Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

27. 6. 2016 16:56

Tisková konference po jednání vlády 27. června 2016

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, já bych si dovolil zahájit tiskovou konferenci po jednání vlády České republiky, vítám zde pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, také ministra zdravotnictví pana Svatopluka Němečka a ministra dopravy pana Dana Ťoka. Poprosím jako prvního o slovo ministra zahraničí.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás informoval asi o třech bodech. Ten první, vláda dnes schválila pomoc humanitární, rozvojovou a také rekonstrukční pomoc Sýrii. Ta země, jak dobře víte, zažívá v poslední době poměrně strašné období, protože tam zahynulo víc než půl milionu lidí, šedesát procent nemocnic je v troskách, to utrpení civilního obyvatelstva je nepředstavitelné. Takže my jsme se dohodli dnes, a je to i po vlastně konzultacích a rozhovorech, které jsme vedli v zahraničí, Česká republika na tři roky, od roku 2016 do roku 2019, poskytne na právě tuto pomoc obyvatelstvu Sýrie 195 milionů korun s tím, že ty prostředky budou utraceny v průběhu tří let, je tam ten největší balík, těch 60 milionů, je opravdu na bezprostředně humanitární pomoc, to je ta skutečně obvazy, a to co je potřeba pro ty, kteří jsou zasaženi válkou, pak je to 50 milionů, které jsou na pomoc, která je na pomezí humanitární a rozvojové pomoci, pak je tam 40 milionů na projekty ekonomické diplomacie, to znamená projekty výstavby infrastruktury energetiky, to už je opravdu obnova země, a pak asi ještě 40 milionů, 45, to je na logistiku, to znamená i na zajištění bezpečnosti a dopravy těch, kteří tam působí.

Já bych chtěl zdůraznit to, že náš cíl je, a já pevně věřím, že to vyjde, aby skutečně stále více se posilovala rekonstrukce země, protože ten hlavní cíl, a to je také jedna z podstat toho způsobu, jak odpovídáme na současnou migrační krizi, je, že chceme pomáhat v zemích původu, obnovovat infrastrukturu a vlastně základní možnost života, takže je to v souladu s cíli, které má Česká republika v souvislosti se zvládáním migrační krize, a to je pomoc v těch místech, odkud migrace přichází, snaha stabilizovat tyto země a pomoci tomu, aby se tam, jednak aby neodcházeli další pryč a aby se mohli ti lidé, kteří zem opustili, vracet, takže právě abychom dosáhli tomuto principu, ke kterému se hlásíme jako základnímu při zvládání migrace, tak jsme také podpořili tento úkol tím, že jsme schválili prostředky a budeme se snažit zároveň s tou pomocí lidem také vytvářet podmínky pro to, aby nebylo nutné ze země utíkat a bylo možné se do ní vracet.

Samozřejmě předpokladem toho je, aby se podařilo vrátit do Sýrie příměří, aby se tam vrátili poměry, které vůbec tu rekonstrukci umožní, takže první humanitárka a ta bude přecházet v rekonstrukci, pokud, a věřím, že to bude možné, se přistoupí k rekonstrukci Sýrie. Dneska je evidentní, že to bude obrovská akce a že na ni bude potřeba ohromných prostředků, odhady jsou, jak víte, jsou až 200 miliard. Česká republika by byla jedna ze zemí, která by se rozhodně měla na tom podílet, protože to je, věřím, že rekonstrukce bude už daleko příznivější fáze a je to zároveň i velká příležitost. Takže toto je, co jsme schválili dnes v bodu, který se týkal pomoci Sýrii.

Pak bych vás chtěl informovat o tom, že vláda schválila také zřízení komise, pracovní skupiny pro otázky brexitu a budoucnosti Evropské unie. Tato skupina, která byla schválena na návrh premiéra, byla zřízena právě pro to, že se ukazuje, že je nutné, aby Česká republika vstoupila do blížících se jednání. My jsme ustanovili skupinu pod vedením státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy a její úkol je jasný, pro ty nadcházející vyjednávání s Velkou Británií je třeba, aby i Česká republika v těchto vyjednáváních hájila své zájmy. Naším cílem je například, abychom udrželi rovnoprávné podmínky na britském pracovním trhu pro české občany, tak aby když Britové využívají možnosti pracovat v Česku, aby podobně tedy i čeští občané měli možnost za rovnocenných podmínek působit v Británii, a zároveň bychom se měli snažit za Českou republiku formulovat priority České republiky pro budoucí podobu Evropské unie, protože je evidentní, že ta situace, která vznikla po brexitu, vyvolala také velkou debatu o tom, že v Evropské unii je řada věcí, které by se měly změnit, mluví se o reformách a my bychom chtěli mít slovo v tom, jak by ty reformy měly vypadat.

Mimochodem, tady toto téma a tento bod se vlastně týká i jednání, které jsem vedl dnes v Černínském paláci, kde jsem měl možnost přivítat vlastně všechny ministry visegrádských zemí, Slovenska, Maďarska a Polska, a zároveň jsem tam přivítal ministra zahraničí Německa a ministra zahraniční Francie a věnovali jsme se dílem také tomuto tématu, věnovali jsme se otázce, jak dál v Evropské unii a jaká by měla být budoucnost Evropy. Bavili jsme se také o tom, že by se měl změnit třeba styl práce evropských institucí, ty instituce by měly pracovat tak, aby pomáhaly řešit sporné věci, aby pomáhaly hledat kompromisy, aby pomáhaly řešit nebo překonávat dělící čáry, které v Evropě vznikají, a právě pokud tomu tak doposud nebylo, tak by se v tomto ten styl těch institucí a jejich práce měl změnit. Zároveň jsme se shodli  na tom, že je nám velice samozřejmě líto, že Británie opustí zřejmě Evropskou unii, na druhé straně to nemůže být důvod k tomu, abychom přestali pokládat Evropskou unii za nejvýhodnější prostředí, ve kterém jsme schopni nejspolehlivěji obhájit prosperitu a svou bezpečnost do budoucna, takže jsme se dohodli především na tom, že pokud chceme Evropskou unii udržet v chodu jako životaschopnou a perspektivní, tak musíme v kruhu všech těch 27 zemí po odchodu Británie pracovat na tom, abychom ji přiblížili občanům, abychom schvalovali věci, kterým lidé rozumí, a pokud mluvíme o nějaké integraci, aby to bylo před lidmi prokazatelné, že ta integrace je skutečně užitečná i pro ně, a soustředit se na praktické projekty, které by doručily lidem to, co čekají v oblasti bezpečnosti, v oblasti práce, rozvoje ekonomiky, boje s nezaměstnaností, co čekají v oblasti například zajišťování těch jistot ekonomických i jistot, které se týkají bezpečnostních otázek. Takže tohle ta skupina, která vznikla, vlastně bude pracovat na tom, co dnes jsme řešili na tomto setkání v Praze, a to setkání nebylo poslední, my jsme se dohodli, že ministři zahraničí těch 27 zemí se sejdou v červenci v Bratislavě, protože Slovensko se ujímá předsednictví v Evropské unii, a dohodli jsme se, že v té debatě, kterou jsme tady dnes vedli, budeme v Bratislavě zřejmě za pár dní pokračovat.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu ministrovi, poprosím ministra dopravy pana Dana Ťoka.

Dobré odpoledne, dámy a pánové, taky ode mě, Ministerstvo dopravy na této vládě mělo pět velkých nadlimitních zakázek, pro které přineslo odůvodnění, všech pět zakázek bylo odsouhlaseno. Jedná se především o záchranný archeologický výzkum na dálnici jedenáct od Hradce Králové po Smiřice a od Smiřic na Jaroměř, vláda dneska odsouhlasila jak záchranný archeologický výzkum, tak i zemní práce, ta celková výše těchto zakázek dosahuje téměř jedné miliardy. Pak jsme dostali odsouhlasené odůvodnění veřejné zakázky na komunikaci jedna lomeno tři, což je obchvat Olbramovic plus j1/19, což je zakázka obchvat Chýnova, všechny tyhle ty zakázky prošly a budeme je velmi intenzivně připravovat, jak soutěž, tak poté bude pokračovat v realizaci. Na stůl, jak se říká, jsme přinesli zakázku, odůvodnění veřejné zakázky na mýto, tato zakázka byla rozjednána, přerušili jsme její projednávaní ze dvou důvodů, za prvé už nebylo dosti ministrů a druhý důvod byl, že členové vlády chtěli ještě definitivní stanovisko Rady vlády pro informační společnost, které jsme dostali jenom pracovní, takže budeme dále tuto zakázku projednávat na dalším zasedání, což bude 7. 7. na příští vládě. Děkuju.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu ministrovi, poprosím ministra zdravotnictví pana Svatopluka Němečka.

Svatopluk Němeček, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, ještě jednou dobré odpoledne, já bych se rád zmínil o dvou bodech, které na program vlády zařadilo Ministerstvo zdravotnictví a které byly vládou schváleny. Tím prvním bodem je, a já to považuji skutečně za velmi důležitou věc, byla novela zákona číslo 96 o podmínkách způsobilosti výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Když to přeložím do té jednoduché řeči, tak v podstatě je to zákon, který určuje vzdělávání zdravotních sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, je to jeden z klíčových reformních zákonů toho vzdělávání zdravotníků vůbec a já jsem velmi rád, že ten návrh byl podpořen jednomyslně vládou. Z hlediska toho, co by to mělo znamenat v okamžiku, kdy bude přijat Poslaneckou sněmovnou a následně Senátem, tak jde v podstatě o to, že ruší to povinné vysokoškolské vzdělávání zdravotních sester, které tady bylo v minulosti zavedeno, které velmi komplikuje zdravotním sestrám vstup do praxe, a je nahrazeno takzvaným modelem čtyři plus jedna, to znamená základ toho vzdělávaní se vrací zpátky na střední školy, na střední zdravotní školy v délce čtyř let a plus je tam pak ještě roční nástavba na vyšších odborných školách. V podstatě by to mělo znamenat, že všeobecná zdravotní sestra po absolvování pěti let tohoto středoškolského a pak ještě ročního vyššího odborného studia bude moci s plnými kompetencemi pracovat u lůžka pacienta. V současnosti je to tak, že po těch čtyřech letech střední školy ještě musí následovat tři roky vysokoškolského vzdělávání. Tím se ta příprava výrazně zkrátí a já pevně věřím, že to umožní větší a pružnější vstup sester do praxe.

Nicméně ten zákon obsahuje více záležitostí, které zjednodušují našim sestrám život. Ruší se tam takzvaný kreditní systém, to byl systém celoživotního vzdělávání, kdy sestry musely jezdit po různých vzdělávacích akcích, sbírat takzvané body a pak to po několika letech měli prověřovat, většinou od toho prověřování bylo ustoupeno, protože by to bylo administrativně nesmírně náročné a v podstatě to umožnilo jenom to, že některé firmy si z toho vybudovaly živnost a v podstatě pro sestry to znamenalo výraznou ztrátu času a ztrátu finančních prostředků, takže já pevně věřím, že tento zákon bude přelomen, že pomůžeme napravit to, co tady v minulosti se ne úplně domyslelo, když se zaváděl ten povinný vysokoškolský sytém. Já jsem také pevně přesvědčen, že ten zákon rychle projde Poslaneckou sněmovnou, protože když jsem hovořil prakticky se zástupci všech klubů, s těmi lidmi, kteří se zabývají zdravotnictvím, tak ta změna má podporu mezi nimi a věřím, že to rychle schválíme. To je první záležitost.

Druhá záležitost, to je nadace, která by měla zajistit vybudování Centra tradiční čínské medicíny ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. O tom centru už se na veřejnosti poměrně dlouhou dobu mluví, tady jde o to, že čínský investor, firma CFC, by měla věnovat na vybudování budovy tohoto objektu 10 milionů euro, stát by to nestálo vlastně nic a bylo by to právě prostřednictvím nadace, kde by za stát vstoupilo Ministerstvo zdravotnictví. V případě dokončení té budovy, by pak ta budova se stala vlastnictvím Fakultní nemocnice Hradec Králové, takže my to samozřejmě vítáme z toho důvodu, že vznikne v Hradci Králové velmi zajímavé pracoviště z hlediska těch netradičních metod a zároveň že to Českou republiku vlastně nebude stát ani korunu a zaplatí to soukromý investor.  

                                                             

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X