Tisková konference po jednání vlády, 4. ledna 2012

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dovolte mi, abych vás přivítal na prvním jednání vlády v novém roce, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, ministra obrany Alexandra Vondru a ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, o úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi úvodem dvě věci mimo program vlády. Za prvé, popřát vám všem úspěšný a hezký nový rok 2012, trvající i po 21. prosinci tohoto roku, abychom přepsali mayský kalendář společně. Za druhé, než se dostaneme k pořadu vlády, tak mě dovolte informovat a vaším prostřednictvím i občany o novém webu reforma.cz, protože od 1. ledna letošního roku vstupují v platnost reformní zákony v sociální oblasti, v důchodové oblasti, ve zdravotnictví i v daních, je chystána další etapa důchodové reformy, plní se protikorupční opatření a další změny, které se dotknou všech občanů. Abychom usnadnili občanům orientaci v této nové legislativě, tak byla právě připravena webová stránka www.reforma.cz, která shrnuje a popisuje všechny schválené a plánované změny, chceme zkrátka srozumitelně a přehledně přiblížit lidem to nejpodstatnější z reforem na jednom místě. Chci jenom konstatovat, že je potěšující, že od začátku roku navštívilo za 4 dny tuto stránku více než 25 tisíc lidí a ten web bude samozřejmě průběžně aktualizován a doplňován, v nejbližších dnech se na něm objeví i např. konkrétní modelové příklady pro větší názornost. Tolik úvodem, nyní k jednání vlády ČR. Vláda dnes projednala samozřejmě velké množství bodů, já bych se tady zmínil o třech z nich, o návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, dále Národní strategie ochrany práv dětí, podrobnosti řekne pan ministr Drábek, a také otázku optimalizace vojenských újezdů, podrobnosti řekne pan ministr obrany Vondra. Co se týče návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, tak vláda dnes přerušila toto jednání s posunem o jeden týden s tím, že se ještě před jednáním vlády příští týden sejde K9, aby dohodla na koaliční úrovni definitivní postup v této oblasti. Já bych chtěl zdůraznit, že trvám na tom, abychom dodrželi to, co jsme si jako vláda usnesli jednomyslně, tzn. konkrétní parametry tohoto zákona vláda již projednala, schválila a dnes projednáváme pouze formální, legislativní paragrafové naplnění této politické dohody. Ano, je skutečností, že ta 30letá finanční splátka církvím a náboženským společnostem se stane obligatorním výdajem a bude to samozřejmě hrazeno ze státního rozpočtu. Pokud bychom odkládali tuto výplatu, tak skutečností bude, že to bude stát daňové poplatníky oproti návrhu tohoto zákona o 1,5 mld. Kč více, čili to nebude levnější řešení. A samozřejmě představa, že jde oddělit to fyzické vydávání majetku od splátek, tak není příliš realistická mimo jiné i proto, že by z těchto 17 církví a náboženských společností velmi výrazným způsobem zvýhodňovala jednu z nich proti ostatním. Dnes jsem na jednání vlády řekl členům vlády, ministrům, tři základní teze, na kterých trvám, tzn. že ty základní parametry majetkového vyrovnání byly již schváleny na koaliční úrovni a jenom velmi komplikovaně lze na nich něco měnit. Druhou tezi, kterou považuji za zásadní, že se nejedná pouze o dohodu tří koaličních stran, které tvoří tuto vládu, ale že se jedná taky o dohodu mezi 17 církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé a vzájemnou dohodu zástupců vlády a koalice a těchto 17 církví a náboženských společností. Je to podstatně smluvně komplikovanější problém než pouhá dohoda tří koaličních stran. A jako třetí tezi jsem řekl, že považuji za vyloučené, aby tento návrh zákona putoval do PS jinak než jako koaličně dohodnut a předpokládám, že všichni dostojíme své zodpovědnosti a na jednání K9 jednoznačně tento problém vyřešíme tak, aby vláda mohla tento návrh schválit příští týden. Nyní mi dovolte, abych dal slovo panu ministru Drábkovi, který by informoval o Národní strategii ochrany práv dětí.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji za slovo, pane premiére, já musím vyjádřit velké uspokojení, že vláda dnes schválila Národní strategii ochrany práv dětí. To považuji za velmi důležitý krok, v podstatě tím zahajujeme další část sociální reformy a jdeme do této části sociální reformy s moderním pohledem na dítě nikoli jako na objekt, ale na dítě jako na subjekt. Jsme zemí, které je vytýkána řada věcí v ochraně práv dětí, řada věcí neoprávněně, ale řada věcí také oprávněně a my jsme se v této národní strategii snažili shrnout připravované kroky a plánované kroky v horizontu do roku 2018, tak aby právě na práva dětí bylo pohlíženo s tím zřetelem, že je potřeba se chovat k dětem tak, že jsou to bytosti, které jsou svébytné, které v každém věku mají svoje nezadatelná práva, která je potřeba respektovat. Já nechci, aby se ta celá strategie, která má 16 bodů, zužovala na nějaká úzká témata, nicméně musím se tady dotknout jedné oblasti, o které i vláda velmi pečlivě diskutovala, která je i předmětem veřejné diskuze, a to je umísťování dětí do kolektivních zařízení. Vláda potvrdila ten směr, který jsme nastoupili v minulých měsících, a to je upřednostnění individuální péče o dítě. V případě, kdy přes všechnu snahu a přes všechno úsilí jak státu, tak obcí musí dojít k tomu, že dítě nemůže setrvat ve své přirozené rodině, a já to zdůrazňuji, především je potřeba vždycky napřít to úsilí, aby dítě mohlo setrvat ve své přirozené rodině, pokud toto úsilí není korunováno úspěchem, tak potom je především potřeba hledat náhradní rodinnou péči pro dítě. Ta náhradní rodinná péče je mnohem lepší než ústavní péče, je naprosto jednoznačně prokázáno, psychologickými, psychiatrickými studiemi, že ústavní péče, zejména v nejnižším věku dětí, že má negativní následky na rozvoj osobnosti dítěte a my bychom chtěli velmi rychle, v horizontu dvou let, jak už jsme avizovali, vytvořit předpoklady pro to, aby náhradní rodinná péče velmi výrazně převládla nad dnešní praxí, kdy v roce 2010 prošlo kojeneckými ústavy, tzn. v tom nejnižším věku, prošlo více než 2 000 dětí těmito kolektivním ústavními zařízeními.

Alexandr Vondra, ministr obrany: Dámy a pánové, děkuji za slovo, loni v květnu vláda v „Bílé knize“ mimo jiné podpořila doporučení redukovat plochu, kterou v ČR zabírají vojenské újezdy, čili optimalizace znamená fakticky zeštíhlení. Ten důvod je evidentní, je to redukce počtu Armády ČR za posledních 20 let zhruba z nějakých 120 tisíc na dnešních 24-25 tisíc vojáků, čili neexistuje fakticky žádný vojensko-strategický důvod, proč by armáda měla zabírat relativně největší plochu území státu. My jsme si udělali analýzu srovnávací, v sousedních zemí je skutečně úroveň těch záborů dneska, ať už v Německu, v Polsku, Rakousku anebo i Slovensku daleko nižší, čili náš návrh, který vláda dnes odsouhlasila, je zeštíhlit plochy čtyř stávajících vojenských újezdů tzn. Boletice, Doupov nebo-li Hradiště, Libavá a Březina a zároveň jeden vojenský újezd, konkrétně Brdy, kompletně opustit. Proč Brdy? Z hlediska vojenské využitelnosti, což je to klíčové kritérium, tak je to skutečně dnes nejméně využitelný vojenský újezd. Byl kdysi zřízen v zásadě speciálně pro výcvik dělostřelectva, v těch posledních letech počet dnů v roce, kdy byl využit dělostřelectvem k ostrým střelbám, které to ospravedlňovaly, to byly otázky třeba čtyř, maximálně osmi dnů za rok. My si od toho slibujeme zároveň vyřešení otázky postavení lidí ve vojenských újezdech, že zhruba 2 000 lidí, kteří nemají běžná občanská práva, nemohou volit, nemohou kupovat majetek apod., čili sídelní útvary, ve kterých tito lidé žijí, budou vlastně z toho území vojenských újezdů vyvedeny, čili jakmile nastane stav realizace nebo opuštění těch příslušných území, tak na území těch vojenských újezdů již nebudou trvale žít žádní civilní občané. A dále samozřejmě si od toho slibujeme, že budeme řešit takové ty opakované požadavky zejména okolních obcí na zpřístupnění a zprůjezdnění některých těch oblastí, čili usnadnění komunikace. Zároveň je známo, že území vojenských újezdů se vyznačuje poměrně dobrým stupněm ochrany přírody a my rozhodně budeme chtít tento stupeň uchovat, konkrétně pokud jde o území vojenského újezdu Brdy, tak budeme chtít ve spolupráci s MŽP na tomto území zřídit CHKO s tím, že v některých oblastech, mimo jiné těch někdejších dopadových ploch, kde je vzácná flóra, tak tam to posílit i formou zvlášť chráněných přírodních rezervací. A samozřejmě to znamená plus i pro lidi, protože tato unikátní příroda bude samozřejmě více zpřístupněná normálním lidem k rekreačnímu využití, čili je to proces nezbytný a je to proces řekněme s výsledkem pozitivním.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření. Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek. První Jakub Dospiva, ČTK.

ČTK, Jakub Dospiva: Pan ministr školství Dobeš prý na dnešní vládě žádal zařazení bodu o auditu těch evropských programů, jestli to tam nakonec bylo a zda jste se o tom bavili? Druhý, jenom technická, kdy ta K9 k těm církvím? Jestli tento týden nebo až počátkem příštího? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dobeš informoval v části „různé“ o auditu, který se týká operačního programu Vzdělání ke konkurenceschopnosti, čili to nebyl zvláštní bod jednání vlády, byla to pouze jeho ústní informace. Co se týče K9, proběhne příští týden.

TV Nova, Veronika Forejtová: Pane premiére, otázka na vás. Co říkáte na vyjádření šéfa senátorů ČSSD Petra Víchy, že vyjednávání o přímé volbě prezidenta by mohli zkomplikovat kandidáti typu Tomia Okamury? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já to vyjádření považuji za úsměvné, protože samozřejmě bylo přece jasné od začátku, že ve chvíli, kdy se zavede přímá volba, tak se vyrojí celá řada svérázných postaviček z různých oblastí, počínaje možná známými umělci, jinými mediálně známými rozumbrady a podobně. To byla prostě očekávatelná, nikoliv nečekaná situace. Takže tvářit se teď překvapeně, že některé osoby kandidují, podle mého názoru je obecně chyba to personifikovat, zazněla i celá řada jiných jmen, tak tím prostě nemůže být někdo, kdo má trošku reálný úsudek, překvapen. Jenom to potvrzuje to, co my říkáme od samého začátku. Sociální demokracie žádnou přímou volbou nechce. Dostala se do pasti svého pokrytectví a teď neví, jak z toho. Přiměli jsme ji v poslanecké sněmovně k tomu, aby hlasovala pro. Dalo to velkou práci, ale nakonec jsme je dotlačili do situace, kdy neměli východisko. Uvidíme teď v Senátu, ale od začátku to sociální demokracie opravdu hraje tak, že to možná schválí v poslanecké sněmovně a pak po nalezení nějaké záminky to bude torpédovat v Senátu, protože sociální demokracie ve skutečnosti žádnou přímou volbu, kterou 20 let občanům slibuje, nechce.

TV Prima, Lenka Pastorčáková: Děkuji, dobrý den. Já se chci zeptat na novelu zákona na ochranu zvířat a proti týrání. Jestli to prošlo hladce nebo s tím byl nějaký problém? A pak, když tady není příslušný ministr, jestli můžete, pane premiére, říct, co je podle vás zásadní v té novele? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak tento návrh byl schválen. Je tady především jeho cílem dosažení plné slučitelnosti národních předpisů s evropskou právní úpravou, čili se jedná do značné míry o harmonizační úpravy. Mimo jiné jeho cílem je zvýšení nároků na kvalifikaci osob, které jsou například oprávněny porážet na jatkách. Formuluje náplně kurzů odborné způsobilosti k pokusům a projektům na zvířatech, upřesňuje požadavky na povolení k porážce obětních zvířat pro církve, ruší řády ochranných zvířat při veřejných vystoupeních, upřesňuje zákazy chovů nebo propadnutí týraných zvířat a jejich umístění do náhradní péče a rozšiřuje nebo upřesňuje pravomoc Policie České republiky ke vstupu do obydlí občanů z důvodu vážného podezření na týrání zvířat. Také stanovuje nový poplatek za prodloužení povolení k chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči a zvýšení poplatků za povolení dopravcům a schválení dopravního prostředku.

Česká televize, Olga Málková: Dobrý den, já toho mám trochu více. Já bych se chtěla vrátit k Ústavnímu soudu, respektive k jeho rozhodnutí, že od října by vyšetřovatelé neměli mít možnost jít do výpisu hovorů, respektive že ta možnost by měla být zpřísněna. Chci se zeptat, pane premiére, jestli jste se o tom nějakým způsobem bavili na vládě, jestli tam třeba nepadlo zadání, případně směrem ke kterému ministrovi, do kdy vám má třeba případnou novelu předložit a jak by to tedy mělo vypadat? Druhá moje otázka směřuje k ochranné značce nebo obchodní značce Václav Havel Prague International Airport. My jsme se ptali, jak letiště s touto značkou, kterou si nechalo zaregistrovat, jak s ní bude nakládat. Oni nás odkázali na vládu coby majoritního vlastníka nebo respektive český stát. A proto bych se chtěla zeptat, jestli třeba český stát vašimi slovy nepromluví, jaké jsou záměry s touto značkou? A potom bych se ještě, poslední věc, vrátila k těm církevním restitucím. Jaké byly ty hlavní třecí plochy? Proč jste se dnes nedohodli, když jak sám říkáte, byl to koaličně předjednaný kompromis? Přišly Věci veřejné s nápadem na odklad toho finančního plnění církevních restitucí? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak co se týče záznamu telekomunikačního provozu tak my samozřejmě musíme mít z hlediska legislativních úprav k dispozici kompletní odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. Čili poté kompetenčně příslušní ministři, to znamená z hlediska zákonů, které se týkají trestního řádu, zákona o Policii České republiky a zákona o zpravodajských službách, takže se to bude týkat ministra spravedlnosti, ministra vnitra a ministra obrany, předloží případné úpravy legislativy, které prostě musí vzít v potaz toto rozhodnutí Ústavního soudu. Dnes jsme o tom nejednali, protože jak jsem již řekl, první musí být důkladná právní analýza včetně odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. Co se týče Letiště Praha, tady musím říci, že vláda je si vědoma velkého významu osobnosti pana prezidenta Havla pro Českou republiku a pro její moderní dějiny. Koneckonců hned druhý den po zprávě o úmrtí pana prezidenta Havla vláda na svém mimořádném smutečním zasedání přijala návrh zákona, kterým budou oceněny zásluhy pana prezidenta Havla. O případných dalších krocích, to znamená o nějakém dalším ocenění v podobě návrhu, který zazněl, například letiště, ale zrovna tak jsme zaslechli některou veřejnoprávní univerzitu nebo vysokou školu jaksi označit jeho jménem, vybudování pomníku a podobně. Myslím si, že to vyžaduje širší společenskou, ne jenom politickou, debatu na vládní úrovni a že to má svůj čas a dostatečný odstup. To že Letiště Praha přijalo toto opatření, já považuji za korektní a správný krok, protože asi to nejhorší, co by se mohlo stát, že by si tuto značku zaregistrovali nějací spekulanti a pak v podstatě vydírali stát s použitím tohoto jména. Jakýkoliv další postup samozřejmě musí být konzultován i s blízkými pana prezidenta Havla, protože jaksi jeho jméno není státním vlastnictvím, se kterým by vláda a stát mohly suverénně zacházet a používat ho při označení například některých veřejných institucí, v infrastruktuře, ve vysokém školství a podobně. Čili samozřejmě, že by se jakýkoliv případný krok po této širší společenské diskuzi měl mimo jiné odvíjet i od přání rodiny a blízkých pana prezidenta Havla. Co se týče církevních restitucí, třecí plochy například mezi TOP 09 a ODS nejsou vůbec žádné. VV pouze zopakovaly tu argumentaci, která včera zazněla také opakovaně z jejich úst ve veřejném prostoru včetně médií, to znamená ne zcela přesvědčivé odůvodnění ve snaze odsunout především finanční platby v rámci tohoto zákona. Jak jsem již řekl, já tady nechci říkat žádná silná nebo silácká slova. Já chci zdůraznit opravdu to, že přestože na přijetí tohoto zákona je ve vládě dost hlasů a mohl být schválen minulý nebo tento týden, já považuji za klíčové, aby byl schválen jako tzv. koaličně dohodnutý, to znamená ministry všech tří koaličních stran, a proto jsem i vytvořil tento prostor svým rozhodnutím svolat K9 k tomuto tématu.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Jenom bych chtěl krátce doplnit pana premiéra, protože TOP 09 byla jmenována v této souvislosti a musím potvrdit to, že skutečně tady není žádný rozpor ve stanoviscích mezi ODS a TOP 09 a návrhy VV musím označit za, řekl bych, záminku proto, aby se to řešení odložilo. My tady se snažíme vyřešit situaci, která je nevyřešená 22 let, je to ostuda České republiky. Jakákoliv záminka, která má sloužit proto, aby to, co bylo jednou ukradeno, tak aby nebylo navráceno, tak jakákoliv záminka je skutečně jenom zástěrkou pro to, aby se ta situace dále neřešila. Proto TOP 09 jednoznačně trvá na dodržení koaliční dohody, která byla uzavřena. Byla stvrzena i jednomyslným rozhodnutím vlády při schválení věcných parametrů toho zákona. Jednoznačně je potřeba říci, že to navrhované řešení odložit vyrovnání s církvemi by bylo pro stát dražší, ale to není ten nejdůležitější argument. Ten nejdůležitější argument je, že stát musí dostát tomu, že když jednou, byť za minulého režimu, něco neoprávněně ukradl, tak to musí vrátit.

iDnes, Josef Kopecký: Dobrý den. Já bych využil, pane premiére, toho, že jste se tady zmínil o změně Ústavy, o přímé volbě prezidenta. Já se chci zeptat, zda budete vyvíjet nějakou aktivitu směrem k senátorům vaší strany, aby také dodrželi koaliční dohodu? Ptám se na to proto, protože iDnes dělá anketu mezi všemi senátory a pouze pětina vašeho senátorského klubu jasně řekla, že pro to zvedne ruku. Čili jestli vy sám budete nějakým způsobem přesvědčovat těch zbývajících dvacet lidí, aby dodrželi to, co jste dohodli s TOP 09 a s Věcmi veřejnými? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, budu.

Aktuálně.cz, Jan Němec: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat ještě stručně na ty církevní restituce. Kdyby se vám nepodařilo přesvědčit svého koaličního partnera, předpokládáte spíše nové jednání s církvemi nebo spíše to, že by zákon spadl pod stůl? To je první otázka. Druhá, projednávali jste dnes, když to řeknu stručně, finanční ústavu Evropské unie? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že nepřipouštím jiné řešení této situace, než koaličně dohodnuté hlasování vlády, kladné hlasování ve prospěch tohoto zákona, Nic jiného absolutně nepřipouštím a vůbec to nepřipadá v úvahu, včetně nějakého nového jednání o nějaké nové smlouvě. Ani si to nedovedu představit, že toto by bylo vůbec prakticky a politicky věcně realizovatelné. Čili jinou možnost nepřipouštím. Co se týče jednání o nikoliv finanční ústavě, ale o nové mezivládní dohodě na úrovni Evropské unie, respektive zemí eurozóny, které se pracovně v tom žargonu říká fiscal-compact, tak ano, dnes jsme se tím zabývali v úvodu jednání vlády. Především jsme dostali základní informace o zásadních jednáních, které v tuto chvíli probíhají zatím na expertní úrovni, nikoliv na úrovni politických a ústavních činitelů, o základním rozsahu této možné smlouvy, o její struktuře, některých obsahových článcích a samozřejmě o problémech, které tam mohou být. S tím, že toto jednání bude pokračovat i v následujících dnech a týdnech. Je předpoklad, že nějaká první pracovní verze by byla k dispozici na jednání Evropské rady 30. ledna letošního roku.

ČTK, Lukáš Opatrný: Já bych se zeptal, jak dopadlo jednání vlády o investiční dohodě s USA? A pak by mě ještě zajímal bod číslo šest o fondech Evropské unie.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak jednání o vypovězení investiční dohody se Spojenými státy. Vláda schválila rozhodnutí, na základě kterého zatím nevypovídá tuto dohodu a bylo uloženo ministru financí, aby do 30. dubna letošního roku informoval o dalším výsledku probíhajících bilaterálních jednání o nové smlouvě o ochraně investic. Proběhlo zatím jednání ve dvou kolech v září a v listopadu loňského roku v Praze a ve Washingtonu. Chystá se další jednání buďto v lednu nebo v únoru letošního roku opět ve Washingtonu a tento prostor do 30. dubna umožňuje vlastně absolvování třetího případně i čtvrtého kola tohoto jednání tak, aby vláda poté mohla posoudit, zda reálně to spěje k nějakému pozitivnímu výsledku a je tam šance na uzavření nové dohody. Čili vláda dnes tuto investiční smlouvu nevypověděla, nicméně je tady otevřený prostor, řeknu velmi otevřeně, aby například v průběhu letošního roku tak přesto učinila. Co se týče jednání, které se týká evropských fondů. Vzhledem k tomu, že někteří důležití členové vlády, kterých se to také týká, nebyli dnes přítomni na jednání vlády, tak vláda tento bod přerušila a bude se jím zabývat příští týden.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Hezký den.