Tiskové konference

30. 3. 2017 15:40

Tisková konference po společném zasedání Rad hospodářské a sociální dohody České a Slovenské republiky, 30. března 2017


Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, vážení zástupci slovenských sociální partnerů, vážení zástupci českých sociálních partnerů, je mi milou ctí vystoupit na závěr společného jednání české a slovenské tripartity, kterou tentokrát měla příležitost hostit česká strana. Bylo to vlastně naše druhé takovéto naše společné jednání a já pevně věřím, že jsme založili tradici, která bude pokračovat i v příštích letech. Příští rok si připomínáme a připomeneme sto let od vzniku Československa. Myslím si, že to bude pěkná příležitost proto, abychom se u tripartity sešli, tentokrát tedy tuším na slovenské straně. Já myslím, že tato společná jednání, stejně jako společná zasedání vlád, která zmínil pan ministr Richtr, ukazují, jak jedinečné jsou československé vztahy. Já si toho velmi vážím a musím říci, že i když už uplynula řada let od pokojného rozdělení Československa, od vzniku samostatné Slovenské republiky a samostatné České republiky, takže ještě stále nám naši partneři v Evropě kladou dotaz, jak jsme to zvládli tak dobře a jak je možné, že máme tak vynikající vztahy, protože jejich aktuální zkušenosti v rámci tedy různých jiných regionů ve světě, v Evropě jsou prostě diametrálně odlišné. A já si myslím, že to je znakem vyspělosti jak slovenského národa, tak znakem vyspělosti českého národa, že jsme se s tím dokázali takovýmto způsobem vyrovnat. A koneckonců, a myslím, že je dobré to říci, a to že je v našich zemích veden dobrý sociální dialog, produktivní sociální dialog, souvisí také s tím, že obě naše země jsou úspěšné. A já jsem přesvědčen, že dobrý sociální dialog je jednou z podmínek úspěšnosti země, konkurenceschopnosti země, stability země, protože v okamžiku, kdy se nevede sociální dialog, řeší se to sociálními konflikty, tak to znamená ztrátu peněz. Pro podnikatele, pro ekonomiku, pro státní rozpočet, pro zaměstnance, a je mnohem efektivnější věnovat čas, trpělivost tomu, že máme strukturovaný sociální dialog, který té neefektivitě může předcházet, takže já chci pogratulovat Slovensku k tomu, jak se mu ekonomicky daří, chci mu pogratulovat k tomu, že je součástí eurozóny. Jak už tady dnes zaznělo, rád bych využil tuto příležitost, abych pogratulovat Slovensku k jeho předsednictví v Evropské unii, protože to byla těžká zkouška. Česko to má za sebou, tu svoji první zkušenost, kterou jsme měli jako předsednická země, a chci poděkovat také slovenské vládě za to všechno, co se povedlo v rámci předsednictví udělat, včetně snahy najít kompromisy v otázkách, které jsou velmi složité, včetně směrnice o vysílání. Takže tolik na úvod k tomu našemu společnému a unikátnímu dialogu, který dneska naše země strukturovaně jsou schopny vést i na této úrovni. Já to pokládám za hodně důležité, protože jsme součástí Evropské unie. Spolupráce Česka a Slovenska může hodně změnit z hlediska naší schopnosti prosazovat naše zájmy v rámci Evropské unie, zejména proto, že naše země jsou páteří Visegrádské čtyřky, a pokud naše země budou fungovat jako páteř Visegrádské čtyřky, tak to samozřejmě bude znamenat i do budoucna významný vliv tohoto uskupení v rámci Evropské unie, a to se v řadě otázek ukázalo, a i teď, když bylo schvalováno Římské prohlášení, tak velká část toho textu byla vlastně součástí prohlášení, které nejprve připravily naše čtyři země v rámci V4, a dokázali jsme to prosadit až do toho závěrečného znění. Ta situace v Evropě není a nebude jednoduchá. Včera byl zahájen brexit. Já myslím, že na půdě sociálního dialogu je důležité si uvědomit, jaké byly kořeny brexitu, a že jedním z těch kořenů prostě byla otázka volného pohybu pracovních sil a poměrně veliký příliv pracovníků z východu Evropy a ze středu Evropy do Velké Británie, což vyvolalo určité negativní nálady vůči Evropské unii, nebo podpořilo určité negativní nálady vůči Evropské unii, a ukazuje se, že státy, které zvolily přechod na období a postupné otevírání trhu práce, tak tam to takovou reakci nevyvolalo. Říkám to proto, že i otázka směrnice o vysílání, diskuse o sociálním dumpingu je něco, co s tím bezprostředně souvisí. Pokud podle mého názoru chceme, v Evropě chceme udržet volný pohyb pracovních sil, a pokud neudržíme volný pohyb pracovních sil, tak mám obavu, že neudržíme ani společný trh dlouhodobě, tak pokud ho chceme udržet, tak musíme se poslouchat v rámci Evropské unie. A některé problémy, na které poukazují naši partneři na západě, jsou prostě reálné problémy, byť tomu rozumí, že my máme nějaké své podnikatelské zájmy, že chceme být konkurenceschopní, nechceme být zdržováni byrokracií, ale pokud jsou příliš velké rozdíly ve mzdách, tak to samozřejmě na tom trhu práce nedělá dobře. A je jedno, jestli je to trh práce slovenský, český nebo třeba holandský. Takže myslím si, že pokud chceme udržet společný trh, volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie, tak se musíme poslouchat a musíme hledat nějaká společná řešení. A já myslím, že to nemine i směrnici o vysílání, byť na ni máme rozdílné názory, v rámci Evropy mají na to rozdílný názor sociální partneři, tak se musíme dohodnout na nějaké formě směrnice o vysílání, která umožní našim partnerům na západě, aby reagovali na některé negativní jevy, se kterými se, se kterými se setkávají. To je prostě realita. Když to vnímat nebudeme, tak to dopadne zlomem, my jsme teď ten zlom viděli v rámci Velké Británie a já bych byl nerad, aby se ulamovaly nějaké další kusy Evropské unie v příštích letech jenom proto, že nebudeme schopní v rámci sedmadvacítky hledat nějaká společná rozumná řešení, podtrhuji rozumná řešení.

Tím se dostávám k digitalizaci. Je to výzva, je to podle mě obrovská příležitost, zejména pro naše dva národy, které jsou národy a ekonomikami silně průmyslovými. Jsme země, které mají silnou tradici v oblasti energetiky, automobilového průmyslu, vyrábíme, když se podíváte na kterýkoliv automobil na světě, tak je tam určitě vždycky aspoň jedna součástka buď z Česka, nebo ze Slovenska, prostě naše země v tomto mají obrovskou kapacitu, ale digitalizace ten automobilový průmysl promění, stejně jako ho promění elektromobilita. Prostě to jsou věci, které se stanou, jenom je otázka, jak rychle, ale pokud  víme, že se stanou, tak je potřeba se na ně rychle připravit, začít musíme u vzdělávacího systému, podívat se přirozeně i na otázku trhu práce, i třeba na ty otázky zdanění odvodů a podobně, ale já chci upozornit na jednu věc. Souvisí to také s infrastrukturou, souvisí to také s energetikou a souvisí to s tím, že v případě, že dojde k masivní digitalizaci firem, robotizaci firem, tak ten počet zaměstnanců, který tam bude výrazně nižší, tak už nebude hrát tak významnou roli z hlediska lokalizace ve výrobě, a pak mnohem větší roli pro lokalizaci výroby než mzdové náklady bude hrát infrastruktura, cena elektrické energie v daném místě, nebo otázka blízkosti třeba vědecko-výzkumných kapacit, které na tu výrobu budou přímo vlastně často už on-line napojeny, a tady si myslím, že musíme hlídat naši budoucí konkurenceschopnost. Já bych totiž byl nerad, kdyby došlo k tomu, že ta výroba, která sem k nám byla přesunuta v posledních dvaceti letech v rámci zahraničních investic, takže by se vlastně začala vracet zpátky, jako výroba, která už nebude tolik náročná na tu drahou pracovní sílu, a povede to k tomu, že se vrátí třeba do Německa, do Francie nebo třeba do Dánska, jenom proto, že my tady nebudeme mít dostatečnou infrastrukturu pro digitalizaci, že tady nebudeme mít konkurenceschopné ceny elektrické energie anebo že tady nebudeme mít kvalifikované lidi, třeba v oblasti vědy a výzkumu tak, abychom tady měli přidanou hodnotu pro tyto investice. Takže tady já vidím určité riziko, nejenom v tom prostém nahrazování mechanické nebo náročné práce roboty, ale vidím právě riziko v tom, abychom ustáli všechny ty aspekty udržení konkurenceschopnosti ve věku digitalizace. Když jsem mluvil o rozumné dohodě v rámci Evropy, ono to začíná a končí také u energetiky, a já si myslím, že si nesmíme nechat vzít tu výhodu, kterou dneska máme, že máme stabilní zdroje, že máme bezpečné dodávky, že máme rozumně nastavené kapacity sítí, to znamená, to jsou všechno naše výhody, které do budoucna musíme rozvíjet, ne abychom o ně přišli tím, že se třeba v rámci Evropy prosadí některé nápady na reformu společné energetické politiky, které nás ve skutečnosti na konci o konkurenceschopnost připraví. Takže tolik skutečně velmi stručně k té otázce digitalizace. Já jsem rád, že tady byl povšimnut způsob, jakým jsme začali nově za naší vlády podporovat sociální dialog v České republice, ono to samozřejmě nebylo úplně jednoduché, museli jsme si projít nějakým počátečním obdobím, kdy se ty věci usazovaly, ale myslím si, že můžeme sloužit jako pozitivní příklad, a myslím, že vůbec je dobře, že si můžeme vzájemně sloužit jako pozitivní příklad, Česká a Slovenská republika, a že máme možnost takovýmto způsobem velmi intenzivně a dobře spolupracovat. Já bych velice rád poděkoval jak zástupcům ze slovenské strany, tak z české strany, za ten dialog, který tady byl včera a dnes veden. No a pevně věřím, že v něm budeme schopni pokračovat i v nejbližší budoucnosti. Děkuju.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter