Tiskové konference

18. 2. 2019 18:57

Tisková konference po představení Inovační strategie České republiky 2019-2030, 18. února 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré poledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci při příležitosti představení inovační strategie České republiky 2019–2030 The Czech Republic, The Country for the Future. Vítám zde především předsedu vlády České republiky pana Andreje Babiše, dále potom hlavního autora strategie a místopředsedu Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace pana Karla Havlíčka a dále předsedkyni Akademie věd ČR paní Evu Zažímalovou, rektora Univerzity Karlovy a předsedu České konference rektorů pana Tomáše Zimu, prezidenta Hospodářské komory pana Vladimíra Dlouhého. O úvodní slovo poprosím pana premiéra Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den dámy a pánové. Já jsem velice rád, že jsme dnes mohli vlastně představit i u nás doma strategii Česká republika – Země pro budoucnost poté, co jsme tuto strategii představovali v Singapuru, Thajsku, Indii, Davosu a dnes večer letíme společně s panem Havlíčkem do Izraele, kde v tomto směru budeme pokračovat. Myslím si, že je to skvělá zpráva, že máme konečně jasnou inovační strategii, že se chceme dostat mezi špičku Evropy, mezi státy jako Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Finsko, které se už před patnácti lety rozhodly jít touto cestou a dnes patří mezi nejvíce prosperující země.

Tato strategie nám přinese hlavně to, že se posuneme v žebříčku inovativních společností do první evropské ligy. Myslím si, že tím hlavně změníme perspektivně i charakter našeho hospodářství, kde chceme hlavně realizovat finální produkci, chceme vytvářet přidanou hodnotu u nás doma a bude to znamenat pro naše lidi, pro občany vyšší mzdy, vyšší ziskovost pro firmy, a tím i logicky vyšší příjmy pro stát. A tím samozřejmě můžeme zásadně navýšit i naši nezávislost na některých tradičních průmyslových odvětvích.

Vláda přijala před čtrnácti dny inovační strategii jako klíčový vládní dokument s plnou odpovědností za jeho plnění a strategii zpracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která je odpovědná za její naplňování. Je to přímo v gesci premiéra. Já jsem velice rád a chci poděkovat, protože je to hlavně dílo a zásluha pana docenta Havlíčka, který de facto celou tuto strategii zkoordinoval a vypracoval. Můžeme se pochlubit tím, že je to poprvé, tento strategický dokument, že se na něm shodli všichni klíčoví aktéři inovačního systému – Akademie věd, nejvýznamnější vysoké školy, zástupci velkých firem, malého podnikání, výzkumné organizace i ministerstva. Takže všem děkuji a myslím, si, že skutečně jsme nastartovali a máme jasný plán, jak dostat naši zemi opět mezi špičku ve vědě a výzkumu v Evropě a myslím, že perspektivně i ve světě.

Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Jak strategie vznikla? My jsme věděli, čeho chceme dosáhnout, protože jsme se opravdu inspirovali v nejzajímavějších zemích, které nám jsou blízké například svou výkonností, ale i svou mentalitou, které tu byly zmíněny. Ale současně jsme se museli odrazit od nějakého počitatelného rámce, takže jsme vycházeli z  inovačních takzvaných žebříčků, scoreboardu. Když to zjednoduším, ve všech vycházíme nad průměr Evropské unie v současné době, což je to, co chceme změnit. Chceme se dostat do absolutní špičky, to znamená do top šestky, top sedmičky.

Abychom to zvládli, museli jsme dát dohromady nové priority. Nejen nové priority v oblasti inovací a výzkumu, ale troufám si tvrdit nové priority v oblasti celé společnosti, nové priority v oblasti vlády. Ty jsme vydefinovali a vydefinovali jsme je na základě široké diskuse. Já si nesmírně cením toho, že na té strategii, kterou jsem měl tu čest koordinovat ve smyslu spoluautorství, spolupracovalo řádově třicet velmi významných osob. Nejen ti, kteří ji přímo psali, ale i ti, kteří nám to oponovali, kteří prostě nám posílali dnes a denně připomínky po dobu několika měsíců. Byly to velmi vytížení lidé a současně nejschopnější lidé v oblasti výzkumu, vědy a inovací v České republice.

Díky tomu vznikla strategie, která má dnes širokou podporu, což je základem, protože pokud se s ní neztotožníme, tak prostě těch cílů nikdy nedosáhneme. Jednotlivé pilíře, které jsou ve strategii jasně určeny, zde nebudu teď říkat, protože jich je devět. Pouze zmíním to, že se jedná jak o vysloveně podporu v oblasti výzkumu a vývoje ve smyslu financování, nový systém hodnocení, nový přístup k takzvaným centrům excelence nebo výzkumným centrům, klastrům a podobně, tak oblast digitalizace, která je mimo jiné už velmi dobře připravena v rámci strategie Digitální Česko, přes určité prvky polytechnického vzdělávání v rámci základních škol, středních škol, vysokých škol až po tu takzvanou skutečnou infrastrukturu počínaje stavební přes infrastrukturu mobilní a konče ochranou duševního vlastnictví.

A – co je důležité rovněž říci a sdělit – přes prezentaci značky, přes prezentaci České republiky, přes to, že chceme do světa jasně sdělovat, že jsme nikoliv pouze zemí příběhů, zemí minulosti, zemí telčských, českokrumlovských a staropražských zákoutí, zemí levného piva, ale že jsme zemí obrovských příležitostí, zemí technologických možností, zemí, která je připravena vítat v České republice schopné vědce, výzkumníky, inovátory, a hlavně země, která dbá na to, aby naši lidé zde zůstávali a ti nejschopnější, aby neodcházeli do zahraničí, maximálně na zkušenou, ale aby se k nám vraceli, protože tady tu budoucnost mají.

Proto jsme se rozhodli představit i novou značku České republiky: The Country for the Future, Země budoucnosti, a proto tuto značku dnes budeme intenzivně propagovat v zahraničí, nejen prostřednictvím vládních činitelů, ale rovněž prostřednictvím našich velvyslanců, prostřednictvím zástupců CzechTrade, prostřednictvím všech, kteří mají co do činění s Českou republikou a jsou aktivní v zahraničí. To je náš velký úkol a k tomu jim musíme dát dostatečné nabití, dostatečný balíček, aby věděli, co mají propagovat, aby věděli, jaké úspěchy zde prožíváme, v čem jsme dobří, aby dokázali, ať už v oblasti vědy a výzkumu, ať už v oblasti inovací nebo komerčních dovedností, v rámci inovativních projektů a produktů toto prodat v zahraničí.

Děkuji mnohokrát všem těm, kteří se na tom spolupodíleli, a jejich zástupci, kteří zde dnes jsou, jsou to ti nejvyšší činitelé právě v oblastech akademické sféry, vědy a byznysu.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já děkuji a předávám slovo paní Evě Zažímalové.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR: Dobrý den. Já bych chtěla možná trošičku obecněji říci, že Česká republika je země, která má relativně malé nerostné bohatství, ale relativně vzdělané lidi s relativně dobrými pracovními návyky. A to jsou věci, které musíme využít, a je zřejmé, že budoucí prosperita této země závisí na tom,. aby měla lidi vzdělané a aby měla průmysl s vysokou přidanou hodnotou. A já si myslím, že ten dokument, tak jak byl představen, a i ta strategie, tak jak byla představena, dává velice dobré základy pro to, aby se toto mohlo naplnit. A jen bych možná velmi stručně řekla, že, pokud by člověk velmi zjednodušoval, tak kvalitní vzdělání, kvalitní věda a kvalitní průmysl s velkou přidanou hodnotou jsou zárukou příští prosperity. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já také děkuji a poprosím o vyjádření pana Tomáše Zimu.

Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy: Dobré poledne, dámy a pánové. Já jsem rád, že tato strategie, která zde byla představena, je velmi komplexní, protože pohled na budoucnost musí být napříč rezorty, napříč institucemi – průmysl, Akademie věd, vysoké školy, kde vysoké školy hrají klíčovou roli jak ve vzdělávání, nejen ve vzdělávání odborníků pro společnost, průmysl, pro zemědělství, technologie, ale také třeba pro učitele, kteří musí předávat své zkušenosti žákům od základních škol až po ty vysoké.

Výzkum na vysokých školách zahrnuje samozřejmě ten výzkum základní, který pak přináší ty zlomové poznatky, tak samozřejmě i výzkum aplikovaný, zejména na technických vysokých školách. Já si budu přát, aby tato strategie byla co nejdříve naplňována, aby přilákala řadu talentovaných lidí na vysoké školy a na instituce, které se zabývají vědou, ale také aby byly vytvořeny podmínky, aby tyto poznatky se tu přetvářely v to, co bude vytvářet úspěšnou budoucnost České republiky.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím pana Vladimíra Dlouhého o několik slov.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Především asi poděkování. Já bych chtěl poděkovat vládě za krok, který udělala, nebo mnoho kroků, jak už tu Karel Havlíček informoval., které udělala, že jsme dnes mohli diskutovat strategii v té formě, jak byla předložena. Děkujeme za to.

Na druhou stranu jako u každé strategie tohoto typu je tam celá řada věcí zatím v obecné rovině a nyní půjde o to, abychom – tak jako v minulosti už to často bylo, kdy se to nepovedlo – z těch obecných rovin dokázali opravdu realizovat konkrétní projekty tak, jak se o nich bavíme. To vyžaduje, myslím, pokračování tvrdého úsilí ze strany vlády včetně schopnosti dostát těm představám o postupném navyšování finančních prostředků, které ať už z úrovně vlády, nebo z úrovně podnikatelské sféry do oblasti vědy, výzkumu a inovací půjdou.

Ale jde i o to, aby společně vláda, státní administrativa a podnikatelský sektor u nás vytvářely vhodné podnikatelské prostředí, ale řekl bych celospolečenské prostředí. Protože tam patří vzdělávání, tam patří celková úroveň společnosti, jaký má vztah k práci, jak jsme ochotni pracovat tvrdě, jak jsme ochotni podporovat skutečně konkurenci, jak zůstaneme otevření, protože veškeré ty projekty budou záležet na tom, abychom nejen my se prezentovali dobře do zahraničí, ale abychom byli schopni přitáhnout velmi kvalitní lidi ze zahraničí k nám.

Podíváme-li se třeba na start-upy, máme tu celou řadu příkladů velmi kvalitních mladých start-upů, ale ti kluci a holky to prodají někdy, když je jim třicet, za deset patnáct milionů dolarů někam do Silicon Valley a ta věc odejde z České republiky. Tady jde o to, abychom ty start-upy dokázali přetavit do menší, střední, dokonce i větší firmy s českým kapitálem, nebo i ve spolupráci s kapitálem zahraničním, ale aby to zůstávalo u nás doma v České republice jako podnik působící na území České republiky, platící tady daně, vychovávající tady lidi a platící tady kvalitní mzdy našim lidem.

Závěrem jsem také velmi rád, že se tyto veškeré studie koncentrují především na oblast digitalizace a umělé inteligence. Ale zase – máme tady k tomu obrovský potenciál a o něm mohou spíše hovořit moji kolegové, jak paní předsedkyně, tak pan rektor, máme tady obrovský potenciál výzkumný, znalostní i lidský, jen to potřebujeme za pomoci správné vládní politiky přetavit do skutečné přidané hodnoty tak, abychom se v celkovém, globálním nabídkovém řetězci posunuli daleko výše, abychom mohli, jak se o tom koneckonců diskutuje, zvyšovat mzdy a zvyšovat hodnostu přidanou zpracováním u nás, v naší zemi.

Děkuji vám.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já také děkuji a poprosím místopředsedu Rady vlády pro vývoj, výzkum a inovace pana Petra Dvořáka o rychlé doplnění a shrnutí.

Petr Dvořák, místopředseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace: Dobré přesné poledne, dámy a pánové. Pro mě inovační strategie má dva významné pozitivní aspekty. Tím prvním aspektem je, že na několika místech, v mnoha pilířích se objevuje něco jako podpora výjimečných jedinců. My víme, že tvořivost, inovativnost vždy záleží na výjimečných lidech a to se tam všude objevuje. Ať je to možnost start-upů pro malé firmy, pro začátečníky v podnikání, ať jsou to start-upy pro vědce, ať jsou to lákání talentů z ciziny, ať je to podpora běžných studentů a podobně. Takže to je jedna pozitivní věc.

A ta druhá pozitivní věc: Že ta inovativní strategie má jeden velmi ambiciózní cíl a tím je jakási selektivní podpora něčeho, co jsme pracovně v prvním pilíři nazvali inovační řetězce. To je myslím něco, co v České republice nikdy zatím nebylo. Tu se podpoří základní výzkum, tu aplikovaný, ale nikdy ne něco, čemu my říkáme inovační řetězce. To je správná identifikace něčeho, co vzniká na úrovni základního výzkumu, co má nějaký potenciál, co má světovou úroveň, navazující translační výzkum, navazující aplikační výzkum – všechno by mělo být na jednom místě. Nějaké firemní zázemí, případně nějaký mezinárodní byznys v blízkém dosahu v České republice, který vlastně tu myšlenku, kterou vymyslíme tady, dovede až do konce. A to je věc, která by měla být v inovační strategii nějak komplexně podpořena, zejména tedy identifikována, a která je podle mne jakousi zárukou úspěchu přinejmenším té části inovativní strategie, která je popisována v pilíři jedna. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po představení Inovační strategie České republiky 2019-2030, 18. února 2019

Související zprávy