Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

7. 11. 2018 15:07

Tisková konference po jednání vlády, 7. listopadu 2018

Marcela Svobodová, odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde především předsedu vlády pana Andreje Babiše a toho prosím, aby vám jednání okomentoval.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den dámy a pánové, vláda měla dnes náročný program. Začali jsme informací o výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2017, kterou nám prezentoval bývalý náměstek ministra financí pan Gregor, který nás zastupuje. Myslím si, že ta zpráva z hlediska nějakých nesrovnalostí a chybovostí mluví i o České republice, která dokonce získala druhý nejnižší počet chybovostí. Probírali jsme samozřejmě názor účetního dvora na příští rozpočet Evropské unie.

Dále jsme probrali zahraniční cesty. Já letím v sobotu do Paříže na oslavy 100 let od konce první světové války, kde pan prezident Macron zahájí ceremonii. Je to Pařížské mírové fórum. Budu tam mít i vystoupení a následně v pondělí letím do Palerma na konferenci o Libyi. Je to v rámci řešení ilegální migrace a následně z Palerma letím do Kodaně, kde mám bilaterální jednání s dánským premiérem a dalšími premiéry.

Také jsme dneska schválili, že se vláda rozhodla připojit k oslavám 100. výročí konce první světové války a my se připojujeme symbolickým uctěním památky padlých v první světové válce, které proběhne na den válečných veteránů 11. listopadu a v tento den se ve 13:30 po dobu 2 minut a 20 sekund na celém území České republiky rozezní zvony. Takže vláda přijala usnesení, ve které vyhlašuje na 11. listopadu 2018 při příležitosti 100. výročí konce první světové války celostátní symbolické uctění památky padlých v 1. světové válce a doporučuje se, aby se zvony v celé zemi rozezněly. První světová válka osm a půl milionu padlých, mezi nimi bylo asi 145 tisíc Čechů.

Potom jsme řešili globální pakt OSN, ke kterému jsem se veřejně vyjadřoval v rámci interpelací. Jedná se o politickou, právně nezávaznou deklaraci. Nicméně my jsme o tom diskutovali. V minulosti k tomu měla Česká republika připomínky a výhrady, ty víceméně nebyly akceptovány a my si myslíme, že máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty. Myslím, že i některé ostatní státy se k tomu staví negativně. Po Spojených státech, Maďarsku a Polsku se i Rakousko rozhodlo nepřidat se k tomuto paktu. Dánsko o tom uvažuje, chorvatská prezidentka se taky nějak vyjádřila negativně. Takže my jsme se dohodli, že ministr zahraničních věcí na příští vládu předloží návrh, aby se Česká republika k tomuto paktu nepřipojila a následně podle toho, jak nám uložila sněmovna, předložíme naše stanovisko do sněmovny.

Dnes jsme projednávali čtrnáct kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Z těch závěrů bych si dovolil komentovat dva. Jednak je to závěr NKÚ ohledně akcí stavebního charakteru prováděných za účelem oprav, modernizace a rozvoje sítě silnic II. a III. třídy na území vybraných krajů, kde prezident NKÚ kritizoval a porovnával některé kraje z hlediska jejich výdajů na jeden kilometr. My jsme tu v trošku absurdní situaci, kdy my jsme vlastně dali ty peníze ještě za vlády minulé koaliční vlády navíc. Víceméně je de facto absurdní, že to projednáváme, protože ty peníze použily kraje, a dá se říct, že, jak jsem se ptal pana prezidenta, dnes NKÚ nemá kompetenci kontrolovat hospodaření krajů. Jsou zde jen kontrolní orgány, které kontrolují jen evropské peníze krajů, ale de facto, jak jsem to pochopil, tak české peníze z českého rozpočtu kraje nikdo nekontroluje.

My máme setkání se všemi hejtmany v pátek a určitě tam máme moc témat. Debata byla samozřejmě o tom, že v rámci čerpání evropských peněz je tam 16 miliard určených na kvazi podobný program, jako jsou modernizace nebo opravy silnic II. a III třídy. My musíme mluvit s kraji, jestli bychom skutečně neuvažovali perspektivně, že bychom si ty silnice II. a III. třídy vzali nazpátek. Protože každý kraj to dělá nějak jinak a teď jsou tam rozpory ohledně čerpání evropských peněz. Některé kraje čerpají líp, ty druhé to nějakým způsobem kritizují. Takže to bude debata a určitě jsme tady vybudovali absurdní strukturu, kde vlastně stát má dálnice a jedničky, kraje dvojky, trojky. Do toho ještě města mají svoje, my na to dáváme peníze, projednáváme to, i když my ty peníze vlastně nepoužíváme… Takže je to taková zvláštní struktura, kterou jsme si tady vybudovali.

Všechny kontrolní závěry byly víceméně schváleny až na závěr ohledně podpory sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování. Tam musím konstatovat, jednak ta kontrola NKÚ neproběhla na úrovni náměstků, jak je standard. To znamená, že pokud jsou rozpory, jednají náměstci, a pokud jsou stále rozpory, jednají ministři. Tak to neproběhlo a samozřejmě tahle oblast je skutečně velice problematická, protože náš stát za období 2012 až 2016 vynaložil 56 miliard za příspěvky na bydlení. Tam jsme konstatovali, že sociální bydlení není upravováno samostatným právním předpisem, že odpovědnost za problematiku bydlení nízko příjmových skupin není jednoznačně stanovena a uplatňována. Z hlediska sociální práce pro výkon sociální práce v oblasti pomoci v hmotné nouzi nejsou v obecně závazných právních předpisech pro sociální pracovníky obecních úřadů vymezeny kompetence a tak dále. Takže kraje dostaly na podporu výkonu sociální práce za 2015 a 2016 550 milionů. Dotace však k výrazné změně celkového počtu sociálních pracovníků nepřispěly.

Problém je, že my jsme tady navyšovali peníze na tento účel, v roce 2012 to bylo 8 miliard a v roce 2016 téměř 14 miliard, a efekt se měl nějak projevit, ale neprojevil se, protože jsme v roce 2006 měli 310 vyloučených lokalit, kde bylo 80 tisíc lidí, a za rok 2015 máme 600 vyloučených lokalit, kde je 115 tisíc lidí. To je samozřejmě problém boje proti takzvaným šmejdům s bydlením, kde jsme znovu aktuálně diskutovali o regulaci nájemného pro tyto podnikatele s chudobou, kde jsme diskutovali o hygienických předpisech, které nejsou dodržovány v těchto objektech, a kde jsme taky diskutovali, jakým způsobem zamezit tomu, aby k nám dokonce z cizích států přicházeli lidé, kteří za peníze daňových poplatníků u nás bydlí. Já to považuji za klíčový úkol resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a určitě to konečně musíme už zásadně řešit.

Potom tam byl závěr NKÚ k Fondu dalšího vzdělávání. Už v minulosti v mediálním prostoru byla řeč, že je tam 650 míst, ono je tam asi 300 lidí na smlouvu, takže tento fond de facto bude zrušen a místo 650 je tam asi 300 státních zaměstnanců, tak se 50 přesune na resort. Dále byla zpráva NKÚ ohledně energetické účinnosti, ohledně úspor. Já jsem i kolegy z vlády informoval, protože i v médiích bohužel byly zase vytrženy z kontextu informace, že jsme měli rozhodnout o tom, že nebude výstavba jádra, ale že bude prodloužení Dukovan. Takže bych to jen doplnil. V pondělí ráno jsem jednal s ředitelkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Drábovou a komplexně jsme to probrali. Samozřejmě, těch alternativ je víc, toto bylo asi čtvrté setkání. I z hlediska strategie energetiky potřebujeme oprášit nebo aktualizovat energetickou koncepci. Potřebujeme udělat inventuru všech energetických zdrojů. A samozřejmě o tom musíme diskutovat, protože z hlediska kapacit jaderné energetiky v Evropě se už dávno nic nepostavilo.

Já jsem se s paní Drábovou domluvil, že navštívíme některé investice, například mimo Evropu, a budeme o tom diskutovat. Samozřejmě se vydáme na Vysočinu společně i s dalšími odborníky, abychom tedy informovali ten region, který je hlavně dotčen. Ale znovu opakuji, že žádné rozhodnutí nebylo přijato a diskutujeme o tom. Diskutujeme o tom dlouho a není jednoduché vůbec k tomu zaujmout stanovisko, protože většina nových jaderných elektráren má zpoždění, jsou předražené.  Francie, která v minulosti uvažovala, že zavře nějakou energetiku, tak to chce prodloužit. Takže je to složitá matérie. Také musím znovu zdůraznit, že ČEZ není naše stoprocentní dcera, že jsou tu minoritní akcionáři. Takže samozřejmě tuhle problematiku budeme řešit. I v rámci interpelací jsem byl dotázán a nabídl jsem, že určitě průběžně přijdeme i na hospodářský výbor a budeme veřejnost informovat.

Dále jsme diskutovali elektronickou neschopenku, kde taky to má nějaký vývoj. To znamená, že jsme dnes odsouhlasili zákon o nemocenském pojištění, který vlastně řeší tu elektronickou neschopenku, a to způsobem, že od 1. 7. 2019, kdy má nastat platnost karenční doby, vzniká vlastně elektronická neschopenka, kterou budou vystavovat lékaři elektronicky. To znamená, že zaměstnavatel se dozví v momentě, když ta neschopenka je elektronickým způsobem vystavena, tak se to dozví. Dozví se začátek i konec. Takže tento zákon jsme schválili, je to v rámci dohod v rámci naší koalice. Ve finále místo sedmi dílů, jak má neschopenka dnes, by měly být jen dva a plus potvrzení pro zaměstnance. To znamená začátek a konec. Česká správa sociálního zabezpečení na tom pracuje, IT systém se připravuje a dá se říct, že jsme došli k dohodě, která by to měla už definitivně vyřešit a paní ministryně taky slíbila, že zkrátka na čas, do 1. 7. 2019, to bude funkční.

Dále jsme probírali bod úvěrové financování rozvoje dopravní infrastruktury z prostředků Evropské investiční banky, kde obdržíme úvěr ve výši 11,5 miliardy korun s tím, že k tomu dostaneme dotaci asi ve výši 1 miliardy, a tím pádem ten úrok bude pro nás v podstatě výhodný a de facto se jedná o půjčku na osm úseků železničních koridorů.

Řešili jsme taky potravinové banky. Já jsem se s nimi setkal, je to samozřejmě velice záslužná činnost, kdy tyto organizace, tím že stále stoupá tonáž těch potravin, které řetězce a výrobci poskytují těmto organizacím, které to následně skladují a rozvážejí do sociálních zařízení, tak je potřeba tuto aktivitu podpořit. Tak jsme se domluvili, že tento rok jim poskytneme dalších 8 milionů korun a příští rok by se měl rozpočet významně navýšit.

Já myslím, že je to za mě všechno.

Pardon, ještě tu něco mám: Probírali jsme společné jednání české a polské vlády, které bude 15. listopadu v Praze. Takže jsme probrali, kteří ministři se zúčastní a jaká témata budeme řešit.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X