Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 7. ledna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády, Nejprve bych o slovo chtěla požádat ministra zdravotnictví pana Jana Blatného.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, milé dámy, vážení pánové. Na dnešním mimořádném jednání vlády bylo zejména rozhodnuto o tom, že stávající nastavení ochranných opatření bude pokračovat. Dohodli jsme se, že budou pokračovat do 22. ledna.

Jedná se především o prodloužení těch ochranných opatření omezujících volný pohyb, prodej, poskytování služeb a tak podobně s tím, že předpokládáme, že ta opatření tak, jak byla nastavena od 27. 12., by se měla projevit nejpozději v průběhu příštího týdne. V případě, že je všichni budeme dodržovat, potom je tato šance velmi reálná. Jestliže by došlo k zásadnímu zlepšení, nebo zhoršení v průběhu příštího týdne, nedá se vyloučit, že to bude vláda ad hoc řešit i v průběhu toho příštího týdne, nicméně o prodloužení bylo rozhodnuto do 22. 1.

Stejně tak bylo rozhodnuto o prodloužení opatření o omezení provozu škol a školských zařízení. Tam jsou jenom drobné změny, které umožňují například některé zkoušky nebo konzultaci jedna k jedné v rámci vysokých škol a podobné drobnosti. Jinak k žádným změnám nedochází. Do základních škol chodí tedy prezenčně jenom žáci prvního a druhého ročníku i nadále. Žáci devátého ročníku nebo maturanti zatím do škol nechodí. To znamená, že tam žádná změna není.

Opatření o činnosti zdravotnických zařízení umožňují nově návštěvy v jak zařízeních dlouhodobé a následné péče, kde je režim v podstatě stejný, jako například v domovech seniorů – zjednodušeně tedy test a respirátor – nebo na lůžkách akutní péče, kde jsou nutná hygienická a protiepidemická opatření, zejména respirátor.

Bylo také prodlouženo mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví a i nadále po 15. lednu budou prováděny antigenní testy, které budou pro občany k dispozici bezplatně. Budou hrazeny ze zdravotního pojištění a bude možnost je provádět opakovaně, tak jako dosud.

Musíme si uvědomit, že právě antigenní testování je něco, co nám pomáhá, co je schopno zachytit v populaci osoby, které by mohly nemoc dále šířit a neví o tom. Jsme první zemí, která takto postupuje, i když to naoko zvyšuje hodnoty nově diagnostikovaných pacientů. Uvědomme si, že kdybychom tyto antigenní testy neprováděli, tak by ta denně reportovaná čísla byla zhruba o čtvrtinu nižší, což činí srovnání s ostatními zeměmi poměrně problematické. Nicméně v tomto testování chceme pokračovat, protože má i nadále potenciál snížit virovou nálož v populaci.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr průmyslu a obchodu a dopravy a vicepremiér pan Karel Havlíček. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den všem. Já budu dnes stručný, soustředím se pouze na jednu jedinou věc a to jsou horské areály, které se v posledních dnech a hodinách velmi intenzivně diskutují. My jsme v průběžném kontaktu s Asociací horských středisek. Je faktem, že jsem se pokoušel navrhnout variantu takovou, kdy by za určitého systému a určitých podmínek bylo možné uvolnit, respektive umožnit řízený systém lyžování. Na druhou stranu respektuji argumenty, které jsou na stole s ohledem na počty nakažených a s ohledem na to, jak je to nastaveno v jiných zemích.

V každém případě já jsem vždycky říkal, že pokud budou určité restrikce, tak ten samý den, a to dodržujeme od podzimu, vystoupíme a řekneme, jaké budou kompenzace. A ta zpráva lepší je taková, že jsem byl pověřen vládou, abych okamžitě začal připravovat speciální kompenzační program právě pro ski areály, pro poskytovatele těchto služeb, které budou mimo stávající režim podpory přes zaměstnance, případně přes nájemné.

A když říkám okamžitě, znamená to, že ještě dnes odpoledne se sejdeme společně s panem premiérem, s paní vicepremiérkou za mé účasti a za účasti pana Knota, šéfa Asociace horských středisek. Okamžitě začneme formulovat parametry tohoto programu tak, abychom ho v následujících hodinách, maximálně jednotkách dnů, dali dohromady, a já bych byl rád, abychom ho v pondělí na vládě představili a schválili.

A to proto, že horská střediska, respektive provozovatelé ski areálů, jsou v naprosto specifické situaci. Oni mají možnost provozovat areály v řádech jednotek měsíců, ne-li dokonce týdnů v roce, a oni musí tím pádem pokrýt náklady na celý rok z toho, co vydělají v těchto dnech, v těchto hodinách. A protože v těchto dnech nemohou vydělávat a jejich režim je odlišný od běžného obchodu, služeb, restaurací atd., na což máme, podle našeho názoru, postavené programy velmi dobře a je i vidět reakce z trhu od podnikatelů, že programy, které jsme představovali v těch posledních dnech a týdnech, jsou kvalitní a jsou pro ně uchopitelné a do značné míry jim skutečně budou kompenzovat velké množství nákladů. Na druhou stranu je pravda, že tyto programy nejsou určeny pro takto specifickou činnost.

Abychom si rozuměli, jedná se o 450 ski areálů v České republice, z nichž 150 jsou ty větší areály, 300 areálů je zařazeno do té kategorie menších. Tato skupina přináší české ekonomice, nebo tato aktivita, činnost, 13 miliard korun do rozpočtu, obslouží 2,5 milionu zákazníků, lyžařů tedy myslíme, a zaměstnává 45 000 lidí. Čili není to segment, který bychom měli jakýmkoliv způsobem podceňovat, a já jsem rád, že můžeme na tom začít okamžitě pracovat.

Nepůjdeme cestou německou, která nejenom, že zavřela areály, ale dokonce s ohledem na to, co by hrozilo, podobně jako třeba v České republice, ještě zamezila příjezd k těm areálům. Chceme, aby turisté nebo ti, kteří se tam chovají korektně, aby měli možnost tam dojet a aby měli možnost prostě alespoň nějakým elementárním způsobem vyplnit svůj volný čas v rámci pobytu v přírodě.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dotazy prosím, Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych měla několik otázek na pana ministra Blatného. Jednak co se týče očkování. Dnes by měla dorazit ta další dodávka Pfizeru. Tak jestli je v České republice? A kolik vakcín je k dispozici aktuálně? A potom také Moderna, kterou včera schválil evropský úřad, tak jak tady bude probíhat to zajišťování pro Českou republiku, kdy by Česká republika měla dostat první tyto vakcíny? Potom vy jste hovořil o tom, že pokud by se situace rapidně zhoršila, nebo zlepšila, tak příští týden může vláda ještě jednat. Tak jak moc blízko jsme nějakému dalšímu, tvrdšímu omezení, které vidíme v některých dalších státech. Jako je například navštěvování jiných domácností úplně, zákaz vycházení do určitého kilometru a podobně. A zároveň také tím, jak rostou počty hospitalizovaných, jestli neuvažujete znovu o pracovní povinnosti pro mediky a podobně. Nebo povolání vojáků při pomoci v nemocnicích a podobně. Jaký je vlastně aktuálně plán třeba i s tou polní nemocnicí v Letňanech? Jestli je opět na stole to, že by byla využita? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká očkování, tak ta vakcína nebo ta dávka vakcíny, která měla od Pfizeru do České republiky dorazit dnes, tak dorazila již v úterý. Takže všechny ty dávky na tento týden dorazily do České republiky do očkovacích center v úterý.

Máte pravdu, že Moderna byla schválena Evropskou lékovou agenturou a Evropskou komisí. Původně bylo plánováno, že do České republiky v lednu bude dodáno až 80 000 dávek. Potvrzeno je zatím 20 000 ve dvou rozdělených dávkách. To by mělo přijít tedy tento měsíc. Samozřejmě se snažíme o to, aby se ta čísla zvyšovala. Snaží se o to všechny země v rámci Evropské unie, ale musím říct, že potvrzeno je zatím jenom 20 000.

Pokud se týká omezení toho, co by se mělo dít dále, vždycky je možno ta opatření ještě nějak upravit. My jsme se rozhodli, že na pondělní jednání vlády připravíme detailní informaci, která umožní  srovnání všech okolních zemí, jak se, pokud se týká jejich epidemické situace i u nich existujících opatření tak, aby členové vlády měli detailní přehled o tom všem, co my samozřejmě každý den sledujeme. Ale chci, aby toto bylo prezentováno i všem členům vlády. A potom na základě tohoto jednání a ve spolupráci s Ústředním krizovým štábem, s Ministerstvem vnitra, potom budeme se rozhodovat, jakým způsobem půjdeme dál.

Máte pravdu v tom, že samozřejmě lze ta ochranná opatření dále zpřísnit, například v tom režimu, o kterém hovoříte v Německu a v dalších zemích. Na druhou stranu podle epidemické situace a podle toho, jakým způsobem se ta nemoc chová v populaci, tak chceme mít ta data v průběhu příštího týdne, protože to bude ta doba, kdy se buď plně projeví, pakliže je budeme dodržovat, anebo neprojeví, pakliže je nebudeme dodržovat, ta opatření, která byla nastavena 27. prosince.

Pokud se týká pracovní povinnosti, tak je to vlastně velmi podobné. V současné době řada krajů zavádí pracovní povinnost pro studenty středních škol. Jedná se o redistribuci případně pacientů i personálu a posílení personálu z jiných zdrojů. O tom rozhoduje a jedná velmi intenzivně Národní dispečink intenzivní lůžkové péče pod vedením pana profesora Černého a krajští koordinátoři.

A je zvažováno i spuštění té záložní nemocnice, o které mluvíte. Ale toto je krok, který je jako jeden z posledních. A je to nicméně nastaveno tak, že v průběhu dnů je možno, když by bylo potřeba, tuto nemocnici spustit. Podobně by to bylo i s nemocnicí v Brně. Zatím ten pokyn dán nebyl.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Prima.

Jaroslav Gavenda, CNN Prima News: První dva dotazy mám na pana ministra Blatného, ty další dva na pana ministra Havlíčka. Jestli můžu začít tedy ski areály. Jestli byste, pane ministře, jenom dovysvětlil, podle jakého klíče jste se rozhodovali, že se neotevřou. Jestli by tam hrozilo tedy šíření nákazy covid-19. Druhá otázka téma restaurace. Jestli už se ví, podle čeho a kdy se bude rozhodovat o jejich otevření, jestli jednáte se zástupci restauratérů. Na pana ministra Havlíčka poprosím cestovní kanceláře. Příští týden by měl být představen speciální program zaměřený na pojištění, že by cestovní kanceláře nemusely ručit vlastními zdroji, tak jenom jak to bude vypadat? A poslední dotaz, vím, že to nebylo tématem vlády, jestli byste jako vicepremiér mohl okomentovat včerejší dění ve Washingtonu. Vím, že se k tomu vyjadřoval na twitteru pan premiér. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Stran ski areálů, tak jedná se, a koneckonců to všichni z nás vidíme i z těch dostupných fotografií a často i z vlastní zkušenosti, že ski areály v současné době rozhodně nejsou místy, kde by docházelo k omezování sociálního kontaktu. Takže to je ta hlavní věc, která vede k tomu opatření. Na druhou stranu, jak se vyjádřil pan vicepremiér, v žádném případě to nelze zlehčovat a nelze podceňovat situaci těch, kteří ty areály provozují. Takže je snaha se s nimi domluvit tak, abychom společně zabránili nežádoucímu, a přitom udělali vše pro to, aby lidé, kteří ty ski areály provozují, na tom nebyli škodní.

Restaurace jako jedna z mála oblastí je prokazatelně místem, a z principu, to není nic proti restauracím, ale je to místo, kde se lidé setkávají v blízkosti, kde nemohou mít roušky, protože konzumují jídlo nebo pití. A je i ze zahraničních studií vidět, že toto je místo, kde je riziko nákazy zhruba dvojnásobné oproti běžnému setkávání. Ve stupni číslo pět nikdo o otevření restaurací neuvažuje. Nejenom v naší zemi, ale v žádné jiné zemi. Takže o restauracích jsme zatím nijak nejednali.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, co se týká nového programu, který připravujeme společně s Ministerstvem pro místní rozvoj pro cestovní kanceláře, tak věřím, že ho zvládneme představit v pondělí. Je to po jednání s jejich zástupci a týká se to záruky Českomoravské záruční rozvojové banky v rámci povinného pojištění, přičemž v pondělí představíme detaily. Ale tím cílem je přenést na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku v maximální možné míře rizika plynoucí z pojištění, a to tak, aby nemusely cestovní kanceláře vkládat hotovost do toho pojišťovacího režimu. V pondělí to detailně představíme.

Co se týká Washingtonu a toho, co se tam děje, tak je to samozřejmě nesmírně smutné. V tuto chvíli, tak jak máme informace, tak je to již celé pod kontrolou. K tomu nemáme detailní informace, co vlastně tam proběhlo, s výjimkou toho, co se informuje přes média, případně jaké máme zprávy z ambasád.

Samozřejmě je to politováníhodná skutečnost a do značné míry není vlastně i vyloučeno, že ty důsledky a ty aktivity, které tam provádějí, byť to na první pohled tak nevypadá, ale mohou být spojené i s tou situací covid, která je. To znamená, lidé jsou ve světě obecně, a my to vidíme, vidíme to nejenom v České republice, v Německu, na Slovensku, ve Spojených státech, jsou logicky, tak jak covid pokračuje, nervóznější, jsou frustrovanější.

Je zcela zjevné, že lidem ve světě docházejí zdroje, mají obavu o práci. Toto všechno, jakkoliv nechci filozofovat, může samozřejmě mít i konsekvence s tím, jakým způsobem se poté chovají a jakým způsobem se třeba některé věci řeší. Takže není to samozřejmě dáno jako důsledek covidu, ale nepochybně chování lidí covid mění a vidíme to dnes a denně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den, já mám otázku nejprve na pana ministra Blatného: Kolik je aktuálně očkovaných lidí? A potom je tu zájem ze stran velkých firem, respektive hlavně závodů, aby sami zřizovaly svá očkovací centra. Tak jestli i s tím počítal strategický plán, nebo jestli jste se touto myšlenkou vůbec zabývali. A v případě, že ano, jak by to vypadalo? Protože přeci jen ta distribuce musí jít právě přes váš rezort. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Co se týká odpovědi na vaši první otázku, to znamená, kolik je zaočkovaných osob, tak ke včerejšímu večeru bylo vykázáno, to znamená, ty nemocnice poslaly zpětně informaci o tom, že vakcína byla podána zhruba 20 000 lidí z těch 33 000 dávek, které do České republiky do konce minulého měsíce přišly. Ta úterní dávka do toho zatím započítána není.

Jedná se zejména o to, že činíme všechny kroky, já jsem na to opakovaně upozornil vedení námi zřizovaných nemocnic i hejtmany, zítra bude v této záležitosti i webexové jednání, že je nezbytně nutné vykazovat tato vyšetření nebo tato očkování v den, kdy byla provedena, protože zatím zřejmě některé nemocnice ta vyšetření vykazují se zpožděním.

Některé nemocnice ještě nepoužily všechny ty dávky, které dostaly, což považujeme za chybu a je potřeba, aby se očkovalo co nejrychleji. Kapacity na to při těch dávkách, které teď máme, jsou. Takže na tomto budeme trvat.

Na druhou stranu jsou jistě země, které podaly více očkovacích látek, ale je v Evropě i řada zemí, které zahájily očkování daleko později než my. Takže jsme někde mezi těmito dvěma extrémy a děláme všechno pro to, aby se co nejdříve vyočkovaly všechny ty dávky. Jinými slovy, aby v době, kdy přichází nová dávka, ideálně byly použity všechny vakcíny z dávky předchozí.

Počítáme i s využitím center, která budou zřizovat zaměstnavatelé, zejména velké podniky. Hovořili jsme o tom i s některými hejtmany. Zájem mají samy velké podniky, které do české ekonomiky výrazně přispívají. Jen upozorním na to, že v tomto případě se jedná vlastně většinou o zdravé osoby v průměrném věku, kdy většina z nich nebude zdaleka patřit do rizikových skupin. Takže toto bude pravděpodobně až v průběhu jara nebo koncem jara.

Jednáme nicméně s pojišťovnou o tom, aby mohla i tato centra očkovat. Náš požadavek bude, aby bylo umožněno očkování a úhrada i v zařízeních, která v současné době nemusí nutně být smluvními partnery zdravotních pojišťoven, protože chceme maximalizovat síť, která bude v době, kdy tady budou miliony vakcín měsíčně, schopna očkovat tak, abychom všechny vakcíny co nejdříve využili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dota ČTK.

 Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, chtěla bych se zeptat pana ministra. Mohl byste popsat změny v návštěvách nemocnic a sociálních zařízení, od kdy mají platit? A potom ještě termín konce opatření se kryje s koncem nouzového stavu. Jestli podle toho jste i vybírali a jestli budete žádat Sněmovnu o další prodloužení. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ty změny se týkají zejména zdravotnických zařízení, protože v rámci zařízení sociálních služeb došlo k prodloužení. Ale nebyly umožněny dlouhodobě návštěvy ve zdravotnických zařízeních, takže když váš příbuzný ležel v běžné nemocnici, tak jste se k němu nemohla dostat, nebo například v léčebně dlouhodobě nemocných. Takže toto jsme umožnili za podmínek, které zajistí, aby ta návštěva nebyla pro toho člověka rizikem.

Výjimku z těchto opatření mají lidé v terminálním stádiu onemocnění, kde návštěvy upravujeme jen běžnými hygienickými opatřeními a chceme zajistit, aby se tito lidé na sklonku svého života mohli se svými příbuznými setkat.

A ta druhá otázka byla nouzový stav. Ano. Uvedli jsme toto datum právě proto, že je to konec nouzového stavu. To nevylučuje, aby i do té doby došlo ještě k nějakým změnám, jak jsem už řekl. Dvaavacátého je ještě za určitou dobu, ale je velmi pravděpodobné, že v tuto dobu bude stupeň 5 nebo minimálně 4 trvat, a s ohledem na současný vývoj epidemické situace v rámci celé Evropy je velmi pravděpodobné, že bude potřeba nouzový stav prodloužit, tak jako to dělá například Německá spolková republika, která něco, čemu oni říkají epidemický stav, má zákonem dán od března minulého roku do března tohoto roku. Takže dokonce na celý rok, tam byli ještě daleko striktnější, než jsme my. Myslím si, že to bude potřeba, ale k tomu se vyjádříme, až to bude úplně aktuální.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě televize Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Ještě jeden dotaz, prosím. Týká se to sanitek, ty se potýkají právě s nedostatkem kapacit. Problém konkrétně ve středních Čechách, kde se čeká až hodinu než přejedou k pacientovi. Bude se problém nějak řešit?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jednotlivé záchranné služby jsou v gesci krajů, každý kraj má svoji záchranku řešenou trochu odlišně. A jak jste koneckonců zaznamenali i myslím ve vašich reportážích, tak tam, kde je to zdržení delší, tak jsou to vždycky pacienti, kteří jsou s nejnižší prioritou. Ani v těch krajích, které jsou extrémně zatížené, je to například kraj, o kterém jste mluvila, tak se nestane, že by pacient, který potřebuje okamžitou pomoc, nebyl ošetřen. Ale ti pacienti, u kterých je možno, u kterých to ten operátor vyhodnotí tak, že má nižší prioritu, tak je možno v současné době čekat delší dobu, to je pravda. A na druhou stranu jsou i v rámci Evropské unie země, kde budete čekat i třeba šest až sedm hodin. Tak takto ten stav u nás není a nebude, takovéto riziko pro naše lidi určitě nehrozí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pane ministře Blatný, já bych měla ještě jeden dotaz ohledně nedostatku tuberkulínek. Jestli jste to řešili, protože domovy pro seniory sice dostanou v týdnu vakcínu, ale stříkačky shání až na Slovensku. Například v Německu už zakázali právě jejich vývoz, tak jestli jste to nějakým způsobem řešili, děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Správa státních hmotných rezerv dostala za úkol nakoupit množství těchto přípravků zhruba pro pokrytí padesáti procent množství té vakcinace jako nějakou zálohu. To znamená, to bylo něco, co jsme udělali nad rámec těch opatření a těch dodávek, které jsou plánovány z Evropské unie. Část tohoto zboží přijde v průběhu ledna, nebo velká část tohoto zboží přijde v průběhu ledna.

Dostaly také pokyn nemocnice už v průběhu prosince, aby se předzásobily, což se stalo, protože vidíme, že je velký zájem, a i když jsme sháněli právě přes státní rezervy, tak jsme byli uvědomeni těmi dodavateli, kteří jsou v rámci Evropské unie, neorientovali jsme se na dodavatele z jiných oblastí právě proto, abychom si byli jisti kvalitou a dobou dodání, tak jsme byli informováni, že právě veliká poptávka po českém trhu jde z nemocnic. Takže nemocnice jsou předzásobeny.

Myslím si, že na ten počet, který bude očkován v lednu a únoru, v České republice je dostatek tohoho materiálu a mezi tím nejenom se doplní ty zásoby ve státních rezervách, ale měly by přijít v průběhu zhruba dvou měsíců i dodávky, které jsou objednány z Evropské unie v souvislosti s objednanými vakcínami. Tam se jenom jedná o obrovskou dávku pro celou Evropskou unii, její logistika je složitější, proto trvá déle. Ale samozřejmě i na to se pamatovalo a tento materiál je k vakcínám objednán i v rámci toho evropského kontraktu .

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, pane ministře Blatný, já bych se ráda zeptala na aktuální stav v trasování nakažených. Daří se vytrasovat všechny kontakty?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Například ke včerejšímu dni, kdy bylo zhruba přes 16 000 těch osob, které by měly být kontaktovány, tak se do čtyřiadvaceti hodin podařilo zhruba 12 000. Berte to, jsou to, není to přesně na jednotku. Je to číslo, které jsem dnes zjišťoval u hlavní hygieničky paní doktorky Rážové. To znamená, bavíme se o zhruba sedmdesátiprocentní úspěšnosti během 24 hodin, což si myslím, že při těch obrovských počtech je fantastický výsledek a patří moje poděkování všem, kteří se na tom podílí.

Je řada zemí, která i v rámci Evropy buď úplně rezignovala na trasování, nebo jim funguje daleko hůře než u nás. Vzpomeňme se na podzim, kdy jsme si mysleli, že ve chvíli, kdy bude přes 6 000 nakažených denně, že nebudeme schopni trasování zajistit. Tak to se neděje. Ta úspěšnost je velká a aby se to ještě zrychlilo, tak se nyní zavádí systém zasílání automatizovaných SMS zpráv, které toho uživatele nebo toho, kdo má být kontaktován, okamžitě informují ještě dříve, než bude ten telefonický hovor.

Také si musíme uvědomit, že ty počty, o kterých mluvíme, jsou částečně zkreslené, protože ve chvíli, kdy ten telefonující, ten člověk z toho call centra kontaktuje rodinu, kde je třeba, kontaktuje rodiče, který udal telefon, ale ta informace, to trasování se potom týká třeba i dětí v té rodině, tak vlastně ve své podstatě je kontaktováno daleko více lidí, ale do toho systému je zařazen, vzat jenom ten jeden rodič, který je zkontaktován. Takže i tato čísla vlastně jsou ještě o něco nižší, než je reálná situace, a přesto si myslím, že jsou velmi dobrá.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Mám ještě doplňující otázku: Ty trasovací kapacity jsou teď dostatečné, nebo sháníte stále další zaměstnance na hygieny, případně pomáhají vám dobrovolníci?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ty kapacity jsou zvýšeny. Jedná se o lidi, kteří nejsou jenom z hygien, je tam i velká pomoc například Armády České republiky a některých dalších i mimo státní správu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A teď dotazy prostřednictvím videokonference. Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat, jestli jste na dnešní mimořádné vládě řešili i ten přesun deseti miliard pod Ministerstvo obrany, případně jestli už je jasné, kdy na jednání vlády to bude zařazeno, jestli na to příštím, nebo přespříštím, a jestli jste už vyřešili ty technické nedostatečnosti nebo problémy. Děkuji. A dále další dotaz, server iRozhlas dnes oznámil, že Ministerstvo zdravotnictví si zadalo v rámci kampaně za cíl udělat z vakcíny prvek národní hrdosti. Mě by zajímalo, proč se rezort zdravotnictví k tomuto kroku rozhodl, případně jak chcete z vakcíny, kterou půlka národa odmítá a vlastně vyvinuta je v zahraničí, udělat prvek národní hrdosti? Moc děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká armády, tak se to dnes neřešilo. Dnes byla mimořádná vláda, která se skutečně týkala jenom těch nejzásadnějších věcí spojených s covidem tak, abychom nic neodkládali, a hlavně aby lidé měli informace, jakým způsobem se bude vyvíjet situace po 10. lednu. Jestli to bude, ta armáda, na vládě teď v pondělí nebo příští pondělí, zatím říct neumím, ale platí to, co se řeklo, že to v lednu bude vyřešeno.

Nicméně když už jsme u té vlády, tak přece jenom ještě jeden bod bych zde zmínil, a je to bod Ministerstva financí, kde paní vicepremiérka připravila a nechala si schválit rozhodnutí o prominutí příslušenství daní. Konkrétně se jedná o posun splátek daně z nemovitých věcí a daně silniční, což se odložilo do 1. 4. Nepadlo to zde, myslím si, že to je důležitá věc. To znamená, nebude to 31. 1., ale bude to 1. 4. Paní vicepremiérka to určitě bude následně komentovat ve svých zprávách, případně na sociálních sítích.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Stran kampaně, ta příprava probíhá ve spolupráci s Úřadem vlády. Já teď nechci komentovat konkrétně nějaký komentář iRozhlasu, jenom obecně k vašemu dotazu: Já si myslím, že to je právě to, čeho bude vhodné tou kampaní dosáhnout. Já si myslím, že bychom měli být hrdí na to, že jsme schopni se onemocnění postavit, a tak jak vidíme už teď, jsou poměrně jasné signály, že všichni občané vidí, že vakcína je bezpečná, vakcína funguje, nikdo není nucen a každý má možnost se bezplatně nechat proočkovat. Takže já v tom nějaký problém nevidím.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz. Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví. Vy vlastně říkáte, že stále čekáte, jestli budeme dodržovat ta opatření, a že podle toho se bude rozhodovat o případném zpřísnění. Ale dnes máme zase rekordní číslo nakažených, ty záchranky už jedou opravdu na maximum. Vy říkáte, že ještě na tom nejsme jako v Evropě, kde je čekací doba šest až osm hodin, ale nemyslíte si, že by stálo za to jim nějak ulehčit tím, že bychom přešli k opravdu takovému lockdownu, jako je v Německu nebo ve Velké Británii? Nač stále čekáte? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je, prosím, asi částečně nepochopení. Já si nemyslím, že bychom měli čekat a nic nedělat. Já jsem řekl, že na to, aby se ta opatření plně projevila, je zhruba těch čtrnáct plus dní. Toto nastane v průběhu příštího týdne. Proto jsem řekl, že čekáme nikoliv s rukama založenýma v klíně, ale potřebujeme dát ten čas, ve kterém musíme zhodnotit, jestli ta opatření jsou, nebo nejsou funkční.

Upozorňuji na to, že když je nebudeme dodržovat, potom je nad slunce jasné, že funkční nebudou. A v průběhu příštího týdne v případě, že se situace nezlepší, že nedojde k tomu předpokládanému zlomu té křivky, potom samozřejmě budeme konat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. Pan Kopecký, iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, já bych měl, prosím, dvě otázky na ministra zdravotnictví. Pane ministře, vy jste hovořil o prodloužení antigenních testů hrazených ze zdravotního pojištění i po 15. lednu. Zajímá mě, jestli máte vy sám stanovený nějaký limit nebo nějaké datum, do kdy budou ty testy tak hrazeny ze zdravotního pojištění, že si za něj lidé nebudou muset připlácet. Což souvisí s mou druhou otázkou: Vy jste avizoval v minulých dnech a někteří jiní lidé, paní hlavní hygienička a různě avizovali lidé, že když se dostaneme někdy v budoucnu, v což všichni doufají, že se dostaneme, do nižších stupňů toho epidemického rizika, tak za určitých okolností budou lidem, kteří mají buď negativní test, nebo už jsou očkováni umožněny některé aktivity, které jsou nyní plně omezené. Týká se to návštěvy sportovních events, kulturních akcí. Předpokládám, že testovaní lidé si budou moci chodit zacvičit do fitka. Tak jsem se chtěl zeptat, zda se toto bude nějakým způsobem týkat i lidí, kteří už tu nemoc prodělali. To znamená, nebudou se očkovat z toho důvodu nejen, že nejsou na řadě, protože Česká republika nemá dostatek vakcín, ale protože už tu nemoc prodělali, a mají tak nějaké antigenní látky. Nebo je na ty akce, na které chcete lidi v budoucnu pouštět, stejně pustíte jedině s tím negativním testem nebo s očkováním a to, že už tu nemoc prodělali, jim nepomůže. Děkuji vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Prodloužení antigenních testů jsme zatím nijak nelimitovali. Nepředpokládáme, že bychom nyní věděli přesně, kdy je zastavíme, protože zatím velikou roli mají a ještě ji určitě sehrají. To, co nás přibližuje k normálnímu životu, jsou z mého pohledu tři věci: Jednak ta už zmiňovaná odpovědnost nás všech, jednak právě opakované antigenní testování, a zejména očkování. Takže tam počítáme s pokračováním tohoto programu. Zatím vám neřeknu, do kdy. Ale bude platit to, že dokud bude takto veden, tak bude hrazen ze zdravotního pojištěni.

Stran změn tabulky protiepidemického systému, kde například dnes probíhají dvě velká jednání s řadou lidí napříč politickým a odborným spektrem právě o této oblasti a o očkování, tak je to tak, že chceme umožnit pořadatelům a provozovatelům různých aktivit v těch nižších stupních, aby měli možnost nastavit si pravidla, která budou ohodnocena epidemiologicky jako dostatečně bezpečná, aby lidé, kteří tato pravidla splní, mohli být na jejich akce vpuštěni.

To znamená, nebude to regulace státem, bude to regulace právě těmi pořadateli, protože stát nechce nic vynucovat ani nikoho diskriminovat nebo zvýhodňovat, ale je možnost tedy takto spolupracovat s pořadateli nebo provozovateli.

A tam se počítá, ale opravdu se bavíme o těch nižších stupních, než je stupeň číslo 5, s tím, že to budou buď lidé, kteří mají negativní test, ať už antigenní, který platí kratší dobu, nebo PCR, který platí delší dobu, a nebo například jsou do devadesáti dnů po prodělání toho onemocnění, tak jak to bylo dosud, protože data, která máme k dispozici, předpokládají a máme pro to všechny údaje, že zhruba těch devadesát dnů po prodělání toho onemocnění by to mělo být bezpečné pro člověka i jeho okolí, jakkoliv to samozřejmě nikdy není absolutní, ale tuto jistotu nemáte nikdy.

Pokud se týká umožnění těm, kteří jsou očkovaní, tak si musíme uvědomit, že očkování chrání až po té druhé dávce a že to očkování má dvě oblasti. Jedna je, že ochrání toho člověka díky té vakcinaci, a druhá, že ochrání celou společnost. A to ochránění celé společnosti, k tomu dochází tehdy, až je naočkováno dostatečné procento osob v té společnosti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den. Já budu mít tři dotazy a vždycky samostatně, protože vím, že je to pro pana ministra zdravotnictví lepší, a budu velmi stručný. První dotaz: Pane ministře, neuvažujete, že byste na twitteru komunikoval osobně, vy za sebe, protože slyšel jsem, že vám to i někteří doporučovali. Protože já a mí kolegové máme desítky a desítky dotazů, které by vám šlo položit. Lidi zajímá strašně moc věcí. A i když se vaše tiskové velmi snaží, přeci jenom ta osobní komunikace by byla lepší. Proč nejdete do toho podobně jako pan Prymula? Děkuju, to je první dotaz.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já vám odpovím, jak jsem odpověděl předtím mnohokrát a jak budu odpovídat i do budoucna, že využívám tu twitterovou adresu ministerstva zdravotnictví a ve chvíli, kdy chci sdělit něco sám za sebe, tak je předtím uvedeno moje jméno.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobře, jenom zareaguju: Takže vy, pane ministře, tam máte málo osobních jakoby věcí. Když jsem si to prošel, od chvíle, kdy jste se stal ministrem, skutečně je tam minimálně vašich jakoby osobních tweetů ve smyslu pro lidi. Druhý dotaz prosím: Nevidíte tu situaci přeci jenom příliš růžově? Tak, jak už říkala kolegyně, ta situace je hodně vážná, a vy už 23. 12. jste říkal: Věřím, že ta opatření zaberou. Teď zase říkáte: Věřím, že ta opatření zaberou. Není skutečně už chvíle na lockdown, nebo na vážnější zásah, protože jak víte, lékaři jsou opravdu svým způsobem na dně. Děkuji za odpověď.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jsem taky lékař, tak já si myslím, že vím a znám tu situaci tak, jak je. Strávil jsem v této oblasti téměř třicet let, takže si to umím docela dobře představit. V tom máte pravdu, je to všechno nadoraz a já tomu rozumím. Na druhou stranu můžete nařídit jakákoliv opatření, ale ve chvíli, a to je to, co já se snažím říkat: Ne, že bychom na něco čekali. Já jenom říkám, že můžete nařídit cokoliv, ale ve chvíli, kdy ta opatření nejsou dodržována, případně nejsou vymáhána, tak je problém a nevyřešíte to tím, že nařídíte nějaká jiná opatření.

A já jsem neřekl, že neplánujeme nebo že vylučujeme nějaké další změny. Já jsem řekl, že z pohledu, a to se říká vlastně od první vlny, že vždycky potřebujete aspoň čtrnáct dní na to, aby se ta opatření mohla plně projevit. V případě, že se neprojeví, potom jsme připraveni jednat, a tak jak jsem řekl, na pondělní vládě dostanou všichni členové vlády, aby se rozhodovali informovaně, detailní informace o srovnání stavu a opatření v okolních zemích, protože i to je potřeba zohledňovat. A na základě toho potom i ve spolupráci se složkami, které mohou případně zajistit vymáhání těch opatření, Ústředním krizovým štábem, Ministerstvem vnitra budeme jednat, když to bude potřeba.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji a třetí dotaz, poprosím, aby byla možnost ptát se v příštích dnech přes tiskové oddělení, protože těch otázek lidí je opravdu strašně moc. Pane ministře, velmi stručně. Neuvažujete o spolupráci s Izraelem, s Německem, se zeměmi, které se zdá, že jsou lepší, pokud jde o očkování, v tom, jak ty věci plánovat. To je další dotaz. A to souvisí i s tím, jak moc budete spolupracovat s hejtmany. A jeden poslední dotaz na pana ministra Havlíčka, kterého takto zdravím. Pane ministře, mám pocit, že opozice i řada lidí říká: Dejte nám, prosím, víc peněz, my, co jsme doma. Protože po tomto trasování, o kterém mluvil pan ministr, které vypadá údajně docela dobře, podle mnohých vypadá velice špatně, protože lidé raději, jak vy víte, jdou do práce, nebo zaměstnavatel řekne: Hlavně neříkejte, že jste se s někým potkali! Neuvažujete nad tím opravdu tu částku zvýšit, aby lidé raději zůstali doma a řekli, s kým se potkali? Protože to je fakt hodně zásadní věc. Moc děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Vedeme zrovna s těmi dvěma zeměmi, o kterých jste mluvil, poměrně pravidelné konzultace, zejména na úrovni právě epidemiologů a datových analytiků, konkrétně právě s Izraelem a s Německem. Já i na úrovni Ministerstva zdravotnictví jsem v nedávné době opakovaně mluvil například s německým ministrem zdravotnictví Spahnem, takže tam, myslím si, ty konzultace probíhají.

A když byste chtěli srovnávat množství látek podaných například v Izraeli, tak si prosím musíme uvědomit, že dodávky vakcín, které jsou do Izraele, a které jsou vedené a řešené jiným způsobem, nejsou srovnatelné s dodávkami do České republiky. Na druhou stranu, když řekneme A, je třeba říci i B, a tudíž že Izrael je v podstatě v permanentním válečném ohrožení nebo válečném stavu, a jejich situace, i epidemická situace, je tím pádem daleko více riziková. Respektive musí být mnohem opatrnější a zajišťují se asi trošku jinak, než Evropská unie. Takže abychom vždy srovnávali srovnatelné. Já jsem velice rád, že se to v Izraeli takto daří, ale dodávky vakcín, které má Izrael, nemá Evropská unie.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Děkuji za otázku. Co se týká toho, aby lidé zůstávali doma, pojďme si říci, jaké jsou nástroje toho, aby lidé zůstávali doma, a co vlastně dneska funguje. Za prvé kompenzace prostřednictvím Antiviru ve výši sto procent. To znamená, všichni lidé z uzavřených provozoven jsou dnes doma, to znamená, dostávají sto procent. A není to málo, těch uzavřených provozoven je přes 100 000. A teď se nebavíme samozřejmě o tom, jak kompenzujeme těm majitelům.

Druhá věc je home office. My nemůžeme nařídit home office, my ho můžeme zásadním způsobem doporučit, ale co máte pravdu, můžeme ho zvládnout prostřednictvím veřejné správy. To znamená, v zásadě nechci říci všichni, ale téměř všichni pracovnici ministerstev a úřadů, které jsou bezprostředně pod jednotlivými ministerstvy, mají skutečně jasně nařízený home office, pokud není nezbytně nutné, aby obsluhovali zákazníky, aby byli třeba na stavebním úřadě a tak dále.

Dále máme Antivirus šedesátiprocentní. Ano, ten je pro ty, kteří mají částečně otevřeno. To znamená, je tam motivace ne tedy sto procent, ale šedesátiprocentní, a nezapomínejme, že stále jede ošetřovné. Ošetřovné jak tedy pro zaměstnance, tak samozřejmě pro osoby samostatně výdělečně činné, což je jenom pro osoby samostatně výdělečně činné řádově dalších dvacet třicet tisíc měsíčně, a u zaměstnanců je to samozřejmě násobně více.

Takže chceme tím říct, že v zásadě všichni, kteří dne jsou doma, tak jsou buď ze sta procent kompenzováni, protože na home office mají samozřejmě stoprocentní mzdy, a jediná výjimka jsou ti, jejichž provozovny jedou částečně, ty jedou ze 60 procent. Nicméně to je státní příspěvek, pokud samozřejmě mu ten zaměstnavatel dává nějaké potom speciální bonusy nebo odměny, to my už neovlivníme. Já myslím, že víc si už asi lidi doma nedokážeme, nechci říct motivovat, ale těch zdrojů je  tam hodně skutečně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ještě Reuters, pan Lopatka.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den, část mých dotazů již byla zodpovězena, mám ještě dva. Tady navážu na kolegu Bartoníčka na problémy s nehlášením kontaktů. Ten počet kontaktů, které lidi hlásí, je opravdu minimální ve srovnání s tím, kolik lidí velmi pravděpodobně potkali. Tak přesto, některé země vyplácejí bonusy za pozitivní test nebo jinak motivují lidi. Nezvažujete to, aby ta chytrá karanténa skutečně měla šanci fungovat, nějakou motivaci tohoto typu, aby lidé opravdu ty kontakty hlásili, protože se prostě tak neděje. Potom je velmi pěkné mít 70 procent vytrasováno kontaktů, protože těch kontaktů je méně než manželka v průměru. Tak to asi příliš nefunguje. To je jedna otázka. Druhá. Prosím, na pana ministra Blatného, jaká je současná predikce peaku nebo kulminace počtu pacientů v nemocnicích a kdy by k ní mělo dojít a je takové číslo obsloužitelné naším zdravotním systémem bez aktivace těch polních nemocnic? Podle současného výhledu. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já začnu tedy tou predikcí. V případě, že dojde k tomu předpokládanému zlomu v průběhu příštího týdne, tak se pravděpodobně budeme přibližovat k hodnotám zhruba 20 000 nově diagnostikovaných. Upozorňuji na to, že velkou roli v tom hraje to testování, jinými způsoby čím více testujete, tím více máte diagnostikovaných.

Kdybychom přestali testovat, tak se rázem dostaneme na špičku světového žebříčku. To jistě ale nechceme udělat. V nemocnicích se můžeme dostat zhruba na 1 200 1 300 na jednotkách intenzivní péče. Takže to jsou čísla, ke kterým by mohlo dojít. Bude to velmi hraniční. V případě, že by pokračoval ten nárůst dál, tak se bez nějaké další pomoci a aktivace těch dalších zdravotnických zařízení neobejdeme.

V průběhu tohoto dne dochází k dalším intenzivním jednáním Klinické skupiny národního dispečinku o tom, jakým způsobem zkoordinovat mezikrajovou pomoc, jakým způsobem zmobilizovat rezervy uvnitř těch nemocnic i ostatní pomoc. Takže toto bude známo během dneška. V případě, že by bylo potřeba, tak do několika málo dnů je možné ty polní nemocnice aktivovat. Takže i na to jsme připraveni. Nevylučuji tuto možnost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a to je z dnešní tiskové inference vše. Hezký den.