Tisková konference po poradě ekonomických ministrů, 27. února 2012

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vítám vás na tiskové konferenci po dnešní poradě ekonomických ministrů. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. O úvodní vyjádření prosím premiéra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes jednala porada ekonomických ministrů a určitě nejednala naposled na téma státního rozpočtu. Vláda České republiky musí samozřejmě vzít v potaz čerstvé makroekonomické indikátory, které se týkají rozpočtového vývoje v letošním roce, a poměrně konzervativní předpoklad vývoje ekonomiky na léta 2013 a 2014. Je evidentní, že vzhledem k poklesu tempa ekonomického růstu proti původním předpokladům dochází k poklesu příjmů státního rozpočtu, což si bude vyžadovat korekce pro letošní rok v objemu zhruba 23 miliard korun. Porada ekonomických ministrů se shodla na tom, že budeme v letošním rozpočtu, zavážeme tedy stejný objemový prostředek zhruba o 23 miliard korun tak, abychom udrželi deficit státního rozpočtu tak, aby deficit veřejných financí odpovídal našemu konvergenčnímu plánu pro letošní rok. To znamená, nepřesáhl 3,5 % hrubého domácího produktu. Stejně tak jsme dnes otevřeli debatu na téma přípravy rozpočtu a rozpočtového výhledu na léta 2013 a 2014. Samozřejmě s rozpočtovým výhledem na rok 2015. Tam je třeba říci, že opět vycházíme z konzervativních odhadů ekonomického růstu, které budou vyžadovat proti těm stávajícím rozpočtovým výhledům provedení korekcí k udržení schodků veřejných financí pro příští rok ve výši zhruba 42 miliard korun, pro rok 2014 ve výši 84 miliard korun. Dnes jsme se poprvé zabývali náměty, které jsou z ministerstva financí, ale přichází samozřejmě i z jiných ministerstev, z jiných úřadů, které tvoří jistý katalog, z nichž některá opatření budou realizována po politické dohodě, některá nebudou, některá se změní do podoby politického kompromisu. Nicméně považujeme za korektní říci, že ekonomičtí ministři, respektive zdrcující většina v čele s předsedou vlády a také s ministrem financí je přesvědčena o tom, že není možné udržet parametry vývoje veřejných financí podle konvergenčního plánu pro léta 2013 a 2014 bez dvou robustních opatření, jedno na příjmové, jedno na výdajové straně. To první na příjmové straně znamená zvýšení výběru daně z přidané hodnoty úpravou sazeb, a tady je ve hře několik variant, kde tu kompromisní teprve dohodneme, kde tím cílem musí být zvýšení příjmů u tohoto opatření někde okolo 18 až 20 miliard korun. Samozřejmě s nějakou odchylkou směrem nahoru i směrem dolů. A druhé opatření robustní na výdajové straně, to znamená debata o valorizaci penzí včetně možnosti, kterou předložilo ministerstvo financí, což je dočasné zmrazení penzí na dva až tři roky. Ale to je pouze jedna z alternativ. My jsme dnes otevřeli i některé další úpravy valorizačního schématu a podobně. S tím, že samozřejmě pokud by došlo k tomuto kroku, tak tento krok by si vyžadoval z hlediska elementární společenské soudržnosti a solidarity mezi jednotlivými sociálními skupinami i úpravy ve vztahu například k vysoko-příjmovým skupinám občanů České republiky, například v podobě prohloubení progrese u daně z příjmů fyzických osob, ale které by bylo stejně časově podmíněno. Čili mělo by tento charakter podobně jako úprava valorizací penzí. My jsme přesvědčeni, že bez těchto dvou robustních opatření, to znamená na příjmové straně v oblasti daně z přidané hodnoty a na výdajové straně u penzí, není možné dodržet konvergenční plán, to znamená snižování deficitu veřejných financí tak, abychom se příští rok dostali pod 3 % HDP jako deficit veřejných financí. A chci říci, že tím pádem bychom příští rok plnili jako jedna z mála zemí EU Maastrichtská kriteria, tedy jak výši deficitu, tak výši celkového vládního dluhu. Já to považuji za klíčový úkol vlády pod mým vedením. O těch dalších konkrétních opatření, která zpravidla již vynáší, ať již na příjmové nebo na výdajové straně z hlediska státního rozpočtu, částky od zhruba půl miliardy do dvou tří miliard. To je samozřejmě možné debatovat, ale znovu opakuji, klíčová jsou tato dvě robustní opatření na příjmové a na výdajové straně s tím, že v prvním kroku vláda rozhodne a toto zadání dnes ode mě dostal pan ministr financí, o materiálu, který půjde standardní cestou meziresortního připomínkového řízení, to je vázání 23 miliard korun v letošním rozpočtovém roce. O těch příjmových a výdajových položkách na následující dvě léta bude dále jednat rada ekonomických ministrů v následujících dnech a týdnech a budeme to tedy dopracovávat do takové podoby, která potom bude předložena vládě ČR, protože bude vyžadovat i legislativní změny, které by v tomto případě musely platit od 1. ledna 2013. Já chci říci, že samozřejmě přicházíme i s některými dalšími náměty, které jdou nad rámec tohoto námětu z ministerstva financí. Počínaje daní z převodu nemovitostí až po zdanění baleného tabáku, zapojení aktiv, které jsou třeba v podnicích se státní účastí nebo ve státních podnicích, zamezení daňových úniků. Stále považuji za klíčové, my jsme si plně vědomi toho, jaká je vazba mezi veřejnými výdaji a vlivem na ekonomický růst nebo pokles. To znamená, že vedle těchto opatření, které mají stabilizovat státní rozpočet pro letošní a následující dva až tři roky, chce vláda také současně přijít s balíčkem, který bude mít přírůstový charakter. To znamená, který bude vykompenzovávat možný teoretický pokles soukromé nebo vládní spotřeby způsobený těmito stabilizačními opatřeními. Čili nikoliv pouze konsolidace veřejných financí, ale také agenda ekonomického růstu je jedním z klíčových úkolů vlády, abychom i makroekonomicky měli tato dvě opatření vybalancována. Takže pan ministr financí mě doplní.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já budu velmi stručný. Musím říct, že si velmi vážím dnešní diskuze. Zejména si vážím toho, že všichni zúčastnění jsou si vědomi nezbytnosti řady nepopulárních opatření. Je prostě osudem ministrů, všech ministrů financí Evropské unie, být posly nepopulárních zpráv a navrhovat nepopulární opatření. Chceme-li, a to je naší prvořadou povinností, udržet veřejné rozpočty v rovnováze a konsolidovat je. Nedopustit situaci, která by mohla vyvolat velmi frustrující ekonomické i sociální situace. Na tom jsme se dnes shodli a to znamená, shodli jsme se na tom, že je nezbytné učinit příslušná opatření v roce 2012 a pro další vývoj v letech 2013, 2014 i 2015 navrhnout sněmovně změnu legislativy na příjmové i výdajové straně tak, aby fiskální strategie vlády – snižování deficitu, byla dodržena. Bez změny legislativy něco takového možné není, pokud oproti původním předpokladům musíme počítat s tím, že ekonomika bude v následujících letech spíše stagnovat, než růst. Já jsem pokládal za svoji povinnost předložit určitý model opatření jako jednu z variant té konečné vládní dohody. Ta byla také dnes diskutována. Samozřejmě jsem si nemohl dělat ambice na to, ani bych to nepokládal za správné, že ten model, který předložil ministr financí, bude akceptován beze zbytku, že nebudou hledány kompromisy, že některá opatření nebudou substituována za jiná. S tím jsem počítal od samého začátku, ale to co mě naplňuje uspokojením je ta jasná vůle, že objem všech těch opatření nebude změkčen, že skutečně víme, že musíme oproti předpokladům v roce 2013 aktivně snižovat deficit zhruba o 42 %, 2014 o 84 miliard, aby strategie vlády zůstala zachována. Já ta opatření s jednotlivými dopady a s variantami kompromisu vám podrobně v 13:30 na ohlášeném briefingu odprezentuji včetně grafů a tabulek, na ministerstvu financí. Teď vás tím nebudu zdržovat. Chci pouze říci, že chci poděkovat za dnešní diskuzi, že jsem po dnešku přesvědčen, že vláda nalezne společné stanovisko, kterým udrží konsolidační tempo veřejných rozpočtů. Ten harmonogram máme zhruba do konce března k učinění konečných rozhodnutí tak, abychom v dubnu již mohli zpracovávat věrohodný konvergenční program České republiky včetně nezbytných legislativních změn na příjmové i výdajové straně.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření. Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše otázky.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych se přesto chtěl zeptat na podoby těch změn DPH. Zda se dá říci něco konkrétnějšího, zda by se to týkalo už letošního roku nebo až těch 2013 a něco k tomu. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že pro letošní rok počítáme pouze s vázáním výdajů. To znamená s úpravami pouze na výdajové straně státního rozpočtu, nikoliv s úpravami daní. A samozřejmě spektrum možností úpravy DPH je poměrně široké pro ten příští rok. Od zavedení jednotné sazby DPH ve výši buďto 19 % nebo 20 %. Devatenáct říkám proto, že před jistou dobou jsme o ní někteří z nás mluvili. Zrovna tak jsme mluvili o dvacetiprocentní, s možnou výjimkou například na knihy a léky ve výši 14 %. Možná je i debata o zachování dvou sazeb a současné nomenklatury produktů a služeb, které jsou přiřazeny jak do základní, tak snížené sazby, ale jejich úpravě směrem navrch, čili jejich zvýšení, abych to řekl úplně přesně, například na 15 % a 21 %. O tom budeme politicky a ekonomicky diskutovat a hledat koaličně průchozí kompromis.

Česká televize, Petr Vašek: Já bych měl dva dotazy na pana premiéra. První je, jestli to znamená, to co jste říkal v tom úvodním slovu, že byste v případě zmrazení důchodů souhlasili s vyšší daňovou progresí. Jestli byste jako ODS souhlasili například i s druhou daňovou sazbou, protože to jste až dosud odmítali. Nicméně teď je možná mimořádná situace, tak jestli jsem to pochopil správně. A druhá věc je, jestli mám správné informace, tak třetí koaliční partner, který tu není, Věci veřejné stále odmítají právě to jedno robustní opatření. Minimálně to je zvyšování DPH. Tak by mě zajímalo, jakým způsobem, jak je budete chtít přesvědčit, jestli o tom budete s nimi jednat, protože bez nich to pravděpodobně neprosadíte. Tak jaký jste měl pocit z toho, jak se na to tvářili ministři za Věci veřejné na toto pro ně zásadní opatření, protože oni jsou důležití v tom, aby to bylo schváleno, děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Bez pochyby. Jakýkoliv krok, o kterém se bavíme, tak musí být dosažen ve shodě všech tří koaličních stran. Pokud bychom se nedohodli na základních parametrech státního rozpočtu pro rok 2013 a 2014, tak nemá vůbec význam v tomto vládním projektu pokračovat. Tedy bezesporu to musí být dohoda všech tří koaličních stran a jejich akceptování jisté kompromisní podoby. Co se týče daně z příjmu fyzických osob. Ano, já říkám velmi korektně a otevřeně. My jsme proti prohlubování progrese. Na druhou stranu, pokud by se sáhlo k opatření, které by upravovalo valorizační formuli u penzí směrem dolů až k možnému zmrazení důchodů, to považuji z hlediska elementární společenské soudružnosti a sociální solidarity za naprosto legitimní diskuzi se stejnou časovou podmíněností, jako by byla zavedena tato úprava valorizací až její vymazání. Ve stejném okamžiku prostě vysoko-příjmové skupiny by se podílely tím, že by byla prohloubena progrese, například zavedením druhé sazby daně z příjmu fyzických osob nad určitou úroveň a bylo by to časově podmíněno na stejný úsek. Já chci říci, že toto rozhodnutí má politický charakter. Z hlediska fiskálního, z hlediska příjmu státního rozpočtu zavedení druhé sazby nemá nějaký praktický význam, můžeme mluvit o zvýšení příjmu státního rozpočtu o 2-3 miliardy, vyšší částka to nebude. Má to čistě tento politický charakter, to znamená jakési solidární gesto a držení soudržnosti ve společnosti. Co se týče daně z přidané hodnoty. Já jsem řekl, že tady jsme otevřeni širšímu spektru variant, nejenom u těch variant, o kterých třeba někteří z nás mluví již téměř rok. To znamená: jedna sazba sjednocena na 19 % nebo 20 % a malá výjimka na úrovni 10 % nebo 14 %. Je možné se bavit o tom dočasném podržení stávajícího systému základní sazby a snížené sazby a o jejím zvýšení třeba o 1 %. Takže tady je to otevřené k diskuzi a budeme muset naleznout koaliční kompromis.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Jestli smím dodat, tak myslím, že jsme několikrát opakovali z tohoto místa, že samozřejmě efekty reforem, které tato vláda již schválila, bude zavádět, mají svoji časovou setrvačnost. To znamená, promítnou se do reálné ekonomiky, do bilance veřejných rozpočtů po třech čtyřech letech. Je to nezbytné, už to mělo být dávno. Nicméně ten efekt není okamžitý. Jestliže se nějak vyvíjí ekonomika, tak je potřeba reagovat parametrickými změnami. To co teď já navrhuji, ať už to dopadne jakkoliv v té konečné koaliční dohodě, budou to parametrické změny, které budou mít své krátkodobé efekty. A tam logicky počítáme i s jejich časovou ohraničeností. Tam jsou dva cíle. Stabilizovat veřejné rozpočty bez ohledu na to, že se ekonomika nebude vyvíjet tak, jak jsme mohli předpokládat v okamžiku programového prohlášení vlády, tak přesto nepolevit v tempu stabilizace veřejných rozpočtů. A potom logicky tyto parametrické změny, kterými té stabilizace dosahujeme, tam musíme požádat o to, aby se na tom podílely všechny složky populace, všechny skupiny populace. Není ospravedlnitelné někoho vynechat, zejména v těch dočasných opatřeních. To znamená, i v tom materiálu je řečeno, budou-li dočasně zmraženy či jinak valorizovány důchody, já navrhuji zmražení, ale umím si představit koaliční kompromis o jiné konstrukci valorizace, potom nutně po stejnou dobu dvou nebo tří let musí být požádána vysoko-příjmová skupina, aby více připlatila. V případě DPH si opět umíme představit při hledání toho koaličního kompromisu, že i ta úprava DPH může být časově ohraničena, aniž bych teď chtěl říkat výsledek. Ale to co je důležité a co pan premiér zdůraznil, já jsem rád, že to zdůraznil je, že těch opatření může být samozřejmě celá řada a je jasné, že jak u DPH, tak u tempa valorizace důchodů bude hledán nějaký koaliční kompromis. Ale bez výrazných opatření na straně DPH, na příjmové straně, bez výrazného efektu na příjmové straně u DPH, a bez výrazného efektu na úsporách u sociálních transferů, kde se to týká zejména starobních důchodů, tak to přestává mít smysl. Pak nemá cenu ani diskutovat o tom zbytku. Toto jsou dva základní pilíře parametrických změn, kterými jsme schopni ty veřejné rozpočty stabilizovat. Blíže to na číslech přiblížím na tom odpoledním briefingu. A to, že jsme se na tomhle dnes dokázali shodnout, to že to tady říká předseda vlády České republiky je nesmírně důležité, protože je to nesmírně důležité pro budoucí stabilitu a perspektivu České republiky.

Reuters, Robert Miller: Dobrý den. Já bych měl s dovolením tři věci, jestli můžu. Jedna je, jestli se to zmrazení penzí eventuelně s tím počítá už letos? Já jsem možná nezachytil. Druhá věc, jak jste zmiňoval, pane premiére, že chystáte ta pro-růstová opatření nebo opatření pro pomoc ekonomice, tak kdybyste eventuelně mohli nějak představit, jak s tím počítáte? A poslední jestli můžu na pana ministra financí. Vy jste tam říkal, že jestliže předpokládám, že ekonomika bude v těch příštích letech spíše stagnovat než růst, jestli to znamená, že třeba snižujete prognózu už pro příští rok, kde máte zatím 1,6 % růst, tak jestli to třeba snižujete? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tím, že na první otázku, zda se to týká letošních penzí, nemůže. Podle zákona je valorizace provedena vždy k prvnímu lednu daného kalendářního roku, čili letošní rok je z tohoto pohledu nedotknutelný. Čili my se bavíme právě o valorizační formule na časově omezený úsek, včetně toho, že by ta valorizační formule měla nulovou hodnotu. To korektně říkám, to je to zmrazení až na roky 2013 a 2015. Co se týče opatření pro růst, tam je možné mluvit o několika krocích. Za prvé o mobilizaci aktiv podniků se státní účastí, nebo státních podniků, které mají třeba k dispozici jisté finanční prostředky. Částečně podle metody SA95, kde mají pravidelný charakter, tak jejich možnost zapojení i do příjmů státního rozpočtu či jejich využití jiným způsobem k povzbuzení ekonomického růstu. My prostě nepotřebujeme, aby ty prostředky teď ležely na účtech, když máme nulový růst. Potřebujeme je dostat do ekonomiky. To je jedno z pro-růstových opatření. Druhé je určitě větší důraz, a teď je to více než aktuální a za situace o které mluvíme, to bude ještě o to důležitější, to znamená mobilizace prostředků z evropských strukturálních fondů a jejich přesměrování především tam, kde mají skutečně multiplikativní ekonomický charakter a mohou povzbudit ekonomický růst. A pak jsou samozřejmě další dvě opatření, která mají politicko-ekonomický charakter. To první je povzbuzení exportu, především do mimo-evropských, nebo mimo-unijních teritorií. To znamená posílení institucí, jako je Česká exportní banka a pojišťovací společnost EGAP a povzbuzení exportu, což je pro malou otevřenou a pro-exportně orientovanou ekonomiku, jako je Česká republika velmi důležité. A druhé politicko-ekonomické opatření, to znamená opět se podívat tam, kde regulační opatření, různé předpisy, byrokratické bariéry brzdí rozvoj především malých a středních podniků. To znamená odbourání těchto překážek k tomu, aby byl dynamický růst především malých a středních firem a tím se opět povzbudil ekonomický růst a zaměstnanost.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Prognózy neměníme. Koneckonců korespondují s prognózami nezávislých institucí České národní banky i Evropské komise. Nicméně všechny ty prognózy, jak ta naše, tak ty ostatní zdůrazňují, že všechny tyto prognózy jsou zatíženy velmi silnými riziky směrem dolů. To znamená, obtížně můžeme očekávat, nebo bylo by bláhové očekávat, že to bude lepší. Je celá řada rizik a obav, že to může být i horší, než bude udávat ona prognóza. Výdajová i valorizační schémata v České republice jsou mnoho let zatížena vnímáním, že se odehrávaly v prostředí 5 % až 6 % růstu. Ta doba se dlouho nebude opakovat. To znamená, hovoříme-li o růstu na rok 2013, možná 1,6 % nebo méně. Hovoříme tedy, že ekonomika bude spíše stagnovat, než spíše růst. Asi v takovýchto pojmech se pohybujeme.

Česká televize, Petr Vašek: Pane premiére, jestli jsem to správně pochopil, možná trochu obecnější věc. Vy tedy ten balíček, když to tak nazvu, podporujete většinu toho balíčku? Ať už se bavíme, teď se nebudu bavit o jednotlivých opatřeních, ale jestli v tomhle tom stojíte za svým ministrem financí, včetně například návrhu jako je zrušení porodného, snížení výdajových paušálů a těchto věcí? Protože jak jsem dneska pochopil, tak trošku padají ideologické bariéry, tak jestli i z tohoto důvodu má podporu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já musím říci, že pan ministr financí stojí za svým premiérem, protože premiérskou politikou je dodržení konsolidačního plánu a konvergenčního programu České republiky. Já jsem tomu rád. Takže my se shodujeme v tom, že musíme provést aktivní opatření, že nemůžeme pouze pasivně přihlížet a že se nemůžeme spokojit s tím, že pokrčíme rameny a řekneme – je nižší ekonomický růst, než jsme doufali a tím pádem tempo poklesu deficitu veřejných financí bude vyšší, než jsme předpokládali. S touto politikou se jako premiér nesmiřuji, to za prvé. Za druhé, jako člověku, který se dlouhodobě zabývá státními rozpočty, a byl jsem v různých pozicích u schvalování všech státních rozpočtů samostatné České republiky od roku 1993, vím, že tyto korekční mechanismy se nedají udělat bez opatření na příjmové a výdajové straně, které mohou být doplněny řadou malých dílčích kroků, které teď vůbec nechci specifikovat. Některé z těch věcí prostě nejsem ochoten podpořit, některé ano, ale musí být především založeny na dvou až třech robustních opatřeních, o kterých jsem tady mluvil. A když se podíváte na strukturu státního rozpočtu, kde v podstatě 40 % výdajů vám tvoří sociální mandatorní výdaje, tak je vám jasné, že musíte sáhnout do této oblasti a přibrzdit jejich růst. A za druhé, že období, kdy ekonomika neroste tempem, který bychom si přáli, nebo neroste dokonce vůbec, tak je třeba být nesmírně opatrný v zásazích do přímých daní, především do korporátních daní, a jedinou novelizovatelnou položkou jsou nepřímé daně, především daň z přidané hodnoty. Je to elementární ekonomická logická rozpočtová úvaha, které by se dopustil každý na našem místě, ať již premiér nebo ministr financí, pokud je trošku příčetný a trošku se vyzná v rozpočtech. Čili tyto kroky mají svojí logiku a v této své základní logice, to znamená pokračování konvergenčního programu, snižování deficitu státních financí a provedených opatření na příjmové a výdajové straně, založených na dvou těchto robustních opatřeních. To je logická úvaha, ke které kdybyste nás zavřeli před měsícem do dvou oddělených místností, bychom dospěli nezávisle na sobě. Protože každý jiný na našem místě, pokud je jaksi duševně příčetný a ekonomicky kompetentní a rozpočtově znalý, by s ničím jiným nepřišel.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Odnáším si, pane premiére, poklonu, že mě pokládáte za příčetného, rozpočtově kompetentního.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Hezký den.