Tiskové konference

22. 10. 2020 13:35

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 22. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministra obrany pana Lubomíra Metnara.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Všichni si uvědomujeme situaci, jak je vážná, a chceme využít všech možností, tedy i nabídky na pomoc ze zahraničí.

Dnes vláda schválila pobyt vojenských zdravotníků členských států NATO a EU na našem území. Může se jednat až o 300 vojenských zdravotníků ze zemí NATO a EU po dobu 90 dnů. Souhlas vlády a obou komor Parlamentu je nutný k tomu, aby v případě realizace vše proběhlo rychle a hladce a bez jakýchkoliv pochybností.

Konkrétně máme nabídku ze Spojených států na 28 lékařů a zdravotníků. Jednáme o možném vyslání zdravotní pomoci i s Německem a rozbíhají se další jednání jak na úrovni bilaterální, tak na úrovni obou organizací.

Jedná se čistě o zdravotnickou pomoc našim lékařům a sestrám. Zahraniční kolegové přijedou a budou zde sloužit beze zbraní. Budou zde sloužit a pomáhat našim zdravotníkům a lékařům a pod jejich dohledem.

Chtěl bych říci, že dnes probíhá a začíná zasedání ministrů NATO a v dnešních tématech pomoc v rámci covidu bude také jedno z hlavních témat. Další témata tam jsou sdílení břemene a další účast v misích.

To by bylo za mě téměř všechno. Jen na závěr ještě řeknu další formu pomoci. Očekávám, že zítra odsouhlasí naši spojenci 60 plicních ventilátorů z aliančních zásob a tyto budou do České republiky dopraveny prostřednictvím NATO.

Já bych chtěl v této souvislosti ještě poděkovat kolegům a spojencům za tuto vstřícnost a jsem rád, že nám v této těžké době přijedou pomoci, řekněme, zvládat tuto pandemii covid-19. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr zdravotnictví pan Roman Prymula.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Dobrý den, já bych možná doplnit pana ministra obrany, protože bezprostředně poté, co tato pomoc byla zveřejněna, tak tady vznikla diskuse, jestli vůbec cizí lékaři, v uvozovkách, smějí poskytovat péči na území České republiky. Tady je to velmi jednoduché. V ostatních případech, pokud jsou to lékaři z jiných zemí, než jsou země Evropské unie, tak musíme skutečně vydat povolení z Ministerstva zdravotnictví, které vychází z určitých premisí, a je to poměrně administrativně komplikované.

V tomto případě ale se jedná o příslušníky NATO. To znamená, v zařízeních Armády České republiky jsou oprávněni poskytovat veškerou péči. Tedy budou primárně nasazeni v Ústřední vojenské nemocnici a v té posilové nemocnici, která se staví v Letňanech.

Co se týká dalších bodů, tak já jsem požádal vládu o navýšení kapitoly z rezervy, abychom byli schopni realizovat ty nákupy, které byly už deklarovány. To znamená, nejedná se jenom o lůžka, která v podstatě už běží a v tomto týdnu budou zrealizována v podobě jejich vymístění do prostoru Letňan, kde bude ta naše pětisetlůžková nemocnice. Ostatní budou používána podle potřeby do dalších zařízení a prostorů.

Abychom toto byli schopni zrealizovat, tak samozřejmě potřebujeme více finančních prostředků, proto jsem požádal o navýšení této rezervy ze 406 milionů na částku 700 milionů. Ten hlavní důvod je, že potřebujeme nakoupit také ventilátory a high flow oxygen, to znamená ty přístroje, které zlepšují saturaci kyslíkem.

O těchto už je rozhodnuto, budou se nakupovat od novozélandské firmy, která je vyrábí. To znamená, půjde o 1 500 těchto přístrojů. Další diskuse se vedou o možném nákupu od německé firmy Dräger a o nabídce Izraele diskutujeme rovněž. To znamená, jsou tady v tuto chvíli tři možní dodavatelé, kteří doplní celou tu kapacitu.

Podobně potřebujeme nakoupit ventilátory. I zde už je připraveno a probíhá zasmluvnění 600 ventilátorů, které budeme urgentně potřebovat právě v nemocnicích, kde ta kapacita v tuto chvíli už se blíží nějakým limitům. Ventilátory ze státních hmotných rezerv, které nakupují všechnu tuto techniku pro zdravotnictví, budou samozřejmě připraveny k tomu, aby byly alokovány právě v těch zařízeních, kde je to nezbytné. A ukazuje se, že vyšší rezervní kapacita je v nemocnicích fakultních, případně větších. Může se stát, že kapacita je omezenější v těch malých zařízeních. To znamená, tady prioritně budeme posilovat kapacitu tak, aby byly schopny péči poskytovat.

Poslední, skutečně kosmetická úprava, kterou vláda přijala, která ale má svůj dopad, to byla otázka zásilkových prodejen, kde ty výdejny byly limitovány tím, podle původní dikce, že mohou vydávat zboží pouze třetích stran. Je jasné, že tato formulace nebyla ideální, protože vlastně zamezovala těm velkým řetězcům vydávat zboží své. Proto se ta formulace upravila tak, aby toto bylo možné. Tolik ze strany mé.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dotazy, první Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: První otázka na pana ministra Metnara, jestli byste mi mohl přiblížit, pokud to víte, jakou specializaci budou mít ti lékaři z Ameriky? Případně jestli máte další detaily k těm dalším pomocem, jako třeba z Německa. Jak by to mělo přibližně vypadat, v jakém počtu by sem měli přijet a kdo? A na pana ministra zdravotnictví: Ústřední krizový štáb poptal informaci od krajů ohledně počtu zdravotníků z Polska u nás. Polská vláda má rozhodovat o zákonu, který by zdravotníkům nařídil návrat do vlasti. Tak mě zajímá, jak moc velký problém, případně pro které regiony by to bylo, kdyby ti polští lékaři odjeli zpátky do vlasti? Pak taky jsou zde lékaři z Polska, z Ukrajiny, tak zda tyto státy nechystají něco podobného. A zeptám se otázkou také naopak, zda my nepřipravujeme nějaký takovýto krok, který by povolal do vlasti české lékaře zpátky. Děkuji.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Tak já bych začal. Začal bych od konce. Případná pomoc z Německa, tady jsme opravdu na úplném počátku vyjednávání. Organizačně to funguje tak, že to zastřešuje Severoatlantická aliance, kde jednotlivé členské země nabízejí možnou pomoc pro ty nejvíce zasažené země. Ale my teď jednáme, takže zatím ty počty jsme opravdu na začátku. Co se týče té první otázky, tak lékaři ze Spojených států jsou praktičtí lékaři a ten zdravotní personál má teď ty zkušenosti s bojem pandemií covid. Takže jsou to vojenští lékaři, jak jsem říkal, když to zopakuju, praktiční a podíleli se i na zvládání pandemie ve Spojených státech.

Jakub Pacner, Česká televize: Pardon ještě mě k tomu napadla doplňující otázka. Kromě Německa je ještě v jednání ještě další stát, nějaká další země, nějaký další člen NATO?

Lubomír Metnar, ministr obrany: To budu vědět konkrétnější, abych teď nespekuloval. Samozřejmě teď se ta jednání rozbíhají, že budou další země, které nabízejí tu pomoc v rámci Aliance a centrálně potom Aliance bude de facto směrovat a rozdělovat tu pomoc těm nejvíce zasaženým zemím. Takže tady je vidět, že opravdu ta Aliance nespí, byť samozřejmě jedná se o vojenskou organizaci, kolektivní organizaci, ale vidíte, že i v těchto zdravotních problémech tato organizace se snaží prostřednictvím spojenců a jednotlivých armád a zásob pomoc.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k té druhé otázce, ta se týká toho, jestli my budeme povolávat naše lékaře ze zahraničí. Zatím proběhla výzva pana prezidenta České lékařské komory Kubka, na kterou zareagovalo tuším asi 21 lékařů, kteří se vrátí a budou nám nápomocni v procesu léčby.

Je potřeba říci, že v Polsku ten problém je možná trochu jiný. Poláci jsou v tomto větší patrioti, takže tam očekávám, že tam ten návrat lékařů bude masivnější. Na druhou stranu, nemyslím si, že nás toto ohrožuje. Počet polských lékařů tady je poměrně malý. Mnohem horší problém by byl, kdyby toto řešila Ukrajina. Ale já nepředpokládám, že by se ukrajinští lékaři a zdravotníci vraceli, tak jak tady jsou někteří z nich poměrně dobře etablováni.

Co se týká našich zdravotníků v zahraničí v okolních zemích, tak to je poměrně velké číslo. My jsme zatím nesáhli k tomu, protože na to nemáme úplně tvrdou možnost, je to opravdu jenom výzva, že bychom apelovali na naše zdravotníky zejména v Rakousku a Německu, kde jich je opravdu poměrně veliké množství.

Jakub Pacner, Česká televize: Ještě krátká doplňující otázka. Máte nějaké informace od našich sousedů Němců, Rakušanů, že odliv českých lékařů by pro ně mohl znamenat komplikaci?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já musím říci, že během první vlny byla velmi intenzivní diskuze na toto téma, kdy se řešila možnost zastavení pendlerství. A proti tomuto zcela zásadně vystoupili Rakušané, kde v podstatě Vídeň je zpola závislá na českých zdravotnících. To znamená, tam by vznikl obrovský problém a zdravotní péče by se dostala do situace, kdy by nebylo možno zabezpečit péči pro Vídeň.

Takže já si myslím, že problém českých zdravotníků v zahraničí je podstatě větší, to znamená, pokud my bychom nějakým mechanismem, a zatím není úplně jasné jakým, stáhli naše zdravotníky z okolních zemí, tak by tam vznikl poměrně závažný problém.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Dominika Janochová, TV Nova: Já bych se chtěla zeptat, jestli máte nějakou představu, kdy by mohli první zdravotníci ze Spojených států dorazit? Kam budou nasazeni? Budou nasazeni primárně k těm závažnějším případům, protože tam by mohl být třeba logisticky problém s dorozumíváním, nebo jak to budete řešit, co se týče nemocnic? A pak bych se chtěla zeptat ještě pana ministra Prymuly, co se týče aktuálních opatření, jestli užmáte nějaký plán, pokud by tato opatření nějakým způsobem nezafungovala? Jestli už nějak řešíte budoucnost? Děkuji.

Lubomír Metnar, ministr zdravotnictví: Já bych se ujal té první části otázky. Ti vojenští zdravotníci ze Spojených států by mohli dorazit koncem příštího týdne. Budou v Ústřední vojenské nemocnici a o tom, kde potom budou pomáhat, bude rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví, kde je ta největší potřebnost.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já když se mám vyjádřit k tomu, co dělat dál, pokud by ta opatření nezafungovala, tak je třeba si uvědomit jednu věc. Ta opatření jsou velmi podobná tomu, co tady bylo v březnu. Ten rámec byl jiný v tom, že se nedalo cestovat do zahraničí a že byly omezeny v podstatě cesty přes hranice, nicméně to podstatné, to je prakticky identické.

To, co je naprosto jiné, je nálada ve společnosti a schopnost se nějakým způsobem s těmi opatřeními vyrovnávat a to je opravdu poměrně zásadní problém. A je jasné, že i kdybychom se snažili dělat jiná opatření, že bychom dali úplný zákaz vycházení s výjimkou cesty do práce, tak stejně bude záležet na tom, jestli ti lidé to budou akceptovat, protože asi není v silách policie odchytnout skutečně všechny, kteří se budou scházet ve vedlejším bytě a tímto způsobem tu nákazu budou šířit.

Opravdu v tuto chvíli je nezbytné apelovat, abychom to dodržovali. Protože jestli vidíte ta čísla, ta snad vidí každý, tak je zcela jasné, že jakákoliv kapacita, ať ji zvýšíme čtyřnásobně, se ve finále může potkat s tím, že bude nedostatečná.

Takže to je věc, kdy jsou nepochybně plány, co se dá ještě dělat, ale už toho není mnoho. Pokud nechceme tuto republiku zavřít a říct si, že čtrnáct dnů nikdo nevyjde, což nikdo nechce udělat a ani to technicky není úplně možné, tak musíme vyjít s těmi opatřeními, které teď tady jsou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat – dá se tomu říkat mise teda a bude ji schvalovat Parlament. Jak to máte předjednané? A druhá otázka by byla na pana ministra Prymulu – týká se prvních lig fotbalové a hokejové. Jestli jste už nějak rozhodl? Děkuji.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Tak, můžeme to nazvat jakkoliv, ale myslím si, že nejpříhodnější název je, že je to opravdu zahraniční pomoc vojenských zdravotníků našich spojenců. A co se týče řekněme formální stránky toho našeho pobytu, tak dnes to schválila vláda, projednají to oba výbory, jak ve Sněmovně, tak v Senátu. A příští týden by to mělo jít na program na jednání na plénum Sněmovny a taktéž i Senátu. Takže ta legitimita pobytu těchto vojenských zdravotníků bude naprosto v souladu s článkem 43 Ústavy České republiky.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká těch sportovních zápasů, tak v tuto chvíli my jednáme opravdu jenom o tom, že by eventuálně došlo k uvolnění pravidel pro nejvyšší soutěž fotbalovou a nejvyšší soutěž hokejovou, ovšem v režimu samozřejmě bez diváků a v režimu testování všech hráčů před každým zápasem. To znamená, bylo by to za velmi přísný kautel, aby nedocházelo k šíření.

Na druhou stranu si uvědomujeme, že ti lidé, kteří jsou doma, tak se chtějí aspoň na něco podívat, a v tomto režimu, který je připravován, tak si myslím, že skutečně nehrozí jakákoliv nákaza, protože ten režim testování bude velmi přísný.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. TV Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Pane ministře Prymulo, víte už tedy teď v tuto chvíli nějaká konkrétní místa, nějaké konkrétní nemocnice, kde budou pomáhat tedy američtí lékaři? Poté jsem se vás chtěl zeptat nebo poprosit vás o reakci na to, že Pražský hrad, prezident republiky tedy svolil a rozhodl se, že ten ceremoniál 28. října se konat nebude. Vy jste už uvedl, že jste rád, že dal pan prezident na vaše doporučení, tak do jaké míry jste měl námahu, abyste ho přesvědčil, aby se ten ceremoniál nekonal? A pak mám ještě dotazy týkající se opatření. My jsme se dnes bavili právě s hoteliéry. Hotely mohou ubytovat pouze ty, co jdou na pracovní cestu. Nám ale někteří hoteliéři potvrdili, že většina rezervací, většina pobytů se nyní z rekreačních mění na pracovní. Tak jaká opatření, jaký smysl má toto opatření a co s tím chcete v tuto chvíli dělat? A zároveň bylo i řečeno, že reprodukční číslo musí klesnout na 0,8. Do té doby nebudete změkčovat opatření. Nicméně teď už je jasné, že asi to reprodukční číslo neklesne do příštího pátku kdy se má rozhodovat o tom, jestli podáte žádost na nouzový stav. Tak budete vy, už v tuto chvíli víte, že budete vy prosazovat nouzový stav? Můžeme říci, že nouzový stav bude dál pokračovat? Nebo že požádáte Sněmovnu? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ta situace bez ohledu na to, která opatření budou postupně rozvolňována, nebo nebudou, tak ukazuje na to, že my se nedostaneme z tohoto obrovského čísla, které tady je, během čtrnácti dnů na hodnoty, které by umožňovaly jít dál bez nouzového stavu. Takže v tomto slova smyslu je asi zřejmé, že tento návrh přijde, a samozřejmě Sněmovna posoudí, jestli je to na místě, nebo není. Já se domnívám, že charakter toho epidemického šíření je takový, že ty argumenty přijaty budou.

Pokud se mám vyjádřit k tomu ceremoniálu na 28. října, tak jsme se s panem prezidentem skutečně včera sešli. Já jsem mu řekl své doporučení vzhledem k situaci, která tady je, že není vhodné ten ceremoniál konat ani v tom zúženém formátu tak, jak to bylo původně nachystáno.

Pan prezident o tom velmi zevrubně diskutoval, řešili jsme řadu otázek, které s tím souvisely, a nakonec mi sdělil, že se rozhodne a bude brát v potaz to mé doporučení a dnes v 11 hodin, jestli se nepletu, tak zveřejnil své stanovisko, že ten ceremoniál nebude v této podobě a že v podstatě bude přesunut do období za jeden rok, to znamená 28. října roku 2021, aby mohl proběhnout dostatečně důstojně, aby se nedělal ceremoniál zase v nějaké omezené podobě teď k 1.1. To byl důvod proč se to takto posunulo.

A co se týká nasazení v podstatě vojáků, tak jak já jsem říkal, aniž bychom museli vydávat jakákoliv další povolení, tak oni mohou působit ve vojenských nemocnicích, případně v nemocnicích polních tak, jak to umožňují regule NATO. Předpokládáme tedy jejich využití zde.

My jsme na tom personálně tak, že jsme schopni využít personál v jakékoliv nemocnici, nikde není přetlak. A co se týká té nemocnice v Letňanech, tak je možno očekávat, že i ta bude využita vzhledem k těm současným číslům, a tady nepochybně najdou své uplatnění.

Dá se očekávat, že tam budeme potřebovat i další personál. Lokalita je zvolena velmi vhodně, protože jsme schopni tu kapacitu lůžkovou tam ještě výrazně zvýšit. To znamená, bude efektivnější, když lékaře sebou koncentrovat na jednom místě, než kdybychom museli mít complement, to znamená ty laboratorní procesy, někde jinde a je to takto koncentrováno.

Hotely. Co se týká hotelů, tak to já považuji za významné obcházení zákona. Já si myslím, že – nebo toho opatření. Protože pokud ti hoteliéři budou soudní, musí si uvědomit, že i na ně může přijít kontrola a mohou dostat poměrně významné pokuty. Tak pokud tam jede jeden člověk a řekne, že tam původně měl rekreační cestu a teď tam jede na cestu služební, tak to asi není problém, protože to je spíš otázka administrativní. Sám vím, že když člověk jede někam na služební cestu, třeba zahraniční, tak je jednodušší napsat, že je to turistika, než že je to služební cesta, protože to může mít nějaké dopady z hlediska administrativy.

Ale pokud tam samozřejmě přijede jedinec na služební cestu a bude s ním rodina a tři děti, tak to si myslím, že je poměrně do očí bijící, a takováto forma by měla být těmi hotely odmítnuta.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana ministra Prymuly, jestli podpoří ministerstvo nákup dalších ventilátorů CoroVent do nemocnic? A pak bych se chtěla zeptat: Těch 300 zdravotníků, jedná se tedy pouze o vojenské zdravotníky, ne civilní? A ještě třetí otázka, když tedy využíváme pomoc NATO, jak to teď vypadá s českými závazky vůči NATO.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já, jestli mohu, k těm ventilátorům CoroVent. Tyto ventilátory byly schváleny v podstatě americkou FDA v režimu, který je nouzovým. To znamená, je to režim, kdy se využívají v případě, že nejsou standardní ventilátory. Jsou to dobré ventilátory na tu úvodní část a v tomto slova smyslu bylo uděleno schválení i Ministerstva zdravotnictví na omezenou dobu. Takže tyto ventilátory jsou použitelné, ale samozřejmě mají své limitace ve srovnání s plnohodnotnými ventilátory, které tady jsou.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Já bych zareagoval na ten další dotaz. Armáda nebo Ministerstvo obrany by do té nemocnice v Letňanech poskytlo zdravotnický personál v počtu asi 200 a samozřejmě bude třeba tento personál doplnit i o civilní zdravotní personál, aby obsloužil těch 500 lůžek, které tam budou.

Současný stav výstavby této polní nemocnice na tom výstavišti jde podle harmonogramu, máme asi osmdesát procent již splněno. Chtěl bych říct, že osmdesát našich vojáků tam pracuje téměř nepřetržitě, non-stop. Navezla tam armáda, řekněme, v té hmotnostní kategorii více než 350 tun. Co se týče finanční hodnoty tohoto majetku, tak je více jak za čtvrt miliardy korun. Předpoklad dokončení této polní nemocnice je do konce týdne podle harmonogramu, tak, jak jsme to slíbili.

Ještě jste se ptala na plnění těch závazků. Ano, na alianční půdě proběhlo hodnocení jednotlivých zemí, jak plní ty závazky. Tak my jsme hodnoceni, a za to jsem rád, to bych chtěl zdůraznit, jako země, která plní své závazky v první třetině. A to bez ohledu na to, že neplníme dvě procenta, řekněme, sdílení toho břemene toho finančního závazku. Ale co se týče výstavby, posunu ve výstavbě armády, budování schopností a samozřejmě účasti v zahraničních misích.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: K těm zdravotníkům, já jsem měla na mysli 300 zdravotníků, které jste teď schválili ze zahraničí. Tak jestli to jsou pouze vojenští zdravotníci, anebo se jedná i o civilní zdravotníky?

Lubomír Metnar, ministr obrany: Jedná se o vojenské zdravotníky, to je ten mandát, který by umožňoval až na 90 dnů ten maximální počet až 300 zdravotníků pobytu na našem území a jednalo by se o vojenské zdravotníky ze zemí Aliance či EU.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: A Česko nějakým způsobem pomáhalo na jaře, když naši spojenci v rámci NATO měli problém, tedy nebyla ta vlna koronaviru tak velká, tak pomáhalo Česko stejným způsobem, jak teď spojenci pomáhají nám, nebo chtějí pomáhat?

Lubomír Metnar, ministr obrany: Já bych na to zareagoval krátce. Já si myslím, že určitě jsme pomáhali. Neříkám, že jsme pomáhali vojenským personálem, protože víte, že od počátku, v té první vlně byl vojenský personál nasazen v rámci České republiky a pomáhal nejenom ve vojenských nemocnicích, ale i v civilních, z hlediska zabezpečení hranic a samozřejmě další činnosti, které v té první vlně byly nutné. Dále, úplně ne že by to byla nevýznamná pomoc, ba naopak, významně jsme pomohli materiálově celé řadě zemí a to tenkrát těmi ochrannými prostředky, kterých byl obrovský nedostatek.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotazy prostřednictvím videokonference. Jako první Aktuálně.cz, pan Bartoníček.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Dobrý den, já první, pane ministře Metnare, zareaguji ještě na tu vaši odpověď. Prosím, nelitujete dneska toho, že jste nevyslal vojenské zdravotníky české do Itálie? Nebyla skutečně šance, je tam vyslat? Protože jak vy, tak vláda to potom odmítla. Vím, že byli využiti pro Českou republiku, ale skutečně nebylo možné tehdy aspoň trošku Itálii pomoct? To je jeden dotaz. A teď důležitý dotaz na pana ministra zdravotnictví: Pane ministře, mě by moc zajímalo, jak moc vy ještě teď spoléháte na trasování? Je to ještě něco, co může pomoci České republice v boji proti koronaviru, a kdybychom byli lépe připraveni na trasování, znamená to, že tolik lidí by nebylo nakaženo? Byla by šance vychytat mnohem více těch případů? A, prosím, k tomu ještě jeden dotaz. Já jsem překvapený tím, že například v Uherském Hradišti či ve Zlíně teprve nyní přibývají druhá odběrová místa. Neměla být ta místa už daleko dříve, aby bylo více těch odběrových míst, a potom zase by byla větší šance bojovat úspěšněji proti koronviru? Děkuji vám moc a držím palce.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Vrátím se k té vaší první části otázky. Tehdy na jaře, kdy byla první vlna covidu, tak opravdu hodnotili jsme tu situaci, nebo ty žádosti, nejenom Itálii, ale i další, ze všech možných úhlů pohledu a opravdu dnes nemohu říct, že bych toho litoval, protože nebyla možnost ty vojáky vyslat a personálně jim pomoct.

Proto jsme hledali i ty jiné možnosti, jak jim pomoci, a samozřejmě ta drtivá část byla v té materiální pomoci. Berte si to tak, že potom v Itálii pomáhali vojáci, nebo lékaři ruské armády a nebylo to úplně ideální. Ale my jsme opravdu, nemáme kapacity těch vojenských lékařů, abychom mohli pomáhat dál.

Já bych chtěl tady v této souvislosti zdůraznit. Berte si, a teď, jak znám detailně tu oblast, tady armáda, včetně té zdravotní sekce, agentury, byla minimálně dvě desetiletí poddimenzována a ta armáda nebyla modernizována v tom patřičném finančním objemu a rychlosti tak, jak by měla být. Proto dneska sklízíme to ovoce. A já jsem rád, a zdůrazním, zaplať pán bůh, a také to tady bylo, že nám zůstaly ty polní nemocnice, o které jsme také z neuvážených rozhodnutí mohli přijít. Tak to za mě.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já k té Chytré karanténě, schopnosti trasovat, tolik, že ten systém byl vyvinut během té první vlny a na konci května bylo rozhodnuto, že se posune do fáze dvě. To znamená Chytrá karanténa 2, kde byla snaha posílit celý ten systém, který léty, jak byl poddimenzován a finančně podhodnocen, byl opravdu na nějakých minimalizovaných počtech, a byla snaha tady přijmout řadu epidemiologů a hygieniků.

Bohužel v těch měsících, a to se vcelku dalo předpokládat, se nepodařilo mnoho těchto lidí získat, bylo to několik desítek, dejme tomu do stovky, a je zřejmé, že tato cesta nemohla vést k tomu, že by se ten systém kapacitně posílil natolik, že by byl schopen zvládat tyto desetitisíce, i 15 000 nových diagnostikovaných případů.

To znamená, ten systém doznal změn. Byli jsme v období, kdy opravdu ta kapacita selhávala, protože neměl kdo navolávat. Bylo to přestavěno do podoby, že už není vyžadována aktivita hygieniků pro minimálně dva z těch hovorů. Takže v tuto chvíli je tam kapacita 1 500 osob, které navolávají, a opravdu se to zdvoj až zdvouapůlnásobilo. To znamená, oni jsou schopni opravdu i v této době, neříkám včerejšek byl extrémní, ale na tu hodnotu 10 000, zhruba 11 000 to byli schopni zvládat.

Teď dochází zase k nějakému extrémnímu navýšení, ale pořád to navolávání má zásadní smysl, protože zjistíte v té populaci alespoň nějaký objem těch kontaktů, kteří by to dále šířili. A je tam jedna pojistka, která vypadá sice velmi nevýznamně, ale ve své podstatě významná je velmi: Pokud se nepodaří toho člověka oslovit během 48 hodin, tak dostane aspoň sms s informací, co má dělat, že má zůstat doma atd. To znamená, i to by mělo vést k minimalizaci dalších kontaktů a šíření.

Co se týká testování, tak ta kapacita byla dlouho směřována teoreticky k 30 000, ale ve své podstatě ta kapacita byla kolem 20 000. A to, co je možná paradoxní, tak v té době zhruba před měsícem klesaly indikace, takže ti lidé v podstatě nebyli indikováni, protože tak, jak ten systém byl nastaven, tak ta indikace těch bezpříznakových byla nepříliš silná a oni nevyužívali toho systému.

Dnes ty indikace jdou přes praktické lékaře a je vidět, jak se to dramaticky zvedlo. V podstatě jsme překonali 40 000 a během pár týdnů, opravdu jednotek týdnů, se kapacita zdvojnásobila, i testování. Nicméně teď těch indikací je ještě více nad kapacitu těch 40 000. A je připraven systém, kdy budou zapojeni praktičtí lékaři, tam, kde ty antigenní testy, o kterých jsme mluvili, mají zásadní význam, to jsou příznakoví jedinci a my se domlouváme s praktickými lékaři, a bylo to odsouhlaseno, že oni by v těchto případech testovali u sebe a dále by posílali do toho systému jenom případy, které budou bezpříznakové nebo budou sporné. U nich by se provedlo PCR, a tím bychom byli schopni kapacitně průchodnost toho systému zvýšit při tom prvořadém testování někde na 80 000 minimálně.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Děkuji moc. Já jenom velmi stručně. Pane ministře, moc děkuji za velice vyčerpávající odpověď, ale rozumím tomu tak, že jestliže tam je jenom druhé místo odběrové, třeba v tom Uherském Hradišti, Kroměříži, není to problém, protože se to bude řešit nějakým jiným způsobem? Nebo, ano, já se budu snažit, aby těch odběrových míst bylo co nejvíce? Děkuju a už mlčím.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tady to záleží na lokálních laboratořích a možnostech toho systému. To znamená, tady v podstatě každá ta lokalita zodpovídá za to, kolik těch odběrových míst bude. Ale jak říkám, po zapojení praktických lékařů ta kapacita bude dostatečná, protože odběry budou v ordinacích praktických lékařů pro antigenní testy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. Další dotaz Novinky.cz.

Jan Menšík, Novinky.cz: Dobrý den, pane ministře Prymulo, mám takový dotaz. Souvisí to s uniklými daty ohledně nákazy na pracovištích. Proč nezvažujete otevření škol, když podle tady těchto dat je procento nákazy ve školách velmi malé? A druhý dotaz s tím související – ta data nebyla dlouho zveřejněna, i když se po nich volalo. Chybí tomu ale nějaká pořádná interpretace. Můžete se toho nějak zhostit? Vysvětlíte je? Protože je kolem toho spousta otazníků.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že… Tu tabulku, která byla zveřejněna, tak tu já jsem primárně neviděl. Ta byla nějakým způsobem zaslána z ÚZIS. Nicméně ta data průběžná, ta zveřejňována byla. Já jsem o nich sám mluvil ve své prezentaci a myslím si, že Česká televize to natáčela právě podle dat, která vycházela z podobných tabulek. Já neříkám, že ze zcela identických.

To, co tady panuje jako naprostá dezinterpretace, je, že školy se zavřely špatně, protože to procento je malé. To je přeci obrovský omyl, protože když se podíváme na ta první místa, tak tam jsou věci, které prostě nezavřeme. Pokud máme kontakty v rodinách, tak my rodiny nezavřeme. Pokud máme kontakty na pracovišti, tak my nechceme vypnout průmysl. A když jdeme v tomto pořadí, tak ty školy jsou vlastně na prvním místě z těch, které můžeme efektivně ovlivnit. A podíváme-li se na ten vývoj, byť ta čísla jsou relativně malá, tak během asi těch deseti týdnů došlo k prudkému nárůstu a ta čísla jdou nahoru. To znamená, to je trendová věc. A trend pozitivity v těch školách jde dramaticky nahoru.

Jan Menšík, Novinky.cz: Mluvíte ale o školácích – kam se teda třeba počítají učitelé? To je nákaza ve školách, pracovišti? To jsou věci, které tam právě nejsou úplně jasné z těch tabulek.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak to je věc, která je spojitou nádobou, protože pokud já jsem učitelem ve škole a nakazím se, tak to je jeden problém. Druhý problém je, když hypoteticky učitel nakazí žáka, ale ve finále je to skupina nějakých 20 až 25 lidí, kteří přijdou domů a můžou tu nákazu šířit dále. A v tom uzavřeném prostředí ta nákaza se samozřejmě řídí svými pravidly a šíří se velmi intenzivně dál.

Takže když se podíváme do řady zemí, tak právě školy jsou tím kritickým místem. Já vím, že to je bolestivé, proto se snažíme dělat vše pro to, aby se co nejdříve vrátily, ale v tuhle chvíli to v těchto číslech možné není.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. Další dotaz Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Prymulu. Já bych se ještě s dovolením vrátila k tomu včerejšímu reprodukčnímu číslu 0,8, které jste zmiňoval. Včera jsem se vás ptala na to, kdy byste ho chtěli dosáhnout. Vy jste hovořil o tom, že by to mohlo být v řádu týdnů, ale někteří kolegové hovořili s různými odborníky imunology a podobně a oni tak optimističtí jako vy nejsou. Tvrdí, že se to může táhnout až do Vánoc, nebo až po nich. Jak to teda vidíte vy? Můžete to nějak upřesnit? Děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Jen jestli říkáte, že jste mluvila s imunology, tak ti asi těžko se mohou kvalifikovaně vyjadřovat k reprodukčnímu číslu. K tomu by se měli vyjadřovat epidemiologové a statistici. A podíváme-li se na všechny vlny, které tady doposud byly, tak ty v podstatě trvaly dva měsíce. A z toho je zřejmé, že k tomu poklesu opravdu, pokud se nestane nic zcela mimořádného, by mělo dojít tak, že by v prosinci tady už takováto čísla zdaleka nebyla a už bychom se blížili té základní linii. A je tady jediné možné ale. Musíme alespoň do určité míry – a já se přimlouvám, aby to byla míra zásadní – dodržovat ta opatření, protože jinak nelze garantovat nic. Pokud tady naschvál se budeme stýkat, tak ta čísla půjdou nahoru.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Reuters.

Robert Müller, agentura Reuters: Dobrý den, nevím, jestli jsem slyšet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, jste.

Robert Müller, agentura Reuters: Dobrý den, já bych měl, prosím, dotaz na oba pány ministry a ten se týká teda toho, teda pomoc, o které dneska mluvíme, tak tam to bylo trochu takové rozházené, tak jestli by se dalo nějak zesumarizovat, kolik té pomoci potřebujeme, nebo kolik vlastně si myslíme, že bychom mohli potřebovat, a vedle toho, kolik nám naši spojenci už teď vlastně nabízejí? Jo, jaký nějak celkově, zkuste to nějak jako shrnout. Děkuju.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Já bych začal touto otázkou. My ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jsme při přípravě toho materiálu vydefinovali cirka těch 300 zdravotníků a lékařů, které by bylo zapotřebí, aby pomáhali. Tak jak jsem říkal, konkrétní dojednaná pomoc je ze Spojených států, což je těch 28 lékařů a zdravotníků. Další rozjednaná pomoc je s Německem, kde se jedná cirka o sto zdravotníků, ale nechtěl bych předbíhat, tam jsme s tím jednáním na počátku. Takže asi takto.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Z hlediska materiálové pomoci, tak tady jsme se dominantně obraceli do našich zdrojů, abychom to byli schopni nakoupit do státních hmotných rezerv a poté distribuovat jednotlivým zdravotnickým zařízením. Už k prvním distribucím došlo, z těch ventilátorů, které tam byly uloženy. Příkladem je třeba Uherské Hradiště, které minulý týden v sobotu dostalo deset ventilátorů, aby potvrdilo kapacitu a schopnost vlastně se vyrovnat s tou situací, která tam je složitá.

Obecně nakupujeme 2 000 lůžek, z nichž 500 jsou lůžka vyššího typu, abychom na nich mohli poskytovat péči ventilovaným pacientům. Nakupujeme minimálně 660 ventilátorů, z toho tedy přesněji je třeba říci, že 600 budeme nějakým způsobem kupovat minimálně, 60 bylo darem, nebo zápůjčkou.

Dále hovoříme dnes dominantně o těch oxygenátorech, kde jich v tuto chvíli kupujeme 1 500 a dalších 500 je v jednání. To znamená, toto zařízení ukazuje nejvyšší účinnost. Pokud získáme pacienta, který má nižší saturaci kyslíkem, tak pod tím vysokým tlakem, pokud mu poskytneme kyslík, tak ve vysokém procentu jsme schopni zabezpečit to, aby nemusel jít na ventilátor.

Péče na ventilátoru už je složitá a už je pro toho pacienta riskantní. To znamená, je snaha opravdu, abychom maximum lidí zabezpečili jak standardním kyslíkem, tak tímto kyslíkem pod vysokým tlakem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední DVTV, pan Vilímek.

Jakub Vilímek, DVTV: Dobrý den, já mám otázku na pana ministra Prymulu. Znamená to, že to tím pádem Česká republika bez zahraniční pomoci nezvládne? A druhý dotaz ještě k včerejší tiskové konferenci: Vy jste slibovali zlepšení komunikace, konec chaosu, tak proč včera na vašem Twitteru se objevily informace o opatřeních dříve než na tiskové konferenci? Pak jsme čekali pár minut a od pana premiéra nakonec nezaznělo nic jasně. To je konec toho chaosu? Děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak tady je zvlášť pikantní, že pokud my zveřejníme informace po tiskové konferenci, tak jsme napadáni, že se v tom nikdo nevyzná, protože to nemá v ruce a z toho vyjádření tady jaksi mluveného slova to je chaotické. Takže když to zpracujeme do přehledného formátu, který je uveřejněn pár minut před tiskovou konferencí, aby se na to lidé mohli podívat, tak téměř stejná skupina si stěžuje, že jsme to udělali obráceně. Takže to je bohužel realita masmediální a já k tomu nemám co říci, protože si myslím, že ty informace tady prostě jsou, a nevím, jestli zrovna toto je chaotické.

Jakub Vilímek, DVTV: A ta zahraniční pomoc?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Zahraniční pomoc. My jsme v situaci, kdy ten nárůst je opravdu takový, že hrozí přetečení našeho systému, a my se bez té pomoci zřejmě neobejdeme. Je třeba si uvědomit jednu věc, že tady není jenom faktor kapacity našeho systému, ale bohužel zdravotníci progresivně jsou buď nakažení, nebo jsou ve fázi karantény, a v tomto slova smyslu se může stát, že my nebudeme limitováni kapacitou lůžek nebo přístrojových technologií, ale bude to limitace personální. Nemůžeme v tuto chvíli riskovat to, že odmítneme nabídky ze zahraničí a pak vzhledem k tomu, že tady budeme mít příliš vysokou nemocnost mezi zdravotníky, se dostaneme do situace, kdy nebudeme schopni obsloužit ta lůžka, která máme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, to je z dnešní tiskové konference vše, hezké odpoledne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter