Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

19. 11. 2021 15:13

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 19. listopadu 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, jak jsme včera avizovali, tak dnešní vláda rozhodla jednak o návrhu zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného, o kterých bude informovat pan vicepremiér Havlíček, odsouhlasili jsme testování, to řekne pan ministr Vojtěch, takže k tomu ošetřovnému jsem ještě zapomněl, že jsme schválili i izolačku. Takže my to posíláme do Sněmovny v zrychleném režimu.

Zároveň jsme taky přijali stejné usnesení ohledně home office jako 7. září 2020, kde vláda schvaluje doporučení a to doporučení vydává náměstek pro státní službu pro všechny úřady a ukládá členům vlády, aby zkrátka v maximální možné míře realizovali home office, to znamená za podmínky dodržení samozřejmě funkčnosti chodu státu.

My od včera, a já dostávám x různých dotazů a píšou mi lidi a snažíme se vysvětlovat, že skutečně to, co my jsme rozhodli a rozhodujeme, je jediné možné řešení a je to o tom očkování. To znamená, že my samozřejmě testováním určitě chceme zbrzdit ten vir, ale hlavní řešení, jak zbrzdit vir, je nemít kontakty. Ale teď ukážu, a bylo by dobré, aby to všichni viděli, dva grafy, které jednoznačně potvrzují, že je zásadní rozdíl v tom, když je populace naočkovaná, a dopad té naočkovanosti do počtu hospitalizovaných, a když je populace méně naočkovaná.

Takže tady na tomto grafu vidíte Irsko a Českou republiku. Ty čáry jsou téměř totožné, to znamená, že incidence více méně je stejná. A teď, prosím, aby se všichni soustředili, všichni ti, kteří mi píšou, proč se mají očkovat. Toto je ten graf. Vývoj počtu hospitalizovaných. Vidíte, Irsko jde dolů a Česká republika je nahoře O to, prosím vás, jde.

Takže už to konečně pochopte, že očkování je proto, abychom zabránili přehlcení nemocnic, abychom zabránili, aby lidé nezemřeli. Ještě jednou: Irsko má naočkováno 94 procent populace 18 plus jednou vakcínou. Česká republika má 71,1 procenta 18 plus první dávkou. Takže rozdíl v procentech je 23 procent. Irsko incidence je stejná, počet nakažených je stejný, ale samozřejmě počet hospitalizovaných je významně nižší.

Takže o to celou dobu jde a já se to snažím stále vysvětlovat, chodí mi maily, SMS a já myslím, že je to jednoduché. Tohle snad pochopí už každý, že očkování je tady proto, abychom ochránili životy našich spoluobčanů, abychom neměli zahlcené nemocnice, aby nemocnice mohly operovat, aby byla prevence na rakovinu atd.

Takže já už nevím, jak jasněji to máme říct, že je to jediné řešení. Očkování. A my samozřejmě děláme všechno pro to, aby lhůty na očkování byly minimální. Opakovaně to řešíme s plukovníkem Šnajdárkem a samozřejmě děláme všechno pro to, abychom posílili kapacity. Ale podle mých informací čekání na očkování není dlouhé. Je to pár dní. A pokud máte nějaké jiné poznatky, tak mi to klidně napište, kde se čeká dlouho na očkování a budeme to řešit.

Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuju. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji. Dámy a pánové, i ode mě dobrý den. Já vás seznámím s opatřeními, která vláda schválila, jak už o tom hovořil pan premiér. První opatření se týká screeningového testování ve školách s účinností od 6. prosince. Víte, že již platí opatření vlastně stejné pro ty dvě vlny testování 22. listopadu a 29. listopadu. To je již schváleno, s tím se počítá. Nyní tedy od toho dalšího týdne každé pondělí bude probíhat screeningové testování ve školách v zásadě za stejných podmínek.

Další screeningové testování, tentokráte zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných bude probíhat od 22. listopadu taktéž každé pondělí. Ukládá se tedy povinnost všem zaměstnavatelům zajistit testování svých zaměstnanců alespoň tedy jedenkrát týdně, a to buď samotesty, anebo antigenními testy u poskytovatele zdravotních služeb.

Zaměstnanec má povinnost se testování podrobit, leda že prokáže, že je očkován, po prodělání onemocnění nebo nejdéle před sedmi dny absolvoval jiný test, to znamená PCR, antigenní test v nějakém odběrovém místě, pokud ho třeba potřebuje pro nějaké jiné účely. Každopádně ta sedmidenní perioda vždy musí být zachována buď samotestem na místě, nebo doložením jiného testu, který byl proveden zdravotníkem.

Netestují se zaměstnanci, kteří jsou na home office nebo nepřicházejí do styku s třetími osobami. Tady v zásadě to platí skutečně pouze, pokud ta osoba skutečně s nikým dalším nepřichází do kontaktu. Pokud je tam nějaký kontakt v rámci nějaké společné šatny nebo něčeho podobného, tak samozřejmě otestována být musí, ale pokud je to nějaký typ práce, kde ta osoba prostě pracuje někde v přírodě, je tam sama a nepřichází do kontaktu s nikým dalším, tak v takovém případě testování nutné není provést.

Pokud se zaměstnanec odmítne nechat otestovat, musí dodržovat protiepidemická opatření, to znamená respirátor po celou dobu přítomnosti na pracovišti, rozestupy, oddělené stravování, omezený styk s ostatními a nedodržení povinnosti se testovat musí zaměstnavatel ohlásit příslušné krajské hygienické stanici. Pokud má zaměstnanec pozitivní výsledek testu, musí opustit pracoviště a podrobit se konfirmačnímu testu PCR, do jeho výsledku trvá překážka na straně zaměstnavatele.

Prakticky vše výše uvedené platí i pro OSVČ. V zásadě my jsme nepřistoupili k tomu, že bychom omezovali počet zaměstnanců nebo firmy, které mají tedy od určitého počtu zaměstnanců, kteří se musí testovat. Chceme, aby se testovali všichni, včetně třeba číšníků v rámci restaurací. Často dostáváme podněty, že zákazníci se tedy musí testovat, potažmo od pondělí budou muset se prokazovat O-N certifikáty, očkováním nebo proděláním nemoci, ale číšníci, kteří tam pracují, tak v zásadě na ně ty povinnosti se nevztahují. Takže od pondělí se budou i na ně vztahovat povinnosti, že musí být alespoň jednou týdně otestováni a samozřejmě musí nosit i ochranu dýchacích cest. To platí stále.

V tuto chvíli je to ode mě všechno. Možná ještě jedno mimořádné opatření, které vláda schválila, řekněme, určitou změnu, která se týká ubytování. My jsme vlastě nastavili pro ubytování, krátkodobé ubytování režim O-N jako u ostatních služeb, ovšem na základě různých podnětů jsme dnes ještě schválili určité výjimky, které se týkají zejména důvodů, pokud se člověk potřebuje ubytovat z pracovních, podnikatelských nebo jiných důvodů, které nelze odložit, nebo ubytování z důvodu nezbytné potřeby péče o jinou osobu, případně pokud se potřebují ubytovat za účelem, že jim mají být poskytovány zdravotní služby, anebo jsou ubytováni vlastně v době účinnosti toho mimořádného opatření. To znamená, pokud to opatření platí tedy od pondělí a budou tam ubytováni hosté, tak ještě se mohou prokázat i testem a není nutné, aby měli pouze ten režim O-N.

Jedna změna ještě, která byla na základě podnětů Národní sportovní agentury schválena, vypuštění podmínky O-N pro přípravu a utkání profesionálních sportovců. Na profesionální sportovce nahlížíme stejně jako na v zásadě zaměstnance nebo OSVČ. To znamená, oni se musí testovat, ale není nezbytně nutné, aby byli očkováni nebo byli po prodělání nemoci. To jsou vlastě všechny změny, které byly dnes na vládě schváleny.

Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, a ještě pan vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Dovolte, abych vás informoval krátce ještě o dvou návrzích zákona, které jsou z Ministerstva práce a sociálních věcí a které dnes vláda odsouhlasila. Podotýkám, že u obou z nich bude zájem paní ministryně, aby se projednaly v režimu tzv. legislativní nouze.

První se týká příspěvku v karanténě, čili návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Jinak se tomu taky říká izolačka. Byl schválen návrh, kdy se zaměstnancům znovu přiznává mimořádný příspěvek ve výši 370 korun, a to po dobu nejdéle čtrnácti dnů trvání nařízené karantény. Tento příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel a počítá se s platností až do června roku 2022.

Stejně tak jsme schválili návrh zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného, a to v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii. Platnost tohoto opatření bude do 28. února, zatím, roku 2022 a bude se jednat o 80 procent z vyměřeného základu, přičemž minimální výše ošetřovného bude 400 korun na kalendářní den. Toto bude platit po celou dobu karantény. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, já budu mít opět sérii dotazů. Prosím, jak tu bezinfekčnost tedy budou prokazovat lidé, kteří mají výjimky z těch zpřísněných opatření? Je na to skutečně Tečka připravena? A prosím, kdybyste tedy pro úplnost mohl shrnout, jaké jsou všechny ty kontraindikace očkování, a jestli se budou taky nějakým způsobem měnit? Pak by mě ještě zajímalo, jestli máte v plánu vydávat nějakou metodiku, jak vlastně restaurace, služby to budou kontrolovat, protože když často zmiňujete, že jste se inspirovali, byť nejde o úplné překlopení, ale inspirovali jste se bavorským modelem, tak tam například lidé musí mít ten doklad o očkování nebo zkrátka to prokázání plus ještě se identifikují třeba občanským průkazem, že jsou to skutečně oni. Tak jestli nemáte v plánu vydat nějakou metodiku, že se skutečně toto opatření bude efektivně vyžadovat?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty kontraindikace, ty musí být zaneseny do Informačního systému infekčních nemocí. To je ten centrální systém, kde jsou veškeré informace o testování, očkování a podobně. Vše je vlastně na jednom místě a ty informace se pak propisují do Tečky. Takže skutečně pokud ta kontraindikace bude ze strany ošetřujícího lékaře zanesena do ISIN, tak pak vlastně na základě toho bude možné jednak uhradit test PCR – víte, že bylo schváleno tedy, že bude hrazeno pět PCR testů pro kontraindikované za měsíc a na základě toho tedy se budou moci i prokázat v těch službách a podobně.

Takže bude to propojeno právě s tím Informačním systémem infekčních nemocí, kde lékař musí ty kontraindikace zanést. Je to na posouzení daného ošetřujícího lékaře, ale znovu opakuji, nebude dostatečné, pokud by člověk měl pouze nějakou písemnou lékařskou zprávu, nějaký v uvozovkách papír. Bude nutné, aby daný lékař, a všichni lékaři do ISIN mají přístup, toto v systému zanesl. A kolegové samozřejmě pracují z NAKIT a další kolegové z armády na aktualizaci Tečky.

Občanský průkaz. My v zásadě jsme dávali stanovisko v tom směru, že provozovatel restaurace například může vyžadovat i občanský průkaz. Není to povinnost, ale je to podobné, jako když přijde mladistvý a provozovatel nějakého baru chce po něm občanský průkaz, protože si není jistý, že je mu 18 let.

To je prostě stejný případ, kdy mu nemůže tedy nalít alkohol, nemůže mu prodat alkohol, tak vlastně si od něj vyžádá občanský průkaz, pokud si není jistý. V tomto případě je to možné, že pokud skutečně ten provozovatel restaurace, číšník si není jistý, že ten certifikát třeba je pravý nebo že to může být zkrátka nějakým způsobem, a bohužel víme, že se s těmi certifikáty i různě podvádí, že ten certifikát není autentický, tak může si i vyžádat doklad totožnosti.

Toto stanovisko jsme prezentovali, že tato možnost existuje. Není to, pravda, povinnost za každé situace, ale ta možnost tam je.

Klára Bazalová, Česká televize: A ty kontraindikace očkování, prosím.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já teď nemám je všechny v hlavě. Je to odborná věc. Jsou tam kontraindikace spojené s takzvaným. SPC, to znamená popisem té vakcíny. Nějaká alergická reakce na ty látky, které jsou obsaženy v té vakcíně. Možná je tam ještě něco dalšího, řešila to paní profesorka Vašáková. Je to skutečně odborná věc, ale určitě jsme schopni to dodat.

Každopádně znovu říkám, ten systém je takový, že musí být zaneseny ty kontraindikace, ať již krátkodobé, nebo trvalé, protože někdy to může být nějaká krátkodobá kontraindikace, někdy samozřejmě je to nadobro, tak zvaně, že ten daný člověk se vůbec nemůže očkovat, tak to musí být zaneseno do systému. Bude tam pro to speciální kolonka a na základě toho vlastně se to propíše do Tečky a bude ta informace v zásadě ověřitelná.

Protože nám se, bohužel, stávalo to, že lidé měli různé písemné zprávy. Nedalo se úplně ověřit, jestli skutečně ta zpráva je autentická, nebylo to úplně přehledné. Takže proto jsme řekli, že je třeba, aby to bylo zaneseno přímo do systému.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě, prosím, k tomu testování. Státu zbyly asi dva miliony antigenních testů, ty budou stačit na to plánované testování 22. listopadu a 29. listopadu. Tak bych se chtěla zeptat, jak dál chcete zajistit plošné testování? Pan Plaga také mluvil o tom, že by chtěl navrhnout proplácení PCR testů, tak jestli na tom už panuje nějaká dohoda. Co se týká testování ve firmách, tak některé firmy si stěžují, že zkrátka na tu realizaci mají příliš málo času. Tak jsem se chtěla zeptat, proč nebylo možné o tom rozhodnout dřív? Mluvili jste o tom, že to budete doporučovat, v minulosti, ale včera přišel obrat. Tak nějaké vypořádání? A pak ještě prosím pana Havlíčka, jak to vypadá s těmi kompenzacemi, které byste měli schvalovat v pondělí?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych reagoval na ty testy. My jsme to včera komunikovali na tiskové konferenci. Nevím, jestli jste tady byla, asi ne. To znamená, že nám zůstalo 1,6 milionu testů, které… Je tam ta opce na 1,6 milionu, pan Švagr to dostal za úkol a vypadá to, že ta opce dopadne. Tudíž bychom měli pokryto i toho 6. prosince. No a na pondělí na vládu mají za úkol všichni ministři předložit požadavky na testy nejenom pro školy, ale samozřejmě i pro státní správu, a to až do konce února.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já asi odpovím na ty další dotazy. Nejdříve, proč jsme s tím přišli až nyní. Tak, samozřejmě, reagujeme na aktuální situaci. Když se podíváte, tak de facto přicházíme ve stejný týden s relativně podobnými opatřeními, jako mělo Německo, nejenom tedy už Bavorsko. Bavili jsme se ještě předevčírem o Bavorsku, ale dnes už je to v zásadě na celém Německu.

A co je důležité říct u těch firem, tam to není tak, že by dnes měly vážný problém s nedostatkem testů. Za prvé, třetina firem stále testovala, i když to nebylo proplácené. Jely to ve své vlastní režii. A v tuto chvíli se nebavíme o všech zaměstnancích. To znamená, ta situace je diametrálně odlišná například od března nebo od dubna. Bavíme se řádově třeba o třetině zaměstnanců, kteří mohou být neočkováni, to znamená, je to jenom určitá část těch zaměstnanců.

Další věc je, že ty testy jsou dostupné. Jenom pro informaci, očekáváme, že se může jednat přibližně o 1,5 milionu zaměstnanců, kteří by se měli testovat v průběhu jednoho týdne, a na trhu jsou v tuto chvíli na skladě minimálně, a to je hrubý odhad, který jsme udělali po diskusi s distributory, přibližně tři miliony. To znamená, je tady na minimálně čtrnáct dní dopředu skladová zásoba plus ta skladová zásoba, která je u těch firem, které průběžně testují. To znamená., to stále musíme mít na paměti. A navíc, my to nevyžadujeme od pondělí. Od pondělí je to platné, ale je tam vlastně týden času na to, aby se otestovalo, takže očekáváme, že vlastně až 29. by měla tato část být otestována.

Co se týká těch kompenzací, dnes proběhlo další kolo se zástupci zaměstnavatelských svazů a shodli jsme se tedy na tom, že by se zaktivovaly programy Covid 20/21, Covid – Nepokryté náklady a kompenzační bonus. Máme v tuto chvíli následující varianty tzv. vstupu do tohoto programu, kdo tedy má šanci získat tu podporu.

Náš návrh byl, aby to bylo stejné, jako to bylo na jaře, to znamená, aby to byl pokles tržeb o padesát procent, srovnáváno s tržbami těsně s předcovidovým obdobím roku 2019 s rekordním obdobím roku 2021 s tím, že podnikatelé chtějí třicet procent. To znamená, chtějí mírnější podmínku.

Varianta může být taková, že by to bylo o něco více, než je těch padesát procent, například tedy šedesát procent, skutečně tedy vyjít vstříc částečně podnikatelům. Ale pak pozor, pak by to bylo zase za podmínky takové, že by ta podpora nebyla tak vysoká, protože my jsme potom dávali například z nákladů šedesát procent. Tak by to bylo méně.

Stejně tak potom ta podpora tzv. na hlavu, která byla 500 korun, by nebyla 500 korun, ale byla by méně. Jinými slovy, pokud bychom zmírnili tu podmínku, aby se tam vešlo více firem a nebyla by tam tvrdá podmínka poklesu obratu o padesát procent, ale třeba čtyřicet procent, tak by se zase snížila míra té podpory.

Toto teď diskutujeme, během víkendu bychom si to chtěli ještě definitivně dojasnit s Ministerstvem financí a v pondělí opětovně se případně sejít se zástupci podnikatelů a navečer to dát na vládu.

Klára Bazalová, Česká televize: A ještě, prosím, když jste tedy dnes dopracovali textaci těch opatření, tak jestli si stále stojíte za tím, že nebude třeba nouzový stav. Protože v minulosti jste často uváděli jako důvod, proč je potřeba nouzový stav to, že nouzový stav je potřeba pro plošná opatření.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To tak úplně není. Nouzový stav je potřeba za předpokladu, že bychom skutečně omezovali volný pohyb osob, že bychom takto razantně zasahovali do osobních svobod lidí. Ale to se teď neděje. Nejdeme tou cestou jako například Rakousko, to znamená, že neočkovaní v zásadě nemohou chodit po ulici a mohou pouze do práce, do potravin, do lékárny a k lékaři. Toto se neděje.

My limitujeme vstup do určitých služeb, které z našeho pohledu nejsou nějakým lidským právem jít do hospody v uvozovkách, ale jsou to služby, kde je riziko šíření nákazy, podobně jako hromadné akce, a z tohoto pohledu se domníváme, i na základě konzultace s právníky Ministerstva zdravotnictví, že to nutné, vyhlásit nouzový stav, tedy není.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já budu mít také několik dotazů. Začal bych tím, že Rakousko dnes oznámilo celostátní lockdown a povinné očkování. Tak bude Česká republika případně následovat příklad Rakouska, protože přece jenom, ta situace se tady zhoršuje? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Česká republika nebude následovat příklad Rakouska.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: V žádném případě?

Andrej Babiš, předseda vlády: V žádném případě.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Dále Evropská unie si předobjednala šedesát milionů dávek té nově vznikající francouzsko-rakouské vakcíny Valneva. Tak bude mít případně zájem i Česko, případně, proč bychom neměli zájem?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My máme zájem v zásadě o všechny vakcíny, které jsme si předobjednali. Velmi brzy se, zdá se, podle posledních informací, bude schválena vakcína, doufejme tedy, od firmy Novavax. I tu máme vlastně objednánu. Takže pokud tady bude na trhu a bude samozřejmě registrována Evropskou lékovou agenturou nějaká další vakcína, tak jsme připraveni, a máme ty předobjednávky, ji získat pro naše občany.

Je pravdou, že to budou typově zase jiné vakcíny, nebudou založeny na tom, ať již na tom vektorovém principu jako vakcína Jansen, nebo mRNA jako vakcína od firem Moderna a Pfizer, takže to zase může být vakcína třeba i vhodná pro některé lidi, kteří se nemohou očkovat těmito stávajícími vakcínami. Takže určitě ano, počítáme s tím, že tyto nové vakcíny, pokud budou registrovány, tak získáme do České republiky.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Dále kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek by se rád začal bavit o tom, že by se uznávaly protilátky. Chce je údajně začít zadávat do systému. Tak co by podle vás bylo potřeba, aby se začaly užívat? Případně dá se tedy už jasně určit, jaká ta hladina protilátek je bezpečná?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já se omluvám, ale já bych teda doporučil, aby pan, teda ta nová vláda, když nastoupí, tak to řešte s nimi. Já jsem sám organizoval dva kulaté stoly k protilátkám. Ano, byla k tomu diskuze. Rakousko, které v minulosti chvilku to uznávalo, to neuznává. To znamená, neuznává to nikdo. Za naší vlády to nebudeme řešit, protože naši experti říkají, nejlepší imunita je překonaný covid plus vakcinace, očkování.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Tak a poslední dotaz si dovolím mimocovidový. Jde o to, že Maďarsko rozhodlo o zastropování cen pohonných hmot v přepočtu na zhruba 33 korun. Chce tím řešit ty výkyvy na trhu. Tak asi dotaz na pana ministra Havlíčka, bylo by ve hře něco takového i v České republice? Díky.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My si dnes necháváme dělat analýzu té maďarské cesty. Je pravda, že Maďarsko je dnes společně s Polskem vlastně jediná země, která šla do tohoto režimu. Pochopitelně má to své plusy i minusy… Pardon, ne s Polskem, s Chorvatskem. Oni to udělali na krátkou dobu, na dobu několika týdnů, jak Chorvatsko, tak Maďarsko.

Má to samozřejmě velké dopady na všechny provozovatele benzinových čerpadel, kteří jsou tím docela zásadním způsobem ohroženi v těchto zemích. Na druhou stranu krátkodobě to pomoci může. My si teď děláme analýzu toho a budeme se k tomu vyjadřovat v příštím týdnu.

Andrej Babiš, předseda vlády: Maďarsko si to, pane redaktore, může dovolit, protože na rozdíl od České republiky, která všechno zprivatizovala, i plyn i elektřinu i rafinerie, tak Maďarsko to nezprivatizovalo. Je to ve státních rukou. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já mám spíš takové faktické dotazy. První je, jestli se to testování ve firmách bude týkat i očkovaných nad šedesát let, jak bylo zmiňováno, že se o tom uvažuje?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ne, v tuto chvíli to není schváleno takto. My jsme to ještě analyzovali na základě dat a nemyslíme si, že to je na místě. Myslím si, že by to skutečně mělo být nastaveno tak, že pokud je člověk očkován, tak se netestuje, pokud není očkován, tak se testuje. Není tam úplně, na základě dat, která máme k dispozici, zdůvodnitelné, proč by se měl testovat pouze ten, který má víc než šedesát let a ne třeba ten, který má padesát osm let apod. Takže v tomto směru tedy jsme touto cestou nešli.

Radek Jozífek, ČTK: A druhá věc, zda se budou lidé, neočkovaní, kteří budou vyrážet na služební cesty a ubytovávat se, zda se budou prokazovat PCR testem, nebo budou stačit antigenní?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud ten člověk pojede na služební cestu do hotelu, musí se prokázat PCR testem. Je to něco, co se dá naplánovat, takže může si na ten PCR test dojít. Ty antigenní testy máme skutečně pouze v případech, kdy to prostě není možné naplánovat, když je to návštěva nějakého příbuzného v nemocnici nebo něco podobného. Tam to může být urgentní situace. Ale jinak zkrátka preference, pokud již jsou testy, tak tedy, aby to byla metoda PCR.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě poslední, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat, jestli tedy platí to, o čem jste hovořili včera: Že jste dnes schválili to vyloučení očkovaných z různých služeb, restaurací a podobně. A chci se zeptat na dva dotazy: Jestli na pohřbech a svatbách nezvažujete nějakou výjimku, protože přeci jenom, pohřeb je často taková nenadálá věc, že se člověk nestihne naočkovat. A druhá věc je, na základě jakého zákona budete omezovat ten provoz v restauracích tím, že tam nepustíte neočkované, protože dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu to nejde podle toho pandemického zákona? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My jsme už včera schválili ta opatření, takže vlastně o tom jsme dnes nejednali. Jsou účinná od pondělí 22. listopadu. A nevím, z čeho vycházíte, pokud říkáte, že to možné není na základě pandemického zákona, protože o tomto soud nerozhodoval zatím, protože to opatření zatím tady nebylo účinné ani platné. Takže my jsme přesvědčeni o tom, že můžeme v tomto směru takto postupovat.

A pokud jde o otázku výjimek, ty tam v tuto chvíli nemáme. Každá další výjimka, samozřejmě, s sebou nese zase další problémy vůbec v kontrolovatelnosti. Myslím si, že v tuto chvíli, v té situaci, ve které se nacházíme, kdy reálně tady hrozí to, o čem i tady mluvil pan premiér – naprosté zahlcení nemocnic, tak se domnívám, že těch výjimek by mělo být co nejméně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Český rozhlas, poslední dotaz.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Já bych se chtěla teda ještě ujistit: Očkovaní stále se nemají tedy vůbec testovat, pokud nemají příznaky a měli by mít test, o který jim napíše třeba praktický lékař? A můj druhý dotaz: Nemocnice svaté Anny v Brně hlásí, že jim došla intenzivní lůžka a budou omezovat provoz. Je ve hře znovu nějaká polní nemocnice nebo něco podobného?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak pokud jde o testování, skutečně platí ten princip, že testujeme neočkované. Vychází to i ze studií, které byly publikovány, že skutečně riziko, že se očkovaný nakazí, a hlavně, že nakazí někoho dalšího, je asi o 63 procent nižší a z našeho pohledu v tuto chvíli chceme maximálně preferovat to, aby se lidé očkovali. Považujeme to v tom kontextu toho cíle, kam směřujeme. To znamená maximální proočkovanost za účelem ochránění našich nemocnic před zahlcením, za skutečně tu lepší strategii, abychom motivovali k očkování.

Pokud jde o svatou Annu. Já se přiznám, že tuto informaci nemám od pana ředitele ani od nikoho z národního dispečinku. Já si nemyslím, že to je tak, že by ta nemocnice vypla. Spíše bude muset možná reprofilizovat některá lůžka. Ale nemyslím si a nemám informaci o tom, že by vlastně žádné lůžko nebylo volné a i tak, pokud by k tomu došlo, tak právě proto funguje Národní dispečink lůžkové péče v zásadě 24 hodin sedm dní v týdnu, kdy jsme schopni vlastně operativně ty pacienty přesouvat do nemocnic, které kapacitu volnou mají.

Takže teď určitě nejsme v situaci, i na těch celkových číslech, když se podíváte, jsme na polovičních číslech než před rokem v počtu hospitalizovaných i na jednotkách intenzivní péče, že bychom potřebovali nějakou polní nemocnici. Já myslím, že v rámci Národního dispečinku lůžkové péče jsme schopni pacienty redistribuovat, abychom to zvládli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, z dnešní tiskové konference je to vše.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X