Tiskové konference

27. 10. 2020 13:35

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Úvodní slovo má pan premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila žádost Poslanecké sněmovně o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu v souvislosti s epidemií covid-19, a to do 3. prosince 2020.

Důvodem je samozřejmě nutnost prodloužit ta přijatá krizová opatření, bez kterých stávající pandemii nemůžeme zvládnout. Takže Sněmovna projedná naši žádost v pátek od 9 hodin a já pevně doufám, že opozice pochopí vážnost situace a tuto žádost schválí. Je to, myslím si, velice důležité. Hlavně pro ochranu zdraví a životů našich spoluobčanů.

Dále jsme vzali na vědomí informaci ministra zdravotnictví ohledně antigenních testů. Pan ministr to určitě vysvětlí. Já myslím, že je to velice důležité, abychom začali urychleně toto testování, abychom hlavně ochránili naše spoluobčany nad 65 let, respektive nemocné, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, v domovech seniorů a další. Takže toto je dnes to klíčové, co musíme udělat.

Dále vláda vzala na vědomí záměr Ministerstva zdravotnictví realizovat komplexní komunikační kampaň a uvolnili jsme na tuto kampaň 50 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.

Poslední bod jsme diskutovali návrh koordinace v rámci Evropské unie ohledně restrikcí pro cestování. Ve čtvrtek v 18:30 proběhne debata premiérů a prezidentů Evropské rady ohledně covid-19. Takže i v rámci těchto návrhů budeme diskutovat, jakým způsobem se k tomu Česká republika postaví.

Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Roman Prymula. 

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Dobrý den, já bych se zabýval trochu detailněji těmi dvěma dokumenty, které vzešly z Ministerstva zdravotnictví. Co se týká antigenních testů, tak my jsme představili strategii, kterou chceme aplikovat v České republice, tak jak jsme byli schopni analyzovat situaci jak v okolních státech, tak naší strategii původní.

Záměrem je co možná nejplošněji začít testovat v České republice. Nicméně testujeme ne tak plošně, jako je na Slovensku, ale v určitých segmentech, kdy ten zcela prioritní pro nás je segment sociální péče. To znamená domovy seniorů a podobná zařízení, která jsme se rozhodli testovat opravdu v plošném režimu.

Celý ten proces bude nastartován příští týden, kdy chceme testovat jak personál, tak samozřejmě klienty těchto zařízení. Ta frekvence testování bude pravidelná každý týden a v podstatě chceme zachytit ty jednotlivé klastry, které v těchto zařízeních vznikají.

Problematika seniorů je pro nás v tuto chvíli alfou a omegou, je naprosto prioritní a my nastavujeme strategii tak, abychom minimalizovali riziko dalšího šíření.

Ten systém testování je nastaven v podobě, kdy my ho využíváme právě v podobných zařízeních screeningovým způsobem, kdy se snažíme zjistit, jestli tam je nějaký klastr, nebo není. Poté probíhá konfirmace standardním testem PCR a je to z toho důvodu, že tyto testy mají nižší citlivost, pokud jsou prováděny u pacientů, kteří nemají příznaky.

Naopak tyto testy chceme využívat u praktických lékařů tam, kde budou indikováni pacienti s klinickými příznaky. Tam ta srovnatelnost testů s PCR je velmi vysoká a tam už se nebude provádět konfirmační test PCR.

Kromě zařízení sociální péče, kam samozřejmě směřujeme v první řadě, oslovujeme a budeme testovat i zařízení zdravotnická. Velmi čile teď komunikujeme s Hospodářskou komorou, kde se snažíme nastavit systém testování v jednotlivých podnicích. Tady ten model by měl být kombinovaný, to znamená, podniky by si uhradily test z hlediska materiálových nákladů, z hlediska vlastní aplikace by to byla potom pojišťovna.

My jsme diskutovali, na jakém mechanismu ty testy budou nakoupeny. Stanovili jsme jasná kritéria, která jsou: certifikace EU-IVD, to znamená, jsou to kritéria, která zajišťují kvalitu na té celosvětové úrovni a evropské zvlášť. Pak tedy je kritériem určitá kvalita toho vlastního testu, to znamená, vyžadujeme minimální devadesátiprocentní citlivost toho testu a specificitu mezi 95 a 97 procenty. To znamená, aby ten test byl dostatečně vypovídající tak, jak jsme o něm hovořili.

A je logické, že tam jsou i další parametry, které se odvíjejí od nákupní ceny. Maximální cena se může pohybovat na hladině 120 korun bez DPH. Bude oslovena celá škála dodavatelů, kteří splňují tato kritéria, a pojišťovna nakoupí tyto testy přímo, pokud splní parametry, které takto stanoveny jsou.

Chci říci, že si od toho slibujeme, že se nám opravdu podaří snížit virovou nálož v těch zejména rizikových částech populace, ale i ve zbytku populace, protože je zřejmé, že ta nálož teď je poměrně vysoká.

Co se týká druhého dokumentu, tak my jsme opravdu požádali o uvolnění částky 50 milionů korun na komplexní komunikační kampaň. Plně si uvědomujeme, že ta kampaň je naprosto nedostatečná v tuhle chvíli, že neoslovuje všechny cílové skupiny. Proto je zájem rozšířit média, po kterých budeme komunikovat.

Uvědomujeme si, že se tady šíří celá spousta různých dezinformací, že jsme v situaci, kdy dvacet procent populace považuje roušky za něco, co je pouze vynuceno jakousi povinností, a v podstatě menší polovina souhlasí pouze s opatřeními tak, jak navrhována jsou.

To znamená, to je základní problém, který by měl být řešen i v rámci této komplexní kampaně. Já bych nešel asi teď do nějakých velkých detailů, jenom bych chtěl zmínit nosné pilíře té kampaně.

Měla by to být kampaň Zůstaňte doma, kampaň plošného testování Česko testuje, kampaň věnovaná e-Roušce, otázka rukou, roušek, rozestupů – takzvané tři R, boje s dezinformacemi, kampaň apelující na zodpovědnost mladé generace, kampaň týkající se komunikace krizových opatření, také kampaň týkající se hledání dobrovolníků do nemocnic, kampaň Darujte krev a plazmu, životospráva a cesty k posílení imunity. To znamená, že to jsou ty klíčové prvky.

Já bych tedy chtěl říci k té kampani Darujte krev a plazmu: My vidíme, že rekonvalescenční plazma může být jedním z prostředků, které vykazují určitou terapeutickou účinnost, a proto tato kampaň vzniká. Budeme tady mít čtrnáct odběrových míst, jak už bylo řečeno, a z nich potom bude plazma proudit těm, kteří ji budou potřebovat.

Na závěr tohoto vystoupení bych tady chtěl zmínit jednu velice důležitou věc. My jsme deklarovali, že 2. listopadu se vrátí děti prvního stupně do škol. V tuto chvíli ta čísla jsou taková, že my se k tomu pozitivně vyjádřit nemůžeme, a protože nechci čekat do pátku, kdy budeme mít už data, která potvrdí, nebo vyvrátí, že jsme v nějaké sestupné trajektorii, a určité signály se začínají vyskytovat, že jsme na dobré cestě, tak přesto tady říkám, že 2. se děti do školy nevrátí, abychom byli korektní a abychom to nevyhlásili až v pátek.

Na druhou stranu v pátek už na základě dat, která budou k dispozici, řekneme, kdy to bude a určitě budeme jednat o naprosto nejbližším možném termínu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz. Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já jsem včera oslovovala předsedy sněmovních stran s tím, jestli by v pátek podpořili prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně a v podstatě se shodovali, že asi spíše ano, ale že by pro ně bylo hodně důležité vědět, jak by vláda kompenzovala ekonomické ztráty občanům, firmám a také při jakých číslech by se potom přistoupilo k rozvolňování. Jaký epidemiologický vývoj by musel k tomu nastat. Jestli můžete toto zodpovědět. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě. My jsme na rozdíl od první vlny reagovali okamžitě. To znamená, že v den, kdy jsme zavedli restrikce, jsme představili i kompenzace jako v podstatě stoprocentní náhrada mezd včetně odvodů, nájemné, odklady daní a tak dále. Takže to, si myslím, že je všeobecně známo. Samozřejmě jsme připraveni ve Sněmovně na tyto dotazy odpovídat velice konkrétně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na zákon, který se tady schvaloval 7. května. Podle něj mělo mít Ministerstvo zdravotnictví do konce roku pravomoci vyhlašovat ta opatření, která nyní vyhlašujete, i bez nouzového stavu. Ten zákon se potom nijak neposunul ve Sněmovně. Chci se zeptat, proč ho vláda neprosadila, jestli to není nějaký důkaz podcenění příprav na tu druhou vlnu a případně jestli se k němu nechcete vrátit.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já myslím, že to určitě není podcenění. Problém ve Sněmovně je, že je tam teď asi 300 zákonů, které čekají v řadě, a taky, pokud vím, se čekalo na návrh toho zákona z pera Ministerstva vnitra. Takže určitě v tom není žádný záměr.

Já nevím, možná mě pan ministr opraví. Já nevnímám nějakou snahu, že bychom nechtěli tento zákon posunout dopředu. Ale samozřejmě jsou tam priority z hlediska daňových balíčků, z hlediska ošetřovného, z hlediska rozpočtu a tak dále. Takže za mne asi tolik.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já jestli se k tomu mohu vyjádřit, tak princip toho zákona byl takový, že bychom nemuseli vyhlašovat nouzový stav. Na druhou stranu, ta opatření, která jsou v tuto chvíli přijímána, jsou natolik silná, že je opravdu korektnější, když jsou vyhlašována v rámci nouzového stavu. To znamená, to řešení stávající nepochybně je korektní.

Ve Sněmovně je poměrně velká fronta zákonů a my jsme museli udělat prioritizaci norem, které chceme stihnout schválit do konce funkčního období, a i důležité zákony, jako zákon o zdravotnických službách, se v podstatě nevešly mezi těch top pět priorit, které mají šanci být schváleny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Český rozhlas.

Václav Štefan, Český rozhlas: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je pravda, že nám Světová zdravotnická organizace nabídla jako pomoc 100 až 200 lékařů ze zahraničí, a případně kdy by tito lékaři mohli do Česka dorazit? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví:  Tady je celá řada nabídek z různých stupňů. My opravdu neodmítáme jakoukoliv nabídku, která se týká personálu, byť tady jsou různé legislativní překážky, viz nabídka Američanů, kteří dorazí do České republiky, a tady se musí řešit vlastně to, že mohou být na území České republiky, pokud to jsou příslušníci NATO, tak mohou působit ve vojenských nemocnicích, v civilních už to je složitější, a je tady nutná celá řada výjimek tak, jak můžeme registrovat zahraniční zdravotnické pracovníky. Nicméně, je to pro nás vitální, to znamená, snažíme se využít všech těchto nabídek.

Co se týká materiálových nabídek, tak tady přichází skutečně množství různých nabídek, které se týkají třeba ventilátorů, kde už jsme saturováni, byť ty nabídky, které se řešily před datem, kdy jsme usoudili, že už by těch ventilátorů mohlo být dost, tak přijímáme.

To, co je pro nás v tuto chvíli stěžejnější, jsou vlastně přístroje high flow oxygen, protože se ukazuje, že saturace kyslíkem hraje rozhodující roli a je důležitá, důležitější než ty ventilátory dokonce. Takže chceme, aby tyto přístroje byly skutečně široce dostupné, a to poslední číslo, které už se stěhuje do České republiky, je 1 500 z Nového Zélandu a 500 z Německa, až se dořeší právě zase otázka formální, to znamená certifikace. Ten novozélandský přístroj, ten tady certifikován je a už tady na trhu v minulosti byl.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A další dotazy prostřednictvím videokonference, jako první Reuters.

Robert Müller, agentura Reuters: Dobrý den, jestli mě slyšíte, prosím?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Slyšíme.

Robert Müller, agentura Reuters: Dobrý den, chtěl jsem se, prosím, zeptat k platnosti těch nejnovějších opatření. Včera pan ministr zdravotnicí, když tweetoval, tak tam bylo všude napsáno, že je to do konce nouzového stavu. V případě, že bude nouzový stav prodloužen, znamená to tedy, že i ta opatření budou prodloužena? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ta opatření, tak jak jsou definována, tak musí být v souladu s nouzovým stavem, nikoliv ale, že by to znamenalo, že ta opatření musí být do konce toho nouzového stavu. Ta opatření se budou odvíjet od konkrétních čísel a postupně budou vypínána. My jsme teď téměř na vrcholu, pokud nechceme zavírat podniky, a to nechceme. To znamená, jakmile začne docházet poklesu a bude to možné, tak některá z těch opatření budou vypínána, některá mnohem dříve než některá jiná.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Robert Müller, agentura Reuters: Můžu teda doplnit, co to znamená ten pokles, co to je to kritérium?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ten pokles, jak tady bylo opakovaně řečeno, my se potřebujeme dostat minimálně na reprodukční číslo 0,8, a co se týká těch absolutních počtů, tak se potřebujeme dostat pod tisíc.

Robert Müller, agentura Reuters: Děkuju

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Hospodářské noviny, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Pane ministře, k onomu plošnému nebo skoro plošnému testování: Máte představu, kolika lidí by se to týkalo a v jakém časovém horizontu byste je chtěli otestovat. A hlavně, bude pro ně to testování povinné?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: My to testování neděláme v povinném režimu, jako je tomu na Slovensku, protože když si představíme, že bychom u nás měli aplikovat v tom režimu, kdy dejme tomu 10 až 30 procent nesouhlasí příliš s těmi opatřeními, nucenou karanténu tak, jak to Slovensko navrhuje, tak se nám to zdá skutečně kontraproduktivní.

My jdeme cestou dobrovolného testování a my ho budeme využívat po segmentech, kde je to vitálně důležité. Tam si nemyslím, že by někdo odmítal, protože je to skutečně ve prospěch zdraví těchto lidí. To není testování, že bychom dělali nějakou studii a zjišťovali, kolik tady je pozitivních osob. To je proto, abychom ty pozitivní okamžitě z toho kolektivu dali pryč, a tím neriskovali nákazu a šíření v těchto prostorech.

Co se týká těch konkrétních počtů, tak když vezmeme segment sociální péče, tak je to dominantně cíleno na 80 až 100 tisíc klientů těch zařízení a téměř stejný počet personálu. Takže to je v podstatě dvousettisícová kohorta, pokud vezmeme všechna ta zařízení, která se bude opakovat á sedm dnů.

V těch ostatních případech, tam už to je selektivnější, to znamená zdravotnická zařízení a lékaři primárního kontaktu. Berme to tak, že v tuhle chvíli dominantním indikujícím v systému jsou lékaři primárního kontaktu, to znamená praktici, a ten systém se dostal už na horní kapacitu nějakých 47 tisíc PCR testů.

Pokud praktici budou na své úrovni testovat sami antigenními testy ty osoby, které mají příznaky, tak tyto už nebudou dále konfirmovány, a tím se uleví té kapacitě PCR, kterou zase naopak budeme používat pro potvrzování některých případů právě z těch různých domovů seniorů.

Ale chceme jít i do podniků. Tady už velké podniky se k tomu připojují. Ten systém bude takový, že testy bude hradit v té veřejné sféře pojišťovna v kombinaci materiálové náklady, které jsou do 150 korun, plus 200 korun za aplikaci. A pokud to bude realizováno v podnicích, tak podniky by si hradily tu materiálovou složku a tu část za aplikaci by zase hradila pojišťovna.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já mám na vás dotaz také ještě ke včerejší tiskové konferenci. První se týká zavření obchodů, kde by mě zajímalo, jestli to nebude mít naopak opačný efekt, že ti lidé budou tedy v těch obchoďácích jindy než, třeba později. Druhá otázka se týká také zákazu vycházení, který má asi zabránit tedy nějakým večerním večírkům. Tam by mě zajímalo, jestli máte nějaká čísla, z kolika procent se tyto večírky podílely na počtu nově nakažených? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Jestli mohu já, tak když se podíváme na pokles mobility, tak ta jde dolů pomaleji, než tomu bylo. Já už jsem včera říkal, že už máme čísla přesnější. Už jsme někde na dvou třetinách a ta mobilita dále klesá. Nicméně pokud zhodnotíme, v čem se liší ten stav teď a stav v první vlně, tak to je tato skutečnost.

V té první vlně byl opravdu strach z toho onemocnění a lidé zůstávali doma. Teď už tomu tak není. Je to poměrně široký fenomén a já se opravdu přimlouvám, aby toto nebylo.

To vyhlášení omezeného pohybu nebo zákazu vycházení ve večerních hodinách víceméně je jakýmsi modelem nebo prostředkem pro policii, aby mohla tyto záležitosti postihovat, protože jinak s tím samozřejmě nejsme schopni se vyrovnat.

Co se týká té druhé otázky. Pokud omezíme kapacitu prodejní, tak máte pravdu, že v některých chvílích to může vypadat tak, že dojde k nakupení v těch ostatních časech, které otevřeny jsou. Ale ta realita je taková, že lidé, kteří nemají možnost teď příliš chodit kamkoliv jinam, za kulturou, za sportem, protože ty jsou poměrně významně omezeny, tak chodí nakupovat a chodí nakupovat úplně zbytečně.

Protože, myslím si, že stačí skutečně nakoupit dvakrát za týden, že tam ti lidé nemusí chodit každý den a nemusí tam chodit v neděli na procházku. Ať si zajdou na procházku do lesa. Proto ty neděle jsou skutečně zavřeny. Myslím si, že to neovlivní nějak ten proces nákupu.

Klára Beranová, Novinky.cz: Ještě pardon, já se omlouvám, ale máte tedy nějaká přesná čísla, kolik lidí se nakazilo na těch večírcích, kolik procent lidí?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: No tak přesná čísla logicky nemáme, protože když tady budeme mít padesát lidí, kteří se opravdu na večírku nakazili, tak to přizná tak deset z těch padesáti. Takže v těch statistikách se objevují jenom údaje, které jsou nějakým způsobem nahlášeny. Protože všechno to jsou statistiky nepřesných čísel v tom slova smyslu, že musíte mít přesná zdrojová data.

Ukazuje se i při šetření přes ten systém Daktela, že lidé nechtějí vždycky říct, s kým se potkali, od koho se nakazili. Takže v tom je samozřejmě poměrně vysoká míra nepřesnosti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a poslední Atkuálně.cz

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Přeju Vám hezký den. Pane ministře pro vás je to možná poslední tiskovka na tomto místě, kde stojíte. Proto se chci zeptat jenom v rychlosti: Je něco co si říkáte, že jste mohl během toho měsíce udělat jinak? Chci se zeptat hlavně na to, že vy jste přišel hlavně s tím, že lidé od vás očekávali, že přijde ten razantní chlap, který skutečně udělá velké opatření, a zase přišla ta salámová metoda. Nebyla tohle chyba? Neříkáte si, že jste měl být prostě razantnější? A pak s dovolením dotaz na pana premiéra. Pane premiére, vy říkáte často, že lidé za to můžou. Často si stěžujete na lidi, i teď naposledy. Ale můžou za to lidé? Není to chyba právě v tom, že ta opatření vlády jsou salámovou metodou, že jsou nesrozumitelná atd.? A prosím poslední dotaz a už mlčím. Na té tiskovce v Lánech jste mi přišel hodně utahaný, znavený. Máte pořád chuť pokračovat? Říkáte si, chci tuto zemi vést nadále a možná mám chuť vést ji i po příštích volbách? Moc děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane redaktore, mám pro Vás špatnou zprávu: Určitě chci pokračovat a chci dovést naši vládu až do příštích voleb. Takže určitě ano. Já jsem nikdy neřekl, že lidi za to můžou. Nevím, kde jste na to přišel. Já jsem opakovaně apeloval a několikrát prosil, opakovaně, aby lidé dodržovali ty opatření. Takže určitě bych si nedovolil říci to, co vy říkáte. Já nejsem si toho vědom.

Takže jsem apeloval, protože čím dřív zkrátka společně, a žádná vláda nemůže porazit ten covid bez spolupráce s občany. Takže tady jsem apeloval, prosil, žádal a to dělám už delší čas. Takže já v tomhle směru určitě si nedovolím nikoho obviňovat.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já možná k té salámové metodě. Ono je poměrně jednoduché přijít a všechno zavřít. Ono to samozřejmě fungovat bude, ale na druhé straně tady jsou obrovské škody ekonomické a vidíme sami, že v té společnosti je nebývalá diskuze nad tím, jestli je toto správně, nebo to není správně.

To znamená, ten postup, který byl aplikován, byl postup, kde jsme opravdu vážili na laboratorních vahách ta opatření a počítali jsme, jestli jsou dostatečná, nebo nejsou. Ona by byla dostatečná, kdyby to, že lidé se s nimi srovnají a budou je dodržovat, bylo na nějaké úrovni 90 procent.

To se nestávalo, to znamená, pak musela být přidávána opatření další a je jasné, že to je cesta, která má svůj význam. A já nevím, jestli bych to řešil se znalostí tohoto jinak. Možná, že ano, kdybych věděl, že ta necompliance bude takováto, tak jsme možná udělali najednou na začátku tato všechna opatření a bylo by to rychlejší. Ale nikdo nevidí několik týdnů dopředu a udělat nějaký opravdu zámek bez toho, abychom viděli dopady, to skutečně jednoduché není.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ještě jeden dotaz na pana premiéra, ono to s tím souvisí. Pane premiére, já vím, že je ekonomika pro vás velmi důležitá, stejně jako pro spoustu dalších lidí. Ale neřekl jste si nějaký moment ve chvíli, kdy jde o tolik životů, tolik lidí leží v nemocnicích, tolik lidí zemřelo, je pro mě nejpřednější to zdraví a celou tu ekonomiku na nějaký čas zastavit? Děkuji a mlčím.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale samozřejmě, my jsme vždycky říkali, že priorita je ochránit životy našich občanů a děláme proto všechno maximálně. Děkujeme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. A Ještě tedy poslední dotaz tady ze sálu, jestli mohu poprosit, televize Nova.

Anežka Vrbicová, TV Nova: Já se omlouvám, že jsem nestihla začátek tiskové konference. Otázka ohledně prvních stupňů: Proč neotevřete první školy základních stupňů? A když už na to pan ministr Plaga na to apeloval, proč je stále neotvíráte?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Protože když se podíváme na data, tak ten pokles stále ještě nenastal. My potřebujeme čísla, která ukáží, že tento týden budou lepší než ten týden předcházející, což bude náznak toho, že nám začne klesat reprodukční číslo. A my jsme zatím tady měli hodnoty, které jsou na úrovni 15 000, a v tomto týdnu máme logicky ta poslední dvě čísla nižší, ale to nejsou reprezentativní čísla.

To znamená, my potřebujeme hodnoty dneška, potřebujeme hodnoty čtvrtka, abychom si mohli definitivně říci, jestli pokles nastal, nebo nenastal. A tak jak jsme byli informováni panem ministrem Plagou, tak ty školy nemůžou zůstat v napnelismu, že jim řekneme až v pátek, že v pondělí otevíráme.

To znamená, proto to opatření je formulováno takto. V pondělí se určitě do školy nepůjde a v pátek ohlásíme, kdy bude předpokládaný termín. Ale záleží to skutečně na číslech, které máme. To není opatření, které by se dalo odvinout od toho, že si prostě vymyslíme, kdy to bude.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A to už je vše, děkujeme, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. října 2020

Související zprávy