Tiskové konference

12. 9. 2022 21:45

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 12. září 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Vláda dnes, jak jsme slíbili, učinila řadu rozhodnutí, která očekávají občané, očekávají je i podnikatelé a firmy. My jsme dnes rozhodli o národním řešení současných vysokých cen energií, které, jak víte, koncem srpna vystoupaly do neakceptovatelných výšek. Proto jsme se rozhodli učinit následující kroky.

Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na šesti korunách a cenu plynu na třech korunách včetně DPH za kilowatthodinu. Toto zastropování platí jak pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé. Pokles záloh všichni pocítí už v průběhu měsíce listopadu.

Zároveň, a to je také důležité, za stejnou cenu budou energie nakupovat poskytovatelé veřejné služby, ať už jsou to samosprávy nebo třeba nemocnice, školy a podobné instituce, a to prostřednictvím státem určeného dodavatele. Připravujeme také řešení pro průmysl. Toto řešení představíme ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na souběžně připravované evropské řešení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím prvního místo předsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové. Jak už řekl pan premiér zastropování cen silové elektřiny pro domácnosti je na šesti korunách včetně DPH. Pokud k tomu připočteme nejrůznější typy distribučních poplatků, nepřesáhne cena pro domácnosti tu hranici mezi sedmi a devíti korunami za kilowatthodinu.

Je důležité si uvědomit, a to bychom měli za chvilku vidět i za námi na grafech, jakým způsobem ta cena silové elektřiny v těch posledních letech stoupala. Zvyšovala se v podstatě o sto procent každý rok a v roce 2023 skutečně hrozilo, že bychom se dostali na nějakých 12 korun za kilowatthodinu, možná i výše.

To je prostě cena, která měla potenciál způsobit společenský rozvrat, která měla potenciál způsobit reálnou chudobu širokých vrstev obyvatelstva. A tomu prostě vláda v době Putinovy agrese, v rámci a v době Putinovy války, hybridní války, energetické války, která se tady vede, tak každá zodpovědná vláda tomuto musí zabránit. Proto jsme s tímto přišli.

Máme tady i konkrétní případ. Pokud máme modelovou českou domácnost, ve které se elektřinou i topí, tak při tomto typu zastropování, které dnes pro domácnosti vláda České republiky představila, ušetří taková domácnost 111 000 korun. Je to výrazná úspora, je to výrazná pomoc českým domácnostem a je to výrazný signál, že naše vláda skutečně, reálně lidem v České republice s cenami energií pomáhá.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Já poprosím předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR: Dobrý večer, dámy a pánové. Podobně jako zmínil pan předseda Rakušan zastropování cen elektřiny, tak přistupujeme i k ceně plynu pro domácnosti. Zvolili jsme cenu tři koruny za kilowatthodinu včetně DPH. Jedná se o adekvátní cenovou hladinu vůči elektřině, co se výkonu týče.

A ráda bych zdůraznila ještě jednu věc, jeden důležitý moment. Mezi lidmi totiž koluje celá řada nepravdivých informací a jednou z nich, z těch nejčastějších je, že vzhledem k tomu, že Česká republika je vývozcem elektřiny, produkujeme dostatečné množství, tak bychom ho měli zakázat. Že stačí zakázat tento export elektřiny z České republiky a následně se to projeví právě v ceně.

Chci poukázat na to, a je třeba si to uvědomit, že sice jsme vývozcem, nicméně daleko více dovážíme suroviny, jako je plyn a ropa. A tam jsme naopak samozřejmě závislí na dovozu, protože neprodukujeme dostatek těchto komodit, skoro vůbec žádné třeba v případě plynu. Nejde tedy zakázat vývoz elektřiny a přitom se spoléhat na to, že k nám okolní státy nechají proudit plyn a ropu. To je jednoznačná korelace, kterou musíme mít na paměti, a tady my jsme zase naopak závislí na dovozu, na této vzájemné solidaritě. A pokud ji chceme od ostatních, tak my sami musíme být solidární.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Děkuji za slovo. Já bych ještě rozvedl poměrně důležitou část, která se týká i dnešního jednání vlády. Pro nás je zásadní, abychom zajistili dostupné a cenově přijatelné energie také pro kraje, města a obce a ty poskytovatele veřejných služeb, tedy například nemocnice, školy, domovy pro seniory, a obecně tak ulevit obcím a městům.

My jsme sledovali v poslední době, že ne každý provozovatel veřejné služby nakoupil, nebo že vůbec dokonce nebyla možnost na trhu nakoupit energie na příští rok. Proto i naše cesta je zajistit tyto energie pro příští rok, na ten rok 2023, a to za stejných podmínek, jaké jsme nastavili pro domácnosti. Tedy je tam ta silová elektřina za šest korun za kilowatthodinu a plyn za tři koruny včetně DPH. To by tedy mělo platit i pro ty veřejné instituce, které budou mít možnost vlastně nakoupit s pomocí státu.

Já jsem za to velice rád, protože to jsou ty služby pro občany, které poskytují obce, města, popřípadě stát a jeho instituce. A ty veřejné instituce budou mít umožněny nákup energií přes státem určeného dodavatele. My máme teď jednu možnost dodavatele pod Ministerstvem financí, ale samozřejmě v tom dlouhodobém horizontu preferujeme tu variantu pod Ministerstvem průmyslu a obchodu tak, aby skutečně energie pro příští rok pro ty, co neměli nakoupeno nebo měli problémy s tím nákupem, byla zajištěna. A za to děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, my jsme jako vládní koalice dali dnes naprosto jasnou odpověď a konkrétní řešení lidem v této zemi. Když jsme říkali, že nenecháme nikoho padnout, tak to, co dnes vláda rozhodla, je jasný krok k tomu, že tady domácnosti, veřejný sektor, firmy tu situaci zvládnou.

Udělali jsme k tomu podmínky pro to, abychom to zvládli, přesto pokud by tady byly domácnosti, které by i v této situaci potřebovaly pomoc, tak platí to, že ten sociální systém a jeho úpravy, které jsme jako vláda udělali, a od 1. 10. ještě úpravy normativů, které zacílí právě i na ty jedno a dvojčlenné domácnosti, garantovali to, že opravdu v této situaci v příštích měsících a příštím roce zvládneme jak zimu, tak zvládneme i ty příští měsíce.

Nebude hrozit to, aby tady byl nějaký diskomfort v tom, že by se tady zavíraly školy, sociální služby, nemocnice, případně jiné části toho veřejného sektoru. Jako vláda jsme udělali všechno pro to, aby tady byly zajištěné komodity a aby tady byla cenová dostupnost těchto komodit. To si myslím, že je jasná odpověď na tu kritiku, kterou jsme slyšeli třeba v posledních týdnech. Vláda se opravdu postarala o to, aby ta řešení tady byla, aby byla dostupná, aby byla racionální.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Vy jste to zmínili, ale já bych to možná chtěla ještě slyšet explicitně. To znamená, že to zastropování ceny jak elektřiny, tak plynu bude platit od 1. listopadu, jestli to chápu správně? A druhá otázka možná na pana ministra průmyslu. V říjnu tedy bude platit úsporný tarif a chápu to správně, že od příštího roku by právě díky zastropování cen už úsporný tarif tedy nebyl naplňován? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak tato opatření budou… My jsme totiž, co jsme dnes udělali, tak my jsme vlastně přijali i novelu energetického zákona. A novela energetického zákona nám umožní zastropovat ceny v případě mimořádné tržní situace a ta nastala. My teď musíme tu novelu energetického zákona schválit v Poslanecké sněmovně a v Senátu a ona začne platit jaksi zveřejněním ve Sbírce zákonů. V tom okamžiku to začíná platit.

Pokud se jedná o technikálie, tak jak už bylo uvedeno, z titulu toho, jak je to napsáno, vyplývá, že ti dodavatelé energií budou mít povinnost přepočítat zálohy tak, aby to bylo vidět už v listopadu na fakturách.

Pokud se týká úsporného tarifu, tak my jsme už dopředu řekli, že na odpočtu těch částek, tak jak bylo přislíbeno, na tento rok se nic nezmění. To znamená, ty částky podle toho, jak byly podle těch jednotlivých tarifů přiděleny, zůstávají v platnosti bez ohledu na tato opatření, která začnou platit. Pokud se jedná o ty další věci, které byly schváleny, tak samozřejmě zůstává v platnosti odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, a to jak tento, tak celý příští rok. A pokud se jedná o ty částky v úsporném tarifu, tak jak byly schváleny na příští rok, tak tam uvažujeme, že půjdeme adresnější cestou. To znamená, že v případě potřeby tam, kde by nestačilo to opatření těch cen s tím cenovým stropem, že bychom ten úsporný tarif buď touto formou, anebo příspěvkem na bydlení doručili adresněji.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Možná ještě doplňující dotaz: S tím zastropováním cen se bude počítat, nebo počítáte s tím, že to bude po celý příští rok, po celé následující dva roky, jak se o tom mluvilo? A ještě jestli jste dnes zvládli projednat daň z mimořádných zisků, a případně jak?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak ten zákon umožňuje vládě rozhodovat o zastropované ceně, takže v tuto chvíli jsme rozhodli o tom, jak to bude v roce 2023, ale můžeme pružně reagovat podle vývoje na světových trzích. Dnes vám nikdo není schopen věrohodně říct, jaké budou ceny na světových trzích v prvním, druhém, třetím kvartálu příštího roku, ale pokud Sněmovna a Senát schválí tento návrh zákona, tak máme tu kompetenci o tom rozhodnout.

Windfall tax jsme dnes začali debatovat. V tuto chvíli my iniciujeme evropské řešení, vedeme tu debatu. Očekáváme zítra, nejpozději pozítří rozhodnutí na evropské úrovni, asi ve středu by to měla shrnout paní předsedkyně Evropské komise, a to naše řešení doplní to evropské. Navíc ta jednání ještě pokračují.

Takže ano, je to připravené, platí všechno to, co jsme říkali, nicméně pokud by bylo přijato i nějaké evropské řešení, tak to musíme zohlednit i v tom našem národním. Díky panu ministru průmyslu ta jednání jsou velmi intenzivní v posledních několika dnech a není žádný důvod ty dva dny nevydržet k tomu, abychom rozhodli. Může se ukázat, že třeba budeme potřebovat ještě týden na implementaci toho evropského řešení.

Klíčové ale je i pro podnikatele i pro ty domácnosti a zejména pro veřejné instituce, že po dnešním rozhodnutí mohou plánovat. Ví, s čím mohou počítat. Vy určitě dostanete celou tu prezentaci, kde jsou modelové příklady na jednotlivé typy domácností podle produktu, které mají, a podle průměrné spotřeby. Nejdůležitější je ten spodní, červený řádek, kde je úspora proti tomu, kolik by platili, kdybychom neudělali nic v tuto chvíli. A ty částky jsou opravdu vysoké. Jenom řeknu, že třeba u elektrické energie, tam kde netopíte, tak ten průměr na měsíc vyjde pod 2 000 měsíčně. To znamená je to mnohem nižší, než jsou v některých případech dnešní zálohy.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Jenom poslední dotaz, pane ministře, jaké budou rozpočtové dopady toho? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak rozpočtové dopady budou maximálně 130 miliard. Já už jsem to zmínil v několika rozhovorech v minulém týdnu. Na tom se nic nemění. Já bych chtěl v této chvíli vyzvat i ty poskytovatele veřejných služeb, aby vydrželi a neuzavírali v těchto dnech nové smlouvy. Aby vydrželi, až ta nová pravidla budou platná, protože samozřejmě ten rozdíl je mezi tou smlouvou, která je případně už podepsaná na vyšší cenu, a proti tomu, kolik je ta zastropovaná cena. Takže bude záležet na mnoha faktorech.

Doporučuju všem, aby vydrželi těch pár týdnů, protože je jisté, že tu energii nakoupíme v dostatečném objemu a za tu přijatelnou cenu. Taky bude záležet na tom, jaká bude cena na těch světových trzích. Takže je to maximální odhad. Já doufám, že ta částka bude nižší, ale zase – nikdo není schopen to přesněji v tuto chvíli spočítat.

Jestli někdo dnes tvrdí, že ví přesně, jaké budou ceny energií po celý příští rok a je schopen to porovnávat s tou naší zastropovanou cenou, tak prostě lže. To prostě není možné. A může se ukázat, jak jsem říkal, že ta zastropovaná cena může jít klidně dolů nebo nahoru v průběhu příštího roku díky té kompetenci pro vládu a tím budeme pružně reagovat na tu nabídku.

A taky musíme si říct, že to zastropování ceny má v této chvíli jasný protiinflační význam. To znamená, v okamžiku, kdy zastropujeme ty ceny, tak všechny ty impulzy se zvyšujícími se cenami energií, které se odrážely v ostatních cenách, přestanou působit. Je to jeden z nástrojů, které vláda přidá k tomu úsilí České národní banky, abychom zkrotili tu vysokou inflaci co nejrychleji. To myslím, že i v této souvislosti o tom takhle musíme mluvit a musíme vnímat, že to je i protiinflační opatření, což je vlastně ve prospěch jiných výdajů státního rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Viděl jsem CNN, potom pan Kopecký.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych měl dva dotazy tedy k tomuhle, potom bych se doptal ještě k dalším věcem. Zaznělo tady, že by to rozpočtově mělo stát maximálně 130 miliard. Vím, že už to taky někde zaznívalo, ale mohlo by ještě tedy možná jednou, odkud se na to vezmou peníze? Není to úplně zanedbatelná částka. A ta druhá věc, ta se týká toho, co říkal už pan vicepremiér Rakušan. Byl to ten propočet, že ty domácnosti, kde se elektřinou i topí, tak by mohly ušetřit až 111 000 korun. Tak možná máte i nějaké další ty modelové příklady, pro jaké domácnosti by to mělo znamenat jakou úsporu? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Během odpovědi na tu otázku, co se týče zdrojů, tak bych poprosil naše spolupracovníky, jestli by mohli promítnout ty dvě tabulky. Máme tam tři modelové případy té domácnosti, když jenom svítí a vaří, když k tomu ještě ohřívá vodu a když k tomu topí, a pak máme stejné případy pro plyn, takže já to pak okomentuju.

Ty zdroje jsou v zásadě tři. První je mobilizace příjmů ze všech státních firem. Není to jenom ČEZ, ten je samozřejmě největší. Mobilizace a vyplacení dividend ze všech státních firem tam, kde to bude možné.

Druhá je ta windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. Třetí jsou příjmy, které souvisí se zvýšenou cenou emisních povolenek. To jsou tři základní zdroje, které budeme používat, a budeme to kombinovat. Znovu opakuji, že ta částka je maximální, a pevně věřím, že to tak nebude. A když se nám podaří zkrotit inflaci, tak vlastně ušetříme na jiných výdajích státu a to, co ušetříme, můžeme použít na tohle to.

Co je ale třeba říct: Ta daň je mimořádná a veškeré příjmy z té daně budou poskytovány na mimořádné výdaje a to jsou tyto výdaje. Nebude to tak, že bychom příjmy z této mimořádné daně použili na obvyklé výdaje státního rozpočtu.

A když se podíváme a otočíme se, jestli to vidíte, to znamená, ta domácnost, která vlastně jenom, jenom v uvozovkách, která svítí a vaří, jestli se nepletu, tak je to zhruba 1 690 měsíčně úspora, takže krát dvanáct, takže počítám tak zhruba 18 500, omlouvám se, počítám v hlavě.

Ta, která i ohřívá vodu, tak ta úspora je zhruba 3 900 měsíčně, takže je to zhruba 45 000 46 000 ročně a to druhé, to už jsme spočítali, to je 111 000, to už mi spočítal pan první místopředseda vlády. A když si uděláme plyn, jestli poprosím ještě tabulku s plynem, tak pokud vaří, tak je to 124 korun měsíčně, krát dvanáct 1 500 přibližně. Pokud ohřívám vodu, tak je to 1 378 měsíčně, to je nějakých 16 000, omlouvám se, fakt to počítám takhle v hlavě.

Dobře, děkuji. A pak je to 5 920, to je ten klasický případ, ti, kteří mají elektřinu, kterou svítí a k tomu topí plynem, tak tady je ta úspora zhruba 6 000 měsíčně, tak to je jednoduché 72 000 ročně. Ale dostanete k dispozici ty modelové případy.

Ale každý bude vědět tu jednotkovou cenu, může se podívat na svoje faktury, loni, předloni, předpředloni, zjistí spotřebu a každý má ve vlastních rukou, jestli sníží tu spotřebu, tak samozřejmě, že ta úspora může být vyšší než v tom modelovém případě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Tak, a dovolím si jednu otázku, kde odbočím od toho tématu tiskové konference. Jde mi o zjištění Deníku N, který dnes napsal, že Úřad vlády uzavřel smlouvu na kampaň Deštník proti drahotě II za necelých 24 milionů s firmou, kde jsou všichni tři vlastníci firmy v tuto chvíli obžalovaní z krácení daní. Tak jde mi jenom o nějaký komentář, jestli je to v pořádku, případně, proč tomu tak bylo? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: To by určitě měla odpovídat vedoucí Úřadu vlády, která na to médiím odpovídala. Můj komentář je tento. Ano, já z toho žádnou radost nemám, ale jiná možnost neexistuje, pokud chceme dodržovat zákony a zákony platí pro všechny, i pro politiky i pro Úřad vlády. Tady na základě veřejné soutěže došlo k vysoutěžení, vyhlášení vítěze na základě kvalifikačních kritérií a je to tato firma. Nemáme žádnou možnost, jak postupovat jinak. Postupujeme v souladu se zákonem a musíme zákony respektovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan Kopecký iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat: Vy jste se, pane ministře financí, vyjadřoval, že by ta windfall tax mohla platit maximálně tři roky. Myslím, že jste o tom včera mluvil v televizi. Platí pořád stále to, že by ta windfall tax byla na tři roky a že by teda případně i to zastropování ceny mohlo být tři roky? Anebo jste vlastně dohodnutí jenom na tom jednom roku a že ten jeden rok by byla windfall tax? A jestli byste mohli naznačit, o jaké výši té daně pro ty, kterých se ta daň bude týkat, uvažujete, v nějakém rozmezí? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Naznačím výnos té daně, protože to je to klíčové pro rozpočet. Ten výnos odhadujeme někde na sedmdesáti miliardách v roce 2023. Když říkám, že to je zatím můj návrh, vláda to neschválila na ty tři roky, tak to považuju za rozumné opatření. Ale ta windfall tax má tu výhodu, že pokud pominou ty externí okolnosti, kdy dochází k těm vysokým ziskům a pak ke zdanění, tak prostě nevzniknou ty zisky, tím pádem ta daň se nezaplatí, přestože je platná. Všichni platíme daň z příjmu včetně firem, a když firma je ve ztrátě, tak taky nezaplatí žádnou daň, přestože sazba je devatenáct procent.

Proto jsme odmítli tu klasickou sektorovou daň, která prostě za každých okolností všechny na tom trhu postihne tou daní. A navíc, každý ten sektor, který nakonec vláda vybere, bude mít nějaký vstupní parametr. Takže to nebude platit pro každého malého výrobce elektrické energie a stejně tak to nebude platit pro každou banku. I to je rozdíl proti klasické sektorové dani.

Takže to, že bude platit tři roky, neznamená, že budeme mít výnos tři roky. A pokud pominu ty vnější okolnosti, tak my nebudeme potřebovat ty mimořádné náklady, a tudíž nebudeme potřebovat ty mimořádné příjmy.

Mně to přijde docela srozumitelné. Dnes se těžko odhaduje, jestli ty vlivy vysokých cen energií budou ještě třeba v roce 2025. Ale chtěli jsme alespoň na začátku omezit to období. Vláda rozhodne, jestli to budou tři nebo čtyři roky, ale to je jenom rámec, kdy by se vlastně ten konstrukt vůbec použil. Jestli takhle je to srozumitelné, ta odpověď. Děkuji.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, vidím rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý večer, já mám dotaz na pana ministra Síkelu. Jenom jestli můžete říct, vím, že budete jednat o té pomoci pro firmy nebo pro průmysl až ve středu, ale jestli můžete alespoň naznačit nějaké řešení, jaké tam je? Co je třeba na stole a zároveň jaké bylo to dnešní jednání s profesními svazy o těch vhodných opatřeních pro průmysl? A pak mám ještě dotaz na pana premiéra: Jestli jenom můžete říct, co očekáváte od té páteční mimořádné schůze ve Sněmovně k energiím? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Takže, ono to je trošku nepřesné. Já už jdu ve středu na vládu s hotovým návrhem, jehož detaily se na základě toho jednání, které já jsem měl dnes se šéfy svazů a kde jsme došli k nějaké rámcové shodě, jakou cestou budeme postupovat, tak vlastně ten pracovní tým se sešel hned potom a teď ještě ve večerních hodinách dolaďoval poslední detaily toho návrhu.

My jsme se shodli dnes na tom, že budeme postupovat v souladu s evropskou legislativou. To znamená v rámci těch podmínek, které nám dovoluje stávající legislativa plus ta upravená, která přijde. V tuto chvíli budeme aktivovat článek 2.4 Dočasného rámce. A teď mluvíme o všech těch firmách, které jsou nad rámec vlastně toho nízkého napětí. To znamená, netýká se to těch drobných podnikatelů a malých a středních firem, ale těch větších.

To znamená, že my budeme postupovat cestou jednak kompenzace poklesu zisků u jedné kategorie, která je ohraničena maximální částkou do 45 milionů korun na jeden subjekt, respektive kompenzací ztrát, to znamená ztrát způsobených zvýšenými náklady na plyn a elektřinu. A to jsou ty dvě cesty, na kterých jsme se pro tuto chvíli shodli. To je návrh, se kterým jdu ve středu na vládu k finálnímu schválení.

A pokud nám samozřejmě ten evropský rámec a já jsem pevně přesvědčen o tom, že to, co navrhla Česká republika, to znamená prodloužení rámce, toho dočasného krizového rámce v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, do konce příštího roku, tak se budeme v rámci toho dalšího roku snažit upravit ty podmínky tak, aby to lépe vyhovovalo i našim větším podnikům.

Petr Fiala, předseda vlády: A pokud jde o páteční jednání Poslanecké sněmovny, tak já od něj očekávám to, že naše návrhy Poslanecká sněmovna schválí. Pokládám to za velice důležité. My jsme splnili, co jsme slíbili. Představili jsme návrh, který řeší ten obrovský problém, který s cenami energií čeští občané, instituce poskytující veřejnou službu a firmy mají. My tímto návrhem všem garantujeme určitou výši ceny, všichni budou vědět, co budou platit příští rok maximálně.

Nemůže se stát, že by někdo platil násobky toho, co platí teď nebo co platil v letošním roce. Nemůže se také stát, že by veřejné instituce, samosprávy, obce, kraje, nemocnice, školy neměly na to, aby… Nebo budou mít, stane se to, že budou mít energii za přijatelné ceny, a ještě garantujeme to, že jí bude dostatek pro tyto instituce. To je také důležité a také to není samozřejmé.

Já očekávám, že v Poslanecké sněmovně to nenarazí na vážný odpor. Dokonce bych očekával, že tento návrh vlády by měla podpořit i opozice, protože je to návrh dobrý pro Českou republiku. Já samozřejmě nejsem naivní a možná se to nestane, ale za kvalitu toho návrhu v této těžké době a v této složité situaci vláda ručí v tom smyslu, že jsme našli to nejlepší, nejvhodnější a nejefektivnější řešení, které přinese občanům i firmám klid a jistotu v této velmi nejisté době.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím jenom doplnit jednu důležitou věc, aby v tom bylo naprosto jasno: Domácnosti o nic nebudou muset žádat. Toto je garance, která bude propsána do toho, jakým způsobem obchodník promítne tu cenu vůči tomu konečnému zákazníkovi. Takže není nutné, aby domácnosti někde o něco žádaly, někde něco dokladovaly, papírovaly a podobně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pardon, jenom, aby to nezapadlo: Šest korun strop na silovou elektřinu včetně DPH, a počítáte tedy s tím, že ta koncová cena pro zákazníky se bude pohybovat mezi těmi sedmi a devíti korunami za kilowatthodinu elektřiny?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Včetně DPH a je to podle těch tarifů, jak jsme měli ty modelové příklady, že i dnes jsou různé ceny podle těch jednotlivých tarifů, ale klíčovou složkou té ceny ve všech tarifech je ta silová elektřina.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek večera, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 12. září 2022

Související zprávy