Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 9. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, my se pokusíme dnes být struční. Na vládě jsme dnes projednali celou řadu bodů. Pokusím se vám teď vytáhnout ty, které se bezprostředně týkají oblasti hospodářství. Nejdříve bych rád sdělil, že byl oficiálně ustanoven opětovně orgán, který se jmenuje NERV, Národní ekonomická rada vlády, jakožto zastřešující instituce celé řady expertních týmů, které začaly vznikat v té poslední době.

Je to poradní orgán vlády. Důležité je říct to, že v něm nejsou žádní politici. Já jsem jako místopředseda vlády pro hospodářství, gesčně zodpovědný za jeho svolávání a za jeho koordinaci, nicméně já sám nejsem členem NERV. Jeho členy jsou z našeho úhlu pohledu významné osobnosti, které se pohybují ekonomicko-podnikatelsko-sociálním prostředí a které do určité míry vyvažují různé pohledy expertů v oblasti ekonomiky. Tento tým je patnáctičlenný, přičemž dneska byl ještě i navržen jeden – jedna osobnost, která se nám vyjádří teprve, jestli přijme, nebo nepřijme toto členství.

A já si dovolím tedy nyní sdělit, že se jedná o následující osobnosti: Tomáš Salomon, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny; Jan Juchelka, generální ředitel a předseda představenstva Komerční banky; Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky, což jsou ti lidé z té oblasti bankovní.

Lidé z oblasti průmyslu jsou zastoupeni ad jedna těmi nejvýznamnějšími osobnostmi tuzemských průmyslníků nebo tuzemského průmyslu, jako je člen představenstva Škoda Auto, pan Wojnar a šéf energetické společnosti ČEZ. Současně tam je zástupce obchodu, což je pan Petr Jonák, člen vedení Coca-Cola, a hlavně současně i člen Svazu průmyslu nebo představenstva Svazu průmyslu. Jsou tam i zástupci malého a středního podnikání, což je pan Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

Jsou tam i zástupci firem, které vyrostly na české půdě a které se etablovaly úspěšně ve světě, jako je Jakub Havrlant, zakladatel a generální ředitel Rockaway Capital, který tam zastupuje současně i svět nových technologií, jež tam současně zastupuje i pan Bartoníček, který je předsedou telekomunikační společnosti O2.

Máme tam ale i sociology, ať už je to pan Prokop, sociolog PAQ Research, a současně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, na níž navazují nebo spolupracují kolegové, jako je Štěpán Jurajda, významná osobnost českého výzkumu a profesor CERGE při Univerzitě Karlově nebo Akademii věd. Stejně tak osobnost typu Jana Švejnara, který je ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku Kolumbijské univerzity v New Yorku.

A máme tam i zástupce těch, kteří jsou ať už na úrovni ekonomů, nezávislých ekonomů, případně těch, kteří zastupují rovněž tu vysokoškolskou obec, jako je Miroslav Zámečník, bývalý zástupce České republiky u Světové banky, jako je Tomáš Sedláček, významná osobnost českého společenského, ekonomického a kulturního života, nebo pan Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CZECH FUND.

Současně byl vznesen ještě návrh, a to přímo v rámci zasedání vlády, aby se členem, abych řekl přesněji členkou Národní ekonomické rady vlády stala paní Švihlíková, která je součástí expertního týmu již jiných poradních orgánů některých členů vlády.

Takže toto je, řekněme, ta hlavní sestava, pod kterou bude celá řada pracovních týmů. Jsme přesvědčeni, že tam jsou zástupci všech těch odvětví, které jsme potřebovali, nebo oblastí ekonomiky. A jsme i přesvědčeni, že to je vyvážené. Opravdu to není politicky směřováno. Konečně když se podíváme na ta jména, tak je zřejmé, že tam jsou i ti, kteří třeba jsou kritičtí vůči naší vládě, což si myslíme, že je jedině dobře, protože tento orgán skutečně musí být nezávislý a měl by být poradenský.

Je nesmírně důležitý, protože my ho iniciujeme v naprosto zásadní době. Jsme v situaci, kdy Česká republika podle všech indicií zvládá boj o zdraví, zvládá boj s koronavirem a řadíme se mezi nejúspěšnější země v tomto v Evropě, ne-li na světě. Na druhou stranu v oblasti řešení ekonomických problémů jsme na začátku. Ekonomické problémy nás budou čekat a provázet v následujících několika měsících. Bude to náročný boj jak s ohledem na živnostníky, obchodníky, malé a střední firmy, ale bohužel se to dotkne i průmyslu, který jede ještě setrvačností, nicméně je prostě zcela zřejmé, že když stojí automobilový průmysl, že v určité době přijdou problémy u jeho dodavatelů, subdodavatelů a my na to musíme být připraveni.

Takže týmy NERV fungují už několik týdnů. My je dnes víceméně oficiálně a formálně potvrzujeme, ty lídry těch jednotlivých týmů. Ale v každém případě my pracujeme jak na úrovni bank, tak na úrovni těch sociálních aspektů s těmi lidmi, kteří tady jsou, a s jejich pomocníky, pracovníky takřka denně.

Současně dovolte, abych ještě krátce řekl, a určitě mě doplní za chvíli pan ministr Vojtěch, jakým způsobem budeme pokračovat dále v otevírání nebo spíš řekněme zprovozňování obchodů, maloobchodů, služeb a dalších. My v tuto chvíli jsme se rozhodli, že budeme v průběhu následujících dní velmi aktivně pracovat. Myslím tím i v průběhu těch volných dní, to znamená v průběhu svátků a Velikonoc. A společný tým Ministerstva zdravotnictví a ministerstva průmyslu a pochopitelně tým epidemiologů připraví scénář pro další otevírání maloobchodních a službových a jiných provozoven.

Jsme v situaci, kdy sledujeme a vyhodnocujeme, jak se to děje v jednotlivých zemích v Evropě, a docházíme k závěru, že nebudeme navrhovat oborové členění, ale členění podle metrů čtverečních, podle velikostí ploch s přihlédnutím k tomu, do jaké míry se podaří eliminovat shlukování osob v jednotlivých provozovnách. To je východisko, které bude zásadní pro to finální rozhodnutí, respektive návrh, protože rozhodne nakonec vláda, návrh toho, jakým způsobem budeme uvolňovat jednotlivé provozovny v těch následujících dnech a týdnech.

Je zřejmé, že to bude proces několikatýdenní. Na druhou stranu my s tím nechceme otálet a rozhodně už v průběhu příštího týdne uvolníme opět další provozovny. Které to budou, budeme vědět v průběhu svátků. Řekneme to s předstihem tak, aby tam byly alespoň dva tři dny na přípravu. A budeme to dělat, jak už jsem říkal, i s ohledem na to, jakým způsobem se k tomu třeba staví kolegové z ostatních zemí. Dělají to různě, nicméně troufáme si tvrdit, že představu, jakým způsobem se k tomu postavíme, už máme. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví, pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já se budu věnovat nejdříve bodům na vládě, které byly navrženy mnou, respektive Ministerstvem zdravotnictví. Týká se to celé řady mimořádných opatření a změn v mimořádných opatřeních, které jsme navrhli, a vláda tedy je takto vzala na vědomí, respektive schválila.

První je oblast činnosti orgánů veřejné moci a správních orgánů. Víte, že v současné době platí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které do 11. dubna do 6:00 ráno vlastně omezuje prakticky činnost správních orgánů, orgánů veřejné moci v souvislosti s nouzovým stavem. My jsme se rozhodli po debatě s Ministerstvem vnitra, že prodloužíme ještě tento stav, řekněme, omezení činnosti orgánů veřejné moci, do 19. dubna 2020 a ode dne 20. dubna 2020 by mělo dojít k rozvolnění, řekněme, fungování těchto orgánů.

K tomuto vydáváme mimořádné opatření, které tedy zavádí režimová opatření v rámci těchto orgánů veřejné moci, která už jsou poměrně známá, protože je používáme i v jiných oblastech, jako je obchod a tak dále. To znamená zachování té distance, vzdálenosti mezi lidmi dva metry, zamezení nějakému shlukování osob, dezinfekce, upřednostňování písemného, elektronického nebo telefonického kontaktu před osobním kontaktem a tak dále.

Těch věcí je celá řada. Určitě si je můžete přečíst v daném mimořádném opatření, které tedy nabyde účinnosti od 20. dubna a tímto termínem budou v zásadě zprovozněny orgány veřejné moci a správní orgány z tohoto stavu, který dnes je, vlastně kdy jsme je výrazně omezili, a to samozřejmě z logických důvodů. Takže je to nějaký další krok k určitému rozvolnění daných úřadů a opatřeních, která jsme v tomto směru zavedli.

Další oblast se týká roušek. Tam jsme přijali změnu, respektive výjimky z povinnosti nošení roušek na základě i řekněme připomínek z terénu a i pacientských organizací, kdy my v současné době tedy máme všeobecnou povinnost roušek, která nadále platí s výjimkou dětí do dvou let věku a také s výjimkou, původně to bylo tedy řidičů, kteří sami jezdí v autě.

My jsme toto změnili. To znamená zůstává výjimka pro děti do dvou let věku. Zároveň rozšiřuje tu výjimku pro vozidla na všechny členy domácnosti, společné domácnosti. To znamená, pokud jedou členové společné domácnosti v autě, v tomto uzavřeném vozidle, tak také nemusí mít roušku. Zároveň na základě připomínek pacientských organizací dáváme výjimku osobám se závažnými poruchami autistického spektra. To znamená autistům, dětem a dospělým, kteří trpí touto poruchou. A také řidičům ve veřejné dopravě, kteří jsou sami v uzavřené kabině, oddělené od prostoru určeného pro přepravu osob.

To znamená, pokud skutečně například v tramvaji je to zcela oddělený prostor od ostatních cestujících, tak zde rovněž řidič veřejné dopravy nemusí mít roušku. Samozřejmě jakmile vyjde z tohoto uzavřeného prostoru, tak si musí roušku nasadit. Takže to jsou nějaké další výjimky, které jsme učinili z tohoto opatření.

Další oblast, která je asi poměrně zajímavá nebo důležitá, že jsme zrušili mimořádné opatření, které zakazovalo čerpání dovolené po dobu nouzového stavu pro pracovníky ve zdravotnictví, jak lékaře, tak nelékařský personál. To vlastně bylo jedno z prvních opatření, které jsme učinili, protože jsme samozřejmě netušili v té době, jak velký zásah dostane zdravotnictví, kolik pacientů bude muset řešit.

Víme, že nyní jsme na tom velmi dobře, že naše kapacity zvládají tu pandemii, a i na základě podnětu ředitelů nemocnic si skutečně myslíme, že nyní je možnost toto zrušit. To znamená zrušit zákaz čerpání dovolené po dobu nouzového stavu u těch zaměstnanců, zdravotníků, lékařů a nelékařů. Takže to je další oblast.

Třetí nebo další věc, pardon, se týká pracovní povinnosti žáků a studentů lékařských a nelékařských oborů. Zde jsme učinili určitou výjimku, respektive určitou změnu týkající se toho, a to je na základě debaty s hejtmany, že dáváme hejtmanům možnost, aby oni vlastně o tomto měli informace a rozhodovali to. Doposud to bylo řešeno skrze vlastně Ministerstvo zdravotnictví a ty centrální orgány. Takto chceme řešit tu situaci v konkrétních oblastech, například nyní na Domažlicku, a dát tedy hejtmanům seznam žáků a studentů, kteří vlastně jsou v těch jednotlivých oborech, aby oni mohli takto rozhodnout a alokovat vlastně ty personální kapacity, kam je potřeba.

Takže ta pracovní povinnost stále platí. Platí po dobu nouzového stavu, to vychází z krizového zákona. A dáváme v tomto širší možnost hejtmanům mít vliv na to, kam jsou jednotliví studenti umisťování. Takže to je další oblast, která se trošku mění.

Co je velmi důležité a dnes vláda to schválila a já jsem za to rád, to je podpora hygienických stanic a zdravotních ústavů. Víte, že hygienické stanice jsou dnes skutečně velmi vytížené. V posledních týdnech a měsících jsou těmi nejdůležitějšími v boji proti koronaviru. Stále trasují kontakty a nyní se připravují na zavedení chytré karantény a my musíme podpořit tyto lékaře, ale jsou to i nelékaři, kteří pracují v krajských hygienických stanicích, nebo jiné zdravotní ústavy, ve Státním zdravotním ústavu.

Takže vláda dnes schválila, řekněme, určitou finanční injekci ve výši zhruba 165 milionů korun, které půjdou jednotlivým krajským hygienickým stanicím zejména na mimořádné odměny pro dané zaměstnance, kteří pracují na boji s pandemií nemoci COVID-19. V rámci krajských hygienických stanic to vychází zhruba na 50 000 korun na osobu.

To znamená, to je nějaká odměna, kterou my jsme dnes schválili. A myslím si, že je to zcela na místě, protože to jsou dnes skutečně ti nejvíce vytížení lidé a bez nich nejsme schopni a nebyli bychom schopni tuto pandemii zvládat. A je třeba jim za to poděkovat a ocenit je takto finančně.

Takže za to také děkuji vládě za schválení. A myslím si, že to je asi všechno. Pak jsou tady ještě nějaké dílčí oblasti, ale nechci úplně zdržovat. Případně se můžete zeptat. Myslím si, že nyní ode mě asi všechno.

Ještě jedna věc, kterou tedy navrhoval pan ministr vnitra, protože to je v jeho gesci a vím, že to bylo také téma, které se diskutovalo, a to je otázka zařazení výrobců léčivých prostředků do kritické infrastruktury státu. My jsme vycházeli v tomto směru z žádosti samotných výrobců léčiv, kteří požádali o to, aby skutečně byli do té kritické infrastruktury státu zařazeni, a ministr vnitra v tomto vyhověl po konzultaci s námi.

To znamená, vláda toto dnes schválila, že výrobci léčiv budou takto definování. Já si myslím, že to je na místě. Léčiva jsou skutečně do jisté míry strategickou komoditou a myslím si, že i do budoucna budeme muset na tomto pracovat, abychom skutečně farmaceutický průmysl u nás udrželi a nebyli jsme závislí na, řekněme, dovozech z třetích zemí.

Ještě bych kromě toho té agendy na vládě chtěl zmínit pár věcí k aktuálnímu vývoji a následujícím dnům, protože se také objevily různé ne úplně přesné zprávy v médiích. Je třeba stále si uvědomit, že byť jsme na pozitivní cestě a skutečně, jak říkal pan vicepremiér, daří se nám s tou pandemií bojovat určitě ve srovnání s dalšími státy velmi dobře, tak stále nemáme vyhráno. Stále musíme být velmi odpovědní a obezřetní.

A já bych chtěl všechny poprosit, aby v rámci následujících svátků, byť máme podle všeho krásné počasí, které nás čeká, tak byli maximálně zodpovědní a dodržovali stále veškerá opatření, která jsou stále platná, týkající se omezení pohybu, týkající se toho, že mohou být na jednom místě maximálně dva lidé společně, pokud nejde o členy domácnosti, že musí nosit roušky na veřejnosti a zkrátka všechna tato opatření, která stále platí. Ta nebyla zrušena. Stále platí a budou takto i vymáhána.

Já si myslím, že to je na místě, protože Velikonoce pro nás vždy byly tím kritickým obdobím. Lidé mají volno, byli zvyklí navštěvovat své příbuzné, chodili koledníci, mše a tak dále. Nic z toho nebude možné. To víme jistě, protože my skutečně nechceme nyní tu práci, kterou jsme všichni odvedli, a myslím si, že nejenom my, ale hlavně lidé, celý národ, který se takto semkl a těch posledních několik týdnů skutečně byl odpovědný a vidíme to na těch datech, tak abychom nyní kvůli možná nějakému uvolnění i mysli, že zkrátka už je všechno dobré, tak toto zahodili a celá ta práce může přijít takto vniveč. A my bychom pak určitě nemohli souhlasit jako Ministerstvo zdravotnictví s jakýmkoliv dalším rozvolňováním, pokud by se ukázalo, že lidé nejsou zodpovědní, že tady dochází k nějakému masivnímu nárůstu nových pacientů, tak my budeme zásadně proti tomu, aby probíhalo další rozvolnění.

Takže je to nutné si takto uvědomit, že jakékoliv další rozvolnění záleží na vývoji těch dat, na vývoj počtu pozitivních pacientů, a pokud tam bude jakýkoliv, řekněme peak, nějaké zásadní šíření té nemoci, které by pak mělo vliv i na rezort zdravotnictví, tak budeme muset toto uvolňování zastavit. Takže jenom bych chtěl, aby si to každý uvědomil, že určitě vyhráno nemáme a že je nutné v tomto směru být maximálně zodpovědný a obezřetný.

A k tomu ještě bych chtěl ještě říci, že vyšlo nějaké stanovisko Národní sportovní agentury, které bohužel, já jsem o tom diskutoval s panem Hniličkou, nebylo v této verzi jakkoliv diskutováno s Ministerstvem zdravotnictví, že se mohou pořádat nějaké turnaje a podobně. Není to pravda, není to dovoleno. Ministerstvo zdravotnictví nic takového neschválilo.

Pan Hnilička se mi za to omluvil, že tam byla nějaká špatná komunikace v rámci agentury a toto bylo vydáno jako stanovisko. Platí stále mimořádné opatření, které jsme vydali v pondělí, tedy respektive v tom v rámci toho sportu je účinné. To znamená, jsou povoleny individuální sporty. Pokud je člověk mimo civilizaci, tak nemusí mít roušku. Pokud má v okruhu dvou metrů nějaké další lidi, například na nějaké cyklostezce a podobně, tak roušku mít musí. A případně sporty, které jsou na venkovních sportovištích, oddělených sportovištích, jako je tenis a podobně, kde jsou dva lidé nebo takto vlastně malé skupiny lidí opět dva metry od sebe.

Takže to zkrátka platí, ale nikoliv není možné pořádat jakékoliv turnaje, kde by shromažďovalo více lidí na jednom místě, protože v tomto směru stále platí právě ten zákaz pohybu. Takže toto určitě nebyla správná informace. Musíme ji dementovat a pan Hnilička mi slíbil, že i Národní sportovní agentura toto bude dementovat. Takže buďte zodpovědní, prosím, všichni, protože jen tak můžeme tu pandemii do budoucna zvládnout. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr kultury, pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji, já vám přeji dobré odpoledne. Dámy a pánové, já se vám přiznám, že mě před několika minutami docela zasáhla zpráva, že zemřel profesor Zdeněk Jičínský. A vlastně jsme teď v takovém zvláštním čase, kdy i ta rozloučení jsou dneska omezená. Já bych tady rád řekl… Já jsem se znal s profesorem Jičínským 30 let a vlastně jsme diskutovali spolu pořád. I nedávno jsem se s ním domlouval, že ho navštívím v Nymburce, tak mě tohle docela zasáhlo, protože je to pro mě nečekaná zpráva.

Já bych tady rád řekl, že profesor Zdeněk Jičínský byl pro mě mimořádnou osobností české politiky, a hlavně bych na něm rád vyzvedl, že to byl člověk, který stejně jednal, jako myslel. A myslel pronikavě, i proto jsem s ním tak často diskutoval. A připadá mi, že nám i navzdory tomu, jak dlouho tady byl, bude chybět a rád bych vyjádřil soustrast nejbližším a velkou lítost nad tím, co jsem se právě dozvěděl.

A pak bych tady zmínil rád to, co se odehrálo na vládě vzhledem k rezortu Ministerstva kultury. A tady jsem rád, že vláda schválila balíček na záchranu kultury, jak jsem ho nazval. Jedná se o jednu miliardu sedmdesát milionů korun. Musím k tomu říci, že už při tom schvalování rozpočtu, když jsme schvalovali deficit, vysoký, vyšší deficit, tak Ministerstvo kultury dostalo 300 milionů. Už tehdy, nedávno. A nyní k tomu přichází tady tyto další prostředky.

Já bych rád jenom stručně řekl, proč si myslím, že je to dobře. Včera jsem se účastnil jednání Evropské rady ministrů kultury, kde jsme se právě informovali o tom, jak jednotlivé země schvaluji podobné balíčky, a je dobré tady říci, že ten důvod, proč se tyto balíčky anebo prostředky na záchranu kultury schvalují, je dán tím, že kulturní zařízení a organizace mají jiný charakter než jiné podniky v zemi. Jsou to nezisková zařízení.

To znamená, že ona nefungují na principu, že by žila ze zisku, takže nemohu využívat těch různých půjček a jiných prostředků, které my tady připravujeme pro oblast byznysu. To jsou organizace, které žijí z dotací z grantů, ze sponzoringu, a přitom zároveň jsou pro ně často velice významný zdroj příjmů návštěvníci, kteří přijdou. Akorát tyto výnosy, tyto příjmy, o ty nyní masivně přicházejí. Až tak, že vlastně se říká, že kultura společně s cestovním ruchem a gastronomií patří vlastně k těm zvlášť tvrdě postiženým.

A proto jsem rád, že jsme se dohodli, a že jsme dnes tedy schválili tady tyto prostředky, které budou užity jednak na to, že se pokusíme jimi podpořit tu nezávislou uměleckou scénu z různých oblastí. Ať je to tanec, divadlo, hudba, výtvarné umění, prostě celá řada takovýchto zařízení, které už v minulosti třeba nějakou dotaci od státu obdržely, které známe a o kterých víme, že mají úroveň, a které by pravděpodobně bez podobné pomoci dneska se rozpadly a nemusely by vůbec přežít.

Takže pro ty to jsme dostali třeba částku 440 milionů. Jsou tam i třeba malá nakladatelství. Prostě celá řada činností od literatury po hudbu a divadlo v té nezávislé sféře, která často se dokáže uživit sama, ovšem pokud má návštěvníky, a dnes o ně na určitou dobu přicházejí.

Další prostředky jsme získali, třicet milionů, na to, abychom těm nejrůznějším nezávislým divadlům, různým alternativním scénám, hudbám, tanečním, pohybovým, abychom jim umožnili zpřístupnit kulturu dnes a to, co dělají, prostřednictvím digitálních médií. Zatím s tím, že využiji nějakých multimediálních platforem. A na to, aby to dokázaly, tak jsme dali dohromady takový program, kde bychom jim nabídli prostředky na to, aby to mohly kvalitně zpracovat a mohly to veřejnosti nabídnout i v této době, kdy není možné, aby se lidé scházeli.

Pak další suma, kterou máme v tom plánu, se týká v příspěvkových organizací státu. To jsou Národní divadlo, Lidický památník, Národní muzeum a řada těchto velkých, často, Národní galerie, známých institucí, které bohužel dnes bez příjmu a výnosů přicházejí každý týden o 40 milionů. Takže to je také poměrně vážný pokles a deficit.

A tady to jsou ty prostředky, které už jsem částečně dostal při schvalování rozpočtu, ale protože jsem informoval vládu, že za čtyři týdny tyto prostředky na tyto výpadky dojdou, tak vláda schválila další prostředky, které budou vázané na to, jak se bude toto, vázané na to, jak se budou prodlužovat tato období, kdy není možné, aby tyto instituce vyvíjely činnost, měly návštěvníky a měly nějaké příjmy.

A pak je tam ještě jeden program, ten je na úrovni 30 milionů, a to je program, na který budeme vlastně umožňovat udělování nových dotací. Dotací divadlům, orchestrům, sborům v regionech, které mají různé zřizovatele a které také právě proto, že přijdou o výnosy a příjmy, tak budou ohroženy jejich existence. A my tady, pokud nám města, kraje budou garantovat, že budou držet své příspěvky, tak my jsme připraveni jim pomoci, aby opět v tomto období nemusely omezovat velikost těch souborů, orchestru, divadel. Aby prostě nebyly devastovány kvůli tomu, že zřejmě v dohledné době, řekněme do léta, těžko mohu počítat s tím, že by mohly mít nějaké návštěvníky.

Takže tohle jsou ty hlavní sumy nebo ty hlavní položky tohoto balíku. Já bych rád ještě k tomu připomněl, že kromě toho my v tomto roce pracujeme s balíkem 750 milionů, který máme v tomto roce na dotace do kulturních zařízení v zemi, a ten samozřejmě nám zůstává. A my i přesto, že ty organizace nebudou schopny třeba úplně dostát tomu, co plánovaly ve svých projektech, festivalech, tak budeme se snažit z těchto prostředků jim pomoci hradit náklady na přípravu nebo na nějaké náhradní programy, které vytvoří tak, aby prostě měly, aby tyto peníze byly využity zase pro to, aby mohly fungovat a aby v tomto období vůbec přečkaly.

Takže já vím, že tohle, když mluvím, tak říkám: To jsou ti, kteří si nevydělávají, kteří nemají zisk. A vím, že v kultuře existuje také segment takových subjektů, které výdělečné jsou. Například komerční divadla a podobně. To znamená, že my samozřejmě vnímáme, že tady i ta kultura je širší. Jednáme i s těmi. Týká se to například letních festivalů, to je poměrně velice silný fenomén, a víme, že i ty se ocitají ve velkých problémech. Také jsme se s nimi bavili a i tady se v té další fázi budeme snažit hledat nějaký způsob, jak jim pomoci.

To jsou ovšem už věci, které se hodně dotýkají byznysu a podnikání, a já s panem ministrem Havlíčkem budu hledat cestu, jak i těmto komerčním subjektům, které se pohybují v oblasti kultury, jak eventuálně jim i nějakou pomoc ještě najít. Oni dneska mohu čerpat z půjček programu COVID částečně, mohou využívat už to, co vláda schválila, ale vzhledem k tomu, že i oni vlastně jsou připraveni o všechny přímé příjmy a výnosy, tak s ním jednám a vím, že i jejich situace je vážná.

Takže já jenom říkám, že na tyhle nezapomínám, ale tento balík se týká především tedy těch kulturních zařízení, které fungují na neziskovém principu, které nerealizují zisk, a proto jejich možnosti šáhnout na ty nástroje, které generuje vláda jsou omezené nebo vůbec žádné. Proto jsem rád, že se tento balík schválil, a jsem rád, že budeme moci nyní s těmito prostředky hledat způsob, jak jim pomoci.

Nechci mluvit o všech detailech těch programů. Připouštím, že i pro nás je to nová situace. Tady se bude udělovat něco způsobem a s podmínkami, které se v minulosti neudělovaly. Takže my to vyrábíme za pochodu a hlavní úkol je, aby prostě tato epidemická krize nevedla k tomu, že Česká republika, celá ta kulturní infrastruktura, by na konci byla úplně devastována. To by z nás mohlo to učinit v Evropě někoho, kdo by ztrácel třeba na ty ostatní, kteří, dneska vidíte, že třeba i náš soused německý už uvolňuje poměrně velké prostředky na to, aby svou kulturní infrastrukturu uchránil.

No a pak bych k tomu ještě dal jednu informaci navíc. Já jsem sliboval, že připravím výběrové řízení na místo ředitele Národní galerie, a i když teď ta situace je zvláštní a ne úplně standardní, přesto jsme se rozhodli s členy Garanční rady Národní galerie, že nebudeme tento proces nějak odkládat nebo zdržovat a že skutečně zahájíme to výběrové řízení. Takže já jsem vlastně dospěl k dohodě s členy garanční rady a s předsedou panem Pleskotem, že od 15. dubna bychom zahájili tu lhůtu výběrového řízení.

Inzerát bude po velikonocích zveřejněn a ta lhůta na přihlašování se eventuálních zájemců o funkci ředitele Národní galerie by trvala zhruba asi dva měsíce. Takže po Velikonocích bych vás seznámil se všemi detaily a nyní tedy sděluji, že výběrové řízení na ředitele Národní galerie budeme konat v těch termínech a tak, jak jsem původně slíbil, a byl bych rád kdyby, já nevím, 1. října na podzim skutečně Národní galerie měla už řádně zvoleného ředitele.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pan profesor Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já bych se zastavil možná trochu u hodnocení stávající situace a ve vazbě na takzvanou chytrou karanténu, kterou tady začínáme navozovat v tom systému.

My jsme dosáhli poměrně slušného úspěchu v tom, že se podařilo tuto epidemii zastabilizovat. My jsme ji neporazili, my jsme ji zastabilizovali. To znamená, máme tady stabilní přírůstek každý den, to znamená, ta epidemie nezmizela, ten virus tady je a za pravidel, které tady byly zavedeny, a opatření, která tady byla zavedena, jsme schopni celý ten proces kontrolovat.

To znamená, ten optimismus tady musí mít své ale: Pokud budeme vše dodržovat, tak nepochybně to budeme zvládat nadále. Není ale možné držet veškerá ta plošná opatření, to je zcela logické, a tak, jak je postupně budeme uvolňovat, tak budeme muset zintenzivňovat proces právě chytré karantény, abychom byli schopni udržet ta čísla pod kontrolou.

V tuto chvíli celý ten systém byl pilotně zkoušen na jižní Moravě. Není to jenom otázka těch vzpomínkových map, o kterých se hodně hovoří, ale je to komplex celé řady různých opatření, která jsou provazbena do celého tohoto modelu. To, co jsme řešili a kde byla celá řada problémů, které se postupně daří odstraňovat, to je otázka vůbec laboratorního segmentu. Už jste zachytili, že jsme se dostali vlastně kapacitně přes 8 000 vyšetřených vzorků za den.

Ten systém má ještě větší kapacitu. V tuto chvíli provádíme elektronizaci a postupnou optimalizaci tak, abychom byli schopni vzorky, které čekají ve frontách v některých laboratořích, budeme moci převést do laboratoří jiných, kde ta kapacita volná je.

Armáda se do celého procesu zapojila velmi dobře. Povedlo se jí zelektronizovat třeba manažerský systém právě nad laboratořemi, abychom měli přehled, kde jednotlivé vzorky jsou a co s nimi jsme schopni dělat. Výrazně se uplatnila svou logistickou schopností, to znamená, jsme schopni adekvátním způsobem transferovat vzorky tam, kde kapacity volné jsou.

Výrazně se posílila kapacita odběrových týmů. Tady je třeba říci, že jsme schopni v tuto chvíli nasadit až 33 armádních týmů. Pokud se objeví požadavek na ještě vyšší počty, armáda je schopna dotovat celý systém vozidly a profesionálními řidiči. Museli bychom je ale posílit z civilního sektoru zdravotními sestrami.

Tak, jak to je nastaveno, tak jsme schopni skutečně zvýšit kapacitu a zejména rychlost odběru vzorků, protože to je to, co je klíčové – abychom mohli pouštět ta plošná opatření, tak potřebujeme zachytit potenciální případy velmi rychle. V tom systému na to v podstatě máme tři dny, aby to takto mohlo být. To znamená po telefonu a souhlasu dotyčného jedince, který byl vyšetřen jako pozitivní, získáváme čas na to, aby tím epidemiologickým pohovorem a spoluprací s call centrem a epidemiology a posilou vojenských mediků, jichž bylo vytrénováno v tuto chvíli 150 a asi přes 80 jich je v tuto chvíli nasazováno, tak budeme schopni celý tento proces nastavit a věřme, že po Velikonocích se postupně zavede do všech krajů, tak jak je naplánováno.

Já bych tady chtěl říci, že nás čeká víkend. Ten víkend je nepochybně pro nás velmi rizikový. Bude to víkend sváteční, ale nemůžeme se věnovat těm standardním radovánkám v uvozovkách tak, jak jsme to dělali kdykoliv předtím, protože to riziko tady je. My bohužel přes ten víkend, nebo bohudík, budeme mít data, která reflektují situaci v podstatě před týdnem. Takže ta data během tohoto víkendu budou příznivá, alespoň si to myslím, ale pokud nebudeme dodržovat ta opatření, která tady jsou, tak se to samozřejmě projikuje do situace týden poté.

Já bych tady chtěl říci, že nebudou ani standardní bohoslužby. My jsme hovořili opakovaně s panem kardinálem Dukou a dohodli jsme se na modelu náhradním, kdy bude bohoslužba, která bude přenášena televizí a bude samozřejmě v naprosto minimalizovaných podmínkách a za naprosto striktních bezpečnostních požadavků. To znamená ne ani tak bezpečnostních, jako spíše požadavků hygienických tak, aby to mohlo proběhnout.

To znamená, já přeji všem, aby tento víkend strávili v kruhu rodinném, aby přistupovali k těm opatřením s plnou zodpovědností a skutečně se zdravým selským rozumem tam, kde roušky používat při sportu a tam kde je nepoužívat, jak to tady padlo. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den. Úvodem bych se jenom rád zeptal: Vy jste původně, pane ministře Havlíčku, říkal, že budete probírat i kurzarbeit a případný motivační příspěvek pro firmy, které fungují stále na sto procent. Nakonec na jednání na to nedošlo. Tak se jen zeptám, proč? A pak také, které z obchodů a jakým způsobem budou přes Velikonoce otevřeny a případně, jestli budou otevřeny o velikonočním pondělí. Pak prosím dotaz pana ministra kultury: Knihkupci se obávají kolapsu trhu. Máme to chápat správně tak, že oni spadají do té kategorie těch dotací nezávislých subjektů. A také se ptají jedním dechem, proč jsou otevřena třeba květinářství a ne knihkupectví a kdy budou knihkupectví otevřena? To je první otázka na vás, pane ministře. A prosím, také bych se ještě rád zeptal, co se týče těch státem podporovaných organizací, jak jste říkal Památník Lidice a podobně. Chápu to správně, že nedostanou jednorázovou částku, ale budou postupně uvolňovány peníze podle toho, jak je oni potřebují? A prosím, ještě závěrem dotaz na chytrou karanténu. Tam vy jste říkal, pane Prymulo, teď, co všechno funguje. Na druhou stranu v médiích se objevily také informace, co údajně nefunguje: Že se hygienici neobracejí na operátory o ta data týkající se pohybu, že nejsou využívány vzpomínkové mapy, případně že některým spolutvůrcům nebyly vůbec představeny parametry té chytré karantény, toho projektu. A jako jeden z argumentů se uvádí, že chytrá karanténa nefunguje tak, jak má, protože na těch hygienických stanicích, na krajské hygieně, nemají dostatečné technické zázemí, respektive počítačovou vybavenost. Tak, prosím, kdy byste toto upřesnil. A k tomu se chci zeptat: Pokud by se stalo po Velikonocích, že by byla tedy spuštěna ta karanténa, ale nefungovala, jak měla, a křivka nakažených lidí opět stoupla skokově, je stát připraven stahovat opět ta rozvolněná opatření? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já to vezmu postupně, krátce. Kurzarbeit, respektive program na doplnění k takzvaným bodům A) a B) u paní ministryně Maláčové, jsme probírali dnes ráno osobně v týmech ministerstva průmyslu a Ministerstva práce a sociálních věcí a jsme už domluveni na tom modelu, jak by to mohlo vypadat, ale je tam ještě celá řada věcí, které musíme dotáhnout s ohledem na kontrolu a tak dále.

Co je podstatné: My jsme se shodli na tom, že to budeme spouštět od 1. května. To znamená, máme tam v tuto chvíli ještě několik dnů na to, abychom skutečně doladili ten koncept velmi dobře. Protože on skutečně bude faktickým kurzarbeitem. Ano, míříme na to, že ty firmy, které dnes zaměstnávají, mají pokles určitý a platí 100 procent, tak je chceme nějakým způsobem motivovat, aby pro ně nebylo třeba výhodnější jít na ten kurzarbeit a tak dále.

Ale to skutečně musíme velmi dobře dopočítat, a hlavně potřebujeme prostě najít ten mechanismus, jak se to ve finále bude provádět. Čili není teď, co přijde od 1. května, aspoň věřím, že to tak domluvíme. A shodli jsme se s paní ministryní, že budeme na tom v těch následujících dnech pracovat a v příštím týdnu to společně představíme.

Co se týká víkendu, my nikoho nelimitujeme v rámci víkendu. Ten, kdo má povoleno prodávat si musí sám rozhodnout s tím, že předpokládáme, že v pondělí velikonoční budou mít prakticky všichni zavřeno. Bylo by to velmi nevhodné, aby bylo otevřeno.

Zbavím pana kolegu Zaorálka té otázky na květinářství, protože květinářství nikdy nebylo zakázáno. To je vlastně ta první skupina těch provozoven, mezi které patřily potraviny, mezi které patřily drogerie, mezi které patřily lékárny a tak dále. Byla tam celá řada náležitostí a provozoven a mezi nimi byla i květinářství. To znamená, my jsme je nikdy nezakázali.

A otázka je, proč jsme nechali tehdy květinářství? Ano, bylo to proto, protože jsme dospěli k závěru, že jsou-li pohřby, tak by bylo netaktní, aby prostě nebylo možné si pořídit květinu. Takže z toho trochu úhlu pohledu se domníváme, že to bylo taktické a taktní a že se tím nic zásadního nestalo. A pochopitelně všechny další provozovny, které budou, už pojedou podle těch metrů čtverečních. To znamená, teď to není o tom, jestli je to květinářství, obuv, elektro nebo cokoliv jiného. Teď jde o to, aby se vešly do určitých metrů čtverečních a požadavků toho hygienického charakteru, které už jsem zmiňoval. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já na to navážu, co pan ministr začal, trochu už začal vysvětlovat. Ano, já bych taky, velice jsem teď zvědavý na to, co budeme projednávat po Velikonocích, protože pan náměstek Prymula mluvil o tom, že by se projekt té chytré karantény rozšířil i na další kraje. To znamená, že tady bude nějakým způsobem se pravděpodobně zdokonalovat ta kontrola toho režimu. A v návaznosti na to my se budeme moci začít bavit o těch provozovnách, které by se mohly začít otevírat.

A mně jde o to, aby i kultura v tomto nezůstala až na konci, ale aby se i ona… Protože ono je rozdíl mezi přírodními skanzeny, hrady a zámky a mezi divadly. To znamená, já bych byl rád, aby do toho procesu postupného uvolňování, které věřím, že k němu dojde, aby vstupovala i ta kulturní zařízení, která mohou být v té první linii. A třeba ta knihkupectví, které vy jste zmínil, to je něco, o čem jsme se vlastně už s panem ministrem Havlíčkem víckrát bavili, a já bych si přál, aby v těch provozovnách, limitovaných třeba těmi metry čtverečními, byla třeba i ta malá knihkupectví a věřím, že na tomhle se dohodneme.

Takže takhle to by byla třeba jedna z prvních věcí. A pak bych stál o to, abychom se podobně v těch dalších fázích bavili třeba o těch hradech a zámcích a podobných kulturních zařízení, která by mohla také postupně za nějakých hygienických podmínek s nějakými omezeními na počet lidí, by mohla začít rozjíždět svou činnost.

Takže můj zájem je, aby existoval tento plán, určitá představa toho vývoje v dalších měsících, a do toho potom jsme vstupovali s určitým uvolňováním v režimu v kulturních zařízeních. Rozhodně to není tak, že by kultura měla zůstat až nakonec. To platí možná pro ty kulturní podniky, které jsou vyloženě založené na tom, že se tam shromáždí lidé, ale to nemusí platit u všech. A u některých můžeme je pustit třeba, já nevím, třeba ty přírodní skanzeny, které sice také hodně souvisí s tím shromažďováním lidí, ale je možné, že vytvoříme nějaký takový režim, ve kterém v omezeném množství lidí bude možné pomaličku začít pouštět.

Ale teď předbíhám událostem. Jenom vám chci vysvětlit, že já si přeji, aby ty kulturní instituce byly takto zapasovávány a zařazovány do toho postupného uvolňování podle té vhodnosti a podle toho, jaký je charakter instituce.

Jakub Pacner, Česká televize: Ještě jsem se ptal, jak jste říkal o té kategorii těch nezávislých umělců a subjektů. Vy jste říkal nebo poskytl nějaký výčet těch, kterých se týká nebo kterých by se týkala ta finanční pomoct. Tam spadají mimochodem také ta knihkupectví? Nejsem si jistý, jestli jsem to pochopil správně. A prosím ty státní příspěvkové organizace. Původní záměr byl o 300 milionů. Teď, jestli jsem to pochopil správně, jste říkal, že budou postupně uvolňovány peníze podle potřeby. Děkuji.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: No, pro Ministerstvo kultury já jsem to říkal tak, že my podporujeme literaturu a rozvoj třeba české knihy, ale nejsme schopni z Ministerstva kultury podporovat celý polygrafický průmysl. To znamená, pro nás první partneři jsou malá nakladatelství, tam, kde známe jejich ediční plány, kde je tradičně podporujeme, protože to je třeba podpora české knihy a podobně.

A v návaznosti na ně třeba, si myslím, že třeba malá knihkupectví mohou být ta, která mohou být první uvolňovaná. A ta malá nakladatelství, ta jsou dokonce součástí toho programu podpory, který jsem vám teď představil.

Něco jiného jsou ta velká, která jsou už součástí byznysu, a ta musíme už řešit na jiné úrovni. Těch se týkají ty vládní programy, které se týkají, řekneme, podnikání. A co se týče těch příspěvkových organizací, vy jste se ptal na ty prostředky. Já jsem řekl, že v té první tranži jsem při schvalování rozpočtu získal 300 miliónů na těch 29 velkých, většinou příspěvkových organizací státu a nyní jsem dostal dalších 300. A vy jste celkem správně řekl, že uvolnění této částky je vázáno na to, co bude po 1. květnu. Protože mě ty prostředky, které jsem prozatím dostal, s tou ztrátou 40 milionů týdně dojdou na konci května. A v tom usnesení je napsáno, že pokud ta omezení režimu budou platit po 31. květnu, pak bude možné uvolňovat dalších 300 miliónů, protože ty organizace by se začaly dostávat opět do dluhů. Takže to je podstata toho usnesení. Po 31. květnu, když budou omezení, budu čerpat další peníze na příspěvkové organizace.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak jestli mohu k té chytré karanténě. Tak opravdu během toho týdne a půl, kdy běžel vlastně pilotní provoz, tak jsme zjistili, že zdaleka ne vše funguje tak, jak bychom chtěli, a je tam celá řada problémů, které musíme řešit.

Tady dochází k tomu, že se tady potkávají v podstatě dva světy. Jedna věc je teoretický koncept, který je nepochybně správně, a druhá věc je praktická realizace. My jsme v situaci, kdy vlastně pracovníci hygienických stanic, kteří tady pracovali dlouhá léta v nějakém režimu, se dostávají do expozice s elektronickými vlastně prostředky, které teď mají používat. Aprotože ten kontakt s nimi je skutečně krátký, děláme to v horizontu dnů, maximálně jednotek týdnů, tak tam vznikají určité komplikace tak, aby to bylo zcela akceptováno. A je to dominantně o komunikaci. Není to ani tak o tom, jaké je vybavení na těch hygienách.

My se téměř každý den nějakým způsobem snažíme tohle komunikovat. A jak už bylo řečeno, armáda byla vyškolena z hlediska mediků, kteří by měli být takovým interfacem mezi těmi hygieniky a mezi IT specialisty a callcentry, kde oni také budou působit. To znamená, je to proces, kdy se snažíme využít tyto prostředky.

A problém těchto dvou týdnů byl, že se ještě upravovaly smluvní vztahy, protože je velmi důležité, aby ty datové toky, které v tom systému jsou, byly velmi dobře ošetřeny smlouvami, aby tam nemohlo dojít k jakémukoliv zneužití dát. A teď nemyslím konkrétně ty vzpomínkové mapy, tam opravdu problém není, ale toky dat o konkrétních pozitivních jedincích a podobně. To znamená, že to je přesně vymezeno tak, aby tam nemohlo dojít k nějakému zneužití.

Co se týká vlastních hygien, tak tam samozřejmě v tuto chvíli zátěž nebyla taková, aby oni museli použít těch technických pomůcek. To znamená, oni to dělali víceméně v režimu tak, jak byli zvyklí. A proto na to víceméně v tuto chvíli klademe zásadní důraz, tak jak se to bude rozšiřovat do ostatních regionů, abychom zapojili opravdu jak ty vzpomínkové mapy, tak callcentra, která samozřejmě mají výrazně vyšší kapacitu a budou schopna zvládnout podstatně více vzorků pozitivních v tom slova smyslu, že jsou schopni obvolat potom následně podstatně více kontaktů, než tomu je teď.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz.

Adam Vojtěch, ministr financí: Jestli můžu doplnit pana náměstka: Já si myslím, že je to také hodně o důvěře. Aby lidé vlastně důvěřovali tomu projektu, i hygienici. My proto i komunikujeme s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Vlastně dnes proběhlo nějaké jednání. A chceme od nich mít jasné stanovisko, že v tomto směru vše je v pořádku tak, aby to bylo maximálně transparentní a nikdo neměl jakékoliv pochybnosti, protože ty se objevují někde v médiích, o využití těch dat. Takže v tomto směru Úřad pro ochranu osobních údajů by nám měl dát garanci toho, že celá ta chytrá karanténa je v tomto směru zcela v pořádku. A věřím tomu, že pak všichni také k tomu získají možná větší důvěru.

Ale ještě tu Vaši poslední otázku: Já jsem o tom hovořil na začátku, kdy jsem měl úvodní slovo, že skutečně pokud, to říkám za nás, za Ministerstvo zdravotnictví a takto to budu prezentovat i do budoucna, pokud dojde k tomu, že bychom tady měli na základě těch rozvolnění nějaký explozivní nárůst počtu pacientů, a víme, že tato pandemie je velmi rychlá. Když si uvědomíte, že jsme byli na začátku 1. 3. se třemi potvrzenými pacienty a kde jsme dnes, tak víme, že zkrátka umí být tato nemoc velmi rychlá. Během pár dní se ta situace může změnit.

A pokud to tak bude, tak bezesporu omezíme dále rozvolňování karantény nebo těch opatření, protože my si nemůžeme dovolit, abychom tady měli italský, španělský, newyorský, anglický a další scénáře. Myslím si, že teď Česká republika v tuto chvíli je blíže spíše těm úspěšným zemím, jako jsou Jižní Korea, Taiwan a tak dále z hlediska těch dat, a chceme, aby to tak zůstalo. Takže my skutečně nechceme, aby tady došlo k nějakému neřízenému šíření té nemoci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Já mám dotaz na pana vicepremiéra Havlíčka, zda členství v tom NERV, v Národní ekonomické radě, je spojeno i s finančním ohodnocením. Kolik peněz je případně tedy na fungování této skupiny vyčleněno a kolik činí tedy případně odměny? A pak vlastně je tady další dotaz, u kterého bych ale poprosil o reakci zároveň i pana ministra zdravotnictví, ohledně americké společnosti, která by měla u Olomouce postavit závod na výrobu respirátorů. Tak jestli, pánové, můžete okomentovat, v jaké fázi je jednání nebo ta příprava a jakým způsobem chce stát výstavbu té fabriky podpořit. Kolik by tedy to mělo stát, co se týče odebírání těch respirátorů, a potom jestli budeme vůbec potom soběstační, co se týče respirátorů. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak nejdřív, co se týká členství v NERV. Tak je to pochopitelně nehonorované. Jsou tam nejvýznamnější osobnosti českého byznysu, bank a tak dále. Neuvažovali jsme nikdy, že by se tam cokoliv honorovalo. Co se týká výroby respirátorů obecně, vláda bude podporovat jakýkoliv projekt, který bude, řekněme, zabezpečovat určitou míru soběstačnosti, například tedy ve výrobě respirátorů.

Já myslím, že ta krize potvrdila, že musíme změnit i strukturu Správy hmotných rezerv, protože s tímhle nikdo nejenže nemohl počítat, ale je to budiž určité varování toho, že prostě mohou přicházet jiné a nové hrozby, takže musíme dnes uvažovat tak, že musíme více chránit naše lidi, a to nejenom tedy občany, myslím tím běžné spotřebitele, ale i lidi v profesích, ať už to jsou profese, pochopitelně, zdravotní, tam to je jednoznačné, ale samozřejmě i profese v oblasti průmyslu, v oblasti energetiky, v oblasti dopravy a tak dále.

Takže osobně se domnívám, že artikl typu respirátoru bude nejenom v době krize, ale i v době postkrizové minimálně po dobu několika měsíců, ne-li let, poptávaným produktem a my rozhodně máme zájem, aby Česká republika byla soběstačná, byla nezávislá. Když říkáme nezávislá, tak my nechceme jaksi být ti, kdo budou říkat: Z Číny ano a ze Spojených států ne, anebo opačně. My samozřejmě primárně podporujeme české podniky, o tom není vůbec žádná. Na druhou stranu jsme v globálním světě, nemůžeme si dovolit prostě komukoliv bránit v investici, pokud se zejména teda jedná o společnosti z Evropské unie.

To znamená, my chceme, aby měl každý stejná pravidla, stejné možnosti. Naše firmy dostávají celou řadu dotačních programů z Ministerstva průmyslu a obchodu na vývoj, na investici, na zavádění do praxe atd. A ty firmy to využívají velmi čile.

Co se týká respirátorů u Olomouce, to znamená společnost Honeywell. Společnost Honeywell není novým nájezdníkem do České republiky. To je firma, která zde funguje už celou řadu let. Má zde velmi silné vývojové zázemí, generuje zde přidanou hodnotu, má zde, nepletu-li se, víc než tisíc zaměstnanců. Je to firma, která zaměstnává české lidi a firma, která se spolupodílí na českém exportu, podobně jako třeba, já nevím, Volkswagen nebo v automobilovém průmyslu třeba Toyota v Kolíně.

To znamená, je to společnost, která se rozhodla, že má zájem v tuto chvíli investovat a rozšířit výrobu respirátorů. My pochopitelně to vítáme. Samozřejmě jsme připraveni odebírat respirátory, bude-li to stát vyžadovat, ať už do Správy hmotných rezerv, anebo prostě do jednotlivých oblastí průmyslu nebo zdravotnictví, vždy za předpokladu, že dostaneme výhodnou cenu v určité kvalitě.

Jenom pro informaci: Ti, kteří se dneska chystají zde vyrábět, tak se chtějí dostat s cenou pod 20 korun u respirátoru dvojkové řady. To znamená, jsou to jiná čísla, než která třeba dnes musíme platit, ale to je prostě daň za to, že jich je málo ve světě, a naší ambicí je do budoucna posílit naši nezávislost ve smyslu toho, že můžeme něco dovážet, něco si vyrábět sami a můžeme dovážet prostě z východu, ze západu a pochopitelně podporovat tím i náš průmysl.

Pokud se podaří prostě vybudovat několik dalších řekněme mini závodů, protože to nejsou velké výrobní haly, tak skutečně můžeme hrát v Evropě prim ve smyslu toho, že může zásobovat celou Evropu a to si myslím, že dává smysl. Jinak firma Honeywell si neřekla o žádnou investiční pobídku, nedostává žádnou daňovou úlevu, nedostává žádnou pobídku na vývoj, žádnou pobídku na investice. Je to čistě jejich rozhodnutí, pokud se tak rozhodnou.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli můžu ještě za náš rezort. My jsme to diskutovali samozřejmě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a my to velmi podporujeme samozřejmě z hlediska té soběstačnosti a také z toho důvodu, že je jasné, a to říkáme stále, že on ten virus skutečně nezmizí ze dne na den, on tady stále bude. A je jasné, že my budeme potřebovat tyto ochranné prostředky v následujících týdnech, měsících a možná i letech určitě ve větším objemu, než tomu bylo doposud, kdy v nemocnicích byly většinou respirátory v počtu stovek v rámci nějakých zásob. Tak vidíme, že to je samozřejmě nedostatečné. Takže pro nás toto dává určitou garanci, že bychom tady mohli mít stabilní dodávky těchto respirátorů, aniž bychom byli závislí někde na dodávkách z Číny a z třetích zemí, kde víme, že ta situace je velmi nejistá v rámci nějakého vývoje.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Já bych měl dotaz na pana vicepremiéra ohledně COVID III, zda by měl začít 20. dubna, zda to můžete potvrdit. A zároveň ve stejný den má začít i program pro pražské firmy, tak zda už vláda schválila ten svůj podíl kolem 400 milionů, o kterých jste vy hovořil dříve. A za druhé zda byste mohl reagovat na kritiku Hospodářské komory ohledně těch COVID I, II, že je ohledně toho spousta byrokracie, pomalé vyřizování žádostí a podobně. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká COVID I, II, nejdříve je třeba říct, že byly v extrémně krátké době vůbec připraveny. Od zahájení krize do vypsání programu trvalo v řádu jednotek dnů a následně se začaly sbírat všechny žádosti o úvěr, což pochopitelně trvá nějakou dobu a to se nedá urychlit, protože ty firmy to tam posílaly a musí se to vyhodnocovat. Byl totálně zavalen, myslím tím úřad Českomoravské záruční a rozvojové banky, kdy oni musí zvládnout v horizontu přibližně třech týdnů nebo měsíce to, co před tím dělali celý rok.

A teď v tom není ani ten problém. My tam samozřejmě posilujeme lidi, to nám nemusí nikdo jaksi říkat, že máme posílit lidi. Co dneska říkala Hospodářská komora, to dávno děláme a víme, že to musíme dělat. Ale má to nějaké kapacity objemové, má to kapacity samozřejmě prostorové a to všechno prostě my děláme za pochodu. Je totálně přetížená Českomoravská záruční, což samozřejmě ale neznamená, že se to nestíhá.

Z COVID I se polovička z jedné miliardy už proplatila. Jede se každý den řádově téměř sto milionů korun. V příštím týdnu bude COVID I celá doplacena. Ten problém tam vzniká někde úplně jinde, a to v tom, že se tam nahrnulo, vlivem toho, že to je úvěr za nulovou sazbu s ročním odkladem, obrovské množství žádostí, které neměly šanci být proplaceny.

Ano, byla to vysoce atraktivní nabídka, to si uvědomujeme, výsledkem čehož bylo, že tam skutečně žádaly firmy, které, bohužel musím říct, neměly šanci nikdy žádný úvěr získat. A přesto ta Českomoravská záruční je tedy musí prostě zkontrolovat, musí se tomu věnovat.

To znamená: To, že jsme dali velmi dobrou nabídku, ve finále znamenalo, že se tam zavalilo obrovským množstvím žádostí, které nemají šanci být proplaceny. Jenom pro vaši informaci je to přibližně jedna ku deseti. Nikoliv proto, že by ta banka byla přísná, ale protože se vyřazují úplně elementární požadavky a nároky, které tady nikdy žádná banka neprofinancovala.

Já důsledně říkám to, že výhoda toho je, že se ten úvěr získá snadněji ve smyslu ekonomických výsledků. To znamená, nemusí splňovat to, co v běžných bankách, i když teď třeba žádají už i u bank, ale ty výsledky, které ty firmy mají za předpokladu, že jsou zaručeny Českomoravskou záruční, tak mají větší šanci na projití. Za další, v těch prvních dvou kolech tam byl roční odklad a nulová úroková sazba,. To byly ty hlavní výhody.

Výhoda není to, že se budou rozdávat peníze a dostane je každý. Nikde ve světě záruční programy nefungují tak, že kdo si zažádá, ten dostane. A dnes nám samozřejmě píše obrovské množství firem to, že jsou zklamány z toho, že ten úvěr nedostaly, ale bohužel když se potom podíváme do těch výsledků a ta firma byla několik let třeba ve ztrátě, tak je dostat nemůže.

Není pravdou to, že pokud se někdo dostal do ztráty vlivem koronaviru, tak kvůli tomu nedostal ten úvěr, tak to vůbec není, protože se to vztahuje pochopitelně na dobu před tím koronavirem.

Nicméně, co se týká té trojky COVID, tak COVID III dojednáváme s bankovními domy, protože ta třetí výzva nebo ten COVID III už nemůže jít tak, jak jsme to dělali doposud. To bychom skutečně totálně zahltili Českomoravskou záruční a pak by se to skutečně začalo zpožďovat. Čili půjdeme už pravděpodobně portfoliovou zárukou, to znamená jiným mechanismem. Teď tím nechci unavovat, co to znamená, ale fakticky to znamená, že všechno budou vyřizovat komerční banky. Na ně se vlastně přinese ten posuzovací režim a současně pochopitelně i distribuce těch peněz a Českomoravská záruční to zaručí prostě nějakým hromadným aktem.

My bychom byli rádi, aby se to všechno spustilo v druhé polovičce nebo ke konci dubna. Máme to nastaveno tak, že ať už to budeme dělat ve smyslu posílení ČMZRB nebo nějakou zákonnou změnou atd., protože hledáme ty záruční mechanismy optimální, které by mohly být, tak že se by skutečně na konci dubna už rozjela trojka.

Jinak v té jedničce bylo, se rozdá nebo se rozdistribuuje nebo půjčí, jedna miliarda korun, v té dvojce už máme žádosti na 20 miliard korun a ty se budu vyřizovat tak, že se bude vyřizovat denně přibližně za 700 800 milionů korun, a k tomu ještě přidáváme z jedničky čtyři miliardy. Zjednodušeně řečeno: Výzva I, II 25 miliard, výzva III bude výrazně vyšší, ještě zatím nemáme stanovenou tu finální hranici.

Co se týká Prahy, tam čekáme na reakci Prahy. Praha nám slíbila, že v tomto týdnu zadá nebo dá zdroje do tohoto programu. Trošku se jim to tam zpozdilo. Předpokládáme, že v příštím týdnu konečně tedy Praha ty zdroje uvolní. V momentě, kdy je uvolní, rádi je okamžitě pustíme do toho mechanismu a ty zdroje budou. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Pane vicepremiére jenom, já se omlouvám, možná jsem to přeslechl. Je tedy nějaký konkrétní počet těch respirátorů, které musíme od firmy Honeywell odebírat, přibližně za kolik bychom měli ty respirátory odebírat, jestli tam ta dohoda je, děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Zatím s nimi nemáme stanovený počet. Spíš se bavíme o ceně. Já jsem tady tu cenu zatím indikoval, že by se měla pohybovat kolem, možná to bude těsně pod 20 korun, ale nechci to takhle definitivně říkat, protože ta diskuze teď kolem toho probíhá. Ale jasně tím říkám, že to nebudou respirátory, které budou stát třeba 30 40 50 korun, budou to respirátory v této hodnotě.

Ale znova říkám, prostě toto platí i pro české subjekty. To znamená, stát se v tomto bude chovat férově vůči každému a pochopitelně je to také o rychlosti, protože celá řada českých firem, které nás upozorňují, že by rády dodávaly. My jim říkáme: Ale musíte rychle přijít, musíte dodat, musíte ukázat ten výrobek, že máte, a musíte pochopitelně ukázat taky ho v určité kvalitě, protože si uvědomme to, že mi garantujeme to, že ten výrobek musí splňovat určité parametry.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas

Janetta Roubková, Český rozhlas: Dobrý den. Mě by zajímalo k té Národní ekonomické radě vlády, proč bylo potřeba ji obnovovat, když už při Ústředním krizovém štábu funguje skupina ekonomických expertů? A jak to tedy půjde dohromady? Komu případně vláda bude víc naslouchat, když budou mít mezi sebou nějaký rozpor? A druhá věc, jestli jste řešili dnes na vládě i zrušení daně z nabytí nemovitosti, protože paní Schillerová už to zhruba před 14 dny avizovala. Tím v podstatě zastavila trh, protože ti lidé čekají, co bude. Tak jestli jste to řešili, a pokud ne, tak jestli máte informace, kdy by to tedy mělo přijít na vládu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Daň z nabytí nemovitosti jsme neřešili, a poprosil bych kdyžtak, kdybyste přímo kontaktovala paní ministryni, jestli se chystá prostě s tím nějakým způsobem dále pracovat nebo předkládat.

Co se týká různých expertních týmů, mimo jiné je i expertní tým pod Ústředním krizovým štábem. Právě proto vlastně jsme NERV znovu oživili. On tady v zákoně už kdysi byl, my jsme tomu opětovně dali ten parametr, protože vznikla celá řada různých poradních týmů. Je to v pořádku, nechť ty týmy vznikají, ale je třeba si uvědomit, že třeba i ten tým pod Ústředním krizovým štábem je tým krátkodobý. To znamená, ten je součástí, dnes nějakého rychlého poradenství pro Ústřední krizový štáb, který sám o sobě prostě bude fungovat nějakou omezenou dobu. No a pochopitelně, ten si vytváří nějaké rychlé zázemí.

A NERV je strategický orgán, poradní orgán vlády. Hospodářskou politiku dělá vláda, hospodářskou politiku nedělá žádný tým, žádný pracovní tým. Tu musí dělat vláda a musí ji dělat prostřednictvím hospodářských nebo ekonomických ministrů, kteří se k tomu vytváří nějaký poradenský nástroj, a pokud tam k tomu samozřejmě mají vlastní rezorty nebo vlastní ministerstva. Ať už je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí pochopitelně, ale i samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně Ministerstvo pro místní rozvoj.

Proto vlastně vznikl tento zastřešující tým, který do určité míry velmi aktivně pracuje s těmi různými expertními týmy, například s tím expertním týmem Ústředního krizového štábu, kde, pokud se nepletu, máme tři nebo čtyři kolegy nebo právě členy toho NERV. To znamená, oni přenášejí ty informace na Ústřední krizový štáb, ta komunikace funguje bezproblémově, nevzniká tady žádná konkurence, vzniká tady skutečně prostě centrální tým, který zastřešuje tyto aktivity a který zde musí fungovat na dlouhodobé bázi.

My zde musíme vystavět prostě parametry ekonomiky na dalších několik let dopředu. My se pohybujeme v situaci, kdy se změnila celá řada věcí, které ještě před dvěma měsíci, kdyby někdo řekl vážně, tak nikdo jim nebude vůbec naslouchat. V tuto chvíli jsou realitou všedních dnů a my si musíme začít vytvářet prostě skutečně národní hospodářskou strategii, postavenou, a to si řekněme rovnou, na trošku jiných pilířích, než jak jsme ji plánovali ještě v únoru.

My už jsme ji měli, nechci říct téměř napsanou, ale měli jsme ji, její parametry byly jasně definovány, ale v tuto chvíli je tam celá řada věcí, které musíme prostě pojmenovat jinak, a věci, jejichž priorita je prostě někde úplně jinde, než byla v minulosti.

A toto bude platit i na úrovni Evropy. To znamená, jestliže Evropa dneska měla hlavní ambici v rámci takzvaného Green Dealu do roku 2030, já nevím, dosáhnout 50 55 procent ve snížení redukce CO₂ vůči minulosti, to znamená v rámci Pařížské dohody, jak to bylo, tak podle našich názorů to ta Evropa nezvládne. Ona už takhle s tím měla problém a teď v této situaci bude muset peníze přednostně alokovat do obnovy hospodářství.

To neznamená, že to nesplní nikdy. Posune se to. Na to všechno my musíme reflektovat. My jsme tady měli nastaveny parametry v oblasti energetiky, v oblasti průmyslu, v oblasti nových technologií, v oblasti podporující vědy a tak dále. Toto všechno dnes budeme muset zvážit a budeme muset prostě tomu dát možná jiný směr. Neříkáme, že zcela zásadně odlišný, ale v každém případě bude muset být třeba časově posunut. A na tom musí dnes pracovat nejschopnější lidé, kteří si vytváří své pracovní týmy včetně toho Ústředního krizového štábu.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Ještě pan ministr Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Vy jste zmínila tu daň, zrušení daně z nabytí nemovitostí. Já bych jenom rád řekl, že tohle nebyl návrh, který by byl projednán v koalici, takže bych rád za sociální demokracii řekl, vyjádřil určitou skepsi k tomuto návrhu. Já si prostě nejsem jistý, že to je typ návrhu, který nás něco, co nás teď pálí a co by zrovna teď měl být součástí opatření, o kterých se bavíme. Řekl bych, že máme celou řadu daleko naléhavější věci, a nemyslím si, že tahle by s nimi tak úplně souvisela. A navíc si nejsem jistý, že to je ta skupina třeba obyvatel, kterým teď potřebujeme pomoci. Tak jenom bych chtěl říci: Tohle není vyjasněno a já jsem skeptický a pokládám za důležité to tady říci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz? Pokud už tady není, tak se spojíme přes videokonferenci s dalšími redaktory.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak já o první dotaz poprosím Josefa Kopeckého ze serveru iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den. Vy jste v minulých dnech rozhodli o možnosti individuálních sportovních aktivit občanů. Napadlo mě, jak daleko jsme od toho, abyste povolili sportovní aktivity profesionální na otevřených hřištích. Řekněme typicky fotbalová utkání bez diváků. A druhá věc jak na pana ministra Havlíčka, tak na pana ministra Vojtěcha: Jestli můžete dát nějakou predikci, když se situace nezvrtne během Velikonoc a občané budou disciplinovaně chodit v rouškách a nebudou si je strhávat, jaké můžeme předpokládat nebo očekávat otevřené obchody v průběhu příštího týdne. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty sporty nebo nějaké zápasy, tam si myslím, že si dokážu představit, pokud to bude bez diváků, to znamená nebudou to nějaké hromadné akce pro větší veřejnost a budou to skutečně pouze sportovci, kteří třeba potřebuji trénovat, tak jsme to dnes zrovna probírali na základě stanoviska klinické skupiny při COVID na Ministerstvu zdravotnictví, že to je reálné v těch následujících týdnech. Ale skutečně pouze pro ty samotné sportovce, bez diváků, bez použití nějakého sociálního zázemí, jako jsou šatny, sprchy a tak dále. Budou si muset zkrátka na to zvyknout, protože tam je velké, velké riziko. Takže na tom teď pracujeme a tam si myslím, že prostor pro to, aby mohli aspoň trénovat a tak dále, existuje.

A pokud jde o ty obchody, tak to je to, na čem teď budeme určitě s panem ministrem průmyslu a obchodu sedět a bavit se o tom. Já říkám: buďme trošku více při zemi. Začněme obchody, které jsou spíše menší, omezené nějakou metráží v rámci metrů čtverečních. Teď vám neřeknu tu přesnou, ale zkrátka spíše menší obchody, kde nehrozí tak velká koncentrace osob, samozřejmě za přísných hygienických pravidel. A tam si dokážu představit, že bychom toto mohli realizovat v tom následujícím nejbližším období.

A také jedna věc, která si myslím, že je realizovatelná, a to jsou ony farmářské trhy. My jsme dostali podnět z Asociace farmářských trhů, kdy skutečně za velmi přísných podmínek by mohly tyto trhy být vlastně realizovány, aniž by tam lidé třeba konzumovali na místě ty potraviny a tak dále. Skutečně pouze by si to koupili a odešli. Takže tam máme taky určitý návrh, který by byl realizovatelný v následujících, řekněme, čtrnácti dnech.

Takže to jsou nějaké dvě oblasti, které si myslím, že jsou reálné spustit v těch následujících, řekněme, čtrnácti dnech.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Díky. Další dotaz, prosím, Bára Janáková, Deník N.

Bára Janáková, Deník N: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat asi pana ministra zdravotnictví pana Vojtěcha nebo pana vicepremiéra Havlíčka. Mě by zajímalo, vy jste na tiskové konferenci v pondělí, tuším, říkali, že by se to nařízení nosit roušky mělo rozvolnit i pro běžce a cyklisty. Ale v tom vládní nařízení je napsáno, že se to týká pouze venkovních sportovišť. Mě by tedy zajímalo, jestli běžci, cyklisti, kteří pojedou na výlet někam, budou muset mít zkoušky, když poběží v lese, nebo nebudou, protože, jak jsem zjistila, mají v tom zmatek i policisté.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já si nemyslím, jestli můžu odpovědět, že by tam bylo, že se to týká pouze venkovních sportovišť. Já teď nemám přesně tu textaci před sebou, ale myslím, že tam je nějaká textace ve smyslu někde právě jako a la v rámci přírody. Ale teď si úplně nepamatuji tu textaci, protože nemám to tady před sebou.

Ale skutečně princip byl takový, že jsou venkovní sportoviště, která jsou omezena nebo ohraničena nějakou zdí, plotem a tak dále. Tam ti lidé nemusí mít roušku, pokud je tam určitý počet lidí a pokud jsou to nějaké sporty, jako tenis a podobně, ve dvou lidech principiálně s určitou vzdáleností. A pak pokud ten člověk je venku a jede třeba na kole nebo provozuje ten individuální sport a nejsou zase kolem další lidé. Je tam stále ta dvoumetrová vzdálenost.

To znamená, pokud bych já jel nebo běžel někde na stezce, kde je dalších x desítek a stovek lidí, tak tam samozřejmě tu roušku mít musím. Ale pokud nemám kolem sebe v této nejbližší vzdálenosti další, další lidi, další osoby, což je, předpokládám, právě ta situace, že člověk je někde mimo město v přírodě, tak tam samozřejmě roušku mít nemusí. A to jsme i řešili s panem ministrem vnitra, že skutečně toto ani nebude nikterak penalizováno. Ale určitě podle toho nařízení, tak jak jsme koncipovali, tak to možné, možné je.

To znamená, je tam stále, a to je samozřejmě logické, každý si to musí uvědomit, že pokud jsem v kontaktu blízkém s ostatními lidmi, pokud je tam skutečně nějaký bližší kontakt právě třeba v rámci určitých stezek nebo hřišť a tak dále, tak tam samozřejmě ta rouška být musí. Pokud jsem sám, v přírodě, běžím nebo jedu na kole, tak logicky tomu tak není.

Ta rouška má chránit před nákazou ostatní. To není moje ochrana, to je před tím, abych zkrátka, pokud jsem infekční, tak abych chránil ostatní, a takto by to ti lidé měli vnímat a vyhodnotit tak i to riziko. To si myslím, že je poměrně snadno vyhodnotitelné nějakým selským rozumem.

Bára Janáková, Deník N: A tedy že není jasné ani policistům, jak si to mají vykládat?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já nevím, tak já to ještě můžu určitě probrat s panem ministrem vnitra, ale já si myslím, že tak, jak jsme to koncipovali a vlastně jsme to diskutovali tehdy na vládě a byl tam i pan ministr vnitra, tak si myslím, že to bylo snad jasné, a takto jsme to i říkali, myslím, na tiskové konferenci hned v pondělí.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Bylo to skutečně tak, bylo to celkem jasné. Já myslím, že i média, která samozřejmě nám v tom hodně pomáhají, buď to okamžitě překládají, tak to napsala úplně jasně. To znamená, pokud někdo je v přírodě a tam běhá nebo jede na kole, tak tu roušku mít nemusí, a pokud se někdo pohybuje mezi lidmi ve městě a běhá mezi nimi a je tam nějaká menší vzdálenost, tak by jí mít měl.

Samozřejmě můžete říct, že jsme to měli takzvaně strhnout všem, tu roušku, anebo naopak poručit. Ale zase chceme být korektní a objektivní, takže když někdo běží lesem, tak prostě jsme tam dali tu možnost, aby ji neměl. Naopak když se tedy pohybuje mezi lidmi, tak by ji mít měl.

Policie tady není přece od toho, že bude stát u každého běžce a dívat se a pokutovat ho. Ta policie do určité míry spíše jenom dohlíží na ten stav, aby se nedělo něco zásadně nepředložitelného nebo nepředvídatelného. A v tuto chvíli je to hlavně výzva lidem, aby v prostě byli rozumní, aby si uvědomili, že v podstatě když se pohybují mezi lidmi, tak by tu roušku mít měli, naopak když jsou mimo, tak ne. Těch nařízení a usnesení jsou stovky, které děláme, a teď tam odchytávat, jestli to bylo myšleno stoprocentně takto…Já myslím, že to bylo napsáno celkem jasně, a kdo chce, tak se v tom vyzná.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz prosím, Vojtěch Gavriněv, Seznam zprávy.

Vojtěch Gavriněv, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já bych se rád zeptal, kdy přesně tedy bude zavedena plošná chytrá karanténa. Ptám se i proto, že pan premiér na konci března označil chytrou karanténu za nejdůležitější projekt, který vláda chystá. Ptám se tedy na přesný časový harmonogram. Děkuji.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak jestli mohu: V tuto chvíli byl první, vlastně pilotní kraj, následuje severní Morava a Praha, bezprostředně po Velikonocích. Nicméně už před Velikonocemi byla posílena řada krajů posilovými skupinami armády podle požadavků tak, jak byly stanoveny, a v tom týdnu po Velikonocích by měly vlastně tyto týmy být ve všech krajích, a postupně se to bude startovat. To znamená, ten náběh může být týden až dva, kdy to bude spuštěno ve všech ostatních krajích.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli tedy můžu ještě doplnit, pardon, protože teď mi tady dal pan vicepremiér k ruce to usnesení, nebo mimořádné opatření. Tady je to zcela jasně napsáno, že zákaz volného pohybu se nevztahuje na sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech za splnění těch podmínek, o kterých jsme hovořili. Takže ta příroda je tam přímo explicitně napsaná. Takže tam si myslím, že by neměl být snad s tím žádný výkladový problém.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A já o další dotaz poprosím Radka Bartonička z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, tak já budu velmi stručný. Zeptal bych se pana náměstka Prymuly: Pane náměstku, není přece jenom příliš velké riziko to, že ta pravidla jsou rozmělněná do určité míry už teď na Velikonoce, protože cítím, že vy, pan ministr, pan Hamáček a další naléhají dnes opakovaně na to, aby lidé skutečně si dávali pozor. Nebylo proto lepší počkat až po Velikonocích? Jeden dotaz. Druhý dotaz: Promoření. Vy jste s tím slovem přišel. Říkáte si teďka: Byla chyba s tím slovem přijít? Protože vy jste za něj poměrně dost kritizovaný, a říkáte: Škrtněme si toto slovo, už ho nebudeme třeba používat. A poslední dotaz na pana ministra Havlíčka. Pane ministře, už jste mluvil o firmě americké, ale slyším od českých firem, že jsou naštvané. Říkají: Co nám to provedli, protože my se bojíme, že teď budou brát zakázky jenom od této firmy, a ne od nás, od českých firem. Velmi stručně kdybyste zareagoval na tu kritiku českých firem. Děkuji moc.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já jenom ta první otázka byla co? Jo to rozvolnění, pardon. Samozřejmě. Ta situace je taková, že my samozřejmě připravujeme určitý komplex opatření, tak jak tady bylo řečeno, který by měl být schválen vládou v příštím týdnu po Velikonocích a bude logicky zveřejněn. V tuto chvíli my jsme uvažovali o určitém segmentu obchodů, služeb, které budou otevřeny bezprostředně po Velikonocích. Takto to bylo deklarováno.

Z tohoto byly vybrány určité provozovny, které slouží k tomu, aby lidé měli náplň o Velikonocích. To znamená, to je zhruba čtyři pět procent celkového toho rizika, což se nám zdálo akceptabilní, a proto toto bylo uvolněno, abychom těm jedincům dali nějakou náplň, co o těch svátcích, v podstatě čtyřdenních můžou doma dělat. Proto to bylo uděláno. Nepovažujeme to riziko za tak vysoké, aby celý ten systém mohl v podstatě být zásadním způsobem vychýlen.

Co se týká toho slova neblahého, tak on to je bohužel terminus technicus, který se používá. Skutečně je to slovo korektní a správné, ale v českém národě vyvolalo obrovskou míru nevole, tak já už ho opravdu používat nechci. Budu používat inverzní slovo, což je vnímavost nebo stav imunity A jinak na těch principech samozřejmě není co měnit, protože v každé situaci narůstá počet jedinců, kteří se setkávají s tím virem, a tím jejich imunita logicky na to musí zareagovat. A čím více jich bude v takovémto kontaktu, tak tím bude menší šance šíření v populaci. Takže tolik k tomu.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A co se týká těch českých firem. České firmy pochopitelně dostávají od nás mimořádnou podporu ve výzkumu, ve vývoji, na investice. To znamená, máme jich tisícovku těch firem jenom pod ministerstvem průmyslu, se kterými fakt spolupracujeme na denní bázi, a pochopitelně jim doporučujeme a doporučujeme je na odběry, ať už to jsou masky, ať už to jsou prostě různé ventilátory a tak dále. Snažíme se je podporovat, jak to jde.

Ale ty desítky milionů roušek a respirátorů, které nám tady chyběly, jsme nakonec bohužel nebyli schopni řešit českými firmami, museli jsme to nakupovat z Číny. A teď to neříkám ve zlém, říkám to tak, že prostě jsme neměli jinou možnost. To znamená, naší prioritou je zabezpečit soběstačnost. Soběstačnost, pochopitelně, když nic jiného nezbývá, tak dovozovou, lepší je lokální.

My nemůžeme zvýhodnit jednoho na úkor druhého. To znamená, jsme zase v tržním prostředí, a pokud někdo přijde, a chce zde vyrábět, tak samozřejmě my mu v tom bránit nemůžeme. Rozhodne cena, rozhodne kvalita. A popravdě řečeno taky rozhodne, kdo bude rychlejší a kdo bude první, kdo dokáže tu nabídku dát.

Zatím nám ještě nikdo nenabídl jednotky milionu respirátorů z České republiky. Spíš jsou určité vize, že by možná mohl zainvestovat, mohl udělat. A my říkáme: Nechť začne na tom pracovat, a dokonce té české firmě dáme tu investiční pobídku, na rozdíl třeba od té zahraniční firmy, která ji získat nemůže. Čili to zvýhodnění je v té přípravě, ale pak už musí rozhodnout dovednost a musí rozhodnout samozřejmě cena a kvalita.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, z dnešní tiskové konference je to vše. Přejeme pěkné Velikonoce.