Tiskové konference

16. 10. 2020 18:02

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 16. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych shrnula dnešní jednání vlády. Vláda byla mimořádná, byla ke covidovým zákonům, k zákonům, které nezbytně potřebujeme buď na ochranu zdraví, nebo podporu ekonomiky. My se o to podělíme s panem ministrem, protože jsme každý, většina těch covidových zákonů ekonomických byla z dílny Ministerstva financí a další potom z Ministerstva zdravotnictví, případně doplním MPO a Ministerstvo zemědělství.

Takže začnu třemi zákony z dílny Ministerstva financí. První z nich je navázání na úspěšný projekt tzv. pětadvacítky, neboli kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné. My na něho navazujeme s tím, že tentokrát o tento kompenzační bonus budou moci požádat osoby samostatně výdělečně činné, kterým jsme přímo usnesením vlády vypnuli podnikání nebo omezili a zamezili výkonu podnikání, za předpokladu, že toto podnikání, z něho mají převažující příjmy. To znamená příjmy větší než padesát procent.

Kompenzační bonus bude činit 500 korun, rámcem je nouzový stav. To znamená nejdříve od zahájení nouzového stavu, nejpozději do skončení nouzového stavu s tím, že samozřejmě to bude nabíhat, ty dny, podle toho, jak jsme podnikání omezovali, protože to bylo různé. Různé pro támhle nějaké fitness centrum a různé pro restaurace. Přičemž v zákoně bude nastaveno, že pokud by došlo k prodloužení nouzového stavu, což teď se nedá předpokládat, tak to bude platit i po dobu dalšího nouzového stavu. A ještě tam máme pojistku, jedno možné prodloužení po skončení nouzového stavu formou nařízení vlády, což jsme měli i v tom posledním kompenzačním bonusu.

Po debatě se svazy a komorami, která byla velmi intenzivní a já jim za to velmi děkuji, protože samozřejmě jejich připomínky jsou velmi cenné, jsme zapracovali ještě do okruhu možných žádajících osoby, které jsou závislé na těchto zavřených provozech, a to příjmy většími než osmdesát procent. Například dodavatelé, subdodavatelé, osoby samostatně výdělečně činné. Například pere prádlo pro restauraci a příjmy z toho má větší než osmdesát procent. Tam se to samozřejmě může týkat čistě teoreticky i dohodářů.

Chci připomenout, že se to netýká jenom osob samostatně výdělečně činných, ale také tzv. malých s. r. o. To znamená těch jednatelů tak, jak jsme byli zvyklí v tom prvním kompenzačním bonusu a samozřejmě základním předpokladem je, že není čerpána žádná jiná pomoc, např. Antivirus. To znamená, jedná se o osoby samostatně výdělečně činné nebo malá s. r. o., která nemají zaměstnance, a tudíž nečerpají jinou podporu, kterou je například Antivirus.

Navrhujeme, aby tento zákon byl projednán v tzv. stavu legislativní nouze, protože je nezbytné, aby mohly tyto osoby, kterým jsme teď zavřeli jejich živnosti nebo jsme jim to nějak výrazně omezili, tak aby mohly začít čerpat co nejdříve. Takže proto chceme, aby to bylo ve stavu legislativní nouze.

Ještě bych možná ráda zmínila to, jaké jsou dopady, protože to zase půjde do sdílených daní. Takže abych předešla jakýmkoliv diskusím na toto téma, tak chci říct, že rozpočtové dopady tohoto zákona v celkové výši na úrovni veřejných rozpočtů jsou asi 3,9 miliardy, přičemž 2,6 miliardy dopadá na státní rozpočet, miliarda na rozpočty obcí a 300 milionů na rozpočty krajů.

Já chci připomenout, že v souvislosti s první vlnou nebo těmi prvními vlnami kompenzačních bonusů my máme dnes přesně spočítáno, že dopad na rozpočty obcí byl 5,5 miliardy. Na kompenzačním bonusu jsme poskytli 13,4, takže téměř osm miliard bylo přeplaceno. Já věřím, že obce to pochopí a tu miliardu teď v rámci tohoto prostě oželí, protože jim to bylo mnohonásobně pokryto kompenzačním bonusem obcí.

Co se týče krajů, ten dopad je asi 300 milionů a my jsme krajům na různých programech, ať už to byly dvojky a trojky silnice, různé dotační programy, odměny všeho druhu, poskytli částku, která se blíží částce asi 23 miliard. Takže to jsem chtěla jen říct na doplnění, aby bylo jasné, že v tomto směru je tento problém, já věřím, že velmi dobře vyřešen.

Další zákon, který je z dílny Ministerstva financí, tak je avizovaný zákon o poskytnutí státní záruky. Je to novela zákona o poskytnutí státní záruky, ze kterého vyplýval tzv. program Covid III. Byl to historicky první zákon vůbec v historii naší republiky, kdy stát poskytl na úvěry poskytované komerčními bankami státní záruku.

Bylo to uvedeno v tom účinném zákoně na provozní úvěry do 50 milionů, přičemž záruka u firem, u těch menších, středních do 250 zaměstnanců je 90 procent, u těch větších nad 250 zaměstnanců je to 80 procent. Tento zákon novelizujeme, protože on končí, jeho účinnost na konci tohoto roku. Čerpáno v tuto chvíli je asi 12 miliard na těch úvěrech, to vykazujeme na tom plnění každého prvního dne v měsíci.

A protože Evropská komise prodloužila rámec na tyto typy úvěrů se státními zárukami do poloviny příštího roku, tak mi navrhujeme novelu tohoto zákona, protože předpokládáme, že zájem o úvěry by mohl být i dál a možná i vyšší, a navrhujeme, aby tento zákon byl účinný až do roku 2021, protože předmětem… Ještě navrhujeme takové drobnější změny, aby vypadlo slůvko provozní, to znamená, aby se to vztahovalo i na investiční úvěry.

Další specifikace těchto úvěrů bude provedena prováděcími nařízeními, která zpracovává Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a tam samozřejmě upřesníme a upřesníme to, že Evropská komise povolila tento rámec do poloviny příštího roku s tím, že na jaře se chce k tomu vrátit.

Takže zákon navrhujeme do konce roku, v prováděcích předpisech budeme respektovat stanovisko Evropské komise a budeme usilovat o to, aby ten rámec byl prodloužen na celý rok 2021. Je to důležitý nástroj, který pomůže dát likviditu firmám v této těžké době.

No a posledním avizovaným zákonem z dílny Ministerstva financí je návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, kde vláda navrhuje, aby se prodloužilo odsunutí, nebo respektive účinnost zákona o elektronické evidenci tržeb, která měla nastoupit teď 1. ledna 2021, na 1. leden 2023.

Je to z prostého důvodu, že v tuto chvíli jsme ve velice složité ekonomické situaci. Celá řada subjektů bojuje a bude bojovat o holé přežití. Musíme zachránit podnikání v této zemi, snažíme se těmito kroky dělat pro to maximum a jeho narovnání, proto si myslíme, že odsuneme na ten rok 2023. Protože ekonomika se bude muset vzpamatovat, bude muset se revitalizovat, firmy budou muset se vzchopit, celá řada z nich se ocitne ve ztrátě, zejména těch drobných.

Já jsem to dnes konzultovala se všemi zástupci svazů a komor v této zemi, ať už to byli podporovatelé, nebo odpůrci. Všichni jsme seděli u jednoho video callu a debatovali jsme. Já jsem každého jednoho z nich vyzvala, aby se k tomu vyjádřili. Nebudu se za ně schovávat, ten návrh jsem předložila já na vládu a já jsem vládu přesvědčila o tom, abychom takto postupovali.

Všichni se jednotlivě vyjádřili k tomu, že skutečně ta doba je tak složitá, že by navrhli odložení, protože představa, že… My nemůžeme organizovat žádné semináře, nemůžeme organizovat veletrhy. Neumím si představit, že by podnikatelé, kteří mají existenční problémy, se teď starali o to, aby si koupili pokladní zařízení nebo vyřizovali autentizační údaje.

Všichni se shodli na tom, že je doba na to odložit. Samozřejmě měli potom různé názory o kolik a na jak dlouho a já jsem nakonec předložila ten návrh tak, jak vám ho tady prezentuji a jak ho vláda nakonec schválila.

Na vrub dotazů případných, zda tím nevypínáme úplně jakýsi dohled na šedou ekonomikou, bych chtěla říct, že pořád máme velice funkční nástroj, který se jmenuje kontrolní hlášení, díky kterému jsme během tří let zlikvidovali karuselové podvody na DPH v této zemi. Máme, celá řada platebního styku se děje bezhotovostně, to znamená, zůstává jakási část těch hotovostních plateb. Tam třetina subjektů dobrovolně eviduje a prostě v tuto chvíli skutečně je potřeba zachránit jak.

Kdybych měla uvést nějaký příklad metaforický, tak když vám teče do děravé střechy, tak nebudete řešit anglický trávník. Takže to byl ten důvod a já jsem ráda, že vláda to schválila.

Ještě mi dovolte okomentovat dvě věci, které nejsou z dílny Ministerstva financí. První z nich je ošetřovné pro OSVČ, které předložil pan vicepremiér Havlíček. To znamená, vláda schválila dotační program Ošetřovné pro živnostníky nebo pro OSVČ. Za předpokladu, že byla zavřena škola a oni mají dítě do deseti let, tak mohou čerpat z dotačního programu Ošetřovné stejně tak, jako tomu bylo na jaře, ve výši 400 korun na den.

To znamená, tento program bude spuštěn, vláda ho schválila, a po celou dobu uzavření těch škol prvního stupně, protože se to týká dětí do deseti let, je možné z tohoto programu čerpat. Takže to byla ještě důležitá věc.

A poslední věcí byla pomoc pro zemědělce v souvislosti s tím, nebo pro potravináře, kteří dodávají převážně do gastronomie, a to z důvodu toho, že jsme vlastně téměř ze dne na den uzavřeli restaurace, uzavřeli gastronomická zařízení, a oni samozřejmě, zvlášť ti malí a střední, měli ztráty způsobené.

Takže my jsme se domluvili na rámci, který požaduje pan ministr zemědělství, maximálně až 3 miliardy, přičemž ale podmínky toho konkrétního dotačního program, budou ještě laděny mezi Ministerstvem zemědělství a  Ministerstvem financí tak, aby tam byly nastaveny jasné transparentní podmínky – koho se to týká, že musí mít propad příjmů, že musí mít převážné příjmy z gastronomie atd. atd. A poté bude znovu tento program předložen na vládu a bude předmětem diskuse a rozpravy na vládě. Tak tolik zatím za mě a děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Roman Prymula.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Dobrý večer, já bych připojil tři jednouché normy nebo opatření, která se týkají Ministerstva zdravotnictví. My jsme revidovali pracovní povinnosti tak, jak jsme je přijali na minulé vládě v tom slova smyslu, že jsme vlastně umožňovali nařídit pracovní povinnost medikům 4. a 5. ročníku, ve finálním ročníku farmaceutických fakult, zubolékařských fakult a ošetřovatelských fakult a různých dalších programů, jak bakalářských, tak středně-zdravotnických v tom slova smyslu, abychom umožnili využití této pracovní povinnosti mnohem plošněji, než bylo původně zamýšleno.

Ta původní norma byla taková, že byla doložena seznamem našich páteřních nemocnic tak, jak je vytvořena síť urgentních příjmů a nemocnic, které jsou v podstatě jedna na okres. Protože se ukázalo, že pacienti s covidem leží i v jiných nemocnicích – klasickým příkladem je třeba Uherské Hradiště, které v takovémto případě nedosáhlo na výpomoc těchto zdravotnických pracovníků, kteří jsou v přípravě, proto jsme rozšířili tuto možnost tak, aby i tyto nemocnice, které původně nebyly vyjmenovány, si mohly sáhnout na takovouto pomoc.

Zároveň ve výkladové části bude uvedeno, že děkani fakult sdílí data o medicích nejen s hejtmany, kteří jsou vlastně místně příslušní, tedy kdy fakulta je v daném regionu, ale i s hejtmany, kteří nemají vlastní lékařskou fakultu, aby mohli využívat právě takovýto personál pro účely posílení zdravotního systému.

Další norma – velmi jednoduchá – reagovala na volání, které tady je už delší dobu, tedy abychom v rámci nouzového stavu umožnili vynechání různých pracovních a pracovně-lékařských prohlídek, a tato norma byla v této podobě schválena. To znamená na bázi čestného prohlášení je možno po dobu trvání nouzového stavu obejít tu klasickou strukturu různých periodických prohlídek tak, jak normálně platí.

Poslední záležitost, která se týkala čistě Ministerstva zdravotnictví, ale samozřejmě se týká i státních hmotných rezerv. Byl přijat návrh Ministerstva zdravotnictví zvýšit alokaci lůžek, a to v podobě 500 lůžek pro akutní péči ve smyslu JIPových lůžek a 1 500 standardních lůžek. To znamená, celkově se jedná o 2 000 lůžek, které chceme použít v této době na posílení systému. Co se týká dalšího posílení, toto se jedná o 500 ventilátorů, které budou rovněž nakoupeny, a celková částka, která bude uvolněna z rezervy, se dotýká zhruba 400 milionů korun.

Další norma, která se už netýká čistě Ministerstva zdravotnictví, ale byla představena panem vicepremiérem Hamáčkem, nicméně dominantně se týká Armády České republiky, je opatření, které umožňuje vybudovat záložní zdravotnické zařízení, které bude posilovým zařízením pro systém.

To zařízení bude vybudováno v Letňanech v prostoru, který je temperován. Bude se na něm podílet významně a zcela dominantně Armáda České republiky, kdy budou využity obě polní nemocnice, které máme. Na základě jejich personálu bude postavena tedy kombinovaná polní nemocnice, která bude mít jak svůj komplement, tak logicky lůžka, která tam potřebujeme. Personálně bude vycházet ze svých vlastních zdrojů, kde bude 100 zdravotníků, a přibližně 130 technického personálu, který bude využíván k podpoře této nemocnice.

Klasická vojenská polní nemocnice má 100 lůžek, to znamená, kombinace dvou nemocnic znamená 200 lůžek. Tato nemocnice ale bude na bázi pětisetlůžkové. To znamená, bude personálně posílena, aby byla schopna obhospodařit právě 500 lůžek. Co se týká kapacity, tak 10 z nich bude lůžek ventilovaných, 490 lůžek klasických.

Nepočítáme, že by tato nemocnice byla ihned zapojena do systému, bude kapacitou rezervní tak, jak bude potřeba navýšit právě v lokalitě Prahy, dejme tomu. Ta nemocnice bude navázána na Nemocnici Na Bulovce, to znamená doprovodné provozy ve smyslu cateringu, ve smyslu praní prádla, to vše bude navázáno na nemocnici Na Bulovce a byl vyřešen i systém financování. Tolik z mé strany, děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, první dotaz Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, na paní ministryni bych měla dotaz, co se týče EET. Jestli už jste mluvila s panem předsedou Vondráčkem, co se týče Sněmovny, kdy by příští týden, v jakém dnu by se měla Sněmovna sejít, nejen k tomu ošetřovnému, kompenzacím, ke všem těmto návrhům? A pana ministra Prymuly jsem se chtěla zeptat, jestli platí to, že by se v Letňanech mělo začít stavět v sobotu, jak včera uvedl premiér Babiš, nebo jestli se počítá s pozdějším termínem. A co se týče těch dalších míst, kde by mohly podobné nemocnice vzniknout různě po krajích, tak jestli už máte vytipovaná ta daná místa, která to jsou. A poslední věc, objevily se případy, kdy profesionální sportovci se snaží vyhnout tomu nařízení, českému, netrénovat v uzavřených prostorách, nebo je jich více než povoluje to nařízení a odjíždějí houfně do zahraničí, kde trénují, a stává se to i v případě amatérských sportovců, kteří mají blízko k hranicím, že je překračují, a tím obcházejí to opatření. Tak jestli o tom víte, jestli to budete nějak řešit. Jestli třeba neuvažujete, že v případě těch profesionálních sportovců byste neudělal výjimku i pro to sportování vevnitř? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Jestli mohu začít, tak v podstatě co se týká profesionálních sportovců, tak tady víme, že se snaží opouštět Českou republiku a trénovat v zahraničí. To nejsme schopni nějakým způsobem limitovat. Na druhou stranu, není to úplně seriózní. Pokud tam odjedou na nějakou delší dobu, tak samozřejmě je to možné. My v tuhle chvíli jednáme jak s fotbalovými svazy, tak s hokejovým svazem o umožnění tréninku, ale ten se týká zevních prostor, a hledá se cesta, jak to adekvátním způsobem nastavit. Myslím si, že se dohodneme. Bude to tak, že to bude skutečně v zevním prostoru bez využívání šaten.

A pak, co se týká té doby po druhém listopadu, tak tady jednáme o nastavení režimu utkání těch nejvyšších lig tak, aby to bylo bez diváků a aby to bylo za velmi přísných kautel, to znamená, pravidelného testování tak, jak se třeba u fotbalové ligy dělo. Takže nějaký takovýto model, který by měl být bezrizikový, si dovedu představit, že bude nastaven a v tomto slova smyslu s nimi jednáme.

Co se týká druhé otázky, to byla záležitost té nemocnice, a jestli budeme stavět další podobné nemocnice. V tuto chvíli je třeba říci, že kapacita Armády České republiky je limitována. To znamená, my už využíváme prakticky beze zbytku celou volnou kapacitu. To je i otázka těchto polních nemocnic a v podstatě jsme schopni postavit i další kapacity, ale ty už by nebyla schopná obhospodařovat Armáda České republiky.

Pokud uvažujeme ještě o dalším záložním místě, tak to je otázka Brna a prostoru třeba brněnských veletrhů, kde intenzivně pracuje na tom magistrát a kde už v té první vlně připravil koncept postavení takovéto nemocnice. Nicméně i tady je problém personálu, který by musel být v podstatě dotován z jiných zdravotnických zařízení.

Ta cesta, jak to udělat, tak to je záležitost diskuze s ambulantními specialisty, kde zatím nechceme nařizovat pracovní povinnost. Nicméně jsme se na ně obrátili, aby dobrovolně byli schopni  vyčlenit skupinu specialistů, která by mohla působit ve prospěch takovýchto zařízení.

Nikola Reindlová, Česká televize: A ty Letňany, jestli se tam začne už o víkendu?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ten harmonogram v Letňanech je takový, že tady v sobotu bude probíhat plánovací proces, od neděle se začnou navážet kontejnery, protože ta nemocnice sídlí v Hradci Králové, takže během soboty budou naváženy, tak během neděle, pardon, budou naváženy první kontejnery a ty hlavní kontejnery budou potom navezeny během pondělí a úterý.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak na mě byl ten první dotaz. Já hned teď jak skončím, tak budu volat panu předsedovi Vondráčkovi. My jsme byli domluveni na tom, že to co budeme navrhovat ve stavu legislativní nouze, by bylo záhodno, aby dnes dorazilo do Poslanecké sněmovny. To bylo primární, čemu jsem se věnovala po jednání vlády, abych ty věci za Ministerstvo financí podepsala, přišly sem na vládu a odešlo to do Poslanecké sněmovny a teď se ho zeptám, ale předpokládám, že o tom bude jednat organizační výbor Poslanecké sněmovny. Nicméně já pevně věřím, že to bude příští týden.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Já bych se chtěl zeptat, zda jste dnes na vládě řešili i možný zákaz návštěv ve věznicích. Případně pokud ano, odkdy by měl platit a podobně? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, teď jste mě trošku zaskočil. Já mám pocit, že to budeme řešit v pondělí, že o tom paní ministryně mluvila. Tak, už to mám. Zákaz návštěv ve věznicích – ano, vím, že to tam řečeno bylo. Vláda na návrh ministryně spravedlnosti vydala krizové opatření, kterým upravuje režim ve věznicích. Od 23. října byly zakázány návštěvy obviněných ve vazební věznici, odsouzených ve výkonu trestu i chovanců v zabezpečovací detenci. Zákaz bude platný po dobu trvání nouzového stavu. Ministryně spravedlnosti má pravomoc udělit v případě nezbytnosti z tohoto nařízení výjimku. Je to stejné opatření, jaké bylo přijato na jaře.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dále televize Nova prostřednictvím videokonference. Neslyšíme. Můžeme ještě jednou? Anebo zkusíme tedy někoho jiného. Televize Prima? Dotaz neslyšíme. Tak pokud se přihlásí někdo, koho uslyšíme, můžeme zodpovědět dotazy. Dámě tomu ještě chvilku. Pokud ne, tak tímto tisková konference končí. Bohužel, omlouváme se. Hezký víkend.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter