Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

21. 10. 2020 13:09

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 21. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Nejprve pan premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové, vážení spoluobčané, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem jednání vlády.

Naše vláda přistoupila k dalším zásadním opatřením v boji s pandemií covid-19, a to vzhledem k situaci a dramatickému nárůstu pandemie. Ten nárůst je obrovský a bohužel ta opatření, která jsme udělali v minulých týdnech, nezploštily tu křivku nárůstu. Vypadá to, že zatím nefungují.

Máme také obrovský nárůst hospitalizovaných pacientů v nemocnicích. Včera to bylo 353, předevčírem stejný počet. Proto jsme se rozhodli k tomu opatření, za které se samozřejmě všem omlouvám, že to podnikatelům, občanům, zaměstnancům znepříjemní život. Omlouvám se i za to, že jsem v minulosti de facto tuhle možnost vyloučil, protože jsem si neuměl představit, že se to může stát.

Bohužel se to stalo a my skutečně musíme v první řadě ochránit životy našich občanů. To není jenom o životech, samozřejmě, nemocných s covidem, to je o ochránění životů všech občanů. Protože ten problém, a proč to děláme, je samozřejmě kapacita lůžek. I když máme robustní zdravotnický systém, jeden z nejrobustnějších v Evropě, a i když jsme za posledních čtrnáct dní navýšili kapacitu lůžek ze 4 800, z toho 1 000 takzvaných JIP lůžek, a dnes už máme 15 500, z toho je 2 500 JIPových lůžek, tak zkrátka při různých predikcích matematických modelů, pokud bychom neudělali tato opatření, tak by náš zdravotní systém zkolaboval kolem 7. až 11. listopadu.

Proto jsme k tomu museli přistoupit. Samozřejmě je to narychlo, ale nemáme čas.

Co se týká těch lůžek, tak je potřeba vědět, že to jsou lůžka pro všechny, nejenom pro covidové pacienty. Takže tady by byla vlastně ohrožena zdravotnická péče pro všechny. Pro děti, pro mladé i staré, a to je ten hlavní problém.

My samozřejmě děláme všechno pro to, abychom navýšili kapacitu lůžek. Objednali jsme 2 000 lůžek a děláme samozřejmě opatření, abychom zkrátka zabránili tomu kolapsu. Také se snažíme zabezpečit nějakou pomoc v zahraničí, přijede sem asi 28 amerických lékařů.

Takže děláme všechno pro to, abychom zkrátka zabránili tomu kolapsu, a to je ten hlavní důvod, proč jsme udělali to opatření, které děláme.

Naši lékaři a sestřičky samozřejmě zažívají jedny z nejhorších dnů ve své kariéře a já jim chci poděkovat a podpořit je. Uděláme všechno pro to, abychom zkrátka společně tuto situaci zvládli. Nakupujeme i oxygenační jednotky a ventilátory, teď 2 000 kusů nakupují státní hmotné rezervy.

Takže děláme pro to všechno. Ten rozdíl s tou první vlnou je v tom, že už dnes vláda rozhodla o kompenzacích pro podnikatele, živnostníky a zaměstnance těch oborů, které de facto od zítra nebudou moci podnikat.

Takže to je to hlavní. Ta pandemie je samozřejmě všude, jsou obrovské nárůsty v Evropě. My jsme to dlouho zvažovali, to rozhodnutí, ale myslím si, že v první řadě pro nás je nejdůležitější ochránit životy našich spoluobčanů. To bylo to hlavní kritérium, proto jsme se tak rozhodli. Proto tady dnes před vámi stojíme, a jsme samozřejmě připraveni odpovědět na všechny dotazy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Roman Prymula.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím na datech ukázat to, co tady naznačil už pan premiér. To znamená důvody, které nás vedou k zavedení opatření, o kterých tedy za chvíli uslyšíte. Celá Evropa v tuto chvíli je v enormním boomu onemocnění covid-19. Vidíme prudce narůstající křivky, které se týkají třeba Belgie, Velké Británie, Francie, řady dalších zemí. To znamená, to, co se děje v České republice, je v kontextu evropských zemí. Na druhou stranu ta data, která tady máme v poslední době, tak jsou skutečně alarmující a vedou k tomu, že ta opatření jsou v tuto chvíli, podle našeho názoru, nevyhnutelná.

Když se podíváme, jak jsme na to v tuto chvíli, tak vidíme, že ta čísla, která tady jsou v té nejohroženější modalitě, to znamená v počtu hospitalizací, nám skutečně narůstají a vidíme, že dosáhla už přes čísla 4 400, což v té původní inzerované kapacitě by znamenalo, že jsme někde na 80 procentech celé kapacity. Vidíme, že nám narůstají počty úmrtí a vidíme také, že za ten včerejší den jsme měli skutečně vysoké číslo nově pozitivně diagnostikovaných, které se pohybovalo na hraně 12 000. Z toho je zřejmé, že ta opatření jsou skutečně nezbytná.

Podíváme-li se na některé parametry toho vývoje u nás, tak tady jednoznačně vidíme stabilní nárůst a bohužel doposud se nepodařilo snížit reprodukční číslo tak, abychom mohli pokračovat v těch stávajících opatřeních. Vidíme také, a to je velmi nepříjemný a negativní parametr, že se dostáváme na procento pozitivních, které přesahuje už 30 procent. To znamená, že třetina prakticky všech testů, které provádíme, je pozitivní, což znamená, že v populaci je obrovský počet osob, které pozitivní jsou a které takto zachytáváme.

Už tady padlo, že jsme se snažili udělat skutečně maximum pro to, abychom nemuseli zavádět takováto opatření. Když se podíváme, co se podařilo, tak tady záchyt pozitivních kontaktů v systému Daktela a navolávání bylo dramaticky navýšeno v posledních dnech a týdnech. Vidíme, že jsme se dostali na sto procent původní kapacity, takže to je věc, kdy jsme schopni opravdu už poměrně na vysoké kapacitě, kde máme 1 500 osob, které navolávají, zvládat i tato obrovská čísla, ale samozřejmě ne ve všech regionech. Určité fronty tady stále jsou. Nicméně ten systém je ošetřen tak, že pokud se nezvládne do 48 hodin dotyčný jedinec navolat klasicky, je mu vyslána smska s informací, co má dělat.

Tady, když vidíme ten nárůst, který tady je, tak se dá říci, že reprodukční číslo se nepodařilo stabilizovat na hodnotách, které by umožnily opatření nejen zmírnit, ale i ponechat na úrovni, která tady je, a při reprodukčním čísle 1,36 jsme bohužel v trajektorii, která nevyhnutelně vede k vyčerpání kapacit, ať ty kapacity jsou jakékoliv.

Vidíme další nepříjemný fenomén, který se stal, a to je to, že máme toto onemocnění i v rizikových kategoriích zejména seniorů, a tady vidíme prudký nárůst v kategoriích, které se týkají obecně nad 65 let věku, ale i v těch kategoriích vyšších. Tady je jasné, že v jednotlivých klastrech, které vznikají právě mezi seniory, tak u těch 118 klastrů máme už téměř 2 000 zasažených jenom v říjnu a ten nárůst je vysoce exponenciální a je to jeden z důvodů, proč skutečně ta opatření musíme udělat, protože právě u seniorů vidíme v některých regionech nárůst, který je až pětisetprocentní za uplynulé období.

Tady vidíme rizikové skupiny, které jsou, které souvisí jak se zdravotnickými zařízeními, tak dominantně se zařízeními sociálních služeb, samozřejmě i školami. To jsou tři nejčetněji postižené segmenty. Školy, které v tuto chvíli už jsou ošetřeny z hlediska tohoto rizika, nepatří k tomu, že tady by měl být další takovýto nárůst. Nicméně zejména u sociálních zařízení čelíme obrovskému problému a je připraven systém, jak minimalizovat riziko zavlečení nákazy do těchto zařízení. Dalším velkým rizikem jsou zdravotničtí pracovníci, kde dochází ke kontinuálnímu nárůstu. Jsme už na 6 600, podobně vysoké číslo přes 1 600 se týká jenom lékařů.

Takže to jsou poměrně velké problémy a tady jsou seřazeny jednotlivé klastry v jednotlivých segmentech podle významnosti, takže vidíme, že zařízení poskytovatelů sociálních služeb jsou na prvním místě, následována zdravotnickými zařízeními.

Když se podíváme na to, co vidíme v té aktuální situaci, tak je zřejmé, že tady máme na jednotkách intenzivní péče už 611 osob, 355 z nich vyžaduje umělou ventilaci a de facto podíl osob v tom těžkém stavu je na úrovni 15 procent. To znamená, to jsou data, která jsou skutečně zásadní, a vidíme, že zejména to, že jsme se dostali do kategorie seniorské, navyšuje ta rizika v systému.

Tady je asi rozhodující obrázek, který demonstruje to, co je tím zásadním problémem. Ta opatření, která tady chceme provést, chceme udělat proto, abychom se nedostali nad kapacitu našeho zdravotnictví, a vidíme, že přestože jsme dokázali dramatickým způsobem navýšit počty lůžek, tak ve srovnání s tím, že jsme původně byli někde na úrovni 5,5, tak tuto hladinu bychom překonali zhruba v těchto dnech. A přestože jsme zvýšili o 10 000 lůžek, tak tuto kapacitu, nově navýšenou, bychom překonali někdy kolem 8. až 10. listopadu.

Je tedy zcela jasné, že při reprodukčním čísle 1,4 nebo čísle velmi podobném bychom se dříve nebo později dostali na limit této kapacity. A z toho je zcela nezbytné, že tento nárůst musíme oploštit, protože ten dopad se netýká jenom lůžek covidových. To jsou lůžka, která budou potřeba na léčbu těchto pacientů. Ale logicky ta lůžka nevznikají ve vakuu, velká část z nich vznikla reprofilizací, to znamená z původních lůžek, která byla určena pro ostatní diagnózy.

To znamená, je zřejmé, že tím zásadním opatřením, které musí fungovat, je omezení volného pohybu osob, což je nejúčinnější forma prevence. Pokud nebudeme v kontaktu, tak je logické, že nepotřebujeme ani roušky, ani jiné mechanismy, protože k té nákaze nedochází.

Bohužel, když se díváme na čísla, která tady jsou, tak se nepodařilo v tom uplynulém období toto zabezpečit. Ty důvody jsou různé. Vidíme, že poměrně velká část populace tato opatření nedodržuje. Vidíme, že tady některé supermarkety inzerují akce na víkend, aby docházelo k masivním nákupům, a to samozřejmě vše přispívá k tomu, že kontakty se nesnižují.

My máme objektivní hodnocení mobility, a pokud se prostřednictvím operátorů podíváme na to, jaká je situace, tak zjistíme, že ta mobilita klesla ve srovnání s březnem, tedy s tou jarní vlnou, ne až tak významně. Jsme někde s poklesem pouze 50 procent v tom lepším případě, někde pouze s poklesem 30 procent. Z toho je zřejmé, že opatření, která tady dnes vyhlásíme, jsme prostě přijmout museli. Nebylo tady jiné východisko, protože kapacita by přetekla.

Já bych tady stručně seznámil nyní s těmi opatřeními, která byly přijata. V podstatě se jedná o tři zásadní skupiny opatření, kdy to první opatření se týká zákazu volného pohybu osob na území České republiky, kde je samozřejmě celá řada výjimek a s těmi já bych seznámil.

Ty výjimky se odvíjejí od situace, která tady byla v březnu. To znamená, jsme schopni poměrně přesně vytipovat právě výjimky, které by tady měly být. To znamená, mezi ty výjimky patří cesty do zaměstnání a k výkonu podnikatelské činnosti, nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými, výjimka je cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, například nákupy potravin a dalšího zboží, krmiva a podobně, které jsou vitálně nezbytné, cesty nezbytné k zajištění potřeb a služeb podle písmene c) pro jinou osobu, například dobrovolnictví nebo sousedská výpomoc.

Potom jsou to cesty do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných nebo osob blízkých. Totéž se týká i cest do zařízení veterinární péče. Cesty za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných nebo blízkých. Potom to je výkon povolání nebo činností sloužících bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situace, dále otázka ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče včetně dobrovolnické činnosti. Pak jsou to individuální duchovní péče a služby, veřejná hromadná doprava a další infrastruktury.

Dále služby pro obyvatele včetně zásobování a rozvážkové služby, veterinární péče. Cesty za účelem pobytu v přírodě nebo parcích, dále cesty za účelem vycestování z České republiky, účasti na svatbách a pohřbech, cesty zpět do místa bydliště. To znamená, to je balík opatření, který se týká problematiky omezení pohybu.

Pak tady jsou opatření, která se týkají orgánů veřejné moci, správních orgánů, ve smyslu omezení aktivit. To znamená, tady je opatření, které omezuje práci státní služby, zejména těch agend, které musí být bezpodmínečně kontinuálně zajišťovány v režimu, kdy tam musí být kontakt.

To znamená, je snaha, kdy nařizujeme všude tam, kde je to možné, aby úředníci přešli na systém homeoffice, to znamená, aby působili z domova. Omezení je dále řešeno tak, že je upřednostňován jednoznačně písemný a elektronický kontakt či telefonický kontakt před osobním, příjem veškerých dokumentů od klientů pouze prostřednictvím podatelny. Dochází-li ke kontaktům se zaměstnancem jiných orgánů a organizací před tím opatřením omezující přímý kontakt, jednání se provádí za zvýšených hygienických opatření. Dále výše uvedená opatření se přiměřeně použijí pro vnitřní styk zaměstnanců v rámci orgánů.

To, co už v tuto chvíli bylo nastartováno, to je otázka omezení rozsahu úředních hodin na dva dny v týdnu v rozsahu pěti hodin, ale mělo by to být tak, aby tam nedocházelo k těm nežádoucím frontám. To znamená, měli by se lidé objednat, případně agendy, které nejsou nutné, by takto neměly probíhat, včetně možného prodloužení platnosti různých opatření, aby lidé nemuseli na úřady toto akutně řešit v té době, po kterou ta opatření platí.

Chci tady říci, že všechna tato opatření včetně toho následujícího, začnou platit v 6 hodin ráno zítra a budou platit do 3. listopadu 2020.

To poslední opatření se týká zákazu maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách, zase s výjimkou u těchto prodejen. Těmi výjimkami jsou: prodejny potravin, prodeje pohonných hmot, prodejny paliv, prodejny hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, prodejen malých domácích zvířat, prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata, prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, prodejen novin a časopisů, prodejen tabákových výrobků, prádelen a čistíren, provozoven servisů a oprav silničních vozidel, provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilky od třetí strany, prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, pokladen prodeje jízdenek, provozoven pohřební služby, květinářství, provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zemědělství, testování, měření a analýzy ve stavebnictví, prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti.

Dále to jsou provozovny realitního zprostředkování a činností účetních poradců, vedení daňové evidence, zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost, provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost, myčky automobilů, prodejny domácích potřeb a železářství, provozoven sběru, výkupu surovin a kompostáren.

Přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, například restaurace, hospody a bary, s výjimkou v provozovnách, které neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb atd. a provozoven v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám v čase od 6 do 20, jsou pouze v režimu výdejového okénka, kdy si jedinci mohou vzít tuto potravinu s sebou a zkonzumovat ji ve vlastním prostředí.

Co se týká prodeje v místě provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 metrů, tak tady je to ve stejném režimu, to znamená v režimu v podstatě také-away. Ostatní platí tak, jak bylo doposud vyhlášeno.

To znamená, jsou to opatření, která omezují skutečně kontakty osob. My jsme v tuto chvíli připravili systém, aby byl maximálně robustní. Už tady pan premiér zmiňoval, že jsme zvýšili za poslední tři týdny kapacitu lůžek na patnáct a půl, z nichž dva a půl tisíce jsou lůžka jednotek intenzivní péče.

Dramaticky jsme zvýšili kapacitu testovací, kdy tady zase před třemi týdny naše stropní kapacita byla pod třiceti tisíci, teď se blížíme 40 000 a víte sami, že jsou dny, kdy se dosáhne počtu téměř 38 000.

Další, co je podstatné, systém antigenních testů v tuhle chvíli začíná fungovat v pilotních projektech, kde se zatím účastní Karviná a další tři lokality ve Středočeském kraji a tady v Praze, které se týkají sociálních zařízení. Ten systém byl spuštěn proto, abychom verifikovali kvalitu výstupů právě antigenních testů a abychom je mohli plošně použít zejména v těchto zařízeních a následně v projektu, který je připraven i pro celou Českou republiku.

Ta opatření, která tady byla vyhlášena, byť jsou poměrně robustní a samozřejmě zatěžují populaci, jsou opatřeními, která jsou bohužel nezbytně nutná. My nemůžeme být v režimu, kdy nám denně přibývá 500 600 pacientů do našich nemocnic, protože personál začíná být velmi vyčerpán, a je logické, že při pokračující míře nákazy by došlo k tomu, že bychom kapacity personálně nebyli schopni zabezpečit, i kdybychom je nakrásně měli.

Ale jak jste viděli, míru nákazy šíření u nás, která stále zatím má exponenciální nárůst, byť menší, než tomu bylo na počátku, tak toto vede k tomu, že nejsme schopni tu kapacitu postavit a není schopen ji postavit nikdo. I kdyby ta kapacita byla 30 000 lůžek, tak přijde doba v takovémto růstu, kdybychom se dostali na hranu té kapacity.

Proto jediným možným opatřením je omezení kontaktů a já bych byl velice rád, aby toto skutečně dodržováno bylo, protože my jsme v situaci, kdy opatření, která tady byla zavedena, měla být opatření, která tu křivku zastaví. Bohužel z hlediska jejich dodržování se to nestalo, a proto jsme museli jít do této pozice.

My ta opatření budeme rozvolňovat, jakmile se dostaneme na reprodukční číslo 0,8 a zároveň tady bude příznivější situace z hlediska počtu osob, které se denně nakazí, protože reprodukční číslo logicky není číslem jediným. Je to číslo, které se musí používat v souvislosti s obecným počtem osob, které jsou infikované, a s číslem, které reprezentuje nároky na zdravotní systém, tedy počet těžkých případů. A v této souvislosti my budeme ta opatření rozvolňovat hned, jak to půjde, a záleží opravdu na nás všech, aby se to povedlo co nejdříve. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A vicepremiér pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s opatřeními pro podporu podnikatelského sektoru, a to toho zasaženého podnikatelského sektoru. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o citelné dopady, tak jsme s okamžitou platností zaktivovali klíčové nástroje podpory, které budou platné ihned a které kompenzují značné nebo do značné míry všechny klíčové náklady, které jsou spojeny s chodem těchto provozoven. Jedná se o náklady spojené s nájemným, jedná se o náklady spojené s osobními náklady, to znamená se mzdami zaměstnanců.

Spouštíme tedy okamžitě program Covid – Nájemné, který bude platit pro všechny postižené sektory. To znamená kdokoliv, kdo musí zavřít v tuto chvíli svoji provozovnu, tak s platností ode dneška funguje výzva Covid – Nájemné II. a na základě této výzvy mohou obratem žádat všechny postižené firmy o kompenzaci nájemného, a to ve výši padesáti procent z posledních třech měsíců. To znamená, jedná se o červenec, srpen a září. Fakticky tím dostávají 1,5 měsíce plného nájemného, protože dostanou 50 procent, a toto mohou obdržet v následujících dnech.

Znamená to tedy, že se nejedná pouze o 1,5 měsíce kompenzovaného nájemného, ale de facto i o podporu okamžité hotovosti, která určitě bude třeba pro podnikatele v těch zasažených sektorech. Jedná se o všechny sektory, které byly dneškem nebo tímto vládních usnesení zavřeny.

Co se týká osobních nákladů, nákladů na mzdy, tak platí modifikovaný program Antivirus A, a okamžitě, to znamená již v závislosti na následujících hodinách a dnech, kdy budou provozovny uzavřeny, mohou kompenzovat všechny firmy sto procent svých osobních nákladů, nákladů na své zaměstnance, čili sto procent mzdy plus odvody za tyto mzdy.

Současně pro všechny podnikatele, kteří jedou v režimu osob samostatně výdělečně činných, tak je zaktivován Ministerstvem financí speciální bonus, kompenzační bonus, který je podobný tzv. Pětadvacítce. Nicméně tento bonus bude platit pro všechny zasažené segmenty, čili pro všechny ty, kteří nemohou v dané chvíli provozovat svoje prodejny a svoje provozovny, stejně tak pro všechny ty, kteří jsou nepřímo zasaženi jako osoby samostatně činné, kde jejich činnost je alespoň z 50 procent a více závislá na těch provozovnách, které jsou zavřeny.

Jedná se o obnos 500 korun na den a tento obnos může být opětovně zaktivován ve velmi brzké době, to znamená, odpovídá to tomu, co včera paní ministryně financí představila v Poslanecké sněmovně.

Současně je možné průběžné čerpat současné a stávající programy, z nichž asi nejvýznamnější je program Antivirus. Antivirus končí na konci října, nicméně v pondělí budeme jednat o upřesnění programu Antivirus B, a v pondělí tedy ihned po vládě představíme na základě diskuze se všemi podnikatelskými svazy, odbory a všemi sociálními partnery, jaká bude finální podoba Antiviru B.

Současně je možné průběžně čerpat programy Českomoravské záruční a rozvojové banky, případně EGAP, čili záruční schémata, kde je alokováno dostatek zdrojů pro úvěry, které budou i nadále ručeny státem, a to ve výši 90 procent pro malé a střední firmy a živnostníky, 80 procent pro firmy střední a větší, případně individuální záruky, které bude poskytovat EGAP pro firmy velké.

Je nutné říci, že zdrojů na záruky je dostatek a záruky je možné čerpat prostřednictvím jednotlivých komerčních bank, které se okamžitě následně překlápějí do režimu státní záruky.

Současně je také důležité připomenout to, že Ministerstvo financí zaktivovalo celou řadu odkladů, opětovně pro všechny postižené segmenty, například na té bázi, že se bude odpouštět a promíjet penále z DPH, což fakticky znamená, že když se nezaplatí DPH, tak neroste žádné navýšení, není tam žádné penále. Stejně tak je tam celá řada odkladů různých záloh na daně. Takže důležité je říci to, že zasažené segmenty mohou čerpat podporu okamžitě, a to s platností ode dneška. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, je tu prostor pro dotazy, ale protože je hodně novinářů, chtěla bych požádat každého maximálně o jeden dotaz tak, aby se dostalo na všechny. Takže první Česká televize.

Jakub Pacner, České televize: Před těmi necelými dvěma týdny jste přišli s přísnými opatřeními, s celým balíkem. Jak se ukázalo dnes, neříkali jste, ani po těch deseti až čtrnácti dnech zkrátka nezabrala. Tu křivku se zatím nepodařilo zploštit. Už tenkrát někteří lidé z řad odborníků říkali, že jsou málo přísná, musí být přísnější. Nabízí se tedy otázka, zda jste neměli a proč jste nesáhli po takto přísných opatřeních už tehdy a v podstatě se to dohání teď v poslední možné chvíli, kdy ještě můžete tato opatření přijmout a spolu s tím se ptám: Budete žádat o prodloužení nouzového stavu ve sněmovně? Děkuji

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak vláda rozhodne 30. října, jestli bude žádat o prodloužení nouzového stavu. Nouzový stav končí 3. listopadu, takže samozřejmě se budeme rozhodovat podle vývoje situace.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká těch opatření, tak tady byla nepochybně poměrně detailní diskuze, do jaké míry přijmout opatření přísnější, nebo nepřijmout. Ta opatření, která byla přijata, měla zabezpečit zastavení nárůstu a oploštění té křivky za předpokladu, že by byla dodržována.

Bohužel podle sociologických studií se ukazuje, že tady minimálně deset procent populace je natolik extremistických, že nejenže ta opatření nedodržují, ale spíše dělají vše pro to, aby to bylo jinak, a pak tady je nějakých dvacet procent další populace, které je dodržují občas. A protože tady toto se těžko dá predikovat a je tady řada aktivit, které jsou ve stínové sféře, to znamená kontakty osob, mládež tomu příliš nevěří, myslí si, že je to neohrožuje.

Ale já bych tady chtěl říct jednu věc: Ono to bohužel ohrožuje nás všechny, protože pokud kapacitu lůžek vysaturujeme na případy s covidem, my těžko budeme mít možnost říci lidem, kteří tam pojedou na hospitalizaci, že je prostě nevezmeme, protože to lůžko chceme mít volné pro někoho jiného, a pak se stane, že tam přijede někdo z autonehody, bude potřebovat ventilátor a ten bude bohužel obsazený, tak to je věc, která může ohrozit i dvanáctiletého nebo osmnáctiletého. To znamená, v tomto slova smyslu nám v tuto chvíli opravdu nic jiného nezbývalo a museli jsme nasadit ten tvrdší set opatření.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jak je to s hotely? Zda tedy zůstávají v tom režimu, jako byly dosud, případně pokud ne a pokud jsou tam nějaké změny, zda se na ně budou vztahovat nějaké kompenzace pro ubytování, jako tomu bylo na jaře? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a dopravy: Co se týká hotelů, tak se na ně vztahují kompenzace, které jsem zde představil. To znamená Covid – Nájemné ve výši padesáti procent za poslední tři měsíce. Možnost žádat okamžitě, výzva vypsána dnes. Co se týká podpory mezd zaměstnanců v těchto službách, tak se na ně rovněž vztahuje plný režim Antivirus A, což fakticky znamená sto procent kompenzace mzdy včetně odvodu, pokud samozřejmě ti lidé nebudou v tom hotelu, v tom k zařízení nějakým způsobem aktivní a nebudou tam třeba něco pracovat. Poté samozřejmě se to na ně nevztahuje, ale ti kteří budou tak zvaně na překážkách, tak mohou čerpat plnou podporu, stejnou jako ostatní podnikatelé, jejichž činnost byla v tuto chvíli utlumena.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Jinak hotely by měly být uzavřeny ve vztahu k rekreačním aktivitám. Naopak zůstávají otevřeny v souvislosti s ekonomickými aktivitami. To znamená, pracovníci, kteří vyjíždějí na služební cesty, tak mohou být takto ubytováni. Totéž se týká cizinců.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Janetta Němcová, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych se jenom zeptala, jestli a případně kdy za tuto situaci vláda přijme nějakou osobní odpovědnost? Anebo to skutečně vnímáte, tak že je to tedy celé vina lidí, kteří nedodržují opatření? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak samozřejmě, my můžeme říct: Ano, že jsme udělali různé chyby v minulosti, možná od té první vlny. Ale já myslím, že teď jsme ve fázi, kdy naše vláda to musí zvládnout a naše vláda zkrátka… Žádná vláda na světě to nezvládne bez podpory občanů. Bez toho, aby občané dodržovali ta opatření.

Takže já myslím, že téma proč se to stalo, jak se to stalo, určitě bude dlouho na stole, ale myslím, že v této chvíli to není, co bychom měli, si myslím, teď řešit. My chceme udělat maximum pro to, jak už bylo řečeno, a pan ministr Prymula to dobře vysvětlil, že se týká, že jsou ohrožené životy všech, protože to lůžko může být pro každého z nás. A o to teď jde. S tímto cílem chceme vyvinout naše úsilí. Samozřejmě jsme si vědomi, že ta opatření se plno lidem nebudou líbit, za to se omlouváme, nás to mrzí, ale zkrátka jsme se tak rozhodli, protože znovu opakuji, je to o ochraně životů nás všech. Takže asi tolik.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý den. Mě by zajímalo, z čeho byly vybrány ty výjimky u zákazu maloobchodního prodeje. Já samozřejmě rozumím tomu, proč jsou otevřené potraviny a optiky. Na druhou stranu, moc nerozumím tomu, proč je otevřený například hobbymarket, a ne hračkářství. Jestli byste mohli říct, jaký je tam rozdíl? Zároveň v souvislosti s tím, jenom pro upřesnění: Obchodní centra zůstávají otevřená? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Hobbymarkety nejsou otevřené. Co se týká obchodních center, tak tam je otevřena jenom ta část samoobsluhy nebo v podstatě provozovny, která má dominantní a převažující prodej potravin. Nic jiného by tam otevřeno být nemělo.

Andrej Babiš, předseda vlády: A lékárny v obchodních centrech…

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ano, co se týká těch výjimek, které tam jsou obecně popsány, tak to platí i pro ně. Takže pokud tam jsou lékárny, pokud tam je veterina, třeba prodej krmiv pro zvířata, tak tyto provozovny jsou obecně otevřené.

Karel Havlíček, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu: Co se týká těch hobbycenter, tak nejsou hobby, ale vy jste možná myslela prodejny zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby. Tak to je dáno mimo jiné i s ohledem na to, že bude svátek zesnulých. To znamená, je nutné a nezbytné, aby prostě lidé měli možnost si tyto základní věci pořídit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Já navážu na kolegyni. Takže je to dané počtem metrů čtverečních tedy? Jestliže má být a může být otevřen obchod se zahradnictvím, s květinami a tak dále. Tak pokud je to malá prodejna, tak může být otevřena, pokud je to ale obchodní centrum, co vidíme na Černém mostě, tak to je zavřené? Tak jenom poprosím o dovysvětlení, jak je to s restauracemi v obchodních centrech. Jestli fungují takzvaně „na okénko“. A, pane ministře Prymulo, jaké dáte doporučení v případě, že lidé mají chaty a chalupy, blíží se podzimní prázdniny, tak jak se mají lidé chovat? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká těch různých provozoven, tak pokud se mluví o květinářství, tak bez ohledu na to, jestli to květinářství je malé, nebo má obrovskou rozlohu a je někde v nějakém centru, tak květinářství otevřena jsou.

Tam, kde jsou restaurační zařízení, tak ta jsou samozřejmě zavřena. Platí tam jenom výdejové okénko. To se týká i těch foodcourtů, které jsou v těch velkých marketech. Mohou tam vydávat pouze jídlo, které si člověk odnese s sebou.

Co se týká chalup, chat a podobně, tak tady je možnost vycestovat zejména v tom období prázdnin, aby lidé si to těchto zařízení mohli odjet. Na to je výjimka, to znamená, že tam problém nebude. Není ale možné jezdit do hotelů nebo penzionů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference. Blesk.

Sabina Dračková, Blesk Zprávy: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, co přesně se změnilo, když jste vlastně ještě v pondělí říkali, že s přísnějšími opatřeními počkáte. Sice byly ty rekordní počty a jak jste říkali, lidé ta opatření nedodržují ale jak víme, máme k dispozici ty predikce a modely dalšího vývoje. Tak by mě zajímalo, jestli se stalo něco, co jste nečekali. V souvislosti s tím by mě zajímalo, jak chcete vyřešit krizi nabourané důvěry společnosti a kontrolovat ta opatření, pokud z policejních sborů mizí stovky příslušníků denně. Mluvil o tom pan policejní prezident Jan Švejdar. Mluvil konkrétně o 250 až 300 policistů denně, kteří onemocní covidem nebo jsou umístěni do karantény. Děkuji vám.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já jestli mohu k těm opatřením a důvodům, proč se zavedla. My máme logicky predikce, které se lámaly v těchto dnech, které měly ukázat, jestli se nám podaří tu trajektorii zahnout někde na reprodukčním čísle 1,1, nebo budeme pokračovat blíže té stávající hodnotě mezi 1,3 a 1,4.

Bohužel došlo k tomu, že nedošlo opravdu k snížení těch hodnot. Ba co víc, a to je ten zásadní důvod, my pozorujeme, tak jak se provádí i zvýšené testování, tak přesto ta procentualita, to procento pozitivních je stále extrémně vysoké.

Pokud si pamatujete, když jsme byli na počátku, tak se nám podařilo dostat na čísla dvou tří procent pozitivních. Obecně se říká, že ta hladina by měla být pod deseti procenty, my jsme na úrovni 32 procent, což je číslo extrémně vysoké.

To je známka toho, že ty případy, které diagnostikujeme, nereprezentují všechny, které v populaci máme. Že je tady velmi vysoký počet osob, které jsou pozitivní a které se nezachytily tím systémem.

A je logické, že ta opatření musí být přijata, protože kvůli takovému masivnímu komunitnímu šíření by logicky došlo k přetečení kapacity nemocnic. To z těch modelů po aktualizaci, tak jak se prováděla, jednoznačně vyšlo, a to byl důvod, proč jsme to udělali.

Sabina Dračková, Blesk: Poprosím vás ještě ten dotaz na ty kapacity policistů.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak já nevím, jestli jsem kompetentní hovořit o kapacitách policistů, ale to je problém, který se dotýká všech veřejných služeb. Protože když se podíváme na zdravotníky, tak nám přibývá velký počet nemocných stran zdravotníků i osob, které jsou v karanténě. Totéž se týká policie, totéž se týká sociálních služeb, týká se to i armády.

Takže je zřejmé, že musíme dělat opatření, abychom tomuto zamezili. A ta obecná nařízení by měla snížit i toto riziko, protože jinak nemáme zbytný personál, který bychom mohli takto používat. A je logické, že ten systém bude mít nižší kapacitu, a tedy ve finále nižší akceschopnost, protože řada osob bude v karanténách.

Sabina Dračková, Blesk: Já se omlouvám, ale jestli tedy nejste kompetentní a na tiskové konferenci není pan ministr Hamáček, protože je v karanténě, tak bych poprosila pana premiéra Babiše. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě. Tak já pevně věřím, že už všichni uvěřili, že covid-19 není chřipečka, a že situace je vážná. Takže já pevně doufám, že ta nálada v naší společnosti se změní, tak jak byla za první vlny. Takže ti policisté, ano, mají to kontrolovat, ale já myslím, že všichni bychom měli být zodpovědní a kontrolovat sami sebe.

Takže pokud váš dotaz směřuje na to, že by ti policisté vyvíjet nějaký nátlak na lidi, tak to samozřejmě my si nepřejeme a doufejme, že teď už konečně i ti, kteří tomu nevěřili a kteří vlastně protestovali a zkrátka se jim to nelíbí a já se všem omlouvám znovu, já to chápu. Ale zkusme si znovu uvědomit to, co řekl pan ministr Prymula: Že teď jde o ochranu životů všech. Nejsou to jenom pacienti s covidem. My musíme ochránit každý život.

Takže policisté, ano, jsou samozřejmě v karanténě, ale já myslím, že policejní sbor má dostatečný počet policistů, aby plnili tu funkci. Ráno jsem viděl i reportáž z Brna, kde tam mluvil ten městský policista, jaká je situace. Ale my musíme přesvědčit o tom, že ta situace je vážná a že zkrátka musíme sami být zodpovědní, že teď jde skutečně do tuhého.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám dotaz na pana ministra Prymulu. Pane ministře, vy jste říkal, že se potřebujeme dostat na to reprodukční číslo 0,8, tak se chci zeptat, jakým způsobem jste vymysleli zrovna toto číslo a také jaká je prognóza, kdy bychom se mohli v současné situaci, v současných číslech, na toto číslo mohli dostat? Jestli je to v řádu týdnů, nebo třeba i několika měsíců? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ta prognóza je taková, že pokud ta opatření budou dodržována, tak by se mělo zlomit mezi druhým a třetím týdnem. To číslo vychází ze skutečnosti, že se potřebujeme v horizontu měsíce začít vracet skutečně na hodnoty, které jsou podstatně nižší. A když se podíváme na všechny ty epidemie, tak ony mají nějaké časové omezení a v podstatě ty vlny trvaly zhruba dva měsíce s úplným poklesem, nebo s poklesem na hodnoty podstatně nižší, pokud byla aplikována opatření.

Tím chci říci, že se to snažíme udělat v době, která by neměla jakkoli interferovat s Vánoci, takže je naprosto nepravděpodobné, že by v prosinci takováto dramatická opatření byla uplatňována. Máme na to týdny, myslím si, že v horizontu týdnů bychom se měli dostat do hodnot, které budou přijatelné.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: CNN Prima News, další dotaz.

Renáta Bohuslavová, CNN Prima News: Já bych měla dotaz primárně asi na pana ministra i na pana premiéra. Hovořili jste o tom, že tento týden nebudete jednat o lockdownu, a vypadá to, že jste ho dokonce okamžitě vyhlásili, aniž by to tedy tak bylo. Zajímá mě, pokud toto podle vás není lockdown, tak co by lockdown byl? Jestli to ještě vůbec může být ještě horší. Pane premiére, vy jste řekl na začátku, že jste si takovouto situaci neuměl představit, a občanům jste se omluvil. Několik let nám říkáte, jak jste schopným manažerem a že dokážete takovéto krizové situace zvládat. Neměl byste si být dopředu schopen představit, jak jsou takové to situace možné, a jako šéf celého státu se na ně dopředu dostatečně připravit? Protože to se nestalo a lidé ztratili vaši důvěru. Děkuji moc.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já na to možná zareaguji, protože to souvisí nepochybně se situací epidemiologickou a já jsem epidemiolog, tak snad jsem schopen se k tomu adekvátně vyjádřit. Podíváme-li se na různé země, tak to, že v tuto chvíli dochází k prudkému nárůstu v zemích, které měly určitý stupeň opatření, i v zemích, které měly méně opatření, je zcela zřejmé.

To, že je mezi nimi nějaký fázový posun, třeba 14 dnů, tři týdny, tak to je pravdou. Ale ten celkový nárůst v Evropě je naprosto univerzální. Pokud hovoříme o opatřeních, která se realizují, tak většina těch zemí v tuto chvíli zavádí poměrně přísná opatření.

Já bych skutečně nehovořil o lockdownu. Lockdown znamená,, a my to nazýváme zpřísnění opatření zcela logicky, protože lockdown znamená uzavření celé společnosti v tom slova smyslu, že se naprosto zásadně omezuje i průmysl, obchod, v podstatě dochází k tomu, že s výjimkou kritické infrastruktury, která funguje, vše ostatní neexistuje a lidé jsou v podstatě doma s tím, že smí opustit své příbytky do nějaké vzdálenosti například 300 metrů.

To je lockdown a to se v těchto podmínkách rozhodně nerealizuje. To znamená, že ta opatření, která tady jsou, jsou nezbytná a já jsem neviděl na světě nikoho, kdo by byl schopen predikovat vývoj takový, jaký bude v tom detailu, aby veškerá opatření vedla k tomu, že nedojde k žádnému navýšení. Neexistuje taková země a myslím si, že z dat těchto zemí je to zcela zřejmé.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já ještě upřesním čísla. Ze všech uzavřených provozoven, maloobchodních, jich v tuto chvíli zůstává i po těchto opatřeních 50 procent otevřených. Padesát procent, čili to je přibližně, nebo ne přibližně, ale je to polovina. A současně se to nedotýká, jak už řekl pan ministr zdravotnictví, průmyslu, který generuje třetinu našeho hrubého domácího produktu a je zásadní aktérem v oblasti zaměstnanosti. A stejně tak se to nedotýká stavebnictví, které na sebe váže také velkou část zaměstnanosti.

Andrej Babiš, předseda vlády: Za mě, já myslím, že žádný lockdown není. Já tedy ani přesně nevím, ten lockdown, pokud mluvíme o Izraeli, tak samozřejmě mají úplně jinou ekonomiku. My jsme samozřejmě apelovali víckrát a doporučujeme, aby firmy řešily jejich zaměstnance, aby byli na homeoffice.

A co se týká mě, tak samozřejmě, můžete mi vyčítat, že jsem nepredikoval, jak ten vir se bude chovat. Mluvili jsme o druhé vlně, ano, dlouho. Většinou chřipkové období, nebo epidemie, bývá až v lednu, nebo na podzim.

Ano, můžete mi vyčítat, že neumím dobře mluvit, to fakt neumím a občas se vyjadřuju špatně, ale jako když je krize, tak si myslím, že jsem byl ten, který například tady jako první přišel s tím a kontaktoval firmu Linet. Teď se angažuju v těch přístrojích pro podporu plicních funkcí a okysličování krve atd.

Takže samozřejmě, lidi určitě s odstupem času to posoudí, jak jsme to zvládli a jak jsme to nezvládli. Já jenom můžu říct, že jsme dělali maximum, že to děláme v podstatě od února. A ano, byly tady různé předpovědi, ale já myslím, že to, co se stalo, vlastně bylo avizováno, ale určitě to nikdo nečekal v takovém rozsahu.

A to, že jsme udělali chyby? Asi ano. Ale já se samozřejmě můžu za to znovu všem omluvit a my doufáme, že teď tím opatřením, když ho všichni budou dodržovat, tak že nakonec to zvládneme.

Máme zkušenosti z první vlny, už teď jsme schopni podpořit ty podnikatele, kteří jsou postiženi, a děláme všechno proto, abychom to zvládli tak, aby ty Vánoce mohly proběhnout v nějakém normálu. A to je náš cíl a na hodnocení toho, co se stalo, já myslím, že tím určitě budeme trávit i příští rok.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Z prezentace pana ministra vyplynulo, že při současných číslech někdy kolem 8. listopadu přeteče kapacita nemocnic, zejména s ohledem na to, že vývoj počtu hospitalizovaných má zpoždění za vývojem nakažených. Ptám se, zda-li má vláda scénář pro okamžik přetečení kapacity nemocnic, a cítíte, pane premiére, s ohledem na současný vývoj, že budete mít dostatek schopností a sil i v takové situaci vyvést zemi z krize, také s ohledem na to, že jste před chvílí přiznal chyby a omluvil se za ně? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ano, určitě. My proto děláme všechno. Tak chyby… Určitě, že jsme dělali chyby, že jsme si mysleli koncem května, když skončilo vlastně kvazi rozvolňování, že jsme to zvládli. No tak to léto. Já se k tomu ani nechci vracet, kdo co jak říkal. Já si myslím, že všichni občané si to pamatují

My jsme přesvědčeni o tom, že společně to zvládneme, i tu ekonomiku, že zkrátka v minulosti jsme připravili tu ekonomiku tím, že máme nízký dluh, že si můžeme teď dovolit napumpovat ty peníze do lidí. Takže děláme všechno proto, abychom to zvládli. Ale teď jde v první řadě o životy všech lidí a k tomu podřizujeme to maximum a samozřejmě i ten schválený rozpočet nám dává možnost ještě pomoci těm postiženým podnikatelům a zaměstnancům.

To taky budeme dělat. V pondělí rozhodneme o pokračování toho Antiviru B. Takže já myslím, že jsme všichni připraveni bojovat, abychom to zvládli. Tak ano, v tuto chvíli to vypadá velice špatně, ale já jsem přesvědčen, že toto opatření, které jsme udělali, by mělo zafungovat. Jsou různé predikce. Takže já myslím, že celá vláda je připravena se s tím poprat a že nakonec, aspoň doufám, že to zvládneme, tak ta důvěra lidí se vrátí.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já jsem se ptal ještě na ten scénář pro případ přetečení kapacity nemocnic. Co bude následovat?

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak my děláme všechno proto, nebo možná pan Prymula to řekne, aby nenastal ten scénář. Samozřejmě tady máme nějaké prognózy, kolik lůžek bychom potřebovali. Proto doplňujeme lůžka, proto vlastně pan profesor Prymula dělá všechno, abychom ochránili náš zdravotnický personál, protože oni zažívají hrozné období. Takže my doufáme, že to nenastane. Uděláme všechno proto, aby to nenastalo. Ale možná pan Prymula mě ještě doplní.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já možná k tomu scénáři… My v tuto chvíli žádáme o pomoc personální v zahraničí, která by v určitém objemu měla být, ale nejsou to zase stovky nebo tisícovky zdravotníků, kteří by sem přijeli, ale určitá pomoc to také bude.

Máme připravený model odsunu pacientů, kteří nepotřebují urgentní péči, do hotelů. To znamená, to jsou lidi, kteří jsou na sociálních hospitalizacích, těch není mnoho, v systému je jich zhruba 800. Uvolňujeme část kapacity lázní, abychom zase lehké případy mohli odsunout do lázní, a tím navýšit celkovou kapacitu.

A pak budujeme v tuto chvíli první kapacitu mimo oficiální zdravotnická zařízení. To znamená kapacita v Letňanech, kde jsou vlastně dvě polní nemocnice, které budou doplněny na pětisetlůžkové zařízení s tím, že je tam další prostor na navýšení takovéto kapacity hospitalizační. Je to výhodnější, než dělat zařízení po republice malokapacitních, protože tam bychom naráželi na limit personálu. Tady pokud tu nemocnici plně personálně vybavíme, tak se bude schopna postarat samozřejmě i o mnohem více pacientů.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych možná doplnil, že zítra budeme mít videokonferenci premiérů V4. Já jsem už v minulosti s nimi mluvil. Pokud bychom potřebovali pomoc z hlediska lůžek, i Maďarsko nebo Polsko i Bavorsko nebo Sasko. Takže samozřejmě udržujeme tento kontakt a podle vývoje situace samozřejmě se budeme navzájem informovat a v případě, že by bylo potřeba, tak požádáme o pomoc.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Otázka na pana ministra zdravotnictví pana Prymulu, nejsem si jistá, jestli jsem slyšet správně?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, jste.

Barbora Janáková, Deník N: Mě by zajímalo, jestli za stávající situace bude předávání ocenění 28. října na Pražském hradě. Jestli byste to doporučil. Mě by zajímalo, jestli to bude mít výjimku jako setkání ústavních činitelů nebo co je vlastně povolené a možné? A druhá otázka, jestli stále můžete říct, jestli 2. listopadu se otevřou první stupně základních škol a děti půjdou do škol, jestli to stále platí, děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já nevím, jestli jsem rozuměl všemu. Zachytil jsem první dotaz, který se týká 28. října. My tu situaci dnes budeme projednávat. Ta stávající situace je taková, že ten ceremoniál určitě nemůže proběhnout v tom původním režimu, a já o tom budu s panem prezidentem hovořit. To znamená, v tuhle chvíli ta situace epidemiologicky není příznivá.

Co se týká toho dalšího, to znamená návrat dětí do škol: První stupeň má vrcholovou prioritu, ale bude nutné to posoudit v kontextu celé té situace. Může dojít k tomu, že budou do systému vráceny třeba jenom 1. a 2. třída. Uvidíme podle dat, která k dispozici budou. Každopádně je to první priorita z hlediska otevírání opatření, které tady budou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Reuters.

Robert Müller, Agentura Reuters: Dobrý den, já bych měl dotaz prosím ohledně té mezinárodní pomoci, kterou jste částečně zmínili. Jednak jestli se dá říci něco podrobnějšího k tomu plánu 28 vojenských lékařů ze Spojených států, jak se dneska objevilo u pana ministra Metnara? A k tomu doplňující otázka, jestli v tom vyjednávání o nějaké mezinárodní pomoci nám nemůže uškodit náš postoj z jara, kdy česká vláda dávala velmi vehementně najevo, že se nechce příliš podílet na pomoci těm nejvíce zasaženým zemím, které podle ní tehdy situaci nezvládly. My jsme v té situaci teď, tak jestli nám to třeba neuškodilo?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem neslyšel, že nechceme pomoci komu?

Robert Müller, agentura Reuters: Ne, u té mezinárodní pomoci jednak byla otázka na těch 28 vojenských lékařů ze Spojených států, v jaké to je fázi, případně jestli jednáme o něčem podobném i s nějakou jinou zemí? A k tomu byla doplňující otázka: Na jaře česká vláda se stavěla poměrně odmítavě k tomu, k bližší pomoci těm nejvíce zasaženým zemím, jako byla tehdy Itálie. My jsme teď v podobné situaci, tak jestli nám ta tehdejší pozice z jara nemůže nějak uškodit v těch jednáních? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ta druhá otázka. Já myslím, že to byl hlavně problém těch tzv. Frugals, těch čistých plátců, kteří nechtěli podpořit ten Fond obnovy, a samozřejmě my jsme kritizovali to kritérium průměrné nezaměstnanosti a to i v rámci toho vyjednávání se podařilo nějakým způsobem změnit, ne úplně. Takže já si nemyslím, že by to poškodilo.

My jsme za té první vlny byli solidární. My jsme nabízeli a už vlastně téměř na cestě byli pacienti z Francie do Fakultní nemocnice Brno, pomohli jsme Slovinsku, pomohli jsme, tam šlo asi milion roušek, San Marinu, myslím, že i do Itálie jsme dali. Takže jsme pomáhali, byli jsme solidární za té první vlny. A tento problém, o kterém vy mluvíte, to je samozřejmě vyjednávání o Fondu obnovy a já si myslím, že to nemá žádný vliv. Já jsem mluvil s předsedkyní Evropské komise.

Samozřejmě těch 28 amerických lékařů, to je myslím, že ta Národní garda z Texasu, nebo nevím ještě z které části – z Nebrasky – pan ministr to určitě řekne. To jsme dostali nabídku, myslím, že přes ministra obrany.

Takže já si myslím, že v rámci Evropy jsme solidární. Pamatujete si, jak jsme, de facto byly tady tendence, aby naši pendleři, lékaři a sestřičky nejezdili do Německa, do Rakouska. Takže tehdy jsme, myslím, byli vstřícní. Takže já nemám pocit, že bychom měli nějaký problém, to určitě ne. A k těm lékařům asi pan ministr.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká té pomoci amerických lékařů, tak to bylo na základě vyjednávání vicepremiéra Hamáčka s americkou ambasádou. Ta oslovila partnery ve Spojených státech a Národní garda tam funguje v podstatě v režimu vojenském, nabídla tým 28 lékařů, lékařů, kteří jsou zkušení, to znamená poskytovali péči právě při covidu ve Spojených státech.

Ten tým sem přiletí příští týden, bude mít i své ochranné pomůcky, a protože je velmi erudovaný, my ho nepochybně zapojíme. Máme tady řadu zařízení, která se o to hlásí. Než by fungovala ta polní nemocnice, kde si myslíme, že by primárně mohli být, tak je zapojíme do péče v některém zdravotnickém zařízení, tam, kde bude chybět personál.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. A poslední dotaz, Novinky.cz.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat pro ujištění, jestli je možné jít sportovat individuálně ven. Jestli si můžu jít třeba v Praze zaběhat. A pokud ano, tak jestli bude platit ta výjimka, že nemusím mít roušku? A druhá otázka se týká dětských hřišť, jestli zůstanou otevřená, protože se tam přeci jenom stýkají rodiče dětí. Děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ven si můžete jít nepochybně zaběhat, tam není problém, a nemusíte mít při tom běhu roušku. Jinak, co se týká zevních prostor, tak tam se můžete stýkat pouze dvě osoby. Pokud je jich více, tak tam musí být dva metry, ale obecně jsou to dvě osoby.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, a to je z dnešní tiskové konference vše, děkujeme a přejeme hezké odpoledne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X