Tisková konference po pracovním obědě vlád České a Slovenské republiky, 29. října 2012

Rober Fico, předseda vlády SR: Na pracovním obědě, který se už konal na území Slovenské republiky, ministři přesně informovali, jaká témata byla předmětem jednání bilaterálních setkání. A i tyto informace potvrdily, že pravděpodobně setkání slovenské vlády s jakoukoli jinou vládou by v žádném případě nemohlo přinést takové konkrétní závěry a takové sblížení se. I proto jsme společně vyzvali členy vlád, aby se pravidelně na bilaterální úrovni setkávali a všechna témata nadále prohlubovali. Těší mne, že toto první historické setkání, jen několik týdnů před dvacátým výročím vzniku samostatné České a samostatné Slovenské republiky, se stává tradicí. Rovněž věřím, že ať je na Slovensku jakákoli vláda, ať je v ČR jakákoli vláda, že tuto tradici budou respektovat a vždy na přelomu října a listopadu se v podobném formátu, možná ještě pracovnějším, vlády setkají a projdou témata, která jsou pro obě dvě země životně důležité.

Děkuji tady na půdě SR panu předsedovi vlády ČR za pohostinnost, která nám byla projevená na území ČR. Věřím, že jste se stejně příjemně cítili i u nás, jako jsme se my cítili u vás. Ještě jednou děkuji velmi pěkně.

Děkuji pěkně i já. V tuto chvíli má slovo předseda české vlády Petr Nečas.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já musím říci v prvé řadě, že jsme se tady cítili velmi dobře a že příliš nerozlišujeme u nás a u vás. Prostě u nás, mám ten silný pocit, a děkuji za velkou pohostinnost. Chci také zdůraznit, že jistý slavnostní charakter tohoto společného zasedání vlád daný dvacátým výročím vzniku dvou samostatných států a pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní republiky, které se blíží, byl také doplněn velice pracovním obsahem. Já chci velice vyzvednout spolupráci na úrovni Evropské unie, ať se již týká oblasti energetické bezpečnosti nebo oblasti bankovnictví a všech těchto záležitostí, které jsou velmi aktuální v Evropské unii. Považuji za velmi klíčové, že jsme vedli konkrétní rozhovory o konkrétních tématech z oblastí, kde máme společné zájmy počínaje energetikou, přes dopravu, až po oblast vojenství a armád. Jsou to konkrétní záležitosti, konkrétní projekty s výraznými národohospodářskými pozitivními dopady a já jsem velmi rád, že vedle té široké platformy politické spolupráce jsme schopni uplatňovat i tuto spolupráci na půdě hospodářské mezi našimi vládami a našimi zeměmi.

To co považuji za velmi přínosné je, že jsme se také dohodli, že tento formát mezivládních konzultací, chceme, aby pravidelně pokračoval, tak jak řekl pan premiér Slovenské republiky vždy na podzim každého roku. My jsme se i předběžně dohodli, že na střídačku vždy ob rok na Slovensku a v ČR také v tomto formátu, tzn. v plném zastoupení obou vlád, tzn. nikoliv pouhé mezivládní konzultace, ale mezivládní konzultace na úrovni zasedání obou vlád, a myslím si, že i velmi podnětné bylo to, že jsme se v podstatě shodli na tom, že tato společná zasedání vlád by se konala pravidelně mimo naše dvě byť krásná, tak přesto poněkud dominantní hlavní města, a že spíše zavedeme zvyk, že se budeme setkávat mimo Bratislavu a mimo Prahu. Myslím si, že z tohoto pohledu dáme těm slovensko-českým vztahům širší dimenzi než pouze styku na úrovni vlád a států. Já jsem velice rád, že dnešní jednání bylo úspěšné. Jsem velice rád, že přineslo konkrétní výsledky. Jsem velmi rád, že potvrdilo velmi dobré a harmonické vztahy mezi SR a ČR. Vztahy, které na evropské úrovni mezi dvěma státy, nejsem si vědom, že bychom je mohli nalézt analogické či příbuzné úrovni. Takže vážený pane předsedo vlády, chci vám ještě jednou poděkovat za vaši spolupráci a těším se na další spolupráci našich zemí, našich vlád a také našich občanů a našich národů.

Děkuji velmi pěkně. Vážení kolegové, je tu prostor pro málo času na dvě otázky. Poprosím o otázky, které se týkají dnešního jednání, prosím.

Česká televize, David Miřejovský: Mluvili jste, že jste konkrétně jednali o některých dalších projektech. Můžete teď konkrétněji říct, o co šlo? A premiéra Nečase bych se ještě zeptal v souvislosti s 28. říjnem, jestli by mohl okomentovat včerejší projev prezidenta Klause? Děkuji.

Rober Fico, předseda vlády SR: Pane redaktore, když si vezmu témata, která jsme projednávali, bylo jich asi šest anebo sedm, abychom byli velmi konkrétní. Hovořili jsme o vstupu českých investorů do slovenského energetického průmyslu. Je to především vstup českého investora do SPP, zájem českých investorů o další možnosti investovat do energetických podniků na území SR. Velmi podrobně jsme hovořili o společném postupu, pokud jde o ochranu zájmů Slovenska a ČR v oblasti jádra. Dále jsme do podrobností rozebrali situaci v slovenském a českém Cargu a hledali jsme řešení, zda je anebo není perspektivní společný podnik těchto dvou podniků. V armádě jsme definovali oblasti, kde by spolupráce mohla být podstatně hlubší, než je nyní. Téma se týkalo i sportu. Víte, že SR má zájem být spoluorganizátorem mistrovství světa v hokeji v roce 2015. S ČR pokud by to bylo možné, tak potom nabídneme ČR tu samou spolupráci v roce 2018. A také to bylo téma společné fotbalové ligy. I tato témata určitě patří na stůl předsedů vlád. Nejpodstatnější je, že navzdory tomu, že Slovensko má euro a ČR euro nemá, máme jasný společný postup v evropských tématech. Jsme země, které jednoznačně podporují politiku koheze, tedy odstraňování regionálních rozdílů. Rozpočet, máme stejný názor na přípravu závěrečných dokumentů. Bylo to mimořádně konkrétní setkání, které jsme měli. Potvrdilo, že SR a ČR jsou země, které mají desítky projektů, o kterých musí mluvit nejen jednou ročně. I proto jsem vyzval ministry, aby se pravidelně setkávali a o těchto tématech diskutovali.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pan předseda slovenské vlády v podstatě vyjmenoval ty konkrétní projekty, o kterých jsme jednali. Já bych jen dodal, že jsme také jednali o spolupráci v oblasti jaderné energetiky a v oblasti nákladní železniční dopravy, včetně možné fúze českého a slovenského dopravce. Co se týče vašeho druhého dotazu, projev pana prezidenta hodnotím jako vyvážený a státnický.

Děkuji pěkně. Prostor ještě pro jeden dotaz. Ze slovenského média

Hospodářské noviny, Leo Šátek: Chtěl bych se zeptat, když jste naznačil, že i v evropských otázkách jste dospěli ke konsenzu, jak to je s bankovní unií a se společným bankovním dohledem. Zda i v této otázce jste našli společnou řeč?

Rober Fico, předseda vlády SR: My jsme už na zasedání zemí V4 před samotným summitem Evropské rady konstatovali, že máme eminentní zájem na tom, aby došlo k rovnováze mezi mezinárodním dohledem, který má být vykonávaný Evropskou centrální bankou, a národními institucemi, v případě SR je to Národní banka Slovenska. Podobně jako na Slovensku i v ČR je podstatná část bank zprivatizovaná, je v podobě dcer, přičemž matky jsou v zahraničí, proto jsme společně prosazovali myšlenku, která nakonec i byla prosazena, že musí existovat rovnováha, fair balanc, spravedlivá rovnováha mezi pravomocemi národních regulátorů, národních dozorů a mezinárodním dohledem. V tomto ohledu máme opravdu stejný názor, pokud jde o tuto část bankovní unie.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: ČR a SR jsou samozřejmě tváří v tvář bankovní unii v rozdílné situaci. SR je členskou zemí eurozóny, ČR stojí mimo a do eurozóny ani nespěchá. Z tohoto pohledu samozřejmě máme některé záležitosti nadefinovány jinak, nicméně ty základní klíčové věci, které se týkají ochrany, stability vnitřního finančního trhu jak v ČR, tak v SR, jsou velmi totožné. Obě dvě naše země také razily politiku, že kvalita řešení je primární před rychlostí přijetí. My jsme, ani ČR, ani SR, nepovažovali za příliš realistické spuštění jednotného bankovního dohledu od 1. ledna roku 2013, protože představa, že během dvou měsíců vznikne nejenom příslušná legislativa, ale fungující systém, který by dozoroval více než šest tisíc bank v Evropě, je podle našeho názoru nereálná. My jsme ten komplikovaný problém, o kterém mluvil pan předseda vlády SR, tzn. vztah bankovního trhu, který je z drtivé většiny v rukou zahraničních matek, riziko toho, že dcery budou přeměněny v pouhé pobočky svých matek, a z tohoto pohledu bude oslabena úloha národního regulátora, tak to jsou věci, ve kterých se velmi shodujeme, a vzhledem k podobné struktuře finančního trhu máme i podobné přístupy, protože nám jde primárně o ochranu stability finančního trhu v ČR a SR.