Tiskové konference

6. 4. 2009 13:23

Tisková konference po jednání vlády 6. dubna 2009

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, dobrý den na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru, vítám zde také ministra pro místní rozvoj pana Cyrila Svobodu a prvního náměstka ministra spravedlnosti pana Pavla Staňka. Panu místopředsedovi předávám slovo.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Přeji hezké dobré dopoledne. Rád bych vás informoval o průběhu jednání vlády. Vláda na úrovni vládního výboru pro EU projednala dvě věci. Především poděkovala všem těm, kdo se podíleli na bezproblémové a hladké organizaci summitu mezi USA a EU. Stejně tak návštěvy prezidenta Obamy v ČR. Zvláštní dík patří práci všech bezpečnostních složek a Policie, protože i na rozdíl od těch jiných akcí během Obamovy návštěvy v Evropě, tady to proběhlo naprosto v klidu bez jakýchkoliv incidentů. Řekněme, že ve srovnání se summitem NATO, se kterým jsem měl osobní zkušenosti a připravili jsme to dva roky dopředu, čili tam byl čas to vyladit s přehledem měsíce dopředu každý detail, tady to byla akce, která byla skutečně chystána poměrně narychlo. Definitivní rozhodnutí americké strany přišlo pozdě a navíc je to nová administrativa, čili ti lidé připravovali první návštěvu prezidenta v zahraničí vůbec, čili na to, že se to připravovalo v řádu týdnů, podle našeho názoru velmi úspěšná akce a všichni, kdo se podíleli si zaslouží poděkování. Za druhé, vládní výbor pro EU definitivně rozhodl, že summit Evropské rady, který ustaví východní partnerství se šesti sousedy EU proběhne 7.5. v Praze. Zároveň předpokládáme, že ve stejný den se v trojkovém rozšířeném formátu, sociální trojka, odehraje se summit, který bude pojednávat o problematice zaměstnanosti v době krize. Toho se zúčastní kromě českého premiéra dále ještě premiéři Švédska a Španělska, tedy těch dvou navazujících předsednictví a šéfa Evropské komise a sociálních partnerů z obou stran, zástupci Eurobussinessu a Evropské odborové federace. To pokud jde o jednání výboru pro EU. Jednání vlády, v zásadě všechny ty materiály k projednání byly schváleny. Vypíchl bych materiály tři. Dvojice materiálů, která vytváří novelu zákona a soudních exekutorech a exekuční činnosti, která zlepšuje činnost exekučních řízení a posiluje spolupráci mezi exekutory a ministerstvem spravedlnosti, podrobněji vás bude informovat náměstek Pavel Staněk. Myslím si, že to přichází v pravý čas s ohledem na některé ty diskuse o kvalitě činnosti exekuční komory. Dále vláda schválila návrh novely občanského zákoníku, která pojednává o vztahu pronajímatelů a nájemců bytů a v zásadě zlepšuje a posiluje práva pronajímatelů v tom procesu a bude vás informovat ministr Cyril Svoboda. Dále vláda schválila poslanecký návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon číslo 100, který neprošel v tom posledním čtení ve sněmovně nedávno a z iniciativy poslanců z celého spektra vznikla kompromisní podoba této novely, kterou vláda dnes podpořila. Konečně, vláda se rozhodla na návrh ministerstva školství podpořit projekt kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem s tím, že z prostředků ministerstva zajistí financování multifunkčního a informačního vzdělávacího centra v tom novém kampusu ve výši 420 milionů korun. Potud z mé strany úvodní informace, teď bych předal slovo Cyrilu Svobodovi.

Cyril Svoboda, ministr pro místní rozvoj: Dámy a pánové, já jsem v tomto tiskovém středisku poprvé a zřejmě asi naposledy. Takže si to musím užít. Nicméně, téma, které jsme projednali, je téma velmi vážné a je to téma bydlení. A jak sněmovna schválila rozložení deregulace, jako dobrou zprávu pro nájemníky, tak vláda dnes schválila novelu občanského zákoníku, která by zase mohla být dobrou zprávou pro pronajímatele. Dochází k narovnání vztahů mezi pronajímatelem a nájemcem. Základní informace, které přichází z novely. Nájemné je ekonomická veličina. Musí být tržní, bude se opírat o jisté cenové mapy, které budou pro každé místo a bude v případě sporů rozhodovat soud. Ale říkáme, že nájemné v zákoně, že nájemné musí být ekonomickou veličinou. Nájemné tedy určuje místní trh. Druhá zpráva, která stojí za zmínku je, že bez souhlasu pronajímatele si nemůžeme volně nastěhovat osoby do našich bytů. Kdyby se tak stalo, je to porušení zákona a byl by to důvod ke zrušení nájemního vztahu. Taková ta hrozba, že se bratranci a sestřenice nastěhují do bytu, tak bez souhlasu pronajímatele riskuje nájemník, že končí v tom bytě. Zároveň se zužuje okruh osob, na které přejde ze zákona nájemní vztah, protože víte, že jaksi babičky fiktivně ubytovaly vnučky, aby na ně přešlo nájemní vztah k bytu, tak tentokrát ten návrh zákona říká, že ten přechod nájmů bytů v případě smrti nájemníka přechází pouze na manžela, partnera, rodiče, sourozence, zetě, snachu a dítě. To asi bude velmi zajímavé téma pro sněmovnu, protože každý někoho doma má a asi se bude hodně debatovat jestli tam mohou být babičky nebo ne, a jestli vnuci a podobně. To necháme na debatu ve sněmovně, ale důležité je, že zákon musí taxativně určit okruh osob, na které je možné, aby přešel nájemní vztah v případě smrti. Ale tento vztah nepřejde jednou provždy, ale jenom na dva roky, pokud se nedohodnou jinak. To je zase posílení role pronajímatele, že bude muset strpět, že dítě nebo manžel bude nadále bydlet, ale pouze po dobu dva roky, pokud se nedohodnou jinak. Tam je sociální ochrana, že tato výjimka neplatí pro děti mladší 18 let a pro osoby straší 75 let. Zároveň se lépe definují bytové náhrady, byt, ubytování a přístřeší a konečně, poslední dobrá zpráva pro pronajímatele, že tam je nově upraven institutu výměny bytu, abychom zabránili těm fiktivním výměnám, tak bude jasné, že bez souhlasu pronajímatele nelze vyměnit byt. Výjimka bude jedině v tom, že když nedojde k souhlasu ze strany pronajímatele, tak se může ten nájemce obrátit na soud, aby soud rozhodl v tomto případě a nahradil vůli pronajímatele, ale i toto posiluje roli pronajímatele vůči nájemci. Toto narovnání vztahů mezi pronajímatelem a nájemcem je ta hlavní zpráva, která je spojena s tímto návrhem novely a je to doplnění té námi podporované prodloužené deregulace nájemného, protože nám jde pořád o to, aby ty vztahy byly narovnány a aby se v té bytové problematice dobře cítili nejenom nájemníci, ale i pronajímatelé. Doufám, že to projde sněmovnou. Důležité je, že nejcitlivější otázka přechodu nájmu má limit dvou let, což je dohodnutý kompromis, který je přijatelný pro všechny. Zároveň je dohoda, že nebude v zákoně možnost zrušení nájmu bez udání důvodu, což byl ten druhý extrémní pohled. Tam, došlo k dohodě. Jsem přesvědčen, že sněmovna schválí tento návrh zákona, protože ta dosavadní jednání napříč spektrem naznačují, že tato novela by měla mít podporu. Děkuji.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji a slovo má první náměstek ministra spravedlnosti.

Pavel Staněk, 1. náměstek ministra spravedlnosti: Dobrý den. Děkuji za slovo. Jak uvedl pan vicepremiér, ty novely, které jsme předložili na vládě, přicházejí opravdu včas. Právě s ohledem na celospolečenské volání po tom, aby povolání exekutorů bylo nějak regulováno, upraveno. My jsme předkládali dvě novely. Jedna, střední, je novela legislativně-technického charakteru, ale která je i výsledkem téměř jednoapůlleté práce expertů napříč všemi právními profesemi a která je bv souladu s názorem legislativní rady vlády, která také reflektuje i celkový mezinárodní trend, tzv. humanizace exekuční činnosti. Ta potřeba toho proč ta střední novela je, je i proto, že v současné době soudy řeší cca půl milionu exekucí ročně. Ten nápor je obrovský a my jsme chtěli, aby se část agendy od soudů odpoutala a aby se odbřemenilo rozhodování soudů od banálních věcí z toho pohledu, že soud jenom vydá rozhodnutí, které navrhoval účastník. Nově tedy v té novele bude to, že exekutoru přijde návrh na podání exekuce, ten ho doladí, vyčistí a elektronickou formou ho postoupí soudu, který si je převezme a zpracuje tak, aby bylo možné vydat rozhodnutí o exekuci. Dojde k tomu, že se odbřemení činnost soudů. Další významnou změnou, která je klíčová i pro povinné a po které také bylo voláno, že se zavádí nová možnost výjimky z generálního inhibitoria, ze zákazu dispozice s majetkem poté, co byla nařízena exekuce. Spočívá to v tom, že povinný může na základě souhlasu exekutora prodat část majetku, která byla právě tím zákazem stižená. Pokud ten prodej bude sloužit ke splnění povinnosti vymáhané exekucí. Je tam určitá spolupráce mezi tím povinným a exekutorem, není to striktně o tom, že exekutor hned sám půjde a prodá nemovitost, kterou má, či majetek, povinného ve vlastnictví. Další zásadní změnou je právě přiměřenost exekuce na finanční plnění. Spočívá to v tom, že v tuto chvíli se nově bude uspokojovat exekutor zejména z přikázání pohledávek, srážky z účtu a teprve potom má právo jít na exekuci buď prodejem nemovitostí či mobiliáře. Musí zajistit takový majetek, aby stačil k zaplacení té pohledávky, ale zásadně nepůjde o to, že odstaví nemovitosti, které ten dotyčný povinný má. Je to taková ochrana i proti tomu, aby v řadě exekucí, kde se děje to, že ta částka, která je vymáhaná není úplně adekvátní tomu, aby způsobily exekuce. Je to odstavování různých majetků obcí a kraje a dalších jiných subjektů, které třeba mají tu pohledávku nižší. Další zásadní změnou je stanovení třicetidenní lhůty, kdy musí exekutor vyplatit oprávněnému vymožené peníze. To je zásadní věc, protože doposud to bylo tak, že dokud neskončila exekuce, tak exekutor ty peníze měl u sebe na účtu a nějak je spravoval a teprve poté, co ukončil exekuci, tak poté vyplácel oprávněnému. Ted ukládáme exekutorovi, aby do 30 dnů tu částku vyplatil a třeba ho i poměrně uspokojil. Novinkou, která je spíše procesního charakteru, ale také zásadní, kterou zavádí ta novela je to, že exekutor může věc, která není ve vlastnictví té povinné osoby, která se teď musela domáhat toho vyjmutí z toho soupisu věcí tzv. excitační žalobou, tak teď to exekutor může udělat sám tím, že tu věc vyškrtne z toho soupisu a přitom ten institut podle OSŘ zůstává zachován. Další majetkovou novinkou je to, že exekutor mlže zřídit exekutorské zástavní právo na nemovitosti. Smyslem je to, aby opět rovnou neprodával, ale de facto tím vyznačil zajištění té nemovitosti a má prostor pro to, aby s těmi oprávněnými jednal. To je takový krátký výčet toho, co ta novela obsahuje. Je mnohem bohatší a jsou tam další instituty, které má přinést, ale jsou to opravdu dlouhodobé záležitosti, které byly projednávány poměrně dlouhou dobu s odborníky. Myslím si, že očekávanější je tzv. sankční novela, která reflektuje to současné prostředí, které v komoře nastalo a které většina z vás vnímala jako negativní a to tak, že došlo k třenicím v té komoře. Došlo i k tomu, že se neplnily uložené povinnosti státem a startovacím procesem bylo to, kdy se nespustila centrální evidence exekucí včas. Proto přistupuje pan ministr touto novelou i po projednání s opozicí, kdy na tom je shoda, že chceme, aby tato novela byla projednána ve zkráceném režimu ve sněmovně. Ta novela je opět projednávána s legislativní radou vlády, všichni jsme se shodli, že je na ní obecná shoda. Zakotvuje nově více jakoby dohledových možností nad exekutory. Přenáší to z centra, kdy jediným dohlížitelem je ministerstvo do regionů a přenáší to na předsedy okresních soudů s tím, že ten předseda může pověřit své úředníky, aby ten dohled vykonávali. Určitě jsme chtěli zakotvit a byla to jedna ze zásad, kterou jsme tam chtěli mít a to je to, že ministerstvo bude moci rozhodnout o zrušení aktu exekutorské komory. To je reflexe na to, že komora na podzim přijala usnesení o tom, že nebude spouštěna centrální evidence exekucí a ministerstvo nemělo doposud žádný nástroj k tomu, aby to zvrátilo. V tuto chvíli, pokud novela projde, tak tu možnost má a může ten akt zrušit. Stejně tak může zavést i nucenou správu komory tím, že to bude vykonávat samo ministerstvo. Nucená správa se omezuje na tři roky a to je z toho ranku těch dohledových záležitostí. Co je pro nás zásadní, to je přenos kárných řízení ze samosprávy z komory na NSS. Bude se s exekutory nakládáno v kárných řízeních stejně jako se soudci a státními zástupci v rámci kárných řízení. Tolik asi v rychlosti, ale ty novely jsou tak rozsáhlé, tak alespoň toto, určitě to není všechno, co jsem řekl, nicméně končím. Děkuji.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkujeme a následují vaše dotazy. Prosím.

ČTK: Já má motázku k tomu východnímu partnerství, jestli už je zřejmé, zda přijede pan Lukašenko či zda ho nepozvete? Jestli byste mohl říci, jaký by měl být výstup? Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Tak jedná se o 6 zemí. Bělorusko, Ukrajina, Moldova a tři zakavkazské republiky. Výstupem bude speciální společná deklarace mezi EU a těmito zeměmi, která založí systém spolupráce ve dvou rovinách. Jedna bude mnohostranná, druhá bude systém dvoustranných vztahů tak, aby země, která bude chtít posilovat tu spolupráci rychlejším způsobem, nebyla obětí té největší želvy v té skupině. Pokud jde o účast běloruského prezidenta, tak zatím žádné rozhodnutí nepadlo, jak říkáme, bude učiněno na poslední chvíli. Zatím se k tomu nechceme vyjadřovat. Je důležité, aby bělorusko bylo motivováno k tomu, že bude činit spíše kroky pozitivní než negativní. Zatím tato politika Evropy nesla své určité dílčí plody. Ale jsme daleko od toho, že v Bělorusku se situace nějak výrazně zlepšila. Ty kroky jsou skutečně jen dílčí, ale i to je lepší než stagnace či zhoršení. Žádné rozhodnutí definitivní zatím nebylo učiněno. Já bych to nesměšoval, to jsou dvě odlišné věci. Východní partnerství nemá nahrazovat členství, ale vnímejme celou situaci z politického realismu. Je evidentní, že ani jedna z těch šesti zemí není připravena na členství v EU. Vnímejme jako realitu, že EU není připravena ani jednu z nich přijmout. Zároveň je důležité, aby tyto země na periferii EU si posilovaly spolupráci s EU a nebyly v nějakém vakuu a obecně tím sledujeme, abychom přispěli k dalšímu posílení suverenity a nezávislosti, ale i demokracie a tržní ekonomiky v těchto zemích, aby ten trend, který je evidentní posledních 15-20 let, aby nedošlo k reversu či stagnaci. Je to v zájmu jak EU tak všech těchto zemí. Přemostit to období mezi dneškem a mezi budoucností, kdy třeba začnou rozhovory o přístupu, tak tu etapu přemostit sítí praktické spolupráce.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz.

Právo: Dobrý den, dotaz mimo agendu na politiku. Chtěl bych komentář po pánech ministrech o včerejší dohodě na nové vládě? Druhá otázka, jestli by se ta změna měla týkat i těch resortů či Úřadu vlády, jestli by se měl obměnit i on a potom na pana náměstka, jestli se na ministerstvu spravedlnosti připravujete na obměnu na postu nejvyšší státní zástupkyně? Nebo to usnulo s tím pádem vlády?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já to vnímám jako letní překlenovací kabinet do rychlých předčasných voleb. Myslím si, že takový kabinet má své ospravedlnění skutečně jen s ohledem na to, že se volby odehrají v tom nejbližším termínu začátkem října letošního roku. Jinak by to bylo svůj smysl nemělo a pokud ta dohoda projde všemi politickými grémii, ta jednají dnes, ODS večer, tak j předpokládám, že žádný ze současných ministrů v té vládě nebude a bude se to týkat i Úřadu vlády.

Cyril Svoboda, ministr pro místní rozvoj: To je zajímavé, my se bavíme o politice a vy se ptáte na politiku. Bydlení a exekuce, to je také politika. Dohoda tu je, budeme o tom návrhu jednat. Naše strana bude o tom jednat dnes, předsednictvo a celostátní konference a zaujmeme k tomu stanovisko. Nechci předjímat výsledek. Bude záležet na tom s čím příjde předsednictvo, protože jde o tom, abychom hledali řešení, které obecně prospěje ČR ale i pro Lidovou stranu a jak řekl pan místopředseda vlády, vše stojí a padá s těmi předčasnými volbami, protože představte si, že by nebyla, tak tu nemůžeme mít vládu tohoto typu do roku 2010. takže náš přístup musí být odpovědný, ale nechci předjímat rozhodnutí naší strany.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, k druhé otázce pan náměstek.

Pavel Staněk, 1. náměstek ministra spravedlnosti: Já jen stručně. Odvolání nejvyšší státní zástupkyně je věcí vlády a záleží na nové vládě, jak se s tím vypořádá.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz.

Mediafax: Já bych se zeptal k vládní agendě. Bod 11, doprava sportovních reprezentací vládními letadly a potom bod 23, což je zpráva o náhradě nedostatků při stavbě justičního paláce v brně. Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já se domnívám, že bod 11 byl schválen a ten druhý bod, to bylo také schváleno. Já si myslím, že vypadl jenom jeden bod pro informaci, co se týče D11, jinak jestli si dobře vzpomínám, bylo projednáno a schváleno všechno, co bylo na programu.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz. Pokud není další dotaz, tak ještě jeden.

ČTK: Jestli už je znám postoj ČR k žádosti Baracka Obamy o vězních z Guantánamu? Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Jak asi víte, dnes se konalo zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti a ta zaujala stanovisko k té žádosti. EU se bude snažit s USA spolupracovat. Pokud jde o národní pozici ČR, tak my nyní nepředpokládáme, že bychom na území ČR umístili kohokoliv z oněch 60 vězňů o které jde. Nemáme na to tady zařízení, právně je to složité a nevidíme zatím důvod, proč se k tomuto hlásit. Ale je to pozice národní. Ministr vnitra zároveň reprezentuje v čele Rady celou EU a tam ten postoj ke spolupráci je otevřený, ale bude to vyžadovat další vyjasňování. Nedávno byla delegace v USA, kterou vedl právě Ivan Langer a komisař pro vnitřní věci a vyžádala si podrobné údaje ke všem dotyčným, kteří by přicházeli v úvahu a dokud ty údaje nebudou k dispozici, patřičné analýzy, tak to vnímáme jen jako deklaratorní vůli ke spolupráci, ale vlastní spolupráce je možná až na základě analýz a informací, které budou dotyčným k dispozici. Možná bych ještě využil této příležitosti zdůraznil jednu věc, protože se mi zdálo, že to bylo v médiích interpretováno různým způsobem ačkoliv ta slova, která v projevu Baracka Obamy v neděli ohledně protiraketové obrany, tak byla jasná. Dokonce jsem si ex psot všiml, že ČT, když ten projev překládala, tak v té rozhodující pasáži, která byla psána přímo na naší adresu, tak se dotyčný tlumočník rozkašlal a tu pasáž vůbec nepřeložil, snad to později bylo opraveno, ale byly jasně řečeny 4 věci. Doporučuji všem, aby si je důkladně přečetli, pokud tomu nerozumí. Zaprvé, bylo řečeno, že USA budou pokračovat v tom systému, pokud bude trvat hrozba. Zadruhé, USA děkují ČR a Polsku za to, že tváří v tvář k existenci těch hrozeb s postavily k problému čelem. Zatřetí, to bych řekl, že jsou ty důležité pasáže, které jsou nové a vytváří určitou vazbu. Zatřetí, hrozba z Íránu trvá a pokud bude trvat, bude se pokračovat ve výstavbě toho štítu a začtvrté, pokud ta hrozba pomine v důsledku jednání a vzdání se Íránu těch technologií, tak pak pro tuto chvíli bude možno tyto důvody pro výstavbu pominout. Čili, doporučuji si tyto věty skutečně přečíst a interpretovat to podle toho, jak to tam je. Děkuji.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji, v tuto chvíli poslední otázka.

Televize Prima: Já bych měl ještě jednu otázku k bydlení. Jestli byste mohl říci, jak se zúžil ten okruh osob na které bude moci přecházet ta nájemní smlouva a odkdy počítáte s těmi změnami?

Cyril Svoboda, ministr pro místní rozvoj: Takže začnu tou první otázkou. Přečtu vám ten seznam přesně z textu zákona. Jsou to nájemcův manžel i manželka, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha nebo dítě. To je vše. Tak je to omezeno v návrhu zákona. Jestli to tak dopadne, protože každý bude přemýšlet, jestli tam má být i tchán a tchýně a podobně, takže to bude ve sněmovně o tom velká debata. Pokud jde o účinnost, tak navrhujeme účinnost od 1.1. 2011, ale o tom se také povede diskuse, kdy se to zvládne, protože to bude předmětem debaty. Čím dříve, tím lépe. Pokud se to rychle podaří ve sněmovně dříve, budeme lépe flexibilní.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, děkujeme za pozornost, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády 5.dubna 2009

Související zprávy