Tisková konference po výjezdním zasedání vlády ve Vimperku, 7. června 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci v rámci výjezdního zasedání vlády v Jihočeském a Plzeňském kraji a při výjezdním zasedání tady ve Vimperku. Pane premiére, poprosím vás o úvodní slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, letošní druhé výjezdní zasedání naší vlády se konalo tady ve Vimperku, který leží kousek od Národního parku Šumava a samozřejmě v Jihočeském kraji, ale také blízko Plzeňského kraje. Stejně jako v Jeseníku, kde se konalo to první letošní výjezdní zasedání, tak se nám podařilo najít místo, které je v blízkosti nebo na hranici dvou krajů, krajů, které mají řadu společných rysů.

Já bych chtěl velmi poděkovat paní starostce Martanové za velkou pohostinnost, za to, že nám poskytla tady prostory, za mimořádně příjemné prostředí a přijetí a jsem rád – a vím to i z reakcí řady mých kolegů, že mají stejný pocit – jsem rád, že jsme vybrali právě Vimperk.

My se v rámci těch výjezdních zasedání snažíme řešit témata, která se týkají samozřejmě těch konkrétních regionů, ale která mají i regionální přesah. My jsme se dnes zabývali Národním plánem obnovy, jeho finalizací. Bavili jsme se také o dopravní infrastruktuře, přeshraniční spolupráci a celé řadě dalších témat, která jsou důležitá.

Pokud jde o ten Národní plán obnovy, my ho finalizujeme. Budeme se k němu vracet na vládě ještě příští týden, protože je potřeba dořešit některé technické detaily související s aktuálními stanovisky Evropské komise, která jsou v České republice známá teprve od minulého týdne, a jsme připraveni tu finalizaci provést rychle tak, abychom mohli všechny výhody Národního plánu obnovy využít.

Velkým tématem pro regiony a pro jihočeský region, na jehož půdě dnes jsme, je dopravní infrastruktura. Tady v jižních Čechách se stát snaží už třicet let postavit dvě dálnice a stále se to v té definitivní podobě nedaří. Já jsem přesvědčen, že to je faktor, který podvazuje rozvoj České republiky, který je jakýmsi limitujícím faktorem pro náš další rozvoj. Prostě platí, že země, kde se jednoduše nedá projet z jednoho konce na druhý, kde není dobré spojení mezi klíčovými městy, taková země má problém a nemůže být úspěšná. My to musíme co nejrychleji odstranit.

Když se podívám na ty dva kraje, tedy Jihočeský a Plzeňský, tak tady je ve výstavbě dohromady 55 km nových dálnic, 26 km silnic první třídy, což je samozřejmě dobře, ale musíme to dovést do konce. Nejvýraznějšími stavbami je dostavba písecké dálnice D4 formou PPP projektu a dokončení jihočeské dálnice D3.

Já jsem měl dneska možnost s panem ministrem dopravy a panem hejtmanem Kubou navštívit tunel Pohůrka a vlastně tu část D3, která povede kolem Českých Budějovic, a to, co je pozitivní, je, že přes ty problémy, které s tou stavbou byly, a problémy to byly ohromné a je tam velké zdržení, tak teď všichni aktéři se shodují na tom, že do konce roku 2024 bude celá tato stavba dokončena.

Dobré je také, že se zrychlilo vlakové spojení z Českých Budějovic do Prahy na 1 hodinu 40 minut a už toto zrychlení vlakového spojení má pozitivní dopady na kraj, jak nás o tom informoval pan hejtman Kuba.

Aktuálně se staví úseky za bezmála třináct miliard korun, další stavby vyjdou zhruba na 7,5 miliardy korun. Pro nás je dopravní infrastruktura naprostou prioritou. V letošním roce jsou investice, které jsme dali do dopravní infrastruktury, rekordní a stejně tak chceme postupovat i v příštích letech, abychom tuto nevýhodu České republiky a nevýhodu, která i limituje kvalitu života a limituje rozvoj jednotlivých regionů, abychom ji odstranili.

Z těch dalších témat bych zmínil to, že jsme dnes na jednání vlády tady ve Vimperku schválili návrh na spolufinancování projektu Evropské hlavní město kultury 2028 ve výši až 480 milionů korun. Je to tady do jisté míry aktuální, protože v tuto chvíli se o vítězství utkávají nebo soupeří dvě města, jednak Broumov a jednak České Budějovice. To asi všichni víme: Soutěž o titul Evropského hlavního města kultury patří k těm velmi úspěšným a prestižním projektům Evropské unie, pořádá se už čtyřicet let a my, aby bylo jasno, aby ten vítěz potom měl jasno od počátku, tak jsme udělali toto rozhodnutí.

Z těch témat, která se netýkají regionu, bych si ještě přece jenom dovolit tady jedno zmínit. My se sice snažíme to jednání vlády soustředit jenom na ta témata, která mají ten regionální dosah a přesah, ale vzhledem k aktuální situaci jsme se na vládě dnes dohodli také na konkrétní pomoci Ukrajině, která souvisí s těmi obrovskými dopady po zničení Kachovské přehrady.

Ministerstvo obrany poskytne Ukrajině některé věci, které jsou právě pro řešení této katastrofy důležité: nepotřebné cisterny pro rozvoz pitné vody, záchranné kruhy, motorová čerpadla na špinavou vodu, záchranné vesty atd. A budeme koordinovat další pomoc z jednotlivých resortů. Pomoc už poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí. Takže toto bylo téma, které jsme také na vládě tady projednávali v rámci aktuální situace.

Kromě jednání vlády a kromě toho, že členové vlády celý den pobývali na různých místech v jižních Čechách a částečně také v Plzeňském kraji a viděli konkrétní projekty, bavili se o konkrétních problémech, tak jsme také měli teď možnost mluvit s vedením Jihočeského a Plzeňského kraje a řešili jsme i některá témata, která jsou velmi konkrétní a jsou důležitá pro tyto regiony.

Hledali jsme cestu, jak můžeme spolupracovat na zachování otáčivého hlediště divadla v Českém Krumlově. S Plzeňským krajem jsme zase debatovali o projektu gigafactory v Líních, který je naprosto zásadní pro další dobrý rozvoj automobilového průmyslu a jeho transformaci v České republice. Bavili jsme se o infrastruktuře, nejenom té dopravní, ale taky energetické. To je důležité téma tady v jižních Čechách, protože jsme se bavili například o možnostech rozvoje letiště, dopravní infrastruktura, letiště v Českých Budějovicích. A z té energetické infrastruktury o možnosti výstavby malých modulárních reaktorů a využití právě prostoru v Temelíně.

Chtěl bych poděkovat a opravdu velmi poděkovat za mimořádně konstruktivní, věcné jednání, které jsme tady měli, ať už s vedením Jihočeského kraje v čele s panem hejtmanem Martinem Kubou a také panu náměstku Čížkovi, který reprezentoval se svými kolegy plzeňský region. Teď nás bude ještě čekat v rámci návštěvy tohoto kraje debata se starosty z regionu, na kterou se samozřejmě také těšíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já poprosím starostku paní Jaroslavu Martanovou.

Jaroslava Martanová, starostka města Vimperk: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme velmi rádi, že jsme mohli hostit, naše město Vimperk mohlo hostit výjezdní zasedání vlády, druhé v pořadí. Jsou tu určitá témata, která byla k diskuzi, ale také se máme čím pochlubit a máme také za co stát pochválit, protože komunikace I/4 končí na státní hranici a vede přes naše město ve Strážném a s paní ředitelkou Hruškovou z Ředitelství silnic a dálnic je velmi dobrá spolupráce a řešili jsme už v minulosti několik společných problémů. Město k tomu přistupuje velmi vstřícně, protože vykoupilo některé budovy a pozemky, aby průtahem naším městem se mohla realizovat rekonstrukce této silnice I/4.

Dále máme tady, velmi si chválíme to, že Ministerstvo kultury od Ministerstva životního prostředí v roce 2015 převzalo správu Státního zámku Vimperk a v roce 2021 byl tento zámek zpřístupněn veřejnosti, kdy je tam nádherné muzeum Vimperska a prohlídkové trasy, zámecké pokoje a dál se pokračuje v rekonstrukci, což je úžasná investice. Další spolupráce s Národním památkovým ústavem a Ministerstvem kultury je velmi dobrá.

V dopoledních hodinách tady, co jsme měli možnost, tak někteří ministři navštívili policii, navštívili některé podniky u nás. Jednali jsme s panem ministrem Martinem Dvořákem v knihovně, kde jsme řešili evropské záležitosti. Byli tady zástupci euroregionu, přijeli i z Freyungu a instituce, které dělají dotační programy na evropské úrovni. Ta diskuze byla velmi vstřícná, konstruktivní a řekli jsme si, že je to ten správný směr, který tady je. Naše město je vzdáleno cca 25 km od státní hranice a díky této poloze i naše město vzkvétá.

Další věc, o které jsme tady diskutovali, to jsou národní programy, které se týkají prevence kriminality. To jsme jednali s panem ministrem vnitra Vítem Rakušanem na policii, protože máme jeden z nejúspěšnějších projektů asistentů prevence kriminality, který u nás běží již jedenáctým rokem – od 1. května roku 2013. Jsou to velmi dobří kolegové v městské policii a také dobře spolupracují se státní policií a je to smysluplný projekt, který přináší velké ovoce, plody, ale nejenom na úseku nějakého bezpečnostního pořádku, ale i v sociální oblasti a ve školství.

Jsou samozřejmě témata, o kterých budeme ještě mluvit v odpoledních hodinách s panem premiérem, s paními ministryněmi a s pány ministry, kdy bude setkání se starosty jednotlivých obcí, a samozřejmě jedno takové nadnárodní, které se týká dopravy. Co nás ještě v našem městě trápí, je železnice, ale věřím, že i pro tohle se najde téma.

Vimperk, město Vimperk leží téměř na hranici. Je to dobré místo pro život a my se snažíme, aby tady to město vzkvétalo a lidé sem přicházeli, protože tady máme dobré podnikatele.

Takže moc si vážíme toho, že jsme měli možnost hostit výjezdní zasedání vlády a také že budeme mít ještě prostor jednat s vládou a s jednotlivými starosty. Starostové byli pozvání z naší působnosti, obce s rozšířenou působností. Je to dvacet obcí. Plus byli přizváni starostové větších měst sousedních okresů Klatov, Strakonic a Českého Krumlova, takže ti otevřou témata, která trápí je, v nějakých věcech, které úplně zase s městem tolik nesouvisí.

Nicméně ještě bych tady chtěla vyzdvihnout spolupráci. Pro město Vimperk je to taky významné, protože ve městě má sídlo správa Národního parku Šumava. Ato je velký hráč v území a de facto rekreační oblast a to prostředí, které vytváří pro podporu cestovního ruchu, je velmi významné a nezanedbatelné.

Takže jsme rádi, že tento dnešní den proběhl v tak příjemné atmosféře a příjemném prostředí a děkujeme za něj.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím hejtmana Jihočeského kraje Martina Kubu.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Tak hezký den, dámy a pánové. My jsme vlastně absolvovali na území Jihočeského kraje a taky určitě někteří ministři Plzeňského tu denní návštěvu vlády. To jednání teď už bylo zaměřeno řekněme na konkrétní věci, které se týkají Plzeňského kraje, tak jak o nich mluvil pan premiér, a taky Jihočeského.

Snažili jsme se ho vést těmi směry, kde si myslíme, že by se stát, města a kraje měly potkávat. Já jsem dlouhodobě odpůrce takového toho chování: Tohle je státní organizace a ta to městu neprodá nebo ta to kraji neprodá, protože tvrdím, že nejsou zvlášť občané České republiky a zvlášť jiní občané Jihočeského kraje a zvlášť jiní občané Vimperka. To jsou všechno občané České republiky a my jsme tady všichni na těch úrovních jenom od toho, abychom dokázali, aby se těm lidem tady žilo co nejlépe. Takže hledáme taková témata, kde se mají ty zájmy protnout.

Myslím, že jsme si to dnes vyzkoušeli například v Českých Budějovicích s panem premiérem u toho výstaviště, u té možnosti té budoucí haly, která tím, že bychom dokázali propojit výstaviště, kongresovou turistiku a sport, tak by přesně vznikala ta přidaná hodnota. Bavíme se o tom, jak by se daly využít třeba pozemky okolo letiště pro nějaké opravdu výcvikové středisko integrovaného záchranného systému, které by v tom rozsahu mohlo vyrůst opravdu v evropských parametrech, a domluvili jsme se s panem ministrem vnitra, že o tom budeme jednat.

Teď nás čeká setkání se starosty. Myslím si, že pro vládu, tak jak já to vidím z regionu, je velmi přínosné takhle vyjet, protože ono se ty věci těžko posuzují z té kanceláře z Prahy. Stejně jako já se snažím být všude po tom regionu a vidět ty problémy zblízka, tak si myslím, že tohle je velmi správný postup.

Jednali jsme i krátce o některých věcech, na které se pořád ptáte, které se týkají krajů, Asociace krajů a balíčku. Tady poprosím, všichni vnímejte, že to ještě je věc, která bude se týkat politických debat. Je to politická diskuze, která musí mezi vládou a kraji proběhnout.Takže my jsme se domluvili, že ji povedeme, povedeme ji korektně. Ale v tuto chvíli jsme to nebrali jako gró tohoto jednání, protože tady nejsou ostatní kolegové hejtmani, a myslíme, že to patří na jinou půdu.

Takže za mě myslím den přínosný a budu se dál těšit na debatu s ostatními starosty, tak aby kolegové z vlády si i vyslechli problémy municipalit tady v tomhle území.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím náměstka hejtmana Plzeňského kraje Pavla Čížka.

Pavel Čížek, náměstek hejtmana Plzeňského kraje: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem moc rád, že jsem mohl přijet do Jihočeského, sousedního kraje, protože máme hodně společného. Mimo jiné jsme jeden NUTS, takže statistická jednotka Evropské unie. Ale spolupracujeme na spoustě projektů. Například se společně staráme o Šumavu. Teď konkrétně probíhá koncepce cestovního ruchu na Šumavě a budeme řešit i tu dopravní situaci.

Jihočeský kraj nám pomáhá v některých stavebních povoleních a mohl bych mluvit dál. Čtrnáctého v Alžbětíně budeme představovat společný projekt třech bavorských okresů, Plzeňského a Jihočeského kraje na uznávání společných jízdních dokladů, takže vás tam třeba zveme. Takže expandovali jsme v integrované dopravě i do Bavorska.

A co se týkalo dnešního jednání, jsem rád, že to je vždycky ten regionální rozměr, protože vláda se seznamuje se stavem regionů. Tady jsem zmínil i takovou malou zajímavost, že Plzeňský kraj měl hodně velké Sudety, a když se dnes díváme podle těch parametrů na hospodářsky slabá ORP, tak ty plzeňské Sudety už tam nejsou.

Má to řadu důvodů. Jeden z nich je samozřejmě dopravní spojení, dálnice, potom průmyslové zóny, ale potom také dvacetiletá péče kraje, protože náš kraj do venkova a především do těchto oblastí dával nejvíce peněz. A navíc jsme se například zaměřili na Šumavu, kde vlastně třeba dopravní infrastruktura, silnice, zelené autobusy jsou myslím na docela dobré úrovni.

Takže to bylo k tomu regionálnímu rozvoji. Pak samozřejmě velkým tématem u nás je gigafactory, což je trošku velice problematické, protože Plzeňský kraj má téměř přezaměstnanost, ne nezaměstnanost.

Ale řešíme to. Myslím, že se blížíme k memorandu, které bude podepsáno mezi krajem, vládou a obcemi, a hlavně díky pochopení řady ministrů, tak se vyřešilo obrovské množství problémů, které při každém takovémto projektu vznikají.

Tady v té souvislosti jsem zmínil ještě jednu věc, protože jsme se věnovali i ekologii, protože i ta gigafactory potřebuje spoustu vody. Víme, že nás čeká oteplování, extremizace počasí. A jedním z těch zásadních projektů, které připravuje i Ministerstvo zemědělství, jsou propojování vodárenských soustav. Pro Plzeňský kraj je úplně zásadní zdroj čisté vody ze Šumavy, z Nýrské přehrady, který už dnes zásobuje některá města, abychom ho dotáhli jako záložní zdroj do oblasti gigafactory i do oblasti Plzně.

Takže tady jsme nalezli pochopení. Věřím tomu, že společně začneme připravovat projektovou dokumentaci, protože takovéto projekty jsou na roky. 

A pak jsme tady zmínili tu úplně zásadní věc pro nás v oblasti dopravy, a to je elektrifikace a zdvoukolejnění trati směrem na Mnichov. Plzeň nebo Praha–Plzeň–Domažlice–Mnichov. To je naprostá priorita nejenom teda Plzeňského kraje, ale i celé České republiky, zvláště pokud by se třeba ten průmysl rozjel i formou té gigafactory.

Takže tato témata, v nich jsme nalezli pochopení. Děkujeme moc za to a věřím tomu, že se naše kraje budou rozvíjet. Pracujeme, myslím, máme společné to, že asi oba kraje hospodaří celkem dobře. Snažíme se všechno dělat hospodárně, efektivně. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat k tomu Národnímu plánu obnovy. Vy jste říkali, že to rozhodnutí jste odložili. Jaká jsou tedy ta témata, která musíte ještě doladit? Platí stále ta částka, že Česko má zájem zhruba o těch 165 až 170 miliard korun a jde o to, na co budou použité? A co jsou ty informace, které vám přišly z Komise? K Národnímu plánu obnovy ještě jedna otázka: Evropská komise rozhodla, že vyjme patnáct projektů, které už by měly být financované z té současné verze. Součástí toho je také vodní nádrž Harcov v Libereckém kraji. Tak jak na to budete reagovat? Podpoří stát tu rekonstrukci, která probíhá, aby se nezatavila? Asi nechám odpovědět a pak mám ještě další dva dotazy.

Petr Fiala, předseda vlády: Ten Národní plán obnovy je určitě velká příležitost, ale to rozhodnutí, které vláda udělá, musí být odpovědné zvlášť v té věci, která se týká té zvažované půjčky. Tam skutečně jde o to, abychom dobře zvážili všechny parametry a také všechna rizika, která to má. To, zda všechny ty projekty, o kterých se tam uvažuje, jsou v takovém stavu, abychom byli schopni plnit všechny milníky a všechny ty podmínky, které využití těchto finančních prostředků má, a určitě to není bez rizika.

Takže vláda pracuje velmi intenzivně, ale teprve v minulých dnech vlastně byly upřesněny některé věci, které se týkají využití těchto finančních prostředků ze strany Evropské komise. To se ani tak netýkalo České republiky, ale obecně některých záležitostí, které se ještě dolaďovaly.

My s tím nemíníme dlouho čekat. Jsme připraveni na to jednat intenzivně mezi těmi příslušnými rezorty a odborníky na tuto problematiku a dospět ve velmi krátkém čase k odpovědnému politickému rozhodnutí. Čili není v tom žádný spor, žádné váhání, ale chceme mít opravdu jistotu, že máme všechny ty parametry dobře nastaveny a že to rozhodnutí bude ve prospěch České republiky.

Pokud jde o vyřazení některých projektů, tak to, co zmiňujete, je pro mě nová informace a samozřejmě budeme hledat cesty pro to, abychom dokázali všechno, co je rozumné a co bylo nějak začato, abychom to dokázali realizovat.

Jana Karasová, Český rozhlas: A ještě k zítřejší mimořádné sněmovně. Mohli byste jenom krátce popsat, co od toho jednání očekáváte? Jestli už třeba máte signály od opozice, jak přistoupí k jednání o té novele a jak budete na to reagovat vy?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak ať pořád nemluvím já, pan místopředseda, který to má navíc ten zítřejší bod v gesci.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. K tomu zítřejším jednání, tak předpokládám, že to jednání nebude jednoduché. Opozice nám avizovala, že je připravena a chce obstruovat. Je to samozřejmě ukázka jejího způsobu provádění politiky.

My ty kroky děláme proto, abychom dokázali zajistit důstojné a dobré důchody nejenom současným lidem, kteří jsou v důchodu, ale také jejich dětem a vnoučatům. Takže proto je třeba udělat i tyto dva kroky, které jsou obsahem toho návrhu, to znamená úpravy pro podmínky pro současné důchody a úpravy valorizací.

Ale co platí a co je zásadní, stále se budou 1. ledna každého roku v rámci řádných valorizací valorizovat důchody vždy plně o inflaci. To je prostě jasný nástroj, který garantuje tu životní úroveň pro ty důchodce v budoucnu i z pohledu právě toho vývoje například budoucího nějakého růstu cen. Takže já nemohu souhlasit za vládu s těmi argumenty, se kterými přichází opozice. A je vlastně smutné, že opozice tady říká nějaké kritické své názory, ale neříká žádný konkrétní krok, který by vedl ke stabilizaci důchodového systému i na té straně těch příjmů do budoucna.

Takže to si musí každý člověk vyhodnotit, jestli myslíme jenom na to, co je teď, nebo chceme myslet také zodpovědně na to, co se bude týkat našich dětí a vnoučat. A tato vláda myslí i na tu budoucnost za dvacet, třicet let. Proto to děláme. 

A pokud jde o tu rekonstrukci té vodní nádrže, tak ta už vlastně běží. Neznamená to to případné avizované rozhodnutí Evropské komise nic, že by se tato rekonstrukce zastavila. Myslím si, že jak podnik Povodí, tak Ministerstvo zemědělství je schopno najít tyto prostředky ve svých zdrojích, případně nějakých doplňujících. A není to ani částka, která by byla opravdu tak zásadní, že by to ohrozilo naplnění těch termínů, to, aby se tato rekonstrukce dokončila řádně v tom původním termínu, který byl plánován, pokud se nepletu, na rok 2025.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ČTK.

Václav Koblenc, ČTK: Dotaz na pana ministra kultury a na pana hejtmana Kubu. Pan ministr dnes říkal při doorstepu, že ještě letos by mělo padnout nějaké rozhodnutí vaše ohledně otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Již na jaře členové pracovní skupiny při Ministerstvu kultury, někteří, potvrdili, že tou, řekněme, nejpravděpodobnější variantou, je to, že by nová točna mohla být v tom bývalém zámeckém zahradnictví, že by vznikl nový divadelní trakt. Tak jestli i toto je varianta, se kterou pracujete a kdy myslíte, že teda to, řekněme, zásadní stanovisko řeknete, to rozhodnutí oznámíte? Děkuji.

Martin Baxa, ministr kultury: Dobrý den. Děkuji. Já chci především podotknout, že to téma, které je zde vnímáno jako téma lokální, je i velmi významným tématem celostátním, protože již desetiletí se řeší kontext otáčivého hlediště ve vztahu k zápisu do seznamu UNESCO, ve kterém Český Krumlov od počátku tohoto seznamu v České republice je, a bohužel my v letošním roce čelíme, řekl bych, zesílenému tlaku organizace UNESCO, abychom doložili, jakým způsobem se chystáme řešit problematiku otáčivého hlediště v barokní zahradě krumlovského zámku.

Já velice vítám, že nastává, podle mého názoru, naprosto zásadní posun, který vychází z jednání mého s panem hejtmanem Kubou a mého ministerstva s Jihočeským krajem. Bavíme se o té variantě, kterou vy zmiňujete, a fakticky paralelně běží ta vyjednávání, o kterých hovoříte, a současně to, že my budeme muset doložit, jakým způsobem budeme plánovat další osud toho otáčivého hlediště právě v kontextu té památky UNESCO.

Já nechci v tuto chvíli dávat na stůl žádné časové údaje, jenom připomenu každému z vás, kdo to určitě zná lépe než já tady v Jihočeském kraji, že ta situace byla vlastně několik desetiletí zablokovaná. Nejevila se žádná řešení. Tohle, jak by se mělo porovnat otáčivé hlediště, potřeby Jihočeského divadla, neuvěřitelný význam a popularita divadelních produkcí v otáčivém hledišti současně s atraktivitou zámku Český Krumlov a také s tím, jak je status UNESCO pro Český Krumlov zásadní. Nám se v tuto chvíli to řešení jeví. Ukazuje se, řekl bych, to pomyslné světlo na konci tunelu a budeme v těch jednáních určitě dál pokračovat.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Já možná krátce, je třeba, a možná vlastně všem, kteří nejsou úplně vtaženi v problému, to otáčivé hlediště dnes patří do gesce Jihočeského divadla, jehož majitelem je vlastně město České Budějovice. Já vždycky, když jsem na to dotazován, tak vždycky všechny prosím: Neberte to tak, že Jihočeský kraj nebo České Budějovice si vymyslely, že si postaví v zahradách hlediště. To tam postavila strana a vláda v 60. letech, kdy se to tak dělalo a bylo každému úplně jedno, jestli to je v zahradě, nebo to není v zahradě.

Čili to není problém našeho kraje, to je problém České republiky, který musíme společně vyřešit. Je to fenomén, který má úžasný genius loci, a myslím si, že je to něco, kdo to zažil, tak něco, co tam patří a je hezké. V této chvíli se stalo to, že došlo k opravě Bellarie, toho zámečku, který je součástí toho, a památkáři říkají: My tady teď chceme provádět turisty a potřebujeme na to nějaký čas a už to jde velmi těžko skloubit, nebo hůře skloubit s tím provozem toho divadla, protože divadlo to využívalo jako zázemí.

Má pravdu v tom pan ministr, že památkáři dlouhodobě upozorňovali vedení města, že to nastane. Tady je nutno říct, že to trochu jde za minulým vedením, politickým, Českých Budějovic, které vlastně pořád ignorovalo, že ta situace nastane. V téhle chvíli hledáme první cestu a ta je, jak skloubit provoz toho divadla s tím, že je přístupná Bellarie.

To si myslím, že se nám musí povést. Kdyby se to nepovedlo, byl by to velký problém. Jihočeský kraj a město České Budějovice zásadně trvají na tom, aby se ta dohoda našla. A je třeba si uvědomit, že to nejde říct: Tak budete hrát jenom deset dní z roku, protože to pak vlastně, když si spočítáte náklady na to, tak vlastně nejde celé provozovat. Věřím, že v tom s panem ministrem nějakou shodu najdeme a informujeme o tom pana premiéra.

Druhá otázka je, jestli máme v tomhle tomto území vybudovat modernější, řekneme, prestižnější, větší takovéto otáčivé hlediště, které by odpovídalo opravdu evropským standardům. Bylo by posunuto o kousek dál, ale nutno si říct: To nebude stát ani zítra ani za rok. To, pokud bychom se pro to všichni rozhodli, a musí se pro to rozhodnout vláda, Jihočeský kraj a město společně, tak bude stát za deset let nejdřív. Je třeba k tomu případně získat pozemky, protože k tomu nikdo nemáme pozemkový přístup.

Pozemky, o kterých se vždycky bavíme, že by se prodlužoval ten trakt, jsou v soukromém vlastnictví. My jednáme s těmi majiteli, jestli by vůbec byly přístupné. Jihočeský kraj je připraven o tom mluvit a do té akce se zapojit, ale já tvrdím, že pouze za podmínky, že vláda se rozhodne toto řešit, protože ten projekt by byl třeba o miliardě, miliardě a půl. Tak aby vzniklo něco, co bude možná o kousek dál, ale do té zahrady pořád patří a přináší to možná mnohem lepší pro scénografii zajímavý jakoby prostor.

Čili takhle ta situace je. Prosím, nechtějte po nás teď vystřihnout řešení. Já vím, že do těch novin je to vždycky nejlepší titulek, ono se to posune odsud sem, a nikoho už nezajímá, co se všechno musí stát. Snažil jsem se popsat tu situaci tak, jak je. Myslím, že je dobré, že o ní konečně všichni mluvíme, protože minulé politické vedení města to opravdu trochu ignorovalo. Je třeba si ten problém popsat.

Na druhou stranu nezpůsobil ho nikdo z nás. Způsobilo to to, že jsme prožívali jako Česká republika komunismus, kdy se holt tyhle věci stavěly a každému bylo jedno úplně kde. To, že je to hezká věc a zážitek těch turistů, je opravdu velké, a že to tam patří. A že se do toho kloubí pohledy, řekneme, turistů, diváků, divadla a zase na druhou stranu památkového ústavu, je vlastně velmi komplikované.

Řešení hledáme. Teď ho nemáme. Za mě jenom, a pan premiér a pan ministr to slyšeli, trváme na tom, aby se našlo takové řešení, kdy dlouhodobě budou schopni koexistovat vedle sebe památkáři a stávající otáčivé hlediště. Je pro nás nepřijatelné, že by se jakkoli zavíralo prostě do té doby, než společně najdeme to řešení.

A na druhou stranu pochvala, že jak od pana premiéra, tak od pana ministra vnímáme, že ten problém vidí celkově a netváří se, že je to problém Budějovic nebo Jihočeského kraje.

Václav Koblenc, ČTK:  Jestli ještě můžu doplňující dotaz na pana ministra. Pan hejtman tady zmínil tu částku miliarda až miliarda a půl. Nicméně to je zároveň částka, se kterou počítala předchozí vláda již, tuším, asi před čtyřmi nebo před pěti lety. Tak jestliže by to mělo být hotové za deset let, řekněme, ten hrubý odhad, tak jestli ta částka nebude podstatně vyšší?

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: To je opravdu, Václave, hrubý odhad. To je stejné, když se mne zeptáte… Já zase chápu: Novináře vždycky zajímá – postavíme halu a bude stát tolik a tolik. Akorát my vám dnes oznamujeme, že zadáváme architektonickou soutěž na to, abychom v roce 2028 postavili halu. Jestli ji 2028 máme postavit, tak ji v roce 2026 budeme soutěžit a nikdo v téhle chvíli není schopen říct, kolik nějaký barák, který by se dnes postavil za nějaké peníze, bude stát.

Opakovaně se bavíme třeba o částce miliarda a půl. Máte pravdu, že to může být za dva roky nebo za pět let třeba miliarda 800 nebo dvě miliardy. Já tvrdím, že pokud se Česká republika rozhodne mít takovýto unikátní projekt, jako je třeba v Bregenzu, prostě na svém území, tak to tam nemá hrát roli, jestli je to 1,7 nebo 1,750. Protože to musí mít nějaký jako přínos pro tu kulturu, pro ten region.

Takže omlouvám se, ono se nám těžko povídá, kolik bude stát který projekt za pět let. Máte pravdu, je tam strašná řada faktorů – ceny stavebních prací, inflace atd. Ale tady se především musíme všichni shodnout na tom konceptu, dobrat se těch pozemků. Pokud by se nám to povedlo, tak připravit celý ten koncept a pak se do toho musí především prostě přihlásit vláda, protože tohle nemůže řešit ani město Krumlov ani Budějovice ani Jihočeský kraj samostatně. To prostě není možné.

Martin Baxa, ministr kultury: Pardon, ještě doplním jednu věc. Já znám tu situaci z pohledu mého ministerstva a tím, jak probíhala ta vyjednávání, ale jenom chci zdůraznit, že ten zásadní posun spočívá v úvaze všech těch aktérů – Národní památkový ústav, moje ministerstvo, Jihočeský kraj, město České Budějovice, Jihočeské divadlo – v tom, že by  jednou z těch variant, o které se teď reálně mluví, je vlastně jako zlepšení podmínek pro otáčivé hlediště v té jiné lokalitě. Protože to teprve umožňuje tu situaci nějak zásadně řešit a myslím, že dosud se toto vlastně nepodařilo. 

A myslím si, že, jak už zmiňoval pan hejtman, to, že se Národnímu památkovému ústavu podařilo zrekonstruovat zámeček Bellarie, což je památkově nesmírná hodnota na straně jedné, ale to, že jsme se na straně druhé, a to už je celostátní záležitost, ocitli v nepříliš příznivém světle ze strany UNESCO, vlastně představuje nějakou výraznou cestu a nějakou výraznou změnu, posun, který nám dává naději, že se ta situace po všech stránkách podaří vyřešit.

Jakub Pavelka, TV Nova: Otázka na pana premiéra. Piráti hlasují o tom, jestli má strana požadovat odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka kvůli tomu, že údajně mimo jiné využil svého postavení a získal část utajeného policejního spisu ke kauze, v níž byli stíháni jeho spolustraníci. Tak se chci zeptat, jak se k tomu stavíte a jestli se snad máme obávat nějakých rozepří v rámci koalice? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Rozepří v rámci koalice se neobávejte. Piráti mají v rámci své vnitrostranické demokracie opakovaně nějaké ankety. Toto žádný vliv na koalici nemá. Asi to zrovna nejlepšímu klimatu nepomůže, ale já nemám potřebu to nějak zvlášť komentovat. Jenom chci konstatovat, že nevidím žádné zneužití pravomoci ze strany pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme moc za pozornost a přejme vám pěkný zbytek dne. Na shledanou.