Tiskové konference

8. 4. 2019 18:47

Tisková konference po jednání vlády, 8. dubna 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Máme tady pana premiéra Andreje Babiše, paní Schillerovou, ministryni financí, a ministra zemědělství pana Tomana. Nejprve bych chtěla dát slovo panu premiérovi.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes vláda projednala můj mandát na mimořádné zasedání Evropské rady podle článku 50. Zasedání se uskuteční ve středu 10. dubna formou večeře Evropské rady. Je to na základě žádosti. Theresa Mayová požádala o další prodloužení jednání o brexitu do 30. června a současně přislíbila zahájit práce na organizaci voleb do Evropského parlamentu, což byla klíčová podmínka Evropské unie pro případné prodloužení. Pokud by totiž Velká Británie byla stále členem Evropské unie i 23. května, musí volby uspořádat, jinak bude ohrožena legitimita unijních institucí.

Takže uvidíme. Jednotlivé členské státy to zatím moc nekomentují. Já už jsem se k tomu vyjadřoval víckrát. Alespoň pro mě Velká Británie byla a je stále velkým spojencem. A pokud by to nakonec dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali, byl by to ideální stav.

My jsme dnes na vládě projednávali, ani nevím přesně kolik, deset nebo dvanáct, bodů kontrol NKÚ. My jsme požádali pana prezidenta NKÚ Kalu, abychom měli možnost s ním projednat jako mimořádný bod na vládě výroční zprávu, protože my ji běžně neprojednáváme. Napsali jsme mu k tomu minulý týden i dopis, protože zkrátka se nám obsah té zprávy nelíbí. Pan prezident nám přislíbil, že to s námi rád projedná. Takže uvidíme, jestli mu bude ten termín, který jsme navrhli vyhovovat.

Důležitý bod vlády byl návrh postupu a podmínek provedení výběrového řízení prostřednictvím aukce na udělení práv k rádiovým kmitočtům z pásma 700 MHz. Jak je známo, já se touto problematikou dlouhodobě zabývám, protože mám velký problém s cenou dat v České republice. Patříme bohužel mezi státy, kde platíme nejvíce. Je to dlouhodobý problém. Já jsem si dokonce i dohledal dopis bývalého premiéra ještě z února 2017, kdy psal na ÚHOS. Předběžné šetření ÚHOS ohledně zneužití dominantního postavení Telefonicy O2 bylo ještě z roku 2008.

My se stále snažíme nějakým způsobem donutit operátory, aby zlevnili data pro občany, protože si myslíme, že je tam velký prostor. Pokud za pět let získali 55 miliard dividend a ještě další desítky miliard investovali, tak si myslíme, že by se měli podělit s občany v cenách dat. Proto budeme v naší iniciativě pokračovat a potřebujeme si být jistí, že v aukci, od které se očekává, že přijde čtvrtý operátor a ta data zlevní a že konečně nastane nějaký konkurenční boj, nedojde k tomu, že by ti stávající ho na ten trh nepustili z titulu sdílení roamingu.

Takže jsme to schválili. Jsou to vlastně veřejné konzultace ČTÚ a každý zájemce nebo účastník trhu a kdokoli jiný má možnost se toho zúčastnit a obrátit se na ČTÚ. My určitě jako vláda budeme aktivní a budeme se nadále snažit vyhledat nějaké investory, kteří by skutečně zásadním způsobem přinesli konkurenci na trh mobilních operátorů a poskytování dat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má paní Schillerová.

Alena Schillerová, ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem dnes obhajovala na vládě a vyjadřovala jsem se ke třem zprávám Nejvyššího kontrolního úřadu, které byly prováděny v rezortu Ministerstva financí, to znamená ať už přímo v rezortu, nebo v řízených organizacích. První se týkala státních záruk a jejich realizace v oblasti státního rozpočtu. Byla prováděna v letech 2013 až 2016 a pojednávala o problému naprosto jednoduchém, kdy příspěvkové organizace v různých rezortech uzavírají smlouvy o půjčkách a tyto nezahrnují podle vyhlášky do státního závěrečného účtu. Informovala jsem, že tato možnost existovala a existuje doposud. To znamená, že díky vyhlášce o státním závěrečném účtu ony mohou zahrnout tyto závazky do státního závěrečného účtu a je věcí a povinností jednotlivých rezortů, aby skutečně ty problémové, které cítí jako problémové, do toho státního závěrečného účtu zahrnuly.

Samozřejmě, další možností je změnit vyhlášku o státním závěrečném účtu a nařídit to jako povinnost, ale zase vytváříme další obligatorní povinnost, to znamená, že zatěžujeme další povinností tyto příspěvkové organizace. Čili já se domnívám, že je to věcí jednotlivých rezortů, a takto víceméně k tomu nebylo žádných nějakých výhrad.

Další dílčí poznámkou ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, a sám pan prezident uvedl, že to nebyla zásadní pochybení, že byla spíše dílčího formátu, bylo uzavírání smluv Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, kdy Ministerstvo financí nemůže ovlivnit smlouvy uzavřené na plnění, která jsou v cizí státní měně, v eurech převážně, a vlastně zohledňovat nějakými dodatky výši jednotlivých kurzů. Takže jsem právě informovala o tom, že jsme zavedli určitá opatření, kdy přezkoumáváme tyto smlouvy z hlediska jejich výhodnosti, a vlastně z hlediska obsluhy a likvidity státního dluhu používáme platby přímo v eurech, aby ten kurzový posun nezvýhodňoval obsluhu státního dluhu.

Další zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu se týkala správy daně z příjmu právnických osob. Byla prováděna také za léta 2013 až 2016. Tam se Nejvyšší kontrolní úřad zaměřil především na tzv. spojené osoby. To znamená plnění si povinností mezi právnickými osobami, kdy jedna je v pozici matky, jiné jsou v pozici dcery.

Tam jsem vysvětlovala, že již v roce 2015 Ministerstvo financí, respektive Finanční správa přijala speciální přílohu k daňovému přiznání, na základě které jsou právnické osoby povinny uvádět veškeré transakce mezi spojenými osobami, a díky tomu – dovolte mi aspoň tři čísla – se od té doby do roku 2018 doměřila daň z příjmu právnických osob, protože vlastně Finanční správa lépe zacílila svoje kontroly, celá řada těchto společností podala dodatečná daňová přiznání, čili preventivní efekt se tam projevil, a byla doměřena částka ve výši zhruba 1 581 000 zhruba a nějaké drobné, zvýšený základ daně bylo 8,5 milionu, snížení daňové ztráty 9 milionů 500 tisíc. Čili přineslo to konkrétní výsledky.

Dále jsem informovala o tom, že Ministerstvo financí patří mezi země, které vždy jsou buď první, nebo na některém z prvních míst v implementaci veškerých směrnic, které souvisejí s tzv. agresivním daňovým plánováním. To znamená s optimalizací daňového základu, kdy si firmy mezi sebou fakturují různé služby a tímto se snaží snižovat základ daně a daň. To znamená, že všechny tyto směrnice implementujeme, například teď v balíčku 2019 máme kompletně implementaci tzv. směrnice ATAD.

A jen třeba ještě pro zajímavost, když srovnám vývoj daňových příjmů v miliardách na dani příjmu z právnických osob, tak v roce 2013 to bylo asi 120 miliard a toto inkaso stoupalo, až za rok 2018 je to asi 174 miliard. Takže skutečně se tady výsledky dostavují a samozřejmě i v dalších oblastech na tom pracujeme. Například v balíčku 2019 máme přílohu, kdy budou poprvé s daňovým přiznáním právnické osoby podávat v roce 2020, tedy za zdaňovací období roku 2019, budou uvádět, do kterých zemí převádí dividendy tak, aby mohla být kontrolována dividendová směrnice i případné zneužívání a vyvádění těchto peněz v rámci agresivního daňového plánování.

Třetí zprávou NKÚ, která cílila do Ministerstva financí, byla tzv. účetní reforma v oblasti veřejných financí. Byla to kontrola, která probíhala za léta 2007 až 2017 a de facto se zaměřovala – už byla hodně technická i ta debata – tím, že vlastně neexistovalo účetnictví státu jako takové, Ministerstvo financí vypracovalo základní pravidla pro toto účetnictví a bavili jsme se o tom, že další metodikou budeme zpřesňovat i případné výhrady Nejvyššího kontrolního úřadu, které, zase bych řekla, nebyly nějakého zásadního charakteru.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má pan Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství:  Dobrý den, dámy a pánové. Vláda také projednávala návrh poslanců Radka Holomčíka, Dany Balcarové a dalších na změnu zákona č. 201/2012 Sbírky o ochraně ovzduší. Cílem návrhu zákona je zrušit povinnost přimíchávání biogenních složek do pohonných hmot na trhu v České republice. Vztah k Ministerstvu zemědělství je v tom, že se týká rozsahu pěstování plodin, které se používají pro výrobu biopaliv první generace, což jsou řepka olejka, kukuřice a cukrová řepa.

Nejčastěji využívaným kapalným biopalivem v dopravě v České republice jsou methylestery mastných kyselin a bioethanol. Biopaliva se využívají buď v nízkoprocentní podobě jako příměsi do fosilních paliv, nebo v podobě čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Základní povinností České republiky je naplnit závazky z evropských směrnic, to znamená nahradit deset procent energie z OZ v dopravě a snížení emisí skleníkových plynů o šest procent z pohonných hmot do roku 2020. Přijaté směrnice jsou právně závazné pro každý členský stát.

Musím říci, že návrh Pirátské strany tak zpochybňuje naprosto elementární legislativní pravidla pro fungování Evropské unie a Česká republika by se tak zcela zbytečně vystavila hrozbě sankcí ze strany Evropské komise. Místo konzistentního přístupu k řešení problematiky a již vytvořeného systému komunikace mezi obchodníky s pohonnými hmotami, Ministerstvem životního prostředí, MPO a Ministerstvem zemědělství by podle návrhu bylo vše ponecháno na volbě distributorů s pohonnými hmotami a jejich obchodních strategiích.

V takovém případě zřejmě dojde k dovozu nejlevnější suroviny, která nahradí methylester řepkového oleje, a to je právě palmový nebo sójový olej. A právě nákupem palmového nebo sójového oleje ze třetích zemí nebo přímo nákupem biopaliv z těchto surovin vyrobených tak bude na návrh Pirátské strany Česká republika podporovat ničení pralesů a biodiverzity.

Naproti tomu stojí produkce MEŘO přímo z České republiky z řepky olejky, která podporuje domácí producenty, je vázána na plnění celé řady environmentálních standardů podle evropského i národního práva. Je potřeba říci, že nepřímo podporuje také zaměstnanost v sektoru zemědělství, jeho ekonomiku a udržitelnost, a tím vlastně podporuje nepřímo i rozvoj venkova.

Na nízkoprocentní přimíchávání biopaliv v České republice není poskytována žádná finanční podpora a toto přimíchávání je povinné. Naopak uplatňování čistých a vysokoprocentních biopaliv bychom podporovali ve formě úlevy na spotřební dani z minerálních olejů. Splnitelnost cílů daných evropskou legislativou je zcela závislá na využívání biopaliv první generace, protože jinými slovy, pokud by byla ze zákona o ochraně ovzduší vypuštěna povinnost přimíchávání biopaliv, tak by biopaliva využívali tak, že by chtěli dosáhnout požadovaného snížení emisí, to znamená, že Česká republika by na tom byla tratná.

Já jen chci říci, že finanční podpora vysokoprocentních a čistých biopaliv od roku 2016 dramaticky poklesla právě díky změně zákona o ochraně ovzduší na základě požadavků Evropské komise. A jen pro vaši představu: V letech 2013 až 2015 se celková podpora pohybovala 1,5 až 2,2 miliardy a teď se pohybujeme v řádech desítek milionů, řádově třiceti milionů. Já jen pro vaši představu: dovoz z Argentiny narostl o třetinu, pak se dováží z Indonésie a Malajsie a to je potřeba právě říci, že to ohrožuje pralesy a orangutany, o kterých tady všichni mluví. Co se týká dovozu sóji z Argentiny, tak to je zase gémo, glyfosfát a další věci. Takže vlastně bychom zhoršili životní prostředí tam, kde tomu chceme pomoci.

A co se týká nárůstu ploch, tak je potřeba říci, že v České republice nárůsty ploch od roku 2017 oproti loňskému roku klesají. Je potřeba říci, že v loňském roce to bylo 420 000 hektarů, v letošním roce je to 380 000 hektarů. Takže si myslím, že řepka olejka je zlepšující plodina pro půdu, zadržuje vodu v krajině a je to vlastně celoročně plodina, která na poli může zadržovat vodu. Takže proto vláda tento návrh odmítla. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 8. dubna 2019

Související zprávy