Tiskové konference

12. 10. 2009 12:20

Tisková konference po zasedání vlády, 12. října 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci vlády v průběhu jejího dnešního zasedání, tím nechci říci nic než to, že vláda má v tuto chvíli přestávku na oběd po které bude pokračovat. Vítám zde předsedu vlády Jana Fischera, ministra financí Eduarda Janotu. Pana premiéra bych poprosil o úvodní slovo.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vláda kromě programu, který byl připraven a naplánován se zabývala přípravou svého stanoviska k dalšímu postupu ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR. Víte, že to je mimořádně závažné a dominující vnitropolitické téma a nejen vnitropolitické, ale zahraničněpolitické. Já vás teď seznámím se stanoviskem vlády ČR v této věci, které vláda svým usnesením přijala jednomyslně. Vláda ČR bere na vědomí stanovisko prezidenta republiky, který podmínil dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy poskytnutím záruky pro vyjednání obdobné výjimky pro uplatnění Listiny základních práv EU, jakou mají Polsko a Spojené království. Vláda s politováním konstatuje, že tato podmínka prezidenta republiky nebyla známa v době sjednávání Lisabonské smlouvy, a nebyla ze strany prezidenta vznášena ani v průběhu ratifikačního procesu v Parlamentu ČR. Vláda konstatuje, že Listina základních práv EU nemůže působit zpětně a nemůže jakkoliv zpochybnit majetkové poválečné vztahy. Vláda zdůrazňuje, že Ústavní soud navíc již shledal Listinu základních práv EU v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vláda nicméně po důkladném posouzení všech vnitropolitických i zahraničněpolitických souvislostí deklaruje svoji připravenost jednat se svými evropskými partnery o možném řešení vzniklé situace. Vláda je k tomuto nestandardnímu kroku připravena s tím, že nepovažuje za možné znovu otevírat ratifikační proces u našich evropských partnerů, s tím, že postup vlády postup vlády nebude zpochybněn Parlamentem ČR, který již ústavní většinou vyslovil s Lisabonskou smlouvou souhlas, a to bez jakýchkoliv dalších podmínek, a dále že prezident vládě poskytne jednoznačnou garanci, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud v probíhajícím řízení neshledá rozpor Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, pak bezodkladně dokončí její ratifikaci. Vláda potvrzuje závazek ČR vyplývající ze závěrů Evropské rady z června 2009 dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy tak, aby mohla vstoupit v platnost do konce letošního roku. To je stanovisko vlády ČR k ratifikaci, dalšímu postupu. Kromě toho vláda ve svém standardním programu projednala a schválila zprávu o plnění státního rozpočtu ČR za první pololetí letošního roku,. Nepochybně zajímavé, nikoliv nudné čtení o zhoršujících se parametrech reálné ekonomiky a nejen reálné ekonomiky. Je to dokument, který potvrzuje, že balíček úsporných opatření tak jak byl medikován na příští rok byl konstruován správně a zpětně tato zpráva o plnění rozpočtu tuto skutečnost plně podporuje a dokládá. Zabývali jsme se dvěma poslaneckými návrhy, návrh poslanců Markové a Bičíka, který se týkal veřejného zdravotního pojištění a změny a doplnění některých souvisejících zákonů, směřoval by do oblasti zdravotnických poplatků a tak dále. Vláda vyslovila nesouhlasné stanovisko, rovněž tak k návrhu poslance Juraje Ranience na vydání zákona, který se týká některých platových náležitostí poslanců a který už v této době s ohledem na prodloužení mandátu sněmovny přestal být relevantní. Dva materiály jsme přerušili, byl to materiál, který se týkal krize v oblasti dodávek plynu z Ruské federace do států EU tranzitovaných přes území Ukrajiny a další materiál, zpráva o připravenosti ČR na možnou další plynovou krizi. První materiál byl přerušen na měsíc, druhý do příštího týdne, protože ten druhý v sobě obsahuje taková opatření, která už projednala BRS a je potřeba je přijmout již příští týdne, Jen jsme si potřebovali doladit, ale déle již není možné odkládat tak, aby ČR neutrpěla újmu z případné další plynové krize. Měli jsme na stole porovnání kandidatury ČR na systém Galileo a zvažované kandidatury na sídlo Evropského azylového podpůrného úřadu. My jsme po zvážení všech okolností současnou naší pozici dali najevo, že nadále budeme podporovat kandidaturu ČR na umístění sídla úřadu pro dohled nad evropským globálním navigačním systémem, tedy ve prospěch kandidatury systému Galileo. Vláda vzala na vědomí informaci o přípravě opatření ústředních správních úřadů a dalších institucí v souvislosti s pandemií chřipky. Nevyplynul z toho žádný alarmující požadavek nebo fakt, příprava běží jak bylo původně plánováno a je spíše o tom, co by se stalo, kdyby ta náběhová křivka chřipky, kterou někdy nazýváme prasečí H1N1 se dostala do nějaké strmější podoby. Schválili jsme návrh na jmenování do hodnosti generálů, to byli veteráni tentokrát a to je myslím k dnešní schůzi vlády vše. Dvě kandidatury jsme schválili na cenu předsedy rady pro výzkum experimentální výzkum a inovace na rok 2009, kandidátem na kterém se vláda shodla je známý propagátor vědy Jiří Grygar, druhá cena je velmi známá, národní cena vlády Česká hlava, vláda jako kandidáta má pana profesora Kouteckého. To je k dnešní vládě ve stručnosti vše, jsme připraven odpovědět na vaše dotazy.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, vaše otázky. Televize Nova.

Televize Nova: Já jsem se chtěl zeptat na tu událost, která se tu odehrála i přes bezpečnostní opatření se několik členů Greenpeace dostalo na střechu vlády. Prosím o reakci a prosím o vyjádření za vládu, protože nám bylo řečeno, že na tuto otázku odpovíte vy. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Já, pokud dovolíte, tak velmi stručně k tomu mohu říci tolik, že ta akce ani v nejmenším nenarušila, natož aby ovlivnila průběh zasedání vlády. Pan premiér byl o tomto incidentu informován a zajímal se především o to, aby při zásahu kompetentních jednotek nedošlo k poškození zdraví a narušení bezpečnosti. Vláda o tom nijak nejednala, nezaujala ani žádné stanovisko.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já ještě požádám pana ministra vnitra o hlubší vysvětlení jak v tomto zabezpečeném objektu mohlo k tomu dojít. To je vše.

MfD: Já mám dotaz na pana ministra Janotu, jestli by mohl říci něco k tomu plnění státního rozpočtu v prvním pololetí? Druhá věc, ta by se týkala ČSA, chtěla jsem vědět, jestli se něco změnilo na postoji vlády k prodeji ČSA? Neuvažujete tím směrem, že byste si je nechali a případně jak je to s požadavkem současného managementu na nějakou půjčku či podporu ze strany státu?

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Zatímco první otázka nás zaskočila, ta druhá nikoliv, proto jsme již počítali, proto je tu pan ministr.

Eduard Janota, minstr financí: Snad ani ne. Co se týče rozpočtu, já jsme informoval vládu velmi podrobně. Kdybych měl taky podrobně jako na vládě, tak bychom tu byli déle než půl hodiny k tomuto bodu, to asi není úmyslem. Chci říci, že to plnění rozpočtu skončilo deficitem 68,3 miliardy. Že problém je nízké inkaso příjmů, které dosáhlo pouze 40,9 %, zatímco výdaje jsou čerpány na 49,3 %, to je zhruba na poloviční výši. To inkaso příjmů je nižší o 6,7 % ve srovnání s loňským rokem, je tu vidět problém v inkasu, který se koncentruje do odhadovaného nižšího příjmu o 100 miliard, pojistného o 40 miliard nejméně, čili to jsou takové základní charakteristiky. Co se týče výdajů, vzrostli meziročně o 35 miliard a to zejména díky sociálním výdajům, o 10 miliard je vyšší čerpání dluhové služby, úroků na obsluhu dluhu, je to výrazný nárůst a dále bych vzpomenul položku pasivní podpory nezaměstnanosti, kdy za celý rok se vyčerpalo 5 miliard, zatímco za první pololetí už 7 miliard, tady budou překročeny výdaje. Myslím si, že nemá smysl hovořit o jednotlivých položkách, všechny základní příjmové položky vykazují nižší plnění než jsme předpokládali, nižší plnění ve srovnání s minulým rokem. To znamená, že deficit ke konci září dosáhl 87,3 % procenta. Zatímco v loňském roce jsme měli v té době přebytek 10,5. To je tedy stručně k rozpočtu. Informoval jsme vládu o tom že poměrně příznivé plnění je u místních rozpočtů, tam, se projevuje určitá zdrženlivost v oblasti výdajů. Oni čerpají výdaje na 43 %, je vidět, že kraje velmi rozumně reagovali na situaci nižších zdrojů a ten problém tam není tak výrazný jako ve sféře ústředních orgánů. Hovořil jsem o tom, jaké mají dluhy, garance, jaká je celková situace v místních rozpočtech celkově. Co se týče otázky ČSA, zítra proběhne jednání dozorčí rady, které bude porovnávat varianty restrukturalizačního plánu, který předloží nový předseda, pan Novák. Určitě to budeme porovnávat s tím, co předložil prezident Lašák, budeme podrobně diskutovat stanovisko poradenské firmy a mohu říci, že jediné co je podmínkou dalších kroků je zeštíhlení společnosti, jak je navrhováno v obou restrukturalizačních projektech. Chci říci, že ten projekt dozorčí rady je ještě tvrdší, protože tak si to vyžaduje situace. Co bude následovat dál? To bude určité východisko pro jednání komise, která doporučí či nedoporučí vládě akceptovat nabídku pana Šimáněho. Musím říci, že s panem Šimánek jsem hovořil s ním za účasti sedmi pracovníků ministerstva dopravy, financí, poradenské firmy. Hovořil jsem o tom, on má představy v případě, že by jeho nabídka byla akceptována, ale to myslím je nad rámec tohoto dnešního vystoupení. Já jsme si udělal určitý obrázek. Pan Šikaně jasně formuloval své záměry, své kroky z pohledu své angažovanosti procesu řízení společnosti. Jednou věcí je rozhodnutí o vítězi privatizace, to je říjen, druhou věcí je skutečné převzetí firmy, což může být po splnění všech podmínek legislativních, ale i ve vztahu k souhlasu EK a příslušných orgánů, někde duben příštího roku. Ta záležitost je poměrně složitější. Tolik k tomu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji.

ČTK: Pane premiére, říkal jste, že jste přerušili jednání ve dvou bodech pana ministra Tošovského. Jejich součástí mělo být i prolomení těžebních limitů uhlí, případně nová těžba uranu, chtěl jsem se zeptat, jestli jste o těch to bodech jednali a s jakým výsledkem?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Když jsme je přerušili, tak s žádným výsledkem, proto o nich budeme jednat za týden, to jsou konkrétní opatření a ta nevedou k žádnému prolomení limitů. Jsou to konkrétní opatření, která musí tato země přijmout, aby se vyhla včas potížím, kterým tu může čelit. Je tu 2,5 milionu lidí závislých na dodávkách plynu. Ten problém už je velice vážný, bez žertů. S tím se vypořádáme za týden. Naopak jsme prolongovali projednání toho materiálu prvního, který skutečně naznačoval možnost prolomení limitů. Já ne proto, že byl někdo na střeše tohoto domu, z toho důvodu ne, ale vzhledem k tomu, že jsem před poslanci v Parlamentu v rámci programového prohlášení slíbil, že v období mandátu, který byl proponován do předčasných voleb, vláda neučiní žádná rozhodnutí, která by se týkala prolomení limitů. Tam nebyl nikdo na střeše, tam byli všichni v místnosti. Této deklaraci se cítím zavázán, proto jsem odložil to projednávání, ale dáváme ho do souvislosti s tím, že ministerstvo průmyslu připravuje státní energetickou koncepci, ta nevydrží být v šuplíkách neprojednávána až do voleb, bude podroben všeobecné debatě a připomínkovému řízení. V této souvislosti se k tomu prvnímu dnešnímu materiálu budeme vracet.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Právo.

Právo: Pane premiére, chtěl jsem se zeptat, jestli jste pozval pana prezidenta na jednání vlády? Jestli ne, proč ne? Také jste mluvil o garanci, že požadujete po panu prezidentovi, jaká by měla být, písemná, ústní? Poslední věc, kdy si představujete, že ta doložka k Lisabonské smlouvě měla být schválena? Je reálný termín na říjnové radě? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Pokud jde o schůzku s prezidentem republiky, její formát hledáme, to je v běhu. Nejsme v tomto pasivní, hledáme způsob komunikace, buď na mé úrovni, v jiném formátu, případné pozvání na schůzi vlády. Ten způsob ještě promýšlíme. Zrovna tak promýšlíme formu a způsob těch jednoznačných garancí, protože na ty garance, které bude dávat vláda, že to je poslední a nic nebrání ratifikaci, tak na to netrpělivě čekají partneři v Evropě a především ta nervozita není ani kvůli těm okolnostem dodatečné podmínky, i když to také. Je-li dávána do vztahu se sudetskými Němci a poměry po druhé světové válce, ale nejvyšší proporce té nervozity vyplývá z faktu, je-li to už opravdu poslední signál toho druhu z ČR. Na tom si vláda zakládá. Pokud jde o vyjednání těch výjimek, tak na to je jediná možnost a to je evropská rada 29. a 30. října letošního roku. Neexistuje fórum, a pochybuji že by se mimořádná rada scházela. Pak je prosincová řádná, ale to už je pozdě.

ČTK: Spíše jen formalita k dnešní agendě. Jde o bod 11 a 12, dostala se k nim vláda? Schválila prodej majetku SŽDP?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ještě ne.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, ještě jednu, ČT a pak kolegyně. Budou to poslední dva dotazy.

Česká televize: Já jsme se chtěla vrátit ještě k té Lisabonské smlouvě, zajímá mne, zda jste už informovali pana prezidenta o tom usnesení vlády, případně zda se s ním sejdete ještě před vaším odletem do Bruselu? Ve čtvrtek by se měla vláda zabývat na mimořádném jednání stížností senátorů na Lisabonskou smlouvu? Znamená to, že budete sestavovat nějaké stanovisko vlády, jak žádá Ústavní soud? Projednala vláda odložený bod, tedy projekt domácího vězení před 14 dny přerušený bod. Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Neprojednala. První otázka byla, zda se sejdu s prezidentem, teď běží pan ministr Füle na své úrovni, na úrovni kancléře. Uvidíme, kam ta jednání dospějí. Podle toho budeme organizovat další okolnosti do toho mého odletu, který je zítra dopoledne, kdy odlétám za šéfem EK Barrosem. Nebude jednat jen s Barrosem, určitě s telefonicky spojím s Frederikem Reinfeldtem, protože Švédsko má eminentní zájem, aby bylo včas informováno o vývoji situace, ale vždy jsem zvyklý volat někdy, kdy mám co říci. Druhý dotaz, čtvrteční jednání, máme ve zrychlené proceduře tu stížnost senátorů k ÚS, která se týká kompatibility Lisabonské smlouvy s českou Ústavou a ústavním pořádkem. Vláda jako účastník řízení byla požádána o stanovisko. Není to tentokrát měsíc, je to do 14 dnů. Stanovisko musí odejít ještě tento týden. Pracuje se na něm, chce to důkladnou analýzu, kvalifikovaný dokument a ten bude předmětem jednání o půl deváté ve čtvrtek.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím poslední dotaz.

Radiožurnál: Já mám otázku, která se netýká dnešní agendy, ale týká se situace na plzeňských právech. Dnešní výzvy sociální demokracie směřované vládě či ministerstvu vnitra, abyste prověřili expertní posudky pocházející od právníků, které vypracovali právníci z plzeňské fakulty a které se týkali velkých státních zakázek, například té zakázky na likvidaci ekologických škod. Můj dotaz je takový, jestli budete nějak tyto zakázky a analýzy přezkoumávat? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Neznám stanovisko či výstup tiskové konference ČSSD. Seděl jsme teď na vládě, seznámím se s tím. Vláda v té plzeňské věci se bude věnovat všemu, co připadá do její kompetence. Jistě tam budou konat orgány univerzitní, pokud bude třeba, pak orgány činné v trestním řízení. Každý dle svého. Já tu situaci, chcete-li můj názor, vidím to jako nesmírně vážné a jako hanbu českého univerzitního světa, ke kterému já sám mám velice blízko. Je to vážné selhání a kromě toho bych chtěl konstatovat, že to je mimořádná facka těm, kteří na této fakultě vystudovali řádným způsobem, oddřeli všechny zkoušky a mají ničím neposkvrněný diplom. Sníží to reputaci celé univerzity, o fakultě ani nemluvě, to je celkem jasné. To je můj názor, tak to si ho dovolím deklarovat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pane premiére, pane ministře. Dámy a pánové, pokud chvilinku vydržíte, měli byste obdržet prohlášení vlády k Lisabonské smlouvě, k ratifikaci písemně a ještě se hlásí o slovo pan ministr Janota.

Eduard Janota, minstr financí: Dámy a pánové, já bych chtěl využít té schůzky tady, protože já jsem byl na jednání neformálního Ecofinu v Goteborgu, pak na minulém MMF a Světové bance. Mezitím tu proběhla diskuse o tom, zda a do jaké míry je případně nadhodnocen rozpočet na rok 2010 a viděl jsme palcové titulky 10 miliard a podobně. Je to vše nesmysl. Já jsme k tomu vydal prohlášení ve kterém jednoznačně trvám na tom, že tak jak je rozpočet sestaven, předpokládá pokles ekonomiky o 0,5 %. Chci ujistit některé z vás, že daňové příjmy se nepočítají z reálného HDP, ale z nominálního HDP, takže při propočtu těchto ukazatelů ten reálný pokles o 0,8 % znamenal v nominále -9 miliard, čili z -9 miliard je odpovídající dopad do daní a to ještě dle struktury. Dá se říci, že tento dopad je minimální. Chci tu ujistit, že příjmy rozpočtu na příští rok jsou stanoveny konzervativně, reálně, zodpovědně. Naopak, je známo, že některé bankovní instituce včetně MMF, WB, dokonce i ČNB odhadují plusové růsty ekonomiky v příštím roce. Z tohoto pohledu nelze v žádném případě tvrdit, že by rozpočet v příjmech na příští rok byl nějak uměle nadhodnocen. To jsme chtě zdůraznit, protože bych vás zabránil určitým zkresleným spekulacím, které se objevují a vkládají nervozitu do reálnosti rozpočtu před jednáním ve sněmovně. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Jen chci doplnit informace o tom, jak dopadl zbývající program dnešního jednání vlády, to najdete na webových stránkách vlády ČR. Děkuji vám, nashledanou.

Dotaz: (bez mikrofonu, ze záznamu nesrozumitelný)

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Záleží na panu premiérovi.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jsme dobrota sama.

London Times: (dotaz v angličtině)

Jan Fischer, předseda vlády ČR: (odpověď v angličtině)

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pěkně, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po zasedání vlády, 12. října 2009

Související zprávy