Tisková konference po jednání vlády k představení priorit a loga českého předsednictví EU, 15. června 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den, vítejte na tiskové konferenci k představení priorit a vizuálu českého předsednictví v Radě Evropské unie. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Vážené dámy, vážení pánové. Letos je tomu 18 let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie, a začala tak novou kapitolu svého demokratického a ekonomického vývoje. 1. července se ujmeme historicky našeho druhého předsednictví v Radě Evropské unie. Můžeme tedy s trochou nadsázky říct, že to bude taková zkouška dospělosti.

Zkouška, která v žádném případě nebude jednoduchá. Evropa a s ní celý svět prochází zásadní změnou, protože ruská invaze na Ukrajinu otřásla mnoha našimi jistotami. Určitě oslabila a odhalila slabiny bezpečnostní architektury Evropy, kterou budeme muset nově uchopit, a hlavně aktivně, nikoliv jenom jako pozorovatelé spoléhající na ostatní, budeme muset rozvíjet.

Ruská agrese na Ukrajinu způsobila také největší vnitroevropskou uprchlickou vlnu od druhé světové války, kterou je naší povinností zvládnout se ctí. A nejenom proto, že Ukrajinci bojují i za nás a za naši svobodu. Ruská invaze na Ukrajinu devastuje zemi, která se provinila pouze tím, že si chce svobodně a suverénně zvolit, kam bude patřit. Musíme proto napřít maximální úsilí a soustředit se na poválečnou obnovu Ukrajiny a pomoci Ukrajině na její cestě do Evropské unie.

Ruská agrese ale také narušila základní pilíře naší ekonomiky, energetickou bezpečnost, dodavatelské řetězce, a to ve chvíli, kdy jsme se znovu začali doslova nadechovat po covidu-19, a vystavuje tak kruté zkoušce především ty nejslabší z nás. Je proto naší základní povinností zajistit strategickou odolnost Evropy ve všech zmíněných oblastech. Například potravinové zabezpečení občanů mělo by být i nadále jistotou. Dostupnost strategických materiálů a výrobků, například léků a dalších věcí.

Válka také odhalila, jak zranitelná může být naše společnost, pokud neposílí odolnost svých demokratických institucí zejména před vnějšími hrozbami. Můžeme říci, že svět po ruské agresi na Ukrajině nebude stejný. Na tom, jaký bude, se chceme podílet aktivně i my, protože máme jedinečnou šanci a příležitost psát budoucnost Evropy.

Naše role bude ale jiná, než jak tomu bylo u prvního předsednictví, které se odehrálo ještě před tím, než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Některé mechanismy Evropské unie prošly změnami a my jsme si toho samozřejmě vědomi. Evropská rada má svého stálého předsedu, má vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečností politiku, s nimi samozřejmě úzce spolupracujeme.

Naše role ve vedení práce jednotlivých ministerských rad bude ale zásadní. I toho jsme si vědomi. Úkolem českého předsednictví bude především dosahování shody a dosahování evropské jednoty, která je tak důležitá, v jednotlivých oblastech.

Stejně jako v roce 2009 se i teď chopí Česká republika kormidla Evropské unie v nelehkém období. Ve chvíli, kdy na prahu Unie již čtvrt roku zuří válka. Naše jedinečná historická zkušenost s ruskou okupací nás naučila, že umíme čelit těžkým momentům, umíme si vzájemně pomáhat a umíme se postavit za to, co je správné. Tohoto úkolu se proto po třech letech příprav zhostíme sebevědomě a zároveň s vědomím odpovědnosti za výsledek.

Z důvodů, které jsem před chvílí popsal, a s ohledem na situaci, která kolem nás je a která v Evropě nastala po ruské agresi na Ukrajinu, se budeme soustředit na následujících pět priorit našeho předsednictví: zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropského hospodářství a odolnost demokratických institucí.

Všechny tyto pilíře zahrnují dlouhodobé strategické zájmy a také priority České republiky. Hodnoty, které Česká republika dlouhodobě zastává, na které je hrdá, a tyto hodnoty se odrážejí v prioritách našeho předsednictví.

Spolu s našimi evropskými partnery budeme během šesti měsíců v čele Evropské unie usilovat o to, abychom byli společně silnější a abychom tuto naši sílu dokázali využít ve prospěch těch, kteří ji potřebují.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím ministra pro Evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych doplnil pana premiéra podrobnějším vysvětlením těch priorit a celého toho dokumentu, který je dnes zveřejněn v české, anglické, německé a francouzské verzi. Ten dokument o prioritách má dvě části. První z nich, stručnější, je dedikována politickým prioritám této vlády a soustřeďuje se na těch pět témat zmíněných panem premiérem. Já se u nich pak podrobněji zastavím. To jsou témata, která jdou napříč celou řadou oblastí evropských politik.

Druhá část toho dokumentu je podstatně více technická a je strukturována podle jednotlivých formací Rady a umožňuje nahlédnout do toho, kterým návrhům, legislativním, se české předsednictví bude věnovat přednostně.

Motto českého předsednictví Evropa jako úkol bylo inspirováno řečí Václava Havla z roku 1996 v Cáchách. Ta řeč je jakýmsi pozváním k reflexi hlubokých změn, kterými prošel svět a Evropa, samozřejmě v té době jde o reflexi těch změn na prahu devadesátých let, a je to zamyšlení nad úlohou Evropy v tom proměněném světě.

Havel přináší jakousi variaci na slavnou větu z Hegelovy Filosofie práva, která říká, že sova Minervina zahajuje svůj let teprve za soumraku, čímž se říká, že když události proběhly, teprve historické poznání umožňuje nahlédnout jejich hloubku. On tehdy měl pocit, že máme v devadesátých letech čas na hlubokou reflexi. V tom je určitá podobnost, ale také odlišnost od té dnešní situace.

My nepochybně čelíme podobně hluboké proměně světa, jakou byla ta proměna na prahu devadesátých let. To že země jako Švédsko po staletích mění svůj pohled na obrannou politiku a opouštějí neutralitu, nebo Finsko, po desetiletích. To, že Německo zvyšuje výdaje na obranu, jsou jenom symptomy opravdu hluboké proměny evropské politiky, ke které došlo a dochází v těchto měsících a týdnech v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

A to motto je inspirací k podobně hlubokému promýšlení důsledků té nové situace s obrovskou odlišností – my nemáme čas. My musíme promýšlet a jednat velmi rychle. To motto má svůj originál v angličtině. Europe as a Task: rethink, rebuilt, repower.

Ta tři slova jsme nepřekládali v české verzi toho sloganu. Pamětníci minulého předsednictví si vzpomenou na potíže, které vznikají v překladu, takže český vtip není úplně snadné převést do angličtiny. My jsme proto vyšli z anglické verze, protože přeci jen primárním publikem pro ten dokument je evropská pospolitost a těch 27 členských zemí. Proto ta anglická verze má jakousi prioritu.

Ta slova samozřejmě lze přeložit, ale vždy ten překlad bude nepřesný. Rethink znamená znovu promyslet. Rebuilt znamená přebudovat, přestavět. A vlastně všechna ta slova jsou víceznačná, protože ta rekonstrukce, to přestavění Evropy je míněno jak ve fyzickém slova smyslu, protože nová situace si žádá nejenom zelenou tranzici, ale také přebudování všech možných energetických sítí. Obrovský zásah bude představovat rekonstrukce Ukrajiny, doufejme, po válce. Takže to slovo rebuilt má tuhle fyzikou stránku. Ale současně je tím i míněna snaha o změny v uspořádání evropských institucí v jejich pravomocech. To je debata, která je vlastně otevřená konferencí o budoucnosti Evropy, a české předsednictví si je vědomo toho, že bude moderátorem další diskuze o tom, jak naložit s výstupy této konference.

A to polední slovo, repower, je zase víceznačné, protože se vztahuje jednak na klíčový návrh Evropské komise v oblasti energetiky, který byl nedávno publikován. Tam je tím míněno to znovudobytí, nabytí energií. Ale samozřejmě to slovo také označuje posílení Evropské unie, jak v tom vojenském slova smyslu, tak z hlediska jejího mezinárodního působení.

Ta tři slova mají soustřeďovat tu debatu na klíčové problémy. Není to direktiva, kam jít, ale je to signál, že české předsednictví je si vědomo zodpovědnosti za agendy, které máme na stole. Pokud bych mohl použít hudební metaforu, předsednická země není skladatelem toho kusu, který se odehraje v tom příštím půl roce. Je spíše dirigentem toho orchestru, který hraje. My můžeme občas určovat tempo. Místo taktovky mají ministři zvoneček, kterým mohou strukturovat diskuzi. Ale můžeme v té debatě občas zvýraznit některý hlas, některý může ustoupit v důsledku dirigentova rozhodnutí mírně do pozadí, ale ten kus je inscenován spoustou aktérů a je z velké části dán postupem legislativního procesu v Evropské unii.

Takže to heslo, to motto má soustředit pozornost na ty klíčové problémy, ale od předsednické země se nečeká, jejím úkolem není stanovovat explicitní cíle, kam ty diskuze mají vést. My jsme strážci kompromisu, jsme moderátory té debaty. Samozřejmě nerezignujme na své národní zájmy, ale ty musíme hájit nepřímo, ve spojenectví s dalšími členskými zeměmi, ale jako moderátoři té diskuze jsme zodpovědní za nalezení toho konsenzu.

Těch pět prioritních oblastí, o kterých mluvil pan premiér, samozřejmě reflektuje část těch legislativních návrhů, takže my budeme nepochybně pod tou prioritou řešení ukrajinské uprchlické krize a obnovy Ukrajiny moderátory debaty o větší flexibilitě ve využití evropského rozpočtu. To je pro nás zásadní téma, protože jak na straně Ukrajiny, tak na straně členských zemí vzniká nová situace, nové potřeby. My budeme usilovat o to, aby došlo k revizi některých legislativních norem, které regulují využití tohoto evropské rozpočtu.

V té oblasti energetické bezpečnosti bude samozřejmě v centru naší pozornosti ten balíček REPowerEU, který otevírá cestu ke společným nákupům plynu a k využití evropských finančních zdrojů pro dobudování energetické soustavy. V té oblasti obranných kapacit budeme mít na starosti implementaci tzv. Strategického kompasu, což je základní strategický dokument, který byl nedávno přijat.

V té oblasti odolnosti ekonomiky vysíláme jasný signál, že Česká republika je dlouhodobě advokátem otevřenosti obchodních vztahů se třetími zeměmi, které mají podobné hodnoty jako my. Od českého a nastupujícího po nás švédského předsednictví se očekává, že pomůžeme rozmrazit vyjednávání o některých smlouvách například s Novým Zélandem, Austrálií, Mexikem, Latinskou Amerikou, protože je jasné, že ta ztráta příležitostí v Rusku musí být vyvážena otevíráním nových příležitostí v jiných částech světa.

Ale tahle priorita kryje i takové aktivity, jako je hledání náhradních zdrojů surovin pro evropský průmysl nebo bude součástí té naší agendy tzv. akt o čipech, který by měl do Evropy vrátit sofistikovanou produkci v této oblasti, a patří sem celá řada témat z oblasti digitální agendy.

 

A ta poslední oblast bude zahrnovat celou řadu aktivit. Evropská komise plánuje zveřejnění návrhu, který se týká plurality médií. My předpokládáme, že to bude jeden z klíčových návrhů, kterým se budeme zabývat. Budeme moderátory debaty o právním státu. To je zcela jasné, tam chceme být objektivními moderátory, kteří vítají deeskalaci v některých vztazích, které poslední dobou výrazně zatěžovaly tu evropskou agendu.

My budeme také zvedat další témata v té oblasti vlády práva, která dosud nebyla aktuální, a to je například pronásledování válečných zločinů a pozitivní výměna zkušeností s vymáháním sankčních mechanismů mezi evropskými státy. Podle nás je to legitimní součástí té diskuze o právním státu. 

To jsou ty hlavní prioritní oblasti. Myslím si, že je potřeba říct, že rámcem pro celou tu naši úvahu je to základní směřování evropské politiky. Až do začátku války na Ukrajině se evropská politická diskuze točila kolem dvou os. Tou byly zelená a digitální tranzice. To zůstává nepochybně v platnosti, ale výrazně do toho vstoupila třetí dimenze, kterou představuje bezpečnost, a je poměrně jasné, že celá ta debata se tím dostala do o něco střízlivějšího tónu.

Jsme svědky určitých názorových posunů, které v řadě ohledů korespondují s postoji české vlády. Takže nepochybně zůstávají závazné hlavní cíle klimatické politiky v Evropské unii, ale je otevřena debata o větší flexibilitě těch cest, zejména v tom nejbližším časovém období. A my věříme, že se nám podaří věrohodně takovou diskuzi moderovat a dosáhnout výrazného pokroku v těch agendách, které nám předá francouzské předsednictví, které i v těch posledních týdnech je velmi aktivní.

Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji panu ministrovi a poprosím také vedoucí Úřadu vlády Janu Kotalíkovou.

Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR: Děkuji za slovo, dámy a pánové, já mám tu milou povinnost vám dnes, právě teď a tady představit oficiální logo českého předsednictví v Radě EU.

Děkuji. Dovolte mi pár technických informací k logu, které jsme právě představili. Logo společně s celkovým vizuálním stylem českého předsednictví připravilo pro Úřad vlády studio Dark Side. Naše vizuální identita, jak jste možná někteří zaznamenali, vychází z předsednictví v roce 2009 a ctí základy, usiluje o kontinuitu, současně ale hledí do budoucnosti.

Vyobrazuje růžici 27 prvků symbolizujících jednotlivé členské státy, přičemž každý prvek odráží barvy vlajky konkrétní země. Jsou to státy rozdílné, ale přece jednotné. To se dá shrnout do toho známého spojení Jednotná v rozmanitosti. Přesně s touto charakteristikou Evropské unie naše nové logo pracuje.

Zároveň tvar toho prvku představuje stylizovanou podobu střelky kompasu. Odkazuje tím zase na doplňkový motiv loga prvního předsednictví. To byla mapa Evropské unie složená ze zkratek jejích zemí. Symbol kompasu naznačuje, že nyní budeme navigovat směřování Evropy a psát budoucnost Evropské unie.

V neposlední řadě naše logo ztělesňuje unikátnost České republiky, která má jako jediný z evropských států ve své státní vlajce ten specifický prvek, klín. Jednotlivé střelky růžice loga jsou proto složené právě z těchto klínů.

Kromě loga je ale součástí našeho vizuálního stylu za účelem propagace českého předsednictví doma i v zahraničí řada dalších prvků. Na obrazovce můžete vidět jeden z nich. Dnešním dem vychází ve spolupráci s Českou poštou unikátní poštovní známka českého předsednictví, a to v nákladu čtyř set tisíc kusů. My jsme moc rádi, že jsme i v tomto směru mohli na tradici navázat a při této tak významné příležitosti pro Českou republiku mít vlastní originální poštovní známku. Výtvarný návrh zpracoval Filip Hejduk. Samotná známka bude k dostání na webu České pošty, na jednotlivých poštách a její hodnota bude 39 korun.

Součástí českého předsednictví je samozřejmě i mnoho dalších předmětů a darů. Jedním z dárků, který obdrží zahraniční delegáti přijíždějící do České republiky, bude předsednický pohled, jehož vizualizaci vidíte opět na obrazovce.

Vizuál pohledu navrhla mladá slečna Daniela Nemčoková ze Znojma. Byla vítězkou celostátní výtvarné soutěže s názvem V Evropské unii jsme doma. Její obrázek reprezentuje přesně to, co pro Českou republiku představuje Unie – vzájemnou spolupráci, důvěru, mír, a hlavně naději v lepší budoucnost. Tento pohled spolu s předsednickou známkou obdrží delegáti ve svých dárkových sadách, kromě samozřejmě tradičních propagačních předmětů.

Vrcholní představitelé pak budou dostávat broušené sklo. I výběrem skla chceme propagovat českou sklářskou tradici a kvalitní design. Právě tyto dva aspekty v sobě snoubí kolekce s názvem Europe, která byla speciálně navržena pro české předsednictví renomovaným designérem Rony Pleslem. I v tomto případě zachováváme určitou kontinuitu. Rony Plesl navrhl část protokolárních darů i během prvního předsednictví.

Dovolte mi ještě závěrem zmínit klíčové akce českého předsednictví. Již zítra proběhne jednání členů vlády s Konferencí předsedů Evropského parlamentu v Lichtenštejnském paláci. 30. června proběhne videomapping na budovu Národního muzea v Praze a bude nasvícení veřejných budov. 1. července proběhne jednání členů vlády s kolegiem Evropské komise v Litomyšli, kde proběhne takové symbolické předání štafety. 8. července pak oficiálně zahájíme koncertem v pražském Rudolfinu. 2. září proběhne akce pro veřejnost, kdy Česká filharmonie koncertem pro Evropu zahraje i pro veřejnost. Pak bude následovat koncert v Bruselu a ve druhé polovině prosince pak zakončovací akce. Mimo to proběhne čtrnáct neformálních ministerských rad, jeden neformální summit a celkem 320 akcí od těch na nejvyšší politické úrovni přes konference, semináře až po jednání pracovních skupin.

Dámy a pánové, to byly ve stručnosti základní technické informace. Dovolte mi ještě vám v závěru představit videoklip, oficiální videoklip českého předsednictví, který bude od dnešního dne na obrazovkách České televize. Máme třicetivteřinový spot a devadesátivteřinový spot určený pro zahraniční publikum. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy. Já poprosím vzhledem k charakteru tiskové konference, zkusme se co nejvíc držet tématu. Jiná témata probereme potom v individuálních rozhovorech. Česká televize, Petr Vašek.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den. Já bych měl tři dotazy na pana premiéra, velmi konkrétní dotazy k té první prioritě českého předsednictví zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny. Uprchlickou krizi nelze zvládat bez peněz a vy jste chtěli jako vláda získat od Evropské unie peníze právě pro státy, které jsou zatížené nejvíc uprchlickou krizí, ať už jde o Polsko, Českou republiku a další státy. Tak jestli i toto bude priorita a jestli už máte nějaké signály, kolik by těch peněz mohlo přijít? Druhá otázka, ta se týká poválečné obnovy Ukrajiny. To implikuje samo v sobě, že už by měla ta válka skončit ve druhé polovině roku. Tak co bude pod předsednictvím České republiky konkrétně Evropská unie dělat, aby skončila a za jakých podmínek? Vím, že je to dost těžká otázka, ale přece jenom. A úplně konkrétní otázka, ta se týká další vojenské pomoci, české. Paní ministryně Černochová říkala, že dnes vláda by měla rozhodovat o další vojenské pomoci. Tak jestli jste o ní rozhodli, to se týká také té první priority, jestli jste o ní rozhodli, pokud byste mohl říct, v jaké výši byla, případně co tam znovu Česká republika pošle? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu tou třetí otázkou. Česká republika patří k těm zemím, které od počátku pomáhají Ukrajině, a to jak v té humanitární oblasti, tak tím, jak přijímáme uprchlíky a jaké silné uprchlické vlně čelíme, ale samozřejmě také pomáháme dodávkou vojenského materiálu. My v tom postupujeme kontinuálně. My jsme dnes projednávali skutečně na vládě další podporu Ukrajině. Projednávali jsme to ale v důvěrném režimu, takže bych u toho zůstal. Já prosím o pochopení. My postupně zveřejňujeme, jak Ukrajině pomáháme, ale i s ohledem na bezpečnost a na to, že prostě dodáváme do země, která je předmětem agrese, tak musíme zachovávat určitou opatrnost.

Pokud jde o financování uprchlické vlny. To je opravdu velké téma, protože čelíme největší uprchlické vlně v poválečné historii Evropy a vlastně i největšímu přesunu obyvatelstva v Evropě. Česká republika patří, pokud jde o přepočet na hlavu, k těm nejpostiženějším zemím. My jsme už přijali 360 000 uprchlíků, a protože patříme k těm cílovým zemím, tak ten nápor na sociální, zdravotní, ekonomický systém je velký.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podílejí na tom zvládnutí, protože to není jenom vláda, kraje, obce, jsou to neziskové organizace, jsou to občané, kteří projevili obrovskou solidaritu. Ale – my jsme to zvládli, ale stejně jako jiné země budeme potřebovat pomoc a konkrétní projev evropské solidarity.

Zatím jsme dosáhli toho, že se zvyšuje flexibilita v těch již schválených finančních nástrojích a programech, což je jedna cesta, jak rychle získat finanční prostředky, které pomohou. To, co musíme a chceme otevřít a o čem mluvím i s dalšími zeměmi, které buď patří k těm postiženým uprchlickou vlnou, nebo kde mám příležitost jednat se státníky z jiných evropských zemí, je to, abychom ještě se posunuli dál, aby přišly další finanční prostředky a vytvořil se nový nástroj, který by těm zemím pomohl i dlouhodobě ty dopady uprchlické vlny zvládat.

Jak vysoké ty částky budou, čeho jsme schopni dosáhnout, to je otázka ještě dalšího jednání, ale určitě i toto musí být cílem našeho předsednictví. Protože Evropa musí zachovat sociální smír a stabilitu v těch jednotlivých zemích. A když si představíte, že do řady zemí přišlo několik procent jejich populace z Ukrajiny během několika týdnů, tak ten nápor na ty země je prostě obrovský.  

No a ta poslední otázka, ta je opravdu velmi složitá. My bychom velmi rádi udělali summit o poválečné obnově Ukrajiny s Marshallovým plánem pro Ukrajinu za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského, ale to má jednu podmínku – že by na Ukrajině už byl mír. Pokud na Ukrajině mír nebude, má smysl taky se o tom bavit, ale musí to mít jinou podobu a jiný formát.

Všichni si přejeme, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve. Všichni si přejeme, abychom mohli na podzim takovýto summit tady v Praze uspořádat. Ale ty podmínky, bohužel, nezávisí jenom na České republice a na našem předsednictví.

Co musíme udělat ale pro to, aby válka na Ukrajině skončila, to je úplně jasné. Musíme dál vyvíjet tlak na Rusko, zachovat jednotu Evropy v této věci. Musíme dál podporovat Ukrajinu, musíme se snažit o to, aby agresivní plány Vladimira Putina nevyšly, aby sám poznal, že toto není cesta, aby byl připraven se vrátit k jednacímu stolu, abychom dosáhli toho, že Rusko nedosáhne svých cílů, Ukrajina v tom svém spravedlivém boji zvítězí a budeme mít v Evropě mír.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Hospodářky.

Ondřej Houska, Hospodářské noviny: Dobrý den, pane premiére. Václav Havel v tom projevu Evropa jako úkol mluvil, jako dlouhodobě o tom mluvil a v tom projevu konkrétně taky, o nutnosti federalizace Evropy. Tak nevím, jestli ODS změnila svůj postoj k tomu, že s EU se má stát federace, to nepředpokládám. Tak jak byste vysvětlil zrovna tuhle volbu? Jestli ten obsah za tím, s tou Havlovou myšlenkou úplně koresponduje s tím, proč vy jste to heslo zvolili, jestli to teda můžete vysvětlit? A pro pana ministra Beka ohledně vlády práva: Vy jste řekl, že vítáme deeskalaci v některých vztazích, čímž jste asi pravděpodobně narážel na blokování toho Recovery plan pro Polsko. A když jste to nazval deeskalací, podle Česka by mělo být teda ukončeno řízení podle článku 7 s Polskem, nebo nikoli? A neberte to, prosím, jako hnidopišství, ale ten klip se mi fakt velmi líbil, akorát tam bylo napsané, že druhá světová válka začala v roce 1938, tak možná to ještě stihnete opravit, než se to zveřejní. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Evropa jako úkol je dobré heslo a je to nepochybně i vyjádření pravdy. Společná Evropa, její budování, vytváření, její dobrá podoba, která slouží rozvoji jednotlivých národních společností je náš společný úkol. Já myslím, že o tom žádný soudný člověk ani nemůže pochybovat právě ve chvíli, kdy vidíme, jak naše bezpečnost, naše nezávislost, naše svoboda, naše demokracie, jak jsou to křehké hodnoty. Jak je musíme intenzivně bránit proti agresorům, proti těm, kteří se je snaží zpochybňovat.

Demokracie je každodenní úkol. Boj o svobodu je každodenní úkol. Každý z nás se musí snažit o to, abychom si zachovali svobodu a abychom udrželi naši demokracii. A Evropa je taky úkol. A my se k tomuto úkolu hlásíme a tu debatu určitě povedeme. O tom, jak se má Evropa dál rozvíjet, jak se má posilovat, jak se má zabezpečovat, jak má zajistit svoje energie, jak má zajistit to, aby byla v rámci světa a dnešní napjaté situace prostorem pro své obyvatele, který jim přináší bezpečí, jistoty a prosperitu. A to je přece něco, co je nám společné.

A pokud jde o to, že bychom tuto debatu zúžili na to, jestli má být Evropa více federace, nebo nemá být federace, tak bychom se dopustili něčeho, co není ani správné, ani přesné. Ti, kteří chtějí Evropu úzce spolupracujících národních států, nejsou o nic horší Evropani než ti, jejichž představa je, že Evropa se má více federalizovat.

Ta debata se přece v Evropě vede od jejího počátku nebo od počátku evropské integrace. Ta debata je intenzivní, ta debata nabývá různých podob, je legitimní, ale neznamená to, že ti, kteří chtějí federaci, jsou lepšími Evropany než ti, kteří doporučují jiný způsob pokračování integračních procesů.

A my teď stojíme ale přece před jinými otázkami. Dnes debata o tom, jak se má reformovat Evropská unie, kam má směřovat po těch různých kolizích s představami o evropské ústavní smlouvě a dalšími věcmi, po těch problémech, které nastaly s pokračováním integračního procesu po odchodu Velké Británie. Po všech těchto debatách teď čelíme ohrožení, čelíme problémům se zajištěním energií, čelíme prostě obrovským výzvám, na které se všichni chceme soustředit.

Ano, Evropa je úkol. Je to úkol pro nás všechny a je to samozřejmě úkol pro české předsednictví.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Jestli mohu jenom krátce navázat, já myslím, že přihlášení k základnímu étosu toho článku prostě neznamená, že tak starý text se bude brát jako závazný politický program doslova. Dnešní panevropské hnutí se také hlásí ke sto let staré knize, která obsahuje celou řadu pasáží, které prostě nemusí nutně podepisovat všichni, kteří se k tomu hnutí hlásí. Takže já myslím, že je logické, že u některých tezí, které v tom článku najdeme, bude existovat nějaký rozptyl politických názorů. Tady jde o přihlášení k tomu základnímu poselství, kterým je ten požadavek na to promyšlení té hluboké změny.

A k té otázce na vládu práva: Já skutečně jsem narážel na to, že je zřejmě různá trajektorie ve vztahu k téhle agendě mezi Polskem a Maďarskem. Myslím si, že je to zcela evidentní na straně Polska, a teď samozřejmě konkrétní hodnocení různí političtí aktéři budou mít různé, ale došlo ke krokům, které posunuly tu debatu do výrazně klidnějšího pásma.

Já jsem v zastoupení svého francouzského kolegy měl možnost předsedat Radě pro obecné záležitosti, když probíhalo slyšení k Maďarsku, a tam ta debata byla skutečně sérií monologů bez jakýchkoliv signálů sblížení těch postojů. Změna byla prý podle pamětníků v tom, že na sebe někteří ministři nekřičeli.

Ale v případě Polska je tady určitý posun. Ta debata bude nepochybně pokračovat. Naším úkolem jako předsednictví nebude být ani policistou, ani soudcem v téhle debatě. Tam, pokud dojde na nějaké rozhodování, tak to nebude primárně na Radě. Tam jsou iniciátory toho řízení Evropská komise, případně Evropský parlament, ale nevylučuji, že může dojít k nějakému vývoji.

Myslím si, že citlivější je ta situace směrem k Maďarsku, kde je v běhu to řízení o kondicionalitě, které má trochu jiný charakter než to řízení vedené vůči Polsku. A tam samozřejmě je otázkou toho dalšího vývoje, zda se české předsednictví nedostane do situace, kdy bude probíhat hlasování o uplatnění té kondicionality.

Ale tam bychom předbíhali poměrně ještě intenzivní výměnu názorů mezi Evropskou komisí a Maďarskem, protože tam bude probíhat několik kol výměny právních názorů na ten stav věci. Takže ani tam nemůžeme mít žádný hotový názor, protože ještě bude ten základ té debaty podroben nějaké korekci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další Česká televize.

Aneta Zachová, EURACTIV.cz: EURACTIV, nikoliv Česká televize. Já mám dotaz: V tom dokumentu se píše, že budete usilovat i o, řekněme, pokračování v té otázce jaderné energetiky na úrovni Evropské unie. Tak by mě zajímalo, jestli to podle vás není příliš, řekněme, ožehavé téma, které rozděluje některé ty členské státy, a to, že to jádro je přímo zmíněné v těch oficiálních dokumentech, že by třeba mohlo v Evropě vyvolat, řekněme, nějaké nevole těch států, které jsou vysloveně protijaderné. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Samozřejmě, že tou cestou rozvoje jaderné energetiky nejdou všechny státy, to je pravda. Ale je řada zemí Evropské unie, k nimž patří Česká republika, ale není zdaleka sama, které v rámci svého energetického mixu potřebují jádro. Má to spoustu důvodů, které se snažíme těm zemím, které s jadernou energií nepočítají, vysvětlit.

Já považuji za velký úspěch i české diplomacie – a nejsme v tom zdaleka sami, vezměte si, že jednou z těch velkých zemí, která rozvíjí jadernou energetiku, je například Francie – že se nám podařilo dostat do klíčových dokumentů ty věty o tom, že každá země má právo si sestavovat svůj energetický mix podle vlastních podmínek a podle vlastní potřeby. A že současně v tom původním návrhu taxonomie je jádro uvedeno jako jeden z těch podporovaných zdrojů.

Já myslím, že to je velice důležité a že je to důležité o to víc, že jsme se rozhodli jako Evropané, rozhodli jsme se dát si cíl, že do roku 2027 se úplně zbavíme závislosti na ruských fosilních zdrojích, surovinách a energiích. A abychom tohoto cíle dosáhli, tak pro řadu zemí jedinou možností je rozvíjení jaderné energie.

My budeme dál usilovat o to, aby jádro patřilo k těm podporovaným zdrojům, aby vedle obnovitelných zdrojů jádro, které je vlastně čistým zdrojem, bylo také v tom energetickém mixu jednotlivých zemí. Jsem přesvědčen, že máme pro to řadu spojenců, je to v zájmu i jiných států a musíme touto cestou jít.

Musíme se naučit, a mně připadá, že ta diskuse, která třeba probíhá na těch posledních Evropských radách, kterých jsem měl možnost se zúčastnit, je velmi věcná, užitečná. My si musíme uvědomit, že rozdíly mezi energetickými mixy jednotlivých zemí jsou obrovské. A vycházejí jak z nějakého historického vývoje, tak i z přírodních podmínek. A jsou opravdu země, které velmi snadno přecházejí na obnovitelné zdroje, protože mají mnohem více dnů třeba slunečního svitu než jiné, mají prudší řeky, mají pobřežní oblasti, kde mohou využívat větrnou energii. Jsou země, které třeba tyto výhody přírodních podmínek nemají, mají zase jiné podmínky a rozvíjejí třeba jadernou energetiku. 

Takže nijak bych se nebál té debaty. Ta debata probíhá, je důležitá, je zásadní pro budoucnost Evropy a já jsem přesvědčen, že jádro mezi ty zdroje, na které se má Evropa do budoucna soustředit, určitě patří.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Anna Martincová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat ještě na ten neformální summit, který by se měl uskutečnit na podzim. Zda už teď je jasné, jestli se ho budou účastnit i další země mimo Evropskou unii, případně které. A pak jsem se chtěla zeptat na to hranaté písmo, které používáte, zda bylo záměrem, aby to evokovalo ukrajinštinu, nebo jestli to má nějaký jiný estetický účel.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o ten summit, tak zaprvé i s ohledem na to, co jsem říkal, že by mělo být jeho obsahem, tak ta jednání probíhají a budou probíhat a budeme vidět podle situace, jaký bude přesně formát toho summitu.

Ještě bych k tomu chtěl říct, že, já jsem o tom mluvil v tom svém úvodním projevu, jenom to tady českému publiku připomenu, že přeci jenom jsme trošku v jiné situaci, než jsme byli při tom prvním předsednictví, kdy ještě neplatila Lisabonská smlouva. Takže třeba hodně důležité slovo při svolávání toho summitu a jeho podobě, hlavní slovo, jakou bude mít výslednou podobu, má předseda Evropské rady, tedy Charles Michel. Takže i v dohodě s ním musí ta předsednická země postupovat, protože takto teď vypadá to vnitřní uspořádání Evropské unie.

Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR: Možná tedy k tomu logu: Ne, je to náhoda, to logo už vzniklo v uplynulém roce a my jsme ho dlouhou dobu museli, s ohledem na předchozí předsednictví, držet v tajnosti. To se nám podařilo. Ale to hranaté písmo je náhoda, která je součástí vizuálu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy nevidím, takže tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, mějte pěkný den, na shledanou.