Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 1. února 2021

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, my se dnes uvedeme sami, abychom začali co nejrychleji. A začnu jako já první místopředsedkyně tripartity.

My jsme dnes jednali zejména o tom takzvaném motivačním příspěvku, který má pomoci vládě zvládnout celou pandemickou situaci, a to zejména s ohledem na zprávy, které se šíří i ohledně těch dalších mutací koronaviru.

Cílem tohoto mimořádného příspěvku pro zejména zaměstnance, ale i dohodáře a jsme schopni to udělat i pro osoby samostatně výdělečně činné, je to, aby lidé, kteří jsou zodpovědní a přistupují k potencionální nákaze nebo k nákaze bez příznaků zodpovědně, tak aby nebyli finančně trestáni.

Víte, že i přesto, že se sociální demokracii v této vládě podařilo prosadit znovuproplácení prvních tří dnů nemocenské, tak přesto ta šedesátiprocentní nemocenská je pro lidi, kteří mají karanténu nebo právě podezření na covid pozitivitu, extrémně finančně náročné.

Covid je tu s námi téměř rok, lidé jsou na konci se svými finančními rezervami, nemají peníze. Rodiny vyčerpává zejména ošetřovné, protože jsou zavřené školy, a my se snažíme skutečně najít cestu, jak z této velmi složité situace ven.

Důležité je, aby lidé, kteří jsou zodpovědní a přistupují k nákaze nebo ke karanténě zodpovědně, tak aby nebyli trestáni. My jsme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí minulý týden navrhli jednu verzi a v průběhu minulého týdne jsme přišli s dalšími dvěma. Já je hned představím. A dohodli jsme se, na tom dnešním velmi krátkém jednání tripartity, a já za jeho svolání děkuji, že do konce týdne se na pracovní úrovni shodneme na nějaké verzi. Návrh zákona, který by řešil motivaci lidí k tomu, aby zůstali v karanténě nebo v izolaci, bude předložen vládě příští týden. Velmi to spěchá.

Ta první verze, tu již znáte, je to 250 korun příplatek za každý den karantény nebo izolace, maximálně deset dní. Krása, podstata tohoto návrhu spočívá v jeho minimální administraci, kdy by zaměstnavatelé tento příspěvek vypláceli a zároveň si ho odečítali z odvodů na sociální pojištění.

Druhá verze, která přichází jako návaznost na tu diskuzi z minulého týdne, tak přichází s vyšší částkou. Je to 500 korun denně jako u kompenzačního bonusu, nicméně se stropem pro ty zaměstnance, kteří vydělávají méně, tak, aby vlastně ve výsledku nikdo nedostával celkově na nemocenské více, než vydělává. To znamená, že bylo by to 500 korun denně. Maximálně ale celkově nesmí ta vyšší nemocenská přesahovat celkový předchozí průměrný výdělek.

Třetí varianta je administrativně také velmi jednoduchá a ta v podstatě přichází s devadesátiprocentní nemocenskou, ale efektivně ve výši 81 procent.

Ještě abych to shrnula. Já jako ministryně práce a sociálních věcí si velmi dobře uvědomuji, že lidé jsou na pokraji finančních rezerv. Týká se to zejména rodin s dětmi. Chceme po té dlouhé době, namísto zákazů, příkazů a sankcí všechny zodpovědné spoluobčany motivovat.

Já si velmi dobře uvědomuji tu prekérní finanční situaci většiny obyvatelstva a cílem toho je shodnout se na velmi široké úrovni na tom, abychom ty, kteří se chovají zodpovědně, finančně netrestali. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiér, pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den všem. Já děkuji paní ministryni Maláčové za shrnutí všech těch tří návrhů, které byly. V zásadě bych řekl, že tripartita se principiálně shoduje na tom, že dává smysl motivovat. Že ta situace není jednoduchá, že musíme hledat takové varianty, které pomůžou jakýmkoliv způsobem k tomu, aby se lidé testovali více.

Zatím se stále trochu všichni rozcházejí v tom, jakou formou by to mělo být, a to jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. A abychom si rozuměli, principiálně nejde teď o to, že by chtěl někdo šetřit, protože ty zdroje, které by do toho šly, zatím v tuto chvíli, tak jak se rýsují, jsou zdroje, které jsou nepochybně ustojitelné.

Věc druhá je ta, aby ty přínosy, které budou, zase případně nebyly nad těmi negativy, které jsou s tím spojené, protože stále ještě musíme vnímat faktor toho, že jsou zde ti, kteří už prodělali tuto nemoc v minulosti. A ti nepochybně v tuto chvíli s tím mají určitý problém, bude-li se v tuto chvíli cokoliv bonusovat.

Musíme vnímat i to, že jsou lidé, kteří jsou nemocní, nebo mají jinou nemoc, a v tuto chvíli by to logicky mohlo vytvořit určitou, možná i neetickou nerovnováhu mezi těmito skupinami. Musíme vnímat, jak s osobami samostatně výdělečně činnými, a samozřejmě nechceme, aby se ten systém jakkoliv zneužíval.

Což ale neznamená, že nemíříme k tomu, že nějakou variantu chceme zvolit. Jenom chceme říct, že bychom měli mířit, a myslím si, že na tom je shoda, zejména na tu skupinu nízkopříjmových osob a současně toto všechno by mělo být vykompenzováno i dalšími motivačními faktory, zejména spojenými s novými typy testů. Ať už to jsou testy přes sliny a vykloktání, nebo to jsou takzvané žvýkací testy, které by mohly v určité době, a neměla by to být doba dlouhá, motivovat k tomu, že pokud někdo projde tímto testem, který je nepochybně jednodušší než testy, které známe doposud, tak aby to pro ně mohla být určitá vstupenka k určitým třeba volnočasovým aktivitám, kultura, sport a tak dále.

Takže jde o to to jenom vhodně pospojovat. Potvrzuji, že dnes nebyla zvolena žádná varianta, že se na to vytvoří skupina, která bude v tomto týdnu už jednat, a věříme, že v příštím týdnu bychom měli mít určité řešení. Takže nejde o neshodu, jde jen o to najít nějakou optimální cestu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji dobrý den. Děkuji za představení těch variant. Já myslím, že tady si vláda, až bude rozhodovat, musí říct jednu důležitou věc: Pokud chce vláda zamezit zastavení celé ekonomiky, tak musí přijmout návrh, který navrhujeme. Proč?

My navrhujeme, aby se zvýšila nemocenská, byť na dočasnou dobu. Umíme si představit, že to bude do konce června letošního roku, ideálně je co nejblíže stům procentům s tím, že nemusí tím pádem vláda řešit žádné další problémy u variant, které jsou ministerstvem práce navrženy. To znamená, že nemusí hlídat průměrný výdělek a navýšení nad průměrný výdělek. Zaměstnavatelům je to plně proplaceno, takže žádný problém nenastane.

Co se týká argumentu, že jde o zneužívání, takže jen dvě čísla: Za rok 2020 k 31. 12. byl počet ukončených případů pracovní neschopnosti 2 293 000. Počet případů rozhodnutí o ukončení nebo porušení léčebného režimu bylo 3 336. Není o čem ani mluvit. To je lichý argument. Navíc zneužití by v tom případě musel konat lékař, protože nikdo jiný není k tomu oprávněn.

Ty firmy, které opatření dělají, těch se to nedotkne. Ty, které to nedělají, ano, těch se to dotknout může. Ale s naprosto plnou kompenzací hned další měsíc, který nastává v souvislosti s platbou a odvody na sociální pojištění. Navíc ten návrh, který jsou ty první dva, 250 a 500 korun, by muselo dojít ještě ke změně občanského soudního řádu. My si myslíme, že pro to není žádný důvod. Právě proto navrhujeme variantu zvýšení nemocenské. Nemocenská se dá tak stejně jednoduše zvýšit, co se procent týká, tak stejně jde časově omezit, a v tom případě není vůbec žádný problém.

Jestliže hledáme způsob i míru určité spravedlnosti, tak v tom případě si lidé zaslouží, aby se nemuseli bát situací, že je někdo vytrasuje, nebo ve finále když jsou nemocní. Proto dochází k těm porušením, protože oni bojují o ten holý život. A v tomto případě je potřeba podpořit.

Navíc jestli se blížíme do ještě horší situace, pokud zprávy o mutantech jsou pravdivé, tak to může být taky masivní záležitost. A v tom případě, prosím, nedívejme se na lidi, jestli je covid pozitivní, nebo mají jinou nemoc. Ukažme velkorysost, ukažme všechno to, co se tu celou dobu jako postuláty vede – že lidi mají stejnou hodnotu, ať už je podnikatel, majitel, nebo je posledním dělníkem nebo dělnicí v české ekonomice. Ti, co platí pojistné, mají nárok na to, aby získali. Ti, co neplatí, zcela logicky v tomto případě to možné nebude.

Navíc je zcela nelogické, když čísla o trasování říkají 0,9. To je mimo realitu. Těch kontaktů je daleko více. A s tím novým mutantem to může být velmi důležité, aby lidé trasovali, ale hlavně aby se nebáli, že budou doma, že budou nemocní, aby tím neohrožovali vlastní rodinu.

A tady správně říkala paní ministryně práce, že lidé už tak měli obrovské výdaje. Rodiče s dětmi například. Otázka počítačů a vše, co s tím souvisí. To jsou náklady, a já jen připomenu čísla, že 40 procent českého ekonomicky aktivního obyvatelstva nemá na výdaje vyšší 10 000 korun.

Nezapomeňme na to, že tady chráníme i ekonomiku jako takovou. Lidé bez peněz nebudou utrácet. Lidé, pokud se nebudou bát, budou utrácet tak stejně, jak jsou zvyklí, a zároveň budou trasovat a budou při prvních příznacích hledat pomoc lékařů, a tím pádem se můžeme dostat do komfortnější situace.

Takže za ČMKOS a za Asociaci samostatných odborů my podporujeme tuto variantu. Myslíme si, že je nejméně náročná, je na systému, který již dávno máme a všichni jsou s ním naučení pracovat, a navíc plně kompenzuje případné zvýšení nákladů zaměstnavatele.

Odhady, kolik by toto mohlo stát, my odhadujeme někde mezi půl miliardou až 600 miliony měsíčně. To znamená náklady nicotné, když například srovnáme s náklady, které nás bude stát loss carryback, nebo zrychlené odpisy, ty dohromady dělají necelých 50 miliard korun. A tady se bavíme opravdu o velmi malých nákladech, které v souvislosti s pomocí lidem velmi pomohou a změní i atmosféru. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Příjemné, dobré dopoledne. Co k tomu říct… Tak za prvé. Samozřejmě podnikatelé, zaměstnavatelé jsou si dobře vědomi hodnoty zdraví svých zaměstnanců. Od dubna děláme ve většině firem, menších, středních, velkých, hygienicko-epidemiologická opatření. Přijali jsme jich řady.

Celou dobu umíme řešit a hlídáme si svoje zaměstnance. Posledních několik měsíců platíme obrovské částky za testování našich zaměstnanců. Mám zkušenosti přímo z praxe: Vlastní rodinná firma, více než 250 zaměstnanců. Jenom náznak toho, že někdo je pozitivní, tak ten zbývající kolektiv, automaticky posíláme na antigenní testy ještě ten den, nebo druhý den. Podle toho se rozhoduje.

Nepotřebujeme, aby nám vláda radila home office. To nám funguje od dubna, od května skoro ve všech firmách naprosto bez problémů.

Co se týče karanténního příspěvku. Musím říci, že jsem rád za závěr, že nebyl přijat žádný. Protože z našeho pohledu, tak to říkala většina naší členské základny, nejenom ze Svazu průmyslu a dopravy, ale i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Asociace malých a středních podniků, Hospodářská komora ústy Vládi Dlouhého, že tak, jak to bylo připraveno, je to nesystémové. Není to dobře připraveno, chybí přesně právně vymezený postoj zaměstnanec – firma – lékař – hygiena.

A hlavně testování. Dnes tam pan profesor Prymula říkal, že by se mělo testovat denně až 250 000 lidí. Zatím nevím, kolik to vychází – 50 000, 70 000. A hlavně, kde je největší ložisko problému? Je ve školách a ve školkách. Přináší se do domácností a z domácností přichází do firem. Proto vyzýváme stát, více očkovat, pardon testovat, vyřešit testování v tom prvním stupni. Pak jsou nemocnice, domácnosti a pak teprve firmy a hromadná doprava.

V souvislosti s tím, vyzýváme vládu, aby představila krizové plány ve variantách, jak bude očkovat. Jestli předseda vlády řekne, že ve druhém kvartálu přijde 8 milionů injekcí, očekávám, že vláda mi řekne přesně týden, kdy půjdou lidé pětasedmdesát, sedmdesát, pětašedesát. A jakmile nastoupí pětašedesát, tak očekávám od vlády, že se domluví s firmami a my se svými firemními a praktickými lékaři a naočkujeme obrovskou část populace. Jestli tohle nedokážete, tak to bude špatně.

Čili: testovat a samozřejmě potom očkování.

Jinak jsme připraveni na jednání. Určitě pošleme v pátek nejzkušenější lidi. Řekneme si popravdě, jak to je, a nějaký výsledek určitě z pátku vzejde.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Ještě jedna věc. Pan předseda to neřekl, ale já musím. V různém se otevřela otázka ukončení těžby uhlí. Já vím, že je před volbami, každý má nějakou svoji politickou představu, ale já tady důrazně za Svaz průmyslu a dopravy a Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a všechny ty členské firmy, a hlavně za naše lidi a za celou Uhelnou komisi: Jasně se řeklo, že se těžba končí v roce 2038. Politické sliby především ve vazbě ke straně Zelených, že se bude končit 2033, jsou v této fázi nezodpovědné ve vztahu potřeby výstavby jaderných zdrojů kolem roku 2035 a udržení soběstačnosti České republiky v energetice. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Maláčová chce doplnit.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuju, já možná v návaznosti na tu debatu o Uhelné komisi bych dodala, že si myslím, že klíčový prvek celého toho rozhodování bude to, aby se lidem řeklo, zda budou mít v těch nejvíce postižených regionech práci, co budou vykonávat, čím si budou vydělávat, jak se uživí. To si myslím, že musíme nejvíce zohlednit, aby ty sociální dopady byly součástí celého rozhodovacího procesu.

Druhá věc, a zmínil to pan prezident Hanák, energetická bezpečnost. Jestli nebo jak budeme zajišťovat energii a zda bude sociálně únosná, aby se nám opět neprodražila. To znamená pro mě, jako pro ministryni práce a sociálních věci, je klíčové, zda máme velmi dobře zmapovány sociální dopady toho rozhodnutí a zda jsou součástí veškeré analýzy, které právě tyto sociální dopady jasně vytyčují. Protože nemůžeme rozhodovat o uhlí bez toho, abychom zohlednili zájmy lidí v těch nejvíce postižených regionech. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan vicepremiér.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, já v zásadě potvrzují to, co říká paní ministryně Maláčová s ohledem na dopady do sociální oblasti. Nicméně i tohle bylo řešeno v rámci Uhelné komise. Ta zasedala po dobu 1,5 roku, byli tam zástupci opozice, zástupci koalice, byli tam vědci, byli tam lidé z průmyslu, byli tam lidé z ekologických hnutí, byli tam zástupci krajů. Uhelná komise s 50 lidmi, myslím tím se všemi podskupinami, po 1,5 roce diskuzí rozhodla poměrně jednoznačně, a to je tak, že se určuje jako finální datum, a to je důležité vždycky říkat, finální datum rok 2038. Daleko důležitější je to, jak to bude spět k tomu konkrétnímu datu. Zcela zásadní jsou roky 2020 až 2030, kdy jdeme o 55 procent dolu, kdy se do té doby přestrojí de facto celé teplárenství.

Nicméně musíme počítat i s těmi dalšími roky, protože jádro bude až v roce 2036 a obnovitelné zdroje v roce 2030 budou někde na úrovni 22 procent celkem. Fakticky tím říkáme, že to musíme vidět z úhlu pohledu energetických zdrojů, které se musí časově i finančně vybudovat. Musí se to vidět z úhlu pohledu, a to je zcela zásadní, stability přenosové soustavy. Proto se vlastně v rámci toho finálního doporučení vyšlo z analýzy ČEPS.

Diskuze nebyla o roku 2038, nebo 2033. Diskuze byla o roku 2043, a dokonce původně tam bylo 2045 až 50, to tvrdí průmyslníci. Nakonec ustoupili na rok 2043, pak byl rok 2038, pak byl rok 2033. Kdybych porovnal, jak se to vyvíjelo v rámci komise, více členů komise bylo pro rok 2043 než 2033. Nakonec se podle našeho názoru uhrálo velmi kompromisní řešení, rok 2038, které odpovídá tomu, co je v Německu, a které, znovu říkám, není podstatně z úhlu pohledu toho data, a budeme všichni rádi, pokud se to podaří dříve, ale je to důležité z úhlu toho, jak jsme schopni vystavět nové zdroje a kolik nás tyto zdroje budou stát. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak dotazy, prosím. Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, pan předseda Středula jasně řekl, jaká verze je pro odbory ta nejlepší. Tak bych poprosila i pana prezidenta Hanáka a také oba ministry, jestli by mohli říct, která z těch verzí je pro ně ta nejlepší možná, ke které by se klonili. A potom paní ministryni Maláčovou bych chtěla poprosit, jestli byste, ta třetí verze počítá tedy s 90 nebo 81 procenty nemocenské, jestli byste to mohla rozvést, jak to bude fungovat? A ještě jeda věc, hodně se mluvilo o tom, izolace – karanténa. Tak jestli ten příspěvek bude platit pro lidi jak v karanténě, tak i v izolaci? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Začnu od konce, týká se to i karantény i izolace. To je opravdu potřeba konečně vyjasnit, protože kolem toho putuje spoustu fake news. Týká se to i karantény i izolace a nedokážu si představit, že by to bylo jinak.

První verze se týká 250 korun příplatek nebo příspěvek denně, maximálně deset dní, celkové náklady odhad MPSV 125 milionů korun měsíčně při 50 000 karanténách, což je to průměrné číslo z posledních měsíců. Druhá verze 500 korun denně, ale strop na průměrném výdělku. To znamená, aby nikdo nedostával více, než vydělává prací. Ty průměrné náklady jsou 200 milionů měsíčně, protože by ten průměrný výdělek, nebo průměrný příspěvek byl 400 korun denně, zase podle těch čísel z minulých měsíců. A co se týká toho třetího, tak ona je to devadesátiprocentní nemocenská, ale protože máme takzvané redukční hranice, tak je to efektivně 81 procent reálně, a ty náklady jsou zhruba 2,3 miliardy měsíčně při těch zase 50 000 karanténách měsíčně. To znamená, že to jsou ty tři varianty na stole.

Já osobně v tuto chvíli nemám žádnou preferenci. Jsou to všechno tři návrhy MPSV a snažíme se, skutečně se snažíme o to, aby lidé, kteří se chovají zodpovědně v době pandemie, neroznáší ten virus, tak aby nebyli finančně trestáni. O to nám jde, a pokusím se v rámci tripartity vyjednat velmi širokou podporu. Jednala jsem o tom také i s některými představiteli opozice o víkendu, protože pro mě je opravdu důležité, aby se virus neroznášel a abychom byli na tu případnou ztíženou situaci kolem britské mutace, jako Česká republika, připraveni.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Jestli pan Středula, nebo pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Tak jak to bylo dneska předloženo, pro nás je nepřijatelná žádná varianta.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se nás týká, ještě bych upřesnil, pokud se budeme zabývat pouze izolací a karanténou, tak v tom případě ničemu nepomůžeme, protože ten člověk se samozřejmě bude bát toho, že propukne nemoc. Takže on potom ve finále, když u něj propukne nemoc, tak padne ta náhrada na 60 procent? To je nesmysl. Takto to být prostě postaveno nemůže.

Musí být celý ten systém postihnut, aby se nebál ten člověk tak stejně trasování, jako izolace, jako nemoci jako takové. Protože podívejme se, jaký ta nemoc má průběh. Když ten člověk onemocní, tak je to na mnoho týdnů, na mnoho týdnů! A nezavírejme před tím oči, protože to je podle našeho soudu ten klíč – postihnout ten systém celý. To znamená tak stejně karanténu, izolaci, jako nemoc samotnou.

Proto je ten náš návrh takový, že se týká celé nemocenské včetně karantény, včetně izolace. Je to jediná cesta, jak tomu můžeme zamezit, a Česká republika patří mezi nejhorší země ve vztahu k náhradám zaměstnanců. V zemích OECD je asi čtvrtá nejhorší, protože další země, které jsou v té zákonné náhradě za námi, tak ty přijaly v rámci pandemie opatření, aby zaměstnancům doplatily ty částky, aby právě se neobávali, že připraví rodinu o živobytí.

Takže to je jedna věc. Druhá co se týká roku 2038, tak tady my jednoznačně říkáme, že vláda má možnost už v této době si vyzkoušet některé nástroje. Máme tady před sebou řešení problému Sokolovské uhelné, řešení problému v OKD a myslím si, že to může být docela vážná zkouška.

Neřešme marketingová data, řešme reálný obsah. Ten je pro lidi důležitý, že když přijde o práci, nebo pro ten region, když se mu tam zvýší nezaměstnanost, abychom mohli být schopni to nahradit. Proto pro nás rok 2038 není žádným problémem. Ať zůstane také rok 2038. Ale může se stát, že například Evropská komise příjme taková opatření, že se zvýší cena povolenek třeba na 50 nebo 60 eur. To je hranice, o které říkají podnikatelé, že už bude taková, že se budou zastavovat provozy daleko dříve, než bude stanoven nějaký datum. Proto je důležité se na to připravit, bavit se o obsahu, nikoli o tom datu. A proto my říkáme: Bez problému, ponechme tento důvod.

A ještě jednu poznámku, možná návodnou. Seznam Zprávy zveřejnil mapu výskytu nemoci, která je v jiném členění než na kraje. Dokonce na místa. A z toho se dá velmi rychle poznat, že důvodem není lyžování, ale důvodem zpravidla bývá koncentrace v souvislosti se zaměstnáním a s prací zaměstnanců.

Jen připomenu, že už na podzim to identifikoval Daniel Prokop s týmem v rámci NERV, že toto je ten nečastější zjištěný důvod. A my jednoznačně si myslíme, že je to takto přesně celou dobu, a nemáme před tím zavírat oči. A tady je, rád bych pochválil ty zaměstnavatele, kteří dělají všechna ta hygienická opatření. Těm se vůbec nic nestane ani v této souvislosti.

Těm, kde lidé se bojí, tak v tom případě přece to je strach o život. To není nic menšího. Covid se neptá, jak ten člověk je starý nebo mladý, ten prostě působí a působí velmi dramaticky. Takže i z tohoto pohledu si myslím, že tady má vláda jedinečnou šanci ukázat, že je schopna takovéto rychlé opatření přijmout, které navíc nákladově není tak náročné jako jiná opatření, která se přijala v roce 2020, která budou mít opravdu dramatický dopad do státního rozpočtu. Ale tento ten dopad v žádném případě tak dramatický mít nebude a pomůže zlepšené atmosféře a pocitu i těch obyčejných zaměstnanců v České republice.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další.

Nikola Reindlová, Česká televize: Ještě pan ministr Havlíček, jestli by mohl říct, která ta varianta je pro něj nejschůdnější?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já jsem myslel, že na mě zapomenete, že se tomu vyhnu…

Tak slyšeli jste tři názory, v podstatě každý z těch názorů je jiný. Já když do toho řeknu další, tak do toho vnesu opět další, řekněme prostě, řešení, které by mohlo být. Toto je skutečně, a to musím potvrdit, v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Já nechci tady teď v tuhle chvíli bourat všechno to, co tady je. Ale principiálně bych se klonil spíš k tomu, co říká pan prezident Hanák. To znamená ani jedno z těchto řešení a hledat speciální dávku pro ty nízkopříjmové. Neumím teď říct jakým způsobem, ale bylo by to zřejmě, nebo bude to součástí té diskuze, která bude v tomto týdnu.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já možná doplním. My jsme tu debatu sice měli už na tripartitě, nicméně speciální dávka je administrativně extrémně náročná, extrémně nespravedlivá ke všem nemocným a zároveň by byla zhruba v řádu čtyř až pěti měsíců. To znamená v době, kdy už očekáváme, že ta situace bude dávno za námi. To znamená, hledáme řešení, které bude levné, spravedlivé, administrativně nenáročné a zároveň pomůže zabránit tomu, aby se virus šířil.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jenom poznámku ode mě možná nezvyklou, ale z diskuze, která byla dnes vedena, tak bych rád konstatoval, že pan premiér se více blíží tady tomu poslednímu návrhu. To znamená zvýšení nemocenské s plnou kompenzací zaměstnavatelů, to, co říkáme, přibližně do toho konce června letošního roku. A mě to mile překvapilo a rád to tady sděluji, že pan premiér v tomto případně je více na straně návrhu odborů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz, ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Zmínili jste nějakou skupinu, která by se měla na výsledné verzi dohodnout. To znamená, je to nějaká tripartitní skupina a sejde se v pátek. Kdo teda v ní přesně bude? To je jedna otázka a pak bych položila další.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Je to PTRHSD, to znamená ta standardní pracovní skupina při MPSV, při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Přizveme k tomu všechny ostatní aktéry, kteří se mají zájem účastnit. A já bych opravila – ta skupina se nesejde v pátek, ale do pátku se shodne, má se shodnout.

Vidíte, že tady máme prostě názory od Šumavy k Tatrám a potřebujeme se po těch čtyřech měsících diskuzí, diskuzí, kdy zemřelo za tu dobu strašně moc lidí a strašně moc lidí přišlo o spoustu peněz, tak se konečně z těch diskuzí musíme posunout k nějakému reálnému řešení.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz.

Kateřina Krausová, ČTK: Pak bych se zeptala, jestli jste dnes mluvili také o kurzarbeitu a jeho případné přípravě? Pokud ne, tak bych se paní ministryně zeptala, jestli případně bude ve vládě navrhovat ještě prodloužení Antiviru, když ta možnost je, protože na přijetí, prosazení kurzarbeitu a nastavení jeho pravidel zbývají čtyři týdny.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: V pátek rozhodla Evropská komise o rozšíření finančním a prodloužení dočasného rámce. Tím pádem vzniká nově i prostor pro prodloužení Antiviru. Dnes jsme se o tom velmi okrajově bavili na tripartitě.

Já jsem zmínila, že samozřejmě budeme muset asi Antivirus prodloužit, protože Sněmovna bude ve třetím čtení o kurzarbeitu jednat 10. února, pak budu vyjednávat se Senátem, aby došlo co nejrychleji k projednání v Senátu, nicméně z dnešního pohledu se mi ten termín k 1. 3. spuštění kurzarbeitu zdá nerealistický. Protože i kdybychom měli dokončen legislativní proces, tak nás čeká ještě celé to kolečko, kdy prostě vláda musí vlastně rozhodnout a shodnout se na tom, na jaké bázi kurzarbeit spustíme. Bude to poprvé a myslím si, že to dosavadní projednávání kurzarbeitu ukázalo, že to bude velmi složité.

Za mě další argument je, že i když prodloužíme Antivirus, tak bychom ho neměli prodlužovat do nekonečna, protože už o kurzarbeitu jednáme od května. Víte, že se nám to nejvíc zašprajclo v Poslanecké sněmovně. A říkám úplně upřímně: Kurzarbeit je výhodnější pro firmy, zejména výhodnější pro zaměstnance. Může zabránit tomu nejhoršímu. Nezaměstnanost máme 4,4 procenta za leden, to znamená, že se nám opět zvýšila, a ten trend bude pravděpodobně pokračovat.

A zároveň Antivirus je postavený na nepráci a my chceme přeci podporovat firmy, které se snaží fungovat a které budou do budoucna nosičem prostě naší ekonomiky. To znamená, udělám všechno pro to, aby legislativní proces byl velmi rychlý, abychom se na úrovni vlády, ale tam vidím zejména úkol pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí, abychom se shodli na podmínkách, za jakých podmínek spustit kurzarbeit, a pak samozřejmě k tomu přistoupili.

Jde o pracovní místa, jde vlastně o každý týden a nezaměstnanost nám bohužel roste, i když si myslím, že prostě Antivirus zachránil stovky tisíc pracovních míst.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Tady my jsme dnes získali tu informaci od paní ministryně, že Evropská komise umožňuje prodloužit a prolongovat tato opatření. V tomto případě a s ohledem na to, jak vypadá proces Poslanecké sněmovny, a nevíme a neumíme odhadnout, jaký bude proces v Senátu a zda to Senát třeba ještě nevrátí, tak bychom rozhodně doporučovali minimálně prodloužit Antivirus do konce dubna letošního roku.

Je to jak z preventivních důvodů, tak předvídavosti pro podnikatele. Samozřejmě je to na rozhodnutí vlády, ale myslím si, že to je tak na hraně ještě možností, protože je nutno ještě, aby vláda následně přijala to rozhodnutí, že kurzarbeit aktivuje. Takže to by bylo určitě k pomoci, ale my samozřejmě, i tady s panem prezidentem Hanákem jednoznačně podporujeme co nejrychlejší projednání v Poslanecké sněmovně a v Senátu.

Jednoznačně jsme se také vyjádřili, že podporujeme komplexní pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, ne paní Aulické a paní poslankyně Pastuchové, protože ten firmám v žádném případě nepomáhá, ten je proti zájmům firem a zaměstnanců. A my si myslíme, a proto se to taky otevřelo při dnešním jednání s tím, že se pan premiér seznamoval s postoji k jednotlivým věcem, protože řekl na rovinu, že on nezná obsah těch pozměňovacích návrhů. Takže jsme mu řekli náš postoj a požádali jsme, aby se to co nejdříve vyřešilo, protože nepovažujeme za logické, že tady dochází k tomu, že vnitřní rozpory koalice se zatím nedaří prosadit v Poslanecké sněmovně. To si myslíme, že není ve prospěch věci. Takže proto i ten návrh, aby byl Antivirus v této chvíli prodloužen do konce dubna, to by mohl být dostatečný čas.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Tak já za nás. My chceme, aby vláda samozřejmě řešila problémy dopadů ekonomiky, a kurzarbeit je jedna z klíčových věcí. Bohužel na ní vidím přesně to, co je momentálně ve společnosti – extrémní politické souboje na úkor přijetí opatření, které je zásadní pro ekonomiku.

Souhlasím s panem kolegou Středulou, že je potřeba Antivirus prodloužit, nebo těch 4,4 se budeme divit, kam vyskočí nezaměstnanost, protože velká část ekonomiky, i když ne ta rozhodující, má samozřejmě své ekonomické problémy a bude muset lidi nějakým způsobem řešit. Proto znovu výzva přijmout co nejdříve kurzarbeit, anebo prodloužit Antivirus. A ono možná ani nebude stačit do 30. 4., protože mám obavy, že v té politické válce, která je, která bohužel je vždycky před volbami, to nebude dobře zvládnuto. A mně to vadí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě pan Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak kurzarbeit je nepochybně nesmírně důležitý zákon a nemůže se úplně uspěchat. Co je podstatné, je to, že Antivirus je fungující a Antivirus, což jsme i my tvrdili, protože bude šance ho prodloužit, se samozřejmě prodloužil. Takže podstatné je to, a to je dobrá zpráva, Antivirus je dobrý program a firmy nemusí mít žádný strach o to, že by v průběhu března nebo dubna měly problém.

Kurzarbeit je nesmírně důležitý zákon. Tady bych to nedával do souvislosti s tím, jestli poslanec Sklenák nebo poslankyně Pastuchová nebo poslankyně Aulická. Když se podíváte do toho detailu, zjistíte, že pro ty podnikatele tam zas až tak úplně velká změna není. Je to vůbec otázka té platformy, na čem se to postaví. Jestli na principu Antiviru, nebo se to postaví na principu celé řady změn různých zákonů.

O tom je Sněmovna a jsem toho názoru, že tady by se to mělo diskutovat nejenom koaličně, ale i na úrovni Sněmovny. A konečně desátého to do té Sněmovny jde. To znamená, ano je pravda, že se to táhne, o tom není nejmenších pochyb, s tím souhlasím. Je třeba, aby se kurzarbeit v brzké době přijal. S tím taky plně souhlasím.

Ale podstatné je to, že je lepší ho dobře připravit, vyjasnit si to, než dělat dnes nějaké unáhlené rozhodnutí, které prostě zase bude šité jenom trochu horkou jehlou. O nic více nejde, důležité je, že Antivirus může pokračovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych možná ještě doplnila, omlouvám se, pana vicepremiéra. Nicméně opravdu upozorňuji jako ministryně práce a sociálních věcí, jako ministryně ministerstva, které vybudovalo v řádu dní nejúspěšnější protikrizový vládní program Antivirus, že pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické a paní poslankyně Pastuchové je pro MPSV nerealizovatelný.

Odmítají ho kromě tripartity také úřady práce. Pokud bude přijat pozměňovací návrh paní poslankyně, já si jich velmi vážím a velmi si vážím té snahy přijít s nějakým řešením, tak budou podnikatelé dostávat ty peníze pozdě, v řádu týdnů.

Je tam velmi silné riziko korupce, protože o přidělení těch dotací budou rozhodovat tzv. poradní sbory, to znamená, často o tom, o kurzarbeitu bude rozhodovat vaše konkurence. Je tam, vlastně není tam žádný mezní termín o tom, do kdy mají tyto dobrovolné poradní sbory rozhodovat. Peníze z kurzarbeitu nebudou nárokové atd. atd. Pro úřady práce, nebudu mluvit za tripartitu, je tento pozměňovací návrh nerealizovatelný.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz prostřednictvím videokonference, pan Kopecký, iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Já bych měl, prosím, dvě otázky. Jestli dnes vláda rozhodne o roku, kdy bude v České republice ukončeno využíváno uhlí, když je zjevné, že máte rozdílné názory, Hnutí ANO a ČSSD. Respektive pan ministr životního prostředí Brabec se také dříve vyjádřil, že by to měl být rok 2033, tak jak to říká sociální demokracie. To je možná na pana vicepremiéra Havlíčka. Jestli hnutí ANO sociální demokraty plus pana Brabce přehlasuje, anebo jestliže, když se na tom neshodujete zatím zjevně, tu věc zatím odložíte. Druhá věc. Mě zajímá, jaké jsou ty tři návrhy, alternativní, jak motivovat lidi, aby zůstali v karanténě a neroznášeli covid, protože se obávají, že budou na tom tratit finančně. Z vyjádření vás, paní ministryně, a vás, pane vicepremiére, vyplynulo, že máte dost velký rozptyl v tom, co si o tom myslíte. Je v tuhle chvíli reálné, že se na něčem do pátku dohodnete, respektive do pondělí příštího týdne? Anebo se, vzhledem k tomu, že jsme i v roce, kdy je volební kampaň, může stát, že poté, co jste si tady představili různé návrhy, tak ty lidi, kterých se to týká, že mají zůstat doma, nakonec si vyslechnou jenom tato slova a nebude přijato vůbec nic? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já začnu tedy tím uhlím. Ještě jednou tedy k té Uhelné komisi. Uhelná komise jakožto vládní poradní orgán složený z odborníků, zástupců, jak už jsem zde říkal, různých stran a krajů rozhodla hlasy 19:15 pro jízdní řád směřující do roku 2038. Pan ministr Brabec nebyl proti roku 2038. On se zdržel. To znamená, že to finální rozhodnutí bylo tak, že proti byly pouze dva ekologické subjekty.

Nicméně to nic nemění na situaci, že je to v tuto chvíli na vládě. A my nechceme v tuto chvíli, i když by to samozřejmě možné bylo, tlačit cokoliv na sílu. Je to zásadní rozhodnutí, důležité rozhodnutí a my nemáme problém s tím, pokud se to bude ještě v rámci mezirezortu diskutovat.

Moje stanovisko je jasné, je neměnné. Nepřipadá v úvahu, že bychom v tuhle chvíli měnili názor Uhelné komise. Co připadá v úvahu, je diskutovat to vládní usnesení, které tam samozřejmě může mít ještě různé parametry. A to jsme připraveni v klidu diskutovat s jednotlivými rezorty.

Co se týká toho druhého, to je spíše na paní ministryni Maláčovou. Já jsem jasně řekl, že i když dnes vnímáme třeba různé řešení toho příspěvku, tak principiálně nediskutujeme nad tím, že by určitá motivace být měla. Ale hledáme to, aby ta motivace dávala smysl.

Proto jsem tady i řekl všechny ty mínusy, které to může přinést. A jde o to, aby ta motivace, která bude, a ten přínos její byl nad tím, co všechno z toho může mít jaksi negativní dopady. Ale není tady, řekl bych, fatální neshoda.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já, k té Uhelné komisi. Za nás je asi důležité, aby se lidem řekla pravda. Jakou budou mít práci, pokud se ukončí těžba uhlí, co to udělá s těmi nejvíce postiženými regiony. A za třetí, co to udělá s cenami za energii. Budeme si pak všichni moci dovolit, bude to vlastně za energii. Bude to sociálně únosné? To jsou ty tři věci, které by se měly zejména vyjasnit.

Co se týká té motivace pro zaměstnance. Podívejte se, my už diskutujeme několik měsíců. Všichni máme plný plat. Mezitím ekonomika krvácí, lidé jsou na dně, finančně. Mají spotřebované svoje finanční rezervy. My neustále diskutujeme, do nekonečna. A tu situaci už jsme tady jednou měli, že pan vicepremiér to oznámil v médiích a výsledek žádný nebyl. To znamená, já udělám všechno pro to, abychom do konce týdne měli řešení a shodli jsme se.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Děkuji za odpovědi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, pan Bartoníček, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, budu co nejstručnější a poprosím o stručné odpovědi. Prosím, není mi jasné, proč to všechno tak dlouho trvá? Není to už i příliš pozdě? Protože máme tady covid už poměrně dlouho, spousta lidí zemřelo, spousta lidí je doma atd. Není to skutečně, pane ministře, pozdě? Druhý dotaz: Vycházíte z nějakých zahraničních zkušeností, pane ministře? Jsou pro vás některé země, třeba pokud jde o kompenzace nebo třeba i nemocenskou, příkladem? A třetí dotaz jenom v největší stručnosti, protože už se o uhlí mluvilo hodně: Myslíte si, že to, že do určité míry sociální demokracie teď debatuje se Zelenými o možné společné kandidatuře, že to nějakým způsobem ovlivní další kroky vlády nebo vůbec rozhodování ve vládě? To je vše, děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho, že se to vleče, to rozhodně nemá vliv na to, jestli umírá více, nebo méně lidí. Dnes jsme v situaci, kdy hledáme jakékoliv další řešení, ale dát do rovnítka to, že někomu přispějeme o 200 korun více a zemře zde méně lidí, to skutečně není absolutně relevantní v tuto chvíli.

Vidíte sám i na této diskuzi, která je, že jeden názor mají zaměstnavatelé, ti ho mají poměrně jasný, jeden názor, a ten je dost zásadně odlišný, mají i zaměstnanci. A my, jako vládní činitel, se snažíme najít nějaký rozumný kompromis mezí tím. Ten kompromis by mohl být tento týden nalezen.

Ale diskutujme taky o jiných formách motivace. To není jen to, že dám někomu 200 korun navíc, a najednou budeme vidět, že se otočí kormidlem dějin a v celé Evropě bude umírat méně lidí. Je to o tom, že musíme začít využívat i další typy antigenních testů, ať už to jsou ty žvýkací, nebo jsou to ty testy přes kloktání. Musíme začít motivovat prostřednictvím těchto testů pro návštěvu kulturních, sportovních akcí a tak dál, které jsou.

Co se týká toho uhlí, tak nepochybně námluvy ČSSD a Zelených v tom sehrávají svou roli. Ale já myslím, že tady bychom si neměli brát jako rukojmí obyvatele ve smyslu toho, že budou mít dražší elektrickou energii a že budeme jako země nesoběstační. Prosím pěkně, tohle nechme odborníkům. Odborníci zejména z ČEPS udělali velmi komplikovanou analýzu. Proto zde byla Uhelná komise a my jsme jasně řekli, že není možné, abychom elektrickou energii nakupovali, abychom se stali závislými, aby byl dražší, nebo abychom zde vybudovali energeticky nevhodné nebo nebezpečné zdroje.

To je vlastně, řekněme, výsledkem jednání Uhelné komise a neztenčujme to do toho marketingového pohledu rok 2038 a 2033. Protože pak taky můžeme skončit v roce 2043, což byl požadavek průmyslu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula chtěl doplnit.

Radek Bartoníček: Pane ministře, tam byl ještě ten dotaz, že mě zajímá, jestli jsou pro vás příkladem těch kompenzací nebo třeba nemocenské a podobně některé okolní země. A jenom reakce na vaše odpovědi: Děkuji za ně, mně šlo jenom o to, jestli to rozhodnutí neměli přijít dřív. Je mi jasné, že vedete dlouhou diskuzi několik měsíců, ale neměli jste si říct v některé chvíli, třeba už v listopadu, konec diskuzí, tak to rozhodneme, tečka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: V zásadě možná máte pravdu, a dokonce i paní ministryně má v tomhle pravdu, když říkala, že jsem s tím přišel někdy na konci listopadu. V té době, když jsem to vznesl, tak proti bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, v té době byly proti odbory, které tvrdily, že je to v tuto chvíli nesolidární vůči těm, kteří pobírají nemocenskou a nemají tuto nemoc. Jak to budete řešit s těmi, kteří už nemocni byli? A nebyli jsme schopni najít vůbec řešení, které by bylo aspoň trochu spravedlivé.

A tehdy i Ministerstvo práce a sociálních věcí se k tomu stavělo minimálně velmi rezervovaně. Já jsem to chápal, tu jejich argumentaci. To vůbec nebylo o tom, že bychom s tím nějak zásadně polemizovali. Dnes jsme posunuti a v zásadě to, co říkají odbory, je velmi systémové řešení. To objektivně říct musím. To znamená, zvedněte nemocenskou všem.

Na druhou stranu to je extrémně drahé řešení a současně je to řešení, které by trvalo minimálně týdny, protože by to muselo projít zřejmě legislativní cestou. To znamená, nebylo by to řešení okamžité.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já ještě k reakci, pane Bartoníčku, ještě reakci s dovolením na ty vaše dvě otázky, zda to není příliš pozdě. My to požadujeme od druhé poloviny března loňského roku. Ve chvíli, kdy se navíc udělal Antivirus, tak jsme upozorňovali na to, že to zaměstnavatelé dostávají kompenzováno, ty některé věci, ale s tím, že to mnozí zaměstnanci vůbec nepocítili. To znamená, že se jim nezvýšila náhrada.

Další věc, jestli je některá země příkladem. Problém je, že skoro všechny země, až asi na čtyři, nám mohou být příkladem. Ale kdyby třeba byl příklad aspoň Poslanecká sněmovna, tak to by bylo podle našeho soudu zajímavé. To znamená, že lidi by byli doma na home office za sto procent. To si myslím, že by nikdo neprotestoval.

A co se týká drahoty toho opatření. Já nevím, co je dražší než zdraví. Já už to opravdu nevím a musím použít tady tento příměr. Jestli si někdo myslí, že je něco dražšího než zdraví, tak prosím, ať předstoupí před lidi a řekne to. My tady řešíme zásadní věc, že máme před extrémně nebezpečnou vlnou, která může dokonce, aspoň se o tom teď hovoří, že ty mutanty jsou daleko nakažlivější. A vůbec to nebude o 15 minutách s tím člověkem, ale o mnohem kratším časovém úseku.

A my tady máme žabomyší válku o to, jestli to dáme, nebo nedáme. A možná to dáme a potom to někdy přesuneme. A výsledek je, že ti lidi o to zdraví přicházejí, na té nemocenské jsou a je to úplná katastrofa.

Jestli si někdo umí představit, že oba rodinní příslušníci přijdou, a přitom mají oba dva částku někde kolem mediánu příjmu, a jdou na nemocenskou, nebo budou vytrasováni, tak se dostanou na hranici příjmové chudoby. To znamená, že všichni pod nimi jsou pod úrovní příjmové chudoby pro tu skupinu. To přece nemůžeme připustit takovou situaci.

Takže když jsme, znova to řeknu, když jsme rozhodovali o loss carryback, které využívají zahraniční společnosti, v řádech 30 miliard korun, tak jsme nehnuli brvou, ale když tady řešíme pro obyčejné lidi, tak se tady tváříme, že oni si to nezaslouží? Já tomu opravdu přestávám rozumět, toto není o zdravém rozumu a o snaze mít zdravou ekonomiku. Když nebudou zdraví lidé, nebude zdravá ekonomika. To je jednoznačné. A prosím vládu o co nejrychlejší rozhodnutí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom ještě k tomu uhlí. Ta Uhelná komise je přece složená z nejvýznamnějších expertů země a jde i napříč politickým spektrem. Když rozhodovala o těch rocích, tak přece brala v úvahu všechny dopady, které tam byly. K tomu vláda má program Re:start pro všechny tři postižené kraje. A bude to zapracováno i v Národním plánu obnovy, který tady pan vicepremiér dopracovává a někdy na konci února půjde do vlády.

Takže nestrašme, že ti lidé nebudou mít práci a že přijde nějaká katastrofa. Je to práce skoro dvou let vynikajících expertů a celého politického spektra. Tak to před volbami nezpochybňujme

 A co se týče, Josefe, loss carryback, zatím to bylo 400 milionů. Taky říkejme přesně čísla.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: To teprve přijde.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Nepřijde, máme zisky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Pokud už nechce nikdo nic dodat, tak to je konec tiskové konference. Hezké odpoledne.