Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezký večer, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnešní vláda ČR projednávala samozřejmě celou řadu bodů. Já bych si dovolil některé z nich zde zdůraznit. V prvé řadě jsme se zabývali harmonogramem činností příprav k rozšíření Jaderné elektrárny Temelín na léta 2011-2012. Vláda tento materiál schválila. Protože se jedná o zakázku, která sice formálně je prováděna firmou, která má soukromoprávní charakter, nicméně, je majoritně vlastněná státem a především se jedná o strategickou oblast energetiky a ta celková výše se bude pohybovat v řádech stovek miliard korun, tak je nutné, aby vláda před svým finálním rozhodnutím disponovala všemi dostupnými informacemi potřebnými k učinění rozhodnutí o výběru vítězného dodavatele. Výstupem mimo jiné i dnes schváleného materiálu bude zadání pro vypracování celkem šesti typů analýz. První bude analýza slabých míst výstavby Temelína, respektive bloků 3 a 4. Druhou analýzou bude analýza právních možností prosazení vůle státu v tomto a budoucích tendrech. Třetí bude analýza dopadů výběrového řízení na naše vztahy se zeměmi uchazečů i okolními státy. Čtvrtá bude analýza jednotlivých uchazečů, jejich technické způsobilosti a referenčních staveb. Pátou analýzou bude analýza finančních nákladů, přímých i nepřímých a šestá bude analýza zahraničně-politických dopadů rozhodnutí o jednotlivých uchazečích. Tady bych chtěl zdůraznit, že dostavba Temelína, dalších dvou bloků, je největší investicí v dějinách ČR a zdaleka se netýká jenom společnosti ČEZ, to znamená, že vláda musí celý tento proces mít pod kontrolou a velmi pečlivě ho sledovat a to, jak budou velké ty celkové náklady, tak musí samozřejmě vláda velmi pečlivě hlídat. Dalším materiálem, který jsme schválili, byla novela atomového zákona. Cílem této novely je poskytnout obcím, na jejichž území jsou prováděny průzkumné práce za účelem výstavby jaderného úložiště, kompenzační finanční prostředky. Tady chci zdůraznit, že doposud zákon umožňoval kompenzace pouze obcím, na jejichž území je úložiště bezprostředně umístěno. My to rozšiřujeme i pro geologický průzkum. Předpokládá se, že tyto prostředky budou ve výši 30 milionů korun ročně a budou hrazeny z jaderného účtu. Výše na jednotlivé lokality se odhaduje na 6-10 milionů korun ročně po dobu provádění průzkumu. Výši příspěvku a pravidla pro jeho poskytování stanoví vláda svým nařízením. Dalším důležitým bodem, který jsme dnes schválili, byl návrh novely zákona o soudních poplatcích. Tady bych chtěl jen zdůraznit, že jen upravujeme soudní poplatky, které jsou stanoveny podle stavu před deseti lety, čili od té doby se nepohnuly. Bližší podrobnosti k tomu řekne pan ministr Pospíšil. Schválili jsme také novelu zákona o soudech a soudcích, kde je účelem nově upravit způsob rozdělování věcí u soudu tak, že rozdělování věcí a případů bude prováděno podle rozvrhu práce soudu za použití rejstříku či jiných evidenčních pomůcek. Opět bližší podrobnosti řekne pan ministr Pospíšil. A chci také říci, že v rámci postupu na protikorupční strategii vláda schválila dnes změnu svého jednacího řádu, která umožní, aby tam, kde vláda bude rozhodovat o majetkových záležitostech, o veřejných zakázkách, o dotacích a grantech, aby bylo zveřejňováno, jak který člen vlády hlasoval. Čili to bude veřejně dostupný údaj a je to věc, která je obsažena již v koaliční dohodě a vládním prohlášení a poté i ve vládní protikorupční strategii. Nyní k těm věcem, které se týkají justice, tak mne doplní pan ministr Pospíšil.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Děkuji, pane premiére, já pouze velmi stručně. Jak už řekl pan premiér, my jsme dnes přijali rozsáhlou novelu zákona o soudních poplatcích. Prosím, není to pouhé zvyšování soudních poplatků, celý ten zákon prochází zásadními koncepčními změnami, kdy na jedné straně sice dochází k navýšení určitých soudních poplatků, ale dochází k takovému navýšení, aby soudní poplatek u jednotlivé agendy byl srovnatelný s tím, jaké soudní poplatky platí občané Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, samozřejmě ve vztahu ke kupní síle občanů v té které zemi. My jsme totiž byli, co se týče výše soudních poplatků, zcela na chvostu Evropy, jinými slovy, byly u nás co nejnižší a to já osobně se nedomnívám, že je zcela správné, protože občané ČR platí ročně na justici 20 miliard korun. Platí to všichni, i ti, kteří se nesoudí. Je tedy správné, aby ti, kteří využívají služby drahé justice, ta je drahá ve všech zemích, aby přispívali více než ostatní občané. Je to velmi korektní a velmi solidární, že ten, kdo využívá služby soudu, platí více. Mimo jiné, je zcela zřejmé, že u sporného soudního řízení, kde stojí dvě strany, nakonec celé náklady platí ten, kdo prohrává. Ti občané, co mají oprávněné nároky a obrátí se na soud, tak na konci neplatí žádné náklady. To si myslím, že je velmi důležité. My jinak činíme v tom návrhu různé koncepční spory, výrazně podporujeme smírné řešení sporu. Pokud účastníci soudního sporu se dohodnou, uzavřou smír, tak se jim 80 % soudního poplatku vrací. To je důležitá změna. Stejně tak, je-li řízení zastaveno, protože někdo vezme žalobu zpět, tedy nechce se dále soudit, 80 % soudního poplatku se mu také vrací. Vedle toho nově definujeme ty typy soudních řízení, kde se neplatí žádné poplatky, například podle tohoto návrhu se do budoucna nebudou platit soudní poplatky v soudních řízeních u obětí domácího násilí. Tam si myslíme, že je zcela odůvodněno v takovýchto citlivých věcech, aby se soudní poplatky neplatily. Já bych mohl, dámy a pánové, vysvětlovat bod po bodu, ale ta klíčová změna, a s tím svůj úvod k tomu skončím, je to, že u peněžitých plnění, kde většinou je soudní spor, občané platili 4 % z částky. My chceme toto zvýšit na 5 % z částky, tím se dostaneme na úroveň Slovenska. Například Polsko má 6 % z částky. Dále budeme v jakémsi průměru Evropy, v žádném případě to není zdražení, které by mělo být nějak neúnosné či diskvalifikující či by mělo zabránit občanům, kteří nemají finanční možnosti, obrátit se na soud. Dále je možnost, aby soud upustil od placení soudního poplatku, je-li to nutné a vhodné z pohledu sociální situace účastníka řízení. Tyto instituty zůstávají a jsou rozšiřovány. K tomu druhému zákonu, ke kterému mne pan premiér vyzval, abych stručně pohovořil, jedná se o novelu zákona o soudech a soudcích. Dosud nebyla jasná zákonná pravidla, jak má být konkrétní případ poté, co je doručen do podatelny soudu, jak je přidělován konkrétnímu soudci. Vznikala jakási šedá mlha, když to zjednoduším, často i potenciálně prokoruptivní prostředí. My proto v rámci boje proti korupci chceme, aby byla jasná transparentní pravidla pro to, jak jsou konkrétní případy na soudě přidělovány konkrétnímu soudci. Zavádíme několik různých principů, počítáme s tím, že se zřídí v ČR tzv. elektronické přidělování soudních spisů soudci, kdy elektronickým způsobem náhodně jsou generovány vazby kauza - soudce. Není možné si bokem dohodnout, že tento soudce bude soudit tuto kauzu, že všechno bude přidělovat počítač na základě náhodných úvah. Druhá věc, se kterou počítáme, než bude tato elektronická forma přidělování zřízena, naši experti za tři týdny odjíždějí na Slovensko studovat tamní funkční systém. Zřídila to kdysi Dzurindova vláda, my jsme to díky pádu Topolánkovy vlády již nestihli a do té doby, než zřídíme tento systém, počítáme s tzv. kolečkem, kdy podle toho v jaký okamžik napadne spis na soud, je přidělen konkrétnímu soudci, kde je stanoveno pořadí soudců a postupně jsou takto přidělovány soudní spisy dle okamžiku, kdy docházejí do podatelny. Není možné spekulovat předem, který konkrétní soudce v té věci bude rozhodovat, protože toto může vést k tomu, že je vyvíjen určitý tlak na již předem známého soudce anebo nejsou výjimečné případy, kdy si občané, firmy, mění svá trvalá bydliště či sídla, protože ví, kdo by mohl soudit jejich kauzu a oni tomu chtějí předejít. A to je špatně. Náhodnost přidělení je tam vyloučena. Toto kolečko, jak se nazývá odborně, bude řešením do doby, než zvolíme elektronickou formu. Je to velmi důležité proto, abychom zamezili spekulacím s tím, zda není manipulováno, kterou kauzu soudí konkrétní soudce.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik dotazů. Česká televize.

ČT: Dobrý večer, nemůžu se nezeptat pana premiéra na jednání o zdravotnictví. Dnes jste měli dávat mandát panu ministru Hegerovi k dalšímu vyjednávání s odboráři. O co se jednalo? Jednalo se o tarifní tabulku, případně o něco jiného?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jednali jsme samozřejmě o zdravotnictví, jednali jsme poměrně podrobně, rekapitulovali jsme některé kroky, které v tom dosavadním jednání proběhly a dali jsme i určitý mandát panu ministru zdravotnictví.

ČT: Prozradíte jaký?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To se dovědí partneři při jednání. Nebylo by korektní, aby to bylo vzkazováno prostřednictvím sdělovacích prostředků.

ČT: A jedna velmi rychlá otázka, dnes měly na jednání vlády přijít VV se svým návrhem, jak krizi ve zdravotnictví vyřešit. Přišly? Případně, bylo částečně vyslyšeno?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že vláda důsledně v tomto nepostupuje podle jednotlivých stranických afilací, ale postupuje jako celek a s výsledným mandátem se shodla celá vláda.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, Jakub Dospiva, ČTK.

ČTK: Já mám doplňující otázku, iDnes napsala, že se jedná o 1,5 miliardy do tarifní složky mzdy pro zdravotníky, zda ani po tomto úniku se nedá to potvrdit či uvést na pravou míru? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já znovu opakuji, pan ministr dostal mandát k dalšímu vyjednávání a seznámí s ním své partnery.

ČTK: Já bych se chtěl zeptat, zda vláda schválila zrušení zákona o významné tržní síle? A pak dopravní zákony ohledně bezpečnosti v dopravě a přesunu zaměstnanců ČD?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda zákon o významné tržní síle dnes neprojednávala, respektive jeho zrušení. A vy máte na mysli dva materiály, první, který se týkal stanovení minimální hodnoty a ukazatele standardu kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících, tak toto nařízení vlády byl schváleno a zrovna tak vláda i schválila věci, které vyrovnávají majetkové poměry mezi ČD a SŽDC.

Dow-Jones News: Dnešní rozhodnutí ohledně Temelína, to znamená, že to potvrdí, že časový horizont je stejný?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, dnešní rozhodnutí potvrzuje harmonogram, kterému říkáme 11,12,13. V roce 2011 dokončení zadávací dokumentace, 2012 předložení nabídek uchazeči, v roce 2013 vyhodnocení nabídek a výsledné rozhodnutí o dodavateli dostavby Temelína.

Dow-Jones News: Další dotaz, mluvili jste ohledně evropském zahraničním plánu? Máte z toho nějaký výsledek?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda dnes nejednala bezprostředně o tomto evropském tématu, nicméně před vládou jednal výbor pro EU na vládní úrovni, který se zabýval i poslední proběhlou ER, která probíhala v pátek v Bruselu, včetně návrhů na tzv. Pakt konkurenceschopnosti a vláda v tomto vzala na vědomí dosavadní postup a ČR celou záležitost bude velmi pozorně sledovat, vyhodnocovat a bude předložena i pozice ČR poté, co bude známo více detailů. Není nic překvapivého, když řekneme, že například záměry na daňovou harmonizaci se nesetkávají s nějakým ohlasem ve vládě ČR, zrovna tak, přestože řada těch návrhů, které proběhly, konvenují s uvažováním reformního úsilí vlády, například vytváření dluhových brzd v legislativě, což je v podstatě návrh finanční ústavy, tak přesto se nedomníváme, že by tyto věci měly být dělány z úrovně EU, byť na základě mezivládní spolupráce. Měly by zůstat v národních rukou. Ale jak jsem již řekl, není známa nějaká konkrétnější podoba vyjma toho, co proběhlo tiskem v uplynulých týdnech a co velmi vágně bylo otevřeno i na jednání ER.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Jiří Táborský, Mediafax.

Mediafax: Dobrý večer, já bych se zeptal, jak dopadlo jednání o změně Lisabonské smlouvy? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda schválila ten postup ke změně článku 136, tedy než bude jednání ER, požádá vláda o tzv. vázaný mandát, to znamená o schválení svého postupu ve věci tohoto článku Lisabonské smlouvy, poté v případě, že bude schválena tato změna, proběhne ratifikační proces spočívající v tom, že tato změna musí být schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu a poté ratifikována prezidentem republiky.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nemáte-li další dotazy, hezký večer. Na shledanou.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Děkujeme, hezký večer.