Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 7. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu a dopravy pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dovolte, abych v zastoupení pana premiéra uvedl, o čem byla dnešní vláda, a předal bych hned slovo mým kolegům.

Především bych chtěl zmínit, že byl přijat takzvaný Národní program reforem České republiky. Důležitý dokument, který předkládáme Evropské komisi. V rámci tohoto dokumentu se jasně uvedly aktivity, které jsou dnes spojeny v rámci boje proti koronaviru.

Především se vypíchly plánované investice do infrastruktury. Nepochybně už většina veřejnosti ví, že je zvyšujeme, že jsme se rozhodli, že se mimo jiné proinvestujeme z této krize. A pouze do dopravní infrastruktury jsme zvedli už tak z rekordních 106 miliard korun na 113 miliard korun, ale v tom programu reforem se rovněž hovoří o podpoře vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. I tam máme dobrou zprávu a to je, že nebudeme nijak snižovat investice do vědy, výzkumu a inovací. Naopak, jedeme v původním scénáři, a to jsou rekordní investice, které by se měly pohybovat kolem dvou procent z hrubého domácího produktu. Je to takzvaný GERD koeficient.

Současně jsme dnes diskutovali a schválili návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii spojený právě s covid-19. Více vám k tomu řekne pan ministr Vojtěch. Za mě pouze jedna věc k tomu, a ta je důležitá: Platí stále scénář rozvolňování tak, jak jsme ho předložili. Je neměnný, vychází z názoru epidemiologů. Vychází z ekonomických potřeb ve smyslu toho, abychom neporušili zásadním způsobem konkurenční prostředí. Vychází z toho, jak to realizují ostatní země, a vychází řekněme z balance toho, jaký je požadavek zdravotníků a jaké jsou možnosti a požadavky ekonomů, respektive podnikatelů.

Takže platí to, že 11. května dojde k další velké vlně uvolnění. Budeme pokračovat 25. května. Pokud by mělo cokoliv v tom dojít ve smyslu změny určité, tak by to bylo jedině s ohledem na to, že se bude epidemiologická situace vyvíjet lépe. Není to ve vztahu, kdy končí nebo pokračuje nebo jakým způsobem se bude dále vyvíjet nouzový stav. K tomu vám ale řekne právě pan ministr Vojtěch, protože zákon o mimořádných opatřeních do určité míry neřeší tuto záležitost mezi 17. až 25. květnem, ale řeší stav poté.

Projednali jsme některá ekonomicko-sociální opatření, která představí za chvíli paní ministryně Maláčová. Jenom bych vypíchl velmi důležitou věc, a to je to, že i po dohodě, dokonce do určité míry i podle návrhu NERV se odkládá nebo umožňuje se odklad sociálního pojištění ve smyslu zaměstnavatel – zaměstnanec. To znamená, jsou to platby zaměstnavatele, je to těch 24,8 procenta. Bude to na tři měsíce a to paní ministryně Maláčová popíše detaily. Co se týká úrokové sazby, bude 4 procenta p. a.

Co se týká dalšího bodu, tak Správa hmotných rezerv. Tento bod bude detailně předložen v pondělí, nicméně už nyní můžeme konstatovat, že dojde k přestrukturování Správy hmotných rezerv právě ve smyslu zdravotních pomůcek.

Všichni ministři dostali za úkol připravit jejich pohled na nezbytně nutné pomůcky v rámci Správy hmotných rezerv, zdravotní pomůcky. Toto bylo odesláno na Úřad vlády a Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví v následujících třech dnech, nebo přes víkend, ucelenou strukturu těchto zásob.

Je to velmi důležitá věc, protože to bude poměrně nákladné, a nebude se to týkat pochopitelně jenom rezortů, ale bude se to týkat všech podřízených organizací, organizačních složek. Bude se to týkat krajů, bude se to týkat všech těch, kteří by případně potřebovali v rámci jakékoliv další krize ochranné pomůcky. Takže to bude v diskuzi v pondělí.

Dovolte ještě, abych krátce jenom zmínil to, že dar, který jsme dostali, který dostala vláda od společnosti Hyundai Motor Czech ve výši 10 milionů korun a který byl určen na podporu boje proti koronaviru, tak bude věnován takzvanému hackathonu inovativních firem, malých a středních firem, start-upů, kteří připravují svoje produkty právě v boji s koronavirem.

Bude vysoutěžen řádným způsobem. Tím organizátorem bude agentura pro podporu podnikání CzechInvest, a bude tak učiněno v následujících dnech, nejdéle týdnech. Budeme vás informovat přesně o tom, jakým způsobem ta soutěž proběhla a jaké firmy nebo spíše firmičky nebo studenti, kteří vytváří tyto produkty, tento obnos nebo částky jednotlivé získali.

Za mě je to vše, děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, za mě. Já bych představil dva body, které byly dnes schváleny na můj návrh. Jeden, ten je velmi diskutovaný a očekávaný, je návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 v roce 2020. To je ten speciální zákon, který jsme připravili na základě dohody z pondělní vlády tak, že skutečně je na něm shoda. Vláda ho dnes schválila jednomyslně včetně pana ministra vnitra, který se na něm podílel, respektive Ministerstvo vnitra jako takové.

Takže v tomto směru není žádný spor, a tento zákon řeší tedy dočasně tu situaci z hlediska možnosti regulace těch epidemiologicky rizikových provozů a činností, dává do tohoto zákona kompetence pro ministra zdravotnictví navrhovat mimořádná opatření k regulaci těchto provozoven a činností a zároveň ale tato opatření budou podléhat souhlasu vlády. Takže je tam tato pojistka, řekněme možná spíše tak, abychom skutečně vyvrátili všechny pochybnosti, že Ministerstvo zdravotnictví tady chce nastavovat samostatně nějaké restrikce, byť, a k tomu se ještě dostanu, si myslím, že na to má plné právo.

Ale zkrátka ten návrh zákona takto byl schválen. To znamená, bude tam tedy souhlas vlády. Jinak ty kompetence, respektive z hlediska věcného obsahu, pokud jde o tu regulaci, tak je velmi podobná, jako byl návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Jsou tam vyjmenovány, ať už jsou to nějaké hromadné akce, divadelní představení a podobně, hudební, tak i ona diskutovaná koupaliště, bazény, epidemiologicky závažné činnosti, jako jsou kadeřnictví atd., obchodní centra.

Takže takto tam jsou vydefinovány ony provozy s tím, že tento zákon, a to je asi to nejdůležitější, je dočasný, to znamená, platí do konce tohoto roku. A zároveň jsme se dohodli na tom, že Ministerstvo vnitra, samozřejmě za naší spolupráce, připraví revizi té krizové legislativy, zejména zákona o bezpečnosti České republiky jako ústavního zákona, ale i krizového zákona, a zároveň určitě budeme chtít připravit novelu zákona o ochraně veřejného zdraví tak, abychom skutečně měli možnost o tom debatovat a nastavili jsme v České republice jasný legislativní rámec pro podobné pandemie, epidemie, jako nyní zažíváme.

Protože je třeba si uvědomit, že my na to musíme být připraveni, musíme mít jasnou a bytelnou legislativu. Protože ať je to tato epidemie covid-19, kde samozřejmě nemůžeme vyloučit nějaké druhé, třetí vlny, tak může za třeba i několik let přijít jiný podobný virus. Zkrátka už víme nyní, že to není nemožné, a musíme mít legislativu uzpůsobenou. Takže do 30. září bude připravena tato komplexní revize dané legislativy, ale mezitím bude platit, doufejme tedy, pokud ho schválí Parlament, tento mimořádný dočasný zákon do konce tohoto roku.

Takže takto vláda bez připomínek zákon schválila. Ale já bych chtěl připomenout jednu věc, která je velmi důležitá v souvislosti s touto matérií: Že dnes Městský soud v Praze, jiný senát než ten předchozí senát, zamítl žalobu na Ministerstvo zdravotnictví týkající se vydání mimořádných opatření, pokud jde o regulaci činnosti škol, kdy jsme tedy vlastně zakázali výuku na školách.

Vím, že pozitivní zprávy se příliš do médií nedostávají. Když byl ten první rozsudek Městského soudu, tak kvůli tomu bylo mimořádné vysílání, teď jsem to nikde moc neviděl, takže bych chtěl skutečně zdůraznit, že Ministerstvo zdravotnictví uspělo. A tím ten první rozsudek Městského soudu se zdá, že ztrácí na relevantnosti, protože je to zkrátka stejný soud, jiný senát, jiný názor a ukazuje se, že je otázkou skutečně, jestli ten právní názor Ministerstva zdravotnictví byl chybný, jestli skutečně ta mimořádná opatření byla nezákonná, pokud dnes jiný senát Městského soudu potvrdil, že Ministerstvo zdravotnictví samo mělo kompetenci vydávat takováto mimořádná opatření plošně na celou Českou republiku i mimo nouzový stav, přestože nouzový stav byl vyhlášen.

Takže v tomto směru rozsudek Městského soudu v Praze, pana předsedy Výborného, je zkrátka jeden z rozsudků, a my také proto jsme, a avizovali jsme to, podali proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, protože si myslíme, že skutečně díky tomu, že se liší zjevně právní názory stejného soudu, různé senáty, tak je třeba, aby tato judikatura byla sjednocena. Takže ta kasační stížnost Ministerstva zdravotnictví v tomto směru nabývá ještě na účinnosti.

A zároveň jsme přesvědčeni o tom, že to rozhodnutí Městského soudu v Praze, v senátu pana předsedy Výborného, vykazuje znaky nezákonnosti. Myslím si, že je nutné, aby byla přezkoumána i procesní stránka dané věci, to, jak soud postupoval. My jsme přesvědčeni o tom, že Ministerstvo zdravotnictví bylo kráceno na svých procesních právech, že nám nebyla dána možnost dostatečného vyjádření, že tam byly, řekněme, nestandardní postupy z hlediska navádění žalobce, jak má upravit své podání a podobně.

To vše v té kasační stížnosti, kterou určitě zveřejníme, je. Takže myslím si, že je na místě, aby Nejvyšší správní soud se k tomu vyjádřil a jasně sjednotil danou judikaturu.

Takže tolik jenom k tomuto obsahu a k této věcné matérii. A z tohoto pohledu si myslím, že ani není úplně relevantní, jak o tom hovoří pan místopředseda vlády Havlíček, abychom zvažovali prodloužení nouzového stavu, protože nouzový stav nyní je vyhlášen do 17. května, a pokud nebude prodloužen, tak si myslím, že můžeme poté postupovat podle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, podle zákona o ochraně veřejného zdraví, protože tento návrh zákona, toho mimořádného zákona, jsme se dohodli, že nepůjde ve stavu legislativní nouze. Nebyla by pro to pravděpodobně vůle ve Sněmovně a není úplně důvod to tlačit na sílu. Takže ten zákon půjde standardní procedurou s tím, že ale je předběžná dohoda, že by se měly zkrátit maximálně lhůty pro projednání ve výborech a mezi druhým a třetím čtením tak, aby ten standardní proces byl co nejrychlejší, ale nikoliv ve stavu legislativní nouze.

Takže je jasné, že ten zákon bude přijat až po vypršení toho nouzového stavu, a mezitím budeme regulovat ty činnosti mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, o kterých jsme přesvědčeni stále, že jsou zákonná, a myslím si, že v kontextu toho judikátu Městského soudu z dneška, že můžeme být relativně klidní. Musíme počkat zkrátka na Nejvyšší správní soud, jak se k tomu postaví a jak sjednotí danou rozpolcenou judikaturu Městského soudu.

Další bod, který je, myslím, pozitivní, je otázka odměn pro záchranáře, zdravotnickou záchrannou službu. Já jsem dnes navrhl vládě, aby přijala usnesení a schválila odměny pro zdravotnickou záchrannou službu a její zaměstnance. Jsem přesvědčen o tom, že zdravotnická záchranná služba sehrála naprosto klíčovou roli v průběhu epidemie nemoci covid-19, že byla skutečně v té maximálně první linii, jak to jen jde, že mobilní týmy vyjížděly k pacientům, že skutečně byly v naprostém zápřahu, že skutečně to byla velmi těžká doba a že tito zdravotníci, a samozřejmě i další, kterým jdou odměny jiným způsobem, si zaslouží tuto odměnu. Tedy všech čtrnáct poskytovatelů zdravotnické záchranné služby.

Ta celková částka je zhruba miliarda 150 milionů korun, která je tedy určena na odměny pro zdravotníky a také na krytí finančních prostředků, které byly vynaloženy v souvislosti s činností právě těch mobilních odběrových týmů, které stále pracují. Ta částka je koncipována tak, že každý zdravotník nebo zaměstnanec zdravotnické záchranné služby dostane 40 000 korun měsíčně po dobu třech měsíců. To znamená, zahrnujeme tam březen, duben a květen, tři měsíce, za každý měsíc 40 000 korun na jednoho zaměstnance, to znamená celkově 120 000 korun pro takovéhoto zaměstnance zdravotnické záchranné služby. Já myslím, že je to určité poděkování vlády těmto lidem, kteří skutečně byli v té první linii, a jsem rád, že vláda tento materiál schválila. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Hezké pozdní odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes na můj návrh schválila tři konkrétní body. Já to vezmu popořádku.

Zaprvé dnes jsme schválili první aktualizaci plánu rozvolňování sociálních služeb, což je výborná zpráva. Je to na základě konzultace s epidemiology ze včerejška a také na základě konzultací s Asociací poskytovatelů sociálních služeb. Co se změní oproti tomu původnímu harmonogramu? A detaily se můžete dočíst buď na webu MPSV nebo na různých sociálních sítích, i mých.

Od pondělka 11. května, to je ta nejlepší zpráva, se rozvolní a mohou začít sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi plně. Mohou fungovat i nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v terénní i ambulantní formě.

Co se týká služeb pro klienty, všech do 50 let, tak ty se otevřou od 25. května. To znamená čtrnáct dní po tom pondělku, abychom tam měli ten polštář na sledování epidemiologické situace. A pro klienty do 50 let se od 25. května rozvolní denní a týdenní stacionáře, centra denních služeb, sociálně-terapeutické dílny, sociálně-aktivizační služby pro osoby zdravotně postižené.

Dále pak, to bude asi zajímat všechny nejvíce, od 25. května, to znamená o dva týdny dříve, budou povoleny návštěvy v pobytových zařízeních včetně domovů pro seniory. Samozřejmě tam budou různé podmínky dodržování všech preventivních opatření. Nicméně od 25. května, protože ta epidemiologická situace je dobrá, tak budou povoleny návštěvy v pobytových zařízeních.

Co se týká otevření všech služeb pro osoby starší 50 let, tak ty budou dle současného stavu – a může se to měnit – povoleny od 22. června. A opět se to týká denních stacionářů, týdenních stacionářů, center denních služeb, sociálně-terapeutických dílen a těch SASek, to znamená sociálně-aktivizačních služeb pro osoby zdravotně postižené a senilní. To znamená, pro osoby nad 50 let to bude možné od 22. června.

Samozřejmě, že si vyhrazujeme to, že se to může změnit oběma směry. Buď se to může ještě více uspíšit, nebo zpomalit podle vývoje epidemiologické situace, ale já si myslím, že je to výborná zpráva.

Druhý návrh a z toho mám osobně úplně největší radost, který vláda na můj návrh schválila, tak je vlastně, jsou to desetitisícové mimořádné odměny pro zaměstnance v sociálních službách za tu covidovou krizi. A sice pro zařízení, kde byl covid, kde byli infikovaní, tak chceme, aby pracovníci v přímé péči dostali mimořádnou finanční odměnu ve výši 40 000 hrubého měsíčně. Vztahuje se to na období od právě poloviny března do konce května.

To znamená ti prvolinioví zaměstnanci, kteří se zasadili o ochranu těch nejzranitelnějších mezi námi, dostanou takto vysokou odměnu hrubého, přepočítáno na jednu odpracovanou hodinu. Na tu jednu odpracovanou hodinu je to 235 korun.

Ostatní personál, jako například kuchařky, uklízečky řidiči a tak dále, dostanou v zařízení, kde byl covid, tak dostanou 20 000 hrubého měsíčně, samozřejmě přepočítáno pak na odpracované hodiny. Na jednu odpracovanou hodinu to bude 115 korun. A zařízení, kde nebyl covid, tak dostanou všichni zaměstnanci stejně 10 000 korun. Pak je to ta mimořádná prémie plus na 59 korun za odpracovanou hodinu, přepočítáno.

Tyto finanční prostředky dostanou přímo ředitelé zařízení. Já pak hned popíšu ten proces vypsání mimořádného dotačního titulu a budou je rozdělovat ředitelé, respektive ředitelky těchto zařízení. To mimořádné dotační řízení vypíšeme podle paragrafu 104 zákona o sociálních službách, který je určen na mimořádné situace. Budou se o ně moci ucházet ta zařízení bez ohledu na formu zřizovatele nebo na formu poskytování sociálních služeb napřímo.

To znamená 40 000 hrubého – přepočítáno na odpracované hodiny – pro přímou péči, kde byl covid, 20 000 pro lidi v druhé linii a 10 000 pro všechny pracovníky, kde nebyl covid, ale podařilo se jim své klienty před nákazou uchránit.

Já bych ještě chtěla říci, že se jedná celkově, my to odhadujeme jako horní hranici, rozpočtové náklady ve výši 5,2 miliardy korun. To znamená, že se jedná o opravdu velkou částku. To výběrové řízení na ten mimořádný dotační titul bude vypsáno zítra, podle zákona musí 30 dní takzvaně viset, být zveřejněno. Pak budeme, Ministerstvo práce a sociálních věcí, tento mimořádný dotační titul administrovat a očekáváme, že se k lidem ty finanční prostředky dostanou na začátku měsíce července. To znamená, bude to zdlouhavý proces, ale takto to stanovuje zákon.

Já bych chtěla říct, že to je pro mě strašně důležitá věc, protože jsme o tom týdny jednali, protože pracovníci a pracovnice v sociálních službách se osobně velmi zasadili nejenom svým mimořádným pracovním výkonem, ale také osobní statečností o to, že jsme celou situaci tak dobře zvládli.

Co se týká té nejzranitelnější skupiny obyvatel, ta nákaza se objevila až ve dvaceti zařízeních v sociálních službách. Někde bylo více než dvě třetiny klientů nakaženo. Nakazili se i zaměstnanci. Často docházelo k situacím, že klienti nebyli převáženi do nemocnic, ale bylo o ně postaráno přímo v tom pobytovém zařízení, a já mám velkou radost, že naši pracovníci v sociálních službách, ošetřovatelky, pečovatelky na rozdíl od zahraničí své klienty neopustily a že se sociální služby v České republice díky nasazení těchto lidí nehroutí.

A musím říct, že vlastně během těch minulých týdnů byl na pracovníky také v sociálních službách vytvářen velký mediální tlak, protože jsme se mohli dočítat z různých titulků, že zaměstnanci nebo personál zavlekl nákazu do těch zařízení a podobně. To znamená, po tom symbolickém ocenění teď přichází konečně i to finanční ocenění. A já si myslím, že velmi těmto lidem, jejichž práce si nesmírně vážím, pomůže.

Třetí věc, která byla dnes na můj návrh na vládě schválena, tak je to už dlouho diskutované, vlastně odklad sociálního pojistného za zaměstnavatele. Je to možnost pro zaměstnavatele vlastně zlepšit si likviditu ve svém podniku, ve své firmě. Týká se to sociálního pojistného za zaměstnavatele, nikoliv za zaměstnance, a týká se to měsíců květen, červen, červenec.

To sociální pojistné za květen by bylo splatné, pokud firma té možnosti nevyužije, tak do 20. června. Pokud tento návrh zákona bude schválen, protože to poputuje do Sněmovny, tak zaměstnavatel bude mít možnost, a je to automatická věc, v podstatě naběhne tím, že zaměstnavatel neodešle to pojistné, tak bude mít možnost splatit pojistné až do 20. října tohoto roku. A po splnění podmínky zaplacení bude automaticky sníženo penále za toto pojistné z opožděné úhrady až o 80 procent. Fakticky to znamená, že to vlastně penále za tuto možnost využití odkladu bude 4 procenta per annum. To znamená, za ty tři měsíce to bude 1 procento. Je to vlastně výhodná půjčka pro firmy, které se ocitly ohledně své likvidity v potížích, a stát jim takto ulehčí.

Pokud nedojde k uhrazení toho pojistného, tak nabíhá běžné penále za dané období. To znamená 0,05 procenta za každý kalendářní den zpoždění. Ono je to pak 18 procent ročně. Jak už jsem zmiňovala, tak zaměstnavatel o odložení nežádá, nabíhá to automaticky předložením měsíčního přehledu platby pojistného a jeho neúhradou.

Novinkami, které tento návrh zákona také zavádí, je současně povinnost podávat měsíční přehledy o výši pojistného zaměstnavatelům pouze elektronicky a také bude zrušena vlastně možnost pro všechny zaměstnavatele hradit pojistné v hotovosti. V tuto chvíli je to možné. Nicméně dochází vlastně kvůli tomu zaprvé k různým nejasnostem, víte, že když jsme zaváděli program Antivirus, tak se firmy vztekaly, že musí udávat svůj bankovní účet. Říkali, přece ten bankovní účet znáte, protože tím hradíme pojistné. Není tomu tak, ne všechny firmy hradí pojistné z bankovního účtu. Doposud je možnost hradit to také v hotovosti na pokladnách okresní správy sociálního zabezpečení.

A ještě poslední poznámka. Odvod sociálního pojištění za zaměstnance nadále trvá a rozpočtové náklady – nevíme, kolik firem využije této možnosti odkladu sociálního pojistného – nicméně kdyby došlo ke stoprocentnímu využití této pomoci nebo nabídky, tak se pohybujeme v měsíčních nákladech 28 miliard korun měsíčně. Nicméně neočekáváme, že všechny firmy této výhodné půjčky využijí.

Takže toto jsou ty tři návrhy, které dnes schválila vláda. Ještě jsem zapomněla říci, že co se týká toho mimořádného dotačního titulu pro sociální služby, tak ty odměny pro pracovníky byla část A, část B bylo pak ještě uhrazení provozních nákladů. Nicméně tu část B jsme odložili vlastně na dobu po jednání s Asociací krajů tak, abychom se domluvili na tom, jakou část vlastně budou, co se týká těch mimořádných nákladů sociálních služeb s provozem kvůli koronakrizi, tak jakou část budou spolufinancovat kraje. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pro případné dotazy je zde i pan náměstek Prymula. Tak první dotaz Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych od vás, pane ministře zdravotnictví, poprosila upřesnění. Vy se tedy domníváte, a kdyžtak mě opravte, že po 17. květnu nebude potřeba prodlužovat nouzový stav, ale budete pokračovat v rozvolňování podle harmonogramu. A na základě jaké analýzy vycházíte, nebo respektive, proč jste předtím požadoval novelu zákona o ochraně veřejného zdraví nebo i teď tu dočasnou normu v rámci legislativní nouze. A jak jste zmiňoval to rozhodnutí Městského soudu, tak tam přece šlo o přítomnost žáků ve školách, a to explicitně píše už stávající legislativa. A vy jste dokonce ty školy zavřeli před vyhlášením nouzového stavu, tak na základě čeho. A jestli tedy přímo vylučujete, že budete žádat o prodloužení nouzového stavu, protože pan Hamáček nám dnes řekl, že buď se epidemiologická situace natolik zlepší, že může jít rozvolňování rychleji, nebo bude třeba žádat Sněmovnu o další prodloužení. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, otázka je skutečně jenom k tomu judikátu toho výkladu v tom směru, jestli v průběhu nouzového stavu Ministerstvo zdravotnictví může, protože my jsme ta mimořádná opatření ještě upravovali, tak jestli může vlastně přijímat mimořádná opatření, nebo nikoliv a jak je to nastaveno. A myslím si, že skutečně my čekáme ještě na písemné vyhotovení toho rozsudku, tak soud se v tomto směru k tomu staví jinak než v tom prvním případě.

A to, že jsou tam školy přesně napsány, tak stejně jsou tam napsány restaurace, stejně jsou tam napsány další služby a toto mimořádné opatření bylo zrušeno ze strany Městského soudu v Praze, tedy toho prvního senátu pana předsedy Výborného.

Takže skutečně je to o výkladu, je to o přístupu, a proto si myslím, že je nutné, aby Nejvyšší správní soud sjednotil danou judikaturu.

Jinak pokud jde o ten další postup, já myslím, že v tomto směru jsem konzistentní. My jsme navrhli daný zákon, ten mimořádný zákon, dočasný, podle kterého bezesporu budeme postupovat. Ovšem není vůle, jak jsem pochopil, ho projednávat v legislativní nouzi. To znamená, budeme se maximálně snažit zkrátit všechny lhůty, ale i pokud to uděláme, tak se bavíme o řadu týdnů, než ten zákon bude přijat, byť musím znovu říci, že my ho nepřijímáme pouze po těch sedm dnů, ale my chceme mít v ruce nějaký legislativní rámec, pokud by třeba došlo ke zhoršení té epidemiologické situace, abychom mohli podle něho postupovat. Takže to není zákon na sedm dní, to je skutečně zákon do konce roku, podle kterého chceme postupovat i v případě nějakého zhoršení. Doufáme, že k němu nedojde.

Jinak platí to, co jsme řekli a co platí, jak řekl pan místopředseda Havlíček. Ten harmonogram rozvolňování, to znamená, nyní 11. a poté 25., a jsme přesvědčeni o tom, že po vypršení, řekněme, toho nouzového stavu, to znamená po 17. květnu budeme schopni ty činnosti, o které nám jde, regulovat dočasně podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ale zároveň jsme přijali tento zákon, podle kterého bychom poté postupovali.

Takže nebavíme se v tuto chvíli výhradně o těch sedmi dnech, proč tento zákon byl přijat, ale spíše o řešení celé té situace tak, aby tam byla pojistka ze strany vlády. To znamená souhlas vlády a tak, jak jsem o tom hovořil, a jsme přesvědčeni o tom, že mezitím 17. a 25. jsme schopni vyřešit tu situaci skrze zákon o ochraně veřejného zdraví v rámci našich kompetencí, které tam máme stanoveny.

Pokud někde bude nějaká nejistota, tak se můžeme ještě bavit o nějakých úpravách, ale pokud jde třeba o hromadné akce a podobně, tam si myslím, že ten zákon už nám to dnes umožňuje, a myslím si, že podle něj budeme moci postupovat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tam je důležité říci ještě jednu věc, že ten zákon vlastně řeší to, co bude poté kdyby nedejbože přišlo něco nečekaného tak, abychom zde měli určité krytí. Ale to, co vlastně se bude v uvolňovat do toho 11. v rámci nouzového stavu, to je to rozhodující.

Jinými slovy vlastně to, co bude zůstávat od 17. do 25., už nejsou třeba obchodní centra. A o tom mimo jiné byla rovněž ta diskuze. To znamená, v tomto případě vlastně jsme podle našeho názoru dostatečně kryti, protože se vlastně uvolní větší část, nebo naprosto drtivá část toho, co by mělo být v rámci nouzového zákona, v rámci nouzového zákona, čili toho 11., to, co tam bude zůstávat do toho 25., už je relativně málo věcí a dá se to vyřešit právě tím zákonem o ochraně veřejného zdraví. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. ČTK.
Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Já bych měl první dotaz na pana ministra zdravotnictví. V tom dočasném zákoně novém je možnost, že v případě hrozby prodlení může rezort opatření nařídit sám, ale pokud by je vláda do určitého časového harmonogramu nepotvrdila, pozbyla by platnosti. Jak dlouhý je ten časový úsek, jestli je to 48 hodin nebo 24 hodin, protože o tom se taky mluvilo. Za druhé otázka na paní ministryni práce. Vy dnes schválili odklad sociálních odvodů, ale součástí toho kurzarbetového program Antivirus režimu C mělo být i jejich snížení, tak zda o tom budete dál jednat, nebo už o tom neuvažujete nebo jak to s tím vypadá tedy. A třetí otázka na pana náměstka Prymulu, proč nepovažujete koncept výroby české vakcíny za životaschopný? Ten koncept toho týmu, který má vést paní Adámková. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já začnu tou vaší otázkou. V zákoně § 3 odstavec 4 je uvedena lhůta do 48 hodin od vyhlášení. Skutečně toto je pro nějaké mimořádné situace, kdy uvidíme, že někde je nějaké ohnisko nákazy. Musíme to okamžitě řešit. Nemůžeme čekat kvůli riziku z prodlení. Víme, že jsme takové situace zažili, že skutečně jsme museli často rozhodovat v řádu hodin.

Takže proto je tam tato pojistka, aby mohlo Ministerstvo promptně to mimořádné opatření vydat, ale zároveň stále zůstává ta aprobace vládou do 48 hodin, jinak  pozbývá platnosti. Takže v tomto směru si myslím, že držíme tu garanci, že musí vždy rozhodnout vláda. 

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak jestli můžu já, tak co se týká toho ten Antivirus céčko, tak my o tom stále jednáme, protože je to velké, velmi drahé rozhodnutí. V tuto chvíli nebo dnes jsme diskutovali, protože víte, že o tom céčku uvažujeme také v termínech odpuštění odvodu na sociální pojištění ze strany zaměstnavatele, tak tam stále diskutujeme parametry typu, do jaké míry má běžet béčko a céčko současně, do jaké výše a na jak dlouho se má béčko a pak i céčko realizovat.

Chceme to ještě prodiskutovat jak se sociálními partnery, což jsme poslední dva dny velmi intenzivně dělali, tak s ekonomy z vládního NERV, ale i z toho ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu. To znamená, že o tom ještě jednáme.

Budeme to ještě příštích pár dnů nějakým způsobem pilovat a předpokládám, že příští týden přespříští týden bude výsledek a máme na to je ještě trochu čas, i když si uvědomuji, že čím dříve budou mít zaměstnavatelé jistotu, tak to bude vlastně o to lépe pro stav zaměstnanosti v České republice.

Já velmi často upozorňuji, že ta situace se může vyhrotit. Ta relativně slušná míra zaměstnanosti, kterou ještě máme, nebo opačně nízká nezaměstnanost, kterou máme 3,4 procenta, tak není samozřejmostí. Velmi se to bude odvíjet, to takzvané plánované propouštění, od toho, do jaké míry pocítí zaměstnavatelé stabilitu a předvídatelnost ze strany státu. Takže já si to velmi uvědomuji.

Na druhou stranu chceme to dopilovat, aby celý ten systém fungoval, aby byl administrativně velmi rychlý a velmi jednoduchý, což by to céčko přes odpuštění odvodu umožňovalo, a zároveň, aby pomáhal všem těm, kteří mají související hospodářské potíže nebo těm, co stojí, ale zároveň, abychom podpořili ty, co se snaží za velmi složitých podmínek fungovat. Takže to je smyslem toho dopilování.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu jenom dodal jednu věc. Je to skutečně, jak říká paní ministryně, zcela zásadní rozšíření toho programu, které do určité míry určí vlastně parametry hry, jak ve smyslu zaměstnanosti, tak podpory podnikatelů. Byl na to vytvořen speciální tým, jestli to tak můžu říct, ve kterém bude pan premiér, bude tam paní ministryně Maláčová, bude tam paní vicepremiérka Schillerová, budu tam já. A shodli jsme se jednoznačně na tom, že… Pardon, a bude tam pan vicepremiér Hamáček. A shodli jsme se jednoznačně na tom, že to musí projít prostě oběma hlavními vládními poradními týmy. To znamená jak NERV, tak tripartitou. 

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já bych se vyjádřil k té vakcíně. Co se týká toho výroku, tak já jsem určitě neříkal, že koncept není životaschopný. Nicméně pokud diskutujeme odborné důvody, proč volit podobný typ vakcíny, tak je třeba si uvědomit, že v současné době ve světě asi 94 kandidátních vakcín, z nichž osm se dostalo do fáze, kdy začaly klinické testy. Z tohoto počtu je naprosté minimum vakcín inaktivovaných.

To znamená, máme údaje o jedné vakcíně, která měla výsledky na modelovém zvířeti, na makaku. Nicméně to, co je jaksi zásadním problémem, je skutečnost, že my u tohoto viru nevíme úplně, jakým způsobem vyvolává imunitu a jak dlouhodobá ta imunita je.

To znamená, pokud očekáváme, že v některých nižších věkových kategoriích ta imunita může být velmi krátkodobá, a případně je protilátková imunita špatně detekovatelná, tak potom hypotéza, že použiji inaktivovanou vakcínu, což znamená vakcínu vlastně usmrcenou, ten virus určitě v této podobě, a těch zkušeností je celá řada, nemůže volat takovou imunitní odpověď jako virus živý.

A proto naprostá většina těch světových týmů jde jinou cestou. Snaží se volit různé mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich inkorporovat genetickou informaci. Jsou to různé nosiče, jako je třeba baculovirus. Nebo je tady koncepce taková, která je také osvědčená. To znamená, použít určité adjuvantní látky, které zvyšují imunogenitu. To znamená takováto vakcína, kdy se aplikuje s tím obecným posilujícím elementem, tak je schopna navodit podstatně vyšší imunitní odpověď.

A poslední, co vychází vlastně ze současného trendu, který je, tak vyvíjí se i vakcína, která by měla být univerzální proti koronaviru. Tedy neměla by to být vakcína, která cílí na specifické části toho viru, které jsou specifické právě pro tento typ koronaviru, ale v části, které jsou obecné, jak pro SARS, tak pro MERS, tak pro tento. A pokud by se tato vakcína povedla, tak samozřejmě by znamenala podstatně větší stabilitu a možnost déledobějšího působení. Takže asi tak. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě televize Prima. 

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat paní Maláčové. Omlouvám se, jestli jsem to přeslechl, ale co se týče těch odměn pro sociální služby, jaký je ten balík peněz, jestli počítáte teďka jenom s tou variantou A, tedy s odměnami. Jestli to můžete zmínit. Děkuji. 

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Pro představu, velmi rychle. Je to horní hranice 5,2 miliardy korun. Pokud to chcete rozpočítáno, tak jak jsem říkala: V zařízeních, kde byl covid, tak tam počítáme s měsíční odměnou v hrubém 40 000 pro prvoliniové a pro kuchařky, uklízečky a tak dále odměna 20 000 měsíčně. Tak je to celkem 88 milionů korun, protože se to týká zhruba dvaceti zařízení. To znamená, je to ta menší částka.

A v těch řízeních, kde není covid, tam chceme plošně odměnu 10 000 měsíčně v hrubém, pak se to bude přepočítávat na odpracované hodiny a tam počítáme s tou maximální, to jsou naše odhady, ale ta maximální horní částka je 5,1 miliardy korun. Takže dohromady 5,2 miliardy korun. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už dotazy prostřednictvím videokonference. 

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak já o první dotaz poprosím Petra Švihela, Seznam zprávy. 

Petr Švihel, Seznam zprávy: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na ten mimořádný zákon, jestli jste u něj zvažovali nebo probírali na vládě i případnou možnost zrychlených nákupů například zdravotnických pomůcek nebo různých roušek, respirátorů. A druhý dotaz potom míří k tomu postupnému otevírání. Například kadeřnictví budou muset mít právě roušky a respirátory. Jak dlouho tato bezpečnostní opatření budou muset trvat, jestli už jste i toto probírali. Děkuji. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já se k tomu vyjádřím. Pokud jde o ty nákupy, to vůbec tento zákon neřeší a Ministerstvo zdravotnictví ukončilo nákupy k 30. 4. na základě rozhodnutí vlády a neplánuje se teď už zapojovat do nějakých nákupů. Takže za nás ta situace je uzavřená. Budeme distribuovat to, co jsme objednali tak, jak jsme slíbili ty následující měsíce dva, tedy do června, ale jinak už nakupovat nebudeme. A tento zákon to skutečně neřeší. Ten řeší pouze tu zdravotnickou část, epidemiologickou část, ta regulatorní opatření k zamezení šíření dané nákazy.

Pokud jde o ty kadeřníky, holiče, tam bych vás jenom upřesnil, protože přece jenom už v tom máme nějakou zkušenost, že to nebudou respirátory, ale pouze roušky, které budou povinné, a štít. To znamená, štít, rouška jakožto dvojitá ochrana dýchacích cest, protože zkrátka kadeřnictví už dnes v zákoně o ochraně veřejného zdraví je epidemiologicky závažná činnost. Je tam velmi blízký kontakt. Jsou tam řekněme doteky přímo toho poskytovatele daného zákazníka, takže v tomto směru je to epidemiologicky závažné a to riziko přenosu nákazy je mnohem výraznější než u jiných činností.

Takže proto takovéto opatření, které bude určitě platit nějaký čas. Teď vám neřeknu konkrétní termín, ale myslím si, že se bavíme o následujících týdnech a poté vyhodnotíme tu situaci.

Naším zájmem samozřejmě, pokud se nic nebude zhoršovat, epidemiologická situace se bude vyvíjet příznivě, nebudou tady nějaké zásadní nárůsty počtu pacientů, je postupně ta opatření rozvolňovat a určitě nějakým časem, řekněme, ale nedokáži teď říci exaktně ten čas, i toto opatření bude třeba rozvolněno. Ale myslím si, že se bavíme až někdy v horizontu, řekněme, měsíce dvou.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, prosím, Hospodářské noviny, Kateřina Frouzová.

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych se ráda zeptala pana ministra Vojtěcha ještě jednou na ten zákon. Podle Rekonstrukce státu tam není kontrola Parlamentu. Proč vlastně jste nezahrnul do toho zákona nějakou formu kontroly Parlamentu tak, aby třeba bylo možné nějak dohlížet na konání vlády v těchto situacích. A dále bych se chtěla zeptat, jaká opatření budete chtít prodloužit po tom 17. květnu a jakou formu vlastně zvolíte, protože například v případě obchodu vám to soud už jednou zrušil. Není to příliš velké riziko? Děkuju vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak ten zákon je koncipován tak, že je tam pojistka na schválení celé vlády. To jsme tam jasně deklarovali a dali do toho zákona a vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Takže v tomto směru si myslím, že ta vyšší míra, řekněme, té aprobace daných opatření je zakotvena oproti stávající právní úpravě. A my tam máme ještě i povinnost jako Ministerstvo zdravotnictví zveřejňovat na svých internetových stránkách otevřená data, strojově čitelná data. To byl třeba požadavek Pirátů. Takže epidemiologickou situaci a tak dále. Ten paragraf 5, tam je zakotven.

To znamená v tomto směru, je tam ještě vyšší povinnost ministerstva informovat, a i kolegové z Poslanecké sněmovny tedy se budou moci dozvědět veškeré informace, byť si myslím, že už dnes informujeme poměrně detailně v rámci tedy těch dat, která máme k dispozici. Ale nyní je to tedy v tom zákoně přesně stanoveno a úplně nevidím jako smysluplné, aby tam byla ještě nějaká schvalovací procedura ve Sněmovně. To by zkrátka z mého pohledu nebylo úplně efektivní.

Ten zákon, ta opatření jsou koncipována tak, že řeší prostě aktuální problém, a my víme už z té zkušenosti, kterou máme, že zásadní v úspěchu boje s touto nemocí je rychlost. Rychlost těch opatření, a to si myslím, že pokud by tam byl ještě nějaký proces dalšího schvalování ze strany Sněmovny, by nebylo zachováno. Ale je tam souhlas vlády, je tam povinnost informovat, zveřejňovat otevřená data ve strojově čitelném formátu a tak dále, informace o platných opatřeních. Takže snažíme se v tomto směru být maximálně transparentní.

A jinak, pokud jde o to období po tom 17., my předpokládáme, že tak, jak je ten plán nastaven, to znamená, každý ho zná, ty vlny, jak jsou nastaveny z hlediska těch opatření, tak bude zachován. To znamená, od 25. bychom chtěli otevírat. To znamená, řekněme od 18. do 25. budou ještě uzavřeny restaurace, od 25. vnitřní prostory restaurací, stejně tak jako koupaliště, bazény, služby, kde se porušuje integrita kůže. To jsou ty různé tatérské služby a podobně.

Takže, když se podíváte na ten plán tak, jak ho máme nastaven, tak ten chceme dodržet a chceme tedy jít cestou těch mimořádných opatření a znovu se vracím k tomu, že ano, Městský soud v Praze v tom prvním rozsudku zrušil ta mimořádná opatření, která třeba byla, tam byl zakotven i maloobchod i restaurace, tyto služby, byť třeba v zákoně o ochraně veřejného zdraví tuto kompetenci máme. Nyní jiný senát se k tomu postavil odlišným způsobem.

Ale náš zájem není prodlužovat ta opatření, my je chceme skutečně rozvolňovat tak, jak jsme si nastavili, abychom tam měli ten čtrnáctidenní cyklus, abychom mohli vyhodnotit dopady toho rozvolnění. Musíme si uvědomit, že teď 11. 5. děláme další poměrně výrazné rozvolnění těch opatření, a potřebujeme mít dostatečný čas, abychom tu epidemiologickou situaci vyhodnotili.

To je jediný důvod. Žádný jiný důvod nemáme. Jinak bychom zkrátka samozřejmě nejraději, kdybychom mohli, tak otevřeme všechno najednou. Ale není to možné, abychom měli nějakou kontrolu nad tím procesem, tak chceme ten plán, tak jak je nastaven, zachovat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu dodal ještě jednu věc. Přece víme to, že my jsme neměli ambice prodlužovat nouzový stav. My jsme to chtěli uhrát do 30. dubna s tím, že jsme chtěli pokračovat logicky, protože bojujeme proti epidemii, podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud z našeho úhlu pohledu rozhodl nelogicky, ale musíme to respektovat, samozřejmě.

Tím pádem vlastně byla specifická situace, kdy my jsme navrhovali tedy prodloužení toho nového zákona do 25. tak, aby to krásně tedy lícovalo s těmi opatřeními. Poslanecká sněmovna nakonec rozhodla jinak. Naštěstí, to si řekneme rovnou, rozhodla ještě v zásadě rozumně, protože toho 17. prostě není žádné katastrofální datum.

Kdyby se přistoupilo na ty návrhy, které tam byly velmi nezodpovědné, na začátek května, tak to by samozřejmě byl problém, protože v tu chvíli bychom byli v situaci, kdy bychom řešili, jakým způsobem vlastně nechat ještě zavřené některé obchody a některé klíčové aktivity. Ale naštěstí tedy do toho 17. se drtivá většina z nich otevře a zůstávají nám tedy restaurace, hotely, zůstávají nám tady opatření v cestovním ruchu, některé zoologické a tak dále, botanické, dendrologické zahrady včetně tedy vnitřních prostor, což podle našeho názoru už je možné dojet, naštěstí tedy, podle tohoto zákona o ochraně veřejného zdraví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Přesně tak. Ještě bych upozornil, že od 11. 5. se prakticky, nebo ne prakticky, fakticky se otevírají veškeré obchody včetně obchodních center, obchodů nad 2,5 tisíce metrů. Takže pokud jde o maloobchod jako takový, tak ten se rozvolňuje 11. 5. a tam nezůstává nic. Takže platí pouze to, jak o tom hovořil pan ministr Havlíček.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, prosím. Novinky.cz, Renata Bohuslavová.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den, pane ministře, já se opět ještě vrátím k tomuhle, omlouvám se, že se kolem toho pořád točíme, ale vy jste přece argumentovali tím, že pražský městský soud rozhodl nikoliv o obsahu, ale o té formě. Vy jste to říkali několikrát, že on přece řekl, že pokud jsme v nouzovém stavu, tak se musíme řídit podle krizového zákona, nikoliv podle zákona o ochraně veřejného zdraví. To by tedy pro mě logicky znamenalo, že pokud 17. končí nouzový stav, tak následně vše, co bude poté, se bude řídit podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Proč tedy vůbec přicházíte s nějakým novým zákonem, když sám jste před chvílí řekl, že dokonce veškerá ta opatření vlastně v tom zákoně už teď máte? Já to nechápu, proč tady přichází vůbec nějaká další věc. V souvislosti s tím mě zajímá, když se to nepodaří ve Sněmovně tedy projednat, když tam budou zkrácené lhůty a podobné věci, tak to znamená, že se budeme řídit do té doby, než se ten zákon neschválí, tady zákonem o ochraně veřejného zdraví? To by mě zajímalo, prosím, tak mi to upřesněte a pak ještě řeknu jednu věc. Děkuju moc.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Rád to upřesním. Ano, my budeme postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento mimořádný zákon jsme přijali z toho důvodu, že zde byly různé obavy o to, jestli Ministerstvo zdravotnictví nebude zneužívat svou kompetenci, byť tomu tak samozřejmě naprosto není, a podobné debaty, které se vedly. Takže zákon je dočasný, stanovuje dané kompetence, je tam ta aprobace vlády, což v tom zákoně o ochraně veřejného zdraví není. Tam to vydává podle toho zákona ministr zdravotnictví a samostatně, byť jsem vždy dával to mimořádné opatření vládě na vědomí.

Zkrátka nastavili jsme to tak, aby tady byla maximální transparence, kontrola, aby nebyly jakékoliv pochybnosti, s tím, že v mezidobí, jak jsem o tom hovořil, byl schválen úkol, že do 30. září se připraví komplexní změna legislativy v tomto směru. To znamená novela zákona o bezpečnosti České republiky, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví.

Takže je to, řekněme, nějaké řešení, zlatá střední cesta tak, aby nebyly jakékoliv pochybnosti. Myslím si, že ten zákon, tak jak je napsán, tak je ústavní. My jsme ho konzultovali i s ústavními právníky a věřím tomu, že bude mít podporu, protože není zkrátka důvod, aby nebyl podpořen. Takže proto jsme s tím zákonem přišli.

Já jsem osobně přesvědčen o tom, že ta novela zákona o ochraně veřejného zdraví, jak jsme ji navrhli, tak byla zcela v souladu s Ústavou, že tam nebylo nic protiústavního. Ale zkrátka byl různý názor na vládě a hledáme nějaký kompromis. A v tomto směru ten kompromis, na základě kterého dnes vláda rozhodla jednomyslně, je tento překlenovací zákon a v mezidobí novelizace a víc času na novelizaci toho komplexního legislativního rámce.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych to ještě doplníl, protože paní Bohuslavová se ptala mimo jiné na to, proč ho přijímáme, když by se teoreticky mohlo jet podle toho zákona o ochraně veřejného zdraví. Ale ono by se podle něj nemohlo jet, my podle něj můžeme pouze dojet. To znamená, nás netrápí ten jeden týden, znova říkám, naštěstí nás netrápí ten jeden týden, protože už je tam relativně málo činností. Ale nedej bože, nastala-li by situace taková, že by se opětovně musela dělat opatření, která zde byla, tak tam už bychom s tím zákonem skutečně nevystačili, protože to jsou ty obchody, ta obchodní centra a tak dále. A to je to, o čem rozhodl ten soud, alespoň v tuto chvíli ten soud, že vlastně není možné dělat.

To znamená, my bychom teoreticky tím zákonem mohli jet dál, kdybychom dělali relativně malé omezení činnosti, respektive to, které vlastně je tam v tom posledním týdnu. Ale tohle si nemůžeme dovolit. My potřebujeme mít přece nějakým způsobem jistotu, že předtím, než bude, připusťme někdy v září, přijat ten robustní, klíčový zákon, bude-li tedy přijat, tak kdyby něco nedej bože nastalo v těch následujících třech, čtyřech měsících, abychom tady něco měli. A protože soud rozhodl, že nemůžeme jet zcela v tom plošném režimu v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví, no tak připravujeme toto. Toto je v podstatě akt, ke kterému jsme byli donuceni, a musíme zde něco mít do té doby.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych ještě k tomu upřesnil. Tento zákon přijímáme kvůli vyšší míře právní jistoty. My jsme samozřejmě nevěděli, jak rozhodne dnes Městský soud v Praze, jiný senát, který rozhodl jiným způsobem. Ministerstvo zdravotnictví uspělo, byť tedy vydalo mimořádné opatření o zavření škol, plošné mimořádné opatření samo Ministerstvo zdravotnictví, nevydala to vláda, a soud řekl, že v tomto směru je to v pořádku. Čekáme na písemné vyhotovení toho rozsudku.

Ale to jsme nevěděli, to jsme se dozvěděli dnes, že zkrátka Městský soud v Praze, jiný senát, zaujal jiný pohled. Takže judikatura v tomto směru je rozpolcená. Ale my jsme vycházeli z toho judikátu prvního Městského soudu v Praze pana předsedy Výborného. A tak, abychom měli, řekněme, vyšší míru právní jistoty, abychom splnili to, co třeba Městský soud v Praze v tom prvním rozsudku, řekněme, vyčítal, že by nemělo Ministerstvo zdravotnictví samo rozhodovat, ale měla by rozhodovat vláda a tak dále, tak jsme to aplikovali v tomto zákoně a konzultovali jsme to s ústavními právníky a je to vyšší míra právní jistoty, že ta opatření, která budeme vydávat podle tohoto zákona, nebudou napadena u soudu a nebudou zrušena.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobře, děkuju. Pane ministře, teď jenom jednoduše - 26. se poprvé sejde Sněmovna. Bude to trvat tak zhruba 30 dnů, než to projde prvním, druhým, třetím čtením. Znamená to, že prostě do té doby pojedete podle zákona o ochraně veřejného zdraví? Řekněte ano, je to tak, zřejmě.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ona se Sněmovna možná sejde ještě o týden dříve, ale to jenom pro upřesnění, budeme o to usilovat. Ale každopádně pokud zkrátíme všechny lhůty, tak se bavíme o týdnech, než se zákon přijme, a do té doby pojedeme podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ano.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Výborně, děkuju. Druhý dotaz, prosím, paní ministryně. Měli jste řešit na vládě otázku ošetřovného. Včera kolem toho byla docela show ve Sněmovně. Paní poslankyně Valachová přišla tedy s návrhem, který vy jste jí připravila. Nakonec nebyl přijat. Tak jak to dneska na vládě dopadlo, to jednání okolo ošetřovného? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká ošetřovného, tak my jsme to dnes řešili a budeme to řešit dál v pondělí. Takže uvidíme. Já pevně doufám, že pak budou mít rodiny konečně jasno.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak já o další dotaz poprosím Josefa Kopeckého z portálu iDnes.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Já mám dvě otázky. První: Nezaznamenal jsem, jestli se sociální demokracie, kromě toho, že byl jednomyslně schválen ten návrh pana ministra zdravotnictví, jestli sociální demokracie sdílí ten právní výklad, že i po ukončení nouzového stavu budou udržována omezení formou mimořádných opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Protože předseda vaší strany, paní ministryně Maláčová, pan Hamáček, vždycky zastával ten názor, že to má být podle krizového zákona, nikoliv podle zákona o ochraně veřejného zdraví, k čemuž se přiklonil i Městský soud v Praze. Takže jestli sociální demokracie sdílí ten pohled, že rozhodnutí učiněná po 18. květnu Ministerstvem zdravotnictví stačí k udržení vlastně právní platnosti těch opatření. A druhá věc na pana vicepremiéra Havlíčka, zda uvažujete o tom, že by stát nějakým způsobem se vložil do pomoci společnosti SmartWings, případně o vstupu do té společnosti, odkupu nějaký papírů, nebo jestli byste dávali nějakou bankovní záruku. Děkuju.

Jana Maláčova, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já asi začnu. Co se týká té otázky, jaký je pohled sociální demokracie: Za nás je v podstatě důležité, že ten zákon Ministerstva zdravotnictví, že se na něm podílelo také Ministerstvo vnitra, na jeho přípravě. Takhle to dává smysl. Důležitý je také bod, že potřebujeme aktualizovat ten krizový zákon tak, abychom byli na případné podobné situace do budoucna připraveni, abychom měli nový moderní zákon.

A co se týká toho dotazu, jak to bude po tom 17. květnu, tak jak jsem zaznamenala tu diskuzi na vládě, tak v tuto chvíli nám příliš těch omezení po 17. květnu nezbývá a otázkou příštích dnů je, na základě jakého právního základu je budeme jako vláda řešit. To znamená, jsou to ještě otevřené otázky a důležité je, že máme v tuhle chvíli shodu na tom zákonu Ministerstva zdravotnictví.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká SmartWings, ČSA. Já se netajím tím, že se domnívám, že vůbec historicky byla chyba to, že České aerolinie přešly z rukou vlastníka státu do soukromých rukou. To nechť zpytují prostě vlády před, já nevím, deseti patnácti lety, kdy toto všechno bylo ukonáno. A tak, jako dnes máme České dráhy, mohli jsme mít i České aerolinie.

Na druhou stranu respektuji to, to je prostě nějaký fakt, který je. V současné době diskutujeme o tom, do jaké míry SmartWings, ČSA je strategická infrastruktura nebo důležitá infrastruktura. Je faktem to, že to je společnost, která se dostala do fatálních problémů nikoliv tedy kvůli svému hospodaření, ale kvůli tomu, že ta situace je kritická v celé Evropě, a popravdě řečeno i v těch dalších týdnech nebo měsících nelze očekávat, že se to nějakým zásadním způsobem otočí.

Takže vnímáme i to, že je to je to společnost zabezpečuje 30 procent tržeb Letiště Václava Havla. Pochopitelně i dalším letištím, ať už jsou to Karlovy Vary, Brno nebo Ostrava. Je to klíčový přepravce našich osob, jezdí do důležitých destinací, do určité míry je to i vizitka České republiky. A vnímám i tady to, že ostatní země v Evropě, ale prakticky všude ve světě, já mám tady seznam opravdu všech leteckých společností, protože to spadá pod režim dopravy, se nějakou formou postavily k podpoře této, říkejme, strategické infrastruktury.

My budeme postupovat podobně jako v ostatních zemích. To znamená, pro nás je první varianta zřejmá, to znamená pokusit se udělat záruky za úvěry, tak jako to děláme s celou řadou dalších společností. To je prostě běžný nástroj, instrument státu. Děláme tak jak pro malé firmy, tak pro velké firmy. Můžeme diskutovat případně i nějaké přímé úvěry.

Pokud by ta situace nevyšla v tomto, a mělo-li by hrozit to, že ta společnost půjde nikoliv vlastní vinou tedy do insolvence, do krachu, a do určité míry tedy to i ohrozí Letiště Václava Havla, minimálně tady v tom v té stránce příjmové, z mého pohledu je k diskusi do této společnosti krátkodobě vstoupit. Nikoliv spekulativně, ale vstoupit tam tak, aby se ta společnost udržela, a následně z té společnosti v určité době zase vystoupit s tím, že ten stát by na tom mohl i vydělat.

V každém případně na to už Evropská komise vytvořila nástroj, který umožňuje zrychlený režim, a takto vlastně postupují všechny ostatní země v rámci záchrany svých lokálních aerolinek. Ale je to skutečně otevřená věc, musí se to detailně prodiskutovat, musí se tam udělat analýzy. Takže varianta kapitálového vstupu je až tou variantou poslední, ale je to věc, se kterou je nutné rovněž počítat, protože odmítám to, že nejlepší varianta je nechat tu firmu zkrachovat. Jsou ti, kteří toto tvrdí. Já si myslím, že je to národní aerolinie by neměly skončit tímto způsobem, nota bene v situaci, za kterou nemohou, nota bene v situaci, kdy prakticky neexistuje evropská země, která by nějakou formou nepodpořila svoje aerolinie.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A o další dotaz poprosím Jakuba Veinlicha z Blesku.

Jakub Veinlich, Blesk: Dobré odpoledne, já toho budu mít trošku víc. Zeptám se nejdříve pana ministr zdravotnictví. Pane ministře, už máte připravenou, popřípadě podali jste kasační stížnost proti tomu verdiktu Městského soudu v Praze? Pak by mě zajímalo: Mluví se tedy tady o tom, že nouzový stav má skončit s 17. května. Řeší se, zdali budou potřeba nějaká další pravidla. Už víte, jaká eventuálně mimořádná opatření byste museli řešit podle zákona o ochraně zdraví? Jestli půjdete zavádět nějaká nová nebo převádět některá, tedy jestli v tom budete muset pokračovat? Paní ministryně Maláčová bych se zeptal na ty odměny. Jsou skutečně vázány na to, že mají jít těm pracovníkům, abychom se nedočkali podobně toho, jako například ve zdravotnictví, když šly peníze do nemocnic, měly jít na platy, na zvýšení platů lékařů a zdravotnického personálu, nakonec se ale ukázalo, že k nim úplně nedoputovaly všechny. A pak mám dotaz na pana vicepremiéra asi Havlíčka, jestli jste vůbec tedy dnes, mluvilo se o ambicích prodlužovat ten nouzový stav. Ta myšlenka už tedy dnes po vládě definitivně padla? Protože někdy se mluví: Ano, možná prodloužíme, někdy neprodloužíme nebo něco podobného. A poslední věc: Dozvíme se už, a hlavně rodiče a děti, jak to bude letos tedy s dětskými tábory a tak dál? Pan premiér také mluví o tom, že vyjednáváte na vládě, aby tábory byly, definitivní stanovisko ale ještě dodnes nepadlo. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já začnu. Pokud jde o tu první otázku: Ano, Ministerstvo zdravotnictví podalo kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, proti tomu tady prvnímu rozsudku senátu předsedy Výborného. Takže ta kasační stížnost je podána, my určitě ji také zdůvodníme i veřejně, protože se domníváme, že tam i v tom procesním, v té procesní otázce nebyly všechny věci zkrátka v pořádku. Pokud jde o to, co by tedy chtělo být, my jsme tedy už debatovali tady vícekrát, zachováno poté, co skončí nouzový stav, tak znovu říkám, jsou to vnitřní prostory restaurací, které budeme chtít v regulaci zachovat do 25. května. Poté je budeme rozvolňovat. Jsou to hotely, ubytovací služby také stejně. Obě tyto oblasti jsou v zákoně o ochraně veřejného zdraví a jsme přesvědčení o tom, že tedy můžeme postupovat mimořádným opatřením podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Jsou tam obecně taxislužby, jsou tam živnosti, při kterých je porušována integrita kůže, to znamená různé tetování, piercing a podobně, zámky, hrady za přesně definovaných podmínek, to znamená vnitřní prostory těchto objektů, zotavovací akce pro děti do 15 let věku, opatření cestovního ruchu, zoologické zahrady, pokud jde o vnitřní prostory, a pak samozřejmě, řekněme, hromadné akce, což je asi možná to nejzásadnější spolu s rouškami, co zůstane i po 25. květnu. Protože tak jak vlastně zrušíme ta opatření 25. května, tak, řekněme, jediné dvě oblasti, které z našeho pohledu zůstanu skutečně regulovány, tak jsou hromadné akce, ty tisícové akce.

Víte, že dnes hovoříme o tom, že bychom chtěli navýšit ten počet povolených osob ze sta někam výše, možná až k 500, ale určitě to nebudou akce hromadné, tisícové, desetitisícové. To jsme jasně deklarovali s panem ministrem kultury. Takže takovéto opatření zůstane v platnosti bezesporu přes léto do konce do konce srpna. A pak jsou tam roušky, které regulujeme tedy, nebo nařizujeme tu povinnost podle zákona o ochraně veřejného zdraví mimořádným opatřením s těmi výjimkami, a tam, jak jsem řekl, plánujeme tu všeobecnou povinnost zachovat do 15. června s tím, že poté by bylo určité rozvolnění ve smyslu vnitřní vnější prostory tak, jak jsem to dnes i prezentoval.

Takže to jsou, řekněme, ty dvě základní oblasti, které i po té poslední vlně 25. května, tak jak budou vlastně rozvolněny ty restaurace, hrady a podobně, tak budou nadále v platnosti podle zákona o ochraně veřejného zdraví. A až bude přijat tento mimořádný zákon, tak pak bychom přijali ta opatření tedy podle tohoto mimořádného zákona.

Ale znovu říkám, není to věc, otázka týdne, nebo dvou týdnů. Ten zákon přijímáme do konce roku tak, abychom byli schopni reagovat na případné výkyvy v té epidemiologické situaci, které zkrátka zákonitě mohou nastat tím, jak se ta opatření celkově rozvolňují. Ale všichni věříme, že tomu tak nebude.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A ještě, pardon, vy jste chtěla… Ještě tady ta otázka od pana Veinlicha, co mířila ke mně. Čili ještě jednou ta data. Ano, počítáme, že poslední fáze bude 25. 5., že bude s největší pravděpodobností už mimo režim nouzového stavu, a vlastně chceme dodržet ten jízdní řád, který dnes je z našeho úhlu pohledu férově udělaný, a díky i němu tedy patříme mezi takzvané early opening countries. To znamená, patříme mezi země, které otevírají v té řekněme zrychlené fázi.

Mimo jiné dneska proběhla velká telekonference, osm tzv. inspirativních zemí ve světě, což jsou Rakousko, Dánsko, Norsko, Řecko, Izrael, Singapur, Austrálie a Česká republika, které vlastně patří mezi dnes největší inspirace v tom, jakým způsobem vlastně uchopit to uvolňování. Zajímavé je, že každý k tomu přistoupil trošku jinak. Já to říkám proto, že ty termíny, které jsou, jsou z našeho pohledu korektně nastaveny, a odpovídají tedy jak té zdravotní situaci, tak nechci říci i ekonomickým potřebám, samozřejmě by bylo nejlepší to otevřít ještě dříve, ale s ohledem na ostatní země, které třeba celou řadu věcí podcenily, zejména na začátku, tak patříme jednoznačně do skupiny těch zemí, které to otevírají ještě zavčasu.

Jakub Veinlich, Blesk: Já se omlouvám ještě, pardon, paní ministryně. Pane ministře, vy říkáte, že ta opatření, který se rozvolní po tom 25. květnu, abych vás citoval: „…budou s největší pravděpodobností po skončení nouzového stavu.“ To znamená, že vy stále ještě ve vládě nemáte jasně dáno, jestli o prodloužení nouzového stavu budete, nebo nebudete Poslaneckou sněmovnu znovu žádat?

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My se domníváme, že to nebude nutné. Ale nikdy člověk nemůže definitivně říct, že prostě nic. Já myslím, že důležité, co všechny přece zajímá, je to, jestli budou uvolněná 11. nebo 17. nebo 25. A jestli to jede v režimu zdravotního zákona, nebo krizového zákona, to přece 99 procent populace tolik netrápí. Důležité je to, že nedojde k porušení. My se domníváme v tuto chvíli, že už nouzový stav potřebovat nebudeme.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak a co se týká těch odměn v sociálních službách, tak my máme odhady, že se to týká, ty 5,2 miliardy korun, že se to týká 144 000 lidí, kteří pracují v sociálních službách, ať už první linie, nebo druhá linie. Zároveň ale je těch 5,2 miliardy maximální odhad, protože my v tuhle chvíli nemáme informace, kolik procent z těch lidí bylo v karanténě, na ošetřovačce nebo byli nemocní, protože se to bude týkat odpracovaných hodin.

Proto jsem říkala, pokud někdo pracoval celý měsíc plně, tak dostane 40 000, pokud tam byl covid a jedná se o pečovatelku. Pokud ale někdo pracovali jenom polovičku z toho, tak se to bude přepočítávat na tu hodinu, tak jak jsem vysvětlovala předtím. Zároveň víme, že 5 800 zaměstnanců bylo v zařízení, které jsme zavřeli. To znamená, pokud člověk nefungoval, byl na překážkách, tak se ho také odměny týkat nebudou.

A ta vaše otázka, jestli skutečně zajistíme, aby to dostali ti, kterých se to týká. Ano, proto jdeme přes ten paragraf 104 zákona o sociálních službách, který se týká mimořádných situací, a na rozdíl od toho běžného režimu, kdy se peníze v sociálních službách rozdělují podle takzvaného směrného čísla mezi kraji, to znamená ne podle reálných potřeb, ale podle směrného čísla, který si kraje v roce 2014 vyjednaly, tak se budou ucházet o ty částky přímo ta zařízení.

To znamená, že to byl úplně jiný systém než normální rozdělování peněz, a bude to právě na základě toho vyúčtování, nebo že každý ředitel nebo ředitelka toho zařízení napíše: Mám tolik lidí, kteří pracovali tolik hodin, jsou buď v přímé péči, nebo druholinioví. Nebo měli jsme covid, neměli jsme covid. A podle toho budou ty částky stanoveny podle počtu odpracovaných hodin. A my si to samozřejmě pohlídáme přes to dotační řízení, aby se ty peníze k těm lidem dostaly.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, prosím, Robert Müller, Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý večer. Já bych měl dotaz nejdřív na paní ministryní Maláčovou. Chtěl bych se zeptat k těm platbám na sociální pojištění, jednak proč to přichází až teď, když podstatná část ekonomiky stojí už dva měsíce a ten problém s cash flow je vlastně zásadní a ví se o něm vlastně dávno. To je jedna věc. A druhá věc, jestli když ty firmy budou muset doplácet v tom říjnu, tak jestli uvažujete o tom, že by se přeci jenom nějaká část, nebo třeba dokonce třeba jeden měsíc jako odpustil. Protože asi není úplně pravděpodobné, že ty firmy se stihnout nahodit během těch třech měsíců, kdy bude ten odklad. A pak bych měl, prosím, dotaz na pana náměstka Prymulu, jestli můžu k té Chytré karanténě. V Evropě vzniká takové sdružení států, které chtějí spolupracovat na něčem podobném, včetně Rakouska a Německa. Na tom, aby se tahle technologie trasování pohybu, té Bluetooth technologie, propojovala mezistátně. Pomohlo to otevírání hranic. Tak se chci zeptat, jestli se chci zeptat, jestli nějak se Česká republika do toho třeba bude chtít zapojit nebo jak na tom třeba spolupracuje. Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká toho dotazu na odklad sociálního pojištění, tak je potřeba říci, že jsme vlastně okamžitě nastartovali program Antivirus, který v áčku pomáhá firmám, které jsme zavřeli. Tam se platí 80 procent superhrubé mzdy na každého zaměstnance. Nebo pro ty firmy, které měly zaměstnance v karanténě, to samé, 80 procent superhrubé mzdy v béčku. To jsou ty takzvané související hospodářské potíže a tam platíme firmám, které mají zaměstnance na překážkách 60 procent superhrubé mzdy. To byla fáze jedna.

Fáze dvě, teď odklad sociálního pojištění, ten přichází nyní, protože jsme to, říkám to úplně upřímně, dopilovávali a chtěli bychom, aby tam byl soulad s Antivirem. A zároveň říkám, že v příštích dnech možná týdnech, možná týdnech připravíme a schválíme na vládě, bude to změnou zákona, bude to novela zákona, přijdeme s tím Antivirem céčkem. A tam chceme odpouštět sociální pojištění. Pravděpodobně tam bude kritérium 30 procent pokles tržeb v meziročním srovnání, březen až duben 2020, březen až duben pravděpodobně 2019.

A proto je důležité říci, že u odkladů v tuto chvíli neuvažujeme o odpuštění. To má být skutečně odklad, pomoc s likviditou. A pak ten Antivirus céčko, pokud jsou firmy skutečně celou tou krizí významně zasaženy, v tuto chvíli diskutujeme, diskutujeme, to je důležité říci, o třicetiprocentním propadu tržeb, tak pak by bylo možno vlastně tu pomoc firmám s cílem podpory zaměstnanosti, to je klíčové, s cílem podpory zaměstnanosti, vlastně má to být cílený program zaměstnanosti, a pak by to bylo možné firmám odpouštět na toho daného pracovníka.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dodal bych k tomu jenom a potvrdil bych přesně to, co řekla paní kolegyně Maláčová. My to musíme dávkovat postupně. Vy jste řekl v zásadě správně, firmy mají problém s cash flow. Ale ony ho budou mít ještě za tři měsíce, ony ho budu mít ještě za půl roku. Já si dokonce troufám tvrdit, že ho budu mít ještě za rok.

To znamená, my dnes musíme připravovat programy, které jsou střednědobého charakteru, dokonce i dlouhodobého charakteru, a musíme to dávkovat, řekněme, podle priorit. Ať už to ze začátku byli živnostníci, ať už to byly prostě záchranné programy v podobě ošetřovného, ať už to byly programy typu prostě kompenzace mezd v rámci velmi dobrého programu Antivirus nebo teď ty programy, které chystáme, jako jsou prostě různé odklady nebo nájemné a tak dále.

A toto je podstatě v dalších měsících další záchranný kruh, který pomůže. A pochopitelně budeme muset přemýšlet nad tím, jakým způsobem budeme ještě fungovat dále v těch dalších měsících. Mimo jiné i proto se vlastně schválil ten rámec záruk až do výše v tuto chvíli 500 miliard korun v rámci Covidu trojky nebo 150 miliard korun v rámci Covidu Plus, což jsou dlouhodobé programy záručního charakteru, a v tuhle chvíli už se dívám, jak jimi budeme sanovat prostě problémy, které firmy budou mít nepochybně prostě na podzim nebo dokonce začátku příštího roku.

Čili my to rozkládáme průběžně a já jsem přesvědčen, že přichází v naprosto pravou chvíli, to znamená v momentě, kdy se vlastně otestuje, vyzkouší Antivirus, naváže na to prostě tento program tohoto sociálního odkladu. A je to velmi dobrý program ve smyslu právě toho, že to je brutálně jednoduché. To znamená, nám se na tom líbí to, že skutečně se nezaplatí v tu danou chvíli, a defacto to není nic jiného než státní úvěr.

To znamená: Buď ho realizujeme tím, že si někdo zažádá o ten úvěr, například přes různé schéma, alias COVID 3, a čeká, jestli mu to jeho banka schválí. V tuto chvíli vlastně my mu říkáme: Ten stát ti dá rovnou zdroje. Podle našeho názoru je to férově odúročené. Jsou to čtyři procenta, což když si propočteme, tak je to za ty tři měsíce jedno procento.

Takže v tomto vlastně ten podnikatel má okamžitě právo a možnost si to okamžitě vyčerpat. A když někdo řekne, ale dáváte tam 3 procenta nebo 4 procenta v tomhle teda případě, chcete na tom ještě vydělat. To není kvůli výdělku. Ale my pochopitelně nechceme, aby se tam přihlásily firmy, které prostě mají stoprocentní tržby, nebo dokonce 120 130 procent, které jedou velmi dobře a jenom si odloží na úkor státu.

A jenom podotýkám jednu věc: 30 miliard korun se odvede v rámci sociálního placeného zaměstnavateli. Měsíčně. To znamená, kdybych teoreticky připustil variantu, že by si ho vzaly všechny firmy, což samozřejmě nastane, tak je to 90 miliard korun za tři měsíce. Ono to samozřejmě bude méně. Ale já tím jenom chci říct, že to je obrovská částka, se kterou ten stát v danou chvíli nemůže počítat. Takže proto to vlastně dávkujeme.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já ještě jestli můžu přesně, tak doplním: Ona je to v podstatě levná půjčka pro firmy v potížích, protože předpokládáme, že ty, co nemají potíže, tak nebudu odkládat pojištění, i když je to za levný úrok, tak za úrok. A jenom využiju té příležitosti, abych vás seznámila s aktuálními čísly programu Antivirus.

Tak my jsme dostali k dnešnímu dni 43 317 žádostí o vyúčtování, z nichž 34 829 bylo proplaceno, což je 80 procent. A proč je to pouze 80 procent? Tak říkám na rovinu, že největší problém máme v Praze, kde byl největší nápor. Jenom v Praze jsme dostali z těch 43 tisíc téměř 11 tisíc žádostí. My jsme minulý a předminulý týden udělali razantní personální opatření tak, aby Praha nepokulhávala za zbytkem, i když částečně to pokulhávání je srozumitelné, protože Praha dostala čtvrtinu všech žádosti o vyúčtování. A v posledních dnech nám opravdu ten počet proplacených žádostí za Prahu razantně narostl.

Co se týká počtu podpořených osob, tak je to 320 000 pracovních míst, které jsme za březen, za březen podpořili. Samozřejmě jsou to nízké částky, protože se jedná maximálně o dva týdny, na které si v měsíci březnu mohly firmy žádosti posílat. Předpokládáme, že za duben to budou úplně jiná čísla, protože už tam bude větší počet firem a samozřejmě i větší částky na ta podpořená pracovní místa.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli se mohu vyjádřit k té Chytré karanténě. My jsme, tak jak už tady pan vicepremiér Havlíček zmiňoval, měli konferenci, kde pan premiér se účastnil telekonference s osmi dalšími premiéry úspěšných zemí, a byly tady diskutovány systémy, jak rozvolňovat ta opatření a jak pokračovat. A ukazuje se, že jakési formy chytré karantény jsou prakticky ve všech těchto zemích. Co se týká asijských zemí nebo Izraele, tak tam jsou v tuto chvíli ty systémy mnohem detailnější, než ho používáme my tady.

Tady ten systém, který my používáme v rámci vzpomínkových map je poměrně neadresný. Na druhou stranu takový prostředek, jako je eRouška, už je velmi obdobný tomu, co používá třeba Izrael a další země. To znamená jsou to systémy, které už používají třeba geolokaci nebo používají Bluetooth. A je nepochybně zájem, aby tady vznikl nějaký centralizovaný evropský systém, kde bychom byli schopni tyto informace sdílet, protože je plán, že hranice tady nebudou uzavřeny stabilně. Dojde k tomu, že tady bude migrace přeshraniční, a je logické, že v tomto případě by lokalizovaná eRouška, nebo podobný systém, byla hendikepována.

Takže určitě bude probíhat diskuse. My budeme mít zájem se do těchto projektů zapojit a v tuto chvíli jak Google, tak Apple vytvořily v podstatě strategii, kdy podporují státní projekty. Nejsou to projekty soukromé a myslím si, že k tomu dojde. Samozřejmě to bude vyžadovat aktivní přístup obyvatel, souhlas a podobně. Ale je to cesta, která umožní podstatně přesnější lokaci ve srovnání třeba s těmi vzpomínkovými mapami, které používáme doposud.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: A z dnešní tiskové konference je to vše. Děkujeme, hezký večer.