Tisková konference po jednání vlády, 6. října 2010

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády ČR, prosím na úvod slovo premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnešní jednání vlády ČR mělo primárně na pořadu návrhy zákonů, kterými jsme se zabývali. Tady bych chtěl říci, že návrh zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl dále přerušen, protože tam se musí vyjasnit některé záležitosti, kde jsou nadále rozpory mezi některými resorty. Vláda také schválila návrh zákona, kterým se novelizuje celní zákon a zákon o rybářství. Potom projednávala poslanecké návrhy zákonů, například návrh poslanců Ohlídala, Sobotky a dalších, kterým se mění zákon o vysokých školách, kde zaujala neutrální stanovisko, naopak nesouhlasné stanovisko zaujala vláda k návrhu poslanců Sobotky a Tejce na vydání zákona o přiznání k registrovanému majetku, který má velmi závažné legislativní nedostatky. Chtěl bych ale také zdůraznit, že vláda schválila návrh poslanců Husáka, Laudáta a Babáka na vydání zákona, kterým se mění zákon o civilním letectví, jehož cílem je vymezit nový druh ochranného pásma letiště, ve kterém bude zakázáno používat laserová zařízení. Protože to je bolestivý problém ruzyňského letiště. Dále vláda schválila žádost o čerpání finančních prostředků z Fondu solidarity EU, který se týká srpnových povodní v Libereckém a Ústeckém kraji. ČR může na základě této žádosti požádat tedy Fond solidarity EU na základě tzv. mimořádného kriteria pro regionální katastrofy, tedy zde nerozhoduje výše škod, ale musí být doloženo, že zasažené území bylo velice vážně poškozeno, že katastrofa zasáhla většinovou část obyvatelstva na daném území a že má závažné a trvalé následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Zde bych chtěl zdůraznit, že škody v ČR vyčíslené na základě zákona o státní pomoci při obnově území postiženého povodní nebo jinou pohromou dosáhly částky, která přesahuje 10 miliard korun. V případě, že EK předloženou žádost v horizontu následujících měsíců schválí, tak ČR má nárok na grant v hodnotě 2,5 % celkových odhadovaných škod, to je v našem případě více než 250 milionů korun, ale bylo by chybou o tyto prostředky nepožádat. Pomoc z tohoto fondu je příspěvek veřejným rozpočtům, ze kterého mohou být zpětně hrazeny výdaje na odstranění bezprostředních následků povodní na nepojistitelném veřejném majetku. Tady chci zdůraznit, že pan ministr financí má tuto žádost předložit komisaři pro regionální politiku, panu Hahnovi do 15. 10. 2010 a co považuji za velmi důležité, že vláda rozhodla o tom, že podání té žádosti bude koordinováno společně se SRN a s Polskem, protože to zasažené území tvoří jeden společný celek, byť rozdělený státní hranicí mezi ČR, Německo a Polsko. I na základě dohody, kterou jsem udělal se saským předsedou vlády panem Stanislawem Tyllichem, bude české ministerstvo financí koordinovat postup při podání žádosti i s ministerstvem financí SRN a Polské republiky. Vláda dále schválila doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace ve věci zpracování koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění, který předkládal pan ministr práce a sociálních věcí. Myslím si, velmi podnětný materiál, který reaguje na poměrně málo známý, ale závažný problém s rozšiřováním tohoto onemocnění. Vláda také schválila definitivní paragrafovou verzi návrhu zákona o platu a dalších náležitostech spojených s funkcí představitelů státní moci, který věcně si dohodla již minulý týden, a my jsme to řešení již deklarovali. Dnes pan ministr přinesl tedy definitivní paragrafové znění tohoto návrhu. A co je důležité, vláda také schválila návrh na působení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích v letech 2011-2012 s výhledem na rok 2013, kde se jednoznačně přihlašujeme ke své spojenecké spoluodpovědnosti a kde, když to řeknu zjednodušeně a podrobnosti řekne pan ministr obrany, se jedná o to, že budeme postupně utlumovat naši vojenskou přítomnost v Kosovu a naopak počítáme se zvýšením počtu vojáků v Afghánistánu, kde z tohoto důvodu je navrhováno vyslat do této operace v roce 2011 až 720 osob a v roce 2012 až 640 osob s tím, že ty klíčové aktivity jsou především PRT v provincii Loghar a také operace ISAF, především v prostoru východního velitelství ISAF. Tolik klíčové body, které jsme dnes schválili, a já poprosím své kolegy, aby mne doplnili v těch bodech, které se jich týkají, takže pan ministr práce a sociálních věcí. Prosím.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Dobré poledne, dovolte mi jen několik vět k tomu problému Alzheimerovy choroby, jak říkal pan premiér. Je to téma, které dnes u nás není ještě příliš ve všeobecné povědomosti, nicméně, v následujícím období a letech a desetiletích je to velmi významný fenomén, protože Alzheimerovou chorobou či podobným typem stařecké demence je postižena velmi nezanedbatelná část populace. I podle dnešních statistik v populačním segmentu 80-85 let je to přes 10 % lidí. V rozmezí 90-95 je to už více než 30 % lidí. Je to velmi závažný fenomén a právě proto dnes vláda rozhodla o tom, že do poloviny příštího roku připraví společně ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství a spravedlnosti návrh koncepce pro dlouhodobý přístup k této problematice. Já k tomu uvedu ještě jedno číslo, které charakterizuje závažnost toho problému. Pokud jsou partneři v partnerském svazku a jeden z nich je postižen touto chorobou, 80 % z těch druhých životních partnerů je stiženo depresemi. Je to skutečně velmi závažné onemocnění, které způsobuje výraznou devastaci mezilidských vztahů a ti lidé, kteří jsou postiženi a i ti, kteří s nimi dále sdílejí společnou domácnost, starají se o ně a ta péče je velmi zatěžující, jak po stránce časové a zejména po stránce psychické, tak potřebují odbornou pomoc. Koncepce má především vytvořit prostor, abychom toto téma řešili profesionálně a pomohli rodinám, které jsou postiženy tím, že se v rodině vyskytuje člověk, který má tuto závažnou nemoc. Co se týká platů ústavních činitelů, tak vláda schválila návrh, který vzešel z minulé diskuse. V souladu s programovým prohlášením vlády je navrženo, aby platy ústavních činitelů byly sníženy o dalších 5 % oproti platové základně roku 2010. Nicméně, chci upozornit na to, že na rozdíl od ostatních ústavních činitelů, u soudců je tato platová základna po nálezu Ústavního soudu od 1. 10. tohoto roku opět navýšena na úroveň let 2007-2009. Fakticky ten návrh znamená, že u soudců se na dobu jednoho roku navrhuje snížení platů o 5 procent, poté návrat na původní úroveň z let 2007-2009 a teprve od roku 2015 to původní navázání koeficientem vzhledem k průměrnému platu v nepodnikatelské sféře. Podobným způsobem je tomu i u ostatních ústavních činitelů, nicméně tam je ta platová základna snížená, dochází k celkovému poklesu platů ústavních činitelů oproti platové základně z roku 2007 o více než 9% , a tato platová základna bude udržena až do roku 2014, tedy po celé toto funkční období. Myslím si, že je důležité zdůraznit, že již od roku 2007 je platová základna udržována buď na stejné úrovni, nebo snižována. Myslím si, že to je velmi užitečné říci, že skutečně, pokud dnes vláda říká, že přistupuje odpovědně k hospodaření státu, že je potřeba, aby provozní výdaje státu se snížili, je potřeba, aby stát hospodařil tak, že jeho výdaje nemohou dlouhodobě převyšovat jeho příjmy, tak vláda začíná u ústavních činitelů, tedy u sebe a řekl bych, bezprecedentním způsobem po dobu osmi let drží či snižuje platy ústavních činitelů. Zejména platy zákonodárců a členů vlády a několika malých okruhů dalších profesí, odhlédnu-li od skupiny soudců.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, ministr obrany Alexandr Vondra.

Alexandr Vondra, ministr obrany: Přeji hezký dobrý den, jak tu již pan premiér řekl, vláda na můj návrh schválila návrh působení sil a prostředků ministerstva obrany v zahraničních operacích. A bude nyní žádat o souhlas obě komory parlamentu v souladu s ústavními procedurami, neboť ten stávající mandát ke konci letošního roku vyprší. Co je nového, je to, že tentokrát poprvé navrhujeme formulaci, která je 2+1, vždy to bylo 1+2, tedy mandát na jeden rok a pak výhled na následující dva roky. Teď chceme, v souladu s programovým prohlášením vlády i s mými záměry, zavést více plánování do resortu obrany a vyhnout se různým improvizacím a jednáním pod tlakem okolností. Přišli jsme tedy s návrhem 2+1, mandát na roky 2011 a 2012, s výhledem na rok 2013. Pokud jde o faktickou náplň, kam a jak budou naši vojáci vysíláni, tak klíčové jsou ty dvě oblasti, kde dochází k posunům či změnám. Jedna je Kosovo, kde se dostáváme do fáze útlumu naší přítomnosti. Zdůrazňuji postupného útlumu, nejedná se o žádný jednorázový útěk. Ta situace je taková, že fyzicky teď ke konci října, v souladu s plány v rámci NATO, se podstatná část našeho kontingentu fyzicky vrací domů. Na základně Šajkovac, která patří do české správy, zůstane do konce roku 90 vojáků, do příštího léta by tam bylo zhruba 60 vojáků z povolání. Zároveň ale bude doma v ČR vyčleněn prapor operačních záloh, který v případě, že by se nějakým způsobem v Kosovu situace zkomplikovala, bude připraven se do oblasti vrátit. Proto pro rok 2011 zůstává tam ten mandát k jakémusi polštáři či potřebě flexibility do těch 550 mužů, i když fyzicky je to, jak jsem říkal. Naopak, pokud jde o Afghánistán, tak plánujeme v zásadě určité navýšení v roce 2011 a navýšení proto, abychom pak o to dříve mohli v budoucnu snižovat. V Afghánistánu, v souladu se záměry všech spojenců v NATO, chceme v nejbližším období zintenzivnit činnost tak, aby skutečně správa země po té mohla být předána co nejrychleji a nejúčinněji do rukou afghánských orgánů. Čili ten mandát na rok 2011 je v počtu do 720 osob a v roce 2012 do 640, čili bude docházet k tomu snižování. Chceme se v Afghánistánu soustřeďovat na čtyři důležité priority. Je tu výrazná kontinuita s tím, kde jsme angažováni nyní. Zůstáváme a budeme nadále pracovat na rekonstrukci a obnově země v rámci Čechy vedeného PRT týmu v Logharu. Budeme se větší měrou účastnit na výstavbě a výcviku afghánských bezpečnostních sil, zejména v provincii Vardak a dále bude pokračovat i v určité intenzivnější formě podpora nasazení sil, tedy účast transportních vrtulníků jednotky ochrany proti zbraním hromadného ničení a meteorologické obsluhy na letišti v Kábulu. Čtvrtou oblastí, kde dojde k posílení, je znovu nasazení jednotky speciálních sil, tentokrát pod hlavičkou NATO, nikoliv „Enduring Freedom“, jak tomu bylo v minulosti. Nadále bude Armáda plnit své poslání také při ochraně zastupitelského úřadu ČR v Kábulu. Pokud jde o rok 2012, kdy dojde k určitému snížení v Afghánistánu, tak naopak plánujeme, že ještě jednou se česká armáda bude účastnit ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí v rámci air-policy, který jsme jednou již prováděli. Součástí usnesení je, jako každý rok podle dlouhodobého plánu v rámci NATO a EU, vyčlenění sil rychlé reakce, českého příspěvku do těchto sil, které, pokud nebude žádná reakce potřeba, tak jsou zde v ČR. Čili, toť má stručná informace k materiálu, který vláda dnes schválila.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Teď je prostor pro vaše otázky. Prosím, televize Nova.

Televize Nova: Já se chci zeptat, novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, schválili jste jí? Pokud ne, proč? A potom jestli už jste pověřili nového zmocněnce pro lidská práva? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče návrhu zákona o spotřebitelských úvěrech, tak to je poslanecký návrh, to nebyl vládní návrh. Vláda vyjádřila nesouhlasné stanovisko s tím, že vláda uložila ministru spravedlnosti, aby připravil do půl roku širší návrh změny zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Předmětem novely budou, kromě problematiky rozhodčích řízení ve vztahu ke spotřebitelskému právu, dále otázky kvalifikace rozhodců, jejich evidence, účinných dohledů nad nimi a další. Tedy vláda předloží vlastní širší návrh zpracovaný aparátem Legislativní rady vlády.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Druhá otázka, to byl vládní zmocněnec.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To bychom o tom informovali, čili jsme to neřešili.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další otázka. iDnes.

iDnes: Dobrý den, soudci už ústy pana Lichovníka avizovali, že ani tento ústupový návrh, že nebudou dotčeni tolik jako poslanci a senátoři, není pro ně přijatelný. Akceptovali by pouze to, kdyby rozmrzla platová základna a ten plat vyskočil na těch 69 300 a pak by možná uvažovali, že by bylo přijatelných těch 5 % dolů. Zvažovali jste argumenty soudců a to, že na vás tlačí, abyste jim nesnižovali s tím, že mají v zádech Ústavní soud, u kterého už uspěli? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že jsme tu věc velmi zvažovali, že jednáme po zralé úvaze. Jednáme také poté, co jsem absolvoval jednání s představiteli soudcovského stavu, včetně pana prezidenta Soudcovské unie. Já beru jejich stanovisko na vědomí, nicméně, vláda nemá důvod ze svého názoru ustoupit. Budeme s nimi jednat dále, protože se musí naleznout nějaký mechanismus či modus vivendi, jak tuto věc řešit i pro budoucnost. Zda mimo systém odměňování ústavních činitelů či v rámci něho, to bude otázkou dalších jednání s představiteli soudcovského stavu s tím, že my pečlivě vycházíme i z toho jak rozhoduje Ústavní soud a z tohoto pohledu ode mne zaznělo i stanovisko, které se do jisté míry lišilo od ostatních politiků, kde jsem vyjádřil názor, že v tom letošním roce, kdy mělo dojít ke 4% poklesu v celém veřejném sektoru a levice to zablokovala v parlamentu v loňském roce, tak mělo svou logiku, protože bylo neproporcionální, aby u soudců došlo k tomuto 4% poklesu. Na druhé straně, jestliže v příštím roce se to očekává od celého veřejného sektoru, tak není jeden jediný důvod, proč by tou jednou kategorií v celé ČR v rámci všech lidí, kteří jsou placeni z veřejných prostředků, proč by tou jednou kategorií měli být soudci. Nicméně s představiteli soudcovského stavu nadále budeme jednat. Já musím říci, že není naším cílem vyvolávat nějakou konfrontaci mezi představiteli jednotlivých mocí. Chci také zdůraznit, že my k justici a k soudcům nepřistupujeme jako k jednomu ze 14 resortů, které máme v rámci exekutivy, ale jako k představitelům jedné ze tří mocí, na kterých stojí stát všude, kde fungují demokratické systémy.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím další otázka, ČT.

ČT: Dobrý den, chci se zeptat pana ministra Drábka, jestli by mohl být konkrétnější v té pomoci u těch nemocných Alzheimerem? Děkuji.

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: Konkrétnější bude právě ta koncepce, která v současné době začne být vypracovávána. Tak, jak jsem o tom hovořil, tam jde o řešení řady problémů, které souvisejí s tímto typem nemoci. Já jsem to trochu naznačil, ať se to týká problémů právních, kdy ten člověk na rozdíl od jiných náhlých onemocnění, tak tady dopředu ví, že se tato nemoc bude zhoršovat, jde o to, aby si mohl předem stanovit opatrovníka pro období následující, aby mohl vypořádat svůj majetek. Což současný právní řád neumožňuje. Druhá oblast problémů je oblast sociální, tedy pomoc rodinám, protože pokud skutečně dnes ti lidé, kteří žijí ve společné domácnosti s tím nemocným, tak pokud dnes z valné části trpí depresemi právě proto, že ta celá tíha odpovědnosti je na nich, tak jim musíme vytvořit profesionální zázemí, tedy možnost například denního stacionáře, možnosti ošetřovatelské služby zakomponované do toho celku a ta koncepce by měla nastavit mantinely pro to, aby rodiny s těmito nemocnými v tom nezůstaly samy.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím poslední dvě otázky. ČTK.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na náklady na ty mise, jestli jsou už vyčísleny? Kolik nás to nasazení vojáků bude stát? Děkuji.

Alexandr Vondra, ministr obrany: Ano, v příštím roce, tedy v roce 2011, předpokládáme, že náklady budou 1,896 miliardy, necelé dvě miliardy korun.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím poslední otázka.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Takže, dámy a pánové, děkujeme za vaši účast a budeme se těšit na další setkávání. Hezký zbytek dne. Na shledanou.