Tiskové konference

16. 9. 2009 17:17

Tisková konference po zasedání vlády, 16. září 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám tu také premiéra Jana Fischera, ministra vnitra Martina Pecinu a ministra dopravy Gustáva Slámečku. Poprosím pana premiéra, aby vás informoval o základních výstupech dnešního zasedání jeho kabinetu.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, jednání vlády, jak víte, předcházelo jednání výboru pro EU na vládní úrovni. Nebylo tentokrát bez významu, protože jsme na něm schvalovali mandát pro předsedu vlády na zítřejší jednání neformální, mimořádnou Evropskou radu, jejímž dominantním tématem bude příprava postoje EU na summitu G20. To je jedna věc. Přijali jsem, jak víte, shodli jsme se na textu tiskového sdělení vlády k průběhu ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy v ČR a jistě jste zaznamenali dnešní volbu Jose Manuela Barrosa do čela Evropské komise, k čemuž jsem mu upřímně poblahopřál, zatím touto cestou, zítra to udělám osobně. To je, co bylo ještě před vládou. Co na vládě nebylo, nejprve, abych uspokojil vaši zvědavost, nebyl tam ten tzv. balíček, ještě si dáváme nějaký čas. Bude to vyžadovat jednání jak mezi námi, tak určitě s politickou sférou.

Balíček budeme v následujících hodinách debatovat na poradě ekonomických ministrů a to jednak obsahově a jednak se domluvíme na proceduře, kterou ten balíček budeme posunovat směrem ke sněmovně, za situace, že sněmovna pokračuje. To je to, co dnes na vládě nebylo. Schválili jsme rozpočet SFDI, víte, že dopravní infrastruktura je prioritou české vlády, ale i tam proběhla jakási restrikce, ten rozpočet byl sestaven v logice rozpočtu ve výši deficitu 230 miliard, na kterém jsme se dohodli na vládě minulé, s tím jsme vzali na vědomí harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013, aktualizací pro roky 2010 a 2012, to jsou dokumenty o kterých pak stručně pohovoří pan ministr Slamečka. Z těch materiálů nejdůležitějších o kterých jsme hovořili, některé měli technickou povahu, některá nařízení vlády, ty, když dovolíte, přeskočím. Odložili jsme debatu ke koncesnímu projektu PPP, který se týkal D3, dálnice. Já myslím, že je potřeba říci, to co bylo opravdu důležité. Pan ministr práce a sociálních věcí jak avizoval a vy to víte, předložil materiál pokusil se přesvědčit vládu o potřebě valorizovat důchody na příští rok, byť proto nejsou vytvořeny zákonné podmínky, nicméně nepřesvědčil kabinet a ten návrh neprošel. Nepočítáme s valorizací důchodů na příští rok. Naopak, co vláda schválila, protože tam jsou splněny zákonné podmínky, to je navýšení zvláštního příspěvku k důchodu, který se týká účastníků odboje a těch, kteří byli zasaženi nacistickou okupací v letech 1939-1945, tam byla shoda ten zvláštní příspěvek zvýšit, což, prosím pěkně, jde o 40 milionů korun. To je k té problematice, která vás určitě zajímá, ekonomické. Poslední věc, o té tady bude mluvit pan ministr Pecina, vláda se shodla na tom, že podá návrh Nejvyššímu správnímu soudu na rozpuštění Dělnické strany. Jsme přesvědčeni, že jsme připravili po právní a důkazní stránce materiál na nejlepší úrovni, jaký jsme připravit mohli. Neskrývám, že tu jsou určitá rizika, že ani tzv. podruhé to nevyjde. Nicméně, při posouzení těch rizik a při vědomé těch rizik vláda jednomyslně tento návrh podpořila. Martin pecina o něm bude mluvit za chvíli v trošku silnějším detailu. Jinak já jsme na uzavřeném zasedání vlády informoval ministryně a ministry o svém včerejším sdělení k vnitropolitické situaci a jenom je z toho jediný výstup, že jsme zaznamenal pro toto prohlášení jednomyslnou podporu. Já vám děkuji za ten úvod za pozornost a jsem připraven odpovídat na vaše otázky.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Nyní bych poprosil pana ministra dopravy o jeho informace.

Gustáv Slamečka: ministr dopravy: Děkuji za slovo. Já jsem měl na vládě tři důležité materiály. Jedním z nich byl rozpočet SFDI, druhým harmonogram výstavby dopravní infrastruktury a třetí byl též technický, jednalo se o možnosti použití prostředků dluhopisového programu na D47, na zabezpečení rozpočtových potřeb SFDI. Nebudu činit rozsáhlou prezentaci, to bychom tu strávili moc času, protože těch čísel a rozpočet je obsáhlý materiál. Omezím se na nejdůležitější fakta. Co se týče rozpočtu SFDI, celkově byl schválen jak byl předložený, tedy s výdajovým rámcem 96 miliard korun. Z toho polovina jsou evropské prostředky a úvěr EIB, který je použit na dofinancování akcí, které jsou hrazeny z operačního programu Doprava. Zbytek jsou národní zdroje. Je třeba říci, že my jsme avizovali vyšší potřebu vzhledem k rozestavěnosti, která nás provází z minula. Na druhé straně je třeba si uvědomit rozpočtové možnosti a my to bereme jako stav, který není úplně optimální, ale je asi optimální vzhledem k rozpočtovým možnostem ČR. Já bych chtěl zmínit to, že oproti původně avizovanému rámci z před půl roku, ten rozpočet byl posílen o 11,6 miliardy. Je to právě z toho dluhopisového programu a tyto prostředky budou směřovány do akcí, které jsou nejvíce problematické a jsou financované z těch národních zdrojů. Nebudu tu jmenovat všechny, ale primárně to jde na rozestavěné investiční akce v městech, máme určité investiční akce, které způsobují dopravní problémy, dále na pražský okruh, na D47 a podobné stavby. Nebudu tu vyjmenovávat všechny stavby, které nebudou optimálně finančně naplněné, to bychom tu byli dlouho. Materiály budou na internetových stránkách, takže se budete moci podívat, případně bude separátní tisková konference. Budeme se o tom bavit potom detailněji. Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury je v podstatě materiál, který je velmi úzce provázaný s finančním plánem. Je to víceméně věcný termínový kalendář investičních akcí, co bude kdy dokončeno. Je to navázáno na ty finance v tom směru, že pokud nejsou zabezpečené finanční prostředky, tak bohužel u některých akcí nám zmizeli předpokládané termíny dokončení, protože pokud nemáme finance, nejsme schopni indikovat nějaký termín. To by bylo z mojí strany v krátkosti všechno a rád odpovím vaše případné dotazy.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministru dopravy a poprosím nyní o slovo ministra vnitra Martina Pecinu.

Martin Pecina, ministr vnitra: Děkuji, dobrý den. Já bych v krátkosti představil materiál, který má název Návrh vlády Nejvyššímu správnímu soudu na rozpuštění dělnické strany. Víte že ten materiál už byl dlouho avizován. Rozhodli jsme se, že ho předložíme vládě zhruba půl roku po zamítnutí toho prvního návrhu, který tenkrát Topolánkovi vláda předložila NSS. My jsme na těch 6 měsíců rozplánovali harmonogram a termín jsme dodrželi. Týdenní zpoždění bylo způsobeno nepřítomností pana premiéra, který rozhodl o zařazení toho materiálu na první možný termín na vládu, na které bude přítomný. Pokud se týká širšího rámce toho o čem budu hovořit, boj proti extremismu ve všech jeho formách, což jsme si ministerstvo i vláda stanovili jako jednu ze svých priorit na to naše krátké období. Tento návrh přirozeně do této mozaiky zapadá. Já bych jen připomněl věci, které jsme v této věci už udělali. Už ministerstvo přeložilo a vláda už v květnu schválila strategii boje proti extremismu krátce po našem nástupu jsme provedli analýzu toho rozsudku NSS a rozhodli jsme se, že připravíme návrh, tentokrát v mnohem delším časovém úseku a mnohem lépe propracovaný a argumentovaný a v neposlední řade ve spolupráci s externími odborníky, protože jsme usoudili, že takový materiál musí být podpořen nejen argumentací ministerstva vnitra, ale i argumentací ostatních státních orgánů a v neposlední řadě znaleckými posudky a nakonec i vybaven argumentací zkušených advokátů, kteří u podobných těles jako je NSS běžně vystupují. 16.9. tedy byl po finalizaci materiál v průběhu měsíce srpna a začátkem září předložen vládě a dnes byl schválen. Krátce k požadavkům NSS, poprosil bych o další slide. To, co konstatoval ve svém rozsudku, nejdůležitější body byli, že musíme svým návrhem prokázat nejenom protiprávnost jednání představitelů strany, což jsme nepovažovali za ten nejtěžší úkol, ale rovněž přičitatelnost protiprávní činnosti politické straně, což už je úkol mnohem složitější, protože něco jiného je prokázat, že čelný představitel strany páchá trestnou činnost nebo přestupkovou činnost a něco jiného je prokázat, že jí páchá strana jako celek nebo že jí je možné tuto činnost přičítat. Bezprostřednost hrozby a proporcionalita sankce souvisí s různými rozsudky v různých evropských státech, v některých dokonce zaznělo, že aby strana byla bezprostřední hrozbou pro demokratické zřízení, musí se podílet na politickém životě v té zemi. Musí být ve volených orgánech. Víte, že DS v parlamentu ČR není, z toho možná ta obava, kterou zmínil pan premiér, že by toto mohl být jakýsi důvod pro benevolentnější posuzování této strany, nicméně, tato strana se vyskytuje v několika městech a obcích v zastupitelských sborech, zastupitelstvech obcí a proto se domníváme, že i bezprostřednost hrozby a proporcionalita sankce, že tyto podmínky jsou pro tuto stranu splněny. Co konkrétně návrh obsahuje? My jsme spolupracovali s Policií ČR, která nám poskytla celou řadu informací a materiálů a spolupracovali jsme i s nevládními organizacemi. Dnes bych z toho materiálu zveřejnil jen části, které je možné najít i ve veřejných zdrojích, protože jsme se dohodli na tom, že právně čistá forma bude, když tento materiál nebudeme zveřejňovat jako celek dříve než bude odeslán na NSS a než se s ním bude moci seznámit ta strana o jejíž rozpuštění žádáme NSS. Jsou v žádosti přirozeně doloženy znalecké posudky a audiovizuální materiály, které dokazují to, o čem jsem hovořil. Konkrétně má ta žádost 66 stran a 88 příloh, nikoliv stran, ale 88 příloh. Celý materiál je, co má pan premiér před sebou a já zde. Jedná se skutečně o stovky stran materiálu plus dvě DVD a dva CD disky, které obsahují audiovizuální materiály, které dokazují to jednání o kterém jsem hovořil. Už jsem hovořil o spolupráci nejenom s Policií, ale i s odborníky na správní právo z akademické obce, neziskovými organizacemi, externími odborníky a v neposlední řadě advokátními kancelářemi. My jsme dnes rozhodli, že zastupovat vládu ČR při tomto řízení před NSS bude jednak zaměstnanec ministerstva vnitra pan Mgr. Vaškovský, který tu žádost zpracovával za ministerstvo vnitra a jednak pan doktor Tomáš Sokol, kterého pověříme, aby tu žalobu, ten návrh před NSS za český stát obhajoval. Já bych možná pro zajímavost, mám tu tři obrázky, které jsme se rozhodli, že zveřejníme, ať to mé povídání není takové suché, abyste si udělali představu, na čem je také mimo jiné založen ten náš návrh na rozpuštění DS. My jsme se široce zabývali i symbolikou DS. Jádro toho návrhu si necháváme až pro NSS, ale pro zajímavost, tady vidíte, jakou symboliku používá DS a tady je až neuvěřitelné, jak obrázek, který na první pohled je prostě nascanovaný a použitý, osobně by mne zajímalo, i když to není předmětem našeho návrhu, jak je to například s autorskými právy na tento obrázek, protože toto je volební plakát NSDAP před volbami předválečnými a toto je dnešní plakát DS, jak jistě vidíte, ta podobnost není čistě náhodná. Jestli mohu poprosit další slide. Tady jsme si dovolili použít pouze fotografie, které jsou z veřejně dostupných zdrojů, další konkrétnější materiály jsou uvnitř našeho návrhu. Tady vidíte ten zdroj, nějak se nám to zdrclo, zdrojem je tu antifa.cz. Zde vidíte představitele DS, kteří se velmi aktivně účastní akce organizace Národní odpor. Další slide. Další fotografie, kde je jasné spojení představitelů Národního odporu a DS, zdroj je opět stejný od společnosti antifa.cz. Tyto argumenty i tyto materiály jsou součástí těch 88 příloh o kterých jsem hovořil, těch několika set stran, které tvoří přílohy návrhu na rozpuštění DS. Já věřím, že budeme úspěšní, jsem v této věci bytostný optimista a věřím a chci zopakovat co jsem mnohokrát řekl, že proti praktikám, které se vyskytují v extremistickém hnutí musíme postupovat stále a všemi prostředky. Toto je jeden z dalších konkrétních kroků, které tato vláda udělala.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministru vnitra za jeho informace a teď bych poprosil vaše dotazy. První ruku jsem tu viděl, Respekt.

Respekt: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, v souvislosti s tím Janotovým balíčkem úsporných opatření. Vy to budete mít hodně těžké přesvědčit politiky o něm. Jakou máte strategii, abyste sladil všechny ty jejich návrhy? Jak jste si dal pro sebe míru za kterou už nejste ochoten ustoupit? A už jste rozhodnutý, jestli s tou věcí spojíte hlasování o nedůvěře vládě? Co byste případně děla, kdybyste se s politiky na tom neshodl? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Začnu nějak popořadě, já tu nejsem proto,a bych to měl lehké. To je první věc. Zcela přirozená. Balíček je příběh o pochodu z 230 na 170 miliard deficitu. Myslím, že zraje i v politickém spektru názor, v jeho podstatné části, že takový krok potřebný je. Debata bude ještě v kabinetu, jak toho dosáhnout, v jaké proporci na straně zvyšování příjmů a na druhé straně deprese, redukce výdajů. Tam chceme využít ten čas, který na to máme. Názory si samozřejmě nějak ujasníme. Já bych se spíše přikláněl proto, aby to z obou stran bylo vyrovnané, zhruba. Nebudeme si hrát na nějaké lékárnické váhy. Jsem hluboce přesvědčen, že je rozumné poslat ten balíček v jednom vydání, jako jednu záležitost, poslat jí sněmovně v nějakém režimu o kterém budeme ještě jednat jak v kabinetu tak s legislativci i s vedením sněmovny a dáme tím příležitost potom k debatě, politické debatě o státním rozpočtu. Jestli to někdo bude spojovat s hlasováním o nedůvěře vládě, prosím. Já jsme toho názoru, že vláda by neměla přijít s jiným řešením než s návrhem, jak docestovat od 230 k 170 miliardám deficitu, který by nás přivedl zpět k 5 % podílu deficitu na HDP. Beru to tak, že to je ještě konzumace tohoto mandátu na kterém vláda pracuje. S tím, že prolamuje to, že nebude si zahrávat s legislativními návrhy, tady tu situaci v rámci tohoto mandátu považujeme za natolik vážnou, že se musíme dopustit návrhů na legislativní změny, na to jsme připraveni, ale to vám neříkám žádnou novinku.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Mladá fronta dnes: Dobrý den, pane premiére, vy jste včera řekl ve svém prohlášení, že budete požadovat obnovu mandátu. Jestliže nehodláte spojovat hlasování o Janotově balíčku s hlasováním o důvěře vládě, jak konkrétně by ta obnova mandátu měla vypadat? Ještě otázka, ODS vás včera výslovně vyzvala k tomu, že by vláda měla požádat o důvěru či s některým se zákonů to hlasování spojila. Vyhovíte ODS v tomto? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Zda vyhovíme či nevyhovíme bude řeč. Myslím ale, že jednu etapu přeskakujeme. V tom, co jsme řekl je ještě jeden bod, který je předtím na který vy jste upozorňoval. Ten bod říká, že politici musí najít shodu na tom, jakou vládu, ale typologicky, chtějí do voleb, které budou za tři čtvrtě roku. Vládu politickou? Ryze úřednickou? Něco mezi tím? To je první záležitost, když se shodnou na tom, že by tato vláda měla či mohla pokračovat, tak se bavíme o zpevnění a přeformátování mandátu, který termínem předčasných voleb, které nejsou, končí. Tato vláda se chce chovat rozumně, civilizovaně, racionálně a slušně, bez velkých gest. Není to o podávání demisí, odchodů, vypršel mi kontrakt, odcházím a podobně. Chceme vyslechnout politiky, jaké oni nabízejí východisko, nejen my. Chce to vyslechnout těch 10,54 milionu lidí, kteří v této zemi žijí. K tomu se potom o mandátu bude třeba mluvit, jednat a na to je ještě čas, ale není ho nekonečně mnoho. Mimochodem, ten mandát, ta rekonfigurace toho mandátu není jen o rozpočtu, to je další věc. Rozpočet je zásadní, ale ne jediná věc. Je tu řada agend, kde jsme očekávali, že se jich uchopí politicky plnohodnotná vláda, ale teď žijeme v čase, díky tu bude jiná než plnohodnotná politická vláda, tak je bude třeba nějak řešit, ony sami neodejdou, ekologické zakázky neopustí tuto zemi jen tak někudy. Privatizace letiště také neodejde svou cestou. Takových agend je prostě celá řada a resortní ministři by vás mohli informovat jeden za druhým. Bude tedy třeba se dohodnout, jaký ta vláda bude mít mandát řešit také tyto věci, velmi závažné.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Pane premiére, promiňte, ale z těch jednání politiků i veřejných vystoupení je poměrně jasné, že se mluví o vás jako o premiérovi i dál, o rekonstrukci vlády slovo nepadá, ale baví se politici o podobě rozpočtu, jaksi implicitně vyplývá, že byste to měli být vy, tato vláda. Chtěl jsem se zeptat, jestli vy sami budete iniciovat nějaká jednání o tom o čem jste teď mluvil. Jaký ten mandát vlády bude? Či budete čekat pasivně, až vám to oni řeknou, oni se k tomu nemají. A druhá věc, jeslti všichni ministři vyjádřili ochotu pokračovat pod vaším velením či máte nějaké signály, že někdo chce skončit? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Začnu od zadu, kdybych něco zapomněl, připomeňte mi to. Já jsem dnes v té rozpravě s ministry jim sdělil, že budu naslouchat a rozumět jejich důvodům, které by je vedli k tomu, že by v té vládě, pokud by pokračovala z nějakých důvodů oni sami nechtěli. Ze závazků, představ, které měli a podobně. Ty důvody mohou být ještě další. Vyzval jsem je, aby mi je případně sdělili, bude na to čas až po rekonfiguraci toho mandátu, ale abych to včas věděl. Zatím tyto signály nemám a kdybych je měl, projednával bych je zaprvé s těmi, kterých se týkají a potom bych je veřejně sděloval. To je odzadu. Druhá věc je rozpočet. Vláda si ho bere jako zodpovědnost, stejně jako dotažení na 160-170 miliard deficitu a považuje to za naprosto zásadní záležitost do konce tohoto mandátu. Pan ministr Janota povede s experty jednotlivých stran, nejlépe pohromadě, jednání o jejich názorech na ta naše opatření, ale nakonec je to vláda, která bude brát zodpovědnost za to, že takový balíček předloží. To s ní nikdo nesejme a vláda je ochotna toto podstoupit a bude-li to spojeno s nějakou její další existencí a osudem, budiž. Vůbec se tomu nebráním.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, váš dotaz.

Respekt: Já mám takové tři body, které trochu souvisí se zahraničím. Co se stalo včera vám nadělilo do klína i otázku řešení nového eurokomisaře, Lisabonskou smlouvu. Na téma eurokomisaře, chtěla jsem se zeptat, jestli nám můžete naznačit, jaká bude vaše strategie? Cítíte se jako plnohodnotná vláda do té míry, že navrhnete vy kandidáta nebo budete chtít, aby strany přinesly svého kandidáty? Do kdy bude chtít znát odpověď na ten evropský deadline, ten je poměrně fixní, což je 29., 30. října. V případě Lisabonu, vy jste rozeslali prohlášení, že chcete hrát aktivní roli, jestli můžete říci, co je to aktivní role mezi prezidentem, případnou druhou žádostí senátorů a právě tím, že jste se tím neměli zabývat? Poslední bod, když jste mluvil o tom obnoveném mandátu, rekonfiguraci, budete chtít plnou suverenitu i v otázkách, jako jsou vojenské mise do zahraničí, účast na konferenci v Kodani, radar a tak dále?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Začnu od konce zase, když dovolíte. My budeme muset najít i nějaký lepší a pravidelný komunikační mechanismus mezi politickou sférou a vládou. Jinak já vycházím z toho, že jakákoliv vláda je odpovědná sněmovně, která jí také vyslovila důvěru, to je další záležitost v tom celém. Mise a tak dále, to se stejně většinově odehrává na poli sněmovny, čili tam ten mandát si dovedu představit. Pokud jde o evropského komisaře, ano, to je jedna z prvních věcí, které vláda bude muset udělat a bude je muset udělat v termínu, který nezáleží na ní, protože k tomu bude komisí vyzvána, zvláště za okolností, že byl Barosso znovuzvolen. Ta výzva sem přijde. Určitě na komisaři, to je něco na čem považuji za nutné a udělal by to kterákoliv vláda, aby to byla osoba, na které bude pokud možno politická shoda. Nakonec to bude vláda, která tu bude, která bude návrh do Bruselu odesílat. Nedovedu si to vůbec představit, z jakékoliv strany či vlády, že by to bylo bez Širokých politických konzultací, jak o portfoliu, tak o tváři. Lisabon, nechci tady opakovat to prohlášení, které jsme k tomu vydali. Ono už to teď, aktivita byla míněna jako aktivita vlády v tom směru, aktivní roli v EU, na tom ústavním poli nebo tady uvnitř země, ta role je v zásadě+ vyčerpána z formálního hlediska, protože teď je to mimo exekutivu, je to mimo komory, které ratifikovaly. Je to jak to víte, na podání té druhé stížnosti skupinou senátorů, která se očekává na konci tohoto měsíce a potom čekání na verdikt Ústavního soudu. Pokud se pan prezident nerozhodne jinak či dříve. Já myslím, ež jí bude muset mít, než se odebereme na Radu, 29. října, vysloveně institucionální, do té doby musí mít ČR jasno.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Díky, dejme prostor dalšímu dotazu.

Česká televize: Já bych se jen vrátila k tomu mandátu, abych to dobře pochopila. Dnes jak pan prezident, tak pan paroubek, který byl u něj, mluvili o posílení vašeho mandátu, nicméně, pan Paroubek se vyslovil ve smyslu, že vlastně není třeba žádat o důvěru, jako ten samotný akt, nicméně by stačilo, aby ty strany, které nominovali ministry jaksi společně prohlásili, že ta vláda má mandát. Obávám, jako vládě, by to takové společné prohlášení fakticky stačilo? Máte dojem, že se to obejde bez hlasování o důvěře? To je první otázka.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Výborně, asi jich bude následovat několik. Já jsem připraven vést ta jednání. Očekávám, že ta jednání povedeme. Nepochybně budu mezi jinými mluvit i s panem předsedou Paroubkem, abychom si ten postoj vysvětlili a teprve potom, jak se ta jednání budou vyvíjet, kdo se k nim připojí. Jak ta názorová hladina bude ve spektru vypadat. Potom vyvstává otázka, zda-li i obnovit žádání o důvěru a tak dále. To bych ještě chviličku počkal. Ničemu se nebráním, tato vlád se nikomu nepodbízí, nic nechce přeskočit, chce se chovat klidně, důstojně, stabilně, vyvolávat přeci jen pocit jistoty v moři nejistot. To si myslím, že je podstatné, ale nepodbízí se a je připravena, pokud ten mandát bude rekonfigurován v rozumné podobě, tak pokračovat.

Česká televize: Přesto, kde je ta časová hranice, do kdy má být rekonfigurován. Vy jste mluvil, že jste prostě jmenovaní k datu na začátku října. Je tedy toto ta hranice do kdy musí politické strany dát vědět, že stojí o to, abyste vládli dál?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Tady nejsou žádné psané limity, tady jsou limity jakési přirozené, ale zase je to o tom, řekněme, stabilizujícím signálu směrem k veřejnosti a já si dovedu představit, že ta jednání o tom mandátu a jasné slovo by mělo padnout v rozsahu nejbližších dnů, to není na týdny.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Já jenom připomenu, jestli pan premiér dovolí, 30. září je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu. Děkuji. Prosím, váš dotaz.

Lidové noviny: Já bych se vrátila k tomu eurokomisaři. Chci se zeptat, v případě, že neuspějete u sněmovny, nedostanete důvěru či neprojde ten balíček a rozpočet bude těch 230 miliard se kterým nechcete dál vládnout, jestli byste měl vy sám zájem o post eurokomisaře? A druhá otázka, jestli už se spekuluje o nějakých oblastech, které by měla ČR v komisi zájem a jestli jsou ve hře už nějaká jména?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: To druhé je podstatné. Ujasnit si, co vlastně chceme, jaké portfolio. Víme, co aspirace na dobré portfolio se neodehrává ve vzduchoprázdnu, ale v konkurenci, zcela přirozené. My se také díváme, jak státy z regionů v okolí, jaké mají ony zájmy, to je první věc, hovořit o tom, ale ani tady není jasno, politici to odkládali na dobu po volbách. To je jedna věc, shodnout se na portfoliu. Druhá věc, úměrně tomu se následně shodnout na tváři, dostatečně reprezentativní tváři. Pokud jde o ten první dotaz, tady to není příbeh o tom, co chce Fischer. Jestli je situace taková, že země je v obrovských potížích. Ted to není o handlování pozic, premiér za evropského komisaře, toho jsem dalek. Napřed musíme vyřešit to, o čem jsem mluvil, čili jak tu bude vypadat exekutiva, kdo bude vládnout, jaký typ vlády s jakým mandátem a pak se bavme o dalších věcech. Vůbec si tuto debatu v osobní rovině nepřipouštím.

Lidové noviny: V případě, že byste skončil jako premiér, ucházel byste se o ten post?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: To je nádherná spekulace. Já se jí s vámi nebudu dopouštět. Mám teď úplně jiné starosti.

Česká televize: Já se vrátím k agendě. Poprosím pana ministra Slamečku. Říkal jste, že přesto že je částka rekordní, že jste ne zcela spokojen. Kolik by do té spokojenosti chybělo? Hrozí zastavení některých staveb jak se nedávno o tom hovořilo? Jestli vůbec tento rozpočet bude dodržen? Jak dlouhodoběji nahradit evropské peníze, které významně jdou?

Gustáv Slamečka: ministr dopravy: Já se pokusím odpovědět všechny otázky. Co se týká rozpočtu, my jsme avizovali původně nepokrytou částku okolo 50 miliard korun, to je rozestavěné portfolio plus investiční záměry, které se předpokládaly realizovat. Z vývojem rozpočtu jsme si uvědomili, že není možné prostě pokračovat tempem jaké jsme si představovali a více méně jsme bojovali o tom, aby byly naplněné potřeby rozpočtu, aby byly řádně zabezpečené údržby sítě, smluvní závazky vůči dodavatelům, aby bylo zabezpečené dofinancování těch evropských prostředků a aby bylo v rozumné míře pokračováno v těch investičních akcích, které jsou hrazeny z národních zdrojů. Jak jsem vzpomínal, podařilo se nám d rozpočtu dostat navíc 11,6 miliardy, což je významná pomoc, ale investiční potřeby v těch národních zdrojích zůstaly nepokryté i při té rekordní výši rozpočtu. To nepokrytí se u Ředitelství silnic a dálnic pohybuje okolo 20 miliard korun u Správy železniční dopravní cesty okolo 4 miliard. Shoduje se to s tím, co jsme avizovali. Avizovali jsme, že nám chybí 30 miliard na rozestavěné stavby, takže dnes mínus 11, tedy nějak 22 miliard dnes, které jsou nepokryté. Z toho vyplývá i to, že některé investiční akce budou muset být redukované, je třeba si uvědomit, že ta redukce bude už v tomto období, protože jsou tam dlouhé splatnosti faktur a stavebních prací se už ve velké míře hradí z nového rozpočtu. Pokud ty prostředky tam nemáme, budeme muset u těchto staveb začít činit nějaká opatření, protože by bylo krajně nezodpovědné, abychom pokračovali a potom to neměli z čeho zaplatit. Co se týče vaší otázky, ano, my jsme dnes prezentovali i dlouhodobější finanční scénář, tam v letech 2010 a 2011 je ještě poměrně příznivá situace, protože operační program doprava je největším operačním programem v ČR a tento rok tam máme 36 miliard, obdobný finanční objem je i pro následující rok. Budeme jednat dále o přijetí nového úvěru od EIB na dofinancování. Ten problém se začíná projevovat až v letech 2012 a 2013. To už prostředky začnou vysychat a my se budeme muset zabývat co udělat s financováním dopravní infrastruktury. Je asi korektní povídat, že tu základní páteřní síť nemáme stále dobudovanou, nemáme dokončenou rekonstrukci koridorů, jsou plány na vybudování vysokorychlostní tratě na železnici, to jsou velké plány a budou si vyžadovat rozhodnutí, jakou formou půjdeme. Samozřejmě, jsou různé formy, my se budeme muset trošku podívat i na jiný než klasický konvenční způsob financování přes SFDI na základě ročních výdajových rámců. Mám na mysli projekty stavěné soukromým sektorem, v podstatě podobný model jako v Rakousku, tedy že SFDI si bude moci vydávat své vlastní obligace, ale bude i zodpovídat za to, že bude mít dost peněz i na rozestavěné stavby. V této souvislosti byl stáhnut materiál o projektu PPP na dálnici D3, nebylo to stáhnuto z toho důvodu, že bychom tomu materiálu nevěřili, ale zaregistrovali jste, že byly schváleny dvě nové zákonné úpravy v oblasti přípravy staveb.Bohužel nebyla schválena novela o vyvlastňování, kterou jsme navrhovali my, která by umožnila ten projekt spustit bez rizika toho, že by stát nakonec nebyl schopný pozemek pro soukromého partnera připravit a mohly platit podobné pokuty jako při neúspěšném projektu na D47. Na druhé straně byl zase schválen zákon o liniových stavbách, který je postavený na jiném principu, takže musíme zanalyzovat, co tato úprava pro nás znamená a jestli můžeme i za tohoto právního stavu s těmi projekty pokračovat. Jednoznačnou odpověď vám nedám, díky jsme schopni to znovu přeložit a jaká bude budoucnost projektů v ČR. Pokud nebudeme schopni je realizovat, budeme mít velký problém do budoucna.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Pane premiére, promiňte mi mou nedovtipnost, já jsem do teď ta vaše prohlášení chápal tak, že v rámci tohoto mandátu je důležité se alespoň pokusit o reformní rozpočet o těch 170 miliard schodku a až po té dělat další věci s obnoveným mandátem. Vy jste teď tu souslednost otočil v několika dnech. Jaká je ta vzájemná provázanost pokusu o rozpočet a pokračováním této vlády?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já myslím, že musí jít obojí, a první výzva na politické strany by měl být první signál, ne k této vládě, ale k této zemi. Bez patosu, tak to je, jak si představuje další fazonu exekutivy v této zemi. To je první věc. Od jednotlivých subjektů, pomalu si ty informace mapujeme, jak je dostáváme z jednotlivých výstupů po různých jednáních, ať už stran nebo dalších. To je jedna věc. Potom, jako základní věc rozpočet, na kterém ta vláda stojí z 230 na 170. ono to nebudeme nijak odkládat, chceme do sněmovny dopravit co nejrychleji. Hledáme efektivní cestu. Bude se to prolínat. Ani ten rozpočet, balíček, tam nepůjde za 14 dnů, co nejdřív, mám na mysli příští týden.

Mladá fronta Dnes: Dotaz na pan ministra dopravy. Kolik si budeme muset půjčit od EIB v příštím ruce a na jak dlouho? První dotaz. Druhý, jsou hlasy, že zamražení některých staveb bude něco stát, máte nějaké číslo? Děkuji.

Gustáv Slamečka: ministr dopravy: Těžko se odpovídá konkrétně. Budeme muset posuzovat tu situaci na každé stavbě. Je třeba si uvědomit, že když povíme, že budeme stavby konzervovat, nejsou jen náklady, vicenáklady, je to normální postup práce, ta stavba se musí ukončit, není možné skončit v polovině mostu, budeme ho muset dobudovat. Když mluvíme o nákladech na konzervaci, mluvíme o reálných stavebních nákladech, které to dílo budují. To je třeba si uvědomit. Co se týče úvěru od EIB. Momentálně máme stav ten, že máme pokrytý rok 2010, část roku 2011 a budeme muset mít úvěr 2011, abychom dočerpali prostředky z operačního programu doprava. Tam máme nastavený určitý poměr, ten bude zachovaný jako bylo při současném úvěru, je to 70 % prostředků z operačního programu doprava, 30 % úvěru od EIB. Pokud se ptáte na konkrétní částku, tak si dovolím vzít malý time-out, odpovím vám za chviličku. Všechna čísla si pamatovat nemůžu, za chvilku. Pardon.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, ještě jedna otázka.

Radiožurnál: Já mám otázku na pana premiéra Fischera, on o té valorizaci důchodů minulou středu v noci mluvil pan ministr financí Janota. Můžete stručně popsat, jaké důvody vás vedli k tomu, že jste nepodpořili ten návrh pana ministra Šimerky na valorizaci penzí? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jen zopakuji ty důvody. První důvod, nevznikají zákonné podmínky pro valorizaci. Druhý je ten, že v současné ekonomické situaci země nejsme prostě připraveni tu částku přes 7 miliard věnovat na řešení svírání nůžek mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem, byť jsme si toho vědomi, ale za této makroekonomické situace a v období krize není čas, aby toto převážilo. Nevzniká-li zákonná podmínka, tak toto řešit na ploše sedmi miliard korun. To bychom se museli vracet k tomu rozpočtu 230 miliard a to jsme učinit nechtěli. Dali jsme ale příležitost panu ministrovi, aby nás seznámil, je to dobré, rozumné, se svými argumenty, které ho vedli k obhajobě takového opatření, ale neztotožnili jsme se s ním. To je vše z těch důvodů o kterých jsem hovořil. Možná, když jsem u toho rozpočtu, ještě jednou, ten balíček a ten rozpočet, ono to není o nedovtipnosti, naopak, ty otázky jsou dobré, ale abychom si to ujasnili. Ten balíček a ten rozpočet spolu žijí takovým způsobem, že abychom mohli sáhnout reálně z těch 230 na 160, tak napřed musí být přijat balíček, musí být schválena legislativa, která nás k tomu přivede a pak je možné zredukovat ten rozpočet. V tomto gardu to musí jít, proto ten balíček je otázka několika dnů. Tak jako jednání o případném mandátu a tak dále, to je také otázka několika dnů. V tomto sledu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobře. Já myslím, že už začínáme trošku vyčerpávat čas, ještě mne požádal pan minstr dopravy o slovo.

Gustáv Slamečka: ministr dopravy: Já splním to co jsem slíbil. Výše toho úvěru je 25 miliard korun. Ale pozor, ten úvěr by měl být přijatý až v roce 2011. na druhé straně už pomalu s ministerstvem financí začínáme jednat o tom úvěru, protože ten proces toho přijetí je dlouhodobá věc. To bude kofinancovat akce do roku 2015.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Tak a poslední dotaz.

Televize Prima: Já bych měl dotaz na pana ministra Pecinu, dnes při přestřelce v Řeporyjích přišel o život jeden policista. Jestli tuto zprávu jste už obdržel a jestli budete jednak nějak s rodinou o nějakém odškodnění?

Martin Pecina, ministr vnitra: Já jsem tu zprávu obdržel na zasedání vlády. Nejsem s tou situací ještě obeznámen úplně podrobně o tom co se stalo vím. A Existují standardní mechanismy jak se postarat o pozůstalé. Přirozeně jsem okamžitě zadal, aby na tom personální odbor ministerstva začal pracovat a uděláme pro pozůstalé vše, co podle zákona můžeme a máme udělat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost, za účast na dnešní tiskové konferenci a těšíme se zase na viděnou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po zasedání vlády, 16. září 2009

Související zprávy