, někdo, kdo by byl, řekněme, teď horkým kandidátem, kdo by mohl být vybrán poměrně rychle, tak aby tam nebyla nějaká větší prodleva?

Petr Fiala, předseda vlády: Já věřím, že k tomu výběru nového ředitele dojde poměrně rychle, ale říkat k tomu teď nějaké podrobnosti nebo stanoviska by určitě nebylo seriózní. Dnes pan dosavadní ředitel Petr Mlejnek rezignoval a my se budeme snažit, aby ta situace velmi rychle se dostala do toho řádného režimu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima, potom Rozhlas.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám dva dotazy, první se týká právě energií a vlastně týká se návrhu na založení státního nákupčího energií. Tak jestli je možné, že by právě toho nákupčího mohl vlastně dělat ČEZ, protože se diskutuje o v uvozovkách znárodnění ČEZ, tak jak se na to díváte? A dále také, jak se díváte na kritiku pana předsedy Senátu Vystrčila, podle kterého vlastně vláda pracuje pomalu, nepomáhá adekvátně firmám ohledně cen energií a prý čeká, že to vy společně s ministry vysvětlíte na plénu Senátu 13. září. Tak co říkáte na tuto kritiku, která vlastně vychází od člena strany, která je ve vládě? A pak mám ještě dotaz týkající se právě školských odborů.

Petr Fiala, předseda vlády: To je otázka na mě?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ano.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Na oba, prosím.

Petr Fiala, předseda vlády: No, pokud jde o kritiku nebo kritiku, pana předsedy Senátu, já jsem v pravidelném kontaktu s panem předsedou Senátu, domluvili jsme se na tom jednání Senátu. Já to považuju za užitečné, protože určitě je dobré, aby i horní komora Parlamentu znala kroky vlády, to, co jsme udělali, to, co chystáme, jakým způsobem chceme řešit tu energetickou krizi.

Vláda rozhodně neváhá. My pracujeme velmi dlouho a intenzivně na všech těch opatřeních. Chápu i netrpělivost, která je ve společnosti, čelíme krizi, jaká nemá obdoby, a ty výzvy, se kterými se musí potýkat naše vláda, tady nebyly v posledních třiceti letech. A nejsou to jenom výzvy, se kterými se potýká naše vláda, jsou to výzvy, se kterými se potýká celá Evropa.

Žádná geniální řešení nejsou na stole. Nemají je ani jiné země, musíme je společně hledat. My na nich intenzivně pracujeme. Každou tu věc je potřeba propočítat, je potřeba zvážit všechny její dopady, abychom nedělali rozhodnutí, která ve výsledku poškodí Českou republiku, české firmy a české občany.

Znovu říkám: My jsme iniciovali celoevropské řešení. Přesvědčili jsme státy, které dosud váhaly, k tomu, že ta řešení jsou potřeba. Jsem v pravidelném kontaktu s Evropskou komisí a výsledky se už dostavují teď, protože už jenom to oznámení, že svoláme Radu pro energetiku, vede k určitému snížení těch opravdu šílených cen, kterých jsme byli svědky v posledním týdnu.

Chci také připomenout, že ty ceny vyletěly, ony byly vysoké a řešili jsme problémy cen v energetice, ale ty ceny do tak závratných, neuvěřitelných výšek vyletěly v posledních deseti dnech, nebo v posledním týdnu. Naše vláda na to okamžitě reaguje a reaguje velmi aktivně.

Pokud jde o státního obchodníka s energiemi, my na tom konceptu, a to je taky nový koncept, samozřejmě pracujeme, představíme ho v nejbližší době. Je určitě jasné, že potřebujeme mít zajištěn způsob, jakým budeme energie za přijatelné ceny dodávat školám, jakým je budeme dodávat kritické infrastruktuře, zdravotnickým zařízením, veřejným institucím a tohle prostě musíme zajistit v každém případě. Jsme si toho vědomi. Jsme si toho vědomi a pracujeme na tom.

Poslední poznámka, protože pamatuji i jiné doby. Slovo znárodnění opravdu bych tady v tomto případě nepoužil. Nepovažuji ho za vhodné. My tady mluvíme o restrukturalizaci této energetické společnosti, která není vlastněna českým státem, český stát tam má jenom většinu. Je nám jasné a ukazuje to vývoj v Evropě, ukazuje to to, co se děje na trhu s energiemi, že naše země musí mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, a k tomu budeme směřovat.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A já, jestli dovolíte, na doplnění, a to moje zdržení souviselo s tím, že jsem trošičku listoval v kalendáři. Já musím říct, že ta slova pana, nebo ta kritika, která zazněla v médiích, údajná, ze strany pana předsedy Senátu Vystrčila, mě poněkud překvapila, protože já jsem naposledy s panem předsedou Senátu jednal v úterý 23. v 17.30, pak jsme se společně zúčastnili setkání s vedoucími zastupitelských úřadů a já jsem ho informoval o krocích, které ministerstvo podniká a které plánuje. Informoval jsem ho i o svém záměru svolat mimořádnou Radu pro energetiku. On mi samozřejmě, on mi nabídl jakoukoliv pomoc, jakou budu potřebovat.

Ale ta kritika tak, jak zazněla v tisku, prostě na té schůzce nezazněla. Já se ho velmi rád osobně zeptám, jestli teda byla jeho slova nějak dezinterpretována nebo jestli od té naší poslední schůzky na moji práci změnil názor nebo jestli součástí té kritiky byly ty skoky na těch trzích, které my jsme vlastně už v to úterý předvídali a na které jsme okamžitě reagovali.

Co se týká toho státního obchodníka s energiemi, tak právě ta otázka kolem transformace ČEZ mě vede k tomu, že já upřednostňuji variantu, aby ta funkce single buyera byla dočasně zřízena samostatně, ať už formou agentury, anebo formou akciové společnosti. Vede mě k tomu to, co jsme zjistili nebo co jsme se naučili ve Francii, kde vlastně podobná snaha o transformaci, nebo chcete-li ve Francii už o ovládnutí státem vlastněné firmy, vedla k tomu – a já jsem člověk, který roky pracoval na kapitálových trzích a jsem vždycky velmi opatrný, pokud se jedná o otázky ať už minoritních akcionářů, ale zejména u společností, které jsou kótovány na burze a mají zahraniční vlastníky také – tak tam vlastně žaluje Energy de France svého zřizovatele, tedy Francouzskou republiku na náhradu škody ve výši osmi miliard eur. A pokud se jedná o žaloby individuálních minoritních akcionářů, tak já jsem se k té informaci, kolik těch žalob tam je, jakoby ještě nedobral.

Proto v rámci toho, že by se poskytoval nějaký speciální tarif za speciální ceny, my samozřejmě budeme jednat se všemi významnými dodavateli energií, protože oni teď od nás i některé věci potřebují, a budeme se snažit zprostředkovat i přímé obchody mezi těmi subjekty, které tady zazněly, ale to nic nemění na tom, že plán toho zřízení a co nejrychlejšího uvedení v život toho single buyera máme a tou cestou půjdeme.

Petr Fiala, předseda vlády: Já k tomu ještě dodám, protože ta problematika energie je samozřejmě složitá a někdy v tom veřejném prostoru při tom zjednodušení může dojít k nedorozumění. Mluvíme-li o nějaké transformaci společnosti ČEZ a získání větší kontroly nad energetickou infrastrukturou ze strany státu, což si myslím, že je cesta, kterou máme jít, tak i když to maximálně urychlíme, maximálně urychlíme, tak to může začít mít dopad někdy na konci příštího roku. A tak dlouho nemůžeme s obchodníkem, se státním obchodníkem čekat. To je věc, kterou potřebujeme teď. Pokud ta situace na trhu bude nadále trvat v té podobě, v jaké je nyní, tak my musíme mít nástroj, kterým zajistíme pro tu kritickou infrastrukturu přijatelné energie.

Čili ty dvě věci se mohou někde, někdy, jednou třeba potkat, ale také nemusí, ale hlavně teď musíme jednat mimo tu diskuzi o nějakých střednědobých a dlouhodobých cílech transformace české energetiky.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Děkuji a poprosím ještě oblast školství, pane premiére, jestli byste mohl okomentovat? Školské odbory žádají pro příští rok růst sumy o patnáct procent. Tak jestli je to, podle vás, reálné, kde je, podle vás, případně kompromis. Zároveň podle průzkumů je průměrná mzda učitele 49 900. Drtivá většina učitelů říká, že na to nedosáhne, tak jak je to možné? A zároveň pan Dobšík řekl, že na začátku školního roku by bylo fér, kdyby pedagogové věděli, jaký vláda plánuje nárůst platů, tak kdy se to případně dozví?

Petr Fiala, předseda vlády: To je fér otázka. Pedagogové to budou vědět ve chvíli, kdy budeme připravovat nebo dokončíme debatu o státním rozpočtu. Ale chtěl bych připomenout, že vláda v letošním roce už zvedla mzdy pedagogů. Teď jsme se snažili, a mluvil o tom tady pan vicepremiér Jurečka, napravit i to, že se tady dvacet měsíců nebo kolik nezvyšovaly platy nepedagogickým pracovníkům, některým nepedagogickým pracovníkům v oblasti školství a jedná se o nízkopříjmové kategorie. Takže tady jsme to tímto navýšením, které jsme dnes na vládě schválili, napravili. Znovu říkám, to je dvacet měsíců, čili to není naše vláda. Dlouhodobě prostě tito lidé byli podfinancovaní.

A nedávno jsme přijali novelu o pedagogických pracovnících, ve které je stanoveno, že v roce 2024 mzdy pedagogických pracovníků dosáhnou 130 procent průměrné mzdy. To jsou cíle, ke kterým vláda směřuje, a myslím, že i školské odbory to vědí, protože jsme s nimi o tom na posledním jednání s odborovými organizacemi mluvili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, říkal jsem Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne. Já bych se ještě vrátil k té rezignaci pana Mlejnka, protože i v kontextu těch dnešních událostí opozice dál vás vyzývá, pane premiére, k odvolání pana ministra Víta Rakušana, nebo respektive k tomu, aby pan ministr rezignoval. Tak jak tuto kritiku vnímáte? Má pan Rakušan dál vaši důvěru? A v této souvislosti, jaký čekáte vývoj nebo průběh zítřejšího hlasování o nedůvěře ve Sněmovně? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan má moji důvěru a má i politickou důvěru naší vládní koalice. Nevidíme žádný důvod pro to, aby rezignoval nebo aby se děly nějaké změny ve vládě. Pan ministr Vít Rakušan velmi dobrým, výborným způsobem zvládl – to jenom připomenu – tu obrovskou migrační vlnu z Ukrajiny a řadu dalších věcí, před kterými ve svém resortu stál. A my opravdu nevidíme žádný důvod pro to, abychom tady reagovali na tyto výkřiky opozice.

Já jsem přesvědčen o tom, že opozice, ať by se stalo cokoli, tak by schůzi o nedůvěře vlády vyvolala, protože se snaží odvrátit pozornost od problémů, které má Andrej Babiš, a snaží se prostě využít té velmi složité situace, které čelí naši občané, naše firmy, ale vlastně celá Evropa, k vyvolávání neklidu ve společnosti. Já ten postoj považuji za neodpovědný, ale samozřejmě to akceptuji. Opozice má právo vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Já jsem to opakovaně říkal, nás to nějak nezneklidňuje. My využijeme to zítřejší jednání k tomu, abychom představili a připomenuli to, co se vládě v té mimořádně obtížné situaci za osm měsíců povedlo. Myslím, že toho není málo a nebude toho málo, a kdo bude tu diskuzi poslouchat, tak bude vidět, že naše vláda má za sebou obrovské množství pozitivních kroků.

Co očekávám? Očekávám dlouhou diskuzi, ale očekávám také to, že v jejím závěru bude naše vláda nadále mít důvěru té většiny Poslanecké sněmovny, na základě které vznikla.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já se omlouvám, já to s dovolením doplním ještě, abych poukázal na tu absurditu. Nikdo z členů vlády není ani obžalován ani trestně stíhán ani ho v České republice ani v zahraničí neprošetřují orgány činné v trestním řízení. A toto tady říká vůči ministrovi vnitra Vítku Rakušanovi Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, který svou vládu, a především Českou republiku, občany této země, zatěžoval roky svými kauzami. Vždyť je to absurdní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, teď Nova.

Jan Mareš, TV Nova: Děkuju, já mám dva dotazy. Chtěl bych se zeptat, jestli máte nějaký plán pro případ plynové krize, který by definoval, na kolik plynu bude mít nárok třeba zemědělství nebo průmysl, případně jak se to bude rozlišovat a rozdělovat? A druhý dotaz se týká: Vaši poradci navrhují, aby se penze nízkopříjmových seniorů zvyšovaly rychleji než těm, kteří mají vyšší penze, tak jestli je to podle vás správné řešení? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Takže ta první otázka jde asi za mnou. Tak my samozřejmě ten plán máme a součástí toho plánu byly i některé legislativní změny, které mi umožňují nepřistoupit ke stavu vyhlášení nouze v plynu okamžitě, protože to znamená předání zodpovědnosti na provozovatele sítě a vlastně tabulkový postup.

My jsme pro zabezpečení plynu udělali maximum. Máme zásobníky, které dále plníme přes tu poměrně napjatou situaci. Dostali jsme pod kontrolu i plnění zásobníku, který Gazprom neplnil. Ty zásobníky představují více než jednu třetinu roční kapacity České republiky. Pak máme další jednu třetinu zajištěnou tím plovoucím terminálem v Eemshavenu, máme nabídku na další kapacitu v Německu.

Součástí toho plánu jsou i ty plynové úspory, které jsme vyjednali na evropské úrovni. To znamená, to je zhruba dalších patnáct procent. A já vím, že mě někteří novináři a někteří rádoby experti zesměšňují za to, že jsem řekl, že součástí té dohody je, že pokud by chyběl plyn například pro domácnosti, tak že třeba Německo bude muset vypnout část, nebo je připraveno vypnout část svého průmyslu a vlastně ten plyn nám poskytnout. Ale já jsem osobně o této věci a o společném postupu v této věci jednal s německým vicekancléřem a ministrem pro ekonomiku, panem Habeckem. A já pevně věřím, že nenastane situace, abychom si tady vzájemně museli pak prokazovat, kdo z nás měl pravdu, ale pevně věřím, že pokud by tato situace, kterou si nikdo nepřeje, tak ty dohody, které mezi sebou máme a které máme na úrovni Evropské unie, budou i dodrženy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom se omlouvám, protože budu muset opustit tiskovou konferenci vzhledem k tomu, že mám zahajovací projev na konferenci Fórum 2000, ale ještě odpovím na vaši otázku. Zaprvé obecně: Musíme si zvyknout, že poradci, které máme, a já mám takové poradce a jsem tomu rád, jsou samostatné osobnosti, které přicházejí s různými nápady. To je taky jejich úkol. A ty vnášejí k vládě, ke mně i do veřejného prostoru a vyvolávají tím určitou diskuzi. Neznamená to, že to je stanovisko vlády nebo rozhodnutí, na které vláda přistoupila. Jsou to návrhy a náměty, které nepochybně budeme zvažovat.

Vy víte, že naše vláda chce připravit parametry důchodové reformy. Chceme konečně přistoupit k tomu, co se tady prostě řadu let odkládalo a nepodařilo se, a chceme to udělat a musíme to udělat proto, aby nejenom ti lidé, kteří jsou nyní v penzi, ale i další generace včetně mladých lidí, měli jednou jistotu, že budou mít, až budou v seniorském věku, že budou mít slušnou penzi.

To je před námi a tam se otevírá celá řada otázek o míře zásluhovosti, o nastavení nějakého minimálního důchodu a řada a řada dalších věcí, do které patří samozřejmě i tato otázka, která není nová a která se opakovaně objevuje v tom veřejném prostoru, jak se prostě zvyšováním, procentuálním zvyšováním důchodů do jisté míry rozevírají nůžky mezi těmi, kteří mají vyšší důchody, a těmi, kteří mají důchody nízké. Není to ale nic, co bychom teď aktuálně v těchto dnech řešili.

Co naopak děláme a co dělá naše vláda, je zajištění finančních prostředků pro trojí valorizaci penzí v tomto roce. Ty penze – a netýká se to jenom starobních důchodů, to bych chtěl zdůraznit, týká se to všech, kteří pobírají důchod. Dnes průměrné navýšení důchodu v letošním roce je kolem 2 500 korun a já jsem nedávno slyšel nějakou analýzu nezávislé instituce, která byla udělána i na základě nějakého průzkumu veřejného mínění, která konstatovala, že ta valorizace v letošním roce pokrývá zvýšené náklady našich seniorů, které jsou způsobeny inflací a zdražováním. Znovu opakuji, jenom tady cituji tento výzkum.

Takže my se snažíme o to, aby všichni, kteří jsou v penzi, a jsou to lidé, kteří si zaslouží slušné peníze, celý život pracovali, teď už nemají možnost si přivydělat, aby ty penze měli dostatečné. K tomu slouží ty valorizace, a jak jsem říkal, jsou tři v letošním roce, a to průměrné navýšení penzí je 2 500 korun.

Omlouvám se, dámy a pánové, musím opustit tiskovou konferenci, a pokud ale by mě chtěl doplnit pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí, který má důchody ve svém portfoliu, tak to určitě udělá.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to doplním jenom velmi stručně. Počítáme s tím, že od 1. ledna výrazným způsobem pomůže především u těch, kteří dnes mají starobní důchod opravdu velmi nízký, tak na rovinu si řekněme, v naprosté většině jsou to především ženy. Ženy, které vychovaly děti, a tady na ně cílí ta změna, která se stane od 1. ledna, a to je výchovné, těch 500 korun za jedno vychované dítě. To tu situaci u velké části z nich výrazným způsobem zlepší a dostaneme se na nejlepší náhradový poměr výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, to bude zhruba někde kolem 46,7 procenta. Bude to nejlepší hodnota od roku 1991.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte dva dotazy, řeknu je postupně. Nejdřív na vás, pane ministře Síkelo. Vrátil bych se k vaší ranní tiskovce, respektive tiskové zprávě, která z ní vzešla, kde uvádíte mimo jiné váš záměr zvýšit v rámci úsporného tarifu letošní, předpokládám, že letošní příspěvek ze 4 000 na 10 000. Dále jste hovořil o dvaceti osmi miliardách na pomoc průmyslu v rámci tzv. dočasného rámce. Předložil jste tyto návrhy dnes na vládě, byla o nich řeč, případně jaká byla reakce kabinetu na to, co navrhujete?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem je předložil včera v rámci jednání K5. Pokud se jedná o ten úsporný tarif, tak my víme, že v tuto chvíli je ten úsporný tarif nastaven spíš plošně a že my potřebujeme dohrát do tohoto systému ještě další data. My jsme včera měli diskuzi s panem vicepremiérem na téma a shodli jsme se na tom, že těm, podle doporučení NERV, pomoci těm domácnostem, které jsou nejvíce postiženi, je pro nás prioritou a že budeme hledat cestu, jak vlastně zajistit tu pomoc co nejrychleji a co nejadresněji. A jestli to bude přes úsporný tarif nebo příspěvek na bydlení, tak to už je předmětem dalších jednání.

Pokud se jedná o to využití dočasného rámce, tak to je stejný případ. Já jsem to ozvučil včera na K5 a tím, že jsem to odprezentoval dnes na tiskové konferenci jako věc, se kterou do vlády půjdu, tak tím vlastně nějakým způsobem vyjadřuji to, že jsem k tomu získal souhlas.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Ještě bych měl jeden dotaz k tomu státnímu prodejci energie. Jestli jsem to dobře pochopil, ten by nabízel energie s výhodnější cenou pouze tedy státním institucím, infrastruktuře, domácností by se to netýkalo. Ty by i nadále kupovaly energie za, jak to nazvat, tržní ceny, nebo prostě za ty, jak je mají dnes?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My nemůžeme, v tuto chvíli, a to opakuji neustále, není v Evropě žádná země, která by regulovala veškeré ceny energií pro všechny. Naopak jsou modely, které mají třeba speciální tarif pro domácnosti. Například Slovensko má v plánu, opakuji, má v plánu zavést tento tarif pro domácnosti od 1. 1. příštího roku.

Polsko má například právě pro tyto vybrané klienty, jako školy, školky, církevní objekty, obytné domy, to znamená takové ty větší panelákové domy, tak má právě systém regulovaných cen a my opravdu chceme toho single buyera, toho státního obchodníka v té první fázi použít, a možná nejen v té první fázi, pouze na obsluhu vlastně těch subjektů veřejnoprávních, jako jsou právě školy, nemocnice atd.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Poslední věc, co se týká toho zvýšení platů o deset procent, kde teda trošku překvapivě si budou muset instituce a organizace pomoci samy. Zeptal bych se třeba vás, pane vicepremiére, zdali třeba váš rezort si poradí tady s tímto úkolem a dokážete nalézt do konce roku dostatek prostředků na to navýšení platů vašich lidí?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to řeknu technicky úplně přesně. Je to tak, že z celkové částky, která je potřeba pro těch 360 000 lidí u toho navýšení do tarifů, tak jsou to tři miliardy korun. Novela zákona o státním rozpočtu propsala tu první část dohody z toho července pro těch 300 000 lidí, takže zhruba 1,97 miliardy korun je narozpočtováno v novele. Ta zbývající část, která tam zůstává, tak tady je opravdu potřeba, aby rezorty v rámci celkového toho balíku, který mají, takže mají tam nějakou část, která pokrývá tu velkou část té dohody pro těch 300 000 lidí. Je potřeba, aby ty rezorty s tím uměly pracovat.

A logicky a platilo to tak vždycky v minulosti, každý rok každý rezort měl nespotřebované nároky. A my tím, myslím, že zcela správně vytváříme tlak na každého ministra, aby si se svými lidmi sedl a opravdu dobře si odřídil cash-flow do konce roku, aby ty prostředky nejenom, že je najde na tarify, to musí, ale zároveň aby tam měl prostředky také na to, aby ty lidi dokázal odměnit v rámci standardního odměňování nad tu tarifní složku.

Takže je to teď samozřejmě určitý logický tlak a já myslím, že si s tím každý dokážeme nějakým způsobem poradit, že to ty rezorty zvládnou, že to neznamená, že by rezorty neměly peníze ani potom na tu složku odměn. Takže tolik je přesný technický popis toho, jak ty peníze jsou narozpočtovány, jaká ta situace teď je.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy, Česká televize ještě.

Kateřina Trnková, Česká televize: Děkuju, pane ministře práce, já bych se jenom ještě dozeptala ohledně platů. Vy jste dnes jednali o navýšení pro zbytek letošního roku pro část veřejného sektoru, kde byly platy zmražené. Mě by zajímalo jenom, do jaké míry, jestli můžete shrnout, už jsou načrtnuty platy pro příští rok. Co je dojednáno nebo předjednáno, jak se to ještě s ohledem na vývoj inflace může měnit? Díky.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My jsme se rozcházeli z toho posledního jednání s odbory s tím, co tady vlastně už i zmínil pan premiér: Že teď v polovině září bude jednání na pracovní úrovni, u mne na ministerstvu, kde budeme řešit ještě nějaké záležitosti z hlediska jako přístupu k tabulkám, k tarifům, k stupňům atd., protože tady dlouhé roky vznikaly takové kroky, které vnesly do toho odměňování poměrně velký chaos.

Tak i ty chceme postupně začít rovnat. Pak se nám stává to, že máme lidi se stejným vzděláním, požadavky na stejnou pozici, ale protože někdo je zařazen v tom prvním stupni a někdo třeba ve druhém nebo ve třetím, tak jsou tam potom třeba i rozdíly v tom tarifu třicet procent. To není úplně ideální stav, takže potom ti lidé se nám personálně přetahují z jednotlivých rezortů nebo z jednotlivých organizací rezortních. Takže i toto chceme do budoucna systémově řešit.

Nicméně dohodli jsme se, že bychom se potkali na závěr měsíce září, my jako zase představitelé jednotlivých koaličních stran se zástupci odborů, tak, abychom to prodiskutovali před tím, než finálně bude vláda jednat o návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Takže řekli jsme před tím, než vláda uzavře rozpočet, tak ta jednání ještě budou.

Takže ta vůle z naší strany, ze strany vlády o tom jednat a dohodnout se, ta tady je.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter