Tiskové konference

9. 12. 2019 16:48

Tisková konference po jednání vlády, 9. prosince 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministra životního prostředí pana Richarda Brabce.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Dobrý den, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych chtěl informovat o věci, o které samozřejmě už víte, protože tamtamy samozřejmě byly rychlé z vlády – že vláda schválila odpadový balíček. Jsou to celkem čtyři zákony, ale jeden z nich je změnový. Ty tři jsou zásadní. Je to nový zákon o odpadech, nový zákon o výrobcích s ukončenou životností a nový zákon o obalech.

Když bych to měl shrnout do nějakého velmi zjednodušeného popisu, tak si troufnu říci, že se jedná o určitou revoluci v odpadovém hospodářství České republiky, protože ten původní zákon o odpadech už je samozřejmě velmi starý a prošel mnoha a mnoha revizemi a novelizacemi. Takto je ten zákon napsán nově a plní dvě role: Za prvé implementuje, nebo implementují, protože to se týká všech těch zákonů, do české legislativy evropské směrnice, především směrnice o odpadech, obalech a další.

To je to, co vlastně bránilo dřívějšímu přijetí, protože když jsme to naposledy předkládali zhruba před dvěma lety, tak jedna z hlavních připomínek tehdejší Legislativní rady vlády byla, že je ještě třeba počkat na tu rodící se novou evropskou legislativu, tzv. cirkulární směrnici nebo směrnici o oběhovém hospodářství. Takže to všechno je tam teď do toho začleněno.

A navíc, a to je důležité, samozřejmě jsou tam určité zásadní změny, které zjednodušeně směřují především k odklonu odpadů ze skládek. Protože my stále skládkujeme 46 procent komunálních odpadů, je to zhruba 2,7 milionu tun, a naší ambicí je, aby do roku 2030 z těch 2,7 milionu tun se stalo maximálně půl milionu tun. To znamená, že je to významný pokles skládkování, abychom se dostali na Evropou požadovaných zhruba deset procent z komunálních odpadů.

To je jeden závěr. Chceme to učinit kombinací ekonomických a řekněme dalších neekonomických motivátorů. Ekonomický motivátor je ten, že je tam postupně zvýšení skládkovacího poplatku.  Já tady zdůrazňují skládkovacího poplatku, ne poplatku pro občany, protože to není to samé. Už jsme samozřejmě slyšeli takové ty zjednodušené věci, a promiňte mi to slovo – nesmysly, že to znamená, že se třikrát zvýší cena odpadů pro občany.

To je úplný nesmysl. My jsme do toho zavedli tzv. třídicí slevy, a pokud obce budou dobře třídit, a to je samozřejmě první předpoklad toho, aby Česká republika jako celek dobře třídila nebo ještě lépe třídila, zvyšovali jsme recyklaci, zvyšovali jsme energetické využití na úkor skládkování, tak potom se to pro občany nemusí projevit vůbec. To znamená žádným zvýšením poplatků. Naopak, dokonce v některých případech může ten poplatek klesnout.

V případě, že bude obec nebo město jako náš hlavní partner třídit špatně, to znamená, že starosta nebo primátor nevytvoří dobré předpoklady, tak v tu chvíli to bude samozřejmě pro obec větší zátěž, bude tam větší motivace samozřejmě pro obec, aby se zlepšila, a v tu chvíli i tak by ty dopady byly zcela sociálně únosné a bavíme se o řekněme prvních desítkách korun maximálně ročně nějakého navýšení. Takže řekněme deset korun ročně v případě, že by obec třídila špatně.

To je ten základní závěr. To znamená odklonit odpady ze skládek. Česká republika stále ještě je jistým způsobem skládkařskou velmocí. Druhá věc jsou třídicí slevy, tedy motivovat ty dobré. A třetí je samozřejmě doba zákazu skládkování nebo rok zákazu skládkování.

Chci říci, že ten rok 2030 je kompromisem, protože padaly různé návrhy. Padaly návrhy, aby tam zůstal rok 2024, padaly návrhy, abychom se posunuli až na rok 2035 se zákazem skládkování. Nakonec v mezirezortu řekněme zvítězil názor, aby to byl rok 2030.

Nepochybně v Parlamentu bude o těch odpadových zákonech velká debata a znovu se tam budou objevovat ty termíny, dřívější i pozdější. Bude to nakonec rozhodnutí samozřejmě sněmovny, popřípadě Senátu. Ale tady chci říci, že kdybychom tam nechali rok 2024, tak především Svaz měst a obcí namítal, že během té krátké doby by nemohly vzniknout plnohodnotné náhrady za skládkování a mohly bychom obce dostat do situace, ale samozřejmě celý stát do situace, že by ty odpady, které chceme odklonit ze skládek, nebylo kam dát.

Zdůrazňuji: Musíme postavit nové provozy na recyklaci. Nepochybně budou takové vznikat v souvislosti s tím, jak se bude zlepšovat konkurenceschopnost jiných způsobů než skládkování. Musí skončit doba zahrabávání odpadů pod zem. Z těch skládek se postupně stávají chemické reaktory a o to více potom je drahá jejich likvidace, jejich rekultivace.

Dalším zákonem byl zákon o výrobcích s ukončenou životností. Tady úplně jednoduše: Jsou to nová, moderní pravidla pro to, jakým způsobem nakládáme s tzv. výrobky s ukončenou životností. Což jsou pro vaši představu především elektrozařízení, různá vyřazená, jsou to baterie, jsou to pneumatiky a jsou to autovraky.

Tady je řada praktických změn, které by měly občanovi zlepšit přístup k tomu, aby mohl odložit ten svůj starý výrobek. Třeba nové požadavky na hustotu sběrné sítě a objevuje se, stejně jako v zákoně, a to bych chtěl zdůraznit, jako v zákoně o obalech nový pojem, který na první pohled vypadá složitě. Jmenuje se ekomodulace a znamená to, že výrobce by měl být nově daleko více odpovědný za to, jaký výrobek uvádí na trh, jaký obal uvádí na trh a jestli ten obal nebo výrobek je dobře nebo špatně recyklovatelný. A podle toho by vlastně potom měl do toho systému platit vyšší, nebo naopak nižší částky jako poplatek. A je to logické, protože pokud dnes nejsou výrobci v zásadě příliš omezováni nebo limitováni tím, jaké obaly uvádějí na trh, tak pak se stává, že ty těžko recyklovatelné obaly zatěžují celý systém.

Tak, tolik snad k detailům. Jsem rád, že tyto zákony prošly a teď tedy určitě bude další obrovská debata v Parlamentu o všech těch hlavních aspektech – tedy rok zákazu skládkování, výše skládkovacího poplatku, třídicí slevy atd.

Já jsem dnes kromě odpadových zákonů přinesl na vládu i zprávu o životním prostředí za rok 2018. Ta má několik sdělení. To dobré je, že rok 2018 byl rokem, a já předpokládám, že v tomto trendu bude pokračovat i rok 2019, kdy už se začínají projevovat významněji investice, které jsme dali do zlepšení ochrany ovzduší, a především v oblasti snižování emisí znečišťujících látek, jako jsou oxid SO2 nebo oxidy dusíku, benzo a pyrenu a dalších znečišťujících látek, tak se dá říci, že v podstatě všechny parametry ovzduší se zlepšují a to je určitě dobrá zpráva.

Dál se zastavil trend, nebo výrazně zpomalil trend zastavování zemědělského půdního fondu v roce 2018 a já věřím, že je to i důsledek novely zákona o zemědělském půdním fondu.

Jsou tam samozřejmě i zprávy nepříliš potěšující a to jsou věci, které jdou tak ne trochu, ale hodně mimo naši pravomoc, a například se jedná o to, že ten rok byl mimořádně suchý a byl také mimořádně teplý. To znamená, že samozřejmě tam byly negativní dopady, které se týkají množství vody, respektive i dopadů na zemědělskou produkci.

Dalším negativním prvkem je, že samozřejmě bohužel s tím související klimatickou změnou stále pokračuje snižování biodiverzity. Početnost populací běžných druhů živočichů dlouhodobě stagnuje, v některých případech klesá a samozřejmě je tady negativní vliv na lesy. To ale bohužel není žádné překvapení, protože samozřejmě lesy jsou kůrovcovou kalamitou významně postiženy a samozřejmě se to projevuje i v této zprávě.

Ještě jednu dobrou zprávu bych tam zdůraznil: Že přestože Česká republika je stále a v tom roce 2018 byla významně v konjunktuře, tedy zvyšoval se výkon ekonomiky, tak přesto se vlastně snižovala emisní zátěž na jednotku HDP. To znamená, že přestože rostla ekonomika, tak mírně klesaly emise CO2 a snižovala se vlastně spotřeba energií na jednotku vzhledem k růstu HDP.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Dobrý večer. Pokud jde o mé portfolio, které spravuji, tak bych zmínila především, že byl projednán návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci, a to tak, že vláda jej schválila. Jedná se o plán číslo 7 legislativních prací vlády na tento rok a proběhlo standardní připomínkové řízení, byl předložen bez rozporu tento materiál a jeho cílem je přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. listopadu 2018 ze strany Eurojustu a požadavky praxe na sjednocení postupu v rámci mezinárodní justiční spolupráce. Takže toto bylo dnes schváleno.

Dále bylo dáno negativní stanovisko, pokud jde o poslanecký návrh pana Kaňkovského, Juránka, Čižinského, Pekarové, Výborného a dalších ve sněmovním tisku číslo 640. Jednalo se o změnu zákoníku práce. Jejím cílem bylo umožnit zaměstnancům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, uzavřít se svým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce se stejně druhově vymezenou prací, jako má jejich pracovní poměr.

Toto jsme v podstatě shledali za nadbytečné a mohlo by to svádět k obcházení zákona. Zaměstnavatelé by mohli podle ní využívat institut dohody o provedení práce místo nařízení práce přesčas, takže bylo nakonec dohodnuto negativní stanovisko a to bylo prohlašováno.

Z důležitých bodů pak prošel dnes plán legislativních prací vlády na rok 2020, který tedy byl sestaven na základě podkladů zaslaných ministerstvy. Obsahuje celkem 97 legislativních úkolů, přibližně 41 procent návrhů jsou návrhy vyvolané nutností plnit závazky vůči Evropské unii. Plánujeme šest věcných záměrů zákona, jedenáct návrhů zákona, 52 návrhů novel zákonů, jedenáct návrhů nařízení vlády a 17 návrhů novel nařízení vlády. Rozpory zde byly dnes odstraněny a materiál jednoznačně prošel.

To je z mé strany asi nejdůležitější.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr kultury pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji, dobrý večer. Tak vy jste řekla ministr kultury, tak já se teď budu v tom prvním bodu chlubit cizím peřím, protože ten první bod se bude týkat výsledků práce především ministryně práce a sociálních věcí paní Jany Maláčové. Protože vláda dnes, a o tom bych vás rád informoval, schválila navýšení minimální mzdy. To navýšení je na 14 600 korun, takže je to z 12 050 na 14 600. To je vlastně rekordní, více než devět procent.

Já bych rád řekl, že to je priorita sociální demokracie – navyšování minimální mzdy. A dá se říci, že po dobu působení ministryně Jany Maláčové došlo vlastně k rekordnímu nárůstu. Já vám řeknu jen pro informaci, když si vezmeme rok 2018, tehdy sice hranice chudoby byla definována zhruba 12 000 korunami, ale minimální mzda byla 10 500, když to zaokrouhlím. Takže minimální mzda byla 1 500 korun pod hranicí chudoby.

To si myslím, že byl opravdu velice špatný stav, a my se vlastně teď poprvé dostáváme do toho, že se tu hranici chudoby podařilo překročit. Neříkám, že je to úplně sláva, protože i v Polsku i na Slovensku, jak asi víte, mají pořád o něco vyšší minimální mzdu a Česká republika pořád patří mezi řekněme čtyři pět zemí, které mají nejnižší minimální mzdu. Ale přece jen ten trend je významný a to, že se to podařilo zvýšit na 14 600, pokládám za velice důležité především pro tu základní věc – aby se prostě v Česku vyplatilo pracovat.

Abychom nebyli ostrůvkem levné práce, který tahá a láká naopak, aby se tu dovážela levná pracovní síla ze zahraničí, která tu pak žije tím nízkonákladovým životem. To si myslím, že je naprosto špatný trend.  Ale tady teď po tomto zvýšení přece jen dochází k zásadní změně, ve které bude třeba pokračovat. Ale teď vlastně je to trend, jehož smyslem je, aby se českým zaměstnancům opravdu vyplatilo pracovat, aby se nespoléhali na život na sociálních dávkách a aby se práce prostě vyplácela. Což si myslím, že je základní princip, který bychom měli sledovat.

Prostě práce má člověka uživit. To je smysl toho, proč tak tlačíme na zvyšování minimální mzdy. Nehledě na to, že to má řadu dalších momentů. Je to tlak na růst ekonomiky právě proto, že ti, kdo takto dostanou pár korun navíc, je bezezbytku utratí. O tom není pochyb. Protože to také omezuje daňové úniky a podobně.

Já pokládám za důležité také k tomu připomenout, že kromě toho, že neakceptujeme tu pracující chudobu, tak je tu také ještě jeden moment: Že nejde jen o tu minimální mzdu, ale v České republice máme takový systém, že vlastně ten tlak na růst minimální mzdy také tlačí na zvyšování tzv. zaručené mzdy, která tady je v řadě profesí. Takže jen pro vaši informaci: například sanitáři, pokojské, instalatéři, těm vzroste od ledna mzda z 16 280 korun na 17 800, krejčí v modelové zakázkové výrobě nebo kuchař-specialista si polepší asi o přes 1 600 korun, řidiči autobusů dostanou navíc 1 850 korun.

Takže tady nejde jen o tu minimální mzdu, ale o ten tlak na zvyšování zaručených mezd v řadě dalších profesí. Proto je to vážná a zásadní věc. Mluvím, že má vliv i na růst ekonomiky a má vliv i na řadu dalších věcí. Takže já jsem rád, že to dnes vláda jednoznačně schválila a že pokračujeme v tomto trendu, který je podle mne důležitý i do budoucna.

A dovolte mi, abych k tomu dal ještě jednu vlastně poměrně pozitivní zprávu, která se týká příslušníků bezpečnostních sborů, protože vláda dnes také rozhodla, že se od 1. ledna budou zvyšovat příjmy policistů, hasičů, celní správy, vězeňské správy o 1 500 korun a těch, co jezdí na směny, na výjezdy, tak tam je to o 1 650 korun. Toto bude platit pro, ještě jednou zopakuji, příslušníky bezpečnostních sborů od 1. ledna příštího roku. Toho roku, který za chvilku nastane.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter