Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 17. března 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme se dnes sešli na mimořádném jednání tripartity. Diskutovali jsme se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o dopadech Putinovy války na Českou republiku a taky o konkrétních krocích, které vláda dělá, aby se nám podařilo dopady snížit.

Já jsem informoval a připomenul jsem reprezentantům zaměstnavatelů a zaměstnanců ty kroky, které vláda udělala, a také to, co ještě připravujeme. Samozřejmě těch dopadů, přímých i nepřímých, na Českou republiku je celá řada a musíme se s nimi vyrovnávat. Musíme se s nimi vyrovnávat rychle a musíme se s nimi vyrovnávat správnými kroky.

Ten první dopad, to, co vlastně Česká republika zaznamenává jako přímý důsledek války, je samozřejmě uprchlická vlna. Jsou to lidé, kteří utíkají před válkou. Utíkají proto, aby si zachránili svůj život, a my jim musíme maximálním způsobem pomoci.

V současné době je v České republice zhruba 270 tisíc lidí, kteří utekli před válečným konfliktem na Ukrajině, a musíme si přiznat, že jsme na samé hranici toho, co bez nějakých větších problémů dokážeme absorbovat. A musíme pokračovat v těch krocích, které nám umožní zvládnout i další vysoké počty, protože nikdo nevíme, jak dlouho bude ta situace na Ukrajině tak špatná, jako je teď, a jak dlouho budou muset lidé utíkat, aby si zachránili svůj život a život svých dětí.

My jsme pro pomoc lidem postiženým válkou připravili řadu opatření. Zřídili jsme národní a krajská asistenční centra pro pomoc Ukrajině. Zavedli jsme příspěvky přímo pro uprchlíky, sociální příspěvek 5 000 korun. Zavedli jsme kompenzace ubytovacím službám pro české poskytovatele 200 až 250 korun. Schválili jsme příspěvek rodinám ve výši 3 000 korun měsíčně na každého ubytovaného uprchlíka s tím, že to nebude celkově moci přerůst přes 9 000 korun za měsíc na domácnost. Obcím a krajům, to se stane, bude poskytnuta dotace na nákup mobilních domů, obytných buněk, na opravy, rekonstrukce budov, aby mohli ubytovat část uprchlíků.

Předloha o dočasném zavedení mimořádné ochrany zlepší lidem, kteří utekli z Ukrajiny, získání pobytového oprávnění. Zajistí jim zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Snažíme se v několika krocích zjednodušit přístup na pracovní trh, protože samozřejmě to, co je dobré a správné, je, aby ti lidé mohli co nejrychleji se zapojit do práce, a tím bychom i snížili jejich závislost na státní podpoře.

Už teď cizinec se speciálním vízem může žádat o vydání povolení k zaměstnání. To získá neprodleně, a má tak přístup na pracovní trh. A nyní se pracuje na legislativní úpravě, která by lidem z Ukrajiny umožnila volný přístup na trh práce, tedy že by nemuseli mít pracovní oprávnění. To se chystáme navrhnout co nejdříve a chceme, aby to prošlo legislativním procesem tak, aby ta úprava co nejrychleji platila.

Všechna ta opatření děláme proto, že prostě ženy a děti, to jsou hlavně ti, kteří přicházejí, tak utíkají proto, aby si zachránily život. My musíme a chceme jim pomáhat. A chceme je co nejrychleji zapojit do společnosti tak, aby ty náklady s tím spojené byly co nejmenší a současně aby míra akceptace českou společností byla co největší. Zatím je to obdivuhodné. Lidé jsou neuvěřitelně solidární a vstřícní. Chtěl bych za to našim občanům poděkovat, ale musíme dělat ty kroky i tak, abychom nejenom jako stát, ale i jako česká společnost si s tím poradili i do budoucna.

Ještě se zmíním o tom druhém problému, který s tím souvisí a který na všechny také dopadá, a to jsou vysoké ceny energií, vysoké ceny pohonných hmot. Pokud jde o ty vysoké ceny energií, tak jak všichni vědí, tak tím hlavním nástrojem, který používáme pro ty, kteří se dostanou do energetické chudoby, je příspěvek na bydlení. Na něj mají nárok další stovky tisíc domácností. Upravili jsme normativy, aby opravdu to pomohlo těm nejzranitelnějším. Na tuto pomoc budou letos určitě vydány dvě až tři miliardy korun.

Ti, kteří nemají na úhradu faktur na energie, mohou požádat také o mimořádnou okamžitou pomoc, která v extrémním případě může lidem pomoci a může jim pokrýt až plnou výši nedoplatku za energie. Zvažujeme zjednodušení toho systému, mělo by to být v příštích měsících, tak, aby vyplňování žádostí bylo ještě jednodušší a bylo ještě přívětivější pro ty, kteří nikdy o příspěvek v minulosti nežádali.

Snažili jsme se vytvořit také nějakou pomoc pro firmy. Rozšiřujeme ji. Již funguje zavedený program Záruka 2015–2023. Ten program jsme rozšířili o Záruku vynucená změna dodavatele energií, která bude poskytovat až do 80 procent jistiny zaručovaného úvěru, maximální výše může být dva miliony korun, doba ručení až dva roky.

Připravili jsme také ropný trojlístek. To je to zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Drobným podnikatelům a živnostníkům určitě pomůže zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun a Ministerstvo financí zadalo příslušným orgánům systém kontrol marží u distributorů a prodejců pohonných hmot, který má odhalit případnou snahu o navyšování ceny pohonných hmot. A myslím, že důsledky těch opatření jsme viděli už v minulých dnech, kdy cena pohonných hmot na čerpacích stanicích klesla až o několik korun.

Nadále nechceme jít cestou plošných opatření, protože to není řešení. Často to ani není možné z hlediska evropských předpisů, ale ten dopad potom má závažné důsledky a dopadá to zpravidla vždycky na střední třídu, jenom s nějakým odsunem o pár týdnů, ale nakonec to lidé stejně budou muset zaplatit. Některá ta opatření jsou dražší než ta cílená, která opravdu pomáhají a která naše vláda dělá.

Samozřejmě ta situace není a nebude jednoduchá. Putin nevede jenom válku na Ukrajině, ale vede i ekonomickou válku a informační válku a kybernetickou válku se státy Evropské unie, se svobodným světem. To nějaké dopady má. Bude nás to všechno něco stát, ale musíme si s tím poradit.

Já bych chtěl v této souvislosti poděkovat představitelům tripartity, jak odborům, tak zástupcům zaměstnavatelů, za velmi racionální přístup, velmi dobrou diskuzi, řadu podnětů, které jsme dostali. Je jasné, že jejich hlas je kritický v řadě směrů a ukazují nám na nedostatky v tom systému, nebo to co oni považují za nedostatky, ale i to je potřeba vést. Já jsem rád, že jsme v takovémto dialogu, a věřím, že společnými silami dokážeme tu situaci zvládnout.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana předsedu Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji hezké dopoledne, vážený pane premiére, dámy a pánové. To první, co bych tady rád řekl, je poděkování panu premiérovi. Za odvahu, za dobrou značku České republiky, kterou prokázal svou návštěvou v Kyjevě spolu s dalšími premiéry. Taky jsem požádal, pokud by to bylo jen trošku možné, poděkovat i jim, protože si myslím, že to je přesně ta ukázka, kterou tady potřebujeme.

Nikdo není rád, když ráno otevře jakýkoliv sdělovací prostředek a vidí zprávy, které ukazují na neuvěřitelnou, hrůznou agresi Ruska vůči svému sousedovi. Je to něco, co jsem si nikdy nepředstavil, že můžu zažít, a každého nás to stresuje. Obzvláště jsme si všichni mysleli, že si oddychneme po covidu, a najednou jsme ještě v horší, daleko horší situaci, co jsme mohli zažít.

Patří také poděkovaní všem, kteří se podílejí na pomoci těm, kteří chrání svůj vlastní život a utíkají. Ať už je to v Polsku, Slovensku, ale já tady chci hovořit zejména o České republice. Všichni ti zaměstnanci, které možná někteří dříve pojmenovávali otřesní úředníci, hrozní, je potřeba s nimi udělat to, či ono, a oni jsou neuvěřitelně pracovití empatičtí, připraveni pomoci. A my jsme požádali i pana premiéra i vládní tým, aby našli způsob a formu, jak to, co dosud nebylo realizováno, aby realizováno bylo. Aby těm lidem bylo nejenom poděkováno, ale zároveň aby to bylo vyváženo finanční částí toho poděkování.

Druhá věc je ale pravdou, že to neskončí. Ty počty jsou obrovité. Budou pokračovat a jsme teď v nové situaci, která říká, musíme těm lidem pomoci. Česká republika bude muset velmi rychle sanovat, a o to jsme požádali, oblast zdravotnictví, oblast školství, ale také celou oblast sociální péče. Ve smyslu, že tito lidé nebudou hned tak schopni zabezpečit svůj vlastní životní provoz jakoukoliv novou částkou. Musíme ale však udělat vždycky všechno tak, a pan premiér a celý tým pana premiéra jednoznačně potvrdil, že všichni musí dostat stejně. To znamená, nesmí vzniknout žádný rozdíl mezi českým občanem či uprchlíkem z Ukrajiny.

A my jsme dnes zrovna ráno s mým kolegou z Odborového svazu KOVO řešili jednu zprávu. Já vám řeknu, jak ta zpráva zněla, aniž bych identifikoval místo. Začala se šířit včera večer informace, že v jedné nadnárodní společnosti ve východních Čechách propustili českého zaměstnance a nahradili ho ukrajinskou zaměstnankyní. My jsme si to přes noc a brzy ráno ověřovali a potvrdilo se, že to není pravda.

Neboli bude se šířit spousta informací. Některé pravdivé, některé polopravdivé a některé úmyslně nepravdivé. A my jsme přislíbili, že budeme pomáhat i v tom, abychom tyto informace se snažili odladit, aby se tady nešířilo něco, co je lež, anebo dokonce smyšlený příběh, který už je v té informační válce její součástí.

Zároveň jsme požádali pana premiéra, aby Ministerstvo po místní rozvoj připravilo plán na výstavbu desítek tisíc nových bytů. Protože je zřejmé, že uprchlíci tady zůstanou a všechny dosavadní uprchlické krize hovoří o tom, že přibližně 70 procent těch, kteří ze své země utekli před válkou, tak v té hostující zemi zakotví a zůstanou. A my nemůžeme připustit, nikdo, doufám, že zůstanou bydlet v nějakých provizorních podmínkách. Musíme to řešit.

Je to věc, která nejenom může být velmi zajímavým podpůrčím prostředkem pro český průmysl, výrobu stavebních hmot a podobně, ale zároveň jasným vzkazem, že jsme připraveni i takové věci zvládnout. Navíc můžeme zlepšit kvalitu v řadě oblastí, a dokonce můžeme tím pomoci i možnosti stěhování se občanů nejen České republiky napříč Českou republikou. Věřím tomu, že k tomu dojde.

Zároveň jsme ale také upozornili a požádali pana premiéra – on sám, a chápu ho velmi dobře, používá u těch, kteří se snaží zneužít té situace, používá slovo šmejdi. Já tomu rozumím, chápu a slušnost pana profesora je samozřejmě známá, ale mafián zůstane jen mafiánem. Jestli je malý, nebo velký není podstatné. Ale nazývejme ty lidi tímto jménem.

Jestli někdo má tu drzost přijít za uprchlíkem a nabídnout mu za 20 eur místo ve frontě před koordinačním centrem. Nebo se snaží mu zaplatit za tu SIM kartu, kterou dostal, aby ji pro svůj účel získal. Nebo se snaží zaplatit PIN kód, který má k tomu účtu, který získal na tom centru. To je prostě něco, co se stát nesmí, a my musíme jasně ukázat a obzvláště teď v době nouze, že takovíto lidé budou okamžitě potrestáni. Okamžitě a způsobem, který bude zodpovídat té situaci. To znamená se zhoršením, tak jako jsme to dělali v době covidu, musí se stát i teď.

Je ale celá řada problémů, které nevymizely a musí se řešit. Před 24. únorem tady byla vysoká inflace, velmi nepříjemná situace s energiemi a musíme to všechno řešit. Začínají se nám lidé propadat do chudoby. Ta čísla se zvýšila z devíti procent příjmové chudoby na patnáct až šestnáct procent.

Musíme řešit otázky nebývale navyšovaných cen, které u některých jsou spekulativní. Tak jsme zopakovali ten návrh, že Česká republika má k dispozici nástroj, který se jmenuje zákon o cenách, a že je možné přistoupit případně k věcně usměrňovaným cenám. Prosím, to neznamená cenový strop. To znamená přímou kontrolu nad takovouto možnou situací, kdy někdo chce zneužít této mimořádné situace, a Česká republika tento nástroj má.

Dále jsme požádali o to, abychom se soustředili na českou soběstačnost, ať už to je ve výrobě potravin, využití zdrojů, to znamená i uhlí, potraviny, farmacie, tak, abychom byli zabezpečeni. Protože nikdo nevíme, co udělá agresor, a ty výhružky, které jsou, by nás měly skutečně dostat do situace, že se ochráníme.

Ale také jsme navrhli, aby se řešil problém firem. Aby ekonomická diplomacie zvýšila frekvenci a dostala dodatečné prostředky pro možnost zajišťování nových vstupů, které dosud byly závislé na Rusku nebo na Bělorusku, bohužel teď už i na Ukrajině, aby se napomohlo fungování.

A ještě jeden nástroj, protože jsme se setkali s jedním příkladem, kdy banka odstavila firmě účet, kde bylo 90 procent prostředků včetně prostředků na mzdy, a musím tady poděkovat ministru financi, že FAÚ zafungovalo velmi rychle. Tady toto opatření ze strany této velké banky okamžitě anulovalo a firmě dalo jasně najevo, že takovýto přístup možný není, že se prostě v České republice nebude postupovat podle pocitů, ale podle práva. A já jsem tomu rád, protože i takové věci mohou zhoršit atmosféru ve společnosti a zrovna tímto způsobem by to nemělo být.

Také jsme požádali o takové jednoduché věci, ale přesto důležité pro lidi, jako je například: Zkusme projednat to, aby skutečnost, že se má skončit s topením na pevná paliva a přejít na nějaký jiný, třeba plyn, tak abychom to začali řešit. Protože i prodloužení na jiný časový úsek by bylo lepší variantou než říct lidem, běžte na plyn a potom někdo ten plyn vypne. To samozřejmě by možné nebylo, takže věřím tomu, že najdeme ten způsob, jak to zvládnout, aby to se lidí nedotklo.

Také bychom chtěli institut národního správce. To je pro firmy, které se dostávají do potíží proto, že se jejich majitel, to ony si nezapříčinily, dostal na nějaký sankční seznam. Protože my nemáme cíl, aby ta firma skončila, ale máme cíl, aby byly zastaveny všechny finanční toky směrem do Ruské federace a těmto lidem, kteří financují agresi. A v tomto případě by to byl jeden z nástrojů a věřím, že se Ministerstvu financí podaří poměrně rychle, i když poměrně složitou normu, vytvořit tak, aby takový nástroj tady existoval i pro příště.

Je také pravdou, že jsme požádali pana premiéra, abychom se podívali více na Green Deal, který nám tady teď bude páchat poměrně slušné problémy, i když vím, že pro některé to může být i přesně opačný vztah ke Green Dealu, ale tady si myslím, že potřebujeme ochránit firmy.

Taky jsme požádali o to, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí přehodnotilo aktuální situaci kolem dávek, sociálních, protože jsou některé dlouhodobě nevalorizované. Bylo přislíbeno, že se na to podívá. Bylo to v legislativním plánu až na příští rok, ale myslím si, že ta inflace, která teď je, tak je opravdu drtivá a je potřeba se na to podívat a udělat restart.

A v neposlední řadě takový detail, jako je například, aby se připravila česká pracovní legislativa do ukrajinského jazyka. Aby se přeložila, aby ti lidé, co tady jsou, si to mohli přečíst, protože nejsou v situaci, že by si přečetli český text a ještě mu rozuměli. A navíc je potřeba si i pomoci a věřím, že k tomu dojde, třeba pomoci i našim zaměstnavatelům v tom, že pokud budou vzdělávat zaměstnance třeba z Ukrajiny na český jazyk, tak aby v tomto případě dostali podporu státu, protože každý, kdo v tomto případě a v této situaci pomáhá, je podle našeho soudu důležitý a potřebný a každá tato snaha by podle našeho soudu mohla být brána vážně.

A dvě témata poslední. My jsme připraveni dělat vše pro to, abychom zachovali sociální smír. Je to důležité nejenom pro tuto dobu, ale abychom ji úspěšně překonali po všech stránkách, a jsem rád, že pan premiér nám dal i nový termín tripartity už na 12. 4. s tím, že pokud bude potřeba se sejít dříve, že je připraven i takto v mimořádném formátu. Za to velmi děkuju.

A druhá věc: Navrhli jsme, aby se začala práce na plánu hospodářského růstu České republiky, který by i zahrnoval oblasti, které bychom mohli nabídnout po válce na Ukrajině Ukrajině, protože jsem přesvědčen o tom, že obhájí a že ustojí ten útok, a společně i s námi, abychom jim mohli nabídnout něco, čím bychom my mohli aktuálně, Česká republika, následně pomoci v rekonstrukci Ukrajině po válce. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím pana prezidenta Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže vážený pane premiére, dámy a pánové, příjemné dobré dopoledne. Na úvod, já jsem říkal na začátku tripartity, že jsem rád, že byla svolána mimořádná tripartita k celé té kauze lex Ukrajina, ale i k ekonomické situaci země. Na zemi dopadá obrovský problém zvyšování veškerých cen energií, včetně pohonných hmot.

Na úvod jsem za nás zaměstnavatele a podnikatele řekl, že jsem rád, že mám premiéra, který jenom nemluví o svobodě a demokracii, ale svojí cestou, svým postojem, svojí statečností na území, kde se zabíjí, kde je agresor, vrah a člověk s napoleonským komplexem tam likviduje civilní obyvatelstvo, a ne vojenské cíle, a i to je tragické. Takže já si vážím takového premiéra a to je ta správná cesta. Ukázat těm lidem příklad a ukázat to, co je Česká republika. A tím, že se blíží předsednictví, prokazujeme, jak významnou částí a zemí Česká republika je.

Další poděkování za zaměstnavatele a podnikatele mám ke krizovým štábům, nejen tomu centrálnímu, který vede pan vicepremiér, ale i těm krajským. Funguje to opravdu velmi dobře, flexibilně. Byl jsem se osobně podívat na Hlavním nádraží, když přijížděl vlak z Ukrajiny. Byl jsem se podívat i v Konferenčním centru, jak se tváří ti lidé, když už z toho nádraží se tam dostanou, a jak tam všichni ti s těmi vestami běhají, protože ten můj ksicht nemusí všichni znát. A byl jsem překvapen i změnou nálady těch lidí v porovnání s tím vlakem a s tím, jak se tváří v tom Konferenčním centru. Každému z vás bych to přál. Ten, kdo pomáhal, pomoc chce a myslí to vážně.

Překvapivě musím poděkovat i všem neziskovým organizacím. To jsou lidé, kteří neuvěřitelně vstali hned 25. února, a bez rozdílu, jestli je to církevní nebo Červený kříž nebo jakákoliv jiná, odvádí skvělou práci. A Člověk v tísni, to už je taková národní hrdost a tradice. Takže já si těch lidí vážím, odvedli skvělý kus práce.

Poslední, koho pochválím, jsou samozřejmě naše firmy. Naše firmy, desítky, stovky firem včetně i naší firmy, poskytly lidem ubytování tam, kde to bude možné. Až ty ženy a matky si dají do pořádku děti, až si všechno zaregistrují, až se stabilizují a budou chtít jít pracovat, mají šanci jít pracovat. Předpokládám, že velká část z nich půjde na kratší pracovní úvazky, ale musí být zajištěna ta stabilizace.

A děkuji i firmám a tady panu ministru dopravy, v jehož krizovém štábu jsem, že jsme zvládli okamžitě od prvních dnů nastavení vlaků, odvoz humanitární pomoci, dovoz uprchlíků, a stejně tak jsme to dělali v našich dopravních firmách i já osobně s autobusy a kamiony.

Takže ta pomoc, to nadšení těch lidí je neuvěřitelné, ten počet lidí, co tady je, je taky neuvěřitelný. Takže jenom vydržme, protože člověk a lidé jsou na prvním místě, a ten agresor, ten vrah opravdu ještě asi bude chtít provést jiná svinstva. Možná zlikvidovat veškeré přechodové věci a vyprovokovat NATO a Evropskou unii a další, protože blázen to je a bude to s ním velký problém. Takže to je k tomu. Naše poděkování za všechny podnikatele. Vážíme si té práce, co odvádí vláda, premiér a všichni, kdo jsou do toho zapojeni.

Je ale druhá stránka mince a to je péče o ekonomiku a péče o to, abychom měli motivaci, aby se udržel nebo se posunul hospodářský růst a k tomu musí být ty firmy stabilizovány. Ta situace není jednoduchá, my jsme si dělali průzkum firem a řada firem právě ve vztahu k cenám energií, hlavně elektrické energie, zemního plynu, ale i té ropy, která se nepatrně začíná zklidňovat po ne excelentně účinných opatřeních vlády, tak si myslím, že je potřeba to brát vážně.

Trošku mě zklamala vláda, že nesplnila to, co jsme si dohodli, ale dnes to bylo napraveno, že budeme fungovat, porada ekonomických ministrů s účastí sociálních partnerů. To jsem si myslel, že by byla ta platforma, kde bychom probírali ty náměty na řešení. Teď řeknu příklad nové surovinové energetické politiky, nový pohled na Národní plán obnovy, nový pohled na čerpání všech evropských fondů, kde se výzvy v některých oblastech nedaří. Řeknu příklad fondu Trend. Už dva roky beznadějně to nejde, neumíme to. Takže myslím si, že tohle by byly věci, které bychom tam probírali a které je potřeba řešit.

Pak byla ještě jedna věc, která je velmi nebezpečná a Putin ji zneužije, protože to není dobrý člověk, to je zlé zvíře, které zaútočí všude, a to je otázka kybernetické bezpečnosti. Správně i kolega Zajíček z Hospodářské komory, stejně jako já jsme apelovali na vládu. Prověřme si znovu stav kybernetické bezpečnosti. Podpořme NÚKIB a zapojme firmy, které jsou v této oblasti superprofesionální, mají znalosti. Odstraňme weby nepřátel. Máme na to možnosti, vláda to umí, nekompromisně, smazat, odepsat a dávejme si i pozor, koho pouštíme do veřejného prostoru a jaké názory prezentuje.

Za nás opravdu poděkování. Soustředění se i na to, že ekonomika musí fungovat, protože budeme potřebovat větší peníze, abychom zaplatili tu naši dobrou cestu, kterou jsme nastartovali, a doufám, že na tom předsednictví ukážeme, že jsme stabilizovaná země se skvělými flexibilními lidmi. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, pokud skutečně budeme vycházet z toho, co říkal pan Středula, tak sedmdesát procent uprchlíků zůstane v Česku. Nevíme ještě, jaké bude finálně to číslo. Věnovali jste se nějaké dlouhodobější strategii na úpravu trhu práce? Protože v tuhle chvíli tedy odešli převážně muži, to je asi ztráta pro stavební firmy, dopravní firmy, na druhé straně přicházejí tedy ve velké míře ženy, což by do budoucna asi proměnilo ten trh, protože to je spíš zisk, řekněme, pro služby. Takže, jestli v tomhle směru funguje nějaká nebo bude fungovat nějaká strategie? Na to návazný dotaz: Když hovoříme o tom, že přicházejí ženy, děti, zátěž větší pro školství, zátěž větší pro zdravotní systém. Na druhou stranu, dlouhodobě se hovoří o nedostatku třeba sester, tak jestli bude fungovat nějaký princip, jak lépe zapojit ty, pokud to použiju zjednodušeně, ženy do toho, aby mohly vplout kvalifikovaně do toho systému a třeba tenhle problém vyřešit. Což jsou v podstatě související dotazy. A třetí, s dovolením, asi tedy na pana ministra dopravy. Zmiňovaly se tady zvyšované ceny energií, zvyšované ceny paliv. Hovořili jste o tom, jestli už v tuhle chvíli bude fungovat ten zastropování marží systém, anebo jestli bude třeba potřeba zprovoznit nějaký jiný systém, který by lépe vyhovoval firmám, protože ty zmiňovaly, že právě zastropování marží pro ně, na rozdíl od občanů, nemusí být tak dobré řešení? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom opravdu krátce k té strategii a k těm věcem, o kterých vy mluvíte. To je naprosto správná otázka, ale možná to chce ještě nějaký čas. My tady máme tři týdny nebo čelíme tři týdny vlastně důsledkům válečného konfliktu a příchodu lidí k nám, kteří utíkají, aby si zachránili život. A od všech těch předcházejících migračních vln, které zažila Evropa, se tato v mnoha směrech liší. Liší se intenzitou, rychlostí, ale i vlastně sociální strukturou těch lidí, kteří utíkají.

Jak jste to správně řekl v té otázce, jsou to většinou děti a jsou to většinou z těch dospělých lidí, kteří sem přicházejí, ženy. A samozřejmě platí to, co jsem řekl: My se snažíme, aby ten, kdo může, tak se co nejrychleji dostal na náš pracovní trh, a stal se tím způsobem samostatným. A určitě to bude výhodné i pro nás i pro ně i pro nějakou dlouhodobou akceptaci českou společností.

Je taky pravda, že u této migrační vlny my patříme k těm cílovým zemím a musíme s tím počítat. To neznamená, že ti lidé tu určitě zůstanou. Oni dostanou vlastně teď tu dočasnou ochranu v souladu s evropskými předpisy na jeden rok. Ale je předpoklad, že řada z nich tu může do budoucna zůstat, a tomu je potřeba samozřejmě upravit tu strategii do budoucna.

Ono to nemusí být, když bychom zůstali u těch spekulací, protože fakt nevíme, jak dlouho bude ten konflikt trvat, jaký bude mít rozsah, kolik lidí a jak dlouho bude ještě odcházet. Kdybychom vzali do úvahy to, že tu většina těch, kteří teď sem přišli, zůstane, tak si musíme ale uvědomit, že až skončí ten válečný konflikt, tak sem přijdou i jejich muži, kteří zatím vlastně bojují proti ruské agresi. Takže by se zase změnila ta skladba těch lidí, kteří přišli do České republiky.

Takže v těch strategiích musíme zohlednit nejen, kdo teď přichází, ale i co by se mohlo stát. Ale je na to ještě opravdu brzo, abychom měli nějakou detailnější analýzu. Představu samozřejmě máme a musím říct, že, a to chci opravdu pochválit všechny, kteří se na tom podíleli, ono tady už to poděkování zaznělo a já ho ještě podtrhnu. Když se podíváme na srovnání toho, jak jednotlivé země zvládají tuhle uprchlickou vlnu, tak Česká republika patří k nejlepším, ne-li je nejlepší, protože na počet lidí, kteří sem přišli, máme nejvyšší počet registrovaných.

To znamená, jsme schopni okamžitě vlastně ty lidi evidovat, dát jim potřebné informace, provést všechny ty zdravotnické, bezpečnostní a další prověřování a to všechno prostě funguje velmi dobře, takže si myslím, že jsme připraveni na ty další kroky, které budou následovat. A ještě část toho dotazu určitě směřovala na pana ministra dopravy, tak prosím Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Jednak jsme se zaměřili na kontrolu marží v celém tom distribučním řetězci pohonných hmot. To je zdvižený prst a budeme vyhodnocovat, jak to odpadne na další vývoj cen. V tuhle chvíli registrujeme významný pokles ceny ropy na světových trzích o více než 26 procent a předpokládáme, že i ceny pohonných hmot v České republice musejí ten trend následovat.

Zároveň pomáháme dopravcům v dalších oblastech tam, kde se dostaví závažné komplikace v cash-flow, tak odkládáme samozřejmě silniční daň u těch nákladních vozidel nad 12 tun, v případě vozidel do 12 tun, tam vypouštíme silniční daň jako jeden z konkrétních kroků, jako jedno z důležitých opatření, a včera jsme také prezentovali odklad DPH, záloh DPH pro ty, kteří by se ocitli v komplikované situaci. Dnes na Ministerstvu dopravy proběhne jednání s bankovní asociací a se sdružením ČESMAD BOHEMIA ohledně další možné pomoci tam, kde se to dotkne i leasingových splátek.

Co se týče stavebního průmyslu, tak tam sledujeme poměrně velký nárůst cen jak ocelových výztuží, které jsou nezbytné pro dopravní stavby, ale nejenom pro dopravní stavby, a vlastně všech dalších materiálů, které jsou náročné na energii při jejich výrobě. Dnes večer proběhne jednání se zástupci těch velkých stavebních společností, protože chceme udržet investiční tempo i jako příležitost, důležitou pracovní příležitost, a zároveň jako věc, která má přispět k dalšímu rozvoji ekonomiky v České republice. Takže pro nás je důležité tohle v maximálním možném rozsahu udržet a jednat se stavebními firmami individuálně tam, kde by opravdu bylo potřeba u těch konkrétních nárůstů vyjít vstříc v rámci existujících smluv.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím pana předsedu Středulu, potom pana prezidenta Hanáka.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: K tomu vašemu dotazu, děkuji za něj. Zatím ten systém samozřejmě být nemůže, ale jedna z věcí, kterou jsme dnes třeba projednávali, je, aby se na KACPU rovnou žádalo o to, aby napsali, jakou mají kvalifikaci ti žadatelé. Tím vlastně můžete daleko rychleji propojit. Takže jeden z takových případů: Paní vědkyně z Ukrajiny, která je špičkovou vědkyní v oblasti polymerů, tak by byl dost velký problém, kdyby měla pracovat někde v sociálních službách nekvalifikovaně. Ideální je využít té kvalifikace, pokud by měla zájem. Takže snaha tady je.

Co se ale týká sociálních služeb, zdravotnictví, na Ukrajině je teď válečné zdravotnictví. Oni teď potřebují ty lidí, co to umí, zachraňovat životy. Teď bychom měli vymazat tu potřebu, říct ne, teď není ten čas. Protože oni tam pomáhají.

Ti, co přišli k nám, musí prokázat kvalifikaci. Není možné, nemůžete nikoho dát jako zdravotní personál, když nemáte prokázáno, zda to umí. Navíc musíte nejdřív naučit jazyk, aby mohli komunikovat, jestli to bude přes angličtinu, to je samozřejmě jednodušší, pokud je to množné, ale musíte najít i to místo, kde může dojít ke komunikaci. Takže dnes věřím tomu, že se podaří znásobit ty kapacity na učení se jazyků.

Dále musí, pokud jsou tam nějaké omezující faktory typu: má děti. Když máte nastoupit někde v šest hodin ráno do továrny, tak nikde žádná naše školka zatím nemá ty možnosti, že by otevřela v pět ráno, abyste mohli to dítě tam dát. Takže to všechno musí být součástí toho systému, aby se umožnil ten následný vlastně bezproblémový vstup právě i na trh práce. Takže je tam víc těch omezujících faktorů.

Ještě musím zdůraznit, že třeba bezpečnost a ochrana zdraví při práci taky je nesmírně důležitá a musíme to řešit. Já jsem rád dnes slyšel i to, že se v případě rozdílnosti očkovacích schémat, tak že Česká republika doočkuje. A speciálně u dětí je to nutné učinit tak, aby všechno bylo srovnatelné s českou populací, co se týká právě té oblasti třeba očkovacích schémat.

Takže než učiníte ten krok, že už můžete integrovat úplně a beze zbytku, tak se musí naplnit tady všechna ta očekávání a to je právě ta otázka těch finančních prostředků pro ty subjekty, které to mají možnost udělat. A bude velký problém, a věřím, že se nakonec zvládne, otázka školství.

To znamená děti z Ukrajiny do českého školství a následně, aby mohly třeba ze základní školy na střední školu a aby mohly absolvovat český vzdělávací systém. Tam je opravdu těch nuancí je řada, ale dnes jsem měl pocit určitě, že vláda nejenomže ví o řadě věcí, co musí takto operativně řešit, ale zároveň naslouchají těm poznámkám, které jsme dnes měli, a nebylo jich málo, a myslím si, že se to zvládnout určitě bude dát ve finále.

Ale my třeba moc neučíme cizince český jazyk a teď tady máme obrovskou extenzi a musíme to udělat v podstatě takřka ze dne na den nebo z týdne na týden. Ale já věřím, že naši lidé to zvládnou, ale musíme taky dbát na to, aby nám nezačala vznikat ghetta, protože to by bylo velmi nebezpečné, a pan premiér si to uvědomuje, což je dobrá zpráva. Ale teď jak to napravit, protože to první musí být alespoň zabezpečit to ubytování a potom musíme řešit to, aby postupně mohli integrovat se společností.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan prezident.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Na tu vaši otázku. Samozřejmě základem je, a to ví jenom agresor a vrah Putin, kdy začnou mírová jednání, kdy skončí útok a napadení Ukrajiny. To je klíč. Ale nejdůležitější věc, za jak dlouho to bude, nikdo neví.

Jestli to pomůže tomu našemu trhu práce nebo tomu stavu trhu práce, který po léta není v pořádku, tak si v brzkých týdnech nejsem úplně jistý. Protože vycházejte, a já jsem ty dámy, ty ženy, ty matky na tom nádraží a v tom obrovském kulturáku viděl, a to byly stovky lidí. Ony se musí nejdřív zklidnit, stabilizovat, ony někde musí bydlet a ony musí mít odvahu pustit ty děti do té školky, do té školy nebo do těch jeslí dokonce, to už je obrovská odvaha.

A neměl bych strach, co říká pan předseda Středula, že by neměli doklad o vzdělání. Řada z nich si to určitě vzala, když utíkala, a navíc dnes jsme byli informováni, že si postupně dostávají od těch svých manželů nebo rodin i někteří z nich podklady potvrzující, jaké vzdělání a jakou kvalifikaci vlastně mají což je vynikající, skvělá zpráva do budoucna.

Z pohledu mého, z hlediska průmyslu, dopravy, logistiky, tak si myslím, že velký přínos na náš pracovní trh v těchto oblastech nebude. Bude hlavně v terciální sféře, může být ve školství, může být ve zdravotnictví. Ve školství to, co říkal tady Josef Středula, určitě by to bylo dobře, aby učili je ukrajinštinu, češtinu vzájemně tak, jak to některé firmy naše dělají. Dělají lekce češtiny pro ty zaměstnance, které přijmou, ale zatím jsou to malé počty.

Dramaticky něco jiného to bude, když by tady potom chtěli zůstat až po válce, až na Ukrajině ti manželé vyhrají nebo vybojují tu svobodu a přišli by sem oni. To by byl vynikající moment, který by změnil trh práce, a dokonce by byl velkým příspěvkem pro důchodový systém.

Jinak, trh práce není v pořádku a potřebujeme pracovníky znova ze zemí jako je Indie, Moldavsko, protože prostě ti odborníci a ti lidé tady chybí.

A k těm cenám pohonných hmot. Ta opatření vlády, myšlená dobře a správně řečená premiérem, byla zajímavá jenom pro malé, střední firmy, ale neřešila a nepomohla vůbec firmám ve veřejné dopravě, které dělají, a nepomohla logistickým firmám a kamionovým, které dělají nebo mají větší počty vozidel. Takže tam zatím ten přínos a ta pomoc není a to je to, co říkal pan ministr dopravy, že dnes to bude se řešit na tom mimořádném týmu. Je tam i otázka spotřební daně, DPH se bude vybírat větší. Já jsem dnes na tripartitě říkal desítky miliard, což se hned ohradil pan ministr financí, ale miliardy do rozpočtu přibydou, a jsem si vědom, že z velké části se použijí na tu ukrajinskou krizi. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ještě než vyvolám další dotaz, omluvím pana premiéra, který se bude muset přesunout k dalšímu programu. Takže v tuto chvíli támhle třeba.

Kateřina Krausová, ČTK: Já jsem bohužel měla dotaz zrovna na pana premiéra…

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Tak ještě jeden dotaz?

Kateřina Krausová, ČTK: Jestli můžu jenom rychle, vy jste zmínil hned na začátku, že tady máme 270 000 příchozích a že se začínáme dostávat na hranu toho počtu, který jsme schopni bez problémů zvládnout. Budeme nějak žádat případně Evropskou unii, jiné státy, aby část lidí převzali? Nebo jak tady to budeme organizovat: Případně jsme připraveni zvládat další takový příliv v dalších týdnech?

Petr Fiala, předseda vlády: No, ta věc, kterou jsem říkal, vychází vlastně z nějaké mezinárodní zkušenosti, kdy se uvádí i v těch krizových plánech, že země je schopna zvládnout bez větších problémů… Nebo bez větších problémů – zvládnout zhruba dvě procenta své populace. To znamená počet příchozích, který odpovídá zhruba dvěma procentům té populace.

Nad tím už určitě jsme, a pokud budou přicházet další, tak to bude vyžadovat další kroky. My zaprvé musíme vědět, že ta uprchlická vlna, která je prostě absolutně jako nesrovnatelná s ničím svou rychlostí a svou velikostí, tak nezasahuje jenom ty státy při hranicích s Ukrajinou a pak ty, které jsou dál, jako je Česká republika, ale ona míří i do států západní Evropy, tam, kde jsou už ukrajinské komunity. Takže ono k nějakému rozptylu samozřejmě dochází. Ale dnes je to, já ani nemám nejnovější čísla, to už je přes dva miliony lidí. Takže to jako samozřejmě je pro celou Evropu obrovsky náročné.

Česká republika to zvládne a zvládneme i větší počty. Musíme tomu upravovat, musíme k tomu provést některé úpravy toho systému do budoucna, ale musíme mít na to také finanční prostředky. A my nechceme od Evropské unie, aby se zaváděly nějaké kvóty a něco, co jsme vždycky důsledně odmítali, ale my chceme, aby tam existovala solidarita ve formě finanční pomoci těm zemím, které jsou nejvíce postiženy uprchlickou vlnou. A tady musím říct, že zatím existuje velmi vysoká ochota všech podílet se solidárně právě těmi finančními prostředky na pomoci těmto zemím.

Některé programy už běží. Jsou to vlastně programy, které měla Evropská, a dá se z nich čerpat. Jsou to programy, které měla Evropská unie vytvořeny pro tu uprchlickou krizi z let čtrnáct patnáct, patnáct šestnáct, a některé asi bude nutné v příštích týdnech ještě nově připravit nebo modifikovat tak, aby to odpovídalo těm požadavkům.

A teď se, dámy a pánové, opravdu omlouvám, já musím stihnout přijet do Jaderné elektrárny Dukovany, kde máme docela rozsáhlý program, u kterého musím být. Tak prosím o pochopení. Na shledanou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji, a protože doprovodím pana premiéra, tak poprosím pana ministra dopravy, aby se ujal řízení. Děkuju. Na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak já si dovolím rovnou jenom doplnit jednu informaci, která je důležitá a týká se dalšího pohybu uprchlíků na českém území. Za předchozí dny evidujeme přes 5 000 lidí, kteří cestují vlakem do České republiky. Zároveň víme, že kolem 3 000 potom putuje dál směrem na západ či na jih, na západ do Německa či na jih do Rakouska. Jsme ve spojení jak s německou, tak s rakouskou stranou. O tom, jak se dál bude vyvíjet i ten nápor uprchlíků a tohle rozdělení, samozřejmě, je důležitá věc i pro zvládnutí té uprchlické krize. Tak, prosím, máte-li další dotaz?

Kateřina Krausová, ČTK: Já bych se ještě zeptala k tomu zaměstnávání. Máte, to je zřejmě dotaz na pana prezidenta Hanáka. Máte nějaká přesnější čísla, kolik ukrajinských zaměstnanců se vrátilo zpátky do vlasti, aby ji bránili, a jaký je případně ten výpadek? Vy jste mluvil o tom, že je nutné zřejmě uvolnit pravidla i pro cizince ze třetích zemí, z dalších. V jakém stavu je tedy teď to jednání a o kolik pracovníků mají firmy méně? Protože podle těch statistik je více ukrajinských zaměstnanců i mužů, třeba mezi lednem a únorem.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Tak čísla nemám, to musím říct popravdě. My jsme dělali průzkum a spíš jsme zjišťovali, kolik žen a matek se bude hlásit do těch asi 130 firem, co jsme stačili v úterý, ve středu udělat průzkum, a to byly desítky. Desítky v těchto našich firmách. Odchod mužů přehled nemám.

A co se týče těch ostatních kategorií nebo ostatních zemí, jsme v jednání s panem ministrem vnitra a čeká mě jednání s panem ministrem zahraničních věcí kolem kvót.

Martin Kupka, ministr dopravy: Jestli můžu jenom stručně ještě doplnit odpověď na tu otázku. Tak v tom segmentu dopravy máme zprávy o výpadcích v souvislosti s odchodem ukrajinských pracovníků zpět do vlasti chránit vlastní národ v oblasti veřejné dopravy, ale ve zvládnutelném rozsahu. A stejně tak u stavebních firem. V případě některých staveb se jednalo o odchod jednotek lidí. Větší problémy jsme zachytili snad u jedné velké stavební společnosti, která si s tím ale podle vyjádření bude schopna poradit. Takže zatím v této oblasti nemáme avízo nějakého opravdu velmi závažného problému.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já ještě k tomu poznámku. Já myslím, že to zvládneme a že většina zaměstnavatelů se zachovala skvěle. Ještě navíc platí nějaké finanční prostředky těm rodinám těch, kteří šli bránit svou zemi, a klobouk dolů, to je krásný příběh.

Druhá věc je, jsme proti jakýmkoli teď manipulacím s kvótami. Není pro to důvod, řešme situaci, která je tady a teď, a myslím si, že, nemyslím si, že musíme teď někoho nahrazovat.

Co se týká budoucnosti, budoucnost ukáže, jak to bude. Ale ty rodiny, pokud tady zůstanou, mají právo na tzv. scelování rodin. To je mezinárodní právo a musíme to samozřejmě ctít a v tom případě, ano, může dojít k nějaké situaci. Ale předesílám, že český trh práce dlouhodobě nepožaduje tak kvalifikované zaměstnance, ale požaduje lidi se základním a nižším vzděláním, a to dokonce ze 73 procent všech vytvářených pracovních míst.

Myslím si, že to je ta zpráva, která je na jedné straně smutná, na straně druhé je to reálné číslo, které udává Úřad práce České republiky.

Kateřina Krausová, ČTK: A ještě poslední dotaz: Mezi těmi opatřeními, o kterých jste se dneska bavili, byl i kurzarbeit a jeho případné spuštění?

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Ano, já jsem upozorňoval na to, aby kurzarbeit byl připraven. Nebyl připraven plošně, ale byl připraven odvětvově nebo oborově, protože vývoj v automobilovém průmyslu, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním už je na hraně nutnosti použití kurzarbeitu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Mrzí mě v tom případě situace, kdy my už jsme loni, ještě dávno před volbami žádali, ať jsou připravena konkrétní nařízení vlády na slepá, myslím tím na různé typy odvětví a podpbně. A mrzí mě, že ta situace v takovém stavu připravenosti není, protože Evropská komise podle informací pana ministra Jurečky bude posuzovat každou jednotlivou žádost tak, jak přijde, a potom teprve bude probíhat notifikace. To znamená, že notifikace nebude celková, ale bude až dílčí podle jednotlivých opatření.

Já myslím, že je nutné se připravit, protože ty některé, obzvláště ty nejkritičtější scénáře by mohly taky znamenat velmi rychlou aktivaci, a pokud nebudeme připraveni, tak bychom mohli dostat ekonomiku do situace, která si nemyslím, že je následně zvládnutelná.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak nevím, jestli máte ještě, tak poslední dva dotazy, prosím.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Dotaz, který byl původně také směřován na pana premiéra, ale přesměruji ho na vás, pane ministře. Stínová vláda hnutí ANO prohlásila zhruba před půl hodinou, že po vládě opět žádá plošná opatření ohledně zastropování cen energií a pohonných hmot. Vy už jste mluvil o tom sledování těch marží. Máme tedy počítat s tím, že do budoucna to stanovisko vlády je stále stejné, tedy spíš monitorovat situaci, nedělat plošná opatření a jít cestou spíš pomoci těm, kteří mají s tím momentálně problém než nějakou restrikcí prodejců?

Martin Kupka, ministr dopravy: Děláme rozumná opatření, vyvarujeme se tomu vyhovět populistickým výzvám, protože ta zpravidla nejvíc dopadají na veřejnost a ve výsledku je zaplatí ti, kterým zprvu tzv. měla pomoci. Takže to, že v případě těch pohonných hmot jsme už zavedli několik konkrétních silných kroků, i ten zdvižený prst nad maržemi, je přece jasná zpráva pro ty, kteří by chtěli zneužívat tu aktuální situaci, aby od toho upustili, a sledujeme, jak se to promítne.

Co se týče toho opakovaného návrhu na zrušení DHP, třeba jako dočasného. Víme, že pokud je něco dočasného, tak v okamžiku, kdy třeba taková výjimka končí, tak nastává významná destabilizace celého ekonomického prostředí. Když bychom to převedli například na situaci pohonných hmot, tak si asi dovedeme představit, co by se odehrálo na benzinových pumpách před vypršením té úlevy časově omezené.

Co bych chtěl doplnit, i zprávy z ECOFINU, tedy porady ekonomických ministrů v Bruselu, tak žádný stát nepreferuje variantu zrušení DPH jako řešení současné kritické situace. Tohle by měla současná opozice slyšet a naslouchat kompetentním názorům z celé Evropy.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Ještě dotaz na pana předsedu Středulu. Mluvil jste o těch informacích, nepravdivých, které byly o tom, že se vyhazovali čeští zaměstnanci, aby se místo nich přijali Ukrajinci. Sledujete v rámci odborových organizací už nějaké protiukrajinské nálady?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ano, bohužel jsou. My jsme dnes i na tripartitě na to upozornili, že bohužel ta atmosféra se mění. Mění se na základě různých zpráv, bohužel jak těch nepravdivých, tak i některých pravdivých. Proto jsem tady hovořil i o těch mafiánech, ať se to opravdu pojmenovává, ať se po nich skutečně systematicky jde, protože není žádný důvod, aby kdokoli takto operoval na území České republiky.

Bohužel je to problém dlouhodobější, to není jenom dnešní. Oni zneužívají situace těch lidí a konají takové zlo. To ale bohužel pro některou část populace může znamenat silný náboj pro jakékoli nálady. Nemusí být pouze protiukrajinské, mohou být i jiné, ale v tomto případě je nutné udělat všechno pro to, aby ta zpráva, pokud se potvrdí, tak ať se řeší, pokud se nepotvrdí, tak ať je taky jako nepotvrzená jasně dána najevo. Takže v tomto, ano, my ty informace také máme, ta nálada se skutečně rychle mění, ale bude taky záležet, jak vláda přistoupí k těm integračním věcem. Jakým způsobem.

Řeknu vám taky jeden příklad, aniž bych definoval, kdo to byl a jak se to celé přihodilo, ale jen základ. Byl jsem na jedné protestní akci a tam se jedna zástupkyně médií zeptala pana předsedy: No, když tady protestujete, nebojíte se, že vám Ukrajinci vezmou práci? Tak jsem se okamžitě do toho vložil. Říkal jsem: Prosím vás, proč takovouto otázku kladete, komu ku prospěchu? Tady nikdo takto k tomu nedojde. Navíc nevím, jak ta matka s těmi dětmi tady do vaší fabriky od šesti hodin ráno, která pracuje na dvanáctihodinové směny, vůbec může přijít. Neklaďte, protože těm lidem vkládáte do hlav brouky, které tam vlastně vůbec není důvod mít, protože to je iracionální situace.

Takže snažíme se. Je to opravdu příklad od příkladu a je to problém. Ale věřím tomu, že se to zvládnout dá. Otázka jenom je, aby se ty nejvážnější příběhy, aby se okamžitě začaly řešit. Tohle je to, co jsem říkal o těch mafiánech, a věřím tomu, že se to skutečně povede.

Já nepotřebuju znát obsah konkrétního příběhu, ale myslím si, že veřejnost má plné právo vidět aktivitu orgánů činných v trestním řízení i speciálních složek s monitorováním tady té jejich činnosti, protože ti to mohou celé nejenom zkomplikovat, ale dokonce převrátit do velmi vážné i vnitřní politické situace.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jenom doplním, že česká společnost v těch prvních týdnech prošla zkouškou mimořádně dobře. A patří poděkování všem, kteří se zapojili do pomoci uprchlíkům, i těm, kteří sledují vývoj a vyjadřují svoji podporu osobní. Je jasné, že s dalšími měsíci to bude mnohem náročnější, protože ta společnost bude čelit také vážným komplikacím ekonomickým a jiným.

O to důležitější bude udržet sociální smír tak, jak to zaznívalo i dnes na té tripartitě. Ten bude opakovaně vystavovaný útokům populistů, bude opakovaně vystavený zkouškám i ze strany těch, kteří budou šířit lži, smyšlené příběhy a kteří se budou snažit narušit.

To, co ale je z těch zpráv ověřených jasné a evidentní, to jest, že na začátku je prostě Putinova agrese. A tohle je i pro česká média i pro ten následující vývoj jedna z důležitých věcí, jedna z důležitých výzev.

Prosím poslední otázku.

David Syrový, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat kohokoliv z pánů, kdo bude chtít odpovědět, jak je to s návrhem Agrární komory o navýšení příjmového limitu z deseti na patnáct tisíc? A potom bych se rád zeptal tak obecně, co Česká republika dělá pro to, aby se vlastně zbavila obchodní závislosti na Ruské federaci? Děkuji.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já možná začnu tou poslední poznámkou. Ty konkrétní kroky se vážou i na společná jednání Evropské unie, která se samozřejmě poohlíží po tom, jak zajistit energetickou nezávislost všech členských států. Ta jednání budou efektivnější, pokud budou vedena společně a k tomu se Česká republika jednoznačně přidává.

Odjezd pana premiéra do jaderné elektrárny v Dukovanech jasně ukazuje, že pro českou vládu je energetická nezávislost také jedna z důležitých věcí, a i vypsání tendru na dostavbu je prostě jasný signál společnosti, že s tím nebudeme otálet a že i v rámci těch podmínek je bezpečnostní riziko, vyloučení Ruska a Číny, v tom jeden z důležitých parametrů. Tak v tomto směru si troufnu tvrdit, že vláda nejenom, že kroky podniká, ale podnikla je už v těch předchozích týdnech.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já k té závislosti jenom, aniž bych jakékoliv jméno země použil, vždycky je to nějaké riziko, když jste na někom závislí. Proto by měl být vzkaz dovnitř České republiky, udělejme tam, kde můžeme být nezávislí, nebo soběstační, všechny kroky, abychom byli. V potravinách, ve vodě, v energiích. A pokud toho dosáhneme, tak je to výhoda.

Tam kde je ten problém, tak je ideální to řešit z vyššího pohledu než jedné členské země. To znamená z pohledu Evropské unie. Ale nemůžeme si myslet, že všechno se dá okamžitě změnit, protože tady se bavíme nyní o třech zemích. Jedna je po vpádu agresora v některých částech paralyzovaná, což je Ukrajina a dodávky z Ukrajiny. Potom máme Rusko a Bělorusko, nezapomeňme na Bělorusko v tomto případě, kde musíme řešit, kde ty závislosti jsou a zda jsou řešitelné, v jakém taktu, aby se nestalo to, že, už jsem tady řekl ten příklad: Jestliže má skončit vytápění s kotly na pevná paliva s náhradou plynu a ten plyn nebude, tak musíme řešit, jak to udělat abychom to tranziční médium prodloužili. Což může být třeba právě ta diskuze, dočasná, o prodloužení, o uhlí, o využití emisních povolenek třeba právě k podpoře zdrojů, které jsou snižující náročnost na elektrické energie a podobně i pro obyvatelstvo. A to si myslím, že tahle kombinace kroků pomůže. Ne, nevyřeší bezezbytku.

A právě Dukovany nebo Temelín jsou ze sta procent závislé samozřejmě právě na palivu, které přichází z Ruské federace. To není žádné tajemství. To je všeobecné. Ale v tomto případě se musí hledat způsob i do budoucna. Je to technologická, závažná technologická záležitost a tu musíme do budoucna vyřešit.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak pokud nemáte další otázky, tak mnohokrát děkujeme za vaši pozornost. Díky.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezký den, hezké odpoledne.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Děkujeme.