Tiskové konference

17. 4. 2020 18:24

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 17. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní ministryni Janu Maláčovou.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Krásné odpoledne. Já budu velmi stručná. Já mám velkou radost, že vláda dnes schválila náš návrh na navýšení ošetřovného na 80 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.

Druhá dobrá zpráva je, že se to bude týkat zpětně všech ošetřovných od 1. dubna tak, jak jsme slíbili. My jsme sledovali příjmovou situaci rodin a rozhodli jsme se, pokud tahle situace bude dlouhodobějšího charakteru, což v tomto případě bezesporu je ten případ, tak že navýšíme ošetřovné na 80 procent.

A třetí dobrá zpráva, třetí aspekt celého toho návrhu je, že dojde ke srovnání podmínek těch klasických ošetřovných. To znamená toho případu, kdy musíte pečovat o osobu blízkou, protože onemocnění, devět, respektive šestnáct dní a my to teď navyšujeme pro všechny případy na 80 procent také od 1. dubna.

Řeknu to ještě prakticky. Pokud vám onemocněl blízký člen rodiny, vy jste pečovali devět dní v průběhu měsíce dubna, mezitím bylo ošetřovné ukončeno a došlo k výplatě 60 procent, tak Česká správa sociálního zabezpečení ten rozdíl doplatí zpětně tak, aby to bylo 80 procent. To znamená navýšení ošetřovného na 80 procent zpětně od 1. dubna a bude docházet i ke srovnání podmínek klasických ošetřovaček a také těch případů, kdy lidé musí zůstat doma s dětmi, protože školy jsou zavřené.

Co se týká pak těch dotazů, jak to bude od 25. května, tak my samozřejmě vycházíme rodinám vstříc a ten systém nastavíme tak, že ty rodiny, které nesplní regulaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jejich děti nebudou moci chodit do školy, tak jejich rodiny budou mít nadále nárok na ošetřovné. Zároveň počítáme i se situací, kdy dítě sice nastoupí do školy, ale pak může třeba onemocnět nebo dojde k případu karantény v rodině a pak bude možnost ještě v průběhu měsíce června opět získat to ošetřovné. To znamená, tam jsme velmi benevolentní. Takže v tuto chvíli za mě vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já taky budu velmi stručný. Vláda dnes posvětila mimořádná opatření a změny týkající se první vlny rozvolňování opatření tak, jak je máme naplánovány, tedy od 20. 4., to znamená od pondělí. Takže vše platí tak, jak jsme ten plán prezentovali. Nyní jsme ho tedy vložili přímo do legislativní formy.

To znamená, ať jsou to farmářské trhy, sportovní tréninky profesionálních sportovců, autosalony, řemesla, takže zkrátka tak, jak jsme to slíbili, a samozřejmě i svatby do deseti osob. Takže tato mimořádná opatření jsou již vyvěšena a budou účinná od 20. 4., jak bylo slibováno.

Zatím se ta situace samozřejmě vyvíjí poměrně dobře. Ta data bezesporu sledujete, a přestože jsme výrazně navýšili počet testovaných vzorků na hodnotu někde kolem 8 300 denně, tak počet záchytů je velmi dobrý na úrovni kolem 130 150 denně, což v tom poměru skutečně je pozitivní a uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet. Dnes znovu jsme na vládě řešili, že pokud by se ta situace vyvíjela pozitivně a dobře a nedocházelo by k nějakým výkyvům, tak můžeme pak se bavit třeba o nějaké úpravě toho plánu k nějaké optimističtější variantě. Ale nyní je to tak, jak je to nastaveno. Od pondělí tedy platí to, co jsme slíbili.

Jedna věc, která je možná trochu změnou, byť ne asi úplně zásadní, ale je pravdou, že je to něco, co pro mnoho lidí je zásadní, a to jsou bohoslužby. My jsme je původně neměli zařazeny, měli jsme je zařazeny až, řekněme, v nějakých těch obecně hromadných akcích od 8. června. Nakonec tedy proběhla dohoda i s panem kardinálem Dukou o tom, že by bohoslužby byly povoleny do 15 osob od 27. 4. za opět přísných hygienicko-epidemiologických pravidel – rozestupy, dezinfekce a pododobně. Ta pravidla jsou včleněna do mimořádného opatření, které bude taktéž vydáno. Myslím si, že pro řadu věřících občanů to bude velmi důležité. V té první fázi skutečně pouze do 15 osob, to znamená ve velmi malém počtu. Takže tolik jenom možná drobná změna, která nastalav té druhé vlně od 27. 4. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pan náměstek Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Děkuji za slovo, dobrý den. Dámy a pánové, já si dovolím jen doplnit informaci o rozvoji chytré karantény. My jsme měli včera možnost navštívit tři krajské hygienické stanice na Moravě: Brno, Olomouc a Ostravu, abychom se podívali, jak vypadá implementace toho projektu v praxi.

Měli jsme možnost diskutovat se všemi, kteří jsou zainteresováni, včetně mediků, kteří tam jsou, měli jsme možnost hovořit s panem hejtmanem v Ostravě, jak probíhá elektronizace na Severní Moravě, a ukázalo se, že ten proces je naprosto životaschopný, že ta elektronizace postupuje způsobem, jaký jsme si představovali.

Dohodli jsme se, že ten centrální systém nebude eliminovat systémy lokální, ale že tyto systémy budou do něj propojeny tak, aby balíky dat, které potřebujeme na centrální úrovni, abychom byli schopni vyhodnotit, jak je ten systém efektivní, kolik jsme schopni provést odběrů, jak jsme schopni vyšetřovat vzorky, jak rychle jsme schopni vlastně informovat jednotlivé osoby, tak opravdu toto vyžaduje, a proto jsme se tímto způsobem dohodli.

Měli jsme možnost vidět i práci s těmi vzpomínkovými mapami. Ukazuje se, že celý ten systém v některých případech opravdu poměrně významně napomáhá k osvěžení paměti toho dotyčného jedince, a to zejména tam, kde těch míst pobytu je více, tak jak bylo deklarováno. Ta mapa podstatě umožňuje zaznamenat místo, kde dotyčný jedinec strávil více než 15 minut, a v některých případech tam bylo třeba 30 40 terčíků, kde se ten člověk za pět dnů zpátky zastavil, a to už není tak jednoduché si zapamatovat.

Ta mapa se nedá využít ve všech případech. Ukazuje se, že tam, kde člověk nemá chytrý mobil, tak není jednoduché to postavit. Druhá věc je, že u člověka, který stráví třeba 14 dní na lůžku, tak je zbytečné generovat nějakou mapu, protože je tam vlastně jen jeden terčík a ani z hlediska těch možných rizikových kontaktů se to nedá takto určit. Je to spíše záležitost, kdo toho dotyčného za tuto dobu navštívil.

Jedinou prosbičku, kterou bych měl v tuto chvíli, je, že my když jsme monitorovali, kdo souhlasil a kdo nesouhlasil s vytvořením té vzpomínkové mapy, tak naprostá většina stále souhlasí. Ale u těch, kteří nesouhlasili, jsme zjišťovali, proč tomu tak je, jaké jsou jejich obavy, a ty obavy překvapivě byly na téma, že se pohybovali někde, kde se pohybovat neměli v rámci této doby, a bojí se, že nějakým způsobem budou perzekvováni a trestáni za to, že vlastně porušili nějaký režim.

Já bych chtěl tedy říci, že ta vzpomínková mapa k tomu zásadě neslouží. Mohu tady dát veřejný příslib, že nebudeme nikoho pranýřovat za to, že byl někde jinde. My opravdu potřebujeme vědět, jestli se s někým potkal, jestli někoho eventuálně mohl nakazit, protože pak ten systém může být efektivní a o tom nám jde. Nejde nám o to, abychom zpětně někoho trestali. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Paní ministryně, já se chci zeptat, jestli to ošetřovné bude takto platit i pro OSVČ? A druhá otázka možná, proč jste tedy ten návrh nepodpořili už zhruba před měsícem ve Sněmovně, kdy s ní přicházely opoziční strany?  Je to tedy jenom z toho důvodu, aby ten návrh šel z vlády? Nebo protože už to mohlo platit už tenkrát ten měsíc, kdy se schvalovalo ošetřovné. Pak ještě dotaz na pana ministra zdravotnictví, protože v posledních hodinách jsme zaznamenali nějaké pokusy o kybernetické útoky na zatím minimálně asi dvě nemocnice v Česku. Jak to možná budete řešit? Jestli máte nějaké informace, zda tedy byly pokusy o další kyberútoky, tak jestli byste na to mohl zareagovat. A pak ještě položím jeden dotaz. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká toho vašeho dotazu, tak já bych chtěla připomenout, že v březnu, když jsem navrhovala to ošetřovné, tak jsem šla na vládu s 80 procenty a tenkrát jsme se dohodli, že těch 80 procent nedáme, dáme 60 procent, protože vláda zároveň schvalovala můj program Antivirus, který je taky velmi finančně nákladný. Ale dohodli jsme se, že necháme ošetřovné běžet měsíc, vyhodnotíme příjmovou situaci rodin, kterých se to týká, a případně se k tomu mému návrhu vrátíme.

Já jsem to takto i vysvětlila ve Sněmovně velmi jasně a velmi mě mrzí, že musím tady odpovídat dotazy toho typu, že to byl opoziční návrh. Ne, já jsem šla tenkrát třetí týden v březnu na vládu s návrhem 80 procent od začátku. A protože se ukazuje, že tato mimořádná krize je dlouhodobá, není to věc jenom do konce dubna, jak se v určitých pozitivních scénářích předpokládalo, ale bude to věc, která se potáhne pravděpodobně i v měsíci červnu, tak si nemůžeme dovolit, aby rodiny měly takto nízký příjem. Zvláště, když si nemohou vybrat a nemohou se prostě nějakým způsobem jinak adaptovat na celou tu situaci.

Takže my jsme si tu situaci vyřešili, zanalyzovali. Já jsem spolu s tím návrhem předkládala i příjmovou analýzu těch rodin, kterých se to týká. Máme to i napasováno na čísla těch zhruba 90 tisíc žádostí na ošetřovné, a proto jsem dnes zpětně k 1. dubnu navrhla 80 procent.

Původně jsme uvažovali o tom, že bychom 80 procent navrhli k polovině měsíce dubna, ale říkáme naprosto otevřeně, že by to bylo velmi složité pro Českou správu sociálního zabezpečení přepočítávat to na polovičku kalendářního měsíce, a proto, aby rodiny ty peníze dostaly dříve, tak proto to navrhujeme zatím celý kalendářní měsíc duben.

Ty OSVČ – my jsme o tom dneska diskutovali na vládě. Je to věc MPO. Tam to nejde zákonem, ale nařízením vlády, takže předpokládám, že se ty podmínky srovnají. Ale to je otázka na pana ministra Havlíčka.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu kybernetickou bezpečnost, my celou tu situaci bereme velmi vážně. Já si myslím, že ta hrozba je vážná. Kolegové to řeší prakticky celý den dnes, protože byly skutečně určité indicie, že by mohl dnes být ten den, kdy dojde k nějakým masivnějším útokům.

Zatím ta situace celkově je klidná. Proběhly nějaké jednotlivé incidenty. Vše bylo odbouráno, takže my jsme ráno obeslali téměř dvě stě lůžkových zařízení v České republice, aby nám reportovala pravidelně aktuální stav. Myslím si, že tomu věnují – nemocnice samotné – zvýšené úsilí, a poskytují nám tedy informace o aktuálním stavu. A zatím celkově ta situace je poměrně klidná, ale musíme být stále velmi obezřetní, hlavně ony nemocnice, a v pohotovosti.

Jsme v kontaktu s policií, s Národní centrálou proti organizovanému zločinu, protože toto skutečně je už věc, kterou musí řešit už i policie, a samozřejmě s NÚKIB. A uvidíme, děláme maximum proto, abychom ochránili naše nemocnice, lůžková zařízení, aby nedošlo k nějakému ochromení péče.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Děkuji. Ještě tedy doplňující dotaz na paní ministryni. Kdy vláda přijde tedy s nějakou podporou pro DPČ a také DPP, jak už ji avizuje několik dní – paní ministryně financí nás odkázala na vás. A jakou podobu bude mít? Jestli to bude třeba jednorázová suma, která půjde i právě těmto lidem. Pane ministře, vás bych se ještě zeptala, kdy chce vláda povolit otevření lázní, protože jestli to chápu správně, tak ty podle toho harmonogramu nespadají do stejného období jako hotely. Pokud ne, tak mě opravte. A jestli tedy ta lázeňská péče zůstane zachována v úhradovém systému zdravotních pojišťoven. A poslední otázka: Mě by zajímal názor, pro pana epidemiologa, na ten návrh cestovních kanceláří, aby se vytvořil koridor, takzvaný Jadran, kam by tedy lidé v létě mohli, dejme tomu, jezdit na dovolenou. Co si o tom myslíte? Je to podle vás proveditelné po domluvě, možná, s ostatními státy? Jak to vnímáte? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty lázně, my máme vlastně jeden plán, který se týká, řekněme, přímo byznysu, provozoven a tak dále a škol. Ale pak je samozřejmě ještě jeden plán, který se týká zdravotnictví. Ten jsme také vlastně oznámili, aktivizovali. Nějaký proces návratu do normálního stavu, zejména tedy u nemocnic a u ambulantní péče.

Samozřejmě je v něm zahrnuta i lázeňská léčebně rehabilitační péče, protože lázně jsou součástí zdravotnictví. To není součástí, řekněme, samozřejmě částečně ano, nějaké ubytovací kapacity a hotely, ale primárně jsou to zkrátka zdravotnická zařízení. Jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Pro nás lázně byly do jisté míry také nějakou záložní kapacitou. Proto jsme, řekněme, zakázali přijímat nové pacienty. A v rámci odborné skupiny na Ministerstvu zdravotnictví jsme učinili nějaké zatím provizorní stanovisko, že počkáme do konce dubna na vyhodnocení epidemiologické situace, a pokud nedojde k nějakým zásadním problémům, tak bychom postupně kapacitu lázní opět mohli obnovit do nějakého stavu před nemocí COVID, ale samozřejmě zase postupnými kroky.

Takže s lázněmi počítáme, určitě s nimi počítají i zdravotní pojišťovny, jsou to zdravotnická zařízení hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pokud tedy se bavíme o té péči, která je hrazena. Ony mají samozřejmě část péče, kde jsou samoplátci. Ta není řešena, ale pokud jde o veřejné zdravotní pojištění, tak samozřejmě toto bude zahrnuto do všech dalších opatření týkajících se úhrad zdravotní péče.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Paní ministryně.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týče dohodářů, tak já v pondělí předložím vládě materiál, kde jsme velmi podrobně zmapovali situaci lidí, kteří pracovali ať už na DPP, nebo DPČ, a přicházíme se závěrem, že ten počet lidí, kteří zůstali v tuto chvíli bez dalšího rozhodného příjmu a jsou postiženi zásadním výpadkem příjmu, je v České republice maximálně deset tisíc, ale to není důležité.

Zároveň – a bude to tam velmi detailně vysvětleno – se domníváme, že situace těchto lidí je velmi rozličná. Jedná se o různé částky a my jsme na Ministerstvu práce a sociálních věcí přesvědčeni, že nejrychlejší, nejefektivnější a pro tuto skupinu lidí, kteří zůstali ze dne na den bez toho, aby jim byla přidělována práce, řešení je mimořádná okamžitá pomoc. To znamená, je to standardně fungující sociální dávka, o kterou lze žádat na úřadu práce.

My jsme připravili kromě toho analytického materiálu, kde to velmi podrobně vysvětlujeme, tak jsme připravili ještě jednou manuál i graficky, kde těm nejzranitelnějším skupinám, a já se domnívám, že jsou to matky samoživitelky, které právě přišly o ten příjem, tak vysvětlujeme, co potřebují zjednodušit a co potřebují předložit pro to, aby v řádu několika dnů dostaly tu mimořádnou okamžitou pomoc.

Máme tam i tři modelové situace, které ukazují, že to je opravdu nejlepší nástroj, jak jim finančně pomoct, protože tam bude skutečně posuzována jejich individuální situace. Nebude to nějaká stejná částka pro všechny, ale zohlední se tam počet dětí v rodině, náklady na bydlení, vůbec příjmová situace donedávna a podobně. Bude to předloženo a zveřejněno v pondělí. A myslím si, že to bude nejvýhodnější způsob, jak těmto rodinám pomoci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan náměstek.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli mohu k té otázce, tak ta situace během prázdnin a období dovolených bude nepochybně v Evropě ještě velmi komplikovaná. To znamená, podle mého naprosto v dominantní míře bude velmi obtížné cestovat do zahraničí. To nevylučuje, že v nějaké individuální situaci to možné bude. To je víceméně jedna z možností, o které se intenzivně diskutuje.

Já tady se nechci vyjadřovat k těm jednáním, která budou muset nepochybně probíhat na nejvyšší úrovni, a je to otázka vlastně celé té cesty, protože tam nebude možný jenom souhlas té vstupní země a země, odkud ti jedinci pojedou, ale bude tam muset být dohodnut celý ten tranzit, pokud bychom nevyužili nějakého leteckého koridoru, který by byl jednodušší.

A vyjádřím se spíš k té epidemiologické části té otázky, protože já si dovedu představit, že bude provedena takováto dovolená v zemích, kde riziko bude srovnatelné s rizikem u nás, a v tuto chvíli v těchto zemích riziko srovnatelné s námi je. Čeká nás ještě několik dlouhých týdnů, kdy se ta situace může změnit, ale předpokládejme, že k nějaké dramatické změně nedojde.

V podstatě pak bude záležet na tom, jaké podmínky se dohodnou. Jestli tam bude nutný negativní test na vstupu nebo jestli se země dohodnou, že to bude bez tohoto testu, pokud to riziko bude téměř identické. A jaké budou potom podmínky po návratu. Jestli opět bude vyžadováno nějaké testování, karanténa nebo jestli to bude bez tohoto. To znamená, to je situace, kdy já si to dovedu představit za předem definovaných podmínek.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, pan ministr Havlíček mluvil před jednáním o tom, že se mu množily dotazy na psí salony. Že ti provozovatelé se úplně nenašli v nějaké té vlně. Jestli i toto bylo předmětem jednání a jestli byste mohli tedy potom upřesnit, do které té vlny úplně spadají. Potom by mě zajímalo, pan epidemiolog Maďar vyslovil včera v našem vysílání myšlenku, že by mohl v rámci toho cestování fungovat jiný režim pro lidi, kteří už tu nemoc prodělali a mají protilátky. Tak jsem se chtěla zeptat pana Prymuly, jak se na tuto myšlenku dívá, jestli je to dobrý nápad, protože něco podobného možná zvažují i v Německu, nebo jestli třeba podle vašeho názoru by nebylo lepší lidem říci, že třeba letos půjdou na dovolenou jenom tady po Česku. A pak bych měla ještě jednu otázku na pana ministra.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli mohu začít. Pokud jde o ty salony pro psy a kočky, my jsme řekli, že už se chceme vyhnout definování specifických prodejen a provozů. Takže tyto spadají zkrátka do těch provozoven do 200 m2, já předpokládám, že asi žádné větší salony nejsou, a ty by tedy byly uvolněny od 27. 4.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Co se týká té situace, pokud jsme prodělali dané onemocnění a budeme schopni to prokázat, tak jistě existují testy, které to jsou schopné prokázat, nicméně nejsou běžně dostupné a je třeba si uvědomit, že v České republice, pokud využijeme data, která zatím k dispozici jsou, data, která prezentovat pan hejtman Vondrák, tak jak oni analyzovali víceméně použití těch protilátkových testů na území Severní Moravy, zejména v různých seniorských domovech a jednak u klientů a jednak u zaměstnanců, tak se dostali na hodnotu pouhého jednoho promile.

To znamená, ten počet osob, které by byly schopny prokázat, že mají dostatečnou imunitu proti tomuto onemocnění, bude poměrně malý a určitě se nedá na to většinově spoléhat. Samozřejmě, tito lidé by bez nějakých větších problémů mohli cestovat, protože pro ně to riziko by bylo minimální.

Bára Divišová, TV Nova: Ještě další otázka na pana ministra. Lékaři si stěžovali na to, že by měli provádět rychlotesty lidem, kteří se setkali s nakaženými, z preventivních důvodů byli potom v karanténě. Stěžovali si, že k tomu nemají podmínky, tak jak se situace v tomto směru vyvinula?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak my jsme s praktickými lékaři o tom jednali poměrně dlouho. Oni vyjadřovali určité obavy obecně a ne úplně ochotu vlastně to provádět z různých důvodů. Ne všichni tedy, ty názory jsou různé. Ale nakonec pro nás toto je velmi důležité, protože praktiční lékaři jsou lékaři prvního kontaktu. Jsou i pro dané pacienty nejvíce přístupní, měli by být takto a my skutečně nechceme nic jiného, než aby provedli právě ten klasický rychlotest z krve.

Není to nic složitého, dnes už to vlastně provádí povinně všechna zařízení sociálních služeb, kde se takto testují jejich zaměstnanci v tom pravidelném čtrnáctidenním cyklu, takže nevidím úplně důvod, proč by to nemohli zvládnout odborníci, což jsou samozřejmě praktičtí lékaři, za jasných podmínek, které jsme nastavili.

My ty testy samozřejmě jim dodáme, respektive už jsou na krajích, v těchto dnech probíhá i závoz ochranných prostředků. Proto jsme také účinnost toho opatření dali až od 22. 4., aby tedy byl dostatek času to připravit. A já tam nevidím nějaký zásadní problém a věřím tomu, že většina praktických lékařů to zvládne, protože dnes už to zvládají sociální pracovníci a zdravotníci v sociálních službách bez větších problémů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima

Šimon Pilek, TV Prima: Já bych měl první otázku na paní ministryni: Kolik už bylo vyplaceno prostředků v rámci programu Antivirus na ten tzv. kurzarbeit, a proč ta částka třeba nebyla vyšší? A druhá otázka, jestli tedy někdo bude schopný odpovědět, jestli stát ještě plánuje nějakou další podporu pro podnikatele, třeba ve formě příspěvku na nájmy, jak po něm někteří podnikatelé volají? Díky

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká Antiviru, já řeknu jenom jedno číslo. Ten zbytek, všechny ty kompletní částky zveřejníme v pondělí, a to přesně podle krajů a podle jednotlivých fází tak, abyste měli všichni přesná čísla, a rozhodli jsme se, že to budeme zveřejňovat také vždycky jednou týdně za ten uplynulý týden, abychom byli na stejné informační úrovni. A to číslo z dneška ze 14 hodin mám, že počet unikátních žádostí o program Antivirus byl dnes k té hodině, kterou jsem zmiňovala, 29 274. Plus, co se týká těch dalších fází, tak to zveřejníme přesně v pondělí ve všech těch ohledech a proporcí tak, jak jsem uvedla.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu podporu, tam bohužel se budete muset zeptat kolegů, pana náměstka Havlíčka nebo paní ministryně Dostálové.

Šimon Pilek, TV Prima: Jestli se mohu doptat paní ministryně. Vy jste říkala, že to bylo nějakých 29 000 žádostí, a pokud by to bylo, kolik bylo vyplaceno? Kolik peněz?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: V tuto chvíli já vám ta čísla neřeknu, protože je u sebe nemám, ale my tam máme různé fáze, počet podepsaných dohod, a není to aktualizované, je to ze včerejška. Takže bych byla nerada chytána za slovo. Je 17 462. Počet žádostí o vyúčtování, to je ta třetí fáze, to asi víte, že nejdřív se musí poslat žádost o dohodu, pak musí zaměstnavatel vyplatit mzdu, musí odvést odvody a pak teprve si požádá o refundaci, to číslo už je mnohem menší. Tam je 6 000 žádostí. Ale ten počet vyplacených je ke včerejšku, a teď to rychle projedu, 1 800. To znamená z těch 6 487 je vyplacených 1 600, ale ke včerejšku. Není to dnešní číslo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já bych měl jeden takový spíš technický dotaz: Zda tedy platí to opatření i co se týká škol – že od toho 20. dubna jsou ty vysoké školy otevřené pro ty individuální konzultace a podobně? A za druhé bych se chtěl zeptat k tomu zákazu cestování do zahraničí, tak jaký je pro to vlastně právní rámec, podle kterého vláda postupuje. Zda to lze udržovat, ty hranice uzavřené, i potom, co skončí nouzový stav, nebo do kdy to může platit? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o vysoké školy, tak ano. To je ta součást té první vlny od 20. 4., to znamená od pondělí. S tím počítáme a toto mimořádné opatření je také připraveno a vydáno na stránkách Ministerstva zdravotnictví za jasně definovaných podmínek tak, jak jsme to prezentovali. Takže to samozřejmě také platí.

Pokud jde o tu otázku uzavření hranic, tak samozřejmě my tu situaci budeme vyhodnocovat na pravidelné bázi. To, že může dojít k nějakým úpravám, je pravdou, ale na druhou stranu tady pro nás je zásadní ochrana veřejného zdraví a zákon o ochraně veřejného zdraví, který v tomto směru jasně dává mandát bránit zavlečení nákazy i z jiných zemí.

My jsme takto i zakázali lety z Číny, Itálie a jiných zemí, takže v tomto směru skutečně se domníváme, že ten veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví je primární a musíme v tomto směru být velmi obezřetní. Tím neříkáme, jak o tom hovořil pan náměstek, že nebude docházet k nějakým úpravám třeba v prvé fázi týkající se pracovníků, cesty v oblasti zaměstnání atd. za přesně definovaných podmínek. Ale nedokážu si představit, že bychom ze dne na den nyní uvolnili všeobecně cestování do celého světa bez omezení. V tuto chvíli, kdy vidíme, že ta situace v řadě zemí je velmi neutěšená, by to vedlo k tomu, že by mohlo dojít k zavlečení opět té nákazy a k vytvoření nějaké druhé nebo třetí vlny dané pandemie.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan náměstek chtěl doplnit.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já možná k tomu: Technicky si je třeba představit, že ty hranice nejsou uzavřené. Ony jsou v podstatě jenom téměř neprostupné kvůli dalším opatřením, protože pokud limitujeme pohyb osob a umožníme ten průchod jenom osobám třeba pro kritickou infrastrukturu a předem definovaným kategoriím, tak je logické, že se tam zatím nikdo ne úplně dostane. Ale takto to je v řadě jiných zemí a my určitě nejsme jedinou zemí, která by měla uzavřené hranice. My je nemáme uzavřené.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Já mám dotaz na pana ministra a na pana náměstka. Týká se to toho plošného testování promořenosti populace. Vy jste původně avizovali, že by se to mělo spustit v pondělí v Praze, my máme informace, že se to zřejmě opozdí. Tak jestli máte nějaký časový plán, kdy to skutečně začne a kdy by mohly být první výsledky. Děkuji.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli já k tomu mohu, tak my jsme chtěli, aby ve všech těch centrech se provádělo testování jedním typem testů. Nicméně při závozu se ukázalo, že jak těch testů máme už asi pět různých typů, byť to jsou testy velmi obdobné, tak došlo k tomu, že jsme nebyli schopni postavit celý ten kontingent na těch testech původních, se kterými se počítalo.

To znamená, v některých centrech se dělá validace nových testů, abychom je mohli použít, a může dojít opravdu k nějakému posunu o jeden dva dny a pak by ten proces měl být odstartován s tím, že během týdne, si myslím, by mohlo dojít k náběru dotyčného počtu osob.

A tak, jak byly zadefinovány podmínky, tak v podstatě nám vychází výrazně vstříc armáda, která půjčuje asi devět odběrových stanů, ve kterých by to mělo probíhat. V některých místech, třeba v Praze, zároveň tam budou odběrové mobilní týmy, které u těch osob, které budou mít pozitivní test tím rychlým způsobem, rapid testy na protilátky, tak u nich bude proveden odběr na PCR a rovnou budou potom testovány v laboratořích na vylučování viru.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak jestli ještě chce pan ministr… Ne… Tak TV Nova a pak ještě České televize.

Bára Divišová, TV Nova:  Já bych se ještě jednou s dovolením zeptala na ty psí salony. Naše diváky to hodně zajímá, Česko je národ pejskařů Nicméně kterého toho termínu se chytnout? Pan ministr Havlíček mluvil před jednáním o příštím týdnu, respektive o pondělí 20. dubna. Vy hovoříte o 27. dubnu. Tak který z těch termínů tedy je platný? Druhá věc, tak jako tak, i kdyby to bylo 27. dubna, tak lidé poukazují na to, že jejich pes bude ostříhán dříve než oni. Tak jestli byste toto mohl vysvětlit, protože už se to stává na sociálních sítích předmětem vtipů.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu vlnu, která teď je v pondělí, tak tam, pokud jde o provozovny nebo obchody, tak se to týká autosalonů, autobazarů, a pak se to týká řemesel s provozovnou. Já si nejsem jistý, že stříhání psů je řemeslo, možná že ano, že je to takto definováno, ale myslím si, že nikoliv a že skutečně se to vztahuje k tomu všeobecnému rozvolnění provozoven do 200 metrů čtverečních.

Tady já úplně si nejsem jistý, jestli stříhání psů spadá pod definici řemesla. To možná by věděl lépe pan ministr Havlíček, ale nemyslím si to. Takže ještě to mohu přesně zjistit a dát vám tu informaci. Ale není to takto definováno v té první vlně, ani v té druhé, že by to byly salony pro psy a kočky. My jsme to takto nechtěli. Takže je to otázka zařazení vlastně té provozovny do nějakého toho segmentu, který rozvolňujeme. Ještě případně můžeme upřesnit

Ale jinak já si myslím, že… Já chápu, že jsou Češi národ pejskařů, já také jsem milovník zvířat, ale nemyslím si, že to je zase něco, bez čeho by se nedalo úplně žít, a mělo by to mít nějaký systém. My jsme původně mysleli, že bychom ze začátku rozvolňovali, a tak to i bylo, různé konkrétní provozovny podle typů a tak dále, ale nakonec jsme se rozhodli, že takto jít nechceme. Že chceme, aby to mělo nějaký systém, který je daný třeba právě tím rozměrem provozovny a tak dále.

Takže jestli to je řemeslo, stříhání psů, jestli je to takto definováno, to se přiznám, že teď nevím, tak by to spadalo do té vlny 20., ale pokud ne, tak je to provozovna do 200 m2 a to je pak ta druhá vlna 27.4.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví:  Já možná, jestli k tomu mohu, proč je tam ten rozdíl. Protože my, když se na to díváme, tak klasické kadeřnictví je opravdu epidemiologicky závažná činnost, protože tam dochází k přímému kontaktu, a my se teoreticky můžeme nakazit od jednoho každého klienta, protože tam ten bezprostřední kontakt je. U těch pejsků dominantně ten problém zdaleka není takový, a pokud nebudu vycházet z těch teoretických prací, které zachytily i u psů přenos tohoto viru, protože ten hypoteticky možný je, ale budeme doufat, že to nebude žádná obecná záležitost, tak tam k tomuto kontaktu a přenosu dojít nemůže. To znamená z tohoto úhlu pohledu je ta činnost bezpečnější.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Paní ministryně, jenom aby to bylo úplně jasné, protože ta mimořádná pomoc je okamžitá jednorázová platba, takto to i zůstane pro ty lidi, kteří třeba tři měsíce nemohou pracovat? Dostanou jednorázově tuto částku? A pane

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová platba jednou měsíčně a my jsme i před dvěma týdny zásadním způsobem změnili instrukci pro úřady práce, vydávali jsme k tomu i tiskovou zprávu, dávali jsme k tomu ty konkrétní příklady. Počítáme s tím, že po dobu celé mimořádné situace, kdy lidi nebudou moci pracovat z různých důvodů, ať už protože musí zůstat doma s dětmi nebo protože jejich firma nefunguje, a budou kvůli tomu v hmotné nouzi nebo finančních potížích, tak se budou moci obracet na Úřady práce.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o státní pojištěnce, tak my jsme tu oblast dnes začali diskutovat, myslím si, že v tom budeme pokračovat po víkendu. Je to něco, co určitě musíme vyřešit, za mě jako za Ministerstvo zdravotnictví. Protože my víme, že bezesporu celá tato krize bude mít dopady, pokud jde o financování zdravotnictví, jak na příjmové straně systému veřejného zdravotního pojištění, kvůli zpomalení ekonomiky, možná i zvýšení nezaměstnanosti, tak samozřejmě jsou tam výpadky u OSVČ, které jsme schválili odpuštěním platby záloh, a jsou tam bezesporu i náklady poskytovatelů, kteří vlastně je mají s touto pandemií zvýšené.

Takže všechny tyto aspekty musíme brát do úvahy a my určitě, nebo já určitě budu usilovat o to, abychom platby za státní pojištěnce navýšili. Teď o tom povedeme debatu s Ministerstvem financí a chtěli bychom po víkendu, to znamená v pondělí, toto dokončit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už dotazy prostřednictvím videokonference.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O první dotaz poprosím pana Kopeckého.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat v souvislosti s těmi bohuslužbami, které umožníte od 27. dubna za účasti patnácti osob. Proč je tam toto omezení těch 15 osob? Jaký je rozdíl mezi kostely a hypermarkety? Protože v hypermarketech nebo i třeba v hobbymarketech je určitě více než 15 lidí. V čem je kostel nebezpečnější než hobbymarket? Druhá otázka se týká posiloven a wellness center, kde jste umožnili, že ten provoz bude možný, ale bez šaten a sprch. Chtěl bych si nechat vysvětlit, kdo podle pás půjde do wellnessu bez možnosti, aby využil šatny a sprchy. To mi nejde nějak dohromady. A ještě třetí věc: Pan Hnilička řekl, že bude jednat s vládou o možnosti, že by profesionální sportovní akce, řeč je o fotbalové lize, mohly začít dřív 8. června. Zda se na vás obrátil a zda se vláda bavila, děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty bohoslužby a srovnání s hobbymarkety, ono to úplně nesedí, protože u bohoslužeb je třeba si uvědomit, že to je jasně definovaný prostor, kde ti lidé vedle sebe sedí dvě hodiny. Je to podobné, jako když jste v kině, v divadle a podobně. Zkrátka sednete si na jedno místo a jste tam dvě hodiny vedle druhého člověka, kde dýcháte a můžete být potenciálně infekční. Oproti těm hobbymarketům, kde přeci jenom obecně ty lidé korzují, není tam tak jasný ten přímý kontakt takto dlouhodobý.

Takže v tomto kontextu bohoslužby, stejně jakékoliv jiné akce, kde jsou lidé na jednom místě, sedí tam dlouhou dobu vedle sebe, tak jsou prostě větším rizikem. A proto také tady je to omezení a povinnost rozestupů atd., ta hygienicko-epidemiologická opatření. V tomhle tom kontextu je to přece jen trošku něco jiného, než jsou klasické obchody, kde určitě to riziko také existuje, ale lidé tam nejsou takto na jednom místě dlouhodobě vedle sebe, aby se mohli nakazit.

A já neříkám, že samozřejmě ty obchody nejsou rizikové, jsou a je také nutné tam dodržovat ta opatření, která jsme zavedli, to znamená rozestupy v rámci front, nošení roušky, dezinfekce atd. To je jasné, protože to riziko v tomto směru je všude, kde se pohybuje více lidí, to je jednoznačné.

Takže neříkám, že je to menší riziko, ale u těch bohoslužeb, zatím jsme šli touto cestou menších počtů lidí s tím, že se ten počet bude časem navyšovat. Přeci jen, pokud pak je ten kostel zcela plný, lidé jsou tam vedle sebe velmi natěsno takto dlouhou dobu, tak to riziko je výrazné. Takže proto v tom prvním kole pouze takto malý počet osob.

Pokud jde o posilovny a fitness. Tam nejsou wellness, to si pletete, určitě to tak není. Jsou to posilovny a fitness, ne wellness. To je něco jiného. Wellness jsou až v té poslední fázi, podobně jako bazény atd. Posilovna a fitness tam tedy je to nastaveno tak, že nebudou moci být využity šatny a sprchy. Zkrátka to budou muset nějak udělat, převlečou se doma a pak se zase půjdou vysprchovat domů potom sportovním výkonu. Myslím si, že to je řešitelné, určitě to není úplně komfortní, ale myslím si, že je to řešitelné. Jestli možná ještě pan náměstek k těm bohoslužbám.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: U těch bohoslužeb si musíme uvědomit, že tam dominantně dnes je opravdu spíše ta riziková populace, populace starší. Proto my jsme jednali o nějakém režimu uvolňování a v podstatě v několika etapách by se ta situace měla rozvolnit, samozřejmě podle kostelů a jejich kapacity tak, aby tam ti jednotliví lidé byli schopni dodržovat určitě odstupy mezi sebou, a dohodli jsme se na harmonogramu, který bude v těch čtyřech následujících fázích.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O druhý dotaz poprosím pana Švihela.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já jsem se chtěl přeci jen ještě trochu doptat k těm psím salonům. Já jsem dnes mluvil s majiteli těchto živností a oni vlastně nyní vůbec neví, na čem jsou. Jestli budou opravdu otevírat v pondělí, nebo až o týden později. Kde by tuto informaci mohli zjistit a na kolik vlastně komunikujete s podnikateli ohledně toho, za jakých podmínek budou otevírat. A pak mám ještě otázku ohledně cestování, kdy by mohlo být systematicky jasné, jak to bude například v létě, jestli se bude moci do Chorvatska a případně, proč zrovna do Chorvatska? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já si to skutečně ověřím na MPO, protože je to v jejich gesci. My v tomto směru komunikujeme s MPO a celý ten plán jsme s nimi dělali. My se vyjadřujeme, řekněme, k těm epidemiologickým rizikům v tomto směru, takže takto vlastně nastavujeme ten plán z tohoto pohledu, ty jednotlivé vlny, kdy epidemiologové v rámci odborné skupiny posuzují jednotlivá rizika. Ale pokud jde o komunikaci s podnikatelskými subjekty a podněty, které dostáváme, tak je primárně dostáváme právě z Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto gesčního ministerstva.

Stejně tak jsme komunikovali plán s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které ho zase komunikuje s řediteli škol atd. Myslím si, že takto je to správné, že Ministerstvo zdravotnictví má nad tím tu gesci hygienicko-epidemiologickou, má nastavovat pravidla, nastavovat ty vlny podle míry rizika, ale ta věcná agenda je v gesci příslušných rezortů, a pokud jde o ty salony pro kočky a psy, tak to ještě skutečně ověřím, když je to tak zásadní, u pana kolegy Havlíčka, jak to tedy vlastně je, kde jsou zadefinováni. Jestli je to řemeslo s provozovnou, protože ty jsou v té první vlně, anebo jako obecné provozovny se službami, což je ta vlna od 27. dubna.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Jestli můžu, tak my se pana ministra Havlíčka zeptáme, zda-li dostatečně komunikuje s majiteli psích salonů.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Možná k té druhé otázce. Vy chcete konkrétní termín o něčem, co je naprosto, zatím, teorií. Protože tady je celá řada faktorů, které to mohou zhatit. Záleží to na komunikaci na úrovni několika států a záleží to na situaci, která epidemiologická bude s nějakým odstupem. Takže v tuto chvíli se opravdu nedá říci nějaký konkrétnější termín. Jakmile to bude trochu jasné, tak my ten termín zveřejníme, ale v tuto chvíli je to trochu předčasné.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme. O další dotaz poprosím Renátu Bohuslavovou. Slyšíme se? Asi to vypadává, my vás neslyšíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Nevadí, tím naše tisková konference končí, děkujeme a přejeme hezký víkend.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter