Tiskové konference

27. 5. 2019 15:06

Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 27. května 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte po jednání tripartity. Jako první má slovo vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vám poskytla informace z mimořádného jednání tripartity na téma platy. Já jsem dnes představila členům tripartity vlastně jakási východiska, ze kterých vycházelo Ministerstvo financí při sestavování státního rozpočtu. Samozřejmě, základním východiskem je makroekonomická predikce, která byla vydána v lednu letošního roku s výhledem na rok 2020 ve výši růstu 2,4 procenta. Byla zhodnocena nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy jako realistická a na základě této predikce provedlo Ministerstvo financí odhad příjmů.

Každopádně je to predikce, která odpovídá dlouhodobému průměru České republiky. Pořád rosteme dvakrát rychleji, než je průměr Evropské unie. Od toho se odvíjí i odhad příjmů, které tipujeme meziročně nárůst mezi lety 20019 a 2020 asi sto miliard, přičemž daňové příjmy zhruba 63,3 miliardy. Ale samozřejmě určité zpomalení je tu vidět.

Já jsem také seznámila členy tripartity s těmi největšími položkami, které na výdajové straně rozpočet má. Je to jednak růst důchodů, což znamená nárůst asi – důchody zvyšujeme na průměr 900 korun – nárůst asi o 37 miliard. Rodičovský příspěvek, který schválila vláda minulý týden, nárůst o 8,6 miliardy. Co se týče valorizace příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti pro municipality, je nárůst o pět procent. Znamená to asi 12 miliard. Věda, výzkum se zvyšuje na částku 37 miliard o jednu miliardu. Příspěvek na péči, který schválila Poslanecká sněmovna, je zhruba výdaj asi 4,7 miliardy na celkových 31,3. To jsou asi ty největší., které jsem uvedla. A samozřejmě, že se v příjmech projevil zase propad zavedení karenční doby, ke které jsme se zavázali v koaliční smlouvě, což je propad asi tři miliardy.

Také jsem uvedla vlastně okruh úprav na výdajové straně, kde snižuji v provozních výdajích všech kapitol deset procent, a apelovala jsem na kolegy z vlády, aby snižovali i počty úředníků. Zejména se mi tedy jedná o konkrétní rezorty o deset procent, což kvitovali ministři za hnutí ANO. Nedošlo k naprosté dohodě s ministry za sociální demokracii. Samozřejmě, týká se to organizací řízených jednotlivými rezorty, tam je přístup individuální. Tam navrhuji snížení mezi třemi až pěti procenty podle konkrétních okolností a konkrétního nastavení činnosti práce.

Já jsem uvedla, že není nutné škrtat pouze tím, že se prostě ruší místa nebo že se propouští. Tam je několik cest, ke kterým můžeme optimalizaci, a je to věcí vlády, k optimalizaci, tak to zaznělo i na tripartitě, dojít k zeštíhlení veřejného sektoru. Jednak máme pořád vysokou neobsazenost. Přestože jsem zavedla už do rozpočtu 2019 opatření, kterým jsem řešila neobsazenost, tzv. mrtvé duše, tím, že jsem nastavila určitá pravidla pro fluktuaci, kterou jsem nechala přirozeně tři procenta pro rozpočet, mezi třemi až pěti procenty jsem vázala peníze na obsazení a nad pět procent už jsem peníze v rozpočtu jednotlivým kapitolám brala. Tím jsme ušetřili v rozpočtu roku 2019 3,4 miliardy.

V tomto bych chtěla pokračovat. Já dokonce mám teď v legislativním procesu, je to v komisích Legislativní rady vlády, novelu rozpočtových pravidel, kde vázání peněz na obsazenost zhruba po dvou měsících striktně dávám do rozpočtových pravidel. A jen pro vaši zajímavost: K 31. březnu 2019 máme neobsazenost, i poté, co bylo zavedeno pravidlo, že se nad pět procent místa škrtala, máme 5,6 procenta, což je asi 3 800 míst, myslím na služebních úřadech.

Další věc, na kterou jsem upozornila: My máme v podstatě – na jednoho představeného připadá pět podřízených. Proč? To je to, co jsem kdysi uvedla s velkou mírou nadsázky, že máme mnoho náčelníků, málo indiánů. Protože to prostě nepovažuji za nutné. Také velice pokročila digitalizace agend. Čili je to o tom přistoupit nově k systemizaci, měnit zaběhané pořádky, nastavit jinak agendy, nastavit si prostě útvary jinak. Myslím si, že se dá v tomto směru velice optimalizovat a že je to skutečně věcí jednotlivých rezortních ministrů, jak k tomu přistoupí.

Dále jsem členy tripartity seznámila s tím, že průměrné platy ve veřejném sektoru mezi léty 2013 až versus plán na rok 2020, a ten vám řeknu za chvíli, rostly. Je nárůst o 57 procent. Výchozí průměrný plat v roce 2013 byl 23 857 a předpokládaný v roce 2020 je 37 530. Stejně tak jsem seznámila členy tripartity s průměrnými platy, s růstem průměrných platů příslušníků bezpečnostních sborů mezi léty 2013 až 2020. Tam ten nárůst je o 53 procent. Průměrný plat v roce 2013 byl 30 189 a v roce 2020 předpokládáme 46 170.

Co se týče průměrného platu učitelů, tam samozřejmě je vláda připravena dodržet závazek, který si dala do vládního prohlášení a do koaliční smlouvy, že v roce 2021 bude průměrný plat učitele 150 procent platu roku 2017, což znamená více než 45 000. To znamená, že průměrný plat učitelů mezi léty 2013 až 2021 bude nárůst o 74 procent, kdy vycházíme z průměrného platu v roce 2013 26 109 a předpokládaný průměrný plat v roce 2021 je 45 423.

Také jsem seznámila členy tripartity s porovnáním růstu průměrných platů a průměrných mezd v jednotlivých letech – připomněla jsem ta čísla – od roku 2012 do roku 2018 v porovnání veřejného sektoru a soukromého sektoru, přičemž až do konce roku 2015 sektory rostly poměrně ve stejné výši a až od roku 2016 se začaly nůžky rozevírat, přičemž čísla za rok 2018 průměrný plat v soukromém sektoru je 33 321, ve veřejném sektoru 35 437, takže je tam velký… Začíná tam prostě být disproporce.

Já jsem předstoupila před členy tripartity s návrhem, aby růst mezd ve veřejném sektoru byl pro rok 2020 ve výši inflace, kterou predikuje Ministerstvo financí 1,6 procenta, takže byl dvě procenta, přičemž jsem navrhla jako motivační prostředek polovinu prostředků z uspořených peněz po reorganizaci nebo po snížení vrátit těm jednotlivým rezortům. To znamená, dám příklad: Jestliže někdo snižuje deset procent, tak pět procent by se vrátilo mu do rozpočtu. K tomu přičteme dvě, takže by rostly o sedm procent a tak samozřejmě přiměřeně počítáno podle výše toho snížení.

Samozřejmě toto se netýká pedagogů. Tam držíme závazek, takže zvýšení tak, abychom dosáhli průměrné mzdy v roce 2021 více než 45 000, tak by rostly pro rok 2020 o deset procent a pro rok 2021 o devět procent. To byl návrh, který jsem předložila, takto to budu mít zapracováno v prvním návrhu rozpočtu. Skutečně jsem k tomu přistoupila velmi zodpovědně, zejména s ohledem na to, abychom byli schopni udržet tento růst, udržet vlastně veřejné finance i v následujících letech, v následujících rozpočtech. Čili nepočítám s takovým růstem platů, jako tomu bylo v minulých letech.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní ministryni a slovo má předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:  Přeji vám všem hezké odpoledne. Děkuji za ten úvod paní ministryně. Každopádně to vyjednání pro růst platů v žádném případě nebude klidné a myslím, že dnešní tripartita přesně ukázala, že rozdílné názory jsou zatím poměrně značné. Odbory požadují růst u učitelů o 15 procent, u nepedagogických zaměstnanců o deset procent, ve zdravotnictví o deset procent, ostatním zaměstnancům o osm procent, navýšení u vysokých škol. Bylo nám odpovězeno, že se plánuje navýšení u vysokých škol, protože tam se nejedná o platové tabulky. Tam se jedná o rozhodnutí akademických senátů, ale samozřejmě bez prostředků to nelze a stát tuto veřejnou část financuje. Dále s tím, že požadujeme, aby ty růsty byly realizovány do tarifů, nikoli nadtarifní složky s ohledem na to, že nadtarifní složka se bohužel stala virtuální realitou. První část.

Druhá. Když tu bylo řečeno o tom, jak došlo k dynamice růstu v těch procentech oproti základu 2012, respektive 2013: Takže například za rok 2018 i po takovém navýšení dosáhli zaměstnanci v oblasti přípravy jídel 17 590 korun hrubého, plat manuálního zaměstnance státu je 21 766 korun hrubého. Takže to jsou čísla, za nimi vůbec není ten život. Navíc vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec státu má proti tomu soukromému nižší částku. Takže přestože zaměstnanců státu je vysokoškolsky vzdělaných 31 procent proti 15 procentům zaměstnanců v soukromé sféře, vysokoškolsky vzdělaných, tak ten, který pracuje pro stát, má 38 699 korun v průměru za rok 2018 a zaměstnanec v soukromé, vysokoškolsky vzdělaný, má 42 000 asi 300 korun.

Takže je to otázka, jak ty kategorie srovnáváme, kde se to objevilo, a jen připomenu, že například navyšování, které předpokládali poslanci původně, tak ti chtěli dvacet procent. Kdyby nedošlo k nějaké dohodě, velmi dramatické. A to hovořím o úplně jiném základu. Tam to dopadlo o devět procent, původní plán byl vyšší než dvacet procent navýšení. Takže z tohoto pohledu je zcela zřejmé, a navíc budu ne citovat, ale parafrázovat reakci, kterou měla paní ministryně, respektive pan premiér na tiskové konferenci 20. května. Bylo řečeno: Jsme nejstabilnější ekonomikou, jednou z nejlepších, máme se skvěle. Česká republika roste, není důvod pro obavy. Máme růst, snižujeme dluh vůči HDP, 2018 rozpočet byl přebytkový a tak dále a tak dále.

Takže z tohoto pohledu není důvod se domnívat, že by stát byl bez zdrojů. To, že se rozhodl například snížit DPH, aniž by to mělo jakékoli dopady na ceny, to znamená, byla někomu, a v tomto případě i státu, odebrána, nebo bude odebrána nemalá finanční částka na příjmu z DPH, to jsou věci, které my považujeme v souvislosti nejen s vyjednáváním, ale v souvislosti i se stabilitou státního rozpočtu za velice důležité.

Navíc tento signál, o kterém tady teď řekla paní ministryně, je signálem ke snížení spotřeby a to je samozřejmě vážná věc. Tak stejně jsme argumentovali, že takovýto návrh znamená podstřelení toho, co je v návrhu, co musí být zohledněno v návrhu státního rozpočtu, to znamená predikce růstu objemu mezd a platů 5,9 procenta a návrh na dvouprocentní růst rozhodně neodpovídá. Navíc je tam také růst spotřeby o 2,8 procenta, ale to nelze zajistit tím, když se něco navýší o dva procentní body. Tam skutečně spotřeba neprovede ten efekt. Naopak dojde ke snížení spotřeby, jako to už prokázaly zprávy, nevěrohodné zprávy o zpomalování ekonomiky, přestože například Česká národní banka pro rok 2020 predikuje růst HDP o 2,8 procenta. Alespoň o tom píše poslední predikce, respektive zpráva o inflaci, kterou zveřejnila Česká národní banka teď počátkem května, myslím, že 10. května.

My jsme také přišli s tím, že si umíme představit i některé položky, které by bylo možné ještě změnit v zákonné podobě. A to je například to, že v České republice dochází k tomu, že řada aut – a teď tu mám data za první až čtvrtý měsíc letošního roku od dovozců automobilů, Sdružení dovozců automobilů, kteří například říkají, a oni to mají rozdělené i na firemní a soukromé, takže například bylo za první čtvrtrok přímo do nákladů dáno 24 vozů bentley, soukromý ani jeden. Nebo 121 vozů jaguár, soukromých pouze osm, lamborghini 19 na firemní účty, jeden soukromý. A to samozřejmě je také otázka toho, že to jsou obrovité náklady, které snižují následně příjem státu, které samozřejmě mají také vazbu na DPH a otázku příjmu z DPH pro stát a podobně. A pan premiér, a musím poděkovat za tu dispozici, kterou dal, řekl paní ministryni financí, aby se na to podívala, případně propočetla a připravila návrh, který by to mohl realizovat.

Takže ona ta čísla jsou jedna strana, budou průměry, jedna strana budou procenta, druhá strana rozhodně bude otázka, jak to vypadá s nominálními nárůsty. Já věřím, že stát chce, aby zaměstnanci státu byli dobře ohodnoceni, a srovnávání sféry soukromé a sféry veřejné, nebo v tomto případě sféry, kterou hradí stát ze svého rozpočtu či z veřejných rozpočtů, je srovnávání jablek a hrušek. To opravdu se nedá takto srovnávat, protože je to rozdílná struktura, zcela rozdílná struktura, jiné počty, jiná zodpovědnost. Speciálně zaměstnanci státu, kteří jsou pod služebním poměrem, nebo jsou to hasiči a podobně, tak ti mají úplně specifický způsob, kdy mají omezenou možnost dalšího příjmu atd. Takže to jsou věci, které je nutno v tomto zohlednit a hledat řešení.

Já jsem rád, že bylo řečeno i při příchodu k vám tady na tiskovou konferenci, že se samozřejmě dohodneme na jednání, kdy se sejdeme. Děkuju za to, protože teď jsme samozřejmě na počátku vyjednávání, kdy obě strany přicházejí s nějakou představou a ta představa, věřím, že se v průběhu toho jednání bude blížit do nějakého koridoru, a věřím, že najdeme cestu k tomu, abychom se dohodli v dostatečném času k tomu, aby mohl být státní rozpočet připraven. Ale zcela logicky je tu vazba také na tu důležitou tzv. červencovou predikci vývoje ekonomiky, která pochopitelně může v tomto případě ovlivnit vstupní hodnoty pro přípravu státního rozpočtu. Takže očekáváme, že někdy v tomto období bychom hledali finální podobu.

Není pro nás ale akceptovatelné, aby růst platů byl na hranici inflace. To si myslíme, že pro to není důvod při tak dobré ekonomické situaci, jaká je. A obzvláště, když česká ekonomika hovoří o číslech, která jsou 90 procent průměru zemí eurozóny, co se týká výkonu ekonomiky, a mzdy a platy jsou třetinové z tohoto pohledu. Takže z tohoto pohledu si myslíme, že tady je prostor opravdu veliký a značný, a věřím tomu, že cestu najdeme k tomu, abychom se dohodli.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu Středulovi a teď už prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže paní vicepremiérko, dámy a pánové, příjemné dobré odpoledne. Na úvod musím říci, že se mi nelíbilo, že vládní strana nedala tripartitě žádné podklady. Chápu volbami, chápu situaci, ale bylo dobrým zvykem, že alespoň jedna dvě A4 o tématu, kterém máme hovořit, jsme dostávali tak, abychom se připravili a samozřejmě i naši experti. Tak jak má vláda svoje, máme i my. To je první věc.

Druhá: Ano, paní ministryně financí přednesla úvodní predikci vývoje ekonomiky pro rok 2020. Základem bude až 10. června tripartita se státním rozpočtem. Její predikce vychází objektivně, musím říci, z toho, že ta bohatá léta 2014 až 2017, kdy ekonomika rostla výrazně přes čtyři procenta, jsou u konce. První čtvrtletí růst 2,5, druhé bude možná o něco pomalejší. Je potřeba si uvědomit, že na naši ekonomiku má obrovský dopad ekonomika německá, a samozřejmě, zapomněli jsme říct také důležitý faktor a to je válka pana prezidenta Trumpa s kde kým – od Číny počínaje, Íránem a možná i s Evropskou unií.

Jedna věc, která dnes nezazněla, a je naprosto zásadní: Naše ekonomika je opravdu vázána na zahraničí. Když řeknu export, který je klíčový pro tuto zemi, tak 53,6 procenta našeho ročního exportu jsou stroje a dopravní zařízení, 15 procent jsou suroviny a polotovary, 6 procent jsou chemické produkty a další jsou pod hranicí pěti procent. Tak si uvědomte tu vážnost situace a postavení naší ekonomiky.

A k tomu je potřeba říct, že naši ekonomiku z 60 procent vlastní zahraniční vlastníci a my, Češi, a jsem tam i já, držíme malé a střední firmy z 80 procent. Ale velký kapitál ze šedesáti procent je vlastněn ze zahraničí. Takže ten vývoj a predikce, věřím, že v červenci se možná bude dílče upravovat. Nejsem pesimista. Ekonomika pořád roste, 2,5 je růst a je to růst v první desítce Evropské unie. Já jen říkám ze znalosti hry mezi těmi hráči v běžném životě našich firem, že ta situace není tak jednoduchá.

Pan předseda hovořil o produktivitě. Ono se to samozřejmě dobře říká, když někdo tu firmu nemá. Veliká část z našich firem má problémy udržet růst produktivity práce před růstem mezd, který by si odbory a pan předseda přáli. Protože rozhodující, jestli tu službu nebo ten výrobek prodám a jestliže ten trh je nějak nastaven, tak samozřejmě podle toho je vývoj té firmy a možnost dát lidem. Jsme ti poslední, kdo by nechtěli lidem přidat. Máme dvě věci – investiční vývoj, který je teď naprosto zásadní. Do techniky, technologie, nových inovací a samozřejmě výdaje sociální do lidí. A to nejsou jen mzdy, ale jsou to, a dnes byste se divili, jak obrovské, sociální programy naše firmy počínaje Škodou Auto a konče třeba i tou mou středně velkou firmou.

Co se týká veřejné správy. Naše veřejná správa není dobrá. Je hodně špatná. A jestliže Světové ekonomické fórum říká, že výkonnost naší veřejné správy je až na 99. místě ve světě, tak asi nějaká pravda to bude. Jsem rád, že paní ministryně dnes několikrát zopakovala slovo efektivnost veřejné správy. Radikální efektivnost včetně digitalizace. Ten proces je nejvyšší čas, aby už se konečně posunul.

Co se týká platů – platy ve veřejné sféře v dobré ekonomice, v růstové ekonomice nemohou dramaticky předbíhat platy v podnikatelské sféře. Nemůžu srovnávat, jak tady říkal pan předseda, práci ve státní správě a ve firmách. Nesrovnatelné. Souhlasím. Ale ty platy v podnikatelské sféře tomu neodpovídají.

Naše požadavky do příštího jednání: Ano, držíme to, co jsme v tripartitě všichni slíbili u růstu platů učitelů. Mělo to být o patnáct procent nebo 45 000 a drobné po roce 2020, 21. Školství, vzdělanost je přece ten základní program, který země řekla. Budeme vyspělá země se špičkovým školstvím a budeme kralovat inovačně Evropě. Tak to asi se vzděláním souvisí. Ve školství bude velký problém, samozřejmě, najít ty učitele, protože jich chybí kolem šesti tisíc, a – dámy mi prominou – velkým problémem školství je dramatická feminizace školství. Není to dobře a nemusíte mne mít rády, ale prostě je to špatně.

Další platy. Ano, souhlasím, že by se měly řešit platy ve zdravotnictví v oblasti sester. To je problém. A nejsou to jen sestry v nemocnicích, ale jsou to především i sestry v sociálních službách. Kdo z vás má životní zkušenosti za poslední rok dva, byli byste překvapeni, jak těžká a náročná práce to je a jaké množství pacientů v těch ústavech musí ty dámy nebo ti pánové zvládat. Nárůst platů celé veřejné správy – inflace, maximálně do dvou procent. Ekonomika na to nemá, fandím a budu podporovat paní ministryni financí, aby nedovolila jakýkoli jiný růst.

Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter