Tiskové konference

25. 8. 2010 17:43

Tisková konference po jednání vlády a jejím jednání s hejtmany, 25. srpna 2010

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci nejen po jednání vlády České republiky, ale také po jednání vlády České republiky s hejtmany českých a moravských krajů, proto je hostem této tiskové konference také předseda Asociace krajů České republiky a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Poprosím na úvod slovo premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy pánové, díky že jste přišli na poněkud opožděnou tiskovou konferenci, my rozdělíme na dvě části. Na tu první část, která se týká společného projednání Asociace krajů s vládou České republiky a pak dáme prostor pro dotazy a pak řekneme něco k dnešnímu jednání vlády, protože v tomto uspořádání, když budeme stát před kamerami příliš dlouho, tak by mohly vzniknout nějaké pochybnosti o tom v jakém formátu koalice pracuje. Takže já nechci kompromitovat také pana hejtmana Haška příliš dlouhým pobytem po mé pravici. Já bych si v prvé řadě dovolil ocenit průběh dnešního jednání s asociací hejtmanů, které bylo pracovní, začalo vlastně pracovním, a chci zdůraznit, a chci zdůraznit na rozdíl od těch co se neúčastnili, neopulentním obědem. Ta diskuse byla velmi otevřená a my jsme se v celé řadě témat shodli, v celé řadě témat jsme se logicky neshodli, což není primárně dáno rozdílným stranickým složením, ale samozřejmě, velmi často logickým prostě rozdílným úhlem pohledu, který má člověk který je na úrovni ministerstva a člověk, který je hejtman a blíže k obcím než člověk, který je na daném resortu, Ta diskuse se pohybovala v sedmi zásadních okruzích, které jsme si v podstatě dopředu definovaly, to znamená, povodně a odstraňování následků povodní, jako druhé téma bylo téma sociálních služeb, především dotací na sociální služby, třetím tématem byla doprava, především dopravní infrastruktura, čtvrtým tématem bylo školství, zejména regionálním školství s důrazem na střední školy, za které kompetenčně zodpovídají kraje, oblast zdravotnictví a potom otázka evropských fondů a nikoliv překvapivě otázka rozpočtu. Já musím říci, že jsme se dnes dohodli, že tento formát se několikrát do roka sejde, vedle toho budou existovat i pracovní skupiny na úrovni Asociace krajů a jejích odborných komisí a příslušných resortních odborníků, protože ten průsečík zájmů a nutnost spolupráce bez ohledu na stranické zabarvení krajské reprezentace a celostátní reprezentace je tady poměrně značný, v celé řadě oblastí kraje vykonávají výkonné kompetence a výkonné funkce, tak legislativně a rozpočtově, je tato věc například zodpovědností státu a ta vzájemná komunikace spolupráce tady musí být. Já bych chtěl zdůraznit, že v oblasti ochrany proti povodním jsme se velmi shodli. Ten průsečík byl velmi silný, a ostatně jsme definovali 3 takové oblasti. První oblast je prevence proti povodním, druhá je fungování Integrovaného záchranného systému a třetím je oblast odstraňování následků povodní. My jsme se shodli na tom, že je od prvních velkých povodní v roce 1997, za těch 13 let, do velice kvalitní podoby se v České republice vypracoval Integrovaný záchranný systém, který je tedy schopny po celém území České republiky zvládnout podovně. Tento prvek funguje v České republice velmi dobře a my ho potřebujeme doplnit těmi dalšími dvěma subsystémy. Tedy to znamená systémem prevence proti povodním a systémem standardně fungujících mechanismů odstraňování následků povodní, tedy následné péče o to postižené území a tady jsme se shodli, že v úzké komunikaci mezi vládu Asociací krajů budeme pracovat na byli tyto 2 další subsystémy vedle fungujícího a dobře fungujícího integrovaného záchranného systému tak, aby tyto systémy tady kvalitně pracovali. Co se týče sociálních služeb, bavili jsme se především o systému dotací pro sociální služby, kde vedle příspěvku na péči, který je momentálně vyplácen v objemu někde mezi devatenácti dvaceti miliardami, každý rok vlastně je nezbytné přes dotační tituly poslat do systému zhruba šest miliard korun a tady na tomto budeme dále pracovat. Otázka dopravní infrastruktury, kde ta komunikace musí být velmi intenzivní a kde budeme hledat společné řešení v celé řadě konkrétních projektů. Oblast středního školství o kterém jsem mluvil, debata například o optimalizaci školní sítě, protože naplněnost středoškolské sítě v České republice je pouze sedmdesáti procentní, nutnost optimalizace tu je. Otázka, kterou společně sdílíme, a nazíráme podobně, ministři i hejtmani, to znamená udržet kvalitu středních škol, debata kterou jsme zahájili o přijímačkách na střední školy, tedy o jakémsi povinném vstupním testu na střední školy, které některé kraje již experimentálně zavedly a má to podporu i dalších krajů a bude se to tak postupně rozšiřovat na celé území České republiky. V oblasti zdravotnictví otázka úhradových vyhlášek, protože jsou tady samozřejmě nemocnice zřizovány státem, Fakultní nemocnice, a pak samozřejmě drtivá většina péče je poskytována kraji a jejími zařízeními. A pak otázka fondů, kde například, řeknu otevřeně a v rozpočtových otázkách, jsme se příliš neshodli, nicméně ten závěr je takový, že to neznamená, že spolu o té věc nebudeme dále jednat a diskutovat a nebudeme se pokoušet naleznout společné řešení. Já bych poprosil pana předsedu Asociace krajů.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Děkuji. Dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat za všechny hejtmanky a hejtmany České republiky za možnost se dnes na tom úvodním setkání bavit o tématech, která nadnesl pan premiér. Možná bych předešel některým otázkám na této tiskové konferenci, já považuji za chybu neúčast hejtmana Ratha na pracovním obědě, protože to nebyl žádný opulentní oficiální oběd, byla to první část oficiálního jednání a je škoda, že středočeský hejtman neměl příležitost sdělit svoje názory vládě například na otázky jako je financování poskytování sociálních služeb, to myslím, že je z pohledu sociální demokracie, kterou hejtmani reprezentují, jedno z klíčových témat a já myslím, že se kolega Rath sám připravil o možnost diskutovat se členy vlády na toto téma. Co se týká jednotlivých témat, u povodňové ochrany jsme se opakovaně usjitili o tom, že záležitosti jak preventivních opatření, tak v případě povodní a pracích a obnovy území je téma, které musí být apolitické, o jakýchkoliv parlamentních volbách a při jakémkoliv složení vlády i regionů. Kraje jsou připraveny maximálně podpořit přípravu preventivních opatření, například na jižní Moravě tak činíme speciálním dotačním programem pro obce na přípravu projektových dokumentací. Připomněli jsme vládě a zástupcům stran olomouckou výzvu hejtmanů,. Ta vznikla už na přelomu května června a obsahuje klíčové body, které by měly v rovině exekutivy tak legislativy pomoci lepší protipovodňové ochraně ČR. Dohodli jsme se na tom, že v gesci ministra zemědělství, který toto řeší, povedeme expertní debatu za účasti krajů a také z hlediska budoucího vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu ČR, ale i krajů, kde pravidelně máme položku na řešení mimořádných událostí, chceme jednat o budoucím financování právě povodňových záležitostí. Hejtmani velice vyzdvihli fungování IZS. Je to společný systém, který jsem budovali 10 let a máme zájem aby nebyla ohrožena jeho funkčnost do budoucna. Jak u profesionálních služeb, tak i u dobrovolných. V oblasti sociálních služeb jsem skutečně vládě připomněli realistickou částku, která z hlediska krajů zajistí fungování a poskytování sociálních služeb, protože kraje jsou v této věci pouze převodovým místem. Vláda financuje poskytování sociálních služeb, jak v pobytových zařízeních a terénní služby a to co zprostředkovávají kraje je jednoznačně doložitelné. Každý ten výdaj, každá koruna, která jde ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů na sociální služby je dohledatelné a dokladatelná. Narozdíl od paušálního vyplácení určitých finančních příspěvků konkrétním osobám na sociální službu, kde se někdy stává, že spíše jsou tyto finanční prostředky, řekněme, přilepšením rodinného rozpočtu, než aby byly plně vyčerpány na poskytnutí sociální služby v domácí péči. I o tom jsme se bavili i tady chceme hledat společné řešení, aby došlo řekněme k úsporám, ale úsporami podloženými skutečným věcným a reálným čerpáním sociálních služeb v České republice. U dopravy jsme se shodli na nutnosti speciální schůzky hejtmanů s ministrem dopravy, protože kdyby dneska každý hejtman přinesl dopravní priority z vlastního regionu, tak pravděpodobně teď sedíme u sedmého kraje, jsme u mapy České republiky a bavíme se o tom zda je či není nutné zastavit tu či onu investici v oblasti silniční či železniční dopravy. My jsme tady vytvořili pracovní skupinu, která už 14 dní funguje. Já věřím, že ve většině témat dokážeme poté najít společnou dohodu a z dalších věcí budeme jednat o financování regionální železniční dopravy a chceme slyšet jasný názor vlády o tom, zda uvažuje o legislativní úpravě mýtného na silnicích nižších tříd, protože je to systém, který by se dotkl krajů, lhostejno kdy to bude zavedeno, kraje se na takovou změnu musí připravit. V oblasti středního školství potvrzuji slova premiéra, i my máme zájem na kvalitě našeho školství, myšleno regionálního školství, které mají kraje na starosti a tak jak řekl pan premiér, v některých krajích experimentálně, ale do budoucna uvažujeme že ve všech krajích by byly povinné zkoušky na studia s maturitou. Maturitní obory by měly na začátku vstupní test, aby byla garantována vstupní laťka, která musí bát nastavena. Ta záležitost je v plenkách, jednáme o ní na školské komisi, ale chceme na tomto spolupracovat s ministerstvem školství a vládou. V oblasti zdravotnictví je pro nás klíčové, aby regiony jako zřizovatelé byly včas u tvorby úhradové vyhlášky, protože to je ve skutečnosti rozpočet zdravotnictví pro každý rok a my chceme, aby se postupně zavírali, nerozvíraly nůžky ve financování mezi státem zřizovanými nemocnicemi, to jsou většino fakultní nemocnice poskytující superspecializovanou péči a mezi regionálními zařízeními, zejména lůžkovými, které zřizují kraje. Podle Ústavy veřejné zdravotnictví jedno a my chceme, aby ta úroveň odpovídala možnostem veřejných financí, ale také, aby byla srovnatelná mezi fakultními nemocnicemi a regionálními, co se týče financování. Téma, kde nedošlo ke shodě, je téma kofinancování regionálních operačních programů. Jako hejtmani jsme předložili naše argumenty, jak vidíme současnou situaci, zejména u těch projektů, kde jsou uzavřeny smlouvy, kde jsou vydána rozhodnutí a jsou zazávzkovány finanční prostředky i v letech 2011 a 2012. Náš expertní odhad hovoří, že je to suma kolem 2 miliard korun v příštím roce. Ale jsme shodnuti na tom, že budeme jednat s ministrem pro místní rozvoj a financí, aby se vyjasnila tato situace retroaktivity takovéhoto rozhodnutí vlády a také aby nás informoval o určitých záležitostech budoucího vývoje v daňové oblasti, takže is vyžádáme podrobná čísla, propočty, aby kraje mohly zaujmout jasnou pozici. Dnes jsme se rozešli bez dohody, respektive bez výsledku, ale s příslibem, že o celé věci jednají pověření hejtmani, ministr financí a ministr pro místní rozvoj. Na závěr ještě krátce zmíním, že hejtmani rozporovali také snížení příspěvků na výkon veřejné správy, ale i o tom bude vedena debata. Minstr financí na jednání přislíbil, že bude analyzovat situaci a také jsem sdělili naše negativní stanovisko k otázce budoucí úpravy platů zaměstnanců veřejné správy.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím vaše otázky, k tématu společného jednání vlády a hejtmanů, prosím Česká televize.

ČT: Dobré odpoledne, první otázka, mluvili jste o tom, ež jste se dohodli na budoucím financování protipovodňových opatření, jestli můžete být konkrétnější?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne, to myslím, že jsme neřekl, to jsme se nedohodli. My jsme se shodli, že vedle fungujícího IZS musíme nadále v této oblasti podpořit a vytvořit systém, který je systémem prvence proti povodním, což je škála technických a hydrologických opatření až po schopnost vyšší retenční schopnost krajiny, neřešit povodně jen když jsou a jejich následky a potom třetí prvek, tam kde povodně jsou, mít připravený systém obnovy území, aby se každá regionální povodeň neřešila ad hoc, ale aby byl stejným způsobem, jako funguje IZS, aby stejně nastoupil i systém obnovy území ČR, automaticky tam, kde povodně nastanou. Musíme dobudovat ten systém ještě o tyto subsystémy, tedy prevence povodní a odstranění následků a tam je průsečík shody. To bylo jádro diskuse.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: A kraje budou podporovat kroky, které povedou k realizaci těch preventivních opatření i v rámci kompetencích krajů.

ČT: Jenom doplňující otázku, k tomu financování, bavili jste se i o tom, jestli by se měl zvýšit rozpočet krajů na financování těch opatření nebo ne? Kam by se ty peníze přesouvaly?

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Já bych s dovolením začal s odpovědí, primárně je bude financovat stát. my jsme vyjádřili míru připravenosti spolufinancovat na komunální úrovni přípravné práce, tedy projektové dokumentace. Vyjádřili jsme připravenost spolupracovat s těmi podniky povodí, které jsou zřízeny, a které to realizují v území a krajská zastupitelstva pak schvalují plány jednotlivých povodí. Tady jsem si slíbili maximální součinnost, že nebudeme zdržovat, budeme respektovat všechny zákonné předpisy, ale nechceme, aby to vždy byla vlna, kterou přinesou povodně, ta za tři měsíce zmizí a pak pod tíhou jiných problémů se na to zapomene. I ta olomoucká výzva hejtmanů je pro nás motorem k tomu, že hejtmani budou vládě všechny věci připomínat.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych ejn připomenul, že z logiky věci, vzhledem k tomu, že povodí jsou zřozována státem, jsou to státní podniky, malé vodní toky jsou ve správě Lesů ČR, tak logicky plyne, že tyto státní podniky, a stát bude financovat tao opatření.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR:Prosím, televize Prima.

Televize Prima: Dobrý den, mám dvě otázky mimo téma. Večer vás čeká pracovní večeře s celou vládou v Senátu, o čem bude? Druhá věc, co říkáte na odvahu premiérky Radičové, která žádá omluvu Bruselu za své chování, že odmítli dát podporu Řecku?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych poprosil, abyste tyto otázky zopakovala vzápětí, protože my teď máme tu část tiskovky, která se týká jednání s hejtmany, takže si dovolím v tuto chvíli neodpovědět.

Aktuálne.cz: Chci se zeptat, ohledně škrtání peněz, kterými by se měli kofinancovat ty programy, budete o tom jednat dál, ale nepředpokládám, že by vláda ustoupila a těch 7,5 % procenta vrátila. Chápu to správně?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že budeme jednat. Budeme se snažit naleznout nějaké kompromisy a řešení. V případě, že ho nenalezneme, může se stát, že ty pozice zůstanou rozdílné a jedna strana z toho jednání odejde neuspokojena, ale nicméně není to důvod, abychom řekli, že přes to vlak nejede a dále nejednáme, není tomu tak, budeme jednat dál.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Já za hejtmany říkám, že prostě jednat budem do psolední chvíle a tím klíčovým momentem je pro jednání a schválení státního rozpočtu ve sněmovně. My jsme upozornili vládu na rizika, která vidí hejtmani v tomto rozhodnutí a regionální rady. Chceme znát stanovisko EK, protože nebavíme o systému poskytování fondů EU s názvem ROP a věřte že hejtmani udělají vše proto, aby vláda znovu popřemýšlela a přehodnotila své rozhodnutí, které znamená onu nulu od 1.1. 2011.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ale vláda ještě neschválila svůj návrh státního rozpočtu, dokonce ho ani neprojednávala a ten návrh ještě ani neexistuje jako dokument.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: A to je ta naděje pro regiony ČR.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím poslední otázka v této části tiskové konference.

Dotaz: Jsem se chtěla zeptat na přípravu rozpočtu na rok 2011, mluvíte o 6 miliardách na sociální služby, znamená to, že teď už víte, že v tom rozpočtu budou chybět?

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Když mluvíte o 6 miliardách, přesné číslo, je asi 6,5 miliardy, tak hovoříme o tom, co je explicitně známo a bylo vyjednáno i předminulý rok v rozpočtu, pna premiér si to ještě pamatuje jako ministr, protože se nezměnilo legislativní prostředí, ani faktické čerpání služeb na úrovni regionů. My jsem vládu upozornili na částku, která odpovídá realitě, kterou platí kraje, ať ve vlastních pohybových zařízeních nebo na terénní sociální služby a řekli jsme to preventivně pro případ, že by ve státním rozpočtu byla cifra nižší, protože to by mohlo znamenat problém, ale tak teď ta situace nestojí. Není napsán návrh rozpočtu, nemáme černé na bílém žádný dokument, abych se tu rozčiloval a třískal do pultu a říkal, že budu darovat naše krajské domovy důchodců i s jejich uživateli vládě. Tak daleko jsme dnes nedošli.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já děkuji panu předsedovi za konstruktivní jednání.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Říci zástupci opozice, že bylo konstruktivní jednání, to je zajímavý závěr. Pane premiére, já každopádně děkuji a loučím se. Nashledanou.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi nyní ke standardnímu programu vlády, která také dnes jednala vedle společného jednání s Asociací krajů. Projednali jsem řadu bodů. Já si dovolím některé z nich vypíchnout, v řadě z nich mne doplní pan ministr dopravy Bárta. Mezi body, které považuji za zásadní, tak je schválení návrhu národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů, zde bych chtěl říci, že vytvoření tohot strategického plánu vyplývá z povinnosti implementovat příslušnou směrnici EP a Rady o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů, to tedy není slohové cvičení, které vypracováváme. Chci připomenout, že byl stanoven minimální podíl 13 % energie z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie, tento cíl by měl být zajištěn s tím, že máme zajistit minimální podíl 10 % energie v dopravě. ČR by neměla mí potíže s naplněním těchto daných cílů, nejméně jednou za dva roky se bude tento plán vyhodnocovat a aktualizovat.. Další bodem byly operativní kroky k odstranění škod vzniklých povodněmi na dopraví infrastruktuře v krajích v srpnu. Tady je nezbytné zdůraznit, že ty škody činili k 17. 8. 3,2 miliardy korun, z toho na infrastruktuře krajů, tedy silnice 2. a 3. třídy je to více než 2,5 miliardy korun a na infrastruktuře státu více než 660 milionů. Vláda rozhodla o navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 665 milionů korun na úhradu nákladů škod vzniklých na dopravní infrastruktuře v majetku státu. Tedy silnice 1. třídy a rychlostní komunikace. Tato částka bude uvolněna z rozpočtové rezervy, kterou má vláda k dispozici. V případě majetku krajů, tam bude pomoc státu součástí komplexního materiálu ministerstva pro místní rozvoj, který bude řešit celkovou obnovu území těchto dvou krajů a jejich zasažených částí po povodni. Důvodem rozhodnutí je čas. My vstupujeme do poslední třetiny stavební sezony, tedy ta oprava musí jít rychle a u těch neodkladných prací je nutné objednat materiál a využít počasí a začít okamžitě. Vedle toho jsme projednali žádost rozpočtovému výboru sněmovny o souhlas se změnou závazných ukazatelů státního rozpočtu pro letošní rok v kapitole ministerstva dopravy, zde je důvodem nepříznivý vývoj úhrady za použití železniční dopravní cesty, kde došlo celkově ke snížení cen, jednak ke snížení objemu dopravy a SŽDC má snížené příjmy. Došlo k deficitu ve výši 1,8 miliardy korun. Je to způsobeno i snížením přepravních výkonů. Je nezbytné říci, že SŽDC přijímá úsporná opatření a také je vyčíslila na 400 milionů korun. Zbývajících 1,4 miliardy je nutné řešit zapojením veřejných zdrojů a zde vláda schválila 400 milionů korun z privatizačních příjmů ministerstva financí. Dalším materiálem, který jsme projednali byly dopady sníženého výdajového rámce na investiční výstavbu v letech 2010-2011 v oblasti dopravy. Dochází k poklesu celkových výdajů na rozvoj dopravní infrastruktury nejen z národních zdrojů, ale i z evropských zdrojů, v letech 2007 a 2008 to přesahovalo 100 miliard, v letech 1012 to bude 50 miliard. Zde došlo k faktickému poklesu výdajů z národních zdrojů o 35 % v porovnání letošního a příštího roku. V roce 2010 bude nutné snížit rozpočet SFDI o 3,6 miliardy, tedy okamžité omezení či zastavení některých akcí, jde o 30 staveb a 90 drobných akcí na železnici, dále asi 4 stavby na silničních komunikacích, 10 staveb v přípravě a u dvou staveb dojde k zásadnímu časovému rozložení. Na můj návrh přijala vláda úkol, který byl uložen panu ministrovi dopravy a to vytvořit analýzu stavu výstavby a návrh strategie výstavby v nových rozpočtových podmínkách, protože vláda a ministerstvo se o to nepokouší. Nelze se tvářit, že se nic neděje, jsou tu nové rozpočtové podmínky a vláda musí mít jasnou strategii, jak dál pokračovat, protože to nemůže být strategie ad hoc, kde se bude od zeleného stolu rozhodovat co bude pokračovat, co ne, co se obnoví, která se nezahájí, musí to mít definovaný cíl, kde se řekne, kdy je méně prostředků a budou definovány priority, na základě kterých budou ty projekty pokračovat. Tolik mé úvodní slovo a určitě mne doplní pan ministr dopravy. Prosím.

Vít Bárta, ministr dopravy: Dobrý den, já začnu odzadu. Já jsem velmi rád, že pan premiér mi zadal úkol, který zítra na poradě ekonomických ministrů bude splněn, protože koncepční dokument, který se má vyrovnat s chybami předchozích vlády, které neadekvátním způsobem rozestavěly více než kolik si mohly dovolit, musí býti sanován a napraven. Je smutné, že se tak činí v situaci, kdy je třeba občanům vysvětlit a sdělit nepopulární opatření toho, jaké stavby musíme s ohledem na neodpovědné rozhodování v minulosti nyní to byly plané sliby a že nyní je musíme zastavit. V této logice jsem rád, že tato vláda v souladu se sociální solidaritou pro příští rok, abychom neprováděli ukvapené sociální reformy od 1.1. 2011. V zásadě na úkor všech ostatních ministerstev razantně škrtá tak, aby sociální a zdravotní reforma a snižování státního deficitu mohlo býti až otázkou 1.1. 2012. Ministerstvo dopravy v tomto směru trpí asi nejvíce, škrtá meziročně o 35 %, a rozhodování o tom, jaké stavby se mají zastavit je i pod tlakem časovým, které bylo nutno učinit 1.8. a za cenu velké improvizace dnes se dostalo do definitivní roviny. Je otázkou zastavení 4 staveb silničních, a to je okruh České Lípy, zastavení stavby rychlostní komunikace mezi Opavou a Ostravou a dálničních přivaděčů na D47. U kterých jsem velmi rád, že se daří postupně na ŘSD nacházet další úspory k tomu, abychom mohli napravit největší pochybení, které vzniklo a to je dostavba bohumínského mostu a dostavba některých komunikací v Ostravě v návaznosti na dálniční přípoj D47. Co se týče celkové situace, jsem velmi rád, že je diskuse o koncepci rozvoje dopravní infrastruktury v čase, kdy se budeme moci na vládě bavit o střednědobém rozpočtovém výhledu, který je součástí rozpočtu na rok 2011. jsem rád, že budu moci zítra předložit dokument, který v této chvíli je z hlediska základní kritické infrastruktury v úrovni, že pokud by zůstal zachován finanční rámec prostředků, jak jsou plánovány, měla by dálniční a železniční síť v ČR v nejzásadnějších bodech dostavěna více než za 100 let. Pevně doufám, že to nejzásadnější se nám podaří už v tomto volebním období. So se týče SFDI, je zapotřebí zdůraznit to, že škrty a opatření, které činíme jsou menší než jak do vlády původně šly. Původně šlo o zastavení staveb s tím, že mezitím na ŘSD a SŽDC a i na SFDI se našlo více než 1 miliarda korun, která se hned převedla z provozních rozpočtů do betonu a asfaltu. Je dobré zdůraznit, že jsou to peníze, které původně byly určeny na právní a poradenské služby a jiné aktivity, které se dříve nakládaly velkoryse. Já v tomto duchu považuji za důležité připomenout i to, že SFDI předložil dnes v předstihu materiál, který prezentuje škody v souvislosti s povodněmi, protože ve Frýdlatsku jsme v situaci, že zima začíná dříve než jinde a hrozí, že pokud hned nezačneme stavět, tak tento rok se nám nepodaří základní škody odstranit. Předložili jsem dokument, ze kterého je problematika krajů je přesunuta na další týdny a předložili jsme dokument s tím, že pro vlastní majetek státu dnes děkuji vládě za částku přes 600 milionů korun, které budou na tuto problematiku vynaloženy. SFDI zasáhl i do diskuse týkající se ROPů a spolufinancování právě ve vztahu ke krajům a já pevně doufám, že při další diskusi s Asociací krajů se nám i v tomto duchu podaří najít uspokojivý kompromis. Jsem rád za to, že celkově potvrzuji slova pana premiéra, že diskuse s hejtmany probíhala ve věcném duchu a já o obědě si dovolím jen zažertovat na téma toho, že personální složení ovlivnilo i to, že desert nám všem chutnal o něco více než v jiné atmosféře. Děkuji za pozornost.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, televize Prima.

TV Prima: Mohu poporostu o ty odpovědi, pamatujete se?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: my jsme nově jmenovanou vládou, takže musíme počítat i s vážnou úlohou Senátu jako horní komory parlamentu a dobrou komunikaci mezi vládou a Senátem považuji za důležitou s výjimkou návrhu státního rozpočtu všechny ostatní legislativní návrhy vlády budou schvalovány i Senátem a otázka komunikace je myslím si otázkou, kterou vláda chce řešit ve vší vážnosti a mít seriosní přístup k Senátu. Co se týče Slovenska, musím říci, že my nejsme v postavení, abychom říkali, co je dobře a co ej špatně, nejsem členskou zemí Eurozóny, ta si věci kolem své stabilizace řeší na základě svých jednání. Slovensko je vázáno některými rozhodnutími, někde postupuje suverénně. Já musím říci, že pro slovenský postup posledních týdnů mám velké pochopení rozumím mu, takže ve mne nevzbuzuje žádné rozhořčení. Považuji suverénní rozhodnutí demokraticky zvoleného Parlamentu za tu nejvyšší premisu, nestalo se nic skandálního a ani nedemokratického či antiunijního. Přeci respektovat rozhodnutí parlamentu je základ této civilizace. To je něco na čem EU jako spolek demokratických států je založen.

Reuters: Dobrý den, policisté a hasiči oznámili datum demonstrace proti neuváženým škrtům v provozních výdajích platech. Je to signál toho, s čím se vláda bude setkávat v budoucnu, mohu vás poprosit o komentář?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jsme svobodní lidé ve svobodné zemi. Každý může v souladu se zákony projevit svobodně a demokraticky svůj názor na ten nebo onen krok vlády a já z tohoto pohledu respektuji právo těchto skupin vyjádřit svůj názor. Na druhé straně, musím říci, že pokud by vláda nepřistupovala zodpovědně k rozpočtu, tak by dříve či později nastala situace, že by nejhůře na neřešení zadlužování doplatili právě sociální skupiny, které jsou závislé na příjmech z veřejných rozpočtů. Když dnes neprovedeme nezbytná a nepopulární opatření a budeme se tvářit populisticky a nějakou dobu to vydrží, že tento problém neexistuje, tak on se dříve či později tak vyhrotí, že škrty ve veřejných financích tady budou dramaticky vyšší a to je důvod, proč vláda přistupuje k těmto bolestivým a nepopulárním opatřením. Ale chtěl bych připomenout, že to co se děje ve veřejném sektoru, tedy určité snižování platů a objemů prostředků, a stavů, které nastane, tak to je běžná věc, která je běžná v podnikatelském sektoru. V této zemi většina zaměstnanců je zaměstnána v podnikatelském sektoru a v uplynulých měsících a letech tady přišlo o práci více než 130 000 lidí a statisíce lidí v této zemi prožili na sobě zastavení růstu mezd nebo jejich pokles. Takže to co se děje ve veřejném sektoru je, že jejich sdělení, že i veřejný sektor musí dýchat s vývojem ekonomiky. Jestliže ekonomice se nedaří, je to bohužel, nemám z toho radost, je to cítit i na platech ve veřejném sektoru.

Mediafax: Zajímá mne, jak dopadl návrh zákona o drahách a pokud byl či nebyl schválen, tak proč je tam takové omezení zahraničních dopravců, když ještě před volbami se bude posilovat konkurence?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Na návrh pana ministra dopravy jsem stáhnul tento návrh, dnes nebyl projednáván.

ČTK: Otázka k povodňovým škodám, zmínili jste faktor času, je nutné začít s opravami, nesedí mi k tomu, že vláda pozastavila ten materiál, který se týkal oprav silnic v majetku kraje, kde voda způsobila škody za 2,6 miliardy? Druhý dotaz, na pana ministra, můžete říci, že stavba toho mostu a prodloužení místecké v Ostravě budou pokračovat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu těmi škodami. To není v rozporu. Stát je zodpovědný za infrastrukturu, která je v jeho vlastnictví a kraje za tu, která je v jejich vlastnictví. Silnice druhé a třetí třídy se začnou opravovat, budou to dělat kraje ze svých prostředků, oni mohou zmobilizovat určité zdroje, přeskupit provozní výdaje. Stát je nenechá úplně svému osudu, není to tak, že by vláda řekla, že nedá ani korunu na obnovu, byť jsou to krajské silnice. Ale chceme připravit komplexní obnovu celého území, ministerstvo pro místní rozvoj připraví materiál, kde bude to číslo, kde bude podíl státu na odstranění škod na majetku, který není majetkem státu. Teď řešíme škody, které jsou na vodních tocích, to je věc povodí, škody, které se týkají státem vlastněné dopravní infrastruktury a pak budeme řešit i podíl státu na pomoci při odstraňování škod na majetku onych veřejných institucí než je stát.

Vít Bárta, ministr dopravy: Já vím, že jednotlivé kroky ministerstva pro veřejnost, která nesleduje jeho každodenní kroky, vypadají poněkud skokovitě, ale já si dovolím připomenout to, že my jsme začali s tím, že musíme seškrtat o řády miliard rozpočet SFDI a na základě toho nám vypadl dlouhý seznam. Jak průběžně hledáme jednotlivé úspory, jak se nám daří postupně nacházet úspory nejen provozní, ale i investiční, tak každým dnem přibývají koruny, které můžeme promítnout do betonu a asfaltu a tím omezujeme to množství projektů, které musíme zastavit. Z druhé strany musím říci, že v tomto seznamu je první pod čarou právě místecká a most v Bohumíně. Tyto dvě stavby jsou absolutní prioritou a Bohumín hodlám v pátek navštívit nejen proto,a by zde hovořil o tom, co dál, ale i proto, abych na místě se snažil omezovat maximální náklady. Řeknu příklad, když jsme minulý pátek byli na jižní Moravě, v Mikulově. Mikulov je z tohoto hlediska bez obchvatu a hrozí zde, že v momentu, kdy dojde na rakouské straně k dostavbě, tak se Mikulov promění ve velmi tragické místo. Projekt, který byl oceněn na 3,5 miliardy korun, hledali jsme úspornější řešení, nepovedou tam dva sjezdy, ale jenom jeden, kdy místo velkorysého obchvatu se vlastní obchvat zkrátí na co nejmenší vzdálenost za cenu toho, že díky tomu že tu částku minimalizujeme, máme větší naději úsporněji se v rámci toho období vyrovnat s větším množstvím takových kritických bodů jako je Mikulov. A díky tomu co já přinesu na poradu ekonomických ministrů, není to nic jiného, než vyjádření rámce toho, kolik peněz potřebujeme, kolik nyní vypadá, že zříkáme a chci zítra otevřít koncepční diskusi na úrovni střednědobého výhledu, kolik peněz v roce 2012, 2013 a 2014 se podaří získat, kdy předpokládáme, že toto bude východisko k diskusi, ne že bychom uzavřeli tuto zásadní diskusi. Je ironické, že strategické dokumenty na toto téma, které po nás chce EU a jsou východiskem pro čerpání peněz z EU, vznikaly léta a bez ohledu na to, ež takto velkorysé a dlouhodobé řešení a tvorba strategie v řádu měsíců se nyní smrskává v aktuální situaci do diskuse, kterou musíme vést v řádu dnů.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka, Radiožurnál.

Radiožurnál: Otázka týkající se rušení těch našich velvyslanectví v zahraničí. Jestli ej tedy pravdivá ta informace, že by jich mělo být zavřeno těch 5? A od kdy by měla jejich činnost skončit a jaké budou úspory a jestli je ten seznam definitivní? Mluvilo se i o více ambasádách, může se to rozrůst?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vláda schválila v Konžské demokratické republice, ve Venezuela, v Keňské republice, v Jemenské republice a v Kostarické republice. A také uzavření generálního konzulátu v Bombaji. O tom k jakému datu, a jakým úsporám to povede, o tom se bude jednat na ministerstvu zahraničí. To rozhodne k kterému datu budou tyto ambasády uzavřeny.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Tak úplně poslední dotaz, Česká televize.

ČT: Chtěl jsem se zeptat na případnou volbu ombudsmana, jestli preferujete některého z kandidátů, případně, jestli ponecháte stranám, aby hledali svého kandidáta? Nebo se budete snažit o nějakou dohodu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Koaliční smlouva mluví jednoznačně, všechny tři strany se při hlasování v dolní i horní komoře zavázali k hledání společného postupu. To se vztahuje i na volbu ombudsmana, přestože není explicitně zmíněna, čili budeme dodržovat smlouvu a budeme v rámci koalice hledat shodu. Které jméno to bude, bude otázkou dalších jednání. Musím říci, že pro mne jako Petra Nečase jsou přijatelná všechna čtyři jména, skoro bych řekl, že pokud se shodneme na tom jménu, tak jako ODS tam překážky klást nebudeme. Já dám poslední dotaz, protože jsem viděl, že se hlásil pan Kopecký a pak Kupka ho přehlížel.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: To nebylo úmyslné.

iDnes: Děkuji, vydiskutovali jste si, jak to bude s tou povodňovou daní? S tou slevou?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: O tom jsme nejednali ani nediskutovali. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a přeji hezký den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády a jejím jednání s hejtmany, 25. srpna 2010

Související zprávy