Tisková konference po jednání vlády, 8. června 2022

etra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo poprosím prvního vicepremiéra a také ministra vnitra pana Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezké odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi omluvit nepřítomnost pana premiéra, který má těsně před zahraniční cestou. Dnes se vláda zabývala jednou zásadní záležitostí, a to přípravou celého systému opatření na to, aby tady už opravdu po 30. 6. nemusel být nouzový stav. My jsme při té poslední žádosti o nouzový stav v Poslanecké sněmovně jasně řekli, že napneme všechny síly v legislativním procesu a ve všech našich krocích právě k tomu, abychom stihli adaptovat systémy, které je ještě potřeba přizpůsobit, na to, aby nouzový stav skutečně 30. 6. končil.

Co je tou největší výzvou, je samozřejmě ubytovávání, které je spojeno s příchodem uprchlíků do České republiky. My jsme zajišťovali vlastně celý ten princip ubytovávání na základě Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině pomocí dvou vládních nařízení, která ovšem byla vázána přímo na vyhlášený nouzový stav.

Vláda proto navrhuje přijmout zvláštní zákon, jehož cílem je vytvoření systému, který zákonným způsobem zajistí, že i nadále budou kraje v součinnosti s obcemi, obecními úřady s rozšířenou působností, zajišťovat potřebné ubytovací kapacity v režimu dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování. Je potřeba si uvědomit, že ne všechna ta místa, kde v současné době přebývají lidé, kteří přišli z Ukrajiny, jsou za těch standardních podmínek k ubytovávání také určena.

Paušální náhrada nákladů na ubytování bude navržena tímto speciálním zákonem v mezích mezi 200 až 350 korunami. Konkrétní výši bude moci i nadále stanovovat konkrétní vládní nařízení.

Zákon má nadále vládě umožnit, zmocnit nařízením, konkretizovat rozsah poskytovaných služeb, které jsou spojeny s ubytováním a samozřejmě se pokusit i tyto jednotlivé služby vázat na dané území, které je spojené s volnými nebo už plnými ubytovacími kapacitami.

Poskytování ubytování osobě s dočasnou ochranou nebo žadateli o dočasnou ochranu bude nově, podle tohoto zákona, veřejnou službou. Návrh řeší i evidenci nouzového ubytování a dočasného přístřeší, v níž budou shromažďovány údaje k získávání ubytovacích kapacit a taky k dobrému přehledu o tom, kde se jednotliví příchozí z Ukrajiny v rámci České republiky nachází. K tomu nadále bude sloužit i informační systém HUMPO a samozřejmě k tomu bude sloužit i to, na co jsem opakovaně upozorňoval a právě to nabíhá do provozu na té evropské úrovni, ten celoevropský registrační systém, který začíná nabíhat nejdříve v těch státech, kde vytíženost ukrajinskou migrací není tak veliká. Polsko a Česká republika, jako ty státy, kde ten datový objem bude největší, půjdou do toho systému až po té několikadenní zatěžkávací fázi, která je teď tvořena těmi ostatními státy Evropské unie. Ale tento systém bude připraven a nám to pomůže se také zbavovat duplicit v systému, což je určitě velmi dobře.

Žádáme paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby tento zákon byl projednán ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, na což jsem kolegyně a kolegy poslance při projednávání nouzového stavu, vyhlášení nouzového stavu, v Poslanecké sněmovně upozorňoval a vlastně jsem tehdy žádal i opozici, aby brala tento návrh jako alternativní řešení k tomu, že už tady nouzový stav nebude.

Kdybychom stále vycházeli z těch čísel příchozích, tak stále jsme v té hladině, která podle krizové legislativy by nouzový stav jako takový klidně ještě snesla, ale my chápeme, že dlouhodobý život v nouzovém stavu nic pozitivního nepřináší, a chápeme všichni, že chceme, aby se společnost začala vracet do normálních kolejí, normálního provozu a aby i lidé příchozí  z Ukrajiny vstupovali do všech těch procesů, kde je chceme mít – do práce, do školy – a aby vlastně ta jejich přítomnost v České republice tvořila pro naši společnost i výrazný přínos, což tak může být i v té ekonomické rovině.  

Dalším důležitým zákonem, který jsme dnes projednávali na vládě, je evidence skutečných majitelů, kdy my reagujme na to, že musíme implementovat podle názoru Komise směrnici Evropské komise, protože ten náš zákon, který je v současné době v České republice v platnosti, nedostatečně reflektuje všechny danosti, které jsou z té evropské legislativy požadovány.

Konkrétně nesoulad spočíval ve vymezení skutečného majitele, konkrétně v nadbytečnosti prvku tzv. koncového příjemce, v některých výjimkách z evidenční povinnosti, které se týkají například církevních organizací, politických stran, společenství vlastníků a podobně. Dodatečně Komise podmínila podání první žádosti o platbu v rámci Národního plánu obnovy právě schválením zákona o evidenci skutečných majitelů s těmi patřičnými změnami.

My nechceme, aby na straně Komise vznikaly jakékoli pochybnosti o tom, že Česká republika snad nemá zájem správně a opravdově evidovat skutečné majitele. Proto my implementujeme tu evropskou směrnici podle vzoru AML a bude se to týkat především omezení výjimek pro subjekty, o nichž platí, že nemají skutečného majitele, a tady ta výjimka už do budoucna bude platit pro jednu jedinou skupinu právnických osob, a to pro veřejnoprávní právnické osoby.

My samozřejmě doufáme, že daný návrh bude včas projednán v Poslanecké sněmovně, samozřejmě doufáme, že i opozice bude chápat, že platba z Národního plánu obnovy v těžké ekonomické situaci je pro nás zásadní. Samozřejmě doufáme, že se zapomene na nějaké partikulární zájmy a bude se v té chvíli myslet především na zájmy občanů České republiky. Děkuju.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. Já začnu dobrou zprávou. K dnešnímu dni pracuje na českém pracovním trhu více než 70 000 lidí, kteří k nám přišli z Ukrajiny, kteří dostali právní ochranu, pobývají na území České republiky. Takže už víc než 70 000 lidí se zapojilo na náš pracovní trh. Myslím si, že to je pozitivní zpráva i právě z hlediska toho pozitivního efektu, pokud jde o odvody a o podporu ekonomiky, podporu pracovních míst, které dlouhé měsíce byly neobsazeny.

Pokud jde o jednání vlády, já jsem dnes na jednání vlády předkládal mimo jiné materiál, který se ještě týkal té podpory 5 000 korun rodičům. My jsme minulý týden, v závěru minulého týdne, o tom jednali se zástupci i opozice v Poslanecké sněmovně. My jsme původně navrhovali projednání tohoto návrhu zákona pouze v rámci prvního čtení, bez možnosti dávat pozměňující návrhy. Nicméně zástupci opozice velmi stáli o to, aby tady k tomuto tisku mohli podat pozměňovací návrhy, proto jsme zahájení s nimi opravdu dohodli na tom, že dnes vláda ještě přehodnotila to své původní stanovisko a tento návrh zákona o tomto jednorázovém příspěvku na dítě tedy budeme předkládat i také ve stavu legislativní nouze tak, abychom opravdu umožnili to nejkratší legislativní projednání a zároveň možnost opozice podat pozměňovací návrhy aby byla naplněna.

Tak to je ještě tato záležitost, ale nyní mi dovolte ještě také jednu poznámku k dnešním demonstracím, nebo k demonstraci, která byla i před Úřadem vlády ze strany části zemědělců. Já jsem dnes za vládu a také za ministra zemědělství Nekulu, který má covid tento týden, byl dopoledne přítomen osobně na tom jednání v Lucerně, kde jsem jasně prezentoval stanovisko celé koalice, kdy před čtrnácti dny na jednání předsedů pěti koaličních stran byla uzavřena dohoda, že nebudeme měnit ty parametry, které jsou ve strategickém plánu o společné zemědělské politice, pokud jde o stanovení výše redistributivní platby a výše hektarů, ale, a to je důležité, že podpoříme zemědělce, kteří mají živočišnou výrobu, kteří dělají tzv. citlivé komodity, to znamená například ovoce, zeleninu, brambory a podobně, podporou v těch příštích letech ve výši dvou až tří miliard korun ročně.

Je úkolem pro ministra zemědělství, aby zajistil tu formu podpory, aby k zemědělcům doputovala, a myslím si, že to je velmi důležitá zpráva pro to, aby se uklidnila ta situace, aby zemědělci cítili, že vláda podporuje produkci kvalitních potravin, v této složité době myslí taky na naši bezpečnost, na naši soběstačnost v oblasti potravin v kontextu i války na Ukrajině. Takže myslím si, že to dnes také znovu bylo tlumočeno i celé široké veřejnosti zástupců zemědělských farem z České republiky, kteří sem přijeli.

Takže myslím, že to je důležitý vzkaz, že vláda tady nikoho nepřehlíží a má zájem na tom, aby čeští zemědělci, kteří dělají dobrou produkci, dělají ty tzv. citlivé, zranitelné komodity, aby byli podpořeni.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím také ministra školství pana Petra Gazdíka.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Hezký dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Vláda dnes jednomyslně schválila tzv. lex Ukrajina v oblasti školství, který zásadním způsobem reaguje na aktuální potřeby škol a školských zařízení v souvislosti s migrační vlnou, a zejména na jejich začlenění od 1. září tohoto roku.

Ministerstvo školství při tvorbě novely vycházelo z principů maximální možné integrace ukrajinských dětí do škol a tříd ve všech věkových skupinách vzdělávání. Mezinárodní zkušenosti i doporučení expertů dokládají, že tento princip začlenění přináší významné benefity pro celou společnost ve všech aspektech, a to zejména z tohoto důvodu, že podstatná část migrantů může v budoucnu zůstat v České republice.

V oblasti školství je tedy preferovaným modelem integrace ukrajinských dětí a žáků do běžných či smíšených tříd, která umožňuje efektivnější a rychlejší výuku jak češtiny, tak druhého jazyka a také získávání kompetencí a gramotností, které vyžaduje český vzdělávací systém. Vedle toho touto cestou dochází také k integraci sociální.

Novela tohoto zákona přesto vytváří možnost vzniku homogenních segregovaných ukrajinských tříd, ale pouze v nezbytných případech, tam, kde nejsou kapacity a prostor, a pouze na nezbytnou dobu. V takto vzniklých třídách bude moci nadále působit pedagog, který nesplňuje podmínku znalosti českého jazyka. Podmínkou nadále zůstává, že i v těchto třídách budou děti a žáci vzděláváni podle českých rámcových a školních vzdělávacích programů, ovšem s možností přizpůsobení obsahu vzdělávání potřebám dítěte.

To je maximální možná volnost, kterou chceme dát ředitelům českých škol k tomu, aby postupně ukrajinské žáky mohli integrovat do českých tříd a aby to řešili podle individuálních logistických a technických a kapacitních možností.

Novela reflektuje také skutečnost, že celkový příliv uprchlíků není v rámci nadcházejícího období předvídatelný. Ta válka se může vyvíjet skutečně jakkoliv. Je ale pravděpodobné, že i nadále budou ukrajinské děti přicházet do České republiky, a tedy i do českých škol. Návrh proto umožňuje ministerstvu školství upravit termíny a podmínky při přijímání nebo ukončování vzdělání formou opatření obecné povahy.

Vzhledem k nutnosti přijetí navrhované novely se navrhuje taktéž, jako u novely pana ministra Rakušana, projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. Návrh zákona byl také projednán v pracovním týmu školství při Strategické skupině pro řešení dopadů uprchlické vlny z Ukrajiny, ale také se zástupci střešních školských organizací a také s krajskými úřady i v tripartitě.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a je prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den. Pane ministře Rakušane, vy jste zmiňoval ohledně toho zákona, který by měl vyřešit ten končící nouzový stav, že máte předjednanou podporu, nebo minimálně jste vyslal tu informaci. Máte nějakou zpětnou vazbu? Jinými slovy je reálné, že ten zákon bude schválen skutečně do toho konce měsíce? Na pana ministra Jurečku bych měl dotaz ohledně toho vyjednávání s odbory. Já vím, že vy jste dnes dopoledne na sociální síti dal svoje vyjádření, nicméně odbory poté na té svojí tiskové konferenci oznámily, že to pro ně není dostačující a že skutečně do stávkové pohotovosti vstoupí. Takže jestli byste mohl přiblížit, jakým způsobem se to bude vyvíjet? A prosím poslední dotaz: Dostali jste se dnes na vládním jednání k té podpoře tělesně hendikepovaných a případně, pokud ano, tak jaká ta varianta z toho balíčku byla vybrána? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já začnu velmi rychle, tu naději mám. Upozorňoval jsem kolegyně, kolegy při projednávání nouzového stavu, že toto bude nutné, v první části lex Ukrajina, byť po dlouhé debatě, byť jsme si vyslechli mnohé a přišly i dílčí pozměňovací návrhy, mimochodem v jednom vláda vyšla opozici dokonce vstříc. My jsme připraveni k diskuzi. Já mám zítra bezpečnostní výbor, který se v dané věci určitě stane garančním výborem. Zítra máme na pořadu jiná témata, nicméně kolegyně a kolegy upozorním, že bude nutné svolat bezpečnostní výbor i k lex Ukrajina.

Budeme se muset sejít, jednat, diskutovat, doufám, že na výboru se případně povede vyladit nějaké nejasnosti. Ale v případě, že i opozice tvrdí: Nechceme nouzový stav, zároveň říká: Nechceme komplikovat život krajům, hejtmankám a hejtmanům v České republice, tak se něco stát musí.

My nemůžeme na konci měsíce června skončit nouzový stav a ve chvíli nechat opuštěné kraje, které nejsou schopny podle žádné jiné legislativy poskytovat účinně nouzové ubytování a přístřeší. Mimochodem, tento materiál byl projednáván velmi podrobně s hejtmany. Dokonce jeho první verze byla přepracována na základě toho, že byl dán k připomínkování Asociaci krajů České republiky. Tam jsou hejtmani napříč politickým spektrem a já doufám, že i hejtmani z jiných než koaličních politických stran budou jasně dávat najevo svým poslancům, že přijetí lex Ukrajina, který prošel jejich připomínkami, je i v jejich zájmu.

Prostě, aby Česká republika nadále fungovala bez nouzového stavu, který nebude omezovat lidi v naší zemi žádným způsobem. Bez obavy, že někdo bude nakupovat bez výběrových řízení, což byl častý hlas opozice, byť se tak evidentně a prokazatelně nedělo, ale tak abychom byli schopni nadále účinně pomáhat a postupně tu krizi vést do nějakého zcela standardního režimu fungování České republiky.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: K vaší otázce na jednání s odbory, já jenom musím říct, že mě ten dnešní postup odborů mrzí, protože my jsme jasně řekli, ve složité situaci, která tady je, že chápeme tu situaci lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru. Řekli jsme, že vláda počítá s tím, že v letošním roce zvýší jejich platy, a řekli jsme, že do čtrnácti dnů uzavřeme tu debatu o tom, jak to bude parametricky vypadat.

S tím jsme se včera rozešli. To znamená vláda tu vůli má, není tady žádná vláda, která by řekla: Nechceme jednat nebo nebudeme zvyšovat a podobně. A den nato přijde vyhlášení stávkové pohotovosti. Já to nepovažuji za úplně jako korektní přístup v této situaci, nicméně já to respektuji, je to jejich právo, zástupců odborů a odborů tento krok udělat.

Nicméně pro mě je důležitý ten vzkaz lidem, kteří pracují ve veřejném sektoru: Opravdu vláda počítá s tím, že v letošním roce to zvýšení platů uděláme. My zároveň ale potřebujeme v té debatě, proto je těch čtrnáct dnů, zasadit to také do rámce naší dohody na úrovni naší vlády a celé koalice o tom, jak bude vypadat novela zákona o státním rozpočtu. Proto jsme nemohli včera říct nějaké finální stanovisko.

Chovali jsme se, podle mě, velmi korektně. Dali jsme na stůl konkrétní různé varianty, včetně těch dopadů. A ty dopady jsou, to je taky potřeba si taky uvědomit, protože to nejsou peníze této vlády nebo tohoto Parlamentu. To jsou peníze českých občanů, českých daňových poplatníků, i těch, kteří pracují ve veřejném sektoru. A tyto kroky budeme dělat na dluh a ten budeme muset všichni zaplatit svojí prací.

Tak my jsme řekli, že je potřeba ty dopady jenom do konce tohoto roku mohou být zhruba v rozptylu, a teď se bavíme o dopadech na všechny rozpočty, nejenom přímo ten státní, ale bavíme se o rozpočtech například veřejných zdravotních pojišťoven nebo obcí, měst a krajů, a ty dopady mohou být zhruba od čtyř miliard korun až skoro po dvacet. To už není opravdu zanedbatelná částka.

Takže hledáme to řešení. Není to jednoduché. Sledujeme také vývoj v soukromé sféře, a to si myslím, že je důležité také dát do toho kontextu toho, co je možné zvýšit, jaká mohou být očekávání.

A k vaší druhé otázce. Ten balíček na podporu osob se zdravotním postižením, tak ten balíček my jsme dnes na závěr jednání vlády diskutovali. Ještě v té diskuzi vyplynulo, že potřebujeme doplnit parametricky některá čísla a některé dopady. Nicméně vůle udělat některé kroky, jako například zvýšení příspěvku na mobilitu nebo zvýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tady je. Já se omlouvám, nechci už dál konkretizovat ty další věci nebo jejich hodnoty, s tím, že jsme se dohodli, že to uzavřeme příští týden na jednání K5, na jednání předsedů všech pěti koaličních stran.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Jestli mohu doplnit, já potvrzuji slova pana vicepremiéra Jurečky. Já jsem také překvapen, protože školské odbory mi dnes oznámily, že patrně v nejbližších dnech vyhlásí stávkovou pohotovost. A přiznám se, že tomu příliš nerozumím, protože my jsme shodou okolností minulý týden měli školskou tripartitu, kde jsem jasně odbory informoval o tom, že u nepedagogických pracovníků budu požadovat na vládě v rámci změny státního rozpočtu navýšení platů nepedagogických pracovníků, protože zejména v souvislosti s trojím navýšením důchodů v tomto roce by se mohl mnohý čistý plat nepedagogického pracovníka, tedy kuchařky, uklízečky, školníka, dostat pod průměrný důchod a to bych nepovažoval za vhodné.

Shodli jsme se na tom i se zaměstnavateli. Nerozumím tomu, proč tedy chtějí vyhlašovat stávkovou pohotovost, zvláště když prostě ta vůle tady je. Možná nesplníme jejich očekávání nebo to nebude přesně tak, jak oni si přejí, ale nemohou říct, že by s nimi vláda nebo já jako ministr školství nejednal, že bychom se nesnažili tu situaci řešit, že ji nevnímáme nebo něco takového.

Proto považuju vyhlášení stávkové pohotovosti v tomto směru spíše za politické gesto, možná vzhledem ke kandidatuře předsedy odborových svazů v prezidentské volbě, než jako nějaký reálný problém nekomunikace vlády nebo to, že by vláda ten problém zlehčovala.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz k té evidenci skutečných majitelů. Vy jste, pane ministře, mluvil o tom, že předpokládáte, že ani sněmovní opozice nechce, abychom nedostali peníze z Národního plánu obnovy. Nicméně Piráti mluvili o tom, že ANO vydírá Sněmovnu, že to zablokuje. Pan místopředseda Vondráček to potom dementoval. Nicméně, neočekáváte, že se to skutečně ve Sněmovně nějakým způsobem zasekne? Protože hladký průběh se asi očekávat nedá.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já odpovím velmi krátce a velmi jednoduše. Je to prostě evropská transpozice. Ten současný legislativní stav není vyhovující a máme tady jasnou podmínku vázanou na obrovské finanční prostředky, které Česká republika potřebuje.

Ta rovnice je jednoduchá: Kdo bude tady hlasovat proti tomu návrhu, který není nijak revoluční, pouze zpřesňuje nějaké věci, tak k tomu musí mít jiný důvod než důvod věcný. Protože věcná podstata toho zákona je v pořádku. Taková právní úprava platí v celé Evropské unii. Je to přehledné, jasné, výjimka je tady pro veřejnoprávní právnické osoby. Tedy znovu, předpokládám, že opozici, stejně jako nám jde o to, aby Česká republika v té těžké době, která nás všechny čeká, se dostala k maximu evropských finančních zdrojů.

Podmínkou je přijetí této směrnice, která se nijak nedotýká, nijak nedotýká práv občanů České republiky. Naopak ona jim zvyšuje možnost zjistit, kdo, co reálně vlastní. Vůbec nechápu, kdo a z jakého důvodu by tady mohl být proti, tak já doufám, že opozice nic blokovat nebude. Znovu říkám, potom by k tomu měla nějaký zvláštní osobní důvod asi.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Nicméně tedy předjednané to zatím nemáte?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak my jsme se o nějaká kola jednání pokoušeli. Vím, že pan ministr Blažek se pokoušel danou věc diskutovat, určitě v tom budeme pokračovat. Ale znovu – tady to prostě není nějaká politická bitvička, kde bychom se prali o nějaké věci, které nás programově tvrdě vymezují, a měli jsme snad Sněmovnu do noci blokovat. Tady jde o peníze pro Českou republiku, o transparentnost, o jasný přístup k tomu kdo, co vlastní, a jestli náhodou lidé, kteří jsou například třeba v politice, nemají nějaké vlastnické struktury, které by v takové funkci mít neměli. To je prostě jasný právní předpis a jde opravdu jenom o to, aby do České republiky mohly doputovat peníze, a já věřím v brzké schválení.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, iDNES, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana ministra práce a sociálních věcí. Když říkáte, že už více než 70 000 lidí z těch uprchlíků z Ukrajiny si našlo místo na pracovním trhu, jestli máte přehled, kolik z nich má stálý pracovní poměr a kolik z nich pracuje, nebo jak velké množství z nich pracuje jenom na dohody o provedení práce nebo na DPČ nebo na různých brigádách? Děkuju. Zejména mne to zajímá proto, že mám informaci, že ti lidé, kteří mají jazykovou bariéru, tak je ty firmy nechtějí příliš zaměstnávat na dlouhodobý pracovní poměr, jenom na dohody. Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já děkuju, já se přiznám, teď, v tento okamžik nemám úplně aktuální čísla, tak vám je velmi rádi dodáme, kolik je těch lidí, kteří jsou na hlavní pracovní poměr, na dohody, kde je odváděno pojistné, a jaká je ta zbývající část na dohodách, odkud pojistné není odváděno.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Nějaký další dotaz? Česká televize tedy ještě jednou.

Petr Kozlíček, Česká televize: Já bych poprosil jenom o velice stručné doplnění, během toho jednání vlády se stala na Hradě, řekněme, docela důležitá věc, byť ne úplně s přímou vazbou na vládu, to znamená to jmenování tří nových členů Bankovní rady. Jenom jestli jste alespoň jako vláda, když už tu není pan premiér, aby mohl vydat nějaké stanovisko, tak jestli jste hovořili o tom, jak vlastně jste spokojeni s těmi novými a relativně překvapivými jmény? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak my jsme se to dozvěděli také jenom z médií během zasedání vlády. Vláda nevydávala žádné oficiální stanovisko a myslím si, že jí to v té chvíli ani nepřísluší. Ale tak z diskusí, které jsme na vládě spíše neformálně vedli, mám pocit, že to jsou určitě lidé, se kterými si umíme představit dobrou, blízkou komunikaci a spolupráci. Takže z mého pohledu, a měl jsem pocit, že hovořím teď i za své kolegy, jsou to velmi kvalitní jména, která budou určitě reprezentovat velkou odbornost.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: My jsme si toho všimli tak, teda já osobně, že zasedání vlády opustila paní kolegyně Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, s odůvodněním, že odchází na Hrad.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Pokud není, přejeme vám hezký zbytek dne a na shledanou.