Tisková konference po jednání vlády, 7. února 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám vicepremiéra Andreje Babiše, ministra vnitra Lubomíra Metnara a pana ministra dopravy Dana Ťoka. A poprosím pana premiéra o úvodní shrnutí.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dneska to bylo zase intenzivní. Takže prvně byla Evropská agenda, tzn. že jsme probírali naše pozice na setkání Evropské rady, která je 23. února. A to hlavně institucionální otázky, tzn. blíží se evropské volby v roce 2019, tzn. otázka výběru tzv. spitzen kandidáta, tzn. že my si myslíme, že skutečně na příští výběr předsedy Evropské komise musí mít hlavní vliv členské státy. A ne řekněme, ten výběr  spitzen kandidáta na základě Evropského parlamentu a nějakých politiků velkých zemí. My si myslíme, že Evropská komise určitě nemůže být zpolitizovaná a vlastně ten hlas jednotlivých členských zemí musí být slyšet. Proto mi teda budeme prosazovat samozřejmě u toho spitzen kandidáta, aby to vlastně proběhlo podle Lisabonské smlouvy, tzn. výběr: členské státy.

Dále jsme řešili tzv. kandidátku celoevropského volebního obvodu, to je návrh kde ty uvolněné místa těch evropských poslanců po brexitu, by měla vzniknout nějaká celoevropská kandidátka, my se k tomu stavíme zdrženlivě, myslíme si, že když klesne počet europoslanců, tak samozřejmě ten náš vliv prostřednictvím našich může vzrůst, ale jsme ochotni samozřejmě o tom debatovat.

Důležitý je plán legislativních prací vlády na rok 2018 s výhledem 2019–2021 tam vlastně to vychází jednak ze závazků České republiky v rámci Evropské unie a potom samozřejmě programového prohlášení vlády. Ten návrh obsahuje 131 legislativních úkolů z toho 2 návrhy ústavních zákonů, 7 věcných návrhů zákonů, 16 návrhů zákonů a 74 návrhů novel zákonů a 12 návrhů nařízení vlády, 18 návrhů novel nařízení vlády a ve dvou případech ještě nebyla určena forma úpravy. Já jsem vedl debatu s panem Kněžínkem, který je vlastně pod panem Pelikánem jako hlavní osoba na legislativu, a zajímal jsem se, protože dneska jsme projednávali vlastně 2 zákony od paní Schillerové, které už byly v prvním čtení. A já už jsem několikrát veřejně řekl, že tomu nerozumím, že proč vlastně když máme ten systém, že když přijede znovu ta nová sněmovna, tak se na to podívá a  vlastně to může i vzdát. Takže máme ten systém, že když přijde nová sněmovna, takže všechno vlastně propadne, tak údajně 40 takových zákonů a ti noví ministři znovu dají na stůl 20. Tak chci pro zajímavost vědět, jak to vlastně funguje.

Plán nelegislativních úkolů. Ten je strašně dlouhý. My jsme skutečně dneska řešili hlavně to, co se týká peněz. Jde samozřejmě o věčné téma čerpání evropských fondů. Tam jsme se domluvili, že budeme mít speciální poradu 14. 2. Je tam návrh přesunout asi 10 až 11 miliard. Já už umím některý ty programy nazpaměť. Jako 14 miliard na internet, které nikdo nečerpá. Ministerstvo říká, že je potřeba 5 miliard, zase lidi z toho byznysu říkají 7 mld., tak to všechno budeme řešit. Taky ten program pro  chůvy, na 900 miliard, to mě skutečně zaujalo. A to je to, o čem já mluvím, že pokud Evropská komise nám řekla, že z těch peněz Česká republika čerpá 22 % na sociální program v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9 a půl procenta, dneska máme 24, tak to je  to, o co chceme bojovat. Aby my jsme měli hlavně vliv na  to, kam ty peníze směřujou, protože dneska máme programy, které ani nechceme a které když budeme přesouvat, tak musíme se zeptat komise, takže těch legislativních věcí je strašně moc. Já jsem zjistil, že například naše fondy různé měly na zůstatky účtů koncem roku 23 miliard. O tom jsme vedli debatu. Taky jsme si řekli, že chceme realizovat ten projekt, který máme v programu. Například že akcionářem České exportní banky a EGAPu by mělo být Ministerstvo financí jako jediný akcionář, protože díky těmto strukturám jsme přišli o 21 miliard z rozpočtu, ale to nevylučuje zase to, aby tam seděli vlastně v dozorčích radách zástupci těch ministerstev, který jsou v současnosti akcionáři. Potom jsme měli otázku i rozdělení ČEZu. O tom jsme se bavili, slyšíme to ze všech stran, tak víceméně jsme se domluvili, že vláda bude nominovat expertní tým oficiálně, který vlastně nějakým způsobem bude komunikovat s ČEZem ohledně jejich návrhu, které vlastně my jako akcionář sice o nich víme, ale nikdy nikdy to nebylo projednáno vlastně oficiálně. Proto vláda se domluvila, že za sebe bude nominovat tým expertů jednak z energetiky jednak samozřejmě na finance.

Projednávali jsme návrh změny vedení zdravotních pojišťoven na základě návrhu ministra zdravotnictví Vojtěcha. Víceméně jsme to odpolitizovali, takže vlastně není tam už žádný politik, bylo tam celkově šest politiků a ti už tam nejsou. Takže my si myslíme, že ty funkce by měli zastávat odborníci. Samozřejmě je to hlavně na názoru Ministerstva zdravotnictví.

Projednávali jsme otázku vládního výboru pro personální nominace, musím se zase smát, jak někteří novináři vlastně už dopředu vědí, že všechno zrušíme, jak to budeme řešit. No v minulosti ten personální výbor fungoval tak, že když jsem jako ministr financí navrhl změnu v dozorčí radě ČEZu v 11 hodin, tak v 11:15 už to měly některé servery. Byl to personální výbor, který taky pracoval v byrokratický, takže my samozřejmě ten personální výbor zachovali, je tam změna, jde vlastně o bývalého ředitele Úřadu vlády pana Dvořáka, nahradí stávající šéf Úřadu vlády pan Augustin a za paní Mgr. Pavlátkovů, to byl nominant pana Bělobrádka, je tam pan Kalaš, kterého nominoval pan Brabec. My určitě chceme, aby ten výbor projednával. Debata byla o tom, že když máme někoho, který je v dozorčí radě nějaký firmy státní a jemu končí mandát a teďka ten ministr navrhuje to prodloužení, proč znovu má chodit po těch úřadech a 2 měsíce vlastně získávat ty různé  potvrzení, když už jsme ho tam jednou nominovali, proč nestačí jen nějaké  prohlášení, že není na něj exekuce, tak to jsme nějak upravili, takže chci všechny ubezpečit, že výbor zůstává. A že samozřejmě bude pracovat jak předtím, tzn. všechny ty nominace ministrů na změny v dozorčích radách proběhnou stejným způsobem jako v minulosti. Akorát teda budeme chtít, aby ten výbor pracoval v náš prospěch a ne aby jsme měli pocit, že výbor je nad ministry. Takže potom jsme projednávali změnu zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o registru smluv, to je návrh vlastně Pirátů, my jsme k tomu zaujali neutrální stanovisko, my určitě jako protikorupční hnutí, které od samého vzniku bojuje za transparentnost, s tím nemáme problém, určitě je potřeba vnímat, že firmy jako ČEZ a Budvar mají svůj byznys, tzn. že neměly by se zveřejňovat smlouvy, které by mohly ohrozit jejich byznys nebo dát nějakou výhodu jejich konkurenci. Takže my samozřejmě o tom rozhodne sněmovna a bude o tom určitě velká debata, jak minulostí, kde vlastně Budvar získal nějaké postavení z nějakých důvodů. Myslím si, že je potřeba měřit všem stejně. Potom mě v rámci dalších úkolů zaujala zpráva na jednom serveru, že stát nehradí seniorům domovy rehabilitaci a zbytečně končí na lůžku. No tak toto se u nás řeší 20 let. Takže mám pro důchodce dobrou zprávu, že pan ministr Vojtěch a paní Němcová si na to sednou a předloží návrh legislativy, protože skutečně není logické, aby senior, který je v nemocnici a měl tu rehabilitaci a v domově seniorů nemá, protože ti ošetřovatelé, ten domov seniorů na to nemá peníze. Takže to chceme určitě  řešit. Já jsem potom vlastně požádal ministry, aby skutečně zrychlili čerpání evropských fondů. Pro nás velice důležité vlastně identifikovat, kde vlastně nemáme peníze na investice. Mluvím teďka o roce 2018, tzn. že na vládu 21. února jsme se domluvili, že Ministerstvo financí udělá prezentaci těch nároků, to jsou vlastně peníze, které tradičně ministři našetří a potom je špatně utrácejí, myslím si, že k 1. lednu je to 170 miliard. Ty peníze se rozdělují na evropské provozní, investiční a naše provozní, investiční, tak si uděláme analýzu a v podstatě už dnes víme a zároveň ministři dostali za úkol zjistit, kde chybí peníze. Na Ministerstvu financí nám chybí 500 mil. na program regionálního školství. To je ten program, který jsem tam zavedl. Hledáme peníze na opravy silnic druhých, třetích tříd, to je asi 4 miliardy. Pan ministr kultury, jak jsem s ním seděl, tak mu chybí asi 800 mil. na provoz některých kulturních institucí a na  obnovu kulturních památek, takže to je důležité, aby my jsme samozřejmě se snažili v tom rozpočtu hledat ty peníze a samozřejmě, pokud nenajdeme, tak určitě budeme na to dělat vlastně úpravu rozpočtu. Takže za mě asi všechno a na ty ostatní důležité věci tady jsou kolegové, kteří vás budou informovat.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Prosím tedy pana ministra vnitra Lubomíra Metnara.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Dneska vláda přijala návrh novely zákona o zbraních. Tento návrh novely implementuje směrnici o zbraních, která byla přijata v červnu roku 2017. Jde o směrnici o zbraních Evropské unie, se kterou Česká republika nesouhlasila a v srpnu minulého roku podala žalobu na její neplatnost k Evropskému soudnímu dvoru. Jako členský stát v Evropské unii směrnici o zbraních musíme implementovat do 14. září letošního roku. Nelze čekat na rozhodnutí Evropského soudního dvora o naší žalobě, která nebude dříve až příští rok. Co se týče navrhovaných změn v rámci této novely, tak se jedná o zkrácení doby platnosti z 10 na 5 let. Vzniknou dvě nové kategorie: kategorie A1, která zahrnuje samonabíjecí zbraně a nově zakázané směrnicí. Druhá nová kategorie je C1, zahrnuje zbraně znehodnocené v souladu s nařízením Evropské unie. Podmínky pro držení zbraní v kategorii A1 budou stanoveny na minimální úrovni podle směrnice tak, aby si je stávající držitelé mohli ponechat. Podmínky pro držení zbraní v kategoriích C1 budou stanoveny nařízením vlády a budou zahrnovat například možnost on-line ohlašování, ale naopak nebude nutný zbrojní průkaz či registrace.

Chci ubezpečit všechny spoluobčany, kteří jsou legálními držiteli zbraní, že nikdo nebude jim žádné zbraně brát. Při přípravě zákona jsme zohlednili směrnici v co nejmenší nutné míře. Dosáhli jsme toho, co se týče využití výjimek směrnice. Řekněme i různých nedostatečností této směrnice a změny se v zásadě omezují jen na zavedení administrativních opatření, tak chtěl bych touto cestou rozptýlit pochybnosti o nějakých razantních dopadech této směrnice.

Ještě vzhledem, řekněme, k tématům této novely o zbraních, tak mám s sebou tady pana Bartoška, který byl tvůrce novely tohoto zákona, a  pokud bude zájem, tak se na něho můžete úplně v detailu potom obrátit.  Děkuji.

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: A novelu zákona o liniových stavbách prosím, aby shrnul pan ministr dopravy Dan Ťok.

Dan Ťok, ministr dopravy: Takže dobré odpoledne i ode mě, dámy a pánové. Já bych rád okomentoval tuto z našeho pohledu velmi významnou novelu. Já jsem přesvědčen, že se nám tady podařil unikátní krok, který dlouho nebyl, nám tady primárně nejde o to, aby jsme prosadili vládní novelu, ale chceme jít cestou poslanecké novely nebo poslaneckého návrhu, který podepsali v podstatě zástupci všech parlamentních stran, je jich 9, a kteří se shodli na tom, že je prostě potřeba jít směrem rekodifikace zákona 416 urychlení výstavby, z kterého se tím stane víceméně ten zákon o liniových stavbách. Jde o to, že chceme, abychom mohli stavět na pozemcích, kde nejsou vypořádány všechny okolnosti jejich výkupu, nebo vyvlastnění, tzv. předběžnou držbu, tak jak se tomu říká. Chceme urychlit i přípravu staveb i tím, že se může vstupovat na pozemky, dělat průzkumné práce ještě před tím, než je vydáno stavební povolení, nebo už se to řízení zahájí, v tomto vláda debatovala taky o tom, který úřad by měl ty stavby povolovat a vkládat do území. Dohodli jsme se, že to bude Ministerstvo dopravy a v tomto ten návrh  ještě v Poslanecké sněmovně uplatníme. Já jsem přesvědčen, že o tom zákonu bude ještě v Poslanecké sněmovně velká debata. Máme předjednáno, že by se měl projednat ve zkráceném řízení, aby bylo možno aplikovat co možná nejrychleji. A samozřejmě jedno z témat, které se tam bude debatovat, je rozsah, pro které stavby ten zákon bude platit. Určitě jste zaznamenali, že při debatách o tomto zákoně jsou, řekl bych i extrémní pohledy, jeden, aby to bylo na co možná nejmenší počet staveb. A z jiného pohledu, aby to bylo téměř pro všechny stavby, myslím si, že tady je potřeba najít nějakou dohodu a je potřeba počítat s tím, že ten zákon samozřejmě bude pod velkým drobnohledem všech. Bude určitě velmi debatován i v Senátu a určitě ho čeká i test Ústavním soudem, a to si myslím, že je potřeba tento zákon tak nachystat pečlivě s velkou podporou právě proto, aby všechny tyhle ty testy takový zákon vydržel. A mohl platit dál, mohl se využívat. Očekáváme, že by se příprava staveb mohla výrazně urychlit více než o třetinu časově.

Další téma, které jsme probírali, které bylo z našeho ranku, je téma přípravy staveb. Vláda dneska projednala bod přípravy staveb nad 300 mil., který pravidelně předkládá Ministerstvo dopravy. V rámci tohoto bodu jsme debatovali i problémy, které máme, já bych tady rád vypíchl některé z nich, jsou to zejména z mého pohledu trošku šikanózní návrhy nebo rozklady, aby se posoudilo stanovisko. Z mého pohledu nejde to od ekologických organizací, já jsem přesvědčen, že s ekology jsme schopni se domluvit. Ale je to spíše prostě od lidí, kteří mají jiný názor, nechtějí stavět, a proto zpochybňují závazná stanoviska. Je to velký problém, protože my jsme se zavázali a slíbili jsme občanům, že naši největší tepnu, což je dálnice D1 z Prahy do Brna opravíme nebo zmodernizujeme do konce roku 2020. Díky těmto protestům a zpochybňováním při každém stavebním povolení se nám už sklouzává o další rok, protože si musíte uvědomit, že když v tomto případě, například pan Patrik, protože tady to dělá pan Patrik a Děti země pravidelně. Zpochybňují stanoviska dotčených orgánů, kterých je zhruba čtyřicet. Tady se musí  všech těch nadřízených orgánů zeptat, jestli s tím souhlasí, takže když všechno dobře, takže to zdržení půl roku, a když všechno dobře nejde tak třeba i rok, takže některé z těch oprav, které máme naplánované, připravené či dokonce vysoutěžené, tak čekáme na stavební povolení právě proto, že se dějí tady tyhlety zpožďovací akce. Já musím říct, že nás to opravdu hodně trápí a trošku mě mrzí, že v tomto případě si bere veřejnost jakoby rukojmího ve svém vlastním boji někdo, kdo si myslí, že veřejný zájem je testovat, jestli úředníci neudělali chybu a jestli využili správní řád správným způsobem, i když fakticky to na meritum nemá žádný vliv. Jedna z dalších věcí, na kterou bych chtěl upozornit, je samozřejmě zpoždění, které získáváme na obchvatu Přerova. Je to rovněž dostavba D1. My budeme mít vlastně D1 v Ostravě dovedenou až před Přerov a za Přerovem už je postavený úsek. Na tomto úseku jsme se dohodli s Ministerstvem životního prostředí. Vyřešili jsme problém, jak budeme kompenzovat, zvláště chráněné živočichy, který tam jsou. Teda podotýkám, že ten úsek, který byl před přerovskou chemičku, takže přesto jsme tam našli křečka a nějaké další mravence a jiné zvláště chráněné druhy. Ministerstvo životního prostředí s náma odsouhlasilo, jakým způsobem se to udělá, nicméně tohle stanovisko dal k soudu pan Patrik. Máme předběžné opatření a budeme čekat, než rozhodne soud. Takže docházím k absurdní situaci, místo ekologů o tom, jestli to je dobře udělaný, nebudou rozhodovat profesionálové, ale soudci a budou rozhodovat spíše o tom, jestli byla správně udělaná čárka nebo formální záležitosti. Takže těch problémů samozřejmě je kolem každých staveb mnoho. Já jsem slíbil, že přinesou celý seznam a určitě se tím budeme zabývat, jak tomu předejít. Děkuji.