Tiskové konference

31. 8. 2009 13:14

Tisková konference po zasedání vlády, 31. srpna 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci v průběhu zasedání vlády premiéra Jana Fischera, kterého tady vítám. Stejně tak jako vás a stejně tak jako ministra financí pana Eduarda Janotu, stejně jako ministra dopravy Gustáva Slámečku a speciálního hosta dnešní vládní tiskové konference předsedu Asociace krajů ČR pna Michala Haška. Za chvilku s dozvíte proč. Poprosím pana premiéra o úvodní slovo.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, první informace, vláda běží. Vláda jedná, řídí ji teď pan místopředseda Barták, čili nejsme na konci s programem, ale dvě základní položky programu o kterých bych rád mluvil máme již za sebou a jistě vás budou zajímat. Nejvíce ta první, je to, že jsme schválili finanční účast státu na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou. Ten materiál je výsledkem neobyčejně složitých jednání s ČD, ministerstvem dopravy, financí, výsledkem nesmírně obtížného jednání s jednotlivými kraji, nakonec s Asociací krajů. Na druhé straně je to příklad toho, že převáží-li touha najít rozumný, racionální řešení, které respektuje i současné ekonomické poměry, tak je to práv tento příklad na kterém to lze demonstrovat. Investovali jsme do toho opravdu hodně energie. Hodně kumštu. Často jsme museli opravdu zatínat zuby, ale ten kompromis, který tady pan ministr dopravy představí, považujeme za velmi rozumný a hlavně posiluje dlouhodobost řešení na 10 let, není to něco co jsme až dosud byli zvyklí nějak salámově uřezávat. I prvek systémovosti a koncepčnosti se nakonec podařilo do toho financování dostat. Tak to je na úvod toho prvního bodu, my se potom vrátíme ke státnímu rozpočtu a jeho přípravě, to bude druhé dominantní téma dnešní tiskové konference, alespoň z naší strany.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Pane ministře.

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Já na doplnění. Materiál se týkal financování jednak státem objednané přepravy, tedy dálkové železniční přepravy a také na spoluúčast státu na regionální železniční dopravy, tedy objednávané kraji. Vyjdu z toho, že dlouhodobě neexistovala žádná koncepce financování těchto doprav, což tedy se projevilo v tom, že každý rok se hledaly v rozpočtu prostředky, aby se ta nefinancovatelnost nějak, abychom našli ten rozdíl v našich prostředcích. Tento rok to bylo 3,2 miliardy. Když jsme k tomu přistupovali, uvědomovali jsme si, že to nepůjde řešit bez vzájemné součinnosti všech zainteresovaných partnerů. Partnery jsou objednavatelé, tedy kraje, dále jsou to ČD, které tu objednávku realizují a tam se nám podařilo racionalizačními opatřeními dosáhnout toho, že na základě dohody, desetiletých smluv, ČD byly schopné uspořit 710 milionů korun na regionální dopravě a dalších 300 milionů byly sníženy požadavky u státem objednávané dopravě. Do toho jednání doplňuji vklad ČD je 1 miliarda korun. Další partner, jehož přístupu si velmi ceníme, protože v tom procesu zabezpečil to, že jsou navýšeny rozpočty krajské, to jsou kraje, které reprezentuje Asociace krajů, kde vlastně oproti rozpočtům tohoto roku je plus 300 milionů korun. Budete se asi ptát, že na základě čeho jsme byli schopni uzavřít ty desetileté smlouvy. Je to na základě toho, že vládní materiál schválil jednak ministr dopravy, příspěvek, který je 3,8 miliardy na 10 let, tedy nemáme problém dohodnout desetiletou smlouvu s ČD. A zároveň materiál schválil příspěvek státu, který bude přispívat k rozpočtům krajským ve výši 2,65 miliard korun. Toto nám umožňuje jednak ze strany státu uzavřít tu desetiletou smlouvu a jednak krajům bude umožňovat podobnou desetiletou smlouvu uzavřít s ČD. Ta základní informace na závěr z mé strany je ta, že toto vše se udělalo při velmi malé redukci objednávané přepravy. Ta redukce je do 2 %. Závěrem bych chtěl poděkovat jednak panu Haškovi jako představiteli Asociace krajů za vstřícný přístup a konstruktivní průběh jednání, dále bych poděkoval svým kolegům z vlády, jmenovitě panu ministrovi financí a panu premiérovi, protože mi v těch jednáních pomáhali a myslím si, že jsme byli schopni ukázat, že najdeme model, že na základě dlouhodobých smluv jsme schopni zabezpečit kvalitu a rozsah služeb v železniční dopravě.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Ted bych poprosil o pár slov pana předsedu.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Já děkuji za slovo. Velmi si vážím té příležitosti vystoupit mimořádně jako představitel Asociace krajů na vládní tiskové konferenci. Z mé strany začnu poděkováním osobně panu premiérovi, který se ve finále velmi vložil do těch jednání, oběma pánům ministrům, ale všem dalším vyjednavačům ze strany krajů, ČD a stání administrativy. Pro kraje je dnešek velmi důležitý, protože znamená v tom moři nejistoty, rozpočtová nejistota bohužel platí nejen na vrcholové úrovni, ale také kraje zažívají velký sešup daňových výnosů, řádově to jsou u ž miliardy korun, které nedoputují v letošním a letech příštích do rozpočtů krajů. Stabilizovali jsme věc, kterou předtím osm let naši předchůdci nedokázali dohodnout centrálně. To je první velký klad a rozdíl v tom přístupu, kdy my jsme se pokusili a ten pokud vyšel a já za to děkuji, dohodnout celkovou globální dohodu všech krajů, včetně Prahy, s vládou na zajištění dlouhodobého systému financování ztráty železniční regionální přepravy. Pro kraje bylo nepřijatelné, aby ta dohoda byla postavena na nějakém masivním škrtání a omezování dopravy, protože považujeme mobilitu pracovní síly za jeden ze základních předpokladů zvládnutí negativních efektů hospodářské krize. Dnešní dohodu tedy vnímáme jako protikrizové opatření. Zároveň jako vzkaz jakékoliv budoucí vládě. Tu krizi chceme zvládat společně. Kraje, stát, vláda i města a obce. Dámy a pánové, kraje přinesly také svůj díl kompromisu do jednání, podílíme se na úhradě té ztráty a na druhou stranu přinášíme na 10 let jistotu státního příspěvku na pokrytí ztráty regionální železniční dopravy a to dokonce v systému valorizace, tedy ta částka, kterou poskytuje stát bude valorizována, stejně tak částka, kterou platí jednotlivé kraje. Dlouhodobost a systémovost jsou hlavní principy toho řešení, které jsme společně s vládou našli a já za to děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu předsedovi. Teď jen kladu otázku, pokud k tomuto tématu má někdo dotaz. Prosím.

ČTK: Jen se chci ujistit, ta dlouhodobost, ta smlouva bude mezi MD a ČD i mezi kraji a ČD? Je to tak? Pak ještě doplňující dotaz, jestli platí váš záměr pana ministře otevřít 75% trhu konkurenci.

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Tak ty smlouvy budou mezi objednavatelem dopravy a ČD, tedy na dálkovou dopravu mezi ministerstvem a ČD, jednotlivé kraje a ČD. To je ta první otázka. Druhá, já za kraje mluvit nemohu, ony jsou objednavatelé, pokud se rozhodnou, pokud by otevřeli svou objednávku soukromým přepravců, mohou to učinit. Za stát platí to, co jsme povídal, tedy chceme aby se liberalizovalo 75 % existujícího trhu dálkové dopravy. Chceme to učinit v časovém rozsahu 10 let s tím, že každý rok by to bylo 5-15 % z těch 75 %.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, je k tomuto tématu ještě nějaký dotaz? Ptám se proto, že pan předseda Hašek pospíchá k dalšímu programu. Prosím.

Český rozhlas: Najdou se i nějaké prostředky do investice do obnovy vozového parku ČD?

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Tak ty investice se dějí průběžně. My jsme dnes v situaci, kdy můžeme začít pracovat systematicky s finančními instrumenty, protože do teď ČD, protože neměli dlouhodobé smlouvy, tak nemohli jednat s bankami, takže my předpokládáme, že tento systém dává ČD nástroj aby mohli začít jednání s bankami o dlouhodobých inštrmentech finančních.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Já za kraje doplním, že v tzv. regionálních operačních programech jsou připraveny evropské finanční prostředky na obnovu kolejových vozidel a kraje jsou připraveny cop nejdříve, jakmile budou hotovy dlouhodobé smlouvy vypsat tendry a poskytnou tyto prostředky budoucím dopravcům.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČT.

ČT: Otázka na kraje, budou moci kraje zadávat tu dopravu někomu jinému než ČD? Je tam ta možnost nebo to opravdu znamená, že i regionální doprava bude v gesci ČD?

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR: Ten systém je u krajů různý, už v tuto chvíli platí různé typy smluv, takže první východisko je, že ty smlouvy chceme unifikovat. Co se týče časové platnosti i obsahu. Zadruhé, kraje mají dle zákona možnost vypisovat tendry. Žádné usnesení, dohoda nemlže kraje zbavit takovéhle možnosti a pokud k ní přistoupí, učiní tak na základě svého rozhodnutí a to každý kraj ČR. Asociace zastřešovala ta jednání, poskytla platformu, ale platí, že je to v rukou jednotlivých zastupitelstev a rad krajů.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za vaše dotazy, děkuji i panu předsedovi Michalu Haškovi za to, že se stal zvláštním hostem tiskové konference. A teď volným tempem přejdeme k dalšímu tématu, které vás nepochybně také zajímá a tím je pokračující debata vlády nad státním rozpočtem, pane premiére?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ode mne úvod, pokračovat bude pan kolega Janota. Ta dnešní rozprava o návrhu rozpočtu na příští rok měla dvě dějství. To první bylo pokračování a určitá formalizace rozpravy, kterou jsme neformálně vedli včera v Kramářově vile a ta se týkala hledání shody na cestě od hrozivého rozpočtu 230 miliard někam směrem k těm 165-170 miliardám. Jakou cestu nastoupí obsahově, jakými opatřeními na straně příjmů i výdajů a jak se v tom procesu vláda má zachovat. 230 miliard schodek na příští rok, podle predikcí z července, 7,4 % deficitu na HDP v roce 2009, 7,4 % podíl deficitu na HDP podle odhadu na rok 2010. Silné a pokračující výpadky na straně příjmů státního rozpočtu a veřejných rozpočtů všeobecně. Prakticky ze všech titulů, které si lze přestavit. Prudký nástup recese v této zemi, pan ministr vám potom ukáže jak ještě prognostická pracoviště v listopadu loňského roku odhadovala ekonomický růst na tento rok, ještě v listopadu a čemu jsme pak čelili v konfrontaci s údaji za první čtvrtletí letošního roku, pokud jde o jednotlivá odvětví. Vláda považuje situaci za natolik vážnou, že je přesvědčena, že v této opravdu dramatické situaci je potřeba, aby přišla byť původně s tím nepočítala, byť deklarovala že se bude zdržovat takových návrhů, ale ve vládě převážil názor, že s ohledem na vážnost situace a na základní prioritu Programového prohlášení, tedy připravit taková rozpočet, který ba atakoval hranici 165 miliard a nepřekračoval 5% podíl deficitu na HDP, považuje za nutné přijít is návrhy legislativních změn a to na straně příjmové i výdajové. S jednotlivostmi či s povahou těch změn vás seznámí pan ministr financí. Chceme, abychom přišli s balíčkem legislativních změn, nabídli ho ještě této sněmovně k projednání, za mimořádných okolností, hledáme cestu, zda-li režim tzv. devadesátky či jiný, požádali sněmovnu o schválení toho legislativního balíčku. Pakliže si ten návrh neosvojí, budeme navrhovat rozpočet k 30.9. ve výši schodku 230 miliard, pakliže ano, můžeme se bavit o schodku i výrazně nižším. To je potřeba sdělit. Shodli jsme se na usnesení, že ministr financí, ministryně zdravotnictví, a ministr práce a sociálních věcí, aby příslušné legislativní návrhy připravili a to ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, předsedkyní Legislativní rady vlády a na večerní zasedání vlády na 9.9. představili vládě soubor těchto legislativních návrhů, aby je vláda mohla posoudit a shodnout se na jejich způsobu předání dolní komoře. Druhé dějství dnešního dne, tzv. nadpožadavky jednotlivých resortů. Přestože jsme v červnové variantě rozpočtu snížili proti minulému roku výdaje zhruba o 25 miliard, včera ještě leželo na stole pana ministra úhrn dodatečných požadavků jednotlivých resortů ve výši 80 miliard korun. Po dnešní debatě a po úvaze ministrů se zredukovalo těch 80 na 12,5 miliard. Vláda jednání přerušila, dohodli jsme se, že ministr financí na příští vládu, na 9., top bude rozpočtová vláda, přijde s návrhem o dalším kole jednání, jak tyto požadavky vypořádat, s cílovou funkcí, že schodek rozpočtu nesmí překročit 230 miliard. Pokud odhlédneme od toho tahu na výrazně nižší částku o které jsem hovořil v dějství prvém. To je, jak vypadá dnes situace s přípravou státního rozpočtu. Jaká je situace. Opakuji, hodnotíme jí jako vážnou. Chceme předložit ucelenou představu o škrtech, rovnoměrnou vůči vysokopříjmovým skupinám i nízkopříjmovým. Vyváženě na straně příjmů a na straně výdajů a bude to chladnokrevný a profesionální názor. Vláda je připravena vést odbornou debatu i se zástupci politických stran a jejich odbornými týmy, ale vždy v těch jednáních bude prezentovat svůj názor a svojí představu. To bude jednání bez předběžných politických podmínek. Chceme o to vést odbornou debatu, jak této vládě sluší. To je z mé strany vše, samozřejmě jsem připraven odpovědět na vaše dotazy a teď pan ministr financí.

Eduard Janota, ministr financí: Děkuji, pane premiére, dámy a pánové. Zhruba před rokem v tuto dobu tady patrně stál ministr financí Kalousek a předpokládal oficiálně že rok 2009 bude mít růst 4,8 %. Dnes to všichni zlehčují. Já mohu potvrdit, že fakticky jsme věděli, že ten růst bude tehdy, dle našich znalostí asi o procento nižší, ale jelikož jsme věděli o rezervách, které hodláme zapojit do financování, tak jsme raději nebrzdili rozpočtový proces a byli jsme přesvědčeni za situace, která tímto nastala, že je možné postupovat s rozpočtem dále a nezavdávat rizikům případného rozpočtového provizoria a podobně. Pochopitelně, realita se ukázala velmi jinou, ale chci vám tady říci, že zatímco v říjnu jsme jak finance říkali, že ten odhad růstu je podle nás 3,7, ČNB říkala v listopadu ještě 2,9, Evropská komise říkala v říjnu 3,6 % a OECD v listopadu ještě 2,5 %, pořád hovořím o odhadech tehdejších expertů různých institucí a bank na rok 2009. Ta realita dnes je jiná. Víte že finance odhadují ekonomický pokles o 4,3, ČNB o 3,8 %, Evropská komise o 2,7 % a OECD od 4,2 %. Proč to říkám? Říkám to jen proto, že včerejší debata o rozpočtu pochopitelně začala tím, že jsem členy vlády informoval o riziku deficitu v roce 2009 ve výši 7,4 % a že logicky rok 2009 do značné míry ovlivňuje naše úvahy o tom, jak sestavit rozumný rozpočet na rok 2010. To byl první krok našich debat, Já jsme pochopitelně musel argumentovat pro kolegy, proč to tak nastalo. Jedním z důvodů je onen ekonomický pokles, který postihne nejen státní rozpočet, projeví se i vyšším čerpáním FDI, kterému jsme umožnili čerpat letos řádově o 9 miliard více z dluhopisových fondů a v podstatě to jsou vlivy, které velmi negativně ovlivňují rozpočty a navíc metodice národních účtů, pro to srovnání, které posíláme do Bruselu v rámci hodnocení tzv. maastrichtských kriterií se zapojení rezervních fondů ve výši 32 miliard nepočítá. De facto my můžeme mít rozpočet 165 miliard v cashi, ale pro potřeby Maastrichtu se ten rozpočet de facto zvýší o 32 miliard, protože zapojení rezervních fondů není bráno jak standardní příjem a ta metodika posuzování Eurostatu tento přístup vylučuje. Čili , poté co jsme podrobně probrali rok 2009, jsme se dostali k roku 2010 a tam ten dohad je úplně stejný, je to shoda čísel, my jsme dnes při těch 230 miliardách víceméně na stejné úrovni, protože na jedné straně máme deficit vyšší, na druhé stran, i deficity místních rozpočtů jsou poměrně vysoké. Vláda souhlasila se zvýšeným čerpáním prostředků na FDI po tom jednání, kdy jsme jednali o těch limitech, o dalších téměř 12 miliardách. Prostě fakta jsou taková, že pokud bychom chtěli udržet 230 miliard, tak jsme na 7,4 %. V této souvislosti jsem vládě předložil určité podklady, které se týkaly toho, jak jsou na tom jednotlivé země EU. Já jsem měl podklady dvojího typu, jedny vycházely z toho, co jednotlivé země předkládali Komisy v rámci notifikace, tedy k 1.4., údaje z února a druhý podklad byl z července. Pochopitelně, co na těchto podkladech bylo patrné za jednotlivé státy. Bylo patrné to, že v téměř všech došlo k výraznému zhoršení deficitu, to je věc objektivní, na straně druhé si musíme uvědomit, že mnohé z těchto zemí řešili obrovské problémy bankovního sektoru, uvedu příklad Belgie, Holandsko, ale i Velká Británie. Zatřetí, my jsme ten problém neřešili, čili náš problém vyplýval pouze a výhradně z nižších příjmů daní, které plynou z nižší ekonomiky a z nižší poptávky v zahraničí a z problémů v souvislosti s naším exportem a se sníženou investiční aktivitou. To je jedna část věci. Druhá část navazovala na včerejší diskusi, to byla otázka, zda jsme či nejsme přísní v oblasti sociálních výdajů, tzv. mandatorních výdajů. Já předložil kolegům situaci, kdy jsem porovnal naprosto férově a korektně sociální výdaje s údajů státního závěrečného účtu v roce 2006, v době kdy ekonomika rostla více jak 5% růstem, kdy jsem měli deficit pod 3 %, ale jen proto, že jsme měli velmi dobré plnění daní. Naše situace dnes je taková ,že daňové příjmy díky poklesu ekonomiky jsou nižší, v řádku 160 miliard, včetně pojistného. Z toho vyplývalo, že oproti roku 2006, to bych prosil, abyste si jaksi zaznamenali, pouze sociální výdaje více méně v gesci ministerstva práce a sociálních věcí, tedy bez stavebního spoření bez penzijního připojištěn ní, bez platby státu na zdravotní pojištění, nám rostou v letošním rozpočtu o 112 miliard. teď bych prosil o toleranci v řádu stovek milionů korun, je to zaokrouhleně, ale 112 miliard je faktický nárůst těchto výdajů. Sumasumárum, pro mne to znamená, že existuje, musí existovat určitý prostor, abychom se na tuto oblast výdajů, která výrazně ovlivňuje veřejné rozpočty podívali. Ani krácení, které proběhlo, určitá korekce některých parametrů, které provedla Topolánkovi vláda v této oblasti v rámci toho balíčku, který byl schvalován v roce 2007 nenegovala tento celkový rozsah mandatorních výdajů, které máme před sebou a který je postavena na stávající a platné legislativě.Takže tolik k tomuto bodu. Vše ostatní bylo řečeno panem premiérem. Já z pohledu těch věcí velice oceňuji ze strany pana premiéra ale i některých členů vlády, jednoznačně snaha o to předložit i legislativní návrhy, konkrétně v paragrafovaném znění, které by zmírnili tlaky na veřejné rozpočty v roce 2010. Jsem přesvědčen, že úkoly, které jsme dostali všichni z dnešního jednání předložíme, jde o celé spektrum názorů a návrhů v oblasti jak daních, tak výdajů. Chtěl bych zdůraznit, že osobně preferuji a věřím, že tomu tak bude, že tyto návrhy musí být vyvážené, tedy že na straně příjmové svým rozsahem, tak na straně výdajové, že tyto návrhy musí mít určitý prvek solidarity, to znamená, zvyšuji-li nižší sazbu DPH o 2 %, tak to má jiný dopad na nižší příjmové skupiny než na vyšší příjmové skupiny a proto navrhujeme i určitá opatření, která se dotknou i výše příjmových skupin a to zejména v oblasti navýšení stropů ze čtyřnásobku na šestinásobek, ale možná i některé další věci, které bude vláda toho 9. schvalovat a ze kterých sestaví, jak pevně věřím, onen balíček. Osobně si myslím, že jakékoliv selektování těchto návrhů a jejich předkládání ad hoc by nemělo smysl, nemělo by efekt a negarantovalo by dodržení těch vyvážených prvků o kterých jsem se zmiňoval, protože tomu jsme věnovali, snažil jsem se věnovat velkou pozornost, aby takto byly vyváženy. Dneska nebudu hovořit o tom, jak konkrétně ty balíčky budou, leccos proběhlo v médiích. Leccos jsem dostal za úkol doplnit, leccos jsem dostal za úkol zpřesnit, takže ten výsledný balíček vzejde na světlo až na jednání vlády 9. září. Já myslím, že tolik velmi stručně. Jsem rád, že se posunula debata o případných nadpožadavcích, že kolegové ve vládě pochopili vážnost situace a prostě že své původní představy v dané chvíli radikálně snižují a já je mohu ujistit, že ani tato částka nemlže být definitivní, že ani 12 miliard nemůže být pro tuto vládu číslem se kterým se v dané chvíli spokojí. To by bylo z mého pohledu všechno.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pane ministře, prosím, vaše dotazy. ČT

ČT: Dotaz na pana ministra financí. Můžete už říci z jakých resortů eventuálně bude těch 12 miliard nad ten rámec? Jsou v tom ty dvě miliardy o kterých včera mluvila ministryně Kopicová pro školství? Jestli tyto peníze v tom balíčku nad 230 miliard zůstávají?

Eduard Janota, ministr financí: Řeknu vám, že mohu, ale neřeknu, protože by to bylo nefér. Nechci pouštět ěvci o tom kde a kolik do médií dříve než to projednám na úrovni vlády. Do té doby nebudu poskytovat žádné informace o tom, komu, kolik a za jakých podmínek škrtám.

Mladá fronta Dnes: Dotaz na pana ministra Janotu. Ještě včera jste mluvil o škrtání mrtvých duší, my jsme o tom už slyšeli už květnu či červnu, je něco nového či platí to číslo mínus 13000 pracovních míst? Druhý dotaz, mluví se o tom, že už se chystá propouštění na jednotlivých resortech v rámci úspor, můžete říci, na kterých a případně něco dalšího?

Eduard Janota, ministr financí: Odpovím vám jen tak, že děláme druhou fázi korekce rozpočtu na rok 2010. V té první fázi skutečně došlo k tomu, že 13000 mrtvých duší, na ně nebudou rozpočtovány peníze a to je velký rozdíl. Zadruhé, v tomto prvním kroku resorty krom jiného krátily své výdaje až o 20 %, podle určitých typů a respektování priorit a celková úspora byla 25 miliard a teď hovoříme o druhé etapě a pro tu druhou etapu i já jsme dostal úkoly ve smyslu zeštíhlení výdajů na administrativu a státní správu, ale v dané chvíli platí to, co jsme říkal před tím, nebudu o tom hovořit dokud to neprojedná vláda.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ale jinak doplňuji, že jsou resorty, které se dnes přiznávají k návrhům na redukci počtu zaměstnanců nad ty mrtvé duše.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, zda v těch legislativních změnách je ta tolik diskutovaný pohyb s DPH, jestli už máte konkrétní čísla? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Pochopitelně, mohu říci zodpovědně, že uvažujeme s navýšením spodní sazby DPH o 2 % a s navýšením horná sazby o 1 %.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Je to naprostá většina, kde to povaha věcí nevelí jinak, je to proponována na rok 2010 a výlučně na rok 2010. Jako zatažení za záchrannou brzdu.

ČTK: Pak by se to vrátilo?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: To je na zvážení další exekutivy.

Eduard Janota, ministr financí: Jde o jednoroční opatření, aby ten náš balíček byl konstruován s tím, že vytvoří prostor pro budoucí politickou vládu, aby se nad situací a s potřebou strukturálních změn v rozpočetech zamyslela a realizovala potom svá vlastní opatření, doufám, že taková, která povedou k snížení deficitu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: ČT.

ČT: Dvě otázky na ministra financí, mluvíte o 12 miliardách nad rámec. Znamená to, že budete hledat úspory, aby se dostali na hranici 230 miliard, nebo že je možné, že ten rozpočet bude o 12 miliard větší? To je jedna věc. Druhá, strany mluví o tom, že by radši, kdybyste jednotlivá opatření předložili zvlášť. Trváte n balíčku nebo uvažujete o tom, že byste předkládali ty změny zvlášť?

Eduard Janota, ministr financí: Na první část otázky jste si odpověděla správně, budeme muset hledat úspory, abychom docílili 230 miliard, maximálně, to je maximálně možné. To je to, za jakých okolností jsme na 7,4 %. Druhá věc není ani tak na mne jako na pana premiéra, ale myslím si, že varianta řešení před jeden balíček z důvodů o kterých jsem mluvil, je rozumnější, odpovědnější a v podstatě taktéž pojmenovává všechny problémy, které jsou v oblasti veřejných financí.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Preferujeme, alespoň podle dosavadní debaty jeden konzistentní návrh, jako jasně deklarovanou představu vlády. Chceme to udělat v jazyce legislativy a ještě před předložení vlastního návrhu rozpočtu v termínu, který zákon stanoví. Preferujeme tuto variantu před tím, předložit 230 miliard k 30.9. a k tomu napsat volnou esej, jakýchsi obecných doporučení, rad a podobně. To si myslím, že je málo.

Reuters: Já bych ještě k tomuto měla otázku.. zajímalo by mne, proč navrhujete, proč to chcete navrhnout, když politické strany se v týdnu vyjádřily, že nejsou stoupenci takového postupu. Myslíte si, že seženete dostatečnou podporu?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli seženeme dostatečnou podporu, já cítím povinnost v souladu s programovým prohlášením přijít s takovým návrhem rozpočtu za který se tato vláda nebude muset profesionálně stydět. A jestliže se sněmovna nesejde či si ten balíček neosvojí, tak je třeba, aby to politici řekli, ne abych já mluvil za ně, že to odmítli a podobně. Nechť veřejnost od nich slyší, že takový návrh odmítli na svoji zodpovědnost, se svými důvody, které jsou plně na nich. Tomu dáváme jako vláda takovému postupu dáváme přednost.

Reuters: Ještě jeden dotaz na ministra Janotu k těm administrativním zeštíhlováním. Uvažuje se o tom, že by se zrušily některé příspěvkové organizace nebo Ústavy? V souvislosti tím propouštěním a se snižováním pro jednotlivé resorty?

Eduard Janota, ministr financí: Toto není otázka na mne. Takovou otázku dostali všichni ministři, aby posoudili velmi podrobně své vnitřní struktury včetně odstranění různých duplicit a podobně. Toto není otázka na mne, protože detailně by měl každý resort znát věcně příslušný ministr. Já pochopitelně totéž udělám v rámci ministerstva financí jako takového.

ČTK: Jestli mohu k jiným bodům jednání vlády, rád bych se zeptal, jestli vláda projednala návrh novel vládních nařízení týkající se použití Státního fondu rozvoje bydlení na zmírnění povodňových škod?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ano, projednala všechna tři nařízení vlády, jak je z programu znáte a vyslovila s nimi souhlas. To jednání bylo hladké.

ČTK: Ještě jednou, využil bych přítomnosti ministra dopravy, jestli jsem správně pochopil, s rozpočtem fondu dopravy už není problém, jaký bude celkový ten rámec fondu ve srovnání s loňskem? Druhá otázka, jestli vláda stihla schválit PPP projekt na D3?

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Začnu tou druhou otázkou. Nestihla, protože ještě je to na programu po skončení tiskové konference. Co se týká rozpočtu SFDI, tak já jsem signalizoval, že ten problém je řádově asi v 30 miliardách tento rok. Slyšeli jste informaci, že ten původně uvažovaný rámec ve výši 36 miliard bude zvýšený o 11,6 miliardy z dluhopisového programu D47. Ve světle toho, jak rozpočet dnes vypadá a jak se vyvíjí, asi jsem realista a vím, že dalších 20 či 17 miliard nedostaneme. Na jedné straně jsme rád, že se pochopilo, že určité stavby prostě by bylo neekonomické a společensky nemožné zastavit. Potom v rozpočtu na SDFI budete mít informaci a budete vidět, které ty stavby jsou. V určitých stavbách prakticky moc nepromítne, leda minimálně. Ale stále zůstává nedofinancování v úrovni 17 miliard a budou i stavby, kde se to promítne.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Ještě pan ministr financí.

Eduard Janota, ministr financí: Já to doplním, ale trošku z jiného pohledu. Fond dopravy bude mít historicky nejvyšší rozpočet, to si uvědomme. Ani v dobách 6% růstu ekonomiky neměl fond dopravy tak vysoký rozpočet. Je to jeden z nástrojů vlády jakým chce podpořit ekonomický růst a mimo jiné jakým chce řešit problémy obrovské rozestavěnosti v oblasti dopravní infrastruktury. Ta informace je podstatnější v tom, že opravdu historicky to je nejvyšší rozpočet fondu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Ještě pan ministr dopravy.

Gustáv Slámečka, ministr dopravy: Ještě upřesnění toho rozpočtu, dle současných výdajových rámců se započítáním evropských peněz a prostředků z EIB je to 96 miliard korun. Polovina jsou národní prostředky, polovina jsou evropské. Ono to ukazuje, že ten fond včetně investorů umí ty peníze čerpat. To je i odraz snahy a úsilí fondu, aby byl schopen čerpat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Poslední dotaz, prosím.

Hospodářské noviny: Pane ministře financí, já se chci zeptat, jestli už máte jasno o výši důchodů v následujícím období?

Eduard Janota, ministr financí: Zcela jasno. Protože po dnešní diskusi na vládě mám jasno o tom, do jaké míry se bude či spíše nebude valorizovat v příštím roce, že vláda při diskusi všech ministrů dospěla k názoru, že většina z nich se přiklání k tomu, že nejsou splněny valorizační podmínky, ani z jedné poloviny a proto ty prostředky, které takto nebudou utraceny buď přispějí ke snížení deficitu a nebo budou efektivně alokovány do jiné oblasti a to v dané chvíli to nemohu říci.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, děkuji za vaše dotazy. Vláda bude pokračovat ve svém dnešním zasedání, příště se sejde bez pana premiéra, sedmého září, program včas najdete na webových stránkách. Vláda k rozpočtu 9. září večer. Čas bude upřesněn. Děkuji vám.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po zasedání vlády, 31. srpna 2009

Související zprávy