Tiskové konference

25. 9. 2020 9:45

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 25. září 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat místopředsedkyni a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. My jsme dnes jako koaliční vláda dospěli ke konečné shodě na podobě zákona, který se týká tzv. kurzarbeitu. Je to forma trvalého zákona, kdy chceme řešit a reagovat na současnou ekonomickou krizi. Nechceme už pokračovat v celoplošných opatřeních, která byla nezbytná a nutná na podporu ekonomiky v době, kdy jsme tuto ekonomiku vypnuli.

A já jsem ráda. Vždycky každá dohoda je o kompromisu. Jsem ráda, že jsme k tomu kompromisu dospěli, že jedna i druhá strana vlastně ustoupila, a máme tady, věřím si, že předkládáme do Sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže naší ekonomice.

Co je pro mě nejdůležitější, je to, že o spuštění kurzarbeitu bude rozhodovat, tak jak našeho návrhu vyplývá, vždy vláda. To znamená, že ty podmínky, zda došlo, když dojde k vyšší moci, a to nemusí být vždy jenom pandemie, to mohou být i jiné důvody, může to být kyberútok, mohou to být povodně. S přihlédnutím samozřejmě k tomu, že to mělo vliv na ekonomiku, na propad ekonomiky, tak bude aktivizovat vláda. A to je podle mě důležité. To znamená, že jsme se shodli na tom, že vláda posoudí, kterého segmentu ekonomiky by se to týkalo, případně regionu.

Pak jsme se dohodli na tom, že bude, že vlastně musí se ten podíl a ten dopad rozdělit spravedlivě, pokud možno, mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance. Bude se vždy vláda pohybovat v jakémsi vykolíkovaném hřišti daném zákonnou úpravou, kde rozsah překážek v práci, o kterém bude rozhodovat, bude činit 20 až 80 procent pracovní doby, to znamená jeden až čtyři dny v týdnu.

Příspěvek státu za dobu nepřidělování práce bude činit 70 procent předchozí čisté mzdy a po celou dobu podpory je výše konstantní, přičemž maximální částka bude na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství. Podpůrčí doba bude činit až 12 měsíců u každého podpořeného zaměstnance, přičemž zaměstnavatel bude hradit za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Pojistné na sociální pojištění bude platit z částky, která odpovídá 70 procentům čisté mzdy. Tady došlo k posunu oproti dohodě z tohoto týdne, že se nebude jednat o hrubou mzdu ale o čistou.

Jinak po dobu přidělování práce, to znamená v době, kdy kurzarbeit není aktivní, běží standardní režim. V podstatě si myslím, že jsem snad všechny nejdůležitější věci řekla, pokud ne, tak mě určitě doplní paní ministryně práce sociálních věcí, protože je to zákon gesce právě tohoto ministerstva děkuju za pozornost

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministryně práce sociálních věcí Jana Maláčová má slovo.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak dobré ráno, vážené dámy a pánové. Já bych ještě začala výbornou zprávou, a to, že vláda schválila také můj návrh na navýšení příspěvku na zaměstnávání osob zdravotně postižených, a to ve výši 800 korun k 1. říjnu tohoto roku, to znamená za třetí čtvrtletí zpětně tak, jak je to běžné.

Je to výborná zpráva a pomůže to 60 000 osobám zdravotně postiženým na trhu práce a je to tak, jak jsme o tom jednali na tripartitě a jak Ministerstvo práce sociálních věcí navrhovalo.

Teď ke kurzarbeitu. Budu upřímná: Je to krvavý kompromis. Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo důležité ochránit zaměstnance. To se nám podařilo. Já považuji těch 70 procent náhrady čisté mzdy za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance, kteří pak budou moci z té částky vyžít po dobu zapojení firem v kurzarbeitu.

Druhou dobrou zprávou pro zaměstnance je výše stanovení výpadku práce od vlastně částky 20 procent, to znamená jednoho pracovního dne, až do výše 80 procent.

Návrh zákona posíláme ve stavu legislativní nouze do Poslanecké sněmovny tak, abychom stihli schválit a dokončit celý legislativní proces. Udělám pro to maximum. A logicky nám situaci komplikují konající se senátní volby, které budou v tom prvním kole za týden, ale pokusíme udělat vše pro to, aby návrh zákona byl schválen včas v těch příštích pěti týdnech.

Také nás čeká debata o tom, jak nastavit kurzarbeit tak, aby splnil svou funkci, a já si myslím, že důležité je zejména, aby kurzarbeit zafungoval ve prospěch malých českých firem. To znamená 88 procent všech soukromých českých firem v České republice. Za nás je důležité, aby návrh zákona byl administrativně jednoduchý a aby byl srozumitelný.

Očekávám ve Sněmovně a pak samozřejmě i v Senátu racionální diskuzi k jednotlivým parametrům a za nás si myslím, že bude důležité, aby ten návrh zákona akceptovalo celé politické spektrum – má se jednat o trvalý kurzarbeit do budoucnosti – ale také všichni zástupci tripartity.

Ještě než se dostanu k těm kandidátům na případnou diskuzi v rámci legislativního procesu, tak velmi dobrá zpráva je také, že zde máme pojistky proti nadužívání. Například zaměstnavatel se bude, pokud bude pobírat kurzarbeit, tak zavazovat, že nebude po dobu pobírání kurzarbeitu, že nebude vyplácet dividendy ani podíly na zisku. Kurzarbeit také nebudou moci čerpat firmy, které mají sídlo daňových rájích. To je velmi dobře.

A teď k těm třem ještě bodům, kde nás čeká velmi ožehavá diskuze, tak jak jsme komunikovali v minulých dnech a týdnech se zástupci tripartity. Je to vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, je to zastropování, v tuto chvíli v návrhu zákona je maximum průměrná mzda. Víte, že Ministerstvo práce sociální věcí původně navrhovalo až 1,5násobku průměrné mzdy tak, abychom mohli do kurzarbeitu zapojit firmy, které platí vyšší mzdy, jsou inovativní a snaží se dobře chovat ke svým zaměstnancům.

Třetím parametrem je posuzování nepráce. V tuto chvíli je v návrhu zákona nastaveno to posuzování nepráce za každého jednotlivého zaměstnance. Je s otazníkem, zda by to nemělo být za celého zaměstnavatele.

Jinak ty ostatní parametry jsou velmi dobře známé. Spouštěčem, zmínila to paní vicepremiérka, je vláda na základě hospodářských důvodů, charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým i očekávaným vývojem. Dobrá zpráva je také, že vláda bude spouštět kurzarbeit na základě proběhlé debaty v tripartitě atd. atd.

Kurzarbeit může být nastartován buď plošně pro celou Českou republiku, nebo také regionálně, nebo také podle odvětví. To regionálně tam zejména například z důvodu živelních pohrom, kybernetických útoků. Myslím si, že ty důvody jsou velmi dobře a velmi srozumitelně v návrhu zákona popsány.

Ještě k tomu procesu celé administrace kurzarbeitu. Chceme, aby kurzarbeit byl maximálně administrativně jednoduchý, uživatelsky příjemný. Co se týká té IT aplikace, tak navážeme na aplikaci, která je už velmi dobře funkční v programu Antivirus, na kterou máme velmi dobrý ohlas a jen ji drobně rozšíříme o věci, jako výpočet důchodů, který se bude započítávat jako vyloučená doba. To znamená, bude to velmi podobné jako u nemoci. Nebo také, co se týká výpočtu nároku na sociální dávky.

Já si myslím v tomto bodě dobré tu základní charakteristiku ukončit. Velmi děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den já bych chtěl nejdříve poděkovat všem aktérům za poměrně náročnou práci, oponenturu, připomínky a přípravu zákona, který zde chyběl dvacet let, dvacet pět let se něm diskutuje a tato vláda je ta, která ho ve finále připravila, navrhla a já věřím, že Parlamentu nakonec projde. To je nepochybně velmi významná zpráva.

A rozumím tomu, že ne každý odchází od stolu zcela uspokojen, protože sladit dlouhodobě, protože toto není krátkodobý nástroj, je to úplně jiného než Antivirus ve smyslu toho, že Antivirus fungoval krátkodobě. Je to něco jiného než všechna covid opatření v rámci náročného období, kterým jsme prošli, protože jsme to schvalovali s vědomím toho, že to během několika týdnů nebo měsíců skončí.

Zde připravujeme zákon, který tu bude platit mnoho a mnoho let a i z tohoto důvodu děkuji všem za trpělivost, že jsme měli možnost skutečně detailně probrat, protože finále ten ďábel je právě skryt v tom detailu.

Nebylo pochyb o tom, že se shodneme na kurzarbeitu jakožto na nástroji. Věc druhá bylo, jak budou jednotlivé parametry nastaveny, a je jasné, že zaměstnavatelé, zaměstnanci i stát mohou mít různé pohledy na věc. A ve finále uhrát to tak, aby to bylo vyvážené, není jednoduché. Tím spíše, že například i zaměstnavatelé, různí, na to mají různý názor. Jinak na to nahlíží firmy velké, jinak na to pohlíží firmy malé. Jinak firmy v průmyslu, jinak firmy v obchodu. Jinak na to nahlíží firmy, které mají, říkejme, výkonnost průměrnou, jinak firmy, které jsou elitní, které mají velmi dobré výsledky a například dnes nejsou schopny sehnat zaměstnance.

To znamená, jsou firmy, které tvrdě žádají, aby byl kurzarbeit maximálně vstřícný ve smyslu pro firmy, které musí stát, a pak jsou firmy, které zase žádají úplný opak, protože ti lidé, kteří jsou potom alokováni u těch firem, které třeba nemají tu výkonnost, tak zase naopak je nemůžou získat, protože trh práce v tuto chvíli, a to je dobrá zpráva, je u nás velmi stabilní, ale fakticky to znamená, že celá řada firem nemůže dosáhnout na zaměstnance. Prostě nejsou na trhu.

Takže v tomto všem uhrát přiměřený kompromis není vůbec jednoduché. Já si nemyslím úplně, že to je krvavá dohoda, je to racionální dohoda. A pochopitelně, jak říkám, ne každý vždycky odejde stoprocentně spokojen. Ve finále ta diskuze bude určitě ještě na úrovni Parlamentu, ale já věřím, že ten vládní návrh, který je konstruktivní a myslím si konzistentní vůči všem, nakonec bude přijat.

Takže za mě vše děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy, Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Myslíte si, prosím, paní ministryně, že ještě ve Sněmovně by přece jenom ten návrh mohl doznat změn vzhledem k tomu, že komunisté chtějí 70 procent z hrubé mzdy? To by byl jeden dotaz. A druhý, prosím, k ošetřovnému: Zda zase na to dnes skutečně nedostalo a proč na tom není shoda, když přibývá zavřených škol? Teď už je jich kolem sedmdesáti. Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Komunisté chtějí 70 procent z čisté mzdy, takto nám to zaslali písemně. To je jeden z důvodů, proč jsme tak dlouho vyjednávali o celé té situaci, protože si myslím, že ta vyjádření byla zmatečná. Nicméně písemně zaslali sedmdesát, nebo nezpochybňovali těch 70 procent z čisté.

Co se týká ošetřovného, za mě platí stále to, co říkám: Nechceme plošná opatření, nechceme zopakovat situaci z jara tohoto roku, kdy se zavírají školy. Myslím si, že bychom měli reagovat na lokální ohniska, a proto navrhujeme krizové ošetřovné. Ještě jednou za Ministerstvo práce a sociálních věcí připomínám, že je důležité, abychom byli připraveni na tyto situace, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud budou školy zavírány, nebo jednotlivé třídy nebo pokud z nějakého důvodu nebudou moci děti docházet z důvodu epidemie do školy. Takže z tohoto důvodu si myslím, že je velmi důležité, aby vláda měla připraveno krizové ošetřovné.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Za mě komunisté skutečně, jak jste se ptala, požadovali odvádět sociální pojistné ze 70 procent hrubé mzdy. Takto to zaslali. Kromě toho ještě chtěli, aby podpora v době částečné zaměstnanosti nepodléhala exekuci na straně zaměstnance. To jsou věci, na kterých dnes tedy, ke kterým jsme nedospěli. Takže já minimálně v tomto směru si myslím, že debata se povede. My budeme potřebovat sehnat podporu na tento zákon, takže určitě debatovat budeme.

No, co se týče ošetřovného, a já už jsem to říkala několikrát, v tuto chvíli není na pořadu dne žádné plošné opatření. Ošetřovné je 9 dnů, u samoživitelů 16 dnů, karanténa deset. My v tuto chvíli musíme podporovat především ekonomiku, musíme podporovat, aby lidé chodili do práce, protože ošetřovné docela, to jarní a já chápu, že proto byly důvody, když byly zavřené školy.

Ale na druhé straně jen silný hlas zaměstnavatelů, a nejen podnikatelů soukromých, ale třeba i ředitelů nemocnic, že v podstatě neměli lidi v práci. Dokonce ministr školství říká, že by to mohlo i školství ohrozit, které je zejména postaveno velmi často na ženách, které tuto tíhu nesou.

Takže my nedoporučujeme. Já říkám za sebe, že jsem zatím proti tomu, aby se zavádělo ošetřovné. My musíme podporovat ekonomiku. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobré ráno. Já mám prosbu ještě k tomu kurtzarbeitu. Jestliže má, nebo by mohl být v platnosti od toho 1. listopadu, víte už teď nějaké obory, odvětví, firmy, kterých by se to mohlo dotknout? Že byste už od prvopočátku ten kurzarbeit vlastně aktivovali pro tuto chvíli, kdy vlastně stále máme epidemii a stále jsou firmy, které se s tou první potýkají? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já možná k tomu můžu říct krátce za ten podnikatelský sektor. Já bych nepředbíhal. Já myslím, že tady všechno dnes směřováno na, řekněme, jakési, v uvozovkách zlomové datum 1. listopadu. Ale tak to není úplně.

Kurzarbeit je skutečně dlouhodobý nástroj, a jestli bude zaveden 1. listopadu, 1. prosince nebo někdy jindy, je věc druhá. A bude to záviset nejenom tedy na tom legislativním procesu, jak projde rychle, ale bude záviset hlavně na aktuální situaci na podnikatelském, průmyslovém a jiném trhu. Říkat v polovičce září, jaké obory by to mohly být, když víme, že do konce října nám pojede Antivirus, a vidíme, jakým způsobem se vyvíjí covid situace, což samozřejmě…

Myslím zejména teď na té mezinárodní úrovni, protože je zcela zjevné, že covid neroste jenom u nás. Roste prostě ve všech zemích Evropy a každá třetí země dnes ukazuje prostě rekordní nárůsty, což pochopitelně může mít vliv na průmyslový sektor, respektive na spotřebitelskou poptávku v jednotlivých zemích, a tím pádem i na průmyslový sektor, na kterém jsme závislí. Nota bene jsme z 85 procent závislí na exportu do Evropské unie.

To znamená, toto všechno musíme vyhodnotit v průběhu října, a pokud by samozřejmě nastala ta situace, že to bude zhoršovat, tak toho nastoupáme. Obecně abych byl, konkrétní k té současné situaci, zatím ta ekonomika se nevyvíjí vůbec špatně.

Je zřejmé, že ta opatření, která jsme udělali, tak začínají zabírat. Ve srovnání s ostatními zeměmi Česká republika, i s ohledem na to, co prognózovalo Ministerstvo financí ve smyslu vývoje HDP, nevypadá vůbec špatně. Já hodně jezdím teď i do terénu, jednám firmami a musím říct, že zatím očekáváme jakýsi průměrný pokles okolo 20 procent.

Nicméně jsou firmy, které dnes jedou do deseti procent poklesu. Jsou firmy i z průmyslu, které se postavily na nohy. Léto nedopadlo vůbec špatně. Jediná neznámá je dnes spíš to, jak se to bude vyvíjet dál. Kdyby ta trajektorie růstu pokračovala, jak byl červenec, srpen a začátek září v celé Evropě, nebavíme se jen o České republice, tak si troufám tvrdit, že se to postaví na nohy rychleji, než jak jsme možná uvažovali v dubnu a v květnu.

Ale nechci účet bez hostinského, vydržme, prosím pěkně, do října a uvidíme, jak se budou evropské trhy, a hlavně spotřebitelská a průmyslová poptávka vyvíjet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, ještě Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Ještě přece jenom k tomu ošetřovnému. Vypadá to, že máte tedy absolutně opačný názor na to, paní ministryně Schillerová a Maláčová. Znamená to, že se nebudete už o tom o ošetřovném, o těch případných změnách vůbec bavit. Nebo že přece jenom to bude někdy na programu v té nejbližší době a bude se ten kompromis nějakou taktiku.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Budeme se o tom bavit, protože to je věc, kterou musí vláda nějakým způsobem, ke které se musí postavit. Uvidíme, jak se bude vyvíjet situace. A já budu chtít poctivou diskuzi o ošetřovném. Nechceme plošné opatření, ale nemůžeme nechat rodiče bez příjmů. Co mají dělat, když bude zavřená škola nebo když jejich dítě z nějakého důvodu, například z důvodu karantény nebo nemoci do školy nemůže a to devítidenní ošetřovné je už vyčerpané? Já bych nechtěla, abychom vlastně kvůli této situace dostávali rodiny do dluhové spirály, nebo dokonce do exekucí. Takže ta diskuze bude pokračovat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já myslím, že asi zase chcete konflikt. V tuto chvíli to není na stole. My jsme se o tom několikrát bavili. Já zastávám, já jsem na té straně podpory ekonomiky. Je to nakonec role ministra financí, který má roli stabilizátora ekonomiky. My nemůžeme ohrozit nemocnice, nemůžeme ohrozit firmy, které musí produkovat. Takže není to na stole, nemáme to plošné opatření, takže určitě s ohledem na vývoj situace. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ministerstvo financí má roli stabilizátora veřejných financí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Chtěl bych se ještě zeptat, ta věc k těm povinným odvodům. Už jsem na to téma diskutoval na minulé tiskové konferenci s panem vicepremiérem, ale ještě na vás paní vicepremiérko: Není mi stále jasné, proč při snaze motivovat zaměstnavatele zachovat pracovní místa v případě, že nemají náplň práce nebo práci pro své lidi jste tam implementovali parametr těch povinných odvodů, který jde proti smyslu významu tohoto zákona. Jestli se tím ta motivace zachovat pracovní místo nesnižuje. Ještě doplním: Uváděli jste jako svůj vzor německý kurzarbeit, kdy tady to není. Tak proč jste se tady této myšlenky takhle odchýlili a zatížíte zaměstnavatele těmi odvody?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já myslím, že německý kurzarbeit a já jsem si nechala od svých kolegů udělat srovnání, nemůžeme převzít beze všeho, absolutně se vším všudy. On tam vznikl někdy v roce 1956, 1959 a je to tam postaveno úplně na jiných principech. Tam jsou prostě speciální podnikatelské tripartity a to nic takového my tady nezřizujeme.

My jsme vycházeli z té prosté úvahy, že se musí o tom všichni na tom podělit. Zaměstnanec vlastně nese svůj díl tím, že získá jenom část mzdy. Stát ponese určitou část zátěže právě v tom, že nebudou prostě placeny tyto odvody a bude kompenzovat tuto mzdu samozřejmě, zaměstnavatel ponese odvody. A nechtěli jsme, já říkám, že jsem to prosazovala, zdravotně, aby vznikala další díra ve zdravotním. Nota bene víte, že jsme teď velmi posílili zdravotní. Toto by znamenalo díru. A sociální, tam jsme šli prostě na kompromis. Takže já si myslím, takto je to v pořádku. Je to spravedlivé na všechny tři strany.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Uvedl jste, že KSČM má trošku jiný názor na to, co by se mělo vyplácet. Mě navíc uvedli, že nemohou počítat s podporou, dokud od vás nedostanou analýzu, nějaká data, jaké to byly dopady na státní rozpočet budoucnu. Znamená to, že to posíláte do Sněmovny bez zajištěné podpory komunistů, vašeho tichého společníka jinak při hlasování ve sněmovně, nebo jste si zajistili třeba u opozice nějak podporu? V jakém stavu to posíláte do Sněmovny?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak jestli se ptáte mě, dnes jsme o tom debatovali. KSČM měla tři podmínky, které dala písemně. Z těch tří podmínek byly splněny, byla splněna jedna v tom zákoně, který je, který je posílán do Sněmovny. To znamená, to je ta mzda, že chtěli 70 procent hrubé mzdy. A pak chtěli, aby podpora v době částečné zaměstnanosti nepodléhala exekuci na straně zaměstnance. To jsou věci kde…

Co se týče té hrubé mzdy my už jsme měli, ať poctivě to řeknu, my už jsme měli vyjednaný kompromis, kde jsem ustoupila. To znamená, už jsme vlastně toto měli vydebatováno. To znamená, dostalo se to do hry zpátky tím návrhem a podmínkou KSČM. Takže tam jsme se dohodli, že budeme v podstatě akceptovat to, na čem byla dohoda.

A co se týče podmínky, aby to nedopadalo na exekuce na straně zaměstnance, tam paní ministryně, a ona to určitě ráda doplní, prostě toto považovala za nesystémové a měla tak silné argumenty, že jsme od toho ustoupili. Ale máte pravdu, že se bude muset dále jednat, děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Budeme muset dále jednat. Co my jsme zapracovali v minulých týdnech toho návrhu, tak je vlastně pojistka proti tomu aby, když zaměstnavatel bude podléhat exekucím, tak aby ten příspěvek na mzdu, který je určen zaměstnanci, tak aby nepodlehl exekuci zaměstnavatele. To si myslím, že je správné a je potřeba, aby to bylo ochráněno, protože to je příspěvek na mzdu zaměstnance.

Co se týká toho, té ochrany před exekucemi nad na straně zaměstnance, tak to skutečně si nemyslím. To by bylo bezprecedentní, aby, pokud zaměstnanec pracuje normálně, tak aby podléhal exekucím nebo exekučním srážkám, a pokud je v kurzarbeitu, tak ne.

Navíc to v té ústní debatě nikdy nezaznělo. Bylo to pak těch písemných podmínkách. Takže to jsme neakceptovali. A co se týká toho, jak bude probíhat legislativní proces, platí to, že budeme ještě diskutovat o návrhu.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A ještě dovolte poslední technickou spíše otázku: Je součástí návrhu seznam daňových rájů? Nebo jak se tam bude posuzovat ta podmínka, o které jste mluvila, paní ministryně.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ta právnická osoba musí být rezidentem České republiky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz. Pokud už žádný není, tak děkujeme. Tak ještě…

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já se zeptám, jestli jsem dobře slyšel, jste říkala, že nesmí mít sídlo v daňovém ráji ta firma. Nebo jsem to špatně pochopil?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, že musí být právnickou osobou se sídlem v České republice a musí zde platit daň.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, hezký den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter