Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 25. února 2022

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Vláda se dnes samozřejmě zabývala situací, která se bytostně dotýká bezpečnosti celé Evropy. Já jsem vlastně kontinuálně pokračoval na jednání vlády v těch věcech, kterými jsme se zabývali včera na nočním summitu v Bruselu. A právě na tom nočním mimořádném zasedání Evropské rady Česká republika patřila k těm zemím, které požadovaly ty nejtvrdší možné sankce.

Je to dáno i tím, že jsme zemí se zkušeností s agresivní politikou Ruska, respektive Sovětského svazu. Byli jsme v komunistické době jeho satelitem, máme tady unikátní historickou zkušenost a tato historická zkušenost nás samozřejmě činí mnohonásobně citlivějšími vůči té situaci, kdy se imperiální země snaží vynutit poslušnost svých sousedů prostřednictvím tanků a pošlapávání mezinárodních smluv.

S tím máme i vlastní zkušenost a tu můžeme a máme a musíme, a i já jsem to včera dělal, přenášet do toho mezinárodního prostoru. Mám pocit, jistotu, viděl jsem to také, že podobně silnou sounáležitost s Ukrajinou a zároveň obavy z dalších kroků Ruska projevuje většina bývalých zemí toho bývalého komunistického bloku. Ty země, které mají obdobnou historickou zkušenost jako my.

Tato zkušenost je tragická, tato zkušenost je silná a tato zkušenost je přenosná jenom částečně. Proto je to tak, že řada zemí ze západního prostoru Evropy je bez této zkušenosti, a tudíž k některým věcem přistupuje možná pragmatičtěji, trošku jinak. Ale to, co je podstatné a co chci říct: Tato poznámka je samozřejmě důležitá, vyjadřuje politickou realitu, ale to, co je podstatné a co je možná ještě důležitější, je, že včera na tom jednání zazněla jednoznačná shoda.

Shoda na tom, že je potřeba postupovat společně v rámci Evropské unie. Shoda na tom, že je potřeba postupovat společně v rámci Severoatlantické aliance. Shoda na tom, že je potřeba se jasně postavit ruské agresi a takovými kroky, které Rusko pocítí, a shoda na tom, že je třeba podporovat Ukrajinu, jak jen je to možné.

Ta shoda je velmi cenná. Je to něco, co nepochybně má i obrovskou hodnotu vzhledem k tomu, čemu ještě můžeme čelit, jak se ta situace může vyvíjet. Ta shoda evropských zemí na tomto silném postupu není samozřejmá, nebyli jsme jí svědky v minulosti. Slabá reakce na anexi Krymu je jedním ze zdrojů dnešních problémů. Dnes ta reakce společná je. Dnes ta reakce silná je a včera na tom jednání nikdo nezpochybňoval sankce ani je nechtěl nijak změkčovat.

Ale přesto všechno, a přestože máme tento pozitivní pocit a je to určitě cenné, tak se svými kolegy z vlády máme taky jiný pocit, a to je ten, že můžeme a musíme s naší historickou zkušeností udělat ještě něco navíc.

Proto jsme se dnes rozhodli pro další sérii konkrétních kroků a opatření, kterými chceme jako Česká republika pomoci Ukrajině a jejím občanům v boji s nespravedlivým, v tom spravedlivém a nerovném boji s ruským agresorem.

My jsme v tomto smyslu šťastnější země, jsme šťastnější i díky rozhodnutím, která jsme udělali v minulosti. Jsme členem Severoatlantické aliance, jsme členem Evropské unie, máme vyspělou ekonomiku a v tuto chvíli nečelíme agresivnímu sousedovi, který si nás chce podmanit. Ale zároveň právě i se svou historickou zkušeností víme, že tyto věci se mohou změnit, že svět se mění a že je potřeba teď v tuto chvíli pomoci Ukrajincům ze všech našich sil, a to i za cenu nějakého našeho nepohodlí. To je prostě to nejmenší, co máme, musíme udělat pro ně, ale taky pro svoji budoucnost.

Činíme i diplomatické kroky, a to velmi silné. Jak jsem vás včera informoval, odvoláváme souhlas s provozem konzulátu Ruské federace v Karlových Varech a v Brně – jasný diplomatický signál – a zároveň pozastavujeme činnost našich konzulátů v Petrohradě a v Jekatěrinburgu. V návaznosti na vojenskou agresi Ruské federace na území Ukrajiny, a to je taky velmi silný krok, vláda rozhodla o zastavení udělování víz a dlouhodobých trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů. K tomuto kroku jsme se rozhodli a o tom kroku, o tom, že je to správný krok, budeme přesvědčovat i naše partnery z jiných evropských zemí.

Chtěl bych zde také zopakovat již dříve poskytnutou pomoc ze strany české vlády, českého státu. Uzavřeli jsme smlouvu o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám. Předmětem této smlouvy je ochota České republiky přijmout lidi na léčení. Dodáváme traumatické balíčky prostřednictvím Červeného kříže. Poskytli jsme vázaný peněžitý dar v objemu deseti milionů korun na zdravotnický materiál, možná i na sanitky a větší věci.

Armáda už aktivně posiluje východní křídlo Severoatlantické aliance, respektive vytvořili jsme všechny podmínky pro to, aby to mohlo nastat. Jednáme taky se sousedními zeměmi Ukrajiny a jsme připraveni poskytnout potřebnou podporu. O tom taky už tady bylo informováno třeba ze strany pana ministra vnitra, o možnosti pomoci našich policistů na Slovensku.

Jako jedna z mála evropských zemí jsme před časem rozhodli o dodávce zbraní, respektive vojenského materiálu Ukrajině, která se v těchto dnech uskutečňuje, finalizuje. Tady bych chtěl zdůraznit, jak důležité bylo toto rozhodnutí, protože Česká republika ho udělala ještě před tou samotnou ruskou agresí ve chvíli, kdy to bylo neobvyklé, ono je to neobvyklé pořád mezi ostatními zeměmi, ale byl to silný, jasný krok konkrétní podpory ve věci, která je v těchto hodinách pro Ukrajinu nesmírně, nesmírně důležitá.

Dnes jsme schválili další věci. Schválili jsme naléhavou humanitární pomoc ve výši 300 milionů korun, která je určena lidem, kteří musejí kvůli konfliktu, který rozpoutala Ruská federace na Ukrajině, opustit své domovy. Pověřili jsme ministra průmyslu a obchodu, aby poskytl Ukrajině pohonné hmoty, o které Ukrajina žádá státy Severoatlantické aliance. Ministr financí přijde s návrhem na to, aby poskytování darů na Ukrajinu podléhalo stejnému režimu jako dary v rámci Evropské unie.

Jsme připraveni Ukrajině vyhovět v žádosti o dodávky krve. Česká republika je schopna dodat krev i krevní plazmu v následujících týdnech a dodávat ji v řádu stovek jednotek týdně. Čekáme v tuto chvíli na informaci z ukrajinské strany, kolik jednotek krve a krevní plazmy potřebují, a podle toho podnikneme nezbytné kroky, aby ta pomoc byla co nejrychlejší. Ministerstvo zdravotnictví řeší taky ten transport krve a krevní plazmy ve spolupráci se sousedními státy.

Vláda České republiky odsoudila aktuálně prováděné hybridní působení proti zájmům České republiky a vyzvala všechny relevantní subjekty, aby přijaly opatření, která povedou k zastavení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostou, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlňování a schvalování aktuální ruské vojenské agrese. Čili udělali jsme kroky k tomu, abychom oslabili to hybridní působení a dezinformační kampaň, které jsme vystaveni.

Ministerstvo vnitra, o tom už jsme také předběžně informovali, spustilo informační servis pro ukrajinské občany v České republice. Usnadňujeme prodlužování a povolování k pobytu Ukrajinců v České republice a máme připraven čtyřstupňový plán připravenosti na migrační vlnu.

Bavili jsme se také o dalších možných krocích proti Rusku vzhledem k jeho postupu. Ministerstvo financí v této souvislosti prověří ruské firmy nebo firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků, prostředků z veřejných zdrojů v České republice. Pan ministr financí o tom určitě řekne více. Urychlíme proces vystoupení z dvou postsovětských bank, Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a mezinárodní investiční banky a také vyzveme ostatní členy ze zemí Evropské unie, aby postupovali stejně. Jednotlivá ministerstva v tuto chvíli zpracovávají analýzu, jaké konkrétní sankce můžeme jako Česká republika ještě na Ruskou federaci a ruské firmy uvalit.

Já jsem také zadal, aby byla provedena revize pobytových oprávnění ruských občanů v České republice v souvislosti se sankcemi, ať už s tím prvním, nebo s tím druhým balíčkem, které budou uvaleny na Ruskou federaci. A poslední informace ode mě, vláda také zvažuje prostřednictvím ministra dopravy omezení leteckého provozu některých společností nad Českou republikou. O tom rozhodne pan ministr dopravy definitivně během dnešního dne.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Krásné odpoledne. Jak už jsem avizovala včera, došlo v rámci Severoatlantické rady k aktivaci předběžných obranných plánů. Na základě této aktivace jsem dnes předložila dva tisky na vládu, které se za prvé týkají vysílání sil rychlé reakce na území členských států NATO. Tady jsem vlastně dala do vlády tisk, kterým potvrzujeme to, že naše jednotky, které držíme v rámci té hotovosti VJTF, tak že může ta autorita evropská, které se říká Sacer, použít na nasazení sil kdekoli na členském území, členského státu Severoatlantické aliance, tedy v celé třicítce zemí.

Jenom doplním to, co už všichni víte a slyšeli jste ode mě několikrát: Jedná se o jednotku protichemické ochrany se zabezpečovacími prvky, těch bude do 180 osob, a jedná se o průzkumnou rotu a mechanizovanou rotu a prvky zabezpečení celkem do 400 osob.

Zároveň v tuto chvíli máme přes 200 vojáků v Pobaltí, v Lotyšsku a v Litvě. Od dubna bychom měli strážit vzdušný prostor v rámci Air Policing a to by měla být stovka vojáků. To jsou vlastně teď všichni vojáci, kteří mají možnost zapojit se tedy do ochrany Severoatlantické aliance v rámci té stávající situace, která probíhá na východě od nás.

Druhý materiál, který se také týká vlastně té situace, která tady vznikla před 48 hodinami, je materiál, který umožňuje, aby na našem území, opět v souladu se všemi těmi všemi pravidly Severoatlantické aliance, které byly aktivovány Severoatlantickou radou včera, tak aby na našem území se mohly pohybovat ozbrojené síly států organizace Severoatlantické smlouvy, a to tedy, když to řeknu lidově, jak vojáci, tak jejich technika.

Může jít například o nějaké letouny, kterým budeme poskytovat letiště tak, aby mohly na nich natankovat, tak, aby mohly se vyměnit posádky. Tohle všechno je v těch plánech, dlouhodobých plánech, které platí dlouhé roky a teď byly aktivovány.

O třetím mém materiálu hovořil pan premiér. Ten třetí materiál se týká tedy prohlášení vlády k hybridnímu působení proti zájmům České republiky v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině, a tam už tedy bylo řečeno všechno, tak nebudu zdržovat, abych dala prostor svým kolegům. Bylo toho dnes na vládě řečeno opravdu hodně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Také dobrý den, dámy a pánové. Já už také snad poměrně rychlé shrnutí. Něco zmínil pan premiér. Skutečně jsou spuštěny informativní linky pro Ukrajince na území České republiky. Na stránkách Ministerstva vnitra je trvale přítomna i aktualizovaná stránka v ukrajinštině, tedy mohou se jednoduše dostat k informacím.

Stejně tak fungují dvě emailové adresy. Jedna ukrajina@mvcr.cz, kde mohou lidé dávat veškeré dotazy týkající se pobytu na území České republiky ve vztahu k této situaci na Ukrajině. Stejně tak stále běží ubytování ukrajina@suz.cz, kde lidé mohou nabízet ubytovací kapacity ať už v privátu, nebo v některých svých objektech, které mají k dispozici. Zároveň my procházíme, a děkuji panu ministrovi financí za to, revizí všech možných objektů, které jsou v majetku státu a mohly by do budoucna sloužit právě jako záloha pro ubytování případných uprchlíků.

Za další bych chtěl říci a odpovědět na jeden častý dotaz, který se objevuje a týká se biometrických pasů. Zda vpouštíme na území České republiky i Ukrajince, kteří nedisponují těmito pasy a nemají možnost si o ně zažádat.

 

Tady bych chtěl uvést tu informaci na pravou míru. Ano, my do České republiky tolerujeme i pasy bez těchto parametrů, ale samozřejmě záleží na těch zemích, kam Ukrajinci vstupují. Na Slovensku, na Polsku a podobně. Já o tom hovořím s panem ministrem vnitra Slovenské republiky. Slováci začínají k tomu pomalu býti také tolerantní, ale žádné definitivní rozhodnutí v tomto ještě nepadlo. Myslím si ale, že časem k tomu průlomu situace dojde, protože, jak bylo řečeno, ukrajinští občané v této době skutečně nemají možnost si obstarávat nějaké nové pasy.

Jak už řekl pan premiér, my spouštíme tzv. oranžový stupeň na té stupnici připravenosti na uprchlickou vlnu do České republiky. Požádali jsme samozřejmě rozhodnutím vlády o finanční prostředky. Tento program odhadujeme asi na miliardu a půl. Na vládě existuje shoda o tom, že tyto prostředky budou uvolněny, aby tento program mohl být aktivován.

Tady se jedná o to, že budeme schopni zajistit ubytovací kapacity, stravování, základní hygienické prostředky, případně kapesné, sociální a materiální asistenci, dopravu. V tom oranžovém stupni se ale jedná o tu primární pomoc, nejedná se třeba ještě o nějaké komplexnější začleňování nebo zařizování školní docházky a podobně. Jedná se o tu prvotní pomoc v nouzi.

Dobrou zprávou je, že do České republiky budou přicházet Ukrajinci a bude jim udělován takový typ víza, který okamžitě umožňuje jejich vlastní ekonomickou aktivitu. Okamžitě jim umožňuje nastoupit do práce, nechat se tady zaměstnat a opatřit si i finanční prostředky vlastní prací, což je podle mě i pro ně jako takové dobrá zpráva. Nebudou muset čekat na nějaké speciální pracovní povolení.

To se tedy týká toho oranžového stupně, jak jsem avizoval. Samozřejmě budeme situaci sledovat a případně se připravovat na další stupně pomoci. Dnes o této situaci, už to mělo vlastně začít asi před půl hodinou, budu on-line diskutovat s hejtmany, kteří čekají na nějaké informace, jak se situace dále bude vyvíjet.

Pan premiér už také zmínil, že byla schválena okamžitá pomoc Ukrajině. To je společný materiál Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra. Tady je celkem alokováno 300 milionů korun, 150 z každého ministerstva. V současné době se aktivuje prvních 24 milionů, které mají pomáhat přímo v místě s humanitární pomocí a v rámci té vnitřní migrace pomáhat obyvatelům Ukrajiny s těmi nejzákladnějšími potřebami, jako je dostatečný přísun k vodě, k hygienickým prostředkům a podobně.

Stejně tak Ministerstvo vnitra začíná realizovat v rámci pracovní skupiny, kterou zřizujeme, ten program zdravotnictví, program MEDEVAC, program pomoci na místě i těm, kteří by utrpěli nějaké zranění. Samozřejmě tady mohou působit naši lékaři, ale jedná se i o to, že se pacienti z Ukrajiny mohou dostávat k ošetření v nějakých závažnějších případech do České republiky a my bychom byli schopni a ochotni, samozřejmě připraveni zajistit jejich transport.

A poslední informace, kterou pan premiér okrajově také zmínil. Od 25. února zastavuje Česká republika přijímání žádostí o víza pro občany Ruské federace. Jedná se tedy i o zastavení řízení o žádosti na krátkodobá víza. Výjimku představují případy se zahraničně-politickým zájmem České republiky, tzv. humanitární víza.

Zároveň určitě i ta víza, která už historicky byla udělena v rámci lidí žijících v České republice, tak samozřejmě projdou znovu jakýmsi bezpečnostním screeningem, abychom měli jistotu, že už v téhle chvíli na území České republiky žijí Rusové, kteří nepředstavují v této vypjaté chvíli bezpečnostní riziko pro Českou republiku.

Dále bych chtěl zmínit jako poslední informaci, že v současné chvíli uklidňuji českou veřejnost. Na našem území opravdu není detekována žádná zvýšená míra nebezpečí pro lidi, pro občany České republiky. Policie a jiné orgány k tomu určené samozřejmě situaci bedlivě sledují. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Prostor pro dotazy, jenom dopředu avizuju, máme strašně málo času, za chvíli začíná summit NATO. Česká televize jako první.

Izabela Niepřejová, Česká televize: První dotaz: Polsko uzavře svůj vzdušný prostor leteckým společnostem z Ruska. Přistoupí k něčemu stejnému Česká republika? Druhá věc, Ukrajina volá po pomoci v podobě dodávek zbraní. Vy už jste zmiňovali munici, kterou poskytlo Česko Ukrajině, ta ale tam stále nedorazila. Nepřistoupí Česko k tomu, že by Ukrajině pomohlo touto formou? Pak by mě zajímal ještě názor pana premiéra, protože Evropská unie se nemůže tedy stále shodnout na těch nejtvrdších sankcích, po kterých volá i česká vláda. Vy jste o tom mluvil, ale možná, jak si to vysvětlujete, když Ruská federace napadne suverénní stát a Evropská unie v podstatě teprve teď řeší, že přistoupí k tomu třetímu balíčku nejtvrdších sankcí. Jestli by to nemělo být podle vás možná pružnější? A klidně mi stačí úplně krátce na pana ministra vnitra, jestli byste mohl stručně popsat ten proces. Ukrajinci, kteří teď utíkají ze své země, a jak to tedy probíhá v tom oranžovém stupni? Oni přijedou na hranice Polska, Slovenska, a když budou chtít pokračovat do Česka, tak co je pak tedy čeká na českých hranicích? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já se pokusím odpovědět, a hlavně ten summit NATO se týká mě, takže já budu muset za chvíli odejít, tak možná, kdyby byly nějaké dotazy speciálně na mě, tak je odpovím a paní ministryně a páni ministři tady potom zůstanou.

Já jsem říkal, že připravujeme omezení leteckého provozu některých společností nad územím České republiky, a to je to, na co se ptáte v souvislosti s Polskem. My právě podobu toho ladíme s Polskem. A pan ministr dopravy je v kontaktu s polským ministrem dopravy a máme stejný úmysl, jenom chceme sladit přesně ten způsob, tu míru, protože pak to bude opravdu účinné. Takže toto uděláme, ale jsme připraveni to udělat, i kdyby to neudělal žádný jiný stát. Jde jenom o tu míru.

Pokud jde o ty sankce, já chci říct, a o tom bylo vlastně to moje úvodní vystoupení, možná k tomu dvě podstatné věci. Za prvé: Ano, státy střední a východní Evropy mají jinou historickou zkušenost, jsou si více vědomy toho, co znamená taková agrese, jak je potřeba, aby se tomu západní demokracie postavily, a podle toho také všichni jednáme. Ale ta druhá věc je taky důležitá: Když se podíváte zpátky, tak v Evropské unii neexistovala taková jednota, jaká je tam v těchto dnech, ani taková rozhodnost, pokud jde o přijetí jasných kroků vůči Ruské federaci.

Sankce, které byly přijaty nebo budou během dnešního dne přijaty, to je potřeba říct, budou během dnešního dne přijaty, tak jsou velmi dalekosáhlé a zasahují Rusko ve velmi konkrétních oblastech. Týká se to bankovního sektoru, týká se to energetického odvětví, týká se to letectví. Bude to velký zásah finanční i ekonomický pro Rusko. Ty sankce míří správným směrem a jsou zacíleny na osoby, firmy a celá odvětví.

Je to balík tvrdých sankcí. Následuje to po tom prvním balíčku sankcí, který byl schválen před nedávnem, ale my jsme se na tom nočním jednání domluvili, že je potřeba jít ještě dál, vzhledem k tomu, co se odehrává na Ukrajině, a proto se připravuje ten třetí balík sankcí.

Musím říct taky, že, a znovu to zdůrazňuji, že žádný ze států nechtěl změkčení. Nechtěl změkčení toho navrženého balíku sankcí. Bavili jsme se jenom o tom, kam až máme v těch sankcích jít, a tady Česká republika zastávala a zastává tu nejtvrdší pozici. A proto taky česká vláda přijímá opatření proti Ruské federaci nad rámec toho, co je domluveno v Evropě.

Ještě, aby tomu bylo úplně jasně rozuměno a bylo to řečeno, jak to má být řečeno: Evropská rada, které jsem se včera zúčastnil a která diskutovala vlastně většinu večera a část rána, takže celou noc, Evropská rada nepřijímá konkrétní sankce. Takže jsme se tam nemohli domluvit na žádných konkrétních sankcích. Legislativa, pravidla Evropské unie to neumožňují. Přijímáme politické zadání a politické linie a na těch jsme se domluvili naprosto jasně a výsledkem je nebývalé i tvrdé a jednoznačně mluvící závěry, jsou závěry z Evropské rady.

Sankce by měly být přijaty dnes po projednání v COREPER a na Radě Evropské unie ve formátu ministrů zahraničních věcí, pan ministr zahraničních věcí už tam je, a ta je k tomu příslušná. Zadání od hlav států a vlád, politické zadání, je jasné a já očekávám, že ty sankce nad rámec původního návrhu budou doplněny i o některé konkrétní osoby a i tím směrem šla ta včerejší debata.

Musím říct, že i to přesvědčení o tom, že sankce, že v nich je potřeba pokračovat dál a že je potřeba hledat ty účinné nástroje, které opravdu Rusko zasáhnou, to přesvědčení šlo napříč všemi státy, které se toho včerejšího jednání zúčastnily.

Poslední poznámka k tomu, a ta je taky velice důležitá: Evropská unie nejedná v této věci sama. A to je taky nové. Aby ty sankce byly účinné, tak jsou vyjednávány se Spojenými státy, Velkou Británií, Kanadou a v některých aspektech i dalšími zeměmi, jako jsou třeba Austrálie nebo Japonsko. A to je nesmírně cenné.

Takže to, že se na něčem domluvíme se Spojenými státy, Kanadou, Velkou Británií a totéž udělá Evropská unie v té sankční politice, tak to zabrání tomu, co se nám tady dělo v minulosti, že některé státy přijaly sankce, ale ony se daly obejít a vlastně Rusko nakonec nezasáhly. To bych řekl, že je tady nové.

Za Českou republiku znovu říkám: Jsme pro co nejtvrdší katalog sankcí. V tomto smyslu vystupujeme na všech úrovních těch jednání od velvyslanců přes ministry až po šéfy států a vlád a nad rámec toho, co přijímá Evropská unie spolu se svými spojenci, hledáme cesty, jak se jasně postavit Ruské federaci, a současně, jak účinně pomoci Ukrajině. To pokládám v těchto dnech a hodinách také za velmi důležité.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak, jestli můžu já, říkala jsem to tady včera, ale zopakuju to ještě jednou: 20. ledna jsem dostala seznam zbraňových systémů, zbraní, věcí, které požaduje, potřebuje, žádá, prosí Ukrajina, aby dostala. 26. ledna jsem tento seznam po dohodě s náčelníkem generálního štábu dala na vládu České republiky, která odsouhlasila dar dělostřelecké munice 152 ráže. 1. února jsem podepsala, nebo respektive můj zástupce podepsal za rezort Ministerstva obrany smlouvu s ukrajinskou stranou. Dohoda byla taková, že si tu munici odveze ukrajinská strana. Že ji nebude na Ukrajinu vozit Česká republika. Jedná se o vojenský materiál, má to svůj režim.

Bohužel ukrajinská strana si tu munici neodvezla. Teď jsme neprávem kritizováni za to, že jsme to nezajistili my. Nikdo nás o to nežádal, že to máme zajistit my. Mezitím se uzavřel letecký prostor. Takže my skutečně velmi intenzivně jednáme o tom, jak tam tu munici dopravit, ale rozhodně vám garantuji, že rezort Ministerstva obrany udělal maximum pro to, aby tam ta munice dávno byla.

A už se k tomu nebudu vracet. Jedná se o vojenský materiál, nebudu tady říkat žádné detaily o transportu. Jenom chci, aby tady jasně zaznělo a aby ani novináři nezneužívali prostě těch informací tak, že z něčeho viní rezort Ministerstva obrany, kde skutečně moji kolegové i já už tady třetí den jedeme v tom nejlepším možném smyslu slova, abychom udělali, co můžeme, a aby nás někdo obviňoval z toho, že my jsme něco zaspali.

Nezaspali jsme nic. Naše vůle byla nejlepší, a kdyby 2. 2. někdo si to převzal, tak už to tam má. Už se k tomu nebudu vracet.

Co se týče další munice, včera jsme měli jednání s panem ukrajinským velvyslancem, kde jsem obdržela nový seznam. Ihned jsem ho předala večer na krizovém štábu Ministerstva obrany generálům, náčelníkovi generálního štábu i mým kolegům a od té doby hledáme v tom seznamu, co bychom mohli ukrajinské straně ještě poskytnout. Předpokládám, že budeme o tom jednat i o víkendu, protože ta situace tam skutečně je velmi vážná, a že na další vládu bych dala nějaký další tisk, kde bude nějaký další materiál.

Petr Fiala, předseda vlády: Já, pardon, teď jenom prosím otázky nezbytné, pokud je nějaká otázka na mě, já se musím omluvit, musím odejít na summit Severoatlantické aliance.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, pane premiére, já bych měla na vás jenom dotaz: Vy jste řekl, že vláda udělala kroky, aby se oslabila dezinformační kampaň. Znamená to tedy zastavení dezinformačních webů, a pokud ano, o jakou legislativu se v tomto případě opíráte, nebo jak je to zákonem dané? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Dejme dotazy dohromady, prosím, na mě. Odpovím.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, pane premiére, já jsem se chtěla zeptat, jestli máte nějakou možnost ještě tlačit na své evropské kolegy, aby pomáhali víc. Protože určitě jste viděl to emotivní prohlášení pana prezidenta Ukrajiny, který de facto viní Evropu z toho, že nepomáhá. Bombardují jim tam školky, děti tam umírají, umírají lidé a vlastně se nic neděje. Tak jestli vy máte nějakou možnost třeba teď na tom jednání, na které jdete, ještě ty kolegy přesvědčit? Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: CNN a Prima.

Dáša Šamanová, CNN Prima NEWS: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěla zeptat, jaké včera padaly argumenty proti tomu, abyste schválili ty nejtvrdší sankce? Jestli to byl strach z Putina. Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak, pokud jde o dezinformační weby, vláda přijala určitá opatření, která se budou realizovat. Jsme v dezinformační válce a já se omlouvám, ale nemohu prozrazovat, nemohu a nebudeme prozrazovat strategii, kterou půjdeme, ani to, čeho se to týká. My děláme spoustu souběžných kroků, jak třeba chránit, jak se bránit proti různým typům útoků, ať už jsou to třeba kybernetické, ale také jak se bránit dezinformační kampani.

Není to jednoduché, ale česká vláda je odhodlána ochránit občany České republiky před touto formou hybridní války a učinili jsme všechna nezbytná opatření pro to, abychom to mohli řešit.

Pokud jde o nejtvrdší sankce… Je těžké reprodukovat tu diskuzi, pětihodinovou, šestihodinovou nebo kolika hodinovou, na Evropské radě, ale já znovu zopakuji: Byl navržen katalog sankcí, rámcově ho Evropská rada posvětila a konkrétně bude schvalován dnes v příslušných orgánech.

Nebyl na Evropské radě žádný spor o to, že by se ty sankce měly oslabovat. Jediné, co se odehrálo, bylo, že některé země, jako je Česká republika, říkaly: Pojďme v tom ještě dál. A to je důležité. Nikdo tam neříkal: Pojďme tady vyškrtnout toto a nedělejme tady tuhle věc, protože se bude zlobit Vladimir Putin. Nikdo to na Evropské radě neříkal. Ale byly státy, a mezi nimi i Česká republika, která říkala: Pojďme dál.

Já jsem také ve svém vystoupení zdůraznil, že Ukrajina potřebuje pomoc, i pokud jde o vojenský materiál. A uvedl jsem příklad naší země, která to udělala, udělala to včas a vyzval jsem i ostatní státy, aby nad touto cestou podpory Ukrajině uvažovaly.

Současně jsem také zmínil naši zkušenost s omezením diplomatických styků s Ruskou federací, a tím i snížení působení rozvědných nebo zpravodajských služeb Ruska na území České republiky nebo členských států. Víte, že my máme už vztahy po odhalení kauzy Vrbětice a prokázání ruského státního terorismu na našem území, že máme diplomatické vztahy prakticky snížené na minimum. Přesto jsme ještě přijali další opatření – zavření ruských konzulátů, dvou, a ještě jsme nad rámec toho, co bude v sankcích Evropské unie, tak jsme přijali jako vláda omezení udělování víz ruským občanům. Jdeme v těchto věcech dál, jdeme v těchto věcech příkladem. Mohou se k nám ostatní evropské státy přidat. 

Kdybych ještě jednou větou shrnul ten včerejšek: Státy, které mají zkušenosti se Sovětským svazem, a tedy s ruským imperialismem komunistického typu, tak velmi zdůrazňovaly nutnost jasných kroků, srozumitelných. Jít co nejdál, zastavit Vladimira Putina a jeho agresivní politiku.

A to jednání bylo v mnoha směrech i emotivní. Vrcholem té emoce bylo samozřejmě vystoupení ukrajinského prezidenta, který se s námi spojil přímo a z nějakého vojenského bunkru v Kyjevě nám líčil tu situaci a vyzýval k podpoře. Myslím, že nikoho tohle vystoupení nemohlo nechat lhostejným. Ale řada z nás, kteří jsme byli součástí toho sovětského prostoru, zmiňovala i svoje zkušenosti, zkušenosti našich národů, našich rodin s ruskou agresí, s působením sovětských vojsk. Přátelé z balkánských zemí zase zmiňovali válku, kterou prožívali v devadesátých letech. Byly to zkušenosti, které, si myslím, hodně ovlivnily to jednání Evropské rady a přispěly k tomu, že existuje silná jednota evropských zemí a odhodlání se postavit ruské agresi.

Myslím si, že to, co je důležité, je taky to, co dělá česká vláda. A to je, že hledáme všechny formy podpory Ukrajině. Já si myslím, že sankce a různé deklarace, to je jedna věc. Sankce budou účinné, budou účinné na Rusko ve střednědobé perspektivě. Všechny deklarace, vyjádření podpory, to je taky nesmírně důležité, ale důležité jsou konkrétní kroky.

Tam teď umírají lidé. Tam teď lidé bojují, bojují za svoji vlast, za svoji svobodu, za nás. My jim musíme pomoci. Munice, vojenský materiál, humanitární pomoc, krev, pohonné hmoty, všechno, co můžeme udělat, tak dnes naše vláda schválila, udělala. Snažíme se o to. Ta podpora musí být konkrétní. My víme, co to je, víme, co to je čelit ruské agresi. Někteří z nás si to pamatují ještě jako děti. Jsme připraveni jako Česká republika toto udělat.

Víme také z jiné historické zkušenosti, co to znamená, když se přistoupí na argumentaci agresivního imperiálního státu a věří se, že se zajistí mír. Nezajistí se nic. Proto Česká republika postupuje tak, jak postupuje. Proto jsme nachystáni i na to, abychom podpořili posílení východního křídla Severoatlantické aliance, jsme připraveni udělat všechno pro to, abychom ochránili západní demokracie, Evropu, a hlavně Českou republiku.

Současně mi dovolte, protože už musím odejít, poslední poznámku: Řekl to pan ministr vnitra a já to znovu zdůrazním, říkal jsem to včera opakovaně. Mnozí z našich spoluobčanů jsou zneklidněni. Mnozí z našich spoluobčanů i na základě našich historických zkušeností se bojí, co bude následovat.

Naše země je součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance. To nás chrání. A v současnosti nemáme žádné signály zvýšeného nebezpečí, kterému by čelila Česká republika, její občané. Jsme v bezpečí, ale musíme dělat něco pro to, abychom si ho zachovali, a musíme něco dělat pro to, abychom pomohli našim přátelům na Ukrajině.

Na shledanou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, omlouvám pana premiéra ze zbytku tiskové konference kvůli summitu NATO. Tuším, že tam byl nezodpovězený dotaz od pana prvního místopředsedy.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ano, děkuju, nezodpovězený rychlý dotaz. Občané Ukrajiny přicházejí sem. Pokud se dostanou na Slovensko, do Polska, na hranicích jsme velmi tolerantní. Budou to vesměs ženy, starší lidé a děti, protože muži v tom aktivním věku v současné době zůstávají na území Ukrajiny z důvodu toho, že asi dostanou povolávací rozkaz do armády. A samozřejmě, velmi obecně řečeno, prosím: Budeme velmi benevolentní a vstřícní v tom, kdo se na území České republiky dostane.

Tady máme připravenou jednoduchou žádost, jednostránkovou, o to pobytové vízum, které umožňuje pohyb nejdříve na čtyři měsíce, podle situace samozřejmě možné prodlužovat na delší dobu. Bez složité byrokracie tady ti lidé budou moci být, ať už u svých příbuzných, kteří tady třeba žijí, nebo v nějakém z těch ubytovacích zařízení, pokud tedy nebudou mít žádné vlastní zázemí a budou se moci celkem rychle i tady zapojit do života.

Ještě mně dovolte, prosím, jednu poznámku, která už vzbudila reakci tady během tiskové konference, tak jedno doplnění. Samozřejmě, že my si nemyslíme, že všichni lidé z Ruské federace, kteří žijí na území České republiky, jsou viníky, jsou zločinci. A chci zdůraznit, že ta vízová povinnost se týká lidí, kteří žádají o nová víza, ale nikoli třeba studentů, kteří v České republice tady ve studentské komunitě spolu s českými i jinými studenty dohromady studují. Tak ti samozřejmě na území České republiky mohou stejně jako doposud zažádat o prodloužení svého víza a o to, aby tady mohli dostudovat. Jenom upřesnění ještě této odpovědi.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Děkuju a prosím, paní ministryně, já jsem vás neobviňovala, ani vaše ministerstvo, že by to bylo selháním vašeho rezortu, tak jenom možná pro vysvětlenou. Ale ještě jeden dotaz na vás: Vzhledem k té aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, neuvažuje vláda o tom, že by se ještě přesunuly peníze do rezortu Ministerstva obrany, respektive že by se tam přidaly?

Jana Černochová, ministryně obrany: Omlouvám se, nechtěla jsem, aby to dopadlo na vás. Myslela jsem obecně, když čtu teď poslední dva dny sociální sítě, kde se pořád řeší, proč rezort Ministerstva obrany nedodal tu munici. Rezort Ministerstva obrany ji dodal.

Co se týče toho vašeho druhého dotazu: Mluvila jsem o tom i dnes na vládě, protože, ano, mám ten pocit, že budeme potřebovat samozřejmě finančních prostředků víc i díky různým těm humanitárkám a i třeba některým darům. Akorát v tuto chvíli my už máme rozpočet, který prošel prvním čtením, a nevím, jestli je úplně teď taktické dávat tam v rámci pozměňovacího návrhu sama za svůj rezort, když jsem tento týden měla výbor, nějaký návrh.

Ale mám tady příslib i od pana ministra financí, že jakmile se schválí státní rozpočet, a my vlastně začneme už pracovat okamžitě po schválení státního rozpočtu 2022 na rozpočtech 2023/24 i těch vizích, tak v tu chvíli já předložím nějaký další návrh s tím možným navýšením. Ale musíme si to připravit a věřte mi, že teď v tuhle tu chvíli ty priority máme všichni takhle dané a máme je na 20 hodin každý den.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli to mohu doplnit. Zhruba za dva týdny bychom měli mít schválený státní rozpočet. Už jsme říkali, že ten rozpočet je poctivý a že tam jsou pouze výdaje, u kterých víme, na co je použijeme.

My máme jasnou dohodu, že pokud se ukáže, že na konkrétní projekty bude potřeba zvýšit peníze na obranu, tak že ty peníze najdeme. Bylo by to takové populistické teď říct, že máme konflikt, ruský agresor vnikl na území Ukrajiny, zvyšujeme o deset miliard rozpočet Ministerstva obrany. Ale my takovou cestou jít nechceme. Nejdříve musíme vědět, na které projekty to chceme, jestli něco bude dar, něco pro doplnění vojenského materiálu či vojenské techniky pro naši armádu. Až to budeme mít spočítané, abychom si byli jisti, že je to efektivní výdaj, pak určitě ano.

Všichni dobře víme, že náš cíl je mít za tři roky dvě procenta HDP na obranu. Uvidíme. My jsme řekli, že to nejde jenom namodelovat přímkou, že to bude přesně, ale chceme ty peníze utrácet efektivně a smysluplně. Možná to teď bude o něco rychleji, ale to uvidíme v příštích týdnech a měsících. Teď je ten rozpočet dostatečný. Teď nehrozí, že by se vyčerpal za první pololetí, za prvních devět měsíců a budeme mít dostatek času, abychom to průběžně vyhodnocovali.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jenom, abyste ještě měla úplnou informaci: V těchto dnech i nechávám prověřovat možnost zásob u některých klíčových firem, které ať už jsou tedy státními podniky rezortu obrany, nebo to jsou podniky, které se vlastně věnují v té podnikatelské činnosti zbrojnímu materiálu, tak jaké mají možnosti, jaké mají zásoby, co by eventuálně mohly dodat v letošním roce, co v příštím roce, co máme v rámcových smlouvách.

Opravdu, tomuto se věnujeme také důkladně a děláme přípravu na to, abychom třeba i mohli některé ty rámcové smlouvy uplatnit ještě dřív než třeba ve dvou letech, tak třeba v jednom roce, a to samozřejmě bude stát nějaké finanční prostředky. Takže počítáme a počítáme s tím, že k něčemu, jako jste říkala vy, možná dojde.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla asi pana vicepremiéra zeptat. Vydávali jsme teď zprávu, že má být zablokováno osm desinformačních webů na doporučení vlády. Chci se zeptat, jestli ta doporučení sahají ještě někam dál? Děkuju.

Vít Rakušan, první místopředseda vlády a ministr vnitra: Nezlobte se, ale tady, jak už hovořil pan premiér Fiala, já tady ani nějaké údaje, které vy teď uvádíte, tak ty nepocházejí rozhodně z oficiálních vládních zdrojů. To bych chtěl říci. Neodpovídají ani tomu projednávanému materiálu na vládě, tedy tuto informaci rozhodně nemohu potvrdit a znovu chci říci, že z důvodu nějaké širší strategie boje proti dezinformacím opravdu nebudeme toto blíže komentovat. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkujeme, to je z dnešní tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkujeme a klidný víkend vám i nám.