Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

9. 3. 2022 17:41

Tisková konference po jednání vlády, 9. března 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý podvečer. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, vláda, její jednotlivý členové v posledních dnech, často i večerech řešili intenzivně důležité téma, jak správně reagovat na dopady, které má a nepochybně ještě i v dalších týdnech a měsících bude mít válka, kterou rozpoutal Vladimir Putin. Ta válka, kterou vede proti Ukrajině a která má na nás dopady přímé i nepřímé, ale také ekonomická válka Vladimira Putina, kterou vede proti zemím Evropské unie a samozřejmě proti České republice.

Tady ty války, nebo tato válka má samozřejmě jeden cíl rozvrátit stabilitu společnosti v Evropě, rozvrátit demokratické struktury, rozvrátit západní svět. Oslabit naše odhodlání. Zasít do společnosti nejistotu a neklid.

Čelíme spoustě problémů. Máme tu desetitisíce, statisíce uprchlíků, převážně žen a dětí, které na našem území hledají záchranu svých životů, hledají bezpečí před válkou a smrtí, která jim hrozí u nich doma. Další stovky tisíc lidí jsou na cestě a nepochybně, to musíme říct, a tak to je a s tím musíme počítat, část z nich skončí u nás, protože Česká republika pro ně představuje zemi, která jim je jazykově, kulturně, geograficky blízká, a protože už tu mají i svoje známé a příbuzné.

My jsme si toho vědomi, připravujeme se na to, děláme, co je možné pro to, abychom tu situaci zvládli.

Chci také říct, že vláda si velice váží občanské podpory, které se Ukrajina u nás v posledních týdnech těší. A i přes to všechno co dělá vláda, i přes tu obrovskou podporu, která tady z celé společnosti je cítit, tak i přesto celá ta situace pro nás všechny znamená obrovskou výzvu. Jak ten nápor organizačně zvládnout a jak ho také zajistit finančně.

Děláme pro to všechno nejenom proto, že to je naše lidská povinnost, ale i protože čím dříve to zvládneme na začátku, čím lépe nastavíme celý ten proces a ten systém, tím lépe budeme zvládat v budoucnosti případný další nápor a tím méně problémů nám to v příštích týdnech a měsících přinese.

Jsme si vědomi toho, že to počáteční nadšení může rychle vystřídat únava, a to na obou stranách. A proto je potřeba teď napnout co nejvíce síly a všechno nastavit co nejlépe. To není a nebude jednoduchá situace. Říkáme to veřejnosti otevřeně, říkáme to jasně: Nebude to jednoduchá situace, ale my ji chceme zvládnout co nejlépe, a já věřím, že se nám to s pomocí občanů, o níž jsem tady mluvil a která je opravdu úžasná, že se nám to s pomocí občanů povede.

Dopady války, a to i té ekonomické války, kterou Vladimir Putin vede proti západním zemím, už naši občané pociťují a pociťují to i naše firmy. A i pro ně chceme něco udělat, abychom jim situaci ulehčili. Ale nechceme udělat a nemůžeme udělat a neuděláme ty kroky, které nám vnucují populisté, extrémisté, kteří se v podtextu snaží opět rozdělit tu spojenou, sjednocenou společnost a postavit naše občany proti uprchlíkům, nabízet řešení, která vlastně žádnými řešeními nejsou. Pokud se rozdělíme a pokud tu bude ve společnosti panovat tento neklid, tak to jde proti zájmům České republiky a jde to ve prospěch Putinova Ruska.

Nemůžeme dělat rychlá, neodpovědná, nedostatečná a necílená opatření. Právě takováto opatření dělala předcházející vláda v průběhu covidu a co bylo jejich výsledkem? Výsledkem těchto opatření byla inflace a drahota. Nemělo to pozitivní výsledky. Pokud uděláme to samé, pokud bychom vyslyšeli některé dobré rady, tak za rok za dva bude drahota ještě vyšší. A ty zdánlivě lehce získané peníze, které bychom teď někomu dali, nebudou těm lidem k ničemu, protože za ně dostanou méně než dnes.

My jsme vláda České republiky, vláda, která chce vládnout ve prospěch našich občanů a našich firem. My nehledíme bez nějakého sociálního rozměru, bez nějaké citlivosti se zavřenýma očima na to, co se kolem nás děje. Proto jsme už v předcházejících týdnech schválili zhruba 20 miliard korun navíc pro naše seniory. Další miliardy korun jsme uvolnili jako cílenou pomoc lidem, kteří jsou postiženi zvyšováním cen energií. A nyní, dnes, jsme se rozhodli přijmout několik dalších opatření, která pomohou lidem a firmám lépe zvládnout cenový šok, který je jedním z důsledků války, té války, kterou vede Vladimir Putin na Ukrajině, ale i té ekonomické války, kterou vede proti západním zemím.

Jaké jsou základní principy toho, co jsme dnes přijali, toho, co bych nazval ropným trojlístkem. Za prvé jsme se rozhodli zrušit povinné přimíchávání biopaliv do nafty. Naši občané i firmy už léta platí tady ty peníze za věc, jejíž ekologický dopad už je dnes sporný a asi překonaný. Stojí to peníze stát, stojí to peníze naše občany, vydělává na tom pár firem. Rušíme to. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí, což vzhledem k situaci, jaká je na Ukrajině, bude určitě i v dalších letech potřeba.

Zadruhé jsme se rozhodli zrušit silniční daň pro osobní auta a dodávky do 12 tun. To je přímá pomoc zejména pro menší a střední firmy. Menší a střední firmy toto bezprostředně pozitivně pocítí a pomůže jim to kompenzovat část vyšších nákladů.

A za třetí, vláda, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo příslušným orgánům systém kontrol marží u distributorů a prodejců pohonných hmot, abychom viděli případnou snahu o umělé zvyšování cen pohonných hmot, abychom věděli, jak to s tou marží opravdu je, a za vládu říkám, že jsme připraveni tvrdě zasáhnout, pokud ty marže porostou tím způsobem, který bude znamenat umělé zvyšování cen.

To je náš ropný trojlístek. Je to něco, co může okamžitě pomoci. Přitom to státní rozpočet, na který také musíme dbát i v této složité situaci, abychom chránili úspory a peníze lidí, tak to ten státní rozpočet zatíží v únosné míře. Samozřejmě, že na příští Evropské radě, jejíž zasedání je ve čtvrtek a pátek, kterého se účastním, budu s ostatním lídry evropských zemí jednat o tom, abychom čelili těm dopadům války, jako evropské země, samozřejmě společně, solidárně, a to nejenom v té ekonomické rovině.

My bychom chtěli také jako vláda v této souvislosti i přes ta opatření, která přijímáme, uklidnit veřejnost a vyzvat občany, aby třeba v případě pohonných hmot si nedělali zbytečné zásoby dopředu. Jenom tím způsobují to, že může růst cena a zvyšuje se ta panika na tomto trhu. Zásob ropy má Česká republika dost. Není žádný důvod k panice, chovejme se klidně, přistupujme k těm věcem rozumně, pak tu situaci dokážeme dobře zvládnout. Nechceme se dostat do situace, ve které jsou už některé země, že mají problémy s dostatkem pohonných hmot. Česká republika v takové situaci zatím není.

Když jsem zmínil ropný trojlístek a pomoc občanům, ale i firmám, tak chci připomenout ještě jedno rozhodnutí, které udělala naše vláda. A to je, že podnikatelům bezpochyby pomůže i zrušení elektronické evidence tržeb. To dnes vláda schválila. Nepřineslo to žádné významné prostředky státu, podnikatelům už vůbec ne, těm to peníze sebralo. Nepřineslo to žádné významné prostředky státu a věříme, že tento už nějakou dobu avizovaný krok i v této době dá jistotu a podnikatelům pomůže.

Chtěl bych tedy občany uklidnit. Vláda pracuje, přijímá konkrétní opatření. Opatření, která sníží dopady války Vladimira Putina na občany České republiky. Dnes jsme přijali jeden balíček, samozřejmě budou v případě potřeby následovat další kroky.

Česká republika je v bezpečí před přímými dopady války na Ukrajině a naše vláda odpovědně a včas reaguje na nepřímé dopady, které samozřejmě naše republika pociťuje. A reagujeme na ně tak, aby to bylo v zájmu všech občanů České republiky. Děláme konkrétní kroky a jsem přesvědčen, že společně to zvládneme. Prosím občany o pochopení, porozumění, klid, protože neklid a panika vyhovuje jenom agresorovi a tím agresorem je Vladimir Putin. Nikdo jiný.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Samozřejmě, jak už řekl pan premiér, dnešní vláda se primárně věnovala tomu, že jsme hledali nejrůznější řešení v nejrůznějších rezortech a rovinách, jak reagovat na Putinovu agresi na Ukrajině, na to násilí, které se tam odehrává, a na způsob, jak pomoci lidem, kteří přicházejí do České republiky za bezpečím.

Chtěl bych ještě jednou zopakovat, že z 80 procent z dospělé populace se jedná o ženy. Mezi muži logicky převažují ti, kteří jsou starší 60 let, a z té celkové populace příchozích máme až 55 procent dětí. My jim pomáháme. My pomáháme ženám a dětem těch, kteří bojují. Bojují na Ukrajině za svobodu své země a bez patosu mohu říct, že bojují v mnohém i za evropské hodnoty.

Zároveň bych chtěl, abychom přestali používat, a chtěl bych o to i veřejnost poprosit, ten úhel pohledu, pomáháme buď Ukrajincům, nebo českým občanům. Tak to nefunguje, tak to neplatí. Vláda se samozřejmě, jak už zmínil velmi konkrétně pan premiér, zabývala aktuálními problémy, které tíží české občany, ale velmi úzce souvisí s tou Putinovou agresí, protože to je ta součást ekonomické války.

Zároveň i ta opatření Ministerstva vnitra, se kterými přicházíme, zabezpečují přeci i bezpečí občanů České republiky. To, že se nám povede lidem včas poskytnout ubytování, registrovat je do systému, to přeci samozřejmě chrání primárně i bezpečnost obyvatel České republiky. Povedená adaptace ukrajinských přátel na život v České republice vede právě k tomu, abychom v naší zemi i při té migrační vlně, kterou si nikdo nevymyslel, kterou zavinil Vladimir Putin, a ti lidé nechtěli opouštět své domy, oni musí, prchají před válkou do bezpečí, tak těm lidem musíme zajistit bezpečí, ale zároveň tak, abychom chránili i vlastní obyvatele.

Pár čísel na začátek. V současné době už bylo vydáno přes 90 000 speciálních víz. V současné době je na území České republiky minimálně 150 000 občanů z Ukrajiny. Náš systém je nastaven velmi efektivně, je nastaven dobře a já všechny moc prosím, abychom ho nehodnotili podle toho, jestli se někde tvoří, nebo netvoří fronty. Jsme v bezprecedentní migrační vlně a fronty se prostě tvořit budou především v těch exponovaných centrech, jako je Praha a Středočeský kraj, kam za svojí komunitou drtivá většina lidí z Ukrajiny přichází.

My na to samozřejmě reagujeme, snažíme se tu logistiku nastavit tak, aby k těm registracím docházelo mimo hlavní město Prahu, ale v této vlně uprchlické, v té první, druhé vlně je přirozené, že lidé vyhledávají především své přirozené kontakty v ukrajinské komunitě.

Ministerstvo vnitra reagovalo na tu nastalou situaci několika opatřeními, které dnes vláda schválila. Zaprvé, registrační lhůta pro příchozí z Ukrajiny se ze tří dnů prodlužuje na 30 dnů. To znamená, že lidé, kteří přijedou aktuálně z Ukrajiny, nemusí tu noc, ten večer nebo následující den vyhledat Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Mohou si odpočinout po té náročné cestě. Mohou strávit několik dní tím, že prostě tráví se svými blízkými, ke kterým směřují, nějaký volný čas. Mohou si zjistit, v který čas je to krajské centrum nejméně vytížené. Mohou v rámci nějakého výletu po České republice zajet do té části naší vlasti, kde čekací doby jsou v řádu minut nebo jednotek hodin, nikoliv desítek hodin. Mají na to 30 dnů, není kam spěchat.

Zároveň jsme dali policii, hasičům pro případ nutnosti možnost určit místo, na kterém lidé budou registrováni v rámci České republiky. To je pouze pro ten případ, že dojde například k přeplnění toho pražského centra, které je exponované, a hasiči tím pádem mohou lidi přicházející z Ukrajiny k registraci dovézt i na jiné místo. Nemá to být žádný prostředek donucování. Má to být naopak prostředek, kterým se umožní v té kritické chvíli pro některé z krajských míst učinit toto rozhodnutí.

Zároveň jsme se schválili na základě i té evropské dohody aktivaci tzv. dočasné ochrany pro Ukrajince na našem území. V podstatě se nic zásadního nemění. Ta naše právní úprava byla velmi podobná. Výhodou tohoto statutu je to, že platí na celém území Evropské unie, a ten, kdo obdrží tuto dočasnou ochranu, která je zatím určena na dobu jednoho roku, má obdobná práva, přístup k zaměstnání, přístup k zdravotní péči ve všech zemích Evropské unie. To znamená, pokud je zaregistrován u nás a rozhodne se strávit příští měsíce v Německu, může s tím povolením vydaným u nás vyjet tedy do sousední země.

Zároveň se snažíme koordinovat dopravu i právě pro ty Ukrajince, kteří chtějí pokračovat dále na západ do Evropy. Pan ministr Kupka zorganizoval i speciální vlaky, které z Prahy vyjíždějí právě směr Německo. Takže i tímto se samozřejmě zabýváme.

Chtěl bych velmi poděkovat všem, kteří uvedli ten náš funkční systém v život. Ať jsou to hasiči, policisté, Odbor azylové a migrační politiky, ale i neziskový sektor. Obrovská pomoc neziskového sektoru, ale i jednotlivců, kteří pomáhají na místě. Chtěl bych poděkovat všem těm, kteří přijali do svých domovů někoho z Ukrajiny, a všem těm, kteří pomáhají humanitární cestou i nabídkami pomoci.

Zároveň vám děkuji, že tu humanitární pomoc děláte organizovaně a především prostřednictvím webové stránky www.nasiukrajinci.cz, která vás navede, jak efektivně, koordinovaně pomáhat, pokud máte zájem tuto pomoc poskytnout.

Chtěl bych jenom na konec říci, že jsme ve válce. Válku my většinou známe jenom z učebnic a filmů. Vnímáme fyzické, psychické utrpení vojáků. Vnímáme utrpení jejich rodin a je potřeba si říci, že se jedná o jasnou ruskou agresi. Ale cílem útoku není jenom Ukrajina. Cílem útoku jsme i my. Cílem útoku jsme my všichni občané České republiky. Jsme bohužel ve válce, která nebyla oficiálně vyhlášena. Nebyla vyhlášena nám, nebyla ale vyhlášena ani Ukrajině.

Ta válka probíhá a my ten fakt musíme umět přijmout. Co nejefektivněji pomáhat, nepropadat panice. Žádné bezprostřední nebezpečí nám v této chvíli nehrozí. Ale uvědomit si, že ta opatření, která vláda teď přijímá, mají skutečně vést k tomu, aby byla zabezpečena bezpečnost našich lidí, bezproblémový provoz našeho státu, ale zároveň efektivní pomoc matkám a dětem, kteří prchají před válkou.

Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, a já poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych chtěl připomenout dva materiály, které dnes vláda schválila. První se vlastně také týká ruské agrese na Ukrajinu. Předložíme ve zrychleném čtení, to znamená podle paragrafu 90, návrh novely, která zaprvé prodlouží o rok umožnit, uplatnit dary až ve výši třiceti procent pro fyzické i právnické osoby. To bylo velmi úspěšné v loňském roce během covidu, považujeme to za potřebné i v letošním roce.

Současně chceme rozšířit okruh poplatníků a možnosti, kam ty dary směřují. To znamená, nově se budou moc takhle odečíst i dary, které budou směřovat na Ukrajinu. Zatím to bylo na území České republiky a členských zemí Evropské unie, zcela logicky to bude i směrem na Ukrajinu, pokud příjemce bude ukrajinský stát, jeho územní správní celky nebo firmy registrované v Ukrajině. Já věřím, že to získá podporu v Poslanecké sněmovně a schválíme to velmi hladce.

Současně připomenu to, co říkal pan premiér. Navrhujeme zrušit systém EET. Jenom připomenu, že je vypnutý zhruba od března roku 2020 do konce roku 2022, to znamená dva a tři čtvrtě roku. Pokud si vzpomenete argumenty, se kterými přišla Babišova vláda, tak vlastně potvrdila náš dlouhodobý názor, že to je zbytečná byrokracie, která zatěžuje podnikatele.

Pokud bychom ten krok neučinili, tak od 1. ledna příštího roku nejenže by byla obnovena první a druhá vlna EET, ale automaticky by byla spuštěna i třetí a čtvrtá vlna EET. Současně je třeba říct, že se velmi proměňuje chování zákazníků, kdy v roce 2017 bylo zhruba 20 procent bezhotovostních operací a bezhotovostních plateb a v letošním roce to bude asi 60 procent a podle odhadů během dalších dvou až tří let až 80 procent. A velmi dobře víte, že na bezhotovostní platby EET zrušil Ústavní soud jako neústavní krok.

Chci připomenout, že při velmi konzervativním odhadu tak ročně vynakládali na provoz EET podnikatelé 1,5 miliardy, které budou moci ušetřit, a stát zhruba 500 milionů korun na údržbu systému a kromě toho stát měl takřka 500 kontrolorů EET. Tady naopak neočekávám rychlé projednávání v Poslanecké sněmovně. Nicméně právě proto to předkládáme takhle brzo po jmenování nové vlády, aby bylo jasno, aby podnikatelé byli osvobozeni od další byrokratické povinnosti.

Zkusím ještě trošku okomentovat to zrušení silniční daně. To bude opatření trvalé, ne přechodné. Trvalé. A kdo někdy viděl, jak vypadá daňové přiznání silniční daně s tím, že se platí pětkrát ročně záloha, tak kromě toho, že to částečně bude kompenzovat ty zvýšené výdaje například za energie nebo pohonné hmoty, tak to sníží byrokracii a samozřejmě to umožní státu zase snížit počet míst.

Jenom připomenu nedávno publikovanou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zabýval efektivitou správy této daně. Je to zhruba 4,2 miliardy, které letos zůstanou podnikatelům za služební vozidla do těch 12 tun. Současně zhruba dvě koruny tvoří to přimíchávání biosložky do nafty. I o to by se mohla snížit cena a i toto opatření bude trvalé.

A ta plošná opatření, tzv. jednoduchá, která navrhuje opozice, jsou vlastně neúčinná, příliš drahá a nejvíce pomáhají těm, kteří vlastně jsou nejlépe situováni. Protože když je to plošné, tak samozřejmě těm, kteří mají větší štěstí a mají větší příjmy, to pomáhá více.

Současně chci říct, že pořád jsme závislí na dovozu ruské ropy a ruského plynu, a myslím si, že rozumné je i v rámci boje s Putinovým režimem, pokud možno, snížit spotřebu. Protože vlastně tam, kde je ropa, tak část těch plateb, které my uskutečníme, končí u Putina. Tam, kde je plyn, tak část těch plateb končí u Putina a ten financuje z toho tu agresivní válku.

Nicméně rozhodnutí o zbavení se vlivu nebo závislosti na ruském plynu musí být učiněno na evropské úrovni. To nemůže udělat česká vláda a český stát izolovaně. Bezesporu se povedou jednání, ale dopředu je třeba říct, že ta opatření nebudou ani rychlá, ani levná, ani bezbolestná.

Ale říkali to i kolegové z vlády, já to zopakuji: Cílem Vladimira Putina je rozdělit společnost v jednotlivých zemích Evropy a používá k tomu i ekonomické nástroje a musíme to mít na paměti. Takže já myslím, že pokud budeme přistupovat k těm krizím, které se budou opakovat, s rozvahou, s klidem, s vědomím toho, že to je součástí zápasu o naše hodnoty s Putinovým Ruskem, tak si myslím, že to zvládneme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře. Poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Krásné odpoledne i za mě. Já bych vám ráda představila dva materiály. Jeden materiál, který jsem předkládala vládě, byl opět dar nespecifikovaného vojenského materiálu v hodnotě 24 milionů korun na Ukrajinu.

Další materiál, se kterým bych vás ráda seznámila trošku podrobněji, je materiál, který jsem tady avizovala ve čtvrtek o půlnoci, že předložím vládě návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice.

Naše vlády synchronizovaně, jak ta slovenská, tak dnes ta naše, schválily toto mnohonárodní bojové uskupení. Za Českou republiku bychom měli v tomto uskupení mít zhruba 600 vojáků. Ten mandát máme do 650 vojáků. To z toho důvodu, že když probíhají rotace, tak těch vojáků v jednu chvíli tam třeba může být víc. Zároveň jsme byli i požádáni slovenskou stranou, abychom jim našimi stany a logistikou pomohli v těchto dnech v rámci zvládání uprchlické krize. To je ta zhruba padesátka vojáků, které do toho byla přičtena, a je to tedy 650 osob.

Toto úkolové uskupení by mělo tedy působit na Slovensku, mělo by mít zhruba 1 500 osob, z toho tedy do šesti set, respektive do čtyř set českých vojáků, do tří set slovenských vojáků, ten zbytek by se měl poskládat ze zemí jako je Německo, Polsko, Slovinsko, Spojené státy a Nizozemsko. Vlastně Česká republika v rámci toho rozhodování řešila, jestli tedy bude působit v rámci toho bojového uskupení na Slovensku, nebo v Maďarsku, nebo v Rumunsku, či Bulharsku. Vybrali jsme si z logických důvodů Slovensko.  

Jenom abych vám ještě tedy řekla aktuální stav našich vojáků, které máme v zahraničních operacích. Nebudu teď zmiňovat Mali, protože to se netýká toho východního křídla. Tak v rámci východního křídla máme mít od dubna velení v rámci air-policingu s našimi gripeny, pět gripenů, zhruba stovka voják bude hlídat vzdušný prostor v Pobaltí. Zároveň v tuto chvíli máme přes 200 vojáků v Lotyšsku a v Litvě v rámci tzv. předsunuté přítomnosti. Ti už tam jsou a ti už tam působí.

Někdy před měsícem jsme na vládě projednávali a aktivovali, nebo před měsícem ne, před dvěma týdny, aktivovali vlastně síly velmi rychlé reakce, které vlastně jsou takovou strategickou zálohou, když SACEUR, což je ta autorita evropská alianční, řekne: Aktivujte síly velmi rychlé reakce a pošlete je do některé ze třiceti zemí Severoatlantické aliance. Těchto vojáků je 580, ale ti zatím nikam nevyjeli. Ti jsou tady v České republice, drží strategickou hotovost. Vyjíždět budou tedy tito, kteří budou působit v rámci východního křídla na Slovensku, a bude to zřejmě tedy v nějakých následujících týdnech.

Ten mandát musí ještě projednat obě komory Parlamentu, musí ho schválit oba výbory. Včera jsem měla výbor pro obranu, kde jsem se tedy domlouvala s panem předsedou výboru Metnarem. Výbor pro obranu by měl tento mandát schvalovat zítra. Pan předseda výboru ze Senátu Fischer mně také nabídnul velmi brzký termín, a to příští týden v úterý. Takže by nic nemělo bránit tomu, abychom v těch následujících dnech ten mandát schválili i v Parlamentu, na plénu Poslanecké sněmovny a na plénu Senátu. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já chci na úvod poděkovat za vládu velkému množství lidí v České republice, občanů, běžných domácností, velkému množství starostů, ale třeba i velkému množství firem, prostě těm všem, kteří za poslední dny ukazují opravdu obrovskou vlnu solidarity a chuti pomáhat a pomoci.

To, co jsme zažívali při povodních na Moravě nebo v Čechách nebo po tornádu, vidíme za těch posledních dvanáct dnů a musím říct, že mám z toho i v této těžké době dobrý pocit, že jako národ stojíme naprosto jednoznačně na správné straně a umíme pomáhat a pomáháme proto, protože jsme lidé. A je lidské pomoci někomu, kdo tu pomoc opravdu potřebuje, komu jde o život.

A za ty dny, když tady vidíme, jakým způsobem třeba firmy přistupují k tomu, jakými nástroji hledají cestu k tomu, aby připravili pomoc maminkám, které přijdou, aby se dokázaly uplatnit na pracovním trhu, tak to jsou kroky, které prostě jednoznačně je potřeba ocenit, a zároveň také jít naproti tomu, aby tyto, řekněme, otevřené, vstřícné postoje, mohly být využity.

My jsme v situaci, kdy v České republice máme více než 350 tisíc volných pracovních míst, a proto dnešním materiálem na jednání vlády, který by měl být schválen v průběhu příštích dnů také v obou komorách Parlamentu, otvíráme všem těm, kteří přijdou z Ukrajiny jako váleční uprchlíci, v okamžiku, kdy získají vízum, možnost toho, aby vstoupili na náš pracovní trh bez už jakýchkoli dalších komplikací a bez jakékoli další byrokracie.

Budou mít otevřené podmínky vstupu na náš pracovní trh jako ostatní občané. Je to důležité pro to, aby tito lidé mohli pracovat legálně, aby co nejdříve mohli uživit sami sebe a své děti, aby byli součástí i našeho daňového systému. Tyto kroky jsme udělali v tom návrhu, který dnes vláda projednala.

Udělali jsme další krok a umožnili jsme vstup těch dětí do dětských skupin tak, aby ta pravidla byla upravena, aby v těch dětských skupinách, kde je ještě volná kapacita nebo kde ten poskytovatel může tu kapacitu zvětšit, tak aby tam tyto děti měly přístup a mohly tam do těch dětských skupin nastoupit.

Zároveň, co je důležité, umožnili jsme také i to, aby ty maminky, ti rodiče, kteří přijdou z Ukrajiny, tak aby v těch dětských skupinách mohli také pracovat. Samozřejmě za určitých podmínek, ale je to také otevřená tato možnost.

Pamatujeme taky na problematiku sociálněprávní ochrany dětí, protože budou určitě i varianty, kdy přijdou děti, u kterých bude velmi komplikované říci, jestli tady mají rodiče nebo někoho blízkého příbuzného. Tak i na pomoc těmto dětem bez jakékoli příbuzenské podpory nebo rodičů, tak i na ně musíme pamatovat, takže i tyto kroky legislativní jsme tady dneska udělali.

Dále pamatujeme také i na ty, kteří přicházejí, a budou takovíto lidé, budou potřebovat podporu i sociálních služeb v České republice. Takže i jim otvíráme možnost, aby sociální služby jim mohly poskytnout podporu a péči. A zároveň, a to si myslím, že je věc, která je také pozitivní i pro české občany – my jsme se dlouho potýkali poslední roky s tím, že jsme měli nedostatek pracovníků, především ošetřovatelek v sociálních službách, tak i otvíráme to, aby tyto ženy mohly začít pracovat v tom sektoru sociálních služeb. Takže i v tom je nějaké zkvalitnění práce sociálních služeb i pro české občany.

Posledním bodem, který jsme dnes projednávali v této oblasti sociální, byla tzv. humanitární dávka. My jsme schválili dnes humanitární dávku ve výši 5 000 korun na osobu a měsíc. Tato humanitární dávka se může vyplácet už od měsíce března a počítáme s jejím vyplácením maximálně po dobu šesti měsíců.

Je to částka, která by měla pokrýt opravdu ty nejzákladnější životní potřeby, jídlo a nějaké minimální náklady na další věci, které člověk potřebuje k životu. Počítáme také s tím, že v okamžiku, kdy ti lidé začnou pracovat, tak nebudou potom mít na tuto finanční podporu nárok. Proto je i naší snahou, abychom tyto lidi dokázali velmi rychle začlenit na náš pracovní trh.

Byla tady také debata poslední dny o tom solidárním příspěvku pro rodiny, které ubytovaly lidi příchozí z Ukrajiny. V tento okamžik jsme tu debatu nedokončili, budeme v ní pokračovat tak, abychom to to mohli uzavřít příští týden na jednání vlády. Ještě ladíme přesné parametry toho, aby to opravdu bylo smysluplné, účelné, abychom minimalizovali rizika zneužití případného nějakého spekulativního obchodu s chudobou. Tomu se všemu chceme vyhnout, proto tady opravdu ještě analyzujeme některé věci, jak to správně a dobře nastavit.

A také jsme na vládě dnes projednávali i to, po čem volali zástupci krajů, a to je ta částka, kterou bychom podpořili kraje z hlediska ubytování lidí, kteří budou ubytováni v penzionech, v hotelích a podobně. Tady jsme se dohodli na částce 180 korun pro dospělou osobu a poloviční částku pro děti do deseti let.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Ondřej Topinka, Česká televize: Dobrý den, já budu mít možná více dotazů, tak to zkusím postupně. Poprosil bych asi nejprve pana premiéra k těm pohonným hmotám, které jste uváděli. To řešení odečtu té biosložky a zrušené silniční daně. Jestli máte představu vlastně kolik se ušetří konkrétně na těch pohonných hmotách odečtením té biosložky? Protože to je to, co pocítí většina řidičů nepodnikatelů. A zároveň bych se chtěl zeptat, jestli vlastně je to dostatečná pomoc, protože lidé, kteří teď neplatí silniční daň, tak to je to jediné, co reálně pocítí. Potom ještě, jak jste říkal, že jste zadali systém kontrol marží u distributorů, tak jak vlastně tyto kontroly budou probíhat, jak vysoká marže už je možná moc vysoká atd.? A poslední věc k tomuto bodu, jestli jste řešili také ceny elektřiny a plynu, protože i ze strany opozice zaznívá kritika, že toto vláda neřeší. Tak jestli jste se o tom nějakým způsobem bavili. Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám…

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, pan ministr financí má slovo.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já jsem kvantifikoval biosložku ve svém vystoupení, dvě koruny na litr. U té silniční daně je to 4,2 miliardy. A k tomu ostatnímu chci připomenout, že loni měli všichni občané o sedm procent čistého větší příjem a o 3 000 vyšší základní slevu na poplatníka. Letos to platí znova, znova sedm procent čistého plus další navýšení základní slevy na poplatníka.

Jenom připomínám kritiku těch, kteří nám to vyčítali, že jsme lidem ty peníze nechali, a odhadujeme to na 80 až 90 miliard ročně, jak loni, tak letos. Na rozdíl od vlády Andreje Babiše, která slibovala prezidentu Zemanovi, že to opatření bude trvat dva roky, to znamená, příští rok by už neplatilo, tak my s tím nepočítáme a počítáme, že ty snížené daně budou platit i v příštím roce. Je pravda, že tohle se dá využít na částečnou kompenzaci těch nákladů, ne na úplnou, ale na částečnou, ale já myslím, že je fér to připomenout.

Druhá věc. Když jsme v té ekonomické válce s Putinem, tak není vlastně možné, abychom neměli i ekonomické ztráty jako společnost. A my se snažíme tu naši pomoc zacílit, aby tu pomoc dostali ti, kteří jsou nejvíc zranitelní. Protože když uděláme plošně to, co navrhuje opozice, tak prostě tu pomoc dostanou i ti, kteří ji nepotřebují, a pak na ty skutečně potřebné zbyde logicky méně.

V tom je spor o tom přístupu a my jsme přesvědčeni, že mnohem lepší je dát vyšší pomoc těm skutečně potřebným. A budeme debatovat další metody, ale zejména u cen plynu to chce evropské řešení. To není jednoduché řešení.

Všechna ta řešení, například zastropování ceny, tak když se podíváte na zákony, a my žijeme v právním státě na rozdíl od diktátorů a těch, kteří vedou válku, tak v okamžiku, kdy náklady jsou vyšší než ta cena, tak to stejně musíme kompenzovat ze státního rozpočtu. To znamená například z DPH, které platí naši senioři.

To je takové populistické opatření, které vypadá, že někomu pomáhám, ale současně mu neříkám, že vlastně z jeho daní to kompenzuje, že to je jenom z jiné kapsy. Současně platí, že musíme dělat protiinflační kroky. Není to jednoduché v této situaci. Ale pokud to neuděláme, tak ty peníze budou ztrácet hodnotu a musíme myslet na ty spoluobčany, kteří třeba celý život šetřili, nemají žádné úvěry a jejich úspory ztrácejí hodnotu. A ta plošná opatření, která znamenají výdaje ve výši desítek miliard, aniž je zaručeno, že se to promítne do cen, aniž je zaručeno, že to je trvalý jev a trvale udržitelné, tak vlastně vedou k devalvaci těch peněz.

Když si budeme modelovat příklady, kdybychom například zastropovali ceny pohonných hmot, tak zaprvé budeme dotovat cizí dopravce z peněz našich daňových poplatníků. Říkám, nepředstavujme si vždy toho, kdo platí daň z příjmu, ale i to DPH, které platí každý den senior, když něco nakupuje. A budeme taky dotovat občany jiných států a logicky bude hrozit nedostatek, jak už to v některých státech vidíme, které tou cestou se vydaly.

Ta opatření budeme přijímat uvážlivě a sociálně citlivě. A sociálně citlivě znamená, že se zaměřím na adresnou pomoc těm nejpotřebnějším. Já vím, že to není tak populární nebo populistické, jak vykřikují ti, kteří přivedli ale naše veřejné finance do katastrofického stavu. Kdybychom měli rezervy z dob konjuktury a ekonomického růstu, tak by ta pomoc mohla být větší, ale pokud za poslední dva roky vláda nasekala 820 miliard dluhu, tak prostě není z čeho brát. A ti samí vlastně nás ponoukají k tomu, abychom pokračovali v jejich nezodpovědné rozpočtové politice.

A ta válka trvá dva týdny. My vlastně nevíme, a logicky nikdo neví, jak velká bude ta uprchlická vlna, jak dlouho tady budou ženy a děti těch, kteří bojují. A my považujeme za povinnost a já myslím, že i přání naší veřejnosti, že těmto lidem musíme pomoct. Že když muži bojují, tak se musíme postarat o jejich ženy a děti.

A já chci odmítnout to, co říká opozice týden. Oni sice tvrdí, že podporují naši politiku vůči Ukrajině, ale pořád podsouvají: Nemyslíte na naše občany. To není žádná pravda. Přijímáme celou dobu konkrétní opatření a zatím ta opatření například pro pomoc uprchlíkům byla dvě miliardy a máme dva tisíce miliard, máme výdajů.

Jak říkal pan premiér, zvedli jsme penze o 20 miliard, zvýšili jsme o miliardy příspěvek na bydlení těch, kteří opravdu trpí těmi zvyšujícími se cenami energií, a jsme připraveni tam dát další peníze. Ale opravdu budeme postupovat uvážlivě, chladnokrevně a s tím, že pečujeme o peníze našich daňových poplatníků. A musíme dvakrát se rozmýšlet, než je skutečně efektivně použijeme. Já myslím, že to je správný přístup a nic na tom nezmění populistické výkřiky opozice.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom k tomu dodám, že pan ministr financí to vysvětlil podle mě zcela srozumitelně a jasně a vlastně vysvětlil i důvody, jak nad tím vláda přemýšlí a proč děláme tato opatření. Já k tomu ještě dodám: Když bychom si to přeložili nebo řekli jinými slovy. My jsme udělali ta opatření, která můžeme udělat z české strany. To znamená zrušení přimíchávání biopaliv do nafty a prověření toho, zda ten růst cen není způsoben přílišným zvyšováním marží, to znamená nemá spekulativní charakter.

Ale pak je samozřejmě ta složka, která má, řekněme, mezinárodní, ta cena je tvořena nějakými mezinárodními faktory, jako jsou ceny v mezinárodním prostředí, a tam už samozřejmě musíme hledat společné řešení.

Tady bych ale jenom připomenul, když jste zmínil i ceny energií, tak se například podívejme na ceny emisních povolenek, jak nedávno byly vysoko a jak všechny prognózy říkaly: A bude další dramatický růst. A ony teď klesly zpátky někam k 55 nebo kolik to teď je. Takže vidíme, že i ty mezinárodní faktory se trochu posunují.

Co je důležité? Důležité je, že každým dnem sílí v Evropě mezi evropskými zeměmi přesvědčení o tom, že je potřeba zbavit se, významně snížit nebo se úplně zbavit energetické závislosti evropských zemí na Rusku. A to je společný úkol. To taky nemůže udělat sama Česká republika, ale ty kroky se dělají. Mimochodem i to bylo jedno z hlavních témat včerejšího setkání zástupců zemí Visegrádské skupiny s britským premiérem Borisem Johnsonem, ale bude to i téma těch našich dalších setkání na úrovni Evropské rady, protože všichni teď pociťují jednoznačně to, co jsem tady říkal na začátku.

Tu válku, kterou vede Vladimir Putin na Ukrajině, on vede jinými prostředky proti celému západnímu světu a proti demokratické Evropě. A nemůže nás držet v šachu cenami energií nebo tím, že zavře, nebo povolí nějaký kohoutek. Musíme posílit energetickou soběstačnost, a to jsou ty kroky, které budeme v příštích týdnech a měsících společně s Evropskou unií a společně s dalšími zeměmi demokratického světa dělat.

Ondřej Topinka, Česká televize: Já se omlouvám, že jsem přeslech tu kvantifikaci, děkuju vám. Jenom ještě bych se doptal, vy jste tady ještě opakovaně říkali, že si vážíte té občanské podpory, co se týče uprchlíků z Ukrajiny. Máte nějakou vizi, jak vlastně zajistit, aby to nasazení vydrželo? Protože pan ministr Jurečka to přirovnával k situaci po tornádu, po povodních. Už se objevil na internetu také příměr, přirovnávající to nasazení české veřejnosti ke covidové pandemii, kdy před dvěma lety lidé také nadšeně, solidárně šili roušky a pak přišla ta deziluze, pak přišla ta únava.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem tady mluvil o tom, že počítáme s tím, že počáteční nadšení může rychle vystřídat únava. Říkal jsem to v té své úvodní řeči. To, co lidé dělají, je fantastické a zaslouží si obrovské poděkování. Taky od nás zaznívá. Ale nemůžeme spoléhat jenom na to.

Proto je tak důležité teď správně nastavit celý ten systém, abychom zvládli ty další vlny. A říkal to tady pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Teď přišla vlna lidí, kteří vědí, kam jdou, kteří tady mají často známé. Jsou zpravidla příslušníky střední třídy, utíkají, aby si zachránili život, ale vědí, kam jdou a proč sem jdou. Budou přicházet další vlny lidí, kteří už zdaleka nebudou mít tyto informace a toto zázemí v České republice. A my i na ně musíme být připraveni a budeme na ně připraveni.

Ta čísla, která prostě dnes vidíme, a teď se na to podívejme nejenom pohledem České republiky, ale i celé Evropy, ta čísla o těch uprchlících jsou ohromující a zvyšují se, zvedají se každou hodinu, každý den. Ta situace vůbec není jednoduchá. Budeme se taky o tom bavit na Evropské radě, protože to vyžaduje celoevropskou pomoc a celoevropské řešení.

Ale Česká republika patří určitě k zemím, které jsou připraveny nejlépe, nejlépe to zvládají. Ale musíme nejenom spoléhat na to, že nás občané budou podporovat a že budou nadále takto velkorysí, ale musíme i občany požádat o určitou trpělivost a i připravenost na to, a to je i ta pomoc, že budeme muset snášet určitá omezení, že všech se nás ta válka nějakým způsobem dotkne. Všichni ztratíme kousek své prosperity, svého pohodlí, něčeho.

My se snažíme, aby ty dopady byly co možná minimální, ale to, že na evropském kontinentě vypukla válka nebývalých rozměrů, že se dalo do pohybu v Evropě množství lidí, jaké jsme tady nezaznamenali od druhé světové války, to je prostě fakt a to musí a bude nějaké dopady mít. Znovu říkám, děláme všechno pro to, aby ty dopady na Českou republiku byly co nejmenší, ale všichni se musíme připravit na to, že nás to všechny bude něco stát.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, můžu poprosit zrychlit.

Ondřej Topinka, Česká televize: Zrychlím to, jenom v krátkosti ještě bych se chtěl zeptat pana ministra financí k tomu zrušení EET. Jestli máte nějakou představu, jak vlastně tu předlohu rušící elektronickou evidenci prosadíte ve Sněmovně, když už teď hnutí ANO avizuje, že to bude blokovat všemi možnými způsoby? Vím, že jste říkal, že s tím přicházíte včas. Jestli jste připraveni třeba zase na ty celonoční maratony. A jenom v krátkosti ještě bych poprosil pana ministra práce k té humanitární dávce, kterou jste oznámil. Ta první dávka bude automatická, jak ji lidé dostanou, co pro to mají udělat nebo kam mají jít, vyplácet se to bude přes úřad práce, předpokládám. A v čem jenom bude jednodušší s tím novým zákonem ten vstup na trh práce? Vy jste to v krátkosti zmiňoval, ale co jim teď vlastně odpadne, jaké ty kroky už nebudou muset dělat? Děkuju vám.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já odpovím velmi stručně. Ano, jsme na to připraveni. Opozice má prostředky k obstrukcím podle jednacího řádu, většina má zase své nástroje. Takže já předpokládám, že ten souboj bude dlouhý, ale protože máme většinu, odpovídá to vládnímu programovému prohlášení, takže vládní poslanci ho podporovat budou a nakonec to prosadíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: A jestli můžu zareagovat, ještě si dovolím i na to, co tady zaznělo před chviličkou. Já prostě věřím tomu, že tato země a tito lidé v této zemi si uvědomují vážnost situace, ve které jsme, která tady 82 let od druhé světové války nebyla. A z hlediska toho ochladnutí, ano, do určité míry s tím musíme všichni počítat. Ale když se třeba podívám na to zmiňované tornádo, tak já, když jsem komunikoval s lidmi z těch dotčených obcí, tak ještě v listopadu, ještě v prosinci tam jezdili dobrovolníci pomáhat. Ano, ne už v takové míře, ale pořád tam byli. Takže si myslím, že tady to odhodlání lidí a vědomí té situace, která tady je, tak si myslím, že je opravdu velké.

Pak chci podtrhnout ještě druhou věc, protože docela se také veřejnost ptá. My předpokládáme, a budeme k tomu dělat i politické kroky na našich různých úrovních v rámci EU, že část nákladů, které Česká republika nyní nese, a nejenom Česká republika, ale i další státy toho východo-středoevropského prostoru, tak budeme moci nějakým způsobem mít pokryty i z evropského rozpočtu. I o tom ty debaty budou.

A pak z hlediska způsobu té dávky my uděláme teď i maximum pro to, abychom připravili logistiku tak, aby tito lidé, kteří budou mít nárok na tuto humanitární dávku, aby měli svá specifická místa výplaty této podpory. Co pro to musí udělat? Musí na úřadu práce podat žádost, musí tam být zaregistrováni a potom úřad práce to bude vyplácet buďto na účet toho dotyčného člověka, nebo bude připraven to vyplácet v hotovosti. Chceme udělat maximum proto, abychom nesnižovali komfort našich občanů, kteří chodí standardně, běžně vyřizovat svoji agendu na úřady práce. Na to se také soustředíme.

A to zjednodušení spočívá v tom, že ten člověk nebude muset oproti tomu systému, který platil doteď, řešit žádné speciální pracovní povolení. Zaměstnavatel nebude muset vykazovat žádné speciální kroky, že dával nabídku na to místo někomu z českých občanů, neuspěl. Nebude tam žádná kvóta na tu zemi. Všechny tyto administrativní věci, které to zdržovaly v řádu týdnů, tak tyto všechny věci odpadnou.

V okamžiku, kdy toto schválíme, tak člověk, který bude mít to vízum, může být legálně zaměstnán u zaměstnavatele. A my budeme dělat i intenzivní kroky pro to, a tady to chci říct jasně a nahlas, aby nedocházelo ke zneužívání zaměstnávání lidí z Ukrajiny, aby tady byly dodržovány zákonné podmínky, které platí v České republice. Jsme si vědomi toho, že tady už některé indicie máme, a uděláme opravdu maximum pro to s tvrdými pokutami, pokud někdo toho bude chtít zneužívat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Teď poprosím CNN, potom ČTK, potom Hospodářky.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, mám dva stručné dotazy. Jednak jestli jste řešili ty vlastní zásobníky plynu, případně jestli se tím budete zabývat. Hodně se o tom teď mluví, že by je měl mít stát. A druhá otázka: Školy mají přijímat studenty a žáky z Ukrajiny, tak jestli se počítá s navýšením rozpočtu pro rezort školství? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: S navýšením rozpočtu pro rezort školství se v tuto chvíli nepočítá. Ten návrh zákona, nebo těch tří zákonů, odejde dnes do Poslanecké sněmovny. V pátek bude mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, která by v legislativní nouzi měla všechny ty tři návrhy, jeden z dílny Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí je ten druhý a třetí je Ministerstva školství, projednat. V této chvíli se jedná s vedením Senátu, příští týden by to měl projednat Senát a ty zákony by měly být v legislativní nouzi přijaty velmi, velmi rychle.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: A ty zásobníky plynu?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: O tom jsme nedebatovali.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. ČTK se tedy ptát nechce, takže Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte dva stručné dotazy. Jednak se chci zeptat, možná vás, pane premiére, od kdy mohou dopravci a další firmy počítat s účinností těch změn, které jste dnes odsouhlasili? A ještě bych se, nebo na vás možná pane ministře, vrátil bych se k dotazu ještě k dotazu České televize, jestli můžete prakticky více popsat tedy ten systém kontrol marží. To znamená, na co musí kontrola nebo komise narazit, na jakou marži a jaké budou následovat kroky? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že by nebylo rozumné teď veřejně oznamovat, co přesně budeme kontrolovat. Ztrácelo by to ten efekt. Je třeba říct ale, že jsme v každodenním kontaktu se všemi hráči na tom trhu, že jsme nečekali na zasedání vlády. Jenom takhle veřejně avizujeme, a až to prověříme, tak s výsledky vás seznámíme a vaším prostřednictvím i veřejnost.

Silniční daň je roční daň. Já určitě zruším nařízením Ministerstva financí první zálohy, které jsou 15. dubna. To znamená, je dostatek času, aby to Sněmovna projednala ve standardním legislativním procesu. To znamená: Není potřeba, aby za vozidla do 12 tun se platily zálohy silniční daně. Ono je to duben, červenec, říjen, prosinec a leden příštího roku. Můžeme s tím počítat. Je s tím shoda ve vládní koalici. Já předpokládám, že by to mohla i část opozice podpořit. Takže kromě toho, že ty peníze necháme těm podnikatelům, tak skutečně ubude i byrokracie a taky ale ubude potřeba významného počtu míst na Finanční správě. Proto říkám, že to je trvalé opatření, které má smysl, které zjednoduší podnikání, a částečně ty uspořené peníze mohou kompenzovat ty zvýšené náklady.

Takže bude to za celé zdaňovací období roku 2022 a není potřeba platit žádnou zálohu. Já předpokládám, že to ještě nikdo nezaplatil, protože splatnost první zálohy je 15. dubna. Ten zákon předložíme pravděpodobně příští týden. Dnes vláda odsouhlasila, že s tím vláda souhlasí, takže moji kolegové na Ministerstvu financí už na tom pracují.

Ale ten vzkaz vůči podnikatelům je jasný a zazněl tady na dnešní tiskové konferenci. Takže neplaťte zálohy, ta daň bude zrušena a ty peníze, které máte vyčleněny ve svých firemních rozpočtech na silniční daň za vozidla do 12 tun, můžete použít na něco jiného.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Pardon, ty biosložky ještě. Kdy se projeví na ceně?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No tak budeme postupovat velmi rychle. Ten návrh zákona de facto jsme podávali v minulém volebním období. My se k tomu vrátíme, i ten návrh zákona schválí vláda v příštím týdnu. A bude záležet na samotné opozici, zda ty návrhy, které mají šanci zlevnit cenu pohonných hmot, budou blokovat, nebo nebudou blokovat.

My jsme s nimi zatím ještě nejednali z logických důvodů, ale budeme o tom s nimi vyjednávat a budeme se snažit, aby to neblokovali. Aby oba dva ty zákony prošly velmi rychle jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poprosím Novinky, iDNES.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla dva stručné dotazy asi na pana premiéra. Zajímalo by mne, Aeronet se přesunul na novou doménu, je to Aeronet.news, kde dál funguje. Tak bych se chtěla zeptat, jestli budete proti tomu nějaké kroky další podnikat? A další otázka: Respirátory zůstaly v MHD, tak není to možná krok, kterého se bojíte, že tam nerozvolníte? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak pokud jde o respirátory, tím začnu. Tady my postupujeme v souladu s doporučením odborníků, ti se shodli na tom, že je ta situace dnes v České republice taková, že bude možné odložit respirátory prakticky všude kromě sociálních a zdravotních služeb a kromě veřejné dopravy.

Já myslím, že, aniž bych nějak zkoumal detaily toho rozhodnutí nebo toho doporučení oborníků a hygieniků, že to má i logiku. Jak si pamatuju ty diskuse z různých fází a různých vln covidu, kterým jsme tady čelili, tak právě v hromadné dopravě se setkávají lidé ve velmi těsném prostoru z různých sociálních prostředí a z různých míst a tam to riziko přenosu je mnohem vyšší než kdekoliv jinde nebo v jiných prostředích.

Takže tohle určitě logiku má. Není to žádná obava. Víte, že my postupujeme podle doporučení odborníků v krocích, a tak jak jsme dobře zvládli, to už teď můžeme říct, celý ten nástup a vlnu varianty omikron, tak musíme rozumně postupovat i v těch dalších krocích.

O tom, na co jste se ptala, přesun Aeronetu někam jinam. To v tuto chvíli nevím. Neřeší to přímo vláda. Víte, že my jsme dali jenom nějaké základní parametry. Řeší to provozovatelé těch domén, respektive těch webů, takže tak to bude asi řešeno i v tomto případě.

Nicméně platí, co jsme řekli a k tomu se tady znovu přihlásíme: Česká vláda stejně jako jiné vlády v Evropě budou bojovat s dezinformacemi, budou čelit dezinformační válce. Je to součást hybridního boje, který je s námi dlouhodobě veden ze strany Ruska. Spočívá v kybernetických útocích i v dezinformačních útocích a je potřeba tomu čelit, nelze tomu přihlížet.

Je to i, řekněme, záměr naprosté většiny evropských zemí. Bude se to dostávat stále víc i do výstupů z jednání na různých úrovních Evropské unie a je to velký úkol. Nemůžeme prostě přihlížet tomu, jak jsou naše společnosti opakovaně terčem útoků ze strany Ruska.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Mladá fronta.

Hubert Oplt, MF DNES: Dobrý den, já mám ještě dva dotazy na paliva. Jeden, co to znamená tedy ta nepřiměřená marže, pane ministře financí, jestli byste mi mohl, prosím, vysvětlit? A druhá věc je, pokud se nebude přimíchávat biosložka, neznamená to, že paradoxně budeme potřebovat o těch pět procent ropy víc a že se naše závislost zvýší?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Znamená to. To je logická matematická operace a kdo by tvrdil něco jiného, tak nezvládá základy matematiky. Nicméně má to příznivý dopad na cenu a současně víme, že ty ekologické důvody, kvůli kterým se to kdysi zavádělo, jsou velmi problematické a velmi často zpochybněné i nezávislými autoritami.

A u těch marží platí, co jsem říkal. Nechte nás ty kontroly provést. My jsme schopni sledovat, jak se hýbou ty marže. Mně přijde, dám příklad: Pokud narazíme na čerpací stanici, která ten den nedoplní paliva, a to je evidentní, a dvakrát přecení, tak to není normální. To je třeba říct. Tady nemůže být výmluva, že dovezli jiné množství pohonných hmot, které už nakoupili za jinou cenu.

A my máme zprávy, že se to děje, a budeme to zkoumat přísně a budeme postupovat velmi tvrdě, pokud tam bude. My rozumíme tomu, že cena se tvoří na burze v Rotterdamu. Tomu přece rozumí každý. Ale pokud v tom řetězci, který je až k tomu koncovému zákazníkovi, se někdo nebude chovat korektně a přiměřeně, tak stát prostě zasáhnout musí.

Já předpokládám a věřím tomu, že většina těch, kteří podnikají v této oblasti, se chová korektně, zodpovědně a nezneužívá té situace, nejistoty, zvýšeného zájmu, který je podle mě zbytečný, nezneužívá k tomu, aby si uměle vylepšovala své hospodářské výsledky. Máme k tomu orgány, které to budou prověřovat, a až budeme mít nějaké alespoň částečné výsledky, tak vás s tím určitě seznámíme.

Máme představu, co je přiměřený zisk a co je přiměřená marže, ale opravdu ji nebudeme říkat na mikrofon. Děkuji za pochopení.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já bych si dovolil ještě stručně doplnit tu záležitost, která se týká přimíchávání methylesteru řepkového oleje do nafty. Ta situace za poslední rok na tom komoditním trhu je taková, že cena řepky se opravdu dramaticky zvýšila. Dnes jsme v cenách přes 20 000 korun za tunu a my vlastně z extrémně drahé komodity přimícháváme drahý methylester řepkového oleje do nafty. To tu situaci zhoršuje ještě násobně. Proto ten krok, který je opravdu v tomto okamžiku jako naprosto logický, neoddiskutovatelný.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. A o poslední dotaz poprosím Seznam.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Já mám prosím dva dotazy na pana ministra vnitra. Zda eviduje policie případy, kdy Češi schvalovali ruskou agresi třeba na internetu. Tak jestli máte přehled, jestli to jsou jednotky nebo desítky případů. A druhý dotaz, zda se police zaměří na ty tzv. šmejdy, kteří se snaží lidi, kteří přišli z Ukrajiny, okrást o peníze za služby, které jsou normálně zdarma? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já vám děkuji. Já samozřejmě vycházím jenom z těch informací, které policie zveřejní. Já nevstupuju jako ministr do žádných spisů, to mi ani nepřísluší. Nicméně podle informací policie se jedná o řády desítek v této chvíli a nezaměřuje se pouze na ty fyzické projevy někde na ulicích při demonstracích, ale zaměřuje se na potírání této trestné činnosti anebo minimálně tedy podezření z trestné činnosti i v tom prostoru sociálních sítí, v tom prostoru internetu.

Považuju to za takový evoluční skok dopředu a myslím si, že v téhle chvíli, když jsme skutečně ve válce, tak se musíme bránit všemi prostředky a na všech bojištích. A internet a sociální sítě tím bojištěm rozhodně v této chvíli také jsou.  

Druhá věc, ano, já jsem řešil s vedením policie, s policejním prezidiem, aby se skutečně zaměřili velmi na práce všech tzv. šmejdů a nejrůznějších mafiánů, kteří se snaží z bídy a neštěstí lidí vytřískat nějaký finanční prospěch. Ale chci říci, že toto není nějaké mé velení policii, protože policie jako taková, slovy pana náměstka Vondráška, si tento problém velmi dobře uvědomuje a po krizovém štábu sám pan náměstek upozorňoval na to, aby občané jakýkoli náznak takového chování bez obav hlásili třeba i přímo na linku 158.

Vždycky je dobré si případně takové chování zaevidovat, pokud mají po ruce nějaký mobilní telefon a podobně. Je vždycky dobré mít ten důkazní prostředek. Ale už jsme objevili, už se objevily i takové přečiny jako nabízení víz za 20 000 korun. Ta víza jsou samozřejmě zdarma a podobně. To je ta informace, kterou se snažíme také dostat do ukrajinské komunity: Nikdo za tyto služby rozhodně platit nemusí. Je to podvod. Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já bych doplnila pana ministra vnitra, protože dnes na vládě jsem ho i já seznamovala s jednou záležitostí, na kterou jsme narazili my jako rezort Ministerstva obrany, protože i my jsme poskytli ubytování ukrajinským uprchlíkům v našich zařízeních. A i tam jsme narazili na skutečnost, že tady prostě někdo se vydával za nějakého zprostředkovatele toho, přitom to prostě probíhalo naprosto standardním způsobem náš rezort versus rezort Ministerstva vnitra.

Tady bych chtěla připomenout, že pan velvyslanec Ukrajiny distribuuje dopis všem vlastně občanům Ukrajiny, kteří se dostanou na naše území, a to ať už prostřednictvím mobilních telefonů, nebo i ve vlacích ho dostávají přímo, ve kterém je jasně uvedeno, kam se mají hlásit, jaké mají možnosti, kde mají žádat informace. Je to v ukrajinštině a myslím si, že tady i to je nějaká šance, jak předcházet nějakým podvodům, že ti lidé budou mít dostatek informací.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je pro dnešní den všechno, děkujeme za pozornost, na shledanou. Hezký zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X