Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

6. 4. 2022 20:52

Tisková konference po jednání vlády, 6. dubna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý večer. Na začátek bych chtěl rád poděkovat, rád bych poděkoval všem, kteří mně v posledním týdnu přáli brzké uzdravení. Jsem rád, že po týdnu s covidem tady opět mohu být a seznámit veřejnost s výsledky jednání naší vlády.

Začnu dobrou zprávou pro všechny občany České republiky. My jsme projednávali další pomoc občanům, na které dopadají jak vysoké ceny energií, tak samozřejmě ceny pohonných hmot, které jsou v mnohém způsobeny ruskou vojenskou agresí na Ukrajině. Česká vláda intenzivně pracuje na té pomoci a přicházíme s jednotlivými konkrétními kroky a jsem rád, že dnes mohu představit další výsledky, které jsou také konkrétní a občané je poznají.

Víte, že minulý týden jsme schválili zvýšení životního a existenčního minima, ze kterých jsou odvozeny dávky státní sociální podpory, jako jsou například přídavky na dítě, a že tak vzrostl významně počet lidí, kteří na ně mají nárok. Nyní jsme udělali další důležitý krok ke snížení tlaku na peněženky občanů České republiky. Vláda se shodla na snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,5 koruny na litr.

Je to opatření, které v současné složité době jednoznačně pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale také všem dopravcům, poskytovatelům veřejné dopravy a dalším. Zkrátka toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině a vlastně i boj, který vede Vladimir Putin proti Západu.

Vláda v reakci na ruskou invazi na Ukrajině také schválila některé věci, které se týkají naší obrany a bezpečnosti, a to i do budoucna. Dnes jsme schválili urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Jak víte, tak v celé Evropě se teď diskutuje o navyšování prostředků na obranu, o novém přístupu k obranné a bezpečnostní politice. A já jsem rád, že i v této věci naše vláda dokázala velmi rychle změnit dosavadní přístup. V krátké době schválila urychlení nákupu a také legislativní změny, které jsou nutné pro zajištění dlouhodobého financování naší armády a naší obrany.

Cíl samozřejmě je jasný. Cílem je, abychom dosáhli nejpozději v roce 2025 těch dvou procent HDP výdajů na obranu, což považujeme za něco, co je už dnes samozřejmou povinností.

A z těch věcí, které jsme schválili dnes, tak zmíním ještě jednu i proto, že jsem sám z jižní Moravy, je to také dobrá zpráva pro jižní Moravu. Povedlo se nám vyřešit situaci firem z obcí poškozených loňským tornádem, které nemohly dosáhnout na dotace na obnovu. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne potřebnou částku na tyto kompenzace ve výši 30 milionů korun z rozpočtu a Jihomoravský kraj tyto prostředky na základě předem daných kritérií zašle firmám, které byly tornádem postiženy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já nyní poprosím ministryni obrany Janu Černochovu, kterou poté následně omluvím kvůli dalšímu programu.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, já se pokusím velice telegraficky. Vláda dnes na můj návrh schválila inspektora kybernetické obrany. Bude jím pan Mgr. Jan Vacek. Před tím byl projednán ve výboru pro obranu a v bezpečnostním výboru. Inspektor šetří vlastně podněty, které mohou prostě souviset s kybernetickou obranou. Tato pozice vznikla po novele zákona nebo respektive novém zákoně o vojenském zpravodajství. Kdyžtak vás mohu odkázat na tiskovou zprávu rezortu Ministerstva obrany, kterou jsme vydávali, když pan Vacek se byl představit výboru pro obranu 23. února 2022, ať tady nezdržuji kolegy. Máme toho dnes opravdu hodně.

To podstatné už tady vlastně řekl pan premiér. Dnes vláda schválila na můj návrh dva důležité materiály pro posílení obranyschopnosti České republiky, a hlavně zrychlení modernizace Armády České republiky, a to, ano, i v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.

Prvním z těch dvou zásadních materiálů je plán na urychlení nákupů vojenského materiálu a některých modernizačních projektů. Konkrétně se jedná o roky 2022 až 2024 a tam oproti těm plánům, které jsme měli, tak chceme navýšení o 48 miliard korun.

Druhý materiál, který mi dnes vláda schválila, představuje komplexní plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce ozbrojených sil České republiky na vojenské, ale i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu. Je to ten vlastně obranný fond, je to zrychlení vysílání vojáků v případě, že třeba budeme muset řešit nějaké urychlené návraty občanů České republiky z cizích zemí, a bude to vyžadovat tedy pomoc naší armády. Máme tam vlastně i novelu zákona o veřejných zakázkách, která také kvůli jednomu ustanovení komplikuje život nejenom mně, ale všem kolegům.

Ohledně těch modernizací, tak tam chceme kromě urychlení některých projektů, které vyplývají ze strategických dokumentů, tak chceme vždycky prostě se snažit upřednostnit, a budeme se tak chovat prostě stejně, jako se chovají i jiné země, český obranný průmysl. To tady chci říct a zdůraznit, protože víme, že utrácíme nebo budeme utrácet peníze daňových poplatníků, a chceme, aby ta přidaná hodnota vynaložených finančních prostředků do obrany České republiky, tak aby se pozitivně promítla i v naší ekonomice.

Takže v tuto chvíli všichni lidé na mém rezortu se snaží vyjednávat co nejlepší podmínky s různými dodavateli z České republiky, abychom urychlili, zrychlili modernizaci Armády České republiky a dosáhli kýžených dvou procent HDP do roku 2025. Ostatně, myslím si, že bychom se měli pokusit mít ten cíl ještě ambicióznější, protože například Polsko nebo baltské země jdou ke třem procentům.

Můj poslední zásadní materiál na dnešní vládě byla opět pomoc, vojenská pomoc Ukrajině. Tentokrát se jedná o částku 133 milionů korun ve vojenském materiálu, který, a omlouvám se, vám opět nemohu specifikovat. Jedná se o nespecifikovaný vojenský materiál ze zásob Armády České republiky. Děkuji za pochopení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký večer, dámy a pánové, děkuju za slovo. Informace, která jistě potěší příslušníky policejních sborů a hasičských záchranných sborů v České republice: Vláda dnes podpořila návrh, aby jim, stejně jako představitelům, stejně jako příslušníkům Vězeňské služby České republiky i přes ten nouzový stav, který vláda vyhlásila, byly proplaceny ty hodiny, které odsloužili v rámci svých přesčasů.

Já jsem s oběma sbory, které jsou pod Ministerstvem vnitra, měl od počátku nouzového stavu domluven systém, že i přesto, že podle platného zákona se ten rozsah 150 přesčasových hodin neproplácí, tak jak policisté, tak hasiči evidovali ty přesčasové hodiny odsloužené příslušníky těchto sborů. Byly vyčísleny a vláda se je svým dnešním rozhodnutím rozhodla proplatit.

Jedná se tedy o dobu tří měsíců, po které je vyhlášen nouzový stav. V celkové sumě se to za Policii České republiky jedná o 87,6 milionu korun. U příslušníků hasičských záchranných sborů se jedná o 21 milionů korun.

Myslím si, že si to opravdu velmi zaslouží. Hasiči od začátku stojí u celé organizace krizového řízení v České republice. Jsou také přítomni na Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, stejně jako policisté, a nejenom ti příslušníci Cizinecké policie. Policie provádí zvýšený dohled nad měkkými cíli v České republice, zvýšený dohled nad dopravními tepnami vedoucími do České republiky, samozřejmě dozor na nádražích a těch místech příjezdu a musím říci a poděkovat za to, že odezva i těch přicházejících z Ukrajiny k nám do České republiky na to, jak naše bezpečnostní sbory umí být přátelské, vstřícné a umí poradit, je opravdu velmi, velmi pozitivní. Tedy toto si rozhodně a jednoznačně zaslouží.

Další bod, kterým se vláda zabývala, ale to projednávání tak, jak jsme předjímali, není to žádné odložení, dnes nedokončila, protože definitivní strategie, která bude předkládána i Poslanecké sněmovně, pro zvládání celé té současné nastalé situace, krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá, na které už několik týdnů velmi intenzivně pracuje mezirezortní skupina, přišla s výsledky. Dnes vládu ústy pana generála Vlčka, který koordinuje práci té skupiny, seznámila se svými výsledky, předala materiál, který slouží k připomínkování, a příští týden na zasedání vlády 13. dubna má být tento materiál schválen. Tím pádem splníme i termín, kde jsme zavázáni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku předložit právě takovýto strategický materiál.

Jenom velmi stručně. Týká se třinácti zásadních oblastí: koordinace, právní status, digitalizace, řízení a řešení migrační krize, ubytování a bydlení, což není totéž, zaměstnání, integrace na trh práce, školství, sociální oblast, zdravotní oblast, adaptace a integrace v České republice, vnitřní bezpečnost České republiky, komplexní evropská a mezinárodní strategie, financování a samozřejmě i strategická komunikace vlády jako takové v této oblasti.

Materiál vám samozřejmě bude představen podrobně po příštím zasedání vlády. Ten dnešní, pracovní verze, byl poskytnut členům vlády a dalším organizacím k připomínkování a stejně tak naší externí skupině, která tady existuje, kde jsou zastoupeni experti, kteří se například zabývali adaptací Německa na migrační krizi v roce 2015, experti s mezinárodním renomé, a samozřejmě do toho připomínkového řízení bude zahrnut i neziskový sektor v České republice. Je pro nás partnerem v diskuzi a samozřejmě i jejich připomínky k naší práci bereme a budeme brát velmi vážně. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobrý večer, děkuji za slovo. Jak říkal pan premiér, došlo k mimořádné události, k zahájení ruské agrese na Ukrajině a jedním z důsledků této agrese kromě těch válečných hrůz, které sledujeme, je taky zvýšení cen pohonných hmot v Evropě, a tudíž i v České republice. Vláda dnes schválila návrh zákona, který obsahuje několik opatření. O některých jsme již mluvili, já je v krátkosti představím a pak ještě zmíním dvě další opatření.

Ten návrh obsahuje novelu zákona o dani silniční, kde rušíme silniční daň pro všechna vozidla do dvanácti tun. Chci říct, že odhadované dopady na rozpočet jsou zhruba 4,2 miliardy, které zůstanou těm, kteří silniční daň doposud platili, a z této sumy mohou částečně kompenzovat zvýšené ceny ať už pohonných hmot, energií, nebo dalších služeb a zboží.

U vozidel nad dvanáct tun nám evropská legislativa neumožňuje tuto daň zatím zrušit. I tam jsme přistoupili k snížení na nejmenší možnou úroveň. Současně pan ministr dopravy Martin Kupka zahájil jednání s příslušnou paní komisařkou i se svými kolegy na evropské úrovni, aby tato povinnost byla zrušena pro země, kde mají mýto. Je to vlastně pozůstatek doby, kdy nebyla mýta, protože tím vlastně měříme zátěž našich silnic a dálnic. Předtím byla k dispozici pouze silniční daň.

Dále tento zákon představuje, obsahuje novelu zákona o ovzduší. Tady je několik věcí. Zmínil bych tři základní. Zaprvé rušíme povinnost přimíchávat biopaliva první generace do PHM. Zadruhé dochází k možnosti započítat do našich emisních cílů i neveřejné dobíjecí stanice pro elektromobily. Doposud to bylo pouze z těch veřejných. My jako Ministerstvo financí, a hlavně Daňová správa umíme přesně dohledat i jak se využívají ty neveřejné, především firemní. Přispívá to ke snižování emisi a byla by škoda, kdybychom tento zápočet nemohli provést do celkových, připočíst k celkovým závazkům České republiky.

A třetí věc, která taky reaguje na momentální ceny plynu. Ten návrh zákona zakotvuje odložení povinnosti pro domácnosti, které mají ty kotle první a druhé generace, je vyměnit. Ten termín byl do 1. září letošního roku. My navrhujeme odložit tuto povinnost o dva roky.

Novým opatřením, které vláda přidala po debatě minulý týden a které obsahuje tento návrh zákona, je novela zákona o daních z příjmu, jejímž cílem je podpořit nízkoemisní mobilitu, to znamená nízkoemisní vozidla. Tak to jsou hybridy a elektro automobily a všechny další typy, které splňují tato pravidla. My jsme zvolili ekonomické pobídky. Nejdeme žádnou cenou dotací. My navrhujeme přeřadit dobíjecí stanice z třetí do druhé odpisové skupiny. Jinými slovy, místo aby to firma, která zainvestuje, odepisovala deset let, tak to bude moci odepsat za pět let.

My si od toho slibujeme, že firmy budou motivovány, aby ve svých areálech vybudovaly dobíjecí stanice a motivovaly i své zaměstnance, aby ta nízkoemisní vozidla si pořizovali. A druhá změna toho zákona je, v dnešní době, pokud zaměstnavatel poskytne svému zaměstnanci vozidlo pro soukromé i služební účely, tak ten zaměstnanec daní v dani z příjmu jedno procento pořizovací ceny tohoto automobilu. My pro nízkoemisní vozidla navrhujeme 0,5 procenta, protože ony jsou samozřejmě dražší než klasická vozidla, tak aby zaměstnanci byli motivováni, i zaměstnavatelé, to využívat. Tyto tři novely obsahuje návrh zákona, který schválila vláda.

Dnes vláda rozhodla, jak říkal pan premiér, o dočasném snížení spotřební daně jak nafty, tak benzínu, u obou těch komodit o korunu padesát. My ještě zvolíme správnou legislativní cestu tak, aby to prošlo velmi rychle oběma komorami Parlamentu, a to období, po které bude platit snížená spotřební daň, bude od 1. června do 30. září, to znamená čtyři měsíce. Na konci prázdnin uvidíme, jaká je situace na trhu v celé Evropě, tím pádem i v České republice, vrátíme se k tomu řešení, uvidíme, jaká bude situace v této oblasti potom od 1. října.

Současně chci říct, že jsem obdržel včera, když jsem byl na zahraniční služební cestě, výsledky monitoringu marží čerpacích stanic, a to za období od 17. února do konce března. Na základě těch výsledků jsem na zítřek svolal jednání se zástupci, já bych řekl skoro všech těch značek, na kterých motoristé čerpají pohonné hmoty, a musím říct, že velmi vážně zvažujeme opravdu zavedení mimořádného opatření, a to je stanovení maximálních marží.

To zítřejší jednání je určeno k tomu, abychom si vyjasnili pozice. Já z těch výsledků, já s těmi výsledky nejsem spokojený a o tom budu se všemi těmi zástupci jednat. Ale avizuji dopředu, že je to jedna z dalších možností, ke které vláda může přistoupit. Neříkám to rád, ale je možné, že k tomu mimořádnému prostředku skutečně vláda přistoupí.

My v tom monitoringu pokračujeme, takže na denní bázi dostáváme vlastně koncové ceny, a tím pádem marže, které porovnáváme s cenami na světových burzách, daňové zatížení, a pak z toho jsme schopni zjistit ty marže.

To je balíček opatření, čtyři jisté, páté zvažované, která by měla vést k tomu, že ty ceny se na těch totemech sníží, a to docela výrazně. Protože když si sečteme efekt snížení spotřební daně, zrušení povinného přimíchávání s tím, že tyhle ty náklady jsou ještě potom zatíženy DPH, ten efekt díky těmto opatřením vlády může být někde mezi čtyřmi, čtyřmi padesáti na jeden litr, a to není určitě málo. Samozřejmě to základní, od kterého se ta cena odvíjí, jsou ceny na burze a ty jsou ovlivněny zejména tou ruskou agresí na Ukrajině. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já taky děkuju. Dotazy, Česká televize.

Anna Martincová, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat pana ministra financí na dvě věci. Jednak jde o peníze samospráv, které jsou u Sberbank, protože Ministerstvo financí navrhovalo, že bude se samosprávami jednat a nabídne možná nějaký odkup právě. Tak jestli se nějak ta jednání posunula, případně jestli se o tomto jednalo? A pak bych se ještě chtěla doptat k těm maržím, protože vy jste už jednou o těch závěrech mluvili. Tenkrát jste nijak znepokojeni nebyli, tak vlastně kdy tam nastal ten zlom, kde se to změnilo?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Pokusím se vysvětlit. Nejdřív odpovím na tu druhou otázku. Ono to není tak, že se ty ceny a ty nákupní ceny těch, kteří provozují čerpací stanice, mění na denní bázi. Je velmi obvyklé, že zaveze se buď nafta, nebo benzín a ta cena je určena se zpožděním tří týdnů až třiceti dnů. Proto jsme chtěli měřit tak dlouhý interval a teď už máme skutečně interval šesti týdnů.

To znamená, jsme si jisti, že nákupní ceny se musely promítnout do těch prodejních cen, což když třeba děláte deset čtrnáct dní, tak oprávněně ti provozovatelé říkají: My ještě fakturu nemáme, my to tak odhadujeme podle zkušenosti, kterou máme, ale tu pravou cenu dostaneme třeba až za těch třicet dnů. Ale to už máme za sebou.

Proto teď máme podrobnější informace, delší časovou řadu, a proto jsme připraveni případně zasáhnout a proto jsem na zítřek svolal to jednání, kde budeme bezesporu nejdříve si vysvětlovat. Protože já budu určitě argumentovat, že mně to připadá vysoká ta marže, a očekávám, a byl bych velmi překvapen, kdyby to tak nebylo, že ty firmy budou říkat, že jim to nepřipadá vysoké. Mně to připadá vysoké a mám dostatek dat, dostatečnou dlouhou dobu, nebudu tam sám, budou tam se mnou lidé, kteří se tomu podrobně věnují na Ministerstvu financí, abychom byli schopni dokladovat náš pohled na věc.

Co se týče peněz, které mají obce u Sberbank, já jsem před pár dny, myslím, že během toho prvního sněmovního týdne, absolvoval jednání s vedením Svazu měst a obcí. Já jsem jim slíbil kontaktní osobu. Tu jsme dodali podle dohody minulý týden v úterý. To znamená, pan ředitel odboru pan inženýr Matej je ta kontaktní osoba. Tu jsme oznámili Svazu měst a obcí, aby to svým členům dali, a on je připraven individuálně řešit problémy těch obcí s tím, že my bezesporu budeme chtít vidět rozpočet, celkové roční rozpočtové náklady, kolik tam mají peněz.

Jsme připraveni jim poslat dopředu příspěvek na výkon státní správy až do konce letošního roku v květnové tranši, ale já se omlouvám, nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom odkupovali. To nevím, kde vznikla tato informace. To ne.

My jsme nabídli, že když bude potřeba, tak jsme schopni zapojit například Národní rozvojovou banku, což je bývalá Českomoravská záruční banka, aby jim za docela dobrých úvěrových podmínek poskytla úvěr. Ale o odkupech jsme nikdy nepřemýšleli. Nemyslím si, že je vůbec správné, aby stát obchodoval se samosprávami. Nevidím pro to, a nikdo po tom ani nevolal ze strany samospráv, tak nevím, kde ta informace vznikla. Omlouvám se, že to takhle dlouze vysvětluji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima, potom Nova.

Jakub Říha, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám doplňující otázku k těm maržím. Můžete být konkrétní v tom, jak si tedy čeští pumpaři stáli třeba oproti pumpařům z jiných zemí, protože vy jste zněl poměrně znepokojeně. Tak jestli to můžete nějak ukotvit?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak my samozřejmě neznáme marže pumpařů v cizích zemích. To nejsme schopni se k těm informacím dostat. Ale já budu informovat vás a vašim prostřednictvím veřejnost po tom zítřejším jednání. Já myslím, že je korektní. Já, když jsem to dostal, tak jsem požádal své spolupracovníky, aby to pracovní jednání svolali. To proběhne zítra v 16 hodin a oznámili jsme dopředu, že zítra na 17 hodin je plánována tisková konference na Ministerstvu financí a tam bezesporu mohu být konkrétnější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Nova, potom Seznam.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na zítřejší, zítra v Poslanecké sněmovně měly proběhnout interpelace. Došlo k jejich zrušení. Opozice vás za to celé odpoledne na sociálních sítích poměrně dost ostře kritizovala. Někteří poslanci dokonce řekli, cituji, že se jedná o pošlapání základního demokratického principu. Tak co říkáte na tyto výroky, a proč došlo tedy k zrušení zítřejších interpelací?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu odpovědět jako dlouholetý předseda poslaneckého klubu. Osm let jsem vedl opoziční poslanecký klub. To je pokrytectví z jejich úst. Velmi často použili vlastně stejný nápad nebo stejný postup v okamžiku, kdy tehdejší opozice požádala o svolání mimořádné schůze. Velmi často ta schůze proběhla ve čtvrtek.

My jsme žádné interpelace nezrušili, to ani nemůžeme. Ale protože opozice si, a má na to právo, požádala o svolání mimořádné schůze, tak ta schůze bude zítra. Čtvrtek je kromě dvou hodin od 11. do 13. hodiny vlastně podle zákona dán k dispozici opozici. A my zítra nebudeme projednávat mimořádnou schůzi, kterou iniciovaly vládní strany. My jsme ten prostor opozici zachovali. A stejně tak to bylo v minulém volebním období.

Tak mně to přijde docela úsměvné. Nevím, my jsme neměli čas číst sociální sítě během zasedání vlády, ale moje odpověď je: Tak jste to dělali taky. Takže vy jste taky pošlapávali – jak jste to říkal, že jsme pošlapávali Ústavu nebo zákon? Tak nebylo to nic neobvyklého v minulém i předminulém volebním období.

Mně to přijde logické. Čtvrtek zůstává především opozici k tomu, aby mohla prezentovat své názory, své pohledy, aby případně mohla projednávat body, které ona považuje za důležité, a to samozřejmě v případě mimořádné schůze tak přesně je.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. A Seznam. 

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý večer. První dotaz na pana ministra vnitra ohledně té strategie. Já vím, že je to pracovní verze, nechcete asi sdělovat podrobnosti, ale jenom jestli v té verzi je číselný údaj, s kolika Ukrajinci může Česká republika počítat, že tady zůstanou, protože jste o tom mluvil na výboru pro bezpečnost třeba minulý týden. Tak jaký je ten číselný odhad? A potom druhý dotaz poprosím: Do Rady České televize dnes Sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Tak jestli jste analyzovali, proč k tomu došlo? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuju. Ten první dotaz, to jsem říkal už po zasedání Ústředního krizového štábu v pondělí. Ta strategie, pokud má být skutečným strategickým dokumentem a tu ambici určitě máme, modeluje nejrůznější scénáře.

Nejintenzivněji se zabýváme tím scénářem, který je poplatný té dnešní době. To znamená, že se pohybujeme někde mezi 250 až 300 000 lidí, kteří v České republice budou pobývat a budou po nějako dobu v České republice, po dobu minimálně té dočasné ochrany, která je zákonem určena na jeden rok, konzumovat služby v rámci systému České republiky. A my doufáme, že do toho systému i aktivně vstoupí, budou do něj přinášet i své hodnoty, začnou pracovat, vysoce kvalifikovaní lidé začnou pracovat i ve vysoce kvalifikovaných profesích a že se nám ta adaptace povede dobře.

Nějaký střední scénář hovoří o tom, že bychom se mohli pohybovat někde okolo půl milionu uprchlíků přicházejících do České republiky. I na tuto situaci modelujeme podrobnější scénáře, které v té strategii budou podchyceny.

A potom mohou existovat nějaké extrémní situace, ale zatím ten trend minimálně posledních dnů nenaznačuje to, že bychom se měli do toho stádia extrémní situace dostat. Tedy nějaký extrém, a nebudu ani uvádět žádné číslo, to je spíše popisná část té strategie jako takové, že samozřejmě, pokud vláda má chránit zájmy občanů České republiky, a to je to nejdůležitější, tak musí být připravena. Ale znovu říkám, vycházíme z toho současného stavu, případně nějaký mírný nárůst. Na to modelujeme tu situaci.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě k vašemu druhému dotazu. My tři, co tady stojíme na tiskové konferenci, tak jsme byli volit v Poslanecké sněmovně. Já jsem dokonce posouval o půl hodiny ten původní termín jednání vlády, abychom to všechno stihli, protože ta diskuse k těm všem volbám byla delší. Ale od té doby jsme jednali na vládě, takže jsme neměli čas na nějakou analýzu. Ale mohu říct, že to za problém považujeme a že se tím budeme vážně zabývat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je pro tuto chvíli všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek večera. Na shledanou, dobrou noc.

Petr Fiala, předseda vlády: Pěkný večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X