Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

7. 3. 2012 13:20

Tisková konference po jednání vlády, 7. března 2012

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne, před malou chvílí skončilo dnešní jednání vlády České republiky. Se závěry jednání vás na této tiskové konferenci seznámí premiér Petr Nečas a vicepremiérka Karolína Peake. Prosím, pane premiére, o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR dnes z hlediska svého programu projednávala samozřejmě poměrně velký koš poslaneckých návrhů. Se stanovisky vlády vás seznámí paní místopředsedkyně vlády. My jsme se vedle toho zabývali i dalšími body. Vedli jsme poměrně obsáhlou diskusi, která se týkala problematiky čerpání z evropských fondů, kde vláda věc, která má dlouhodobější charakter a v některých rozhodnutích sahá do let 2005 či 2006, tak sleduje velmi pozorně a je si vědoma nutnosti celou záležitost řešit. Jsme v pravidelném kontaktu s evropskou komisí, včetně příslušných komisařů, a v následujících týdnech a měsících v podstatě pravidelně vláda ČR bude tuto problematiku projednávat i na svých jednáních. My jsme dnes také otevřeli na vládní půdě debatu o přípravě státního rozpočtu na další léta včetně rozpočtového výhledu a nezbytných úprav rozpočtů pro rok 2012. Dnes jsme přijali především to, že dále se touto problematikou bude zabývat porada ekonomických ministrů. Čeká nás i několik koaličních jednání na toto téma, protože především příprava státního rozpočtu na rok 2013 a rozpočtový výhled na léta 2014 a 2015 budou vyžadovat velké množství legislativních změn, protože dodržet náš konvergenční program a tempo snižování deficitů veřejných financí tak, abychom se dostali pod 3 % HDP, bude vyžadovat i několik robustních opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu. A my v letošním roce podnikneme kroky exekutivního charakteru, které nebudou vyžadovat změnu legislativy, tedy se shodneme na zavázání výdajů v objemu 23 miliard korun, abychom dodrželi právě konvergenční strategii, aby deficit veřejných financí nepřekročil 3,5 % HDP. Ale ta debata, ve kterých položkách, v jakém obejmu, poběží i na PEN a na dalších jednáních vlády. Dnes jsme to téma pouze otevřeli. Vedle toho jsme se zabývali i některými dalšími tématy včetně problematiky L159, které jsou ve skladech armády ČR a které mimo jiné jsou uvažovány jako součást obchodní transakce s Iráckou republikou, kde Irák má zájem o dodávky letounů L159, jsme v soutěži i s celou řadou konkurentů a i dnes zazněla poměrně podrobná informace z úst ministra obrany. Nyní k těm poslaneckým návrhům, kterých jsme dnes měli poměrně nadstandardní množství.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Děkuji, dobrý den, dámy a pánové. Jak zmínil pan premiér, dnes jsme projednali myslím 8 poslaneckých návrhů zákonů, dovolte mi seznámit vás podrobněji alespoň se třemi z nich. Potom jsem připravena odpovědět i na otázky týkající se těch ostatních. Jako první jsme projednali návrh zákona na změnu zákoníku práce, jehož cílem je poskytnout pracovníkům zdravotnické záchranné služby zařazeným ve výjezdových skupinách vyšší zaměstnanecké jistoty a výhody, spočívající v nároku na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne a dále v nároku na odchodné. V obecné rovině lze říci, že s tímto záměrem vláda vyjádřila při diskusi souhlas, nicméně konečné stanovisko je neutrální hlavně s ohledem na dopad do veřejných rozpočtů. Musíme cítit odpovědnost nejen za rozpočet státní, ale i za to, že pokud schválíme nějaký návrh zákona nebo jej doporučíme, musíme si být vědomi i toho dopadu do dalších rozpočtů, například krajských, kde by tento zákon dopad mít mohl. Proto právě dopad do krajských a dalších rozpočtů musí být diskutován ve sněmovně. Případně i otázka, zda i další skupiny, třeba horská služba či jiné skupiny, by nemohly požadovat podobné výhody. Zde bylo finální stanovisko neutrální. Dále mi dovolte zmínit dnes poměrně diskutovaný návrh zákona týkající se zákona o provozování rozhlasového a TV vysílání s ohledem na hlasitost reklamy. Zde poslanci reagují na řadu stížností, které obdržela RRTV, kde si veřejnost stěžuje na přílišnou hlasitost reklamy mezi jednotlivými pořady či uvnitř pořadů. Představuji si, jak usínající občan před televizí uprostřed seriálu je probuzen šokem hlasité reklamy a s boulí na hlavě, poté co se bouchne o lampu nad sebou, píše radě. Ale všichni velmi dobře víme, jak hlasitá umí být reklama a jak nás vytrhuje z letargie a vrací pozornost zpět. Proto k tomuto návrhu zákona dala vláda také neutrální stanovisko a to hlavně s ohledem na to, že tento návrh zákona počítá se zmocňovací vyhláškou, u níž není jasné, kdo by měl ono měření provádět, ale také jaká by měla být náplň vyhlášky a to, jak je nyní popsána v návrhu zákona, není v souladu s Ústavou. Proto tedy neutrální stanovisko. I tento zákon bude velmi pečlivě diskutován ve sněmovně, jak zmínili někteří z navrhovatelů, budou sezvávat pracovní skupinu se zástupci provozovatelů vysílání. Dalším návrhem zákona, kterým se dnes vláda zabývala, byl návrh, kterým se mění zákon o volbách do zastupitelstev krajů, a tímto návrhem má být snížena hranice potřebná pro získání přednostního mandátu ve volbách do zastupitelstev z dosavadních 10 % na 5 %. Zde vláda dala v obecné rovině souhlas s navrhovanou úpravou a to i s ohledem na to, že vláda a ministerstvo vnitra v tuto chvíli připravují volební zákoník, který má upravovat všechny volby do budoucna, i přímé volby prezidenta a lze říci, že pracovní skupina složená z poslanců a senátorů se i na této změně v rámci připravovaného zákoníku shodla. Na druhou stranu si vláda uvědomuje, že se zde tímto zákonem navrhuje změna pravidel už v průběhu přípravy krajských voleb. Trochu se obáváme této náhlé změny pravidel těsně před zahájením voleb, protože ten zákon bude ve své finální podobě schválen, pokud k tomu dojde, skutečně týdny před krajskými volbami a i toto je třeba, abychom ve sněmovně ještě projednali, zda si můžeme dovolit takto měnit pravidla již v době, kdy byl odpískán počátek kampaně. Jak jsem říkala, návrhů byla ještě celá řada, pokud budete mít jakékoliv dotazy jak k těm, o kterých jsem mluvila, nebo k těm, které jsme nezmínila, sem s nimi.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření, dámy a pánové, prostor pro vaše otázky. Prosím.

Tomáš Drahoňovský, TV Prima: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat ohledně té hlasitosti reklamy, vláda tento problém vnímá jako podstatný či jaký je přístup ministrů k této iniciativě? Je zbytná? Případně, myslíte si, že něco podobného je třeba řešit legislativní cestou, jak to chtějí poslanci?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Celkem správně jste kápl na věc, která také byla zmíněna, jestli je to zákon nutný. Poslanecké návrhy zákona ne vždy procházejí tak jako vládní návrhy tou RIA, tedy otázkou, zda tuto úpravu potřebujeme či nepotřebujeme. Je to reakce na stížnosti veřejnosti vůči radě, předpokládám, že i poslanci se inspirovali výstupy rady. Vláda neříká ani ano ani ne. Byl tam zdvižený prst s ohledem na to, zda skutečně tato úprava nutná je, zda nepřicházíme s další regulací.

Jan Kálal, Mediafax: Já bych se zeptal k dalšímu návrhu, jak se vláda rozpočtové odpovědnosti postavila k návrhu na zastropování odměn úředníků ve státní správě? Zda odpoví paní vicepremiérka či k tomu chce něco říci pan premiér?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Můžeme klidně odpovědět oba dva. Já ráda zareaguji. Projednávali jsme tento návrh. Zastropování odměn, jak bylo navrženo víceméně opozičními poslanci, vláda nepodpořila a to hlavně z toho důvodu, že nereflektuje připravovaný zákon o úřednících, kde bude jasně dáno, jakým způsobem mají být odměňováni různí zaměstnanci státní správy, ale i samosprávy s ohledem na to, jaká je jejich kariérní jistota nebo také naprostá kariérní nejistota. Nevím, zda si vzpomínáte na debatu, když jsme zde mluvili o věcném návrhu zákona o úřednících, kde jsme se shodli na tom, že mají být dané tři skupiny zaměstnanců státní správy i samosprávy, kdy do první patří kromě náměstků, ředitelů kabinetů až po vrchní ředitele ti, kteří mohou odcházet spolu s politickou reprezentací, nemají žádnou kariérní jistotu, ani silnější zastání, nebudou mít silnější zastání v zákoníku práce, a ti si potom zaslouží mít takovou odměnu, která odpovídá jejich pracovnímu nasazení i takovéto nejistotě. Pak má být druhá skupina, která bude naopak zajišťovat kontinuitu státní správy, kde bude složitější se těchto lidí zbavovat spolu s novou politickou reprezentací a naopak by měli zajistit kontinuitu nejen na ministerstvech, ale i na jiných úřadech státní správy. Tam patří lidé vytvářející normotvorbu a plnící správní činnost jako takovou. Do třetí skupiny potom patří podpůrný personál, kuchařka v jídelně, vrátný, pro které by platila normální pravidla dle zákoníku práce.

Eva Myšíková, TV Nova: Dobrý den, já bych se zeptala, pokud mohu obou, na ten zákoník práce a ty změny, které se týkají záchranářů. Jak to chcete prosazovat ve svých klubech a jakou podporu si myslíte, že tato změna bude mít?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že já tento návrh zákona nepodporuji, mimo jiné proto, že hledání analogie s některými ostatními složkami IZS není na místě. Ty další složky, jako jsou policisté, hasiči, jsou na základě služebního poměru, nikoliv na základě zákoníku práce, a služební poměr s sebou nese celou řadu nevýhod a jejich kompenzací jsou potom ty různé výsluhové záležitosti a podobně. Zadruhé, ano, je to možné, že se tím otevírá Pandořina skříňka logických požadavků dalších profesí, které jsou součástí IZS nebo mu jsou blízko a jsou v podobném postavení. Byla zmíněna horská služba, vodní záchranná služba, možná pracovníci ve zdravotnictví, kteří mají na starosti práci na JIP či na nouzových příjmech, kde budou logicky argumentovat, že pracují za stejných podmínek jako lidé v lékařské záchranné službě. Toto není ten správný krok, jakkoliv si velmi vážím práce pracovníků záchranné služby, tak to dělení na lidi ve služebním poměru, a kteří jsou dle zákoníku práce, by mělo být respektováno. S tím že ano, koncepční úvaha typu že by ZZS spadala pod nějakou složku IZS, který je ve služebním poměru, ta je možná. V některých zemích to tak je, že například právě ZSS je provozována hasičským sborem. Neříkám ale, že tak to má být u nás. Ale to už by byla koncepční úvaha jiného typu než vyzobávání profesí a jim dávaných specifických výhod. To není správné a navíc to zatěžuje veřejné rozpočty.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Pouze krátká odpověď. Je to poslanecký návrh, tedy ve chvíli, kdy my odejdeme ze svých vládních židlí a sedneme si do poslaneckých, tak spíše budeme čekat další argumentaci od předkladatelů a já sama mohu říci, že určitě jsem otevřená debatě, chápu cíle, které se snaží dopracovat. Za problematický považuji ten dopad do rozpočtů, který není v návrhu vyčíslen, a měli bychom v něm mít jasno před tím, než pro to zvedneme ruku.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dále se hlásili tři zpravodajové ČTK, první Jakub Dospiva.

Jakub Dospiva, ČTK: Já mám dva dotazy. První k té hospodářské problematice, zda jste se už na něčem dohodli či to bylo jen otevření diskuse? Druhá věc, návrh KSČM na stropy na zdravotní pojištění. Předpokládám, že bylo stanovisko negativní? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My jsme dnes vyřešili pouze dvě dílčí otázky a to je otázka rozvázání nespotřebovaných nároků, proceduru, kterou ministrům schvaluje předseda vlády v případě, že mají nespotřebované rozpočtové prostředky, a potom jsme také přijali to, že platí povinnost předkládat vládě ke schválení návrh na uzavření smlouvy o dodávce konzultačních, poradenských či právních služeb za více než milion korun u jednoho dodavatele v kalendářním roce. Chceme tu mít brzdu, aby se tyto smlouvy, které jsou dejme tomu historicky objemné, jen tak snadno a v zákulisí neuzavíraly.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: K druhému dotazu, ano, vláda dala negativní stanovisko k návrhu na zrušení maximálního vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Tomáš Camfourek, ČTK: Já bych měl dotaz na návrh ministerstva dopravy na odprodej zbytných tratí.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Děkuji. Tento bod jsme po rozpravě přerušili a budeme chtít po panu ministru dopravy, aby připravil alternativy, protože chceme znovu prodiskutovat otázku možnosti převodu těchto nepotřebných železničních tratí například na svazky měst a obcí či kraje. Samozřejmě za přísně daných podmínek. Jednou z nich by bylo, že by nevznikaly žádné další nároky na rozpočet nebo na rozpočty organizačních složek státu či institucí ve vlastnictví státu, jako je třeba SŽDC. Provozovatel by si všechno potom musel hradit sám. Ale o tom budeme teprve diskutovat, vedli jsme dnes podrobnou debatu, co s těmito tratěmi, co v případě, že je nebude chtít nikdo, ani obce, ani kraje, co dělat s tím, že se jedná o pozemky, ale také o údržbu celého traťového tělesa včetně různých mostů, mostků a podobně. Je to technicky složitý problém, na měsíc jsme to přerušili a očekávám, že do měsíce vláda tento materiál schválí.

ČTK: Ještě k železnicím doplňující dotaz. V tom materiálu se to už řešilo s tím, že ten bezúplatný převod na obce či kraje odmítlo s tím, že by to mohlo být chápáno jako veřejná podpora, jestli jste to nějak řešili? A pak jsem se chtěl zeptat na stanovisko k tomu zákoníku práce týkající se přesčasů.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My právě chceme hodnotit možnosti, jak to převést na obce tak, aby bylo respektováno soutěžní právo EU, tedy pravidlo de minimis. Jsme přesvědčeni, že je možné tam najít cesty, počínaje holandskými dražbami až po skutečně přesně specifikované podmínky, kdy by nebyly tyto drážní tělesa provozována ve smyslu provozu v konkurenčním prostředí jako dopravní záležitost, ale jako věc podporující regionální rozvoj, místní turistiku, je provozována o víkendech, v letních měsících a podobně, kde by tím pádem toto soutěžní právo narušováno nebylo. Ale alternativy na základě diskuse zpracuje ministerstvo dopravy a pan ministr to do měsíce předloží znovu vládě.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: K druhému dotazu, týkajícímu se zákoníku práce a návrhům, kde navrhovali předkladatelé omezit možnost sjednat mzdu s přihlédnutím k rozsahu práce přesčas tak, aby bylo možno postupovat pouze u vedoucích pracovníků, a další změny v zákoně o služebním poměru, specifických zdravotnických službách. Tam je také stanovisko negativní. V prvních případech argumentovali předkladatelé neústavností současného právního stavu, která ovšem nebyla potvrzena vládním odborem, a v druhém případě i Ústavním soudem. Jediné jisté opodstatnění měl návrh na změnu zákona o specifických zdravotních službách, kde se navrhuje, aby v případě, že se neuzavírá klasická pracovní smlouva, aby nemusely se vykonávat vstupní lékařské prohlídky, nicméně celkové stanovisko vlády bylo negativní.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Další otázka, Česká televize, to bude poslední otázka.

Olga Málková, ČT: Já bych vás poprosila o dva okruhy. Nejdřív se vrátím ke kroužkovacímu zákonu a obrátila bych se na pana premiéra. Jak vnímáte podporu tohoto zákona právě u vás v klubu? Protože váš klubu tuto změnu příliš nevítal právě vzhledem k blížícím se volbám. Druhá věc, úryvek z knihy V. Klause: „nepřetržitě podkopáváme vlastní soudržnost země, národní pospolitost, schopnost jít společně za společným cílem permanentním rozhádáním politické scény“. Já bych se zeptala na váš komentář k tomuto popisu české reality, a zda nějak tu situaci budete chtít jako premiér koaliční vlády se snažit zklidnit?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak co se týče kroužkování, já musím říci, že především vzhledem k časovému tlaku, který tady je, tak se stavím velmi skepticky k této iniciativě. Myslím si, že dokonce není příliš zodpovědné to rozehrávat v termínu, kdy nám do data konání krajských voleb zbývá 7 měsíců, a pokud si promítneme všechny lhůty k projednání v komorách, možné přehlasování o prezidentském vetu, tak se můžeme ocitnout v situaci, kdy definitivní znění zákona bude schváleno mezi červnem, zářím a v tom druhém případě to považuji, dámy prominou, za průser. Protože to znamená v podstatě již v odstartované kampani několik týdnů před volbami změnit podmínky volitelnosti kandidátů na sestavených kandidátních listinách, které se mimochodem v rozumných stranách začínají sestavovat již v tomto období, aniž by bylo známo znění podmínek, za kterých bude ten či onen kandidát zvolen. Já to považuji za věc, která by byla rozumnější, kdyby například byla udělána tak, že účinnost návrhu se bude vztahovat až na další krajské volby v roce 2016, aby toto riziko, že se bezprostředně před volbami změní jejich podmínky, se tím omezilo. Co se týče knihy, o které mluvíte, tak zklidnění politické scény by bylo žádoucí, pěkné. Nakolik je realistické, to nedokážu říci a v mnoha ohledech to zklidnění nezávisí ani tak na politicích, jako na médiích.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost, Hezký den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 7. března 2012

Související zprávy